Zpráva volebního týmu předsednictvu SZ k přípravě na senátní volby 2014: Podklady a doporučení Jako podklad pro rozhodování předsednictva Strany zelených o přístupech a strategiích pro senátní volby v roce 2014, v celku i v jednotlivých obvodech, v otázkách výběru vhodných kandidátů a jejich umístění, jsme zpracovali na základě veřejně dostupných dat následující zprávu. Její povaha je pouze orientační, je to první podklad, který může být na základě úkolu PSZ rozšířen na detailní zprávu pro jednotlivé obvody, včetně podrobných analýz volebních a demografických charakteristik (viz dále).
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA SENÁTNÍCH VOLEB 2014 .......................................................2 PŘÍLEŽITOSTI ................................................................................................................... 2 HROZBY ......................................................................................................................... 3 OBECNÉ STRATEGIE PRO SENÁTNÍ VOLBY SZ ....................................................................3 OBECNÝ RÁMEC PRO VÝBĚR SENÁTNÍCH OBVODŮ .............................................................. 3 DOPORUČENÍ PRO VÝBĚR OBVODŮ: .................................................................................. 6 DOPORUČENÍ PRO VÝBĚR KANDIDÁTŮ V SILNÝCH OBVODECH: ..........................................7 SENÁTNÍ OBVOD 27 – PRAHA 1......................................................................................... 7 SENÁTNÍ OBVOD 21 – PRAHA 5......................................................................................... 8 SENÁTNÍ OBVOD 24 – PRAHA 9......................................................................................... 8 OBVOD 60 – BRNO MĚSTO .............................................................................................. 8 DOPLŇUJÍCÍ POZNÁMKY – VÝBĚR SILNÝCH OBVODŮ, VOLBA KANDIDÁTŮ ...........................9 DOPORUČENÍ PRO VÝBĚR KANDIDÁTŮ V PODPŮRNÝCH OBVODECH .................................... 9 DOPLŇOVACÍ VOLBY DO SENÁTU – ČERVENEC/SRPEN 2014 .............................................. 9 POZNÁMKY K VÝBĚRU KANDIDÁTŮ A OZNÁMENÍ KANDIDATURY: ....................................... 10 DOPORUČENÍ K FINANCOVÁNÍ SENÁTNÍCH KAMPANÍ: .....................................................10 DALŠÍ NÁVRHY/PODNĚTY PRO PRÁCI VOLEBNÍHO TÝMU .................................................12
Obecná charakteristika senátních voleb 2014 • Senátní volby zaznamenávají dlouhodobě velmi nízkou účast voličů, nejsou elektorátem vnímány jako prioritní. V druhém kole se účast nezřídka pohybuje i těsně nad deseti procenty. O postupujících kandidátech i o vítězi voleb často rozhodují desítky či několik stovek hlasů. • Většina společnosti a voličů vnímá horní komoru Parlamentu jako nepotřebnou, v posledním roce lze sledovat pouze mírný posun k lepší percepci instituce.1 • V sedmadvaceti obvodech, ve kterých se budou senátorky a senátoři volit v roce 20142, proběhly senátní volby naposledy na podzim 2008 zároveň s volbami krajskými. ČSSD dokázala svou celostátní kampaní uchopit celou volební agendu a komunikovat volby (senátní i krajské) jako hlasování o osudu pravicových vládních reforem. V kampani, na které spolupracovala americká PSB, se ČSSD podařilo umístit zdravotnické poplatky jako ústřední volební téma, a to pro oboje probíhající volby. • Tato situace se nemůže opakovat z několika důvodů: § senátní volby 2014 budou probíhat souběžně s volbami komunálními, které nejsou vedeny centrálně, úloha celostátních médií v nich hraje vedlejší roli. Výjimkou budou pravděpodobně volby do zastupitelstva Prahy, kde bude souboj o primátorský post sledován i celostátními médii. § význam stranické identifikace kandidátek klesá nejen ve statickém modelu (v přímé úměře k velikosti obce), ale i v čase (stabilizace komunálních kandidátek a oslabování důvěry v systémové strany), § momentum růstu podpory ČSSD ztratila už před volbami do PSP 2013, dále ztratila vnitrostranickou krizí a nelze důvodně předpokládat, že po devíti měsících vládní odpovědnosti se situace významně zlepší, 1
Podle průzkumu agentury CVVM (2006) vnímalo 59% občanů Senát jako zbytečnou instituci, jejíž zřízení bylo vyhazováním peněz daňových poplatníků (62%). Senát se dlouhodobě umisťuje na nejnižších žebříčcích důvěry občanů, v minulém roce se však jeho podpora alespoň ustálila mezi 20-30% respondentů. Z hlediska voličských skupin Senátu vyjadřují důvěru nejčastěji a) mladí lidé do 29 let, b) vysokoškolsky vzdělaní c) lidé s dobrou životní úrovní. (Pozn.: Vyjádření důvěry však nelze automaticky ztotožňovat s ochotou k senátním volbám jít.) 2
Popis volebních obvodů viz příloha č. 1.
2
§ ani v případě prudkého poklesu důvěry ve vládu není pravděpodobné, že by si některá z opozičních stran (TOP09, ODS, KSČM, Úsvit) dokázala ve volební kampani monopolizovat opoziční pozici tak, jako ČSSD v roce 2008 Je tu však jeden moment, pro který budou senátní volby v centru pozornosti i celostátních médií: bude se rozhodovat o tom, zda ČSSD ztratí většinu v horní komoře Parlamentu. Z hlediska praktické politiky se jedná o jedinečnou příležitost pro SZ, neboť pokud ke ztrátě většiny ČSSD v Senátu dojde, může se stát, že se naši stávající i případní budoucí senátoři zvolení za SZ dostanou do pivotální pozice, neboť v řadě případů budou potenciálním partnerem pro jednání s koaličními senátory a jejich politická síla poroste. Příležitosti • ČSSD s pravděpodobností blížící se jistotě nedokáže obhájit všechna křesla získaná v roce 2008 (z 27 mandátů bylo 23 pro ČSSD, 3 pro ODS, 1 KSČM). • Vládní opozici nevede hegemonní či silná strana a vláda bude v čas voleb v úřadech pouze 9 měsíců, proto TOP09 či ODS budou mít velmi obtížnou pozici při rámování voleb jako referenda o vládní politice • Dochází k fragmentaci stranického systému a oslabování schopnosti tradičních stran senátních voleb (ODS a ČSSD) komunikovat volby na tradičních osách pravice/levice a vláda/opozice • Zvětšuje se prostor pro nestranické kandidáty, kandidáty podporované menšími (KDU-ČSL, SZ) či novými stranami a hnutími (ANO, Úsvit) a adhoc koalicemi těchto stran. Souběh s obecními volbami posiluje fragmentaci a dává větší prostor (trans)lokálním občanským koalicím. Hrozby • ČSSD si uvědomuje blížící se ztrátu pozice hegemona horní komory, může nastartovat agresivní a dobře finančně zajištěnou kampaň, aby pozici udržela • ANO v Senátu ani na obecní úrovni zastoupení nemá a dobře si uvědomuje (i podle interních informací) klíčový význam obou podzimních voleb pro stabilizaci hnutí na politické scéně. Aktivně vyhledává regionální osobnosti 3
a pro jejich kampaně má pochopitelně připraveny dostatečné finanční zajištění. Může se snažit rámovat volby stejně jako ČSSD v roce 2008 a pod strategickým vedením podobného týmu (Alexander Braun, PSB, spolupráce k 20/1 ještě nebyla potvrzena). • KDU-ČSL po vstupu do Sněmovny posiluje, navzdory omezeným možnostem růstu a riziku vládního angažmá je nutné počítat s obnovenými ambicemi a šancemi v senátních volbách (zejména v silných lidoveckých obvodech) • Fragmentace stranického systému a proměna politické mapy ČR je vedle příležitosti i hrozbou, protože činí výsledky voleb hůře předvídatelnými. Při volbě politické a volebních strategií pro senátní volby 2014 je tak význam kvantitativních analýz omezenější, než pro běžné kampaně, a úloha politického citu pro aktuální společenskou situaci roste.
4
Obecné strategie pro senátní volby SZ Obecný rámec pro výběr senátních obvodů U obvodů, kde SZ bude chtít stavět své kandidáty (a tedy reálně pomýšlet na zisk senátního křesla) by měly být splněny základní prerekvizity, rsp. by se měly v ideálním případě překrývat: a) síla členské základny v místě – členská základna by měla poskytnout základní podporu pro kandidáta, vedení kontaktní kampaně apod. b) dobré či alespoň průměrné zisky v ostatních typech voleb c) veřejná známost kandidáta – vzhledem k omezeným finančním prostředkům na reklamu je nutné, aby byl kandidát buď celostátně známou osobností, o kterou se budou zajímat média, nebo místně známou osobností (komunální politik, lékař, ředitel školy..), která má v obvodu vybudovanou dobrou ne/formální síť vztahů, o níž se bude moci v kampani opřít Ad a) Na základě síly členské základny v jednotlivých obvodech (viz příloha č. 2) lze uvažovat o následujících obvodech: • • • • • • • • • •
obvod 27 – Praha 1 – 76 členů3 obvod 21 – Praha 5 – 52 členů obvod 18 – Příbram – 39 členů obvod 24 – Praha 9 – 29 členů obvod 60 – Brno-město – 27 členů obvod 36 – Česká Lípa – 26 členů obvod 39 – Trutnov – 26 členů obvod 42 – Kolín – 20 členů obvod 3 – Cheb – 16 členů obvod 9 – Plzeň-město – 16 členů
Počty členů nevyznačují přímo sílu členské základny, slouží pouze jako vodítko, skutečný stav znají nejlépe PSZ a jednotlivé KO.
3
Názvy senátních obvodů obsahují vždy jen pouze jedno město/městskou část, uvedený počet členů zohledňuje počty ve všech ZO v daném obvodu.
5
Ad b) Zaměřit na obvody, které mají ryze městský či smíšený charakter (v obvodě je jedno či dvě větší města), kde je SZ svými celkovými výsledky ve všech typech voleb tradičně silnější než na venkově: • • • • • • • • •
obvod 9 – Plzeň-město obvod 60 – Brno-město obvod 18 – Příbram obvod 21 – Praha 5 obvod 24 – Praha 9 obvod 27 – Praha 1 obvod 42 – Kolín obvod 63 – Přerov obvod 45 – Hradec Králové
Ad c) Zvažovaní kandidáti – stav k 23. 1. 2014: • Obvod 27 – Praha 1: Zvažovaným kandidátem SZ4 je zatím Václav Láska. KDU-ČSL postaví do volby zřejmě bývalého rektora UK Václava Hampla, o jehož podpoře SZ uvažuje, v obvodu bude kandidovat Martin Bursík. • Obvod 21 – Praha 5: Zvažovanými kandidáty SZ jsou Václav Láska a Adriana Krnáčová • Obvod 24 – Praha 9: SZ uvažuje o kandidatuře Jiřího Čáslavky • Obvod 9 – Plzeň-město: KO uvažuje o Romanu Černíkovi (VŠ pedagog, člen SZ). V obvodu byl v roce 2002 zvolen Richard Sequens, který mandát neobhájil. • Obvod 45 – Hradec Králové: Nemáme informace o kandidátovi SZ. • Obvod 60 – Brno město: Nemáme informace o kandidátovi SZ. • Obvod 63 – Přerov: SZ uvažuje o kandidatuře Jitky Seitlové, která byla v obvodu senátorkou v letech 1996-2007, v roce 2002 obhájila mandát se ziskem 44% v prvním a 73% v druhém kole.
4
Používáme-li formulaci „SZ uvažuje,“ rozumí se tím, že o kandidatuře uvnitř strany otevřeně – byť zpravidla neformálně – mluví členové, zpravidla ve volených funkcích ZO, KO či ústředních orgánů strany. Pokud máme detailnější informaci, je to ve zprávě uvedeno.
6
Doporučení pro výběr obvodů: 1) Soustředit maximální politickou pozornost a prostředky na „silné obvody“, splňující základní kritéria síly členské základny, volebních zisků SZ a personálních kapacit strany (vč. jejích příznivců). Těmito obvody jsou: • • • • •
obvod 27 – Praha 1 obvod 21 – Praha 5 obvod 24 – Praha 9 obvod 60 – Brno-město ev. obvod 9 – Plzeň-město
• obvod 22 – Praha 10 (pouze v případě kandidatury Jaromíra Štětiny do EP, viz dále Doplňovací volby) 2) Podle aktuálního stavu členské základny, kapacit krajské organizace a síle potenciálních kandidátů věnovat pozornost některým z obvodů (dále jako „podpůrné obvody“)
• • • • • •
obvod č. 33 – Děčín obvod č. 36 – Česká Lípa obvod č. 39 – Trutnov obvod č. 42 – Kolín (Lysá, Poděbrady, Čelákovice) obvod č. 45 – Hradec Králové obvod č. 63 – Přerov (Hranice, Lipník n./Bečvou
• obvod 78 – Zlín (v případě kandidatury Aleny Gajdůškové do EP viz dále Doplňovací volby)
7
Doporučení pro výběr kandidátů v silných obvodech: Senátní obvod 27 – Praha 1 Silně pravicový obvod, obsazovaný kandidáty pouze liberální či konzervativní pravice (Václav Benda, Václav Fischer, Martin Mejstřík, Zdeněk Schwarz). Patří mezi historicky nejstarší a nejsilnější obvody nestranických kandidátů (99 Fischer, 02 Mejstřík), senátor Mejstřík byl jediným nestraníkem zvoleným do horní komory v roce 2002. Úspěch Zdeňka Schwarze (ODS) lze bez obtíží připsat velkému počtu kandidátů s podobným profilem (nezávislá osobnost, konzervativní či liberální pravice), kteří si rozdělili hlasy v prvním kole (Michael Kocáb, Martin Stránský, Pavel Klener, Martin Mejstřík). Síla nestranických pravicových liberálů a konzervativců je největší příležitostí i rizikem obvodu, volební strategii lze jen obtížně fixovat před oznámením ostatních kandidatur, velký význam politických vyjednávání o kandidátech (nejen stranických). Druhou příležitostí a rizikem zároveň je kandidatura Martina Bursíka. Její implikace PSZ zná, jediný zvažovaný kandidát SZ (V. Láska) také. Doporučení: Profil Václava Lásky zčásti nepatří do obvodu 27, zčásti bude překrýván kandidáty jiných stran. Jeho schopnost oslovit levicové či sociálně slabší voliče (policistabývalý pochůzkář, ochránce slabších, „bojovník,“ který nejde pro přímý či hrubý výraz daleko) nelze v kampani s ohledem na skladbu elektorátu téměř vůbec využít. Jeho antikorupční profil a občanský kredit budou překrývat jiní kandidáti (ve volbách 02 Kocáb, Klener, zčásti Mejstřík i Stránský). Spolupracovníci Martina Bursíka (Hollan, Bartík) využijí naplno možnosti negativní kampaně, vedené především po lince anticiganismu VL (doplňkově „policajtství,“ práva v Plzni). Václava Lásku zde doporučujeme nestavět. Václav Hampl se svým konzervativním profilem do obvodu hodí a může uspět, pokud povede silnou kampaň a nepostaví se mu podobný kandidát (v minulosti Klener, Benda, zčásti Stránský). O takového kandidáta nutně musí usilovat TOP09, která má v obvodě nejsilnější voličskou podporu. V.H. se nemůže opřít o elektorát KDU, jejímž kandidátem se pravděpodobně stane, ani o členskou základnu – na P1 a P7 KDU nemá na rozdíl od SZ zastupitele, ve sněmovních volbách dosahuje horších výsledků než SZ. Pro KDU jde tedy o dobrého kandidáta pro slabý obvod. Bez znalosti nastavení možné spolupráce KDU a SZ na kampani a bez silné podpory ZO P7 nelze o doporučení rozhodnout. Martin Bursík bude svou kandidaturou oslovovat liberální část elektorátu (+ svou síť, jde o lokálního kandidáta), v prvním kole by tedy nebyl pro V.H. přímým
8
konkurentem (rsp. pouze zčásti). Jeho možný úspěch je spojen s osobami dalších případných liberálních kandidátů. Doporučení: Jednat o V.H. jako společném kandidátovi, složení volebního týmu a strategie komunikace (pozice na ose konzervativní – liberální), soustředit kapacity na získávání informací o protikandidátech (platí více než pro jiné obvody). Zároveň zvážit přesun V.H. do obvodu 22 (viz dále). Oslovit možné nezávislé kandidáty s profilem liberální pravice, ochotné kandidovat za SZ (profily: některý z významných pražských ekonomů, známý aktivista Oldřich Kužílek). Senátní obvod 21 – Praha 5 Pravicový obvod, méně než centrální pražská 27. Odlišná demografická skladba, nižší příjmy, slabší výsledky konzervativních stran. Hlasy levicových voličů nestáhla v posledních volbách do Sněmovny ČSSD (srovnatelné výsledky jako v centru), ale ANO. Profil Václava Lásky (viz výše) se do obvodu dobře hodí, dokáže oslovit (odlišnou komunikační strategií) různé skupiny elektorátu v obvodu a přizpůsobit se i osobám protikandidátů – reagovat musí nutně především na kandidáta ANO a TOP09 a vykrýt mezery, které profily konkurentů nepokryjí dobře. Adriana Krnáčová není celostátně ani lokálně známou osobností. Podporu celého elektorátu SZ (cca 6.5 procenta) nemá jistou (nezískala podporu ZO P5). Doporučení: V obvodu postavit Václava Lásku. Senátní obvod 24 – Praha 9 Z hlediska skladby obyvatel/elektorátu má obvod heterogenní charakter. Skládá se z typově odlišných lokalit (velká lidnatá sídliště Černý most, Prosek, Čakovice) vs. vilová zástavba a v ní žijící příslušníci vyšší střední třídy (Počernice, Klánovice..) vs. typická městská zástavba (okolo ul. Českomoravská). V posledních parlamentních volbách ve všech částech obvodu dosáhla výrazně nadprůměrných zisků pravice (TOP+ ODS), naopak levice zůstala mírně pod celopražským průměrem. Nevyzpytatelnou silou ve všech částech obvodu může být ANO, jež v minulých volbách bylo druhou nejsilnější stranou ve všech částech obvodu hned po TOP09. Proto je klíčové, koho hnutí do voleb v tomto obvodě postaví. Historicky vždy zvítězil kandidát ODS, stalo se tak však ještě předtím, než došlo ke štěpení na pravici (TOP09 + ODS) a tudíž nedocházelo k tříštění hlasů v tomto pravicovém obvodu a pravicový kandidát vyhrál přesvědčivě, Josef Pavlata
9
dokonce křeslo obhájil. Jak v případě prvních dvou voleb, tak i ve volbě třetí do druhého kola postoupil kandidát ODS s kandidátem ČSSD. Oběma zvoleným kandidátům (Pavlata, Kladívko) bylo společné, že dlouho pohybovali ve stranické struktuře ODS a angažovali se v komunální politice (na úrovni magistrátu nebo místní městské části). Pokud bude nominován kandidát SZ, který není známý z úrovně komunální, měl by se profilovat typově jako spíše pravicový příslušník střední třídy (positioning kandidáta lze pochopitelně upřesnit až na základě hlubší socio-demografické a prostorové analýzy obvodu). Uvažovaný Jiří Čáslavka jako ekonom v místě bydlící by tomuto profilu mohl vyhovovat. Ke zvážení je fakt, že uvažovaný kandidát není lokálně známou osobností. Obvod 60 – Brno město Obvod č. 60 má opět smíšený charakter. Vedle typicky městské zástavby v blízkosti centra města (Královo pole a Brno-Sever) v obvodu nalezneme velký počet rezidenčních čtvrtí, které jsou však voličsky nepříliš početné (Ivanovice, Jehnice, Jundrov, Medlánky, Ořešín). Více než tři čtvrtiny voličů obvodu se koncentrují ve čtyřech čtvrtích (Brno-sever, Královo Pole, Řečkovice a Mokrá hora a Žabovřesky), proto výběr kandidáta doporučujeme podřídit právě orientaci tamních voličů. Při zohlednění základního pravo-levého dělení můžeme s velkou míry jistoty tyto čtvrtě označit jako výrazně pravicové, i když po posledních volbách do PSP se zdá, že velké procento tradičně pravicových voličů přešlo k hnutí ANO. Nezanedbatelnou silou je i KDU-ČSL, která v těchto čtvrtích dosahuje lepších zisků než KSČM. Levice reprezentovaná ČSSD a KSČM si naproti tomu drží vcelku stabilní zisky a disponuje v obvodu pevným voličským jádrem. Tento fakt se promítl i do obsazení senátního křesla v roce 2008, kdy proti sobě v druhém kole stál reprezentant ODS a ČSSD. O obhajobu mandátu se pokoušel i Jiří Zlatuška (bezpp.), který v prvním kole roztříštil hlasy voličů a umožnil tak postup do druhého kola a následné vítězství reprezentantovi ČSSD. Důležitou roli hrál ale především kontext voleb, neboť zvolený senátor Janeček byl bývalý ředitel Úrazové nemocnice Brno, kterého relativně těsně před volbami odvolal z funkce extrémně nepopulární ministr zdravotnictví Julínek, který hrozil, že Úrazovou nemocnici zavře, což bylo veřejností a médii odsouzeno. Vzhledem k prvnímu i druhému zvolenému senátorovi (Zahradníček za KDU-ČSL, Zlatuška jako bezpartijní) za tento volební obvod se i tak nabízí teze, že šanci k zisku mandátu zde mají i nezávislí kandidáti, výrazné a známé brněnské osobnosti, kteří se neprofilují nutně na ose pravice-levice.
10
Doplňující poznámky – výběr silných obvodů, volba kandidátů • Pro zvolené obvody je vhodné/nutné zadat zpracování detailní analýzy volebních a demografických charakteristik obvodu. Při práci s veřejnými daty s nejvyšší dosažitelnou mírou detailu (základní sídelní jednotky, ZSJ) a přímém (nikoli agenturním) zadání se pořizovací cena jedné analýzy pohybuje v řádu tisíců korun. Doporučení pro výběr kandidátů v podpůrných obvodech Lze zpracovat na základě přímé poptávky PSZ či příslušné RKO – k diskusi. Doplňovací volby do Senátu – červenec/srpen 2014 • V následujících týdnech vyjde najevo, zda někteří současní senátoři přijmou místo na kandidátce do EP a uvolní se jejich senátní křeslo, ČSSD jedná o kandidatuře Aleny Gajdůškové a kandidátku TOP 09 pravděpodobně povede Jaromír Štětina. V takovém případě by se doplňovací volby konaly do devadesáti dnů od zániku senátorského mandátu, nejpravděpodobněji v první polovině srpna. • Rozhodnutí, zda se těchto voleb účastnit, záleží na tom, o jaké obvody půjde. Městské obvody Zlín a Praha 10 si pozornost zasluhují. • Volby do Senátu v prázdninových měsících mohou5 být provázeny velmi nízkou účastí. Otevírá se prostor pro účinnou mobilizaci a pro využití aktivních podporovatelů strany pro jedinou lokální kontaktní kampaň.
Poznámky k výběru kandidátů a oznámení kandidatury: • Je vhodné strukturovaně shromažďovat informace o práci RKO na výběru kandidátů pro podpůrné obvody (pověřený člen PSZ, v případě poptávky ve spolupráci s volebním týmem) 5
Volná úvaha, neexistuje datová řada, jediné letní senátní volby se konaly 27.-28.8.1999 v senátním obvodu 27 – Praha 1, účast byla relativně vysoká (34%), již v prvním kole zvítězil Václav Fischer.
11
• Oznámení kandidatury je de facto začátkem volební kampaně. Dřívější oznámení kandidatury (únor, březen, duben) omezuje následný přístup kandidátů do médií, ale posiluje politickou pozici vyjednavačů a v případě silných kandidátů přitahuje pozornost v prázdných měsících. V dubnu a v květnu se kryje s kampaněmi pro EP. • Oznamování kandidatur v roce 2012 probíhalo z většiny v březnu (u TOP09 druhá vlna začátkem června), avšak bez většího zájmu médií. • Pozdější oznámení kandidatur (květen, červen, červenec) má přednost delšího přístupu nestraníků do médií, oznamování kandidatury je pak zpravidla mimo větší zájem médií (letní měsíce). Doporučení k financování senátních kampaní: SZ je malá strana s omezeným rozpočtem. Přímá finanční podpora a cílený fundraising pro kandidáty několika vybraných obvodů dává největší smysl. Kandidatura za SZ má však vedle primárního cíle (obsazení veřejné funkce) i cíle vedlejší, zejm. posilování značky, osoby kandidáta a integrace, aktivizace a mobilizace členů a příznivců. Je proto vhodné vytvořit podmínky pro co největší počet zelených kandidátů ve všech obvodech, kde jsou pro to alespoň elementární podmínky. Doporučení: Vybrané prioritní senátní kandidáty přímo finančně podpořit, řízení jejich kampaní koordinovat a posilovat z centra za plné podpory celé strany. SZ by se měla vyvarovat opakování situace z roku 2008, kdy postavila do senátních voleb zhruba 20 kandidátů, kterým nebyla schopna zajistit dostatečnou materiální pomoc a lidské zdroje. Senátní volby 2008, kdy strana nezískala ani jeden mandát, by měly být mementem, které by se mělo odrazit právě v rozhodnutí o prioritních obvodech. Podpořit KO v úsilí stavět kandidáty ve smysluplných obvodech, poskytnout kvalitní fundraisingové školení i nástroje, ostatní nástroje vedení kampaní a zavázat se k postoupení prostředků ze získaného mandátu krajské organizaci. Podle hospodářského řádu SZ – §6(2) – je minimální podíl ze senátorského mandátu pro KO pouze 20%. Finančně přímo nepodpořené kandidatury by měly mít zajištěny vyšší příjem z případného mandátu (motivace). K financování jednotlivých senátních kampaní neexistuje mnoho veřejných informací (viz tab. 1)
12
Tab. 1: Náklady na krajské a senátní kampaně 2012 (společně) Politická strana Náklady ODS 65 ČSSD 90 TOP 09 a Starostové 34 KSČM 10 ANO 2011 20 NS Lev21 jednotky milionů Pro porovnání: Soupeři Elišky Wagnerové měli na kampaň dle dostupných zdrojů několikanásobně vyšší částky (př. kandidát TOP09 Karel Rais – zhruba 2mio Kč na kampaň, Rostislav Vyzula kandidující za hnutí ANO zřejmě cca 4mio Kč. Výdaje na kampaň Elišky Wagnerové činily zhruba 600tis. Kč (viz tab. č. 2) Pokud SZ vážně uvažuje o postavení kandidáta pro druhé kolo, bylo by vhodné počítat alespoň s částkou 500tis. Kč. Do této výše zabezpečená kampaň je stále vysoce „labour-intensive“. Tab. 2: Rámcový rozpočet kampaně Elišky Wagnerové Personální náklady (asistent, koordinátor, grafik, servis HK SZ) ............... 125 tis. (19%) Outdoor reklama ......................................................................................... 220 tis. (33%) Info do schránek ............................................................................................. 85 tis. (14%) Pouliční stánky ................................................................................................. 40 tis. (6%) Inzerce (deníky, zpravodaje)......................................................................... 135 tis. (21%) Veřejné akce ...................................................................................................... 30 tis. (5%) Ostatní náklady ................................................................................................. 15 tis. (2%)
Další návrhy/podněty pro práci volebního týmu • Pomoc s vyhledáváním osobností z regionů, které by SZ mohla kandidovat v senátních volbách • Příprava materiálu pro jednotlivé kampaně kandidátů, který by měl senátním volebním štábům odpovědět na základní otázky - jak a kdy nakupovat média, jak pracovat s rozpočtem, jak s možnostmi SZ, jak organizovat tým, jak tvořit harmonogram kampaně atd.
Nutná rozhodnutí PSZ pro volební tým k zajištění efektivní přípravy voleb: • Pověření konkrétního člena PSZ, který bude vyjednávat s RKO o
13
•
• • •
kandidátech, případně se bude účastnit vyjednávání s konkurenčními subjekty a bude o stavu jednání průběžně komunikovat s volebním týmem Rozhodnutí o tom, v jakých konkrétních obvodech volební tým vypracuje detailní socio-demografickou analýzu a analýzu prostorového rozložení podpory Jakou částku volební tým na tuto aktivitu může alokovat Rozhodnutí o rámcovém rozpočtu jednotlivých senátních kampaní, které SZ kandidátům poskytne Termín schvalování kandidátů RR
Zpracovali: Linda Kožušníková, Matěj Chytil, Josef Kučera
14
Zpráva volebního týmu předsednictvu SZ k přípravě na senátní volby 2014: Podklady a doporučení
Příloha č. 1
Senátní obvody – základní popis
zpracoval Josef Kučera
Senátní obvod číslo 9 – Plzeň město Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla obyvatel)
: Plzeňský : Plzeň - město : Městský : 1061 obyvatel/km2 : Plzeň 1 (52 tisíc obyvatel), Plzeň 3 (46 tisíc obyvatel), Plzeň 4 (22 tisíc
Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ Pravice/Levice Zisk malých stran
1996 ODS ČSSD 7 737 1,83% 63/30 62/37 15
2002 US-DEU ODS 4
70/29 46 74
2008 ČSSD ODS 6 2135 5,30% 51/48 47/53 32
celkem/průměr
5,6
Základní statistika Vzhledem ke klasické struktuře městského obvodu, je zde naprosto dominantní převaha pravicových stran konkrétně ODS, která vždy postoupila alespoň do 2. kola. Její podpora se pohybuje (s výjimkou roku 1996) okolo 25%. Zvolený senátor z roku 2002 MUDr. Richard Sequens již za Stranu zelených neúspěšně kandidoval v roce 2010 v obvodu č. 7 Plzeň – jih. V roce 2002 se povedlo vytvořit ojedinělou situaci, kdy se středové a středopravicové strany dokázali dohodnout na jednom kandidátovi, který následně zvítězil, v roce 2008 již situace tolik příznivá nebyla a uvedený senátor se do druhého kola nedostal o pouhých 800 hlasů, když kandidáti SZ a Koruny České dohromady nasbírali přes 3 tisíce hlasů. Podpora KSČM v obvodu dosahuje kolem 15% (více v roce 2002 po 4 letech Zemanovy vlády), v letech 1996 a 2002 se vzájemně dala sečíst s podporou ČSSD do shodného součtu. V roce 2008 výrazně narostla podpora ČSSD na úkor politického středu, což bylo způsobeno i výrazným úspěchem ČSSD v krajských volbách, tento úspěch je však postaven na hliněných nohách a s největší pravděpodobností se opět nebude opakovat. Strana zelených Plzeň 3 : 17 členů : 0 zastupitelů Vyhrané referendum proti OC Corso Komunální volby 2010 Volby na plzeňský magistrát skončili volebním patem mezi ODS a ČSSD (14 zastupitelů, 24% resp. 23%), přesto se obě strany dokázali dohodnout a koalici vytvořili spolu. Kontrolnímu výboru předsedá TOP 09 (12% a 7 zastupitelů), v zastupitelstvu „velké Plzně“ jsou dále ještě zastoupeny se shodným počtem mandátů KSČM a Občané.cz (9%, 5 zastupitelů), pětiprocentní klauzuli pak těsně (o čtyři desetiny) překročila i pravá volba pro Plzeň, jež má dva zastupitele. Výsledky v jednotlivých větších městských částech dopadly velmi podobně jako volby na magistrát a koalici v radě vždy sestavila ODS s ČSSD (ne nutně v tomto pořadí), které vždy získali shodný počet zastupitelů.
Senátní obvod číslo 21 – Praha 5 Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla
: Praha : Praha : Městský : 2322 obyvatel/km2 : Praha 5 (79 tisíc), Praha 13 (68 tisíc)
Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ Pravice/levice
1996 ODA ODS
2002 2008 ODS ODS US-DEU ČSSD
9
8 1898 7,03% 67/21
12 6741 18,52% 45/30 54/46
35 44
30
75/20
Zisk malých stran 5
celkem/průměr 2xODS, ODA
Základní statistika Jeden z klasických pražských obvodů, kde se pomalu mění struktura z pravého středu k levému středu. Zisk přes 18% kandidátky Strany zelených v roce 2008 Heleny Illnerové dává tušit, že tento obvod by mohl být jedním z klíčových pro Stranu zelených. Mandát v tomto obvodu zatím vždy získal kandidát pravice (ODA a ODS), ale v roce 2008 už jeho protikandátem z 2. kola byl kandidát ČSSD – vysokoškolský pedagog. Z ostatních stran je Praha 5 v současné době baštou Věcí veřejných, kteří zde v roce 2008 kandidovali se ziskem 13% a nemalou měrou přispěli k neúspěchu Heleny Illnerové. Strana zelených Praha 5 Praha 13 Praha – Řeporyje
- 20 členů - 3 zastupitelé - 14 členů - 3 zastupitelé - 3 členové - 2 zastupitelé
Volby 2010 Volby v centrálním městském obvodě senátního obvodu dopadly tradičně jako ve většině dohromady 65% pro pravicové strany rozložených (TOP09 – 30%, ODS – 20%, VV – 15%), ale i stoupající tendencí ČSSD (17%), Strana zelených v tomto obvodu lehce překročila svůj obvyklý průměr a se ziskem 7% získala 3 mandáty. Současná koalice je složená ze zbytků jednotlivých stran ve fázi totálního rozpadu. Nejiným výsledkem (65% pro pravici) dopadly volby na Praze 13, kde většinu ale získala ODS (32%), která stvořila koalici s ČSSD (17%) a občanskou koalicí (6%). Strana zelených má v tomto obvodě 3 zastupitele a velkou nosnou kauzu Key Investement. TOP09 je zde v opozici s 23%, stejně tak Věci veřejné (5%). I přestože se jedná spíše o sídlištní obvod, podpora KSČM zde není příliš velká.
Senátní obvod číslo 24 – Praha 9
Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla
: Praha : Praha : Městský : 1469 obyvatel/km2 : Praha 14 (44 tisíc), Praha 9 (43 tisíc), Praha 20 (15 tisíc)
Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ
1996 ODS ČSSD
12 670 1,71% 62/29 Pravice/levice 62/37 Zisk malých stran 20
2002 ODS ČSSD
2008 ODS ČSSD
celkem/průměr 3 x ODS 3 x ČSSD
8
10
53/27 56/44
10 2016 5,32% 51/34 54/46
38
34
Základní statistika Základní statistika obvodu působí na první pohled na Prahu levicověji, důležité je ovšem zmínit, že jeden z nejlevicovějších, větších pražských obvodů (Praha 18 – Letňany) vinou volebního zákona z roku 2010 byl přemístěn do senátního obvodu Prahy 8. Nejlepšího volebního výsledku zde dosahovali vždy kandidáti dvou největších stran (ČSSD a ODS), kdy vždy zvítězil pravicový kandidát. Klasickým rysem pražských obvodů je velký počet kandidátů, což i tento obvod potvrzuje. Vzhledem k rozdrobenosti obvodu (dvě MČ s 45 tisíci obyvatel a spousta malých MČ s 1-5 tisíci obyvatel) ani místostarostka jedné větší MČ či starosta jiné menší MČ neměli šanci postoupit do 2. kola. V tomto je onen obvod specifický i na pražské poměry. Strana zelených Praha 9
Praha 14 Praha 21 Praha – Běchovice Praha – Klánovice
- 12 členů - 3 zastupitelé - 1 radní - 10 členů - 2 zastupitelé - 6 členů - 0 členů - 5 zastupitelů - 4 členové - 3 zastupitelé
Volby 2010 Na Praze 9 zaznamenala celkem překvapivě drtivé vítězství ODS s 36%, druhá byla TOP 09 se ziskem 24%. Strana zelených získala tři mandáty se ziskem téměř devíti procent. Z levicových stran se do zastupitelstva dostala i ČSSD se 16% a KSČM se 7%, ale jen jedním mandátem. Strana zelených tvoří na Praze 9 koalici s radním Davídkem. Zisk v Praze 14 patřil pro samostatnou kandidátku Strany zelených k těm lepším, kdy dokázala získat téměř 8% hlasů a 2 zastupitele v 31 členném zastupitelstvu. V obvodu vzhledem k charakteru spíše panelákového sídlištního komplexu dokázali zvítězit velké zavedené strany.
Ve třetí větší městské části Horních Počernicích drtivě zvítězili nezávislé kandidátky, které získali obě po 7 zastupitelích ziskem více než 25% a pohodlnou většinu v 25 členném zastupitelstvu. Zavedené strany se pohybovali kolem 10% (ČSSD, ODS KSČM) či jen těsně překročili kvórum (TOP09, VV). V Běchovicích došlo k vyšachování druhé Strany zelených a vytvoření koalice vítězné ODS s třetí TOP09. Strana zelených získala 30% a 5 zastupitelů v patnáctičlenném zastupitelstvu. Opět patnáctičlenné zastupitelstvo, ale více kandidujících stran. Strana zelených zde pod hlavičkou uskupení čas pro změnu dokázala získat 18% a tři mandáty. Zorka Starčevičová do března letošního roku vykonávala pozici místostarostky.
Senátní obvod číslo 27 – Praha 1 Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla
: Praha : Praha : Městský :? : Praha 2 (54 tisíc), Praha 7 (43 tisíc), Praha 1 (32 tisíc), Praha-Troja (14 tisíc)
Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ Pravice/levice
1996 ODS KDUČSL
2002 CZ
2008 ODS
ODS
ČSSD
13
13
60/32
70/17
9 4742 15,38% 57/24 60/40
Zisk malých stran 40 44
52 55
celkem/průměr
55
Základní statistika Obvod je ze své podstaty velmi pravicový, z čehož dosud vždy těžila ODS, na druhou stranu, pokud s ní do druhého kola postoupil kandidát menšího pravicového subjektu, působil ODS nemalé potíže, neboť obvykle dokázal kumulovat hlasy levice. Obvod je sám o sobě velmi pravicový, což plyne i z jednotlivých městských částí, když KSČM dohromady ve všech 4 MČ náležících k obvodu drží pouhý jeden mandát. Výhodou celého obvodu je nedostatek panelových sídlišť, historická zástavba, centralita v rámci Prahy a předpokládaný zájem o dění z důvodu obstojného majetkového zajištění. V roce 2002 dokázal zvítězit Martin Mejstřík (USDEU) a v roce 2008 dosáhl velmi dobrého výsledku Michael Kocáb (SZ), který skončil na těsném třetím místě se ziskem 15%. V roce 2008 zároveň došlo k rozdrobení velkého množství potenciálně nadějných kandidátů a neúspěchu středopravicových malých stran proti těm velkým. Strana zelených Praha 1 Praha 2
Praha 7
- 20 členů - 2 zastupitelé - 17 členů - 2 zastupitelé - 1 místostarostka - 20 členů - 4 zastupitelé - vyhrané referendum
Zastupitelské volby 2010 Praha 1 dopadla v roce 2010 víceméně tradičně, co se výsledků jiných Prah týče s tím drobným rozdílem, že zaznamenali výrazný úspěch Věci veřejné. Pravicové strany dosáhly v součtu více než 65%, kdy vítěznou TOP09 (31% a 13 mandátů) jistila druhá ODS (22% a 9 mandátů) a 4. Věci veřejné (12% a 5 mandátů), kterou těsně předběhla ČSSD (14% a 6 mandátů), Strana zelených obsadila s necelými sedmi procenty 5. místo a má dva zastupitele. Koalici tvoří TOP09 a ČSSD, kteří mají v 35 členném zastupitelstvu 19 mandátů. Výsledky na Praze 2 velmi ovlivnila iniciativa „Občané za spokojené bydlení“, které se ziskem téměř 20% (8 mandátů) velmi zamíchalo výsledky ve druhém pražském obvodu. Vítězství zaznamenala ODS (27% a 11 mandátů), těsně následována TOP09 (21% a 8 mandátů), ČSSD dosáhla čtvrté příčky (15% a 6 mandátů) a Strana zelených jako poslední subjekt v pětatřicetičlenném zastupitel (7% a 2 mandáty). V současné době vládne koalice ODS+TOP09+SZ, kdy TOP09 vystřídala původní koaliční ČSSD. Na Praze 7 vládne velká koalice ODS (27% a 9 mandátů) a ČSSD (16% a 5 mandátů), která zaujímá těsnou většinu jednoho hlasu, kdy podporu tvoří KSČM (5% a 1 mandát), opozici tvoří TOP09 (25% a 8 zastupitelů), SZ (12% a 4 mandáty) a mimo zastupitelstvo stojící KDUČSL, na Praze 7 z opozičních stran vznikla silná koalice referenda proti předražené radnici – v současné době strany jednají na případné koalici při zastupitelských volbách v roce 2014. V Troji zvítězilo místní občanské sdružení Trojský kůň 2010 ziskem 65% a 7 mandátů, TOP09 a ODS obě se ziskem mezi 15 a 20% skončili s jedním mandátem.
Senátní obvod číslo 33 - Děčín Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla
: Ústecký : Děčín : Smíšený : 146 obyvatel/km : Děčín (50 tisíc), Varnsdorf (15 tisíc), Rumburk (11 tisíc)
1996 Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ
ČSSD ODS
2002 HNHR M ČSSD
6
6
Pravice/levice
46/54 43/56
32/43 0/41 23 59
Zisk malých stran
2008
9 2106 5,95% 22/39 39/61 38
celkem/průměr
ČSSD ODS
Základní statistika Při pohledu na výsledky v předchozích letech je jasné, že sestupná tendence velkých stran je v tomto okresu více než zjevná, což se dá dokládat i tím, že v zvolený senátor za ČSSD v roce 2008 byl nestraníkem. V roce 2008 dokázal zvítězit starosta Jiřetína pod Jedlovou, v současné době zastupitel Ústeckého kraje za uskupení Pro! KRAJ. Obvod má ve svém středu výrazné statutární město s 50 tisíci obyvateli a dále se skládá s velkého množství vesnic, měst a městysů o různé rozloze, dvě další větší města v rámci okresu Varnsdorf a Rumburk mají dohromady 25 tisíc obyvatel. V regionu je poměrně zásadním problémem nezaměstnanost a výrazných výsledků zde dosahují extremistická uskupení např. DSS ve volbách 2013 téměř 2,5% a při krajských volbách 2012 dokonce téměř 6,5%. Současný senátor proslul především v roce 2011 jako starosta Rumburka při nechvalně proslulé situaci na Šluknovsku, kde přebral extremistickou rétoriku. Do druhého kola v senátních volbách vždy postoupil kandidát ČSSD, který za předpokladu, že stál proti levicovému kandidátovi zvítězil. V roce 2008 došlo k situaci, kdy velké množství středových kandidátů neumožnilo obhájit mandát dosavadnímu senátorovi Zoserovi, který těsně nepostoupil do 2. kola. Strana zelených V současné době existuje ZO pouze v Krásné Lípě (pětitisícová obec mezi Rumburkem a Varnsdorfem) se třemi členy. Základní organizace v Děčíně i ve Varnsdorfu zanikly mezi lety 2011 a 2013. Komunální volby 2010 Ve statutárním městě Děčíně při poměrně fragmentovaném poli (15 stran) dosáhla vítězství ČSSD (25%, 8 mandátů), následována ODS (23%, 7 mandátů) a třetí Volbou pro město (18% a 6 mandátů), v zastupitelstvu je dále KSČM (10%, 3 mandáty), Severočeši.cz (6%, 2 mandáty) a TOP09 (5,5% a 1 mandát). Radu v současné době tvoří ČSSD a Volba pro město, která v proběhlých parlamentních volbách kandidovala na kandidátce Změny. Jejich krajská lídryně Šárka Zimová Dostálová, radní v městě Děčín, v nadcházejícím roce již splňuje věkové parametry pro volby do Senátu, zároveň je i krajskou zastupitelku za hnutí PRO!Kraj. Ve Varnsdorfu z jedenácti politických subjektů do skrutinia postoupilo rovnou 8 a proto je místní zastupitelstvo poměrně fragmentované, vítězná ČSSD (21,31% a 5 mandátů) nebyla schopná vytvořit většinu, kterou drží druhá ODS (18% a 5 mandátů) s HNHRM (12,6% a 3 mandáty), kteří mají starostu, dále pak VV, Suvereninita a strana zdraví sportu a prosperity
(po jednom mandátů), stejný zisk měla i opoziční TOP09 a poslední stranou v zastupitelstvu je KSČM (14,53% a 4 mandáty). V jedenáctitisícovém Rumburku došlo k jasnému vítězství sociální demokracie (34,82% a 9 mandátů) k nadpoloviční většině ve 23 členném zastupitelstvu byli potřeba dále 3 zástupci SNK-ED a 2 KSČM (obě kolem 10%), druhá v pořadí ODS (18,39% a 5 mandátů) se musela spokojit s opozicí stejně jako TOP09 (10%) a Město lidem (7%) obě po dvou mandátech. V Krásné Lípě – jediném městě s účastí zelených máme v současné době 2 zastupitele z 21 a to s výsledkem kolem 10%, kde zvítězila nezávislá kandidátka s více než 60%.
Senátní obvod číslo 45 – Hradec Králové Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla
: Královehradecký : Královehradecký : Smíšený : 222 obyv/km : Hradec Králové
1996 Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ
ODA ODS
2002 NK (ODA) VPM
6
6
Pravice/levice
55/32
20/26
Zisk malých stran 28 51
2008
6 2601 5,45% 45/49 46/51
celkem/průměr
ČSSD ODS
51 18
Základní statistika V rámci obvodu dosud vždy zvítězil člověk s titulem MUDr. a v roce 2008 byl souboj ve 2. kole mezi dvěma muži tohoto titulu, kde nakonec zvítězil Vladimír Dryml nad Leošem Hegrem, oba tehdy za jiné strany než v současné době. Z toho plyne, že největší strany nemají v tomto obvodu jasného kandidáta, protože Heger je v současné době poslancem za TOP09 a Dryml senátorem za SPOZ. Z hlediska pravice/levice se jedná o tzv. swing obvod, který je ovlivněn celkovou skladbou obvodu 90 tisícový Hradec Králové a menší vesnice a města v okolí. Strana zelených Krajské město Hradec Králové je jedno ze šesti statutárních měst (dohromady), kde má Strana zelených své zastupitele a to Martina Hanouska, členská základna čítá 16 členů a členek a v kombinaci s komunálními volbami slibuje příležitost možné mobilizace v obvodu. Komunální volby 2010 Z dvanácti stran kandidujících v krajském městě pětiprocentní hranici překonalo hned 8 subjektů, i přes vítězství ČSSD (19,35% a 8 mandátů) primátora získala až třetí v pořadí alternativa (12,5% a 5 mandátů) s druhou ODS (15,8% a 6 mandátů), Volba pro město a TOP09 obě po deseti procentech a 4 mandátech. Komunistická Strana dosáhla 11% a pěti mandátů a zbylé dvě strany v pořadí byla Změna (7% a 3 mandáty) a KDU-ČSL s NK s dvěma mandáty.
Senátní obvod číslo 60 – Brno-město Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla
: Jihomoravský : Brno - město : městský :? : Brno – sever (47 tisíc), Brno – Královo pole (28 tisíc), Brno – Žabovřesky (21 tisíc), Brno – Řečkovice (16 tisíc)
Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ Pravice/levice
1996 KDUČSL ČSSD
2002
2008
LIRA ODS
ČSSD ODS
6
8
6
50/37
41/26 42/0 30 57
37/43 41/58 21
Zisk malých stran 63
celkem/průměr
Základní statistika Jeden z těch malá obvodů, kde některý z kandidátů dokázal zvítězit již v prvním kole a to v roce 1996 kandidát KDU-ČSL, dalším poměrně zajímavým rysem tohoto obvodu je fakt, že zde nikdy kandidát neobhájil mandát a to ať již kandidát KDU-ČSL v roce 2002, tak Jiří Zlatuška v roce 2008. Jedná se obvod na severu Brna, který pojímá poměrně velké množství městských částí a z toho důvodu se jedná o obvod poměrně fragmentovaný, vždyť hned tři městské části zaujímají přes 20 tisíc obyvatel a 4. se tomu poměrně zdatně přibližuje. V poměru pravice levice se na městský obvod chová jako-by zde byl poměrně výrazný podíl sídlištní zástavby, což se dá demonstrovat např. Na sídlišti Lesná. Zároveň ale existence menších MČ dává tušit, že i zde budou hrát významnou roli prvky osobní známosti. Z tohoto hlediska se jedná o poměrně složitý obvod na namixování vhodného kandidáta/tky Strana zelených Brno – Jundrov
- 6 členů - 3 zastupitelé (1 starostka) Brno – Komín - 5 členů - 2 zastupitelé Brno – Královo Pole- 7 členů - 2 zastupitelé Brno – sever - 7 členů - 2 zastupitelé Brno – Žabovřesky - 0 členů - 2 zastupitelé
Komunální volby 2010 V největší městské části v obvodu v Brně sever zvítězila celkem pohodlně Sociální demokracie (28% a 11 mandátů), která v pětatřicetičlenném zastupitelstvu vytvořila koalici s druhou ODS (21% a 8 mandátů) poté, co se po roce původní pravicová koalice složená z ODS, TOP09 (13,25% a 5 mandátů) Společně pro Brno-Sever (11% a 4 mandáty), KDU-ČSL (9,63% a 3 mandáty) po roce fungování rozpadla. Zastupitelstvo dále doplňují komunistická strana (7%) a Strana zelených (5%) obě po dvou zastupitelích.
I v téměř třicetitisícovém Králově poli má Strana zelených své zastoupení a to opět v podobě dvou zastupitelů ve třicetičlenném zastupitelstvu (8%). I zde stejně jako v Brně sever existuje většina velké koalice (ČSSD: 27% a 9 zastupitelů; ODS: 24% a 8 mandátů) jištěná KDU-ČSL (8% a 2 mandáty), dalšími stranami v zastupitelstvu jsou ještě TOP09 (14% a 4 mandáty), KSČM (9%, 3 mandáty) a Královopolští patrioti (9% a 2 mandáty). I v MČ Žabovřesky má Strana zelených po dvou zastupitelích (7%) v pětadvacetičlenném zastupitelstvu, kde většinu drží koalice složená z ČSSD (27%, 8 mandátů), ODS (22%, 6 mandátů) jištěná opět KDU-ČSL (10% a 3 mandáty), v opozici se kromě zelených nachází ještě klasicky TOP09 (16% a 4 mandáty) a KSČM (8% a dva mandáty). V poslední městské části nad 10 tisíc obyvatel Řečkovicích Strana zelených nekandidovala, složení rady je zde opět velká koalice (ČSSD: 29% a 7 mandátů; ODS: 24% a 6 mandátů), v opozici působí KDU-ČSL (16% a 4 mandáty), TOP09 (14% a 3 mandáty), sdružení nestraníků (9% a 2 mandáty) a KSČM (7% a poslední mandát). V Brně Jundrově je v současné době starostka za Stranu zelených Ivana Fajnorová (19%), která sice nezvítězila, ale získala stejný počet mandátů (3) jako Jundrov žádá nové tváře (20%) a sdružení nestraníků (17%). V koalici je vítězný Jundrov žádá nové tváře, Strana zelených a ČSSD (13% a 2 mandáty). Opozici kromě sdružení nestraníků dále tvoří ODS (14% a mandáty), po jednom mandátů mají TOP09 (10%) a KSČM (7%). I v Komíně vznikla velká koalice (ČSSD 21% a 4 mandáty; ODS 24% a 5 mandátů) opírající se o KDU-ČSL (11% a 2 mandáty), i zde má Strana zelených 2 zastupitele (11%) a kromě nich opozici dále tvoří TOP09 (12% a 2 mandáty) a po jednom zastupiteli mají KSČM (7%) a Tradice a Prosperita (9%). I v pětisethlavém Ořešíně máme svého zastupitele, kterým je zastupitel statutárního města Brna Mojmír Vlašín (20%), pozici starosty i místostarostky drží kandidátka Společně pro Ořešín (30% a 3 mandáty), dále je v místním zastupitelstvu s jedním mandátem patrioti Ořešína (13%), Ořešínští občané (12%) a ČSSD (16%).
Senátní obvod číslo 63 - Přerov Kraje Okresy Typ Hustota zalidnění Největší sídla
: Olomoucký, Moravskoslezský : Přerov, Nový Jičín : Smíšený : 159 obyvatel/km : Přerov (45 tisíc), Hranice (18 tisíc)
Vítěz Postupující Počet kandidujících Kandidát SZ
1996 ODA ODS
2002 ODA KSČM
2008 ČSSD ODS
6
6
7 1021 2,81% 30/50 39/61 29 0
Pravice/levice
51/42 100/0 Zisk malých stran 32 73
71/28 73/27 60 73
celkem/průměr
Základní statistika Při pohledu na obvod je nasnadě, že se jedná o značně smíšený obvod, kdy přítomnost statutárního města Přerova a zbylé venkovské osídlení dává tušit, že volební alchymie zde nebude jednoduchá. Dále se jedná o Olomoucký region a podpora KDU-ČSL je zde relativně stabilní a to v podobě disciplinovaných asi 3500 voličů, kteří tvoří od 10 do 15 procent podle volební účasti, podpora KSČM dosahuje na tuto oblast značně nezvyklých 17%, což je dáno zřejmě především tím, že Josef Nekl zde kandiduje každé senátní volby. V rámci obvodu se v roce 2007 konaly doplňující volby po zániku mandátu tehdejší senátorky Jitky Seitlové. Současný senátor za ČSSD byl zvolen již v doplňkových volbách 2007 a následně svůj mandát potvrdil o rok později, Jitka Seitlové zde dokázala zvítězit pokaždé poměrně s přehledem, kdy ve druhém kole získávala 73%. Strana zelených Přerov Hranice Lipník nad Bečvou
- 3 členové - 4 členové - 4 členové
Komunální volby 2010 V přerovském pětatřicetičlenném zastupitelstvu vznikla poměrně široká koalice tvořená vítěznou ČSSD (27% a 11 mandátů), ODS (15% a 6 mandátů), TOP09 (11% a 4 mandáty) jištěná KDU-ČSL (6% a 2 mandáty), opozici v současné době tvoří druhá KSČM (16% a 6 mandátů) a koalice společně pro Přerov složená z bývalých členů Věcí veřejných (14% a 6 mandátů). V Hranicích na rozdíl od Přerova Strana zelených kandidovala, avšak zůstala se ziskem závratných 2,62% hluboko v poli poražených. Vítězná ČSSD (18% a 5 mandátů) vytvořila koalici s druhou Hranice 2000 (17% a 5 mandátů), třetí KSČM (17% a 4 mandáty) zůstává v opozici, radu města dále tvoří ODS (14% a 4 mandáty), KDU-ČSL (6% a 1 mandát) a Věci veřejné (7% a 2 mandáty), v zastupitelstvu ještě kromě komunistů tvoří opozici 1 nezávislý zastupitel (5%) a jeden zastupitel za změnu pro Hranice (6%).
zpracoval Josef Kučera
