Zpráva provozovatelů pěstitelských pálenic okresu Svitavy
STILL s.r.o. – Palírna Biskupice – Káňa Marek Pálenice Rozstání – ing. Jan Adámek Statek s.r.o. Biskupice – Robert Václavek Pálenice Boršov – Jaroslav Hanák Pálenice Osík u Litomyšle – Klička Jindřich My, podepsaní na straně 16, jako provozovatelé pěstitelských pálenic na okrese Svitavy máme několik problémů, jak s postupy celního úřadu, tak zněním stávajícího i novelizovaného zákona o lihu, které se dotýkají všech pěstitelských pálenic a které se domníváme je nutné řešit:
I.
Dodanění spotřební daně provozovateli pěstitelské pálenice při porušení ust. § 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb. str.2
II.
Kontrola totožnosti pěstitelů str.6
III.
Limit výroby 30 l a.a. za jedno výrobní období se vztahuje dle výkladu CÚ na domácnost str.8
IV.
Údaje v prohlášení pěstitele o množství již vyrobeného destilátu str.11
V.
Chyba v zákoně o lihu str.12
VI.
Problémy v novelizaci zákona o lihu platné od 1.1.2007 str.13
Celkem jsme v naší zprávě zformulovali 19 dotazů, na které očekáváme odpovědi: Kontaktní osoba za provozovatele výše uvedené (adresa pro doručení pošty): Káňa Marek STILL s.r.o. Palírna Biskupice 98 569 43
Tato zpráva je k dispozici v elektronické podobě (formát pdf) na adrese http://www.palirnabiskupice.cz/cu
V Biskupicích 1.12.2006 -1-
I. Dodanění spotřební daně provozovateli pěstitelské pálenice při porušení ust. § 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb.
V průběhu měsíců října a listopadu 2005 jsme jako provozovatelé pěstitelských pálenic obdrželi dopis od Celního úřadu (viz příloha č.1 - dopis ze dne 7.11.2005), ve kterém nám Celní úřad sděluje mimo jiné, že pokud pěstitel poruší ust. § 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb. o lihu v platném znění, tzn. že si pěstitel nechá vyrobit v jednom výrobním období více než 30 litrů absolutního alkoholu (l a.a.), pak celní úřad dodatečně doměří daň z lihu do výše základní sazby tj. do 265 Kč/l a.a., tzn. za každý litr vyrobený nad 30 l a.a. doměří daň ve výši rozdílu základní sazby spotř. daně z lihu a snížené sazby daně z lihu pro pěstitelské pálení tj. 265Kč – 133Kč = 132Kč/l a.a. a to provozovateli pěstitelské pálenice. Nevíme zde takto rozhodl CÚ pouze ve Svitavách nebo Krajský CÚ v Hradci Králové, či zda je toto rozhodnutí celorepublikové, ale vyžaduje řešení. Domníváme se na základě rozhovorů s našimi právními zástupci a posudků v příloze (příloha č. 2, 3 a 4), že toto rozhodnutí je neoprávněné a to z následujících důvodů: 1. V dopise v příloze 1 není uvedeno z kterého zákona a paragrafu toto rozhodnutí vychází. Vzhledem k tomu předpokládáme, že toto rozhodnutí není podloženo v zákoně a je neoprávněné. 2. Ustanovení § 70 Zákona o spotřebních daních upravuje sazby daně pro jednotlivé druhy lihu, s tím, že pro líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení je stanovena nižší sazba daně ve výši 13.300,-- Kč/hl etanolu (133 Kč/l a.a.). Zákon o spotřebních daních nikde neupravuje, že by tato snížená sazba byla stanovena z důvodu, že pěstitel si nechá vyrobit pouze 30 litrů etanolu v jednom výrobním období a v případě, že by si nechal vyrobit více etanolu, vztahuje se na tuto výrobu nějaká vyšší sazba. 3. Pokud připustíme teoretickou možnost o oprávněnosti výběru této daně a pokud bychom tuto daň jako provozovatelé chtěli zaplatit v termínu (tím je myšleno tak, abychom se vyhnuli penále), tak její výši nelze určit. Není to schopen určit provozovatel, ale její výši tak, aby provozovatel zaplatil v termínu a vyhnul se penále, není schopen určit ani Celní úřad!!! Toto penále je 0,2 % za každý den prodlení, pokud si uvědomíme, že nyní proběhnuvší kontroly byli za výrobní období 2004/2005 pak je zde prodlení delší než 2 roky, tzn. penále bude převyšovat doměřenou daň! My jako provozovatelé i kdybychom teoreticky chtěli tuto daň zaplatit v termínu, tak to prostě nelze. To samo o sobě je důvodem přinejmenším k vážným pochybnostem, o oprávnění tohoto doměření. 4. Pokud je destilát nad limit 30 l a.a. dodaněn do základní sazby daně z lihu (tj. sazbou 265 Kč/l a.a.), pak to již není destilát z pěst. pálení a teoreticky ho může pěstitel prodat. Těžko by se kontrolovalo, zda prodal pouze ten destilát, který byl dodaněn nebo všechen co si nechal vyrobit. Pokud by ale pěstitel dostal pouze pokutu (např. při překročení o 10 l a.a. 2500 Kč), pak je onen destilát vyrobený nad limit stále destilátem z pěstitelského pálení a tento problém a další z důvodů proč je dodanění nesmysl odpadá. 5. My jako provozovatelé pěst. pálenic svou činnost provádíme na základě živn. listu (pěstitelské pálení je živností volnou). Pokud je destilát dodaněn, již to není destilát z pěst. pálení, ale k výrobě takového destilátu provozovatel potřebuje koncesní listinu. Toto je živnost koncesovaná a tím pádem my ani takový destilát nemůžeme vyrábět. Zde se dostává CÚ svým výkladem do rozporu z živn. zákonem. 6. Provozovatelé pěstitelské pálenice si nemohou ověřit údaj kolik si již konkrétní pěstitel v daném výrobním období nechal vyrobit l a.a. a zabránit tak porušení zákona. Přitom provozovatele čeká „doplatek“ daně a následně penále.
-2-
7. Celní úřad určí výši doplatku dle data vypálení destilátu u jednotlivých provozovatelů. Tzn. kde pěstitel pálil později a u kterého provozovatele došlo k překročení daného limitu, tak tomu provozovateli je doúčtován doplatek daně. Ale co např. v případě, kdy si pěstitel nechá vyrobit destilát u dvou či více provozovatelů v jeden den a u každého vypálí např. 30 l a.a., teoreticky je to možné. Komu se naúčtuje doplatek? Prostě se rozpočte mezi všechny? To asi není možné, protože k překročení limitu prokazatelně nedošlo alespoň u jednoho z nich, ale nelze určit u kterého. Jak zde bude CÚ prokazovat u kterého provozovatele došlo k překročení? 8. Jaké datum bude CÚ brát v úvahu (při rozhodování u kterého provozovatele došlo k překročení limitu): datum vlastní výroby destilátu nebo datum kdy došlo k převzetí destilátu a zaplacení pěstitelem? A o jakém datu bude uvažovat pokud se jedná o destilát ze společné suroviny několika pěstitelů, kdy jedna várka (kvas z jednoho tanku) se pálí např. celý týden a během toho si pěstitel jehož kvas je v tomto společném tanku nechá vyrobit destilát u dalšího provozovatele a překročí limit 30 l a.a.? 9. Ve zprávě o kontrole (viz příloha č.5) nejsou uvedeny přesné údaje o pěstitelích, kteří překročili limit 30 l a.a., tzn. přesná adresa, rodné číslo, kdy, kde a kolik přesně destilátu si nechal vyrobit, pak my jako provozovatelé po nich těžko můžeme tuto daň vymáhat (dle postupu, který nám doporučil celní úřad). Dodanění probíhá ještě před pokutováním pěstitelů a jejich výpovědí na CÚ. Tzn. údaje nejsou ověřeny výslechem pěstitelů, kteří porušili zákon. Teoreticky se může stát, že daná osoba neexistuje a někdo si dané os. údaje vymyslel. V tomto případě nelze prokázat překročení, i když ve zprávě o kontrole tyto případy zahrnuty jsou. Nebo se šetřením zjistí, že daný pěstitel v pálenici nikdy nebyl a někdo zneužil jeho osobní údaje, ani v tomto případě nelze prokázat překročení.
Vyjádření ke zprávám celního úřadu o kontrole spotřební daně z lihu – zákon o SPD: Ve zprávě o kontrole CÚ č.j.5490-09/06-1164-031 ze dne 9.11.2006 (viz str. 14 v příloze č.5) odůvodňuje doměření daně následujícím způsobem: „Z výše uvedeného zjištění vyplývá, že daňový subjekt porušil ust. § 9, „zákona o SPD“, (vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit), v části první – obecná ustanovení výše uvedeného zákona.“ Přesná citace onoho § 9 část první je: § 9 Vznik povinnosti daň přiznat a zaplatit (1) Povinnost daň ve stanovené lhůtě přiznat a zaplatit vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, pokud zákon nestanoví jinak. V § 3 „zákona o SPD“ Vymezení pojmů se v písm. j) hovoří: j) uvedením do volného daňového oběhu se rozumí 1. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně, 2. každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, 3. každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, K § 3 písm. j) uvádíme následující: 1. my jako provozovatelé pěst. pálenic žádné výrobky nevyrábíme, ale § 3 písm. j) hovoří o výrobcích, my vykonáváme pouze službu pro pěstitele, výrobky by snad mohl vyrábět pouze ovocný lihovar, ovšem ten my neprovozujeme (nemáme koncesní listinu), tím pádem nic nevyrábíme, proto na pěstitelské pálenice nelze aplikovat ust. § 3 písm j), které hovoří o výrobcích. 2. i kdybychom hovořili o lihu z pěst. pálení jako o výrobku, pak žádný líh (výrobky) osvobozený od daně jsme nikdy neskladovali, neskladujeme a nikdy nevyrobili. Veškerý vyrobený líh byl zdaněn sazbou spotř. daně z lihu pro pěst. pálení, tzn. nikdy nebyl osvobozen od daně. -3-
U jiného daň. subjektu Celní úřad odůvodňuje toto doměření překvapivě jiným způsobem a to viz str. 3 v příloze č.6 – zpráva CÚ o kontrole č.j. 3711-11/06-1164-031 za dne 4.7.2006: „Z výše uvedeného zjištění a na základě kontroly dodržování výrobního limitu ovocného destilátu za sledované výrobní období u jednotlivých pěstitelů vyplývá, že došlo k porušení výše uvedeného ustanovení § 4 odst. 6) „zákona o lihu“, čímž došlo ke vzniku daňové povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit, dle ustanovení § 68 písm. d) „zákona o SPD“.“ Přesná citace § 68 písm. d) je: § 68 Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také d) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez povolení,48) a to tím dnem, který nastal dříve Písm. d) hovoří o nezdaněném lihu, ale opět musíme uvést – líh z pěst. pálení byl řádně zdaněn. Nedá se tedy hovořit o nezdaněném lihu. Pomineme li to, že se jedná o zcela stejné případy, pouze u jiných daň. subjektů a odůvodnění tohoto „dodanění“ je u obou subjektů dle různých paragrafů „zákona o SPD“, tak ani jedno odůvodnění nedává oprávnění k dodanění, jelikož daň byla zaplacena, dle sazby spotř. daně z lihu pro pěst. pálení. V § 68 odst. d) se hovoří o zjištění nezdaněného lihu, ale takový líh není, líh vyrobený v pěst. pálenicích byl řádně zdaněn. Anebo líh zdaněný spotř. daní z pěst. pálení považuje Celní úřad za nezdaněný, jiné vysvětlení pro platnost jejich odůvodnění dodanění nemáme. My jako provozovatelé pěst. pálenic jsme ale tuto daň, kterou nám stanovuje zákon, tj. daň s pěstitelského pálení zaplatili včas a v termínu. V tomto „zákoně o SPD“ není žádné ustanovení, dle kterého by měla být z pěst. pálení nad limit 30 l a.a. zaplacena daň z lihu se základní sazbou.
Po konzultaci s našimi právními zástupci se domníváme, že správný postup je následující (vycházíme z platného zákona): V žádném zákoně není stanoveno, že pokud si pěstitel nechá vyrobit větší množství destilátu, než je 30 l a.a. tak destilát nad toto omezení bude zdaněn nějakou vyšší sazbou. Pokud pěstitel poruší jistou povinnost, pak následuje pokuta. Konkrétně za porušení ust. § 4 odst. 6 zákona č. 61/1997 Sb. je pokuta stanovena v §17 odst.1 písm. b) zákona č.61/1997 Sb. Výše této pokuta může být až 500.000 Kč. Zákonodárce touto výší (až 500.000 Kč) chtěl dát možnost správci daně určit její konkrétní výši tak, aby pěstiteli, pokud poruší ono ustanovení zákona, mohla být pokuty stanovena, tak, aby zahrnovala vše tzn. „tzv. doplatek“ daně, náklady na práci celního úřadu spojenou s výběrem pokuty, penále a další část „preventivní“. Je toto snad nelogické? Je tento postup v nesouladu se zákonem? Pokud bychom se teoreticky chtěli řídit podle „doporučeného“ postupu celního úřadu, pak po obdržení výše doměřené daně s adresami pěstitelů a údaji o výši překročení každého z nich, by jsme je jako provozovatelé měli obeslat dopisem a požádat o úhradu jejich části doplatku. Po následném vyměření penále celním úřadem, pak toto rozpočítat poměrným dílem mezi pěstitele, kteří překročili onen limit 30 l a.a. a opět po nich požadovat úhradu. Nehledě na to, že tento postup je zdlouhavý a nelogický nemá hlavně oporu v zákoně. Celní úřad si onoho pěstitele pozve k projednání přestupku a nejednoduší řešení je udělit mu na místě pokutu dle §17 odst.1 písm. b), jejíž výše je stanovena s ohledem na počet litrů o které došlo k překročení limitu 30 l a.a. a výši rozdílu základní sazby spotř. daně z lihu a snížené sazby z pěst. pálení. Místo toho dostane pěstitel pokutu 100 Kč, v některých případech 200 Kč (tuto informaci máme od pěstitelů, kteří byli na projednání přestupku na CÚ), to je přinejmenším směšné vzhledem k času, který s tímto případem celní úřad stráví.
-4-
My jako provozovatelé pak můžeme vymáhat částku po pěstiteli. Pokud odmítne zaplatit, můžeme dle CÚ toto po něm vymáhat v občanskoprávním sporu soudní cestou. Je jasné, že všichni nebudou ochotni zaplatit a např. k svitavskému soudu bude podáno několik desítek žalob, kdy budeme vymáhat částky např. 500 Kč, 1000 Kč apod. To asi nebude efektivní práce státního aparátu zatěžovat již tak dost přetížené soudy takovými „drobnostmi“. Tak si zákonodárce asi nepředstavoval fungování CÚ a celého systému. A to podotýkáme, že pěstitel který porušil své povinnosti již byl na celním úřadě a nic nebrání celnímu úřadu udělit mu pokutu přímo na místě, pokut následně nezaplatí pak celní úřad má pravomoci k např. exekuci mzdy apod. Pokud je účelem tohoto „dodaňování“ likvidace pěstitelského pálení, pak se to povedlo a toto je první krok. Samozřejmě, pokud bude celní úřad na „dodanění“ provozovatelů trvat, budeme se bránit soudní cestou a zřejmě dojde i zmedializování celého případu. Z našeho rozboru a posudků v příloze je zcela zřejmé, že případný soudní spor musí skončit ve prospěch provozovatelů pěst. pálenic. Doufáme, že k tomuto kroku nedojde a vše se vyřeší. Pokud je CÚ přesvědčen, že tyto argumenty neuzná soud jako oprávněné, a nesjedná bezodkladně nápravu, spočívající v pozastavení všech řízení s provozovateli pěst. pálenic a ve zrušení všech výměrů, jak k vlastní dani tak penále, pak my budeme ve své obraně pokračovat. Dotaz č. 1: Domníváte se, že i po tomto rozboru v naší správě a na základě přiložených právních posudků je toto „dodaňování“ oprávněné? Dotaz č. 2: Domníváte se, že i případné rozhodnutí soudu potvrdí oprávněnost tohoto „dodaňování“ provozovatelům? Dotaz č. 3: V kterém zákoně a přesném paragrafu je stanoveno, že pokud si pěstitel nechá vyrobit větší množství destilátu, než je 30 l a.a. tak destilát nad toto omezení bude zdaněn nějakou vyšší sazbou? Dotaz č. 4: Považuje CÚ líh zdaněný spotř. daní z lihu pro pěst. pálení za osvobozený od daně? Považuje CÚ líh zdaněný spotř. daní z lihu pro pěst. pálení za nezdaněný? Dotaz č. 5: Domníváte se, že postup výběru pokuty od pěstitele popsaný na straně 4 je v rozporu ze zákonem a je nesprávný?
-5-
II. Kontrola totožnosti pěstitelů
Dle ust. §4 odst.7 zákona 61/1997 Sb. o lihu v platném znění: (7) Pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici, ve kterém musí být uvedeno a) jméno a příjmení pěstitele, adresa trvalého bydliště a rodné číslo pěstitele, b) stvrzení podmínek stanovených v § 2 odst. 1 písm. o), přičemž vlastnictví pozemku se doloží uvedením katastrálního území a obce. Užívání pozemku z jiného důvodu se doloží specifikací právního vztahu. Získání ovoce formou naturálního plnění se doloží potvrzením zaměstnavatele, c) stvrzení podmínek stanovených v odstavci 4, d) v případě, že si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici, uvede v prohlášení též množství takto vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách, adresu a obchodní jméno pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila, e) prohlášení o souhlasu (nesouhlasu) se smícháváním vlastní suroviny se surovinami ostatních pěstitelů. Takže dle odst. 7 (viz výše) pěstitel vyplní prohlášení, to je zřejmě nešťastná formulace, neboť v prohlášení si uvede údaje které sám chce, to plyne z definice prohlášení a pěstitel tím něco prohlašuje, za co si je zodpovědný a co by samozřejmě mělo být pravdivé. Bohužel jeho osobní údaje vč. rodného čísla jsou součástí prohlášení. My jako provozovatelé máme povinnost ověřit, zda jsou vyplněny všechny údaje, ale bohužel ne jejich pravdivost. To vede k řadě problémů s prokazováním totožnosti, neboť my jako provozovatelé nemáme právo ke kontrole občanských průkazů, jelikož pěstitel nevyplňuje např. přihlášku, ale PROHLÁŠENÍ. To, že nemáme právo ke kontrole obč. průkazů vychází i s právních posudků v příloze (příloha č. 2, 3 a 4) a i dle ústního sdělení pracovníků celního úřadu. Tak se může stát, že např. osoba na kterou je vyrobeno např. 50 l a.a. nikdy v žádné pěstit. pálenici nebyla a někdo na základě zjištěných osobních údajů si nechal vyrobit destilát a nelze tak zjistit jeho pravou totožnost a domáhat se „dodanění“ nebo lépe řečeno pokuty ze strany celního úřadu. Další možnost je, že pěstitel vyplní veškeré údaje v přihlášce, ale všechny jsou smyšlené, tzn., že přihláška je na neexistující osobu. Po kom bude vymáhat Celní úřad pokutu a následně doplatek spotřební daně s množství nad 30 l a.a.? Nebude možné prokázat, že daná osoba si nechala vyrobit více než 30 l a.a. za dané výrobní období. Pokud není možné prokázat porušení zákona, není možné ani udělovat pokuty nebo nějaká doměření daní apod. Toto je závažný problém. Celní úřad pokud zjistí nesprávně uvedené rodné číslo v prohlášení pěstitele, požaduje po nás jako provozovateli zjištění správného rodného čísla, což v některých případech ani není možné a nutí nás tak získávat je nezákonným způsobem, navíc dle zákona to ani není naše povinnost. Údaje a jejich správnost jsou na pěstiteli, který vyplňuje prohlášení. My jako provozovatelé, pokud bychom zákazníka odmítly z důvodu odmítnutí předložení OP ke kontrole údajů, se vystavujeme nebezpečí, že pěstitel by po nás mohl vymáhat náklady na dopravu do pálenice, znehodnocený kvas a případně ušlou mzdu, jelikož jsme mu bez oprávněných důvodů odmítly vykonat službu na kterou byl objednán! Řešením by bylo např. změna ust. § 4 odst.7 zákona 61/1997 Sb. na následující znění: (7)Pěstitel je povinen vyplnit přihlášku ve které bude uvedeno jméno a příjmení pěstitele, adresa trvalého bydliště a rodné číslo pěstitele a předložit doklad totožnosti provozovateli ke kontrole těchto údajů. Dále je pěstitel povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici, ve kterém musí být uvedeno: a) stvrzení podmínek stanovených v § 2 odst. 1 písm. o), přičemž vlastnictví pozemku se doloží uvedením katastrálního území a obce. Užívání pozemku z jiného důvodu se doloží specifikací právního vztahu. Získání ovoce formou naturálního plnění se doloží potvrzením zaměstnavatele, -6-
b) stvrzení podmínek stanovených v odstavci 4, c) v případě, že si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici, uvede v prohlášení též množství takto vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách, adresu a obchodní jméno pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila, d) prohlášení o souhlasu (nesouhlasu) se smícháváním vlastní suroviny se surovinami ostatních pěstitelů. A dále vložit do § 4 nový odstavec, ve kterém bude uvedeno např.: „Právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici nebo jí pověřený pracovník je povinna zkontrolovat údaje v přihlášce pěstitele k pálení dle dokladu totožnosti.“ Tím dojde k přenesení odpovědnosti za správnost os. údajů pěstitele v přihlášce na provozovatele. Provozovatel samozřejmě kontroluje pouze údaje v přihlášce, údaje v prohlášení (body a) až d) viz výše) zkontrolovat nelze. Tyto dvě úpravy zapracované do zákona jsou jednoduchým řešením s jednoznačným výkladem a jasnou odpovědností provozovatele a tím pádem i vůbec možnosti kontroly množství výrobeného destilátu na pěstitele celním úřadem. Při současné právní úpravě, se může stát, že pěstitel, který překročil limit 30 l a.a. po předvolání na celním úřadě sdělí, že v konkrétní pěstitelské pálenici nebyl a nic nevypálil. Jaký bude další postup? Jak mu CÚ prokáže, že si skutečně nechal vyrobit onen destilát když nikdo nemůže zkontrolovat jeho totožnost? Tenhle problém je velice závažný a měl by se urychleně řešit, nejlépe zřejmě novelizací zákona. Dalším problém se týká adres pěstitelů v přílohách k daň. přiznání, přesněji řešeno PSČ u adresy pěstitele. Celní úřad po provozovatelích do přehledů, které odevzdáváme jako přílohu daň. přiznání tato PSČ požaduje. Pokud ho pěstitel v prohlášení neuvede (ať už proto, že ho teoreticky nemusí znát, či z jiného důvodu), pak přesné PSČ nezjistíme. PSČ nejsou uvedeny ani v občanských průkazech, takže i kdyby nám pěstitel umožnil kontrolu OP, pak PSČ nenalezneme. Sami ho doplňovat dle seznamu PSČ nemůžeme, jelikož bychom se při jeho špatném uvedení mohli dopustit přestupku. Dle webového vyhledávače PSČ (http://www.psc.cz) je např. pro Biskupice 5 různých PSČ (tj. 5 různých obcí se stejným jménem) , pro Rozstání 3 a např. pro Nová Ves 88 různých PSČ. Takže jak máme vyhovět CÚ, když PSČ není uvedeno ani v OP?
Dotaz č. 6: Máme jako provozovatelé, dle současné právní úpravy, právo ke kontrole osobních údajů pěstitele? Podle posudků v příloze ne. Dotaz č. 7: Je řešení (úprava zákona o lihu, konkrétně ust. § 4 ods.7 a vložení nového odstavce) námi navrhované na straně 3 nevyhovující? Nebylo by snad těmito návrhy vše vyřešeno? Dotaz č. 8: Jak máme postupovat při vyplňování výkazů k daň. přiznání, kdy po nás CÚ žádá uvedení PSČ u adres pěstitelů?
-7-
III. Limit výroby 30 l a.a. za jedno výrobní období se vztahuje dle výkladu CÚ na domácnost
Další problém se týká výkladu ust. § 4 odst. 6 zákona o lihu, které zní: (6) Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona, a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost. Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího.
Dle celního úřadu z této formulace plyne, že ono omezení 30 litrů a.a. se vztahuje na domácnost, tzn. že všichni pěstitelé v domácnosti si mohou nechat vyrobit v jednom výrobním období dohromady 30 l a.a. Domníváme se, že tento výklad je chybný a není ani v zájmu účinné kontroly celním úřadem a to z následujících důvodů:
1. Je to diskriminující, není možné omezit na právech jednoho pěstitele z důvodu že žije v domácnosti s dalším pěstitelem. Např.: Pěstitel z domácnosti A (který je v této domácnosti jediným pěstitelem) si může nechat vyrobit 30 l a.a. za výr. období, ale pěstitel z domácnosti B, který v této domácnosti žije s dalším pěstitelem si může nechat vyrobit pouze 15 l a.a. Pěstitelé (dva) z domácnosti B si mohou nechat vyrobit každý 15 l a.a., ale co když jeden si nechá vyrobit např. 20 l a.a. a druhý jen „svých“ 15 l a.a., ale jako druhý v pořadí, pak porušil zákon druhý z nich, i když si nechal vyrobit pouze 15 l a.a., které jsou jeho podílem z 30 l a.a. na domácnost. Prostě toto už upozorňuje na to, že je asi někde chyba a zabředáváme do zbytečných komplikací. 2. Pěstitel je oprávněn…. tím je logicky myšleno „kterýkoliv či každý“ pěstitel, v odst. 6 není uvedeno: Domácnost je oprávněna… 3. Zákonodárce chtěl zřejmě tímto kdysi zdůraznit, že není možné si nechat vyrobit na své rod. číslo destilát i za např. manželku, jelikož ostatní členové domácnosti nemusí být pěstitelé ve smyslu ust. §2 odst.1 písm. o) zákona o lihu (např. pozemek pro pěstování ovoce je ve výhradním vlastnictví pouze jednoho z manželů). Např.: pěstitel si nechá vyrobit 60 l a.a. a při kontrole sdělí, že se na pěstování ovoce podílela např. jeho manželka a že tedy 30 l a.a. si nechal vyrobit za ni, ale v prohlášení(ch) uvede své jméno a své rodné číslo. To je chybný postup a proto je v ust. § 4 odst. 6 onen dodatek. Správný postup je: pěstitel si nechá vyrobit pouze 30 l a.a., v prohlášení uvede svoje os. údaje a manželka má stejné omezení, tzn. pokud je pěstitel dle ust. § 2 odst. 1 písm. o) může si nechat vyrobit nejvýše 30 l a.a. v prohlášení uvede své os. údaje. Nelze říct, že si nechá vyrobit destilát i za ostatní členy domácnosti nebo další osoby, které se s pěstitelem podíleli na pěstování ovoce a pěstitel si tak na své rodné číslo nechá vyrobit např. 60 nebo více litrů a.a., dle počtu osob, které se s ním podíleli na vypěstování ovoce. To je vše. Prostě konkrétní pěstitel si nemůže za žádných okolností nechat vyrobit pro sebe více než 30 l a.a., toto je jen upřesňující podmínka, které je jistým způsobem zavádějící, ale při hlubším rozboru zcela jednoznačná a do jisté míry v ust. zákona zcela zbytečná. A co v případě, že jsou v domácnosti např. dva pěstitelé a každý má svůj vlastní pozemek a na pěstování ovoce se navzájem nepodílí? Je zde uvedeno „a to i v případě že se na vypěstování ovoce podílí….“, ale v tomto případě se na pěstování ovoce nikdo další nepodílí. -8-
Odst. 6 by měl stejný účinek i bez dodatku. Pokud je v domácnosti více pěstitelů (dle Zákona 61/1997 §2 odst.1 písm.o)) pak si může každý nechat vyrobit 30 l etanolu. Tím dodatkem „a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost.“ se jen zdůrazňuje to, že daný pěstitel si nemůže vyrobit více než 30 l a.a. i kdyby splnil nějaké další podmínky. Pěstitel nemá ani možnost nechat si vyrobit více destilátu než 30 l a.a. s tím, že destilát nad limit by zdanil základní sazbou spotř. daně z lihu. Zákon to prostě neumožňuje. 4. Platnost tohoto omezení má stejný účinek i ve znění: „a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podíleli jakékoliv další osoby“ a je jedno, zda jsou to členové domácnosti nebo obyvatelé celé obce nebo teoreticky i pokud by se na vypěstování ovoce podíleli všichni občané republiky, daný pěstitel si může nechat vyrobit pouze 30 l a.a., ale o omezení ostatních členů domácnosti či obyvatelů obce či republiky se zde nic neříká. Pokud je ust. § 4 odst.6 vykládáno cel. úřadem tak, že je limit výroby 30 l a.a.na domácnost, tak jakým způsobem by CÚ (či Min. financí) vyložilo formulaci „a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podíleli jakékoliv další osoby“? Pokud na tuto formulaci aplikujeme způsob výkladu ust. § 4 odst.6 celním úřadem dojdeme k následujícímu řešení: Celní úřad při kontrole dle svého výkladu tohoto ust. nezkoumá, zda se ostatní členové podíleli či nepodíleli na pěstování ovoce, ale automaticky spočte vyrobený destilát všem členům domácnosti dohromady, tento výklad celního úřadu aplikovaný na formulaci „a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podíleli jakékoliv další osoby“ by tedy analogicky znamenal, že CÚ nebude zkoumat kdo se na vypěstování ovoce podílel, ale automaticky sečte vyrobený destilát „jakýchkoliv dalších osob“ čili asi obyvatel celé republiky a určí jim limit 30 l a.a. dohromady. To je nesmysl. Pokud tento zcela zřejmě správný myšlenkový postup aplikujeme na znění ust. § 4 odst. 6 musíme učinit analogicky stejný logický závěr: výklad o limitu 30 l a.a. na domácnost je nesmysl a tedy limit výroby 30 l a.a. za výrobní období je nutno počítat na pěstitele. Jiný logický závěr není možný. Důvody, proč zřejmě tento dodatek v ust. § 4 odst. 6 jsme uvedli v bodě 3 výše. 5. Je i v zájmu možnosti účinné kontroly CÚ, aby tento limit byl počítán na osobu pěstitele. Celní úřad kontrolu provádí dle trv. pobytu a ne dle společné domácnosti. Nelze posoudit společnou domácnost dle trvalého bydliště, osoby spolu mohou žít na jedné adrese (např. ve vícepatrových panel. domech žije na stejné adrese až 100 osob), osoby spolu můžou žít dokonce v jednom bytě a nemají společnou domácnost. Osoby mohou mít stejný trvalý pobyt, ale netvoří spol. domácnost (každý žije jinde) nebo naopak osoby mají trv. pobyt na jiných adresách, ale žijí ve společné domácnosti. Kontrola by prakticky nebyla možná nebo velmi obtížná, posuzování zda osoby tvoří či netvoří spol. domácnost je na sociálním odboru příslušného obecního úřadu. Pokud uvažujeme o kontrole limitu na pěstitele, pak celní úřad po zadání údajů do centrální databáze zjistí který konkrétní pěstitel překročil limit 30 l a.a., pokud ovšem uvedl v prohlášení pravdivé údaje. Pokud bychom zkoumali domácnosti, tak dle trv. bydliště vyplynou jistí podezřelí z překročení limitu na domácnost, ale musí se ověřit, zda skutečně žijí ve spol. domácnosti. Pěstitelé kteří mají spol. domácnost, ale různé adresy trv. pobytu se nepodaří zjistit vůbec. Kontrolní činnost se tak značně komplikuje, a pokud bychom chtěli být důslední tak i značně prodražuje. 6. Pokud bychom připustili, oprávněnost tohoto omezení na domácnost, měla by být v prohlášení pěstitele (nebo raději v přihlášce) dle ust. § 4 odst.7 písm.a) Zákona 61/1997 Sb. povinnost pěstitele uvést adresu domácnosti která daný kvas přihlašuje ke zpracování (příp. číslo bytu) zastoupené pěstitelem, který uvede jméno, příjmení, adresu trv. bydliště (která může být jiná od adresy domácnosti ve které žije a mnohdy to tak je) a rodné číslo. Např. trvalý pobyt má jinde, než kde bydlí s dalšími osobami ve společné domácnosti. Tzn. pokud by bylo záměrem počítat vyrobený destilát za dané výr. období na domácnost, měl by § 4 odst.7 písm.a) znít: „adresu domácnosti, ze které pochází dodaná surovina, v zastoupení jednoho člena, který uvede jméno, příjmení a rodné číslo“ a ne jméno a příjmení pěstitele. Z tohoto je zřejmé, že záměrem tohoto ustanovení nebylo počítat limit vyrobeného destilátu na domácnost. 7. Dalším důvodem je, že by to bylo absolutně nelogické proč by mělo být toto množství počítáno na domácnost. -9-
Vyřešením by bylo nechat průchod logice či selskému rozumu a prostě změnit výklad ust. § 4 odst. 6 a zároveň v novelizaci zákona o lihu dodatek „a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost.“ změnit na formulaci „a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely jakékoliv další osoby.“. Za nejlepší a nejjednodušší řešení považujeme tento dodatek ze zákona zcela vypustit, neboť je nepochopen a nabádá k zavádějícím výkladům. Proti pokutám či doměřování spotřební daně dle současného výkladu CÚ se budeme samozřejmě bránit soudní cestou. Doufáme, že se vše vyřeší a nebude tomu třeba. Dotaz č. 9: Je správný výklad CÚ ust. § 4 odst. 6 zákona o lihu tak, že množství vyrobeného destilátu za výrobní období se počítá na domácnost? Dotaz č. 10: Je některý s bodů v naší správě v odst. II body 1.- 6. na straně 4 – 5 nelogický, nesprávný či v rozporu se zákonem? Je tam nějaká nelogičnost? Dle našeho názoru ne. Pokud ano, žádáme o konkrétní vysvětlení, který konkrétní bod je v rozporu s kterým zákonem? Dotaz č. 11: Žádáme výklad ust. § 4 odst. 6 zákona o lihu, pouhé konstatovaní např.: „Dle sdělení ministerstva financí (generálního ředitelství cel) se množství vyrobeného destilátu počítá na domácnost.“ není vysvětlení, výklad, je to pouhé konstatování. Žádáme výklad, který by byl prezentován při případném soudním sporu, tzn. vysvětlení, důvody a rozbor. Proč se někdo domnívá, že je tento limit brán na domácnost. Pokud tak někdo rozhodl, musel ho k tomu vést nějaké důvody. Jaké?
- 10 -
IV. Údaje v prohlášení pěstitele o množství již vyrobeného destilátu
Dle ust. § 4 odst.7 písm.d) zákona o lihu: „v případě, že si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici, uvede v prohlášení též množství takto vyrobeného destilátu v měřících jednotkách, adresu a obchodní jméno pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila.“ Nelogičnost ve slovech „i v jiné“ - pokud pěstitel pálí 3x za výrobní období v jedné a té samé pálenici, měl by dle tohoto ustanovení do prohlášení kolik litrů a.a si již v daném období nechal vyrobit nenapsat nic. Jestliže napíše jakékoliv číslo (i třeba 0 pokud doposud nepálil) dopouští se rozporu s tím, co říká zákon, jelikož má uvést kolik destilátu si nechal vyrobit v JINÉ pěstitelské pálenici. Takže pokud celní úřad trvá na tom, aby v přihlášce pěstitelé, kteří v daném výrobním období pálí poprvé, uváděli číslo 0 nutí je k rozporu s tím co říká zákon. Např. pokud si pěstitel nechal vyrobit 10 l a.a. a přijede v tomtéž výrobním období opět ke stejnému provozovateli a uvede do prohlášení o množství již vyrobeného destilátu číslo 10 je to chybné! Poékud uvede 0 je to také chybné. Uvádí pouze množství vyrobeného destilátu v jiné pěstitelské pálenici. Zní to nelogicky a nesmyslně, ale je to v souladu se zákonem a navíc, pokud by pěstitel uvedl do prohlášení cokoliv jiného, pak je to v rozporu se zákonem (např. 0 nebo 10, pěstitel nesmí do „kolonky“ o množství již vyrobeného destilátu napsat NIC!). Řešením je úprava ust. § 4 odst. 7 písm. d) zákona o lihu na znění: „Pěstitel uvede množství vyrobeného destilátu v měřících jednotkách, který si již nechal v tomtéž výrobním období vyrobit, adresu a obchodní jméno pálenice, která destilát vyrobila.“ Z toho je jasné, že pokud pěstitel nevypálil nic, musí uvést číslo nula a pokud si nechá destilát vyrobit několikrát za výrobní období ve stejné pálenici (do limitu 30 l a.a.) uvede zde kolik l a.a. si již nechal vyrobit, to při současné znění nesmí uvést. Nebo ještě jednoduší je toto ze zákona zcela vypustit neboť je to zbytečně vše komplikující. Toto ustanovení mělo význam kdysi z důvodu alespoň nějaké kontroly, finanční úřady nevedli centrální evidenci pěstitelů a jejich již vyrobeného destilátu. Dnes je vše centrálně evidováno na celních úřadech a překročení limitu 30 l a.a. se odhalí v centr. registru. Proto by bylo jednoduší pouze v prohlášení uvést upozornění na onen limit 30 l a.a., s tím, že pěstitel svým podpisem bere na vědomí, že onen limit existuje a pěstitel si toto musí pohlídat sám, tak jako nyní a pokud toto překročí poruší ust. § 4 odst. 6 zákona o lihu a ponese následky. V praxi pěstitelé, pokud si tento údaj nepamatují, tak ho napíší odhadem a nemá tak žádný smysl ani pro kontrolu. Navíc Celní úřad kontrolu neprovádí dle toho kolik daný pěstitel uvedl v prohlášení, že již vypálil destilátu, ale dle skutečnosti, tím pádem je tento údaj v prohlášení zbytečný a nemá žádnou vypovídající hodnotu. Dotaz č. 12: Je oprávněný požadavek CÚ, aby v přihlášce pěstitelé, kteří v daném výrobním období pálí poprvé, uváděli číslo 0 ? Nutí je tím Celní úřad k porušení ust. § 4 odst.7 písm.d) zákona o lihu? Dotaz č. 13: K čemu slouží v prohlášení údaj kolik l a.a. si již v daném výrobním období pěstitel nechal vyrobit?
- 11 -
V. Chyba v zákoně o lihu
Dále upozorňujeme na chybu v ust. § 4 odst. 9 písm. b) zákona 61/1997 o lihu v platném znění: (9) Právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici je povinna vést o každém případu pěstitelského pálení evidenci, která musí obsahovat a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitele, b) písemné prohlášení pěstitele podle odstavce 6, c) množství a druh převzaté suroviny, d) množství vydaného destilátu v měřicích jednotkách.
Dle ust. § 4 odst. 10 provozovatel má povinnost uchovávat 10 let evidenci vedenou dle ust. § 4 odst. 9, která musí obsahovat dle písm. b) prohlášení pěstitele dle ust. odst. 6, ale odst. 6 říká: „Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona, a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost. Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího.“? V písm. b) je odkaz na prohlášení pěstitele dle odstavce 6, ale o prohlášení pěstitele hovoří odstavec 7. Tato chyba vznikla zákonem č. 22/2000 Sb. změna zákonů o spotřebních daních, o lihu a o DPH, ve kterém je mimo jiné řečeno v Čl.III bodě 6: „Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.“. Tato drobná chyba, může v důsledku nést další problémy. Např. to, že prohlášení pěstitele dle ust. § 4 odst. 7 by teoreticky provozovatel vůbec nevedl v evidenci, jelikož to po něm zákon nevyžaduje a písemné prohlášení podle odstavce 6 neexistuje. Teoreticky pokud provozovatel tato prohlášení zlikviduje (v souladu se zákonem 101/2000 Sb.), nedopustí se tím porušení zákona a kontrola pěstitelů celním úřadem bude prakticky nemožná. Tím se nabízí i řešení problému s „dodaňováním“. Prohlášení prostě zlikvidujeme (v souladu se zákonem 101/2000 Sb.) a nebude možné prokázat překročení limitu výroby destilátu za dané výr. období, tím se vyhneme dodanění a penále. Dotaz č. 14: Je v ust. § 4 odst. 9 písm. b) zákona 61/1997 o lihu v platném znění opravdu chybně uveden odkaz na odst. 6 místo správného odkazu na odst. 7? Dotaz č. 15: Porušení jakého ustanovení zákona se dopustí provozovatel pokud prohlášení pěstitele dle ust. § 4 odst. 6 nepovede v evidenci a vždy např. po podání daň přiznání ke spotřební dani je zlikviduje? Zákon v ust. § 4 odst. 9 to nevyžaduje.
- 12 -
VI. Problémy v novelizaci zákona o lihu platné od 1.1.2007
Část 1: Dle ust. § 4 odst. 7 zákona o lihu „Pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici, ve kterém musí být uvedeno b) stvrzení podmínek stanovených v odstavci 4.“ Odst. 4 říká: „Surovinami přípustnými pro pěstitelské pálení jsou ovoce, jakož i šťávy a odpady z jeho zpracování, a to v čerstvém i ve zkvašeném stavu, pokud neobsahují cizí cukernaté nebo jiné zkvasitelné příměsi.“ To znamená, že dle zákona o lihu platného ke konci r. 2006 je odpovědnost za dodržení ust. § 4 odst. 4 odpovědný pěstitel, a o splnění podmínky ust. § 4 odst. 4 musí předložit písemné prohlášení. V novelizaci zákona o lihu platné od 1.1.2007 je v § 17a odst. 2 písm. d) uvedeno: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel pěstitelské pálenice dopustí správního deliktu tím, že použije k pálení jiné suroviny, než je stanoveno v § 4 odst. 4.“ To je přinejmenším podivné, jelikož v ust. § 4 odst. 7 je řečeno: „Pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4“, ale v §17a odst. 2 písm. d) je uvedeno: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel pěstitelské pálenice dopustí správního deliktu tím, že použije k pálení jiné suroviny, než je stanoveno v § 4 odst. 4.“ Takže pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odst. 4, ale provozovatel se dopustí správ. deliktu pokud tyto podmínky nesplní. V zákoně o lihu platném v roce 2006 (tj. před novelizací k 1.1.2007) bylo v ust. § 17 odst. 1 písm. d) „Celní úřad uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti uvedené v § 4 odst. 4, § 9 odst. 1 nebo § 12, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku.“, takže pěstiteli jako fyzické osobě hrozila pokuta (přesto zde byla nelogicky možnost pokut i pro právnickou osobu, z toho usuzujeme, že pod pojmem právnická nebo fyz. osoba bylo myšleno právnická nebo podnikající fyz. osoba, takže zřejmě toto ustanovení bylo stejně nelogické jako je v novelizaci, ale byla to alespoň teoretická možnost pokutovat pěstitele), ale v novelizaci zákona o lihu platné od 1.1.2007 toto ustanovení o pokutě pro fyzické osoby není, ale pouze provozovatel se dopustí správního deliktu a hrozí mu dle ust. § 17a odst. 7 písm. b) „Za správní delikt se uloží pokuta do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) a c), odstavce 2 písm. b), c) a d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavců 4 a 5.“ Při porušení ust. § 4 odst. 4 se dopustí pochybení pěstitel (v prohlášení uvede nepravdivé údaje), ale v novelizaci zákona mu nehrozí žádný postih a není postihnutelný za porušení zákona? Je to logické? To by v důsledku znamenalo, že pěstitel může přivézt kvas z čehokoliv s libovolnými příměsemi, protože mu nehrozí žádná pokuta a jen čekat, zda někdo odhalí toto porušení nebo ne. Pokud mu nic nehrozí nemá co ztratit. Jak může provozovatel kontrolovat v praxi ust. § 4 odst.4? Navíc je zde ust. § 4 odst. 5: „Pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně pro pěstitele a ze surovin dodaných pěstitelem …“. Takže pěsť. pálenice vyrábí destilát pouze ze suroviny, kterou pěstitel dodá a která musí splňovat ust. § 4 odst. 4, toto navíc pěstitel stvrzuje v prohlášení dle ust. § 4 odst. 7 písm. c), ale jestliže surovina nevyhovuje ust. § 4 odst. 4, tak se přestupku dopustí provozovatel. Tady asi není vše v pořádku. V novelizaci platné k 1.1.2007 je v ust. § 17b Společná ustanovení ke správním deliktům odst. 1 uvedeno: „Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.“ To sice provozovateli dává jistou možnost, ale je na provozovateli, aby prokázal něco co nemohl ovlivnit ani zjistit, pěstitel je v klidu bez možnosti postihu. Správce daně bude chtít důkaz o nevině, správce nebude prokazovat vinu. Porušení ust. § 4 odst. 4 lze zřejmě prokázat pouze chemickým rozborem kvasu v laboratoři nebo podobně, tak jak si navrhovatel zákona (či CÚ) představuje v praxi jak vše bude fungovat? Řešením je z § 17a odst. 2 zcela vyjmout bod d) „použije k pálení jiné suroviny, než je stanoveno v § 4 odst. 4“ a tento vložit do §17 odst. 1 pod novým písmenem j) jako přestupek fyzické osoby. - 13 -
Část 2: Další rozpor je v novelizaci zákona o lihu platné od 1.1.2007 v ust. § 17a odst. 1: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že: b) nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6.“ a hrozí mu za to dle ust. § 17a odst. 7 písm. b) pokuta až do výše 500.000 Kč. A) To zavádí k výkladu, že právnická osoba si může nechat vyrobit destilát zdaněný sníženou sazbou spotřební daně pro pěstitelské pálení (do 30 l a.a.). Ale v § 2 odst. 1 písm. n) je uvedeno, že „pěstitelským pálením je výroba ovocných destilátů pro pěstitele“ a v písm. m) je řečeno: „pěstitelem je fyzická osoba, která na vlastním pozemku…“. Tak proč je v novelizaci v § 17a odst. 1 písm. b) uveden správní delikt pro právnickou osobu, která „nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6.“, z toho plyne, že pokud si nechá vyrobit menší množství, než je v § 4 odst. 6, tak je vše v pořádku. V tomto případě zřejmě porušil zákon provozovatel pěstitelské pálenice, tím že umožnil této právnické osobě vypálit destilát pěstitelským pálením a nebo daná právnická osoba, která si nechala vyrobit destilát pěstitelským pálením (jakýkoli destilát, čili i do 30 l a.a.). B) Fyzická podnikající osoba si může nechat vypálit destilát pouze jako pěstitel, čili fyzická osoba a při porušení ust. § 4 odst. 6 se na ni vztahuje přestupek dle ust. § 17 odst. 1 písm. b) a hrozí mu pokuta dle ust. 17 odst. 3 písm. b) do výše 500.000 Kč. Takže právnická a podnikající fyz. osoba si tento destilát mohou nechat vyrobit pouze jako pěstitelé - fyzické osoby. Nebo ne? Z toho vyplívá, že ust. § 17a odst. 1 písm. b) je matoucí a zavádějící. Řešením je toto ustanovení nahradit zněním: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že: b) nechá si pro sebe vyrobit destilát zdaněný sníženou sazbou lihu pro pěstitelské pálení.“ Zde ale pozor, aby si toto nevyložil CÚ tak, že podnikající fyz. osoba si nemůže nechat vyrobit dest. pěst. pálením ani jako pěstitel, dle současných zkušeností by k tomu mohlo dojít!
Část 3: Další rozpor je v ust. § 17 odst. 1 písm. b) „Fyzická osoba se dopustí přestupku pokud neuskladní líh v kalibrovaných nádržích podle § 14“ a hrozí mu za to pokuta dle ust. § 17 odst. 3 písm. a) „do 500.000 Kč“. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bod 1: „Lihem se rozumí etylalkohol získaný destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin …“, tzn. že i destilát získaný z pěst. pálení je dle tohoto ustanovení lihem. Znamená to tedy, že každý pěstitel musí mít destilát uskladněn v kalibrovaných nádržích. Ale jakýkoli líh skladovaný v domácnosti musí být v kalibrovaných nádržích. Zní to absurdně a nesmyslně? Ano.
Část 4: Další problém vidíme v § 17 odst. 1 kde zcela chybí přestupek pro fyzické osoby (pěstitele): „prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením“. Řešením je nahradit ust. §17 odst. 1 písm. b) „pokud neuskladní líh v kalibrovaných nádržích podle § 14“ viz Část 3 výše, formulací „prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením“.
Část 5: Další nedostatek je v ust. § 17 odst. 2: „Fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihu dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2.“ Zde by zřejmě měla být formulace „fyzická osoba“ nahrazena formulací „právnická a podnikající fyzická osoba“. V praxi by to znamenalo, že pokud takové přístroje přemisťuje právn. osoba, jako jejich vlastník, tak tuto ozn. povinnost nemá (tuto povinnost má dle zákona fyz. osoba), ale např. fyz. osoba (jako zaměstnanec právn. osoby vlastnící tyto přístroje), která bude nap. řídit automobil převážející tyto přístroje má tuto ozn. povinnost. To je dost divné. Dotaz č. 16: Pěstitel v ust. § 4 odst. 7 písm. c) stvrdí v prohlášení podmínky ust. § 4 odst. 4 a pokud to co stvrdil prohlášením poruší tak se tím provozovatel dopustí správního deliktu - dle ust. § 17a odst.2 písm. d) a hrozí mu za to dle ust. § 17a odst. 7 písm. b) pokuta až do výše 500.000 Kč. Co to znamená v praxi? Pěstitel poruší - 14 -
zákon a nic mu nehrozí? Jakým způsobem má provozovatel kontrolovat ust. § 4 odst.4? Prakticky to není možné. Dotaz č. 17: Jakým způsobem se může dopustit např. právnická osoba správního deliktu dle ust. § 17a odst. 1 písm. b), tzn. že si nechá pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6? Dotaz č. 18: Musí každá fyz. osoby (pěstitel) mít destilát (nebo jakýkoliv líh v domácnost apod.) uskladněn v kalibrovaných nádržích? Dle ust. § 17 odst. 1 písm. b) se dopustí fyz. osoba přestupku pokud tak neučiní? Dotaz č. 19: Chybí v § 17 definice přestupku, kterého se dopustí fyzická osoba (pěstitel), tím že prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením?
Dotazy jsme záměrně očíslovali, jelikož očekáváme přesné a jednoznačné odpovědi na každý z nich, tzn. odpověď 1, odpověď 2 atd. a ne nic neříkající obecné formulace, ale konkrétní odpovědi na konkrétní otázky. Celkem je zde 19 (slovy devatenáct) otázek. Děkujeme za pochopení a doufáme, že chápete důležitost a naléhavost těchto problémů, jejichž vyjasnění případně následné vyřešení je v zájmu jak provozovatelů pěstitelských pálenic, tak pěstitelů a i celního úřadu.
Předáno: Celní úřad Svitavy Krajský celní úřad Hradec Králové Generální ředitelství cel Praha Ministerstvo financí Praha Mgr. Radko Martínek – poslanec Parlamentu ČR
Přílohy: 1. 2. 3. 4. 5.
dopis CÚ značka 5910/05-1164-022/D ze dne 7.11.2005 právní posudek Mgr. Ing. Kovářík Daniel ze dne 28.11.2006 právní posudek JUDr. Mlčochová Eva 24.10.2006 právní posudek JUDr. Machata Jan 20.11.2006 zpráva CÚ o kontrole spotřební daně z lihu č.j. 5490-09/06-1164-031 ze dne 9.11.2006 (zkráceno – pouze str. 1, 11, 14 a 15) 6. zpráva CÚ o kontrole spotřební daně z lihu č.j. 3711-11/06-1164-031 ze dne 4.7.2006 (zkráceno – pouze str. 1, 3 a 4)
- 15 -
