Zpráva o výsledcích výzkumu za rok 2009 Aktivita „A 412“
Využívání a ochrana přírodních nerostných zdrojů v Podkrušnohoří Doc. RNDr.Mirka Blažková,PhD
Projekt MMR WD-44-07-01
Projekt MMR WD-44-07-01 Zpráva o výsledcích výzkumu za rok 2009 – Aktivita „A 412“ Využívání a ochrana přírodních nerostných zdrojů v Podkrušnohoří
Doc. RNDr.Mirka Blažková,PhD Úvod. Oblast Podkrušnohoří, kde probíhá projekt MMR WD – 44- 07- 01- výzkum disparit , je významná velkým množstvím výskytu nerostných surovin. Převažující surovinou jsou zde bohaté zásoby hnědého uhlí. Spalování tohoto bohatství v tepelných elektrárnách však přineslo tomuto území v 80 a 90 létech katastrofální znečištění ovzduší. Postupnými sanačními opatřeními, jako bylo především odsíření elektráren a odprášení exhalací, se situace výrazně zlepšila , i když v porovnání s jinými kraji republiky, je stále co zlepšovat. Zpráva o současném stavu využívání a ochraně přírodních zdrojů v Podkrušnohoří je založen na aktuálních informacích , které vycházejí z databáze MŽP ČR a České geologické služby – Geofondu ČR. V posledních létech se uskutečnila revize chráněných ložiskových území ( CHLÚ ) a dobývacích prostorů ( DP ) v celé ČR, tak aby byla území uvolněna k dalšímu využití. Zpracovaný dokument předkládá rámcové výsledky této revize v oblasti v Podkrušnohoří. 1.Obecně o Chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech CHLÚ – Chráněné ložiskové území zahrnuje území, kde jsou určeny zásoby vyhrazeného nerostu, či jejich bezprostřední okolí, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo snížit jeho dobývání. CHLÚ se stanovuje po vydání osvědčení o výhradním ložisku. Zák. ČNR č.44/1988 Sb. DP – Dobývací prostor je nejvyšší ochrana ložiska a předchází povolení k těžbě. Stanoví se na základě výsledků průzkumu ložiska podle rozsahu, uložení, tvaru a mocnosti. Na povrchu je vymezen mnohoúhelníkem, jehož vrcholy jsou určeny souřadnicemi. Zák.ČNR č.44/1988 Sb. Po zrušení dobývacího prostoru je předmětné území v režimu chráněného ložiskového území. Teprve po zjištění, že na vytěženém ložisku neexistují zbytkové zásoby suroviny lze zrušit chráněné ložiskové území a ložisko vyřadit ze státní bilance zásob. Ložiska a chráněná ložisková území, která v současné době nejsou určena k těžbě, má v gesci Česká geologická služba – Geofond. Ostatní lokality jsou spravovány těžebními organizacemi. Zkoumaná oblast Podkrušnohoří je vzhledem k dlouhé historii těžby a vlastnickým vztahům (v minulosti veškeré těžebny státní ) bylo rozhodnuto, že tzv. dluhy minulosti ,nerealizované rekultivace, k datu převzetí privátních organizací, budou zajišťovány a financovány ze státního rozpočtu . Pro tuto činnost byly určeny Palivový kombinát Ústí nad Labem pro povrchovou
těžbu a Státní podnik DIAMO Stráž pod Ralskem byl určen pro dohled na sanace po hlubinné těžbě. 2.Rámcová geologická charakteristika zkoumaného území. ( zpracováno dle M. Malkovský et al., 1985) Geologický vývoj území je velmi pestrý. Oblast Severočeské hnědouhelné pánve leží převážně v soustavě krušnohorsko - durynské. Fundament je součástí saxoturingika. Česká křídová pánev sem zasahuje svými západními výběžky. Její sedimenty transgredovaly od cenomanu do santonu na podložní krystalinikum a permokarbon. Příbojové facie jsou bohaté zbytky organismů. Významné jsou neovulkanity komplexu Doupovských hor a Českého středohoří, a to právě v částech přiléhajících k pánvi. České středohoří tvoří pestrou škálu petrografických typů hornin a forem těles neovulkanitů . Platformní pokryv je zastoupen v terciéru vývojem v jezerních pánvích, v paleogénu a v neogénu . Sedimentační prostor paleogenní zasahoval ze sokolovské pánve přes jižní okraje Doupovských hor na Podbořansko , neogenní pánev se vytvořila podél jižního okraje východní části Krušných hor a zasahovala dosti daleko na jih. Krušnohorské krystalinikum tvoří podloží severočeské hnědouhelné pánve. Hlavní tektonickou linií je v zájmovém území směrný zlom krušnohorský. Krušnohorský zlom , který odděluje severočeskou hnědouhelnou pánev od Krušných hor, je jedním z velmi složitých prvků v Českém masivu.Jedná se o styk krystalinika Krušných hor se sedimenty svrchní křídy a neogénu. Průběh zlomu je podmíněn tektonicky a je geomorfologicky výrazný. Všechny jmenované poruchy mají také regionální hydrogeologický význam, zvláště na uspořádání hydrogeologických poměrů zkoumané oblasti.
3.Ložiska nerostných surovin v modelové oblasti. Hlavní nerostnou surovinou s nejvýznamnějšími množstvím zásob je bezesporu uhlí. V přehledu však budou uvedeny další suroviny, které mají svoji dlouhou historii a velký význam pro rozvoj území. Je nutné sem i zahrnout ložiska na Krušných horách, která byla z větší části vyčerpána. Mezi ložiska s významnými zbytkovými zásobami patří cín-wolframové ložisko na Cínovci, ložisko fluoritu na Moldavě a železných skarnů ( magnetitu) na Měděnci. Žádné z těchto ložisek se netěží, ale jsou důležitou zásobou pro budoucnost. Po těžbě zůstalo velké množství hald. Nerudní suroviny jsou sice zastíněny významem hnědého uhlí, ale jsou důležité pro místní hospodářství a řadu průmyslových odvětví. Tyto suroviny se nacházející v severočeské pánvi a v přilehlém území. Řada z nich je svým vznikem vázaná na sedimenty v nadloží uhelných slojí. Při svém využití jsou úzce spojeny s těžbou uhlí ( tzv. doprovodné suroviny). Tento fakt v některých případech zlepšuje hlediska jejich ekonomického hodnocení, ale naopak často komplikuje jejich využití. Jedná se například o bentonity. Tato ložiska jsou nejvýznamnější v České republice, nebo diatomity. Ložiska písků a štěrkopísků se také převážně vyskytují v blízkosti uhelných zásob. Bentonity- jako bentonit jsou označovány jílové horniny složené převážně z jílových minerálů skupiny montmorillonitu. Obsahují též klastickou příměs vulkanické i jiné povahy,
cementační materiál ( např. kalcit), novotvořené minerály ( biotit, karbonáty) a další jílové minerály (kaolinit, halloisit, illit aj.)Mocnosti bentonitových ložisek se pohybují v severozápadních Čechách v rozmezí 10-40,místy až 50m. Bentonitu se používá v průmyslových odvětvích např. ve slévárenství, stavebnictví, zemědělství, chemickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu Diatomity – ložiska diatomitů vznikla nahromaděním schránek rozsivek (Diatomacea). Diatomity obsahují více než 40% schránek rozsivek, dále jílové minerály (kaolinit,montmorillonit, illit), klastický a pyroklastický materiál i jiné fosílní mikroorganizmy ( spongie). Z chemického složení převládá obsah SiO2 vázaný na opálové schránky rozsivek. Z fyzikálních vlastností je důležitá pórovitost a tím sorbční chopnost. Písky a štěrkopísky,. Zdroje štěrkopísků v severočeské hnědouhelné pánvi se nacházejí v proluviálních uloženinách na úpatí krušnohorského svahu. Písky souvrství hnědouhelných slojí a souvrství nadložního jsou známy , jako čočkovité polohy o malých mocnostech, do 10m. Kaolín se nachází především v oblasti Kadaňska, vznikl zde kaolinizací živců granulitových ortorul a migmatitů. Součásti kadaňských kaolínů jsou oxid hlinitý (Al2 O3 ),oxid železitý (Fe2 O3) , TiO2 a klastické příměsi. Křemence se vyskytují především na Mostecku. Jedná se o křemence vzniklé prokřemeněním pískovců (tzv. krystalické křemence) a nebo vzniklé prokřemeněním slínovců, jako tmelové nebo amorfní dinasové křemence. Pro výrobu dinasu jsou nejkvalitnější amorfní křemence z ložiska Lahošť – Jeníkov. Minerální pigmenty jsou těženy ve formě oxihumolitu, největší těžba na ložisku výsypky Václav u Duchova. Spraše a sprašové hlíny a ostatní cihlářské suroviny jsou v omezeném množství, bez zásadní perspektivy. Vápence a ostatní karbonátové suroviny jsou známé z okolí Teplic a úpatí Krušných hor. Kámen a kamenivo se vyskytují především v severní části Ústecka, Chomutovska a východní části Krušných hor.Převažující horninou jsou čediče. A to na lokalitách Mikulovice, Vrbička,Všechlapy, Dolánky , Dětaň a Dětaň-Chlum, Unhošť u Kadaně a Libouchec u Ústí nad Labem. Významnější ložiska znělce jsou na Mariánské skále u Ústí nad Labem, Železnický vrch u Bíliny. Perspektivní ložiska jsou Ryzelský vrch a Špičák u Mostu, Červený vrch u Braňan a Svádov u Ústí nad Labem Zásoby hnědého uhlí se nacházejí v tzv. podkrušnohorských pánvích. Jsou to: - severočeská hnědouhelná pánev (SHP)se rozkládá v prostoru mezi Kadaní a Ústí n.L - sokolovská pánev (SP) je situována na západ od Doupovských hor v okolí města Sokolova - chebská pánev se nachází na samém západním okraji Podkrušnohoří. Severočeská hnědouhelná pánev zasahuje do všech studovaných okresů, kterými jsou ústecký, teplický, mostecký a chomutovský. (Blažková 2007a) V podkrušnohorských hnědouhelných revírech se těží uhelná substance průmyslovým způsobem více než 150 let a jen v období od roku 1945 do roku 1998 byly vytěženy již téměř 3,4 miliardy tun hnědého uhlí. až do konce 2. světové války však dosahovala těžba hnědého uhlí v této oblasti jen výjimečně úroveň vyšší než 20 mil. tun za rok. V poválečném období se však začala těžba hnědého uhlí prudce zvyšovat. Rostla v podstatě za každé pětileté plánovací období o více než 10 mil. tun a v polovině 80. let dosáhl severočeský hnědouhelný revír (SHR) 74,6 mil tun za rok.
Podle útlumové varianty těžeb, vycházejících z Vládního usnesení č.444 z roku 1991 k územně ekologickým limitům velkolomové těžby v současné době zůstalo v Podkrušnohoří v provozu pouze šest lomů o následující životnosti: Lom Československá armáda do roku cca 2020 - Litvínovská uhelná společnost a.s. Lom Vršany do roku 2058 – Vršanská uhelná společnost a.s. Lom Bílina do roku 2034 a lom Libouš do roku 2037 - Severočeské doly a.s Lom Jiří do roku cca 2026 a lom Družba do roku cca 2036 - Sokolovská uhelná a.s V případě prolomení limitů by došlo k prodloužení těžeb na lomu Československé armády do roku 2061 až 2100, na lomu Bílina do roku 2049 a lomu Libouš do roku 2043. Útlumová varianta vývoje těžeb by znamenala definitivní a nenávratné ukončení těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách na začátku 30. let 21 století. 4.Aktuální
stav CHLÚ a DP v oblasti Podkrušnohoří“
Celkový přehled výskytu chráněných ložiskových území ( CHLÚ ) v Podkrušnohoří je patrný z mapky č.1. Zde jsou rozlišena CHLÚ podle umístění v území. Dále budou následovat podrobnější informace s mapkami v jednotlivých okresech. Jsou zde uvedeny názvy lokalit CHLÚ spolu se jmény těžařů, nebo správců ložiska a specifikována chráněná surovina. V detailu pak jsou uvedeny CHLÚ a DP v přílohách 1. -.4. na konci zprávy. Mapa č.1
Další přehledná mapka ( č.2 ) ukazuje v přehledu dobývací prostory v celém zkoumaném území a barevně rozlišuje dobývací prostory v těžbě , nebo mimo ní. Na mapce č. 2 jsou přechody některých ložisek mezi jednotlivými okresy. Když připočteme prostory zahrnující prozkoumaná výhradní ložiska viz. mapka č 3.a dalšími antropogenními projevy doprovázejícími těžbu , jako jsou např.odvaly a výsypky, je území těchto čtyřech okresů zasaženo téměř z 50% antropogenní činností a brání dalšímu jinému využití. Mapa č.2
Mapa.č.3
Převážná většina zásob nerostných surovin v oblasti Podkrušnohoří jsou tvořena ložisky hnědého uhlí Ta se vyskytují v okresech Ústí nad Labem, Teplice, Most i Chomutov . Těžbou hnědého uhlí se zde zabývají tři velké společnosti. Severočeské doly a.s. Chomutov ( vlastník České energetické závody –ČEZ) Czech Coul a.s. Most, ze které se vyčlenily Litvínovská uhelná a.s. Most a Vršanská uhelná a.s. Most. Organizace SD – Humatex, a.s. Bílina příležitostně těží oxyhumolit. V zájmových okresech je několik lomů na stavební kámen, kde firma DOBET s.r.o. Ostrožská Nová Ves těží znělec, Tarmac CZ a.s. těží čediče, KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. těží čediče, Stone s.r.o. kamenolom Všechlapy těží čediče, Bazalt s.r.o. Zabrušany těží čediče. Cihlářskou surovinu využívá organizace WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. a bentonity, křemence a znělce jsou doménou těžby organizace KERAMOST a.s.Most. Organizace LB MINERALS, a.s. Horní Bříza spravuje chráněné ložiskové území nežáruvzdorných jílů. Na ložisku Vysočany se připravuje těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Vysočany. V přehledu jsou uváděny dobývací prostory s ukončenou těžbou a likvidací, ale dokud Báňský úřad nevydá rozhodnutí o zrušení příslušného dobývacího prostoru, tento stále figuruje v bilanci.
5. Podrobný přehled dobývacích prostorů a chráněných ložiskových územích v Podkrušnohoří po okresech . 5.1.Chráněná ložisková území a dobývací prostory – okres Ústí nad Labem Bilancovaná výhradní ložiska v okrese Ústí n.L jsou zastoupena surovinami hnědé uhlí a stavební kámen. Hnědé uhlí je registrováno na lokalitách Varvažov – Gustav1, Modlany a na bývalém lomu Chabařovice. Ložiska stavebního kamene se nacházejí v katastru Lhota pod Pannou (trachyt), Řetouň ( trachyt), Chvalov (bazanit), Ústí nad Labem-Mariánská skála (znělec), Lochočice –Rovný ( čedič, bazanit, nefelinit ), Libouchec-Chvojno (čedičnefelinit),Tašov-Rovný (znělec, nefelinit) a Mírkov (nefelinit, analcimolit).
Chráněná ložisková území a v okrese Ústí nad Labem jsou spolu se jménem těžaře a chráněnou nerostnou surovinou jsou uvedena v mapce č. 4. Podrobnější zákresy jsou v příloze č.1 na konci zprávy. V současné době není v řízení žádný požadavek na stanovení Chráněného ložiskového území. Zrušena byla CHLÚ Krásný Les a Trmice.
Mapa č.4.
Dobývací prostory-UL popis. Přehled dobývacích prostorů v okrese Ústí nad Labem , organizací , které těží nebo mají ložisko ve své zprávě jsou uvedena v následujícím přehledu, včetně nerostné suroviny a plošného rozsahu DP a graficky jsou znázorněny na mapce č.5.
Mapa č. 5 Organizace
surovina
km2
Stříbrníky těžené DOBET s.r.o. Ostrožská Nová Ves Lochočice I rezervní Tarmak CZ a.s. Libouchec rezervní Tarmak CZ a.s. Chabařovice těžba ukončena Palivový kombinát Ústí nad Labem
stavební kámen (znělec)
0,076
stavební kámen (čedič)
0,8577
stavební kámen (čedič)
0,5087
hnědé uhlí
8.0773
Okres Teplice - chráněná ložisková území a dobývací prostory Nejrozšířenějšími ložisky jsou ložiska hnědého uhlí v oblasti velkolomu Bílina a bývalých lomů Proboštov a Modlany. Na tato ložiska navazují ložiska oxihumolitů. Nejvýznamnějším ložiskem je Duchcov –Václav. Křemenné suroviny (křemence) ve Střelné a v Hostomicích nad Bílinou jsou zatím netěženy. Stejně tak ložiska cihlářské suroviny (hlína, sprašové hlíny a spraše). Mimo těžbu jsou i ložiska fluoritu na Moldavě a cín-wolframové rudy na Cínovci, obojí však již na hřebenech Krušných hor. Významnější jsou zde ložiska stavebního kamene (čediče, nefelinitu) na lomech Měrunice a Všechlapy. Nejvýznamnějším těženým dobývacím prostorem v okrese Teplice zaměřeným na dobývání hnědého uhlí je povrchový lom Bílina. viz. mapka č.6. Zde jsou také znázorněny dobývací prostory v těžbě, jako jsou lomy na kámen (převážně čedič) na lokalitách Všechlapy,Měrunice, Želenice, Lysec a Dolánky. Cihlářská surovina je těžena pouze v dobývacím prostoru na ložisku Hostomice Mapa č.6
Řada dobývacích prostorů v okrese Teplice byla již vytěžena. Jedná se převážně o ložiska hnědého uhlí, kde byly volné zásoby vyčerpány. Jsou to lokality uvedené na mapce č.7. Jedná se převážně o surovinu hnědé uhlí. V dobývacím prostoru Jeníkov – Lahošť byla zastavena těžba na ložisku krystalického křemence. Zůstávají zde zbytkové zásoby. Hlavní důvod ukončení těžby je zde nezájem odběratelů o tuto surovinu. Dříve byla využívána při tavících procesech oceli na Ostravsku. Mapa č.7
Na mapce č.8 je uveden přehled všech chráněných území v okrese Teplice. Jak je patrné z uvedeného přehledu, je území okresu na nerostné suroviny bohaté. Stejně, jako ve vedlejších podkrušnohorských okresech převažuje ochrana ložisek hnědého uhlí. Jsou to zásoby na lokalitách , které v současné době jsou již rekultivovány např. Modlany, Háj, Oldřichov u Duchova, Duchcov, jeníkov u Duchova a další. Rozsáhlá hydrická rekultivace právě probíhá v oblasti bývalého lomu v Chabařovicích. Ložiska fluoritu a cín-wolframových rud vyskytujících se v Krušných horách jsou některá chráněna CHLÚ viz. mapač.8, některá však byla zrušena , jak je uvedeno v dalším textu. V okrese Teplice byla zrušena chráněná ložisková území hnědého uhlí na lokalitách Loučná ,Košťany a Pozorka. Chráněná ložisková území fluoritu a baritu byla zrušena v Mackově a MoldavěI.Zrušena byla i CHLÚ cihlářských surovin v Hudcově a Řetenicích a bentonitu v Srbicích. Mapa č.8.
Okres Most - dobývací prostory a chráněná ložisková území. Chráněná ložisková území – Most Vzhledem k velkému množství ložisek nerostných surovin, převážně uhelných zásob a jejich dobývacích prostorů, navazuje na ně i celá řada chráněných ložiskových území. Jedná se převážně o zásob y rezervě. Rozmístění a orientačně i rozsah je patrný z mapy č. 11. Převažující chráněnými surovinami jsou hnědé uhlí a bentonit. Organizace LITH s.r.o. spravuje chráněné ložiskové území ložiska bentonitu Liběšice Mapa č.9
Zrušená CHLÚ v okrese Most Vzhledem k velkému výskytu nerostných surovin, dobývacích prostorů v těžbě i mimo těžbu, je zájem
území okresu uvolnit pro rozšiřování výstavby průmyslové i občanské. V následujícím přehledu jsou uvedena zrušená chráněná ložisková území, která rozvoj území umožní. Je to CHLÚ stavebného kamene na lokalitě Červený vrch-Braňany a chráněná ložisková území hnědého uhlí Hamr I, Hamr II, Hořany a Loučná. Dobývací prostory – Most V okrese Most převažují ložiska hnědého uhlí, ale jsou zde i významná ložiska bentonitů. Zásoby hnědého uhlí zaujímají cca třetinu území okresu a nacházejí se v místech současné intenzivní těžby na lomu Československé armády (ČSLA) a lomu Vršany. Ložiska bentonitů převážně pro slévárenské účely se nacházejí na lokalitách Braňany-Černý vrch, Obrnice-Vtelno ( ještě netěženo), na Střimicích a u Liběšic. Dalšími surovinami jsou pak jíly, keramické nežáruvzdorné dosud netěžené , na lokalitě Bylany a stavební kámen v Braňanech-Červený vrch a Želenicích . Výskyt a rozsah dobývacích prostorů s probíhající těžbou nerostných surovin v okrese Most je patrný na mapce č.9. Mapa č.10
Z okresu Teplice sem zasahuje dobývací prostor hnědého uhlí Bílina a z okresu Chomutov Ervěnice , také surovina hnědé uhlí. Nejvýznamnější je těžba hnědého uhlí je na lomu Vršany , kterou provozuje Vršanská uhelná společnost. Z vedlejšího teplického okresu přesahuje dobývací prostor čediče Měrunice a Měrunice I. Z dalších nerostných surovin jsou uvedeny na mapce č.9 např.bentonit, v dobývacím prostoru Braňany II. nebo dinasový křemenec a bentonit v Židovicích. Znělec je těžen v dobývacím prostoru Želenice . Na mapce č.10 jsou uvedeny dobývací prostory v okrese Most, kde těžba neprobíhá.Jsou to zásoby hnědého uhlí na lokalitách Komořany u Mostu, Souš II. a III.,Slatinice, Duchcov, Lom I.aII.KopistyI. a II., Dolní Kopisty I. a II. a fdalší. Netěžené jsou také dobývací prostory bentonitu Brańany III. Dobývací prostor stavebního kamene fonolitu Braňany V. má jako rezervu organizace Tarmak CZ a.s., Liberec. Mapa č.11
Okres Chomutov- dobývací prostory a chráněná ložisková území.
V okrese Chomutov se nachází velké množství výhradních ložisek různých typů nerostných surovin. Největší objem zahrnují ložiska hnědého uhlí, které je těženo především povrchovým lomem Nástup ( Tušimice-Libouš) Společnost Severočeské doly a.s. Chomutov mají v gesci dobývací prostor Tušimice s chráněnými ložiskovými územími Kralupy, Kralupy I a II (viz. mapka č.12) Doly Nástup –Tušimice těží cca 13.5.tun energetického uhlí za rok. Na skrývce je roční těžba cca 26,5 mil. m3 nadložních zemin. Lom Libouš, který postupuje severním směrem k hranicím dobývacího prostoru pod obcí Černovice, která je před nepříznivými vlivy lomu chráněna mohutnými zemními valy. Vytěžená skrývka je zakládána na vnitřní výsypky. Po přeložce trati Chomutov - Březno bude postup skrývkových řezů směrem východním k hranici dobývacího prostoru. V dalším období zde bude prováděna i těžba uhlí. (www.severočeské doly Chomutov) Dosud netěžená ložiska hnědého uhlí chráněná statutem CHLÚ (viz mapka č.12) jsou Veliká Ves Holešice,Chomutov –Údlice, Kralupy. – II., Droužkovice I., Nové Sedlo nad Bílinou, Office, veliká ves I. a Vintířov. Mapa č.12
Zrušená CHLÚ: Vedle dobývacích prostorů, je na území okresu velké množství chráněných dobývacích prostorů. Zrušeny byly CHLÚ kaolinu v Mikulovicích a hnědého uhlí v Podhůří, Údlicích a Uhošťanech.
Dobývací prostory – Chomutov Z okresu Most sem přesahují dobývací prostory Ervěnice a Vršany, které těží v v okrese Most Vršanská uhelná a.s. a která spravuje dobývací prostory Holešice, Vršany a Okořín. ( mapka č.13), které rovněž přesahují hranice okresu. Z mapky č.12 jsou patrná chráněná ložiska dalších nerostných surovin, jako jsou ložiska bentonitu pro slévárenské účely a stavebního kamene čediče v oblasti Blov-Krásný Dvoreček a dříve těžená ložiska Krásný Dvůr – Vysoké Třebušice. Kámen byl těžen i na ložisku Louchov. V katastrálním území Rokle probíhá těžba kaolinů pro keramický průmysl.Ložisko abraziv a slídy se nachází na Měděnci pod názvem Kovářská-Dolina1. U Kovářské je registrováno ložisko fluoritu a barytu, u Nezabylic a Všehrd jíly keramické nežáruvzdorné. Dosud netěžená jsou i ložiska bentonitů a montmorilonitů u Račetic, Veliké Vsi a Nových Třebčic. Bentonit a kaolin, které těží organizace KERAMOST a.s. Most v dobývacím prostoru Rokle, jako rezervu má v gesci chráněné ložiskové území Kojetín u Radonic Organizace Tarmac CZ a.s., Liberec těží stavební kámen v dobývacím prostoru Uhošťany Společnost V.K.B.M, spol. s r.o. Lom spravuje chráněné ložiskové území s ukončenou těžbou Mikulovice. Mapa č.13
Závěr
Z předložené informace a zvláště z celkového přehledu výhradních ložisek, DP a CHLÚ v Podkrušnohoří je patrné že oblast je bohatá na nerostné suroviny. Současná těžba, ale i chráněné lokality formou CHLÚ a DP na řadě míst v regionu brání v dalším rozvoji území.
Literatura a další zdroje : ČESNEK, J.: Studie „Aktuální stav CHLÚ a DP v oblasti Podkrušnohoří“, MŽP Praha 2009 DATABÁZE – Česká geologická služba-Geofond. 2009 Praha DATABÁZE – Státní báňská správa 2009 Praha KUŽVART M. (1977) Ložiska nerudních surovin, Český geologický úřad Praha BLAŽKOVÁ,m.: Ložiska nerostných surovin v Podkrušnohoří. Studia Oecologica ,Ročník II, číslo 2/2008,ISBN 1802-212x, FŽP UJEP,Ústí nad Labem 2008 BLAŽKOVÁ M. (2007) a: Research of Factors the Affected geological Environment in the Damage Area at the Footpath of Krušné hory Mts. at the Chomutov, Most, Teplice and Ústí nad Labem Districts .Proceedings. International Scientific Conference. Bioclimatology and Natural Hazards. Zvolen – Poľana nad Detvou, Slovakia. BLAŽKOVÁ M. (2007)b: Identifying Disparities in the Podkrušnohoří Rock Environment. Acta Facultatis Ecologiae,16:Suppl.1,Journal of Faculty of Ecology and Environmental Science. Technical University in Zvolen, Slovakia. BLAŽKOVÁ M. (2007) c,d,e,f,: Mapky 1.,2.,3.,4.ložisek nerostných surovin okresů Ústí nad Labem, Teplice, Most a Chomutov-Zpracováno v GIS z podkladů ČGS-Geofondu Praha. KUŽVART M. (1977): Ložiska nerudních surovin.3.díl,2.svazek.Ložiska stavebních surovin II.Český geologický úřad Praha. MALKOVSKÝ M. et al ( 1985) Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. ÚUG v ČAV Praha. SINE (1963):Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1:200 000,listy VIII, IX, XIV a XV.ČAV Praha. SINE (2007): Databáze, ČGS – Geofond ĆR Praha.
Přílohy: Okres Ústí nad Labem Chráněná ložisková území a dobývací prostory – mapa č.4 1. Varvažov, Modlany, 2. Chabařovice I, 3. Chabařovice, 4. Mirkov, 5.Lhota pod Pannou, 6. Chvalov, 7. Libouchec, 8. Chabařovice, 9. Lochočice
Vysvětlivky k příloze č. 5 - přehledná mapa okresu Teplice Chráněné ložiskové území, dobývací prostory 1. Moldavan, 2. Cínovec, 3. Krupka, 4. Vrchoslav, 5. Chabařovice, 6. Modlany, 7. Proboštov, 8. Střelná, 9. Oldřichov u Duchova, 10. Jeníkov u Duchova, 11. Jeníkov u Duchova, 12. Háj, 13. Duchcov, 14. Bílina, 15. Všechlapy, 16. Křemyž, 17. Nechvalice-Velvěty, 18. Hostomice nad Bílinou, 19. Pohradice, 20. Měrunice, 21. Duchcov I, 22. Zabrušany, 23. Hostomice, 24. Dolánky, 25. Lysec
Vysvětlivky k příloze č. 6 - přehledná mapa okresu Most Chráněné ložiskové území, dobývací prostory 1. Louka u Litvínova, 2. Bílina, 3. Most, 4. Brňany, 5. Střimice, 6. Černý Vrch, 7. Holešice, 8. Ornice, 9. Liběšice, 10. Havran, 11. Havraň I, 12. Polerady, 13. Dolní Jiřetín, 14. Ervěnice, 15. Vršany, 16. Želenice, 17. Židovice, 18. Lom I, 19. Lom II, 20. Dolní Litvínov, 21. Záluží u Litvínova, 22. Komořany u Mostu, 23. Kopisty I, 24. Kopisty II, 25. Souš II, 26. Souš III, 27. Slatinice, 28.Braňany V
Vysvětlivky k mapce č. 7 - přehledná mapa okresu Chomutov Chráněná ložisková území, dobývací prostory 1. České Hamry u Vejprt, 2. Kovářská I, 3. Kovářská, 4. Vykmanov u Měděnce, 5. Hradiště, 6. Kralupy II, 7. Kralupy I, 8. Kralupy, 9. Droužkovice I, 10. Horní Ves, 11. Chomutov – Údice, 12. Office, 13. Nové Sedlo nad Bílinou, 14. Holešice, 15. Havran, 16. Škrle, 17. Nezabylice, 18. Vysočany, 19.Mikulovice u Vernéřova, 20. Vinaře u Kadaně, 21. Vintířov, 22. Kojetín u Radnic, 23. Rokle, 24. Veliká Ves I, 25. Pětipsy, 26. Veliká Ves, 27. Louchov, 28. Tušimice, 29. Okořín, 30. Kadaň, 31. Úhošťany
