MINISTERSTVO FINANCÍ Č. j.: MF-47784/2013/17-1701
ZPRÁVA o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2012
D u b e n 2013
1
OBSAH
I.
Úvod...............................................................................................................3
II.
Finanční řízení a kontrola ve veřejné správě .................................................4
III.
Veřejnosprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky České republiky ........................................................................................................7
IV.
Veřejnosprávní kontroly a audity finančních prostředků ze zahraničí ........12
V.
Interní audit v orgánech veřejné správy .......................................................29
VI.
Ochrana proti podvodnému jednání, spolupráce s Evropským....................32 úřadem pro boj proti podvodům...................................................................32
VII.
Centrální harmonizace finanční kontroly ve veřejné správě........................35
VIII.
Souhrnné zhodnocení přiměřenosti a účinnosti systému finanční ...............37 kontroly ........................................................................................................37
Příloha č. 1 Přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol .....................39 Příloha č. 2 Přehled výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů finančních prostředků ze zahraničí ..................................................................................................41 Příloha č. 3 Přehled nesrovnalostí postoupených Evropskému úřadu pro boj proti podvodům .............................................................................................................43
2
I.
Úvod Zpráva o výsledcích finančních kontrol ve veřejné správě za rok 2012 je předkládána
vládě České republiky podle ustanovení § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole) a podle Plánu nelegislativních úkolů vlády na 1. pololetí 2013, schváleného usnesením vlády č. 917/2012. Předložená zpráva představuje pravidelné roční hodnocení předkládané vládě České republiky, které podává souhrnný přehled výsledků jednotlivých součástí finanční kontroly, vyhodnocuje přiměřenost a účinnost systému finanční kontroly a jeho přínos při hospodaření s finančními prostředky a majetkem orgánů veřejné správy. Zpráva samostatně hodnotí výsledky a účinnost systému finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, systému veřejnosprávních kontrol hospodaření s prostředky veřejných rozpočtů České republiky a systému veřejnosprávních kontrol a auditů finančních prostředků ze zahraničí. Dále hodnotí činnost interního auditu v orgánech veřejné správy, ochranu proti podvodnému jednání a centrální harmonizaci finanční kontroly ve veřejné správě. Součástí roční zprávy je přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol ve veřejné správě uvedený v příloze č. 1, přehled výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů finančních prostředků ze zahraničí uvedený v příloze č. 2 a přehled nesrovnalostí postoupených Evropskému úřadu pro boj proti podvodům v příloze č. 3. Předložená zpráva je připravena s využitím poznatků ze zpráv o výsledcích finančních kontrol za rok 2012, které Ministerstvu financí předložili všichni správci kapitol státního rozpočtu, všechny kraje, hlavní město Praha a regionální rady regionů soudržnosti. Roční zprávy správců kapitol státního rozpočtu, krajů a hlavního města Prahy zahrnuly poznatky z ročních zpráv jimi zřízených orgánů veřejné správy, zprávy krajů a hlavního města Prahy též poznatky z ročních zpráv, které jim postoupila statutární města, městské části a obce. Při přípravě zprávy byly využity i zkušenosti Ministerstva financí z výkonu metodické a koordinační úlohy při zajišťování finanční kontroly ve veřejné správě a z jeho role jako auditního orgánu prostředků Evropské unie, poskytnuté České republice.
3
Vyhodnocení výsledků finančních kontrol za rok 2012 a jejich postoupení do informačního systému finanční kontroly ve veřejné správě – Modulu ročních zpráv - provedlo celkem 11 052 orgánů veřejné správy, z toho ve státní správě 585 orgánů veřejné správy, v působnosti územních samosprávných celků 10 460 orgánů veřejné správy a 7 regionálních rad regionů soudržnosti. Krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy sehrály významnou úlohu v metodické a konzultační činnosti poskytované obcím při zajišťování ročního zpravodajství o výsledcích finančních kontrol a zvládnutí postoupení ročních zpráv prostřednictvím informačního systému.
II.
Finanční řízení a kontrola ve veřejné správě
V průběhu roku 2012 byly vytvářeny podmínky pro zkvalitňování kontrolního prostředí pro zajišťování výkonu finančního řízení a kontroly v odpovědnosti vedoucích a ostatních zaměstnanců řídících a výkonných struktur orgánů veřejné správy. V návaznosti na provedené novely právních předpisů, přípravu na zavedení Integrovaného informačního systému státní pokladny, zkušenosti z výkonu finančního řízení a kontroly a doporučení z provedených interních auditů a veřejnosprávních kontrol vnitřního kontrolního systému byly aktualizovány vnitřní předpisy orgánů veřejné správy. Zpřesněny byly organizační řády a kontrolní řády z hlediska vymezení působnosti útvarů, vedoucích a ostatních zaměstnanců k výkonu finančního řízení a kontroly, dále schvalovací postupy upravené v pracovních řádech, směrnicích o oběhu účetních dokladů a vedení účetnictví, o veřejných zakázkách, o evidenci a správě majetku a v dalších vnitřních předpisech. Ve vnitřních předpisech orgánů veřejné správy byly jednoznačněji vymezeny povinnosti a odpovědnost vedoucích a ostatních zaměstnanců za uskutečňování veřejných příjmů a výdajů. Zpřesněny byly pravomoci a odpovědnost zaměstnanců, kteří se podílejí na přípravě a přímém uskutečňování operací a jejich oddělení od pravomocí a odpovědnosti zaměstnanců, kteří se podílejí na zachycování těchto operací v příslušných evidencích. V souladu s vnitřními předpisy byli nově určeni nebo potvrzeni zaměstnanci s povinnostmi příkazce operace, správce rozpočtu a hlavního účetního a stanovena pravidla zastupitelnosti.
4
Odpovědnost za provádění finančního řízení a kontroly byla promítnuta i do pracovních náplní příslušných zaměstnanců. V souvislosti se zajišťováním finančního řízení a kontroly byl v orgánech veřejné správy rozvíjen systém řízení rizik. Rizika spojená se zajišťováním stanovených úkolů orgánů veřejné správy včetně rizik spojených s vlivem vnějšího prostředí byla vyhodnocována s cílem snížení pravděpodobnosti jejich výskytu nebo snížení nežádoucích dopadů. Vedoucí zaměstnanci identifikovali, vyhodnocovali a řídili rizika vztahující se k činnostem zajišťovaným v rámci svých kompetencí. Byla přijímána odpovídající opatření k jejich předcházení, zmírnění nebo vyloučení. Podle stupně významnosti rizik byly aktualizovány mapy a katalogy rizik orgánů veřejné správy a stanoveni odpovědní zaměstnanci za jejich zvládání a koordinaci. Významnou úlohu v nastaveném systému finančního řízení a kontroly plnil rozvoj ekonomických a dalších informačních systémů, které umožnily provádět kontrolní, analytickou, evidenční, monitorovací a informační činnost. Využívané informační systémy zajišťovaly dodržování pravidel pro nakládání s veřejnými prostředky, minimalizovaly předkládání nesprávných informací, porušování vnitřních předpisů a selhání lidského faktoru při zajišťování schvalovacích postupů. Zásadní přeměnou procházely v průběhu roku 2012 ekonomické a informační systémy v souvislosti se zaváděním Integrovaného informačního systému státní pokladny. Nastavení, funkčnost a účinnost finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných
struktur
byly
ověřovány
vykonanými
interními
audity
a
rovněž
veřejnosprávními kontrolami v případech, kdy funkce interního auditu v příspěvkových organizacích byla, v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, nahrazena výkonem veřejnosprávní kontroly. Provedené interní audity a veřejnosprávní kontroly zjistily některé nedostatky, které však nebyly systémového charakteru ani zásadním způsobem neovlivnily činnost orgánů veřejné správy. K zjištěným nedostatkům byla přijata opatření k nápravě. Na základě provedených interních auditů a veřejnosprávních kontrol převážná většina správců kapitol státního rozpočtu, kraje, hlavní město Praha a regionální rady regionu soudržnosti ve svých zprávách o výsledku finančních kontrol za rok 2012 hodnotí nastavení 5
systému a provádění finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur jako přiměřené a účinné při zajišťování výkonu státní a veřejné správy. Ve zprávách o výsledcích finančních kontrol za rok 2012 uvádějí někteří správci kapitol státního rozpočtu zjištěné nedostatky, které ovlivnily účinnost systémů finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, například:
Na Ministerstvu kultury provedený interní audit zjistil, že systém finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur nebyl nastaven v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhláškou. Nebyly jednoznačně definovány pravomoci a odpovědnosti oprávněných zaměstnanců. Vnitřní předpis pro výkon finančního řízení a kontroly nebyl aktualizován od roku 2007.
Provedený interní audit na Ministerstvu obrany odhalil, že účinnost vnitřního kontrolního systému je částečně snížena absencí komplexního systému řízení rizik. Resort nemá doposud zaveden a nastaven jednotný systém řízení rizik ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Tato skutečnost se nepřímo projevuje i v dílčích zjištěních některých vnitřních auditů, kde potencionální rizika nejsou komplexně definovaná a řízena. Na základě úkolů ministra obrany jsou podnikány kroky k nastavení a zavedení systému řízení rizik do konce roku 2014. Provedené veřejnosprávní kontroly při odhalení podezření ze spáchání trestného činu
zjišťují, že jednou z hlavních příčin bylo porušování, obcházení nebo formální provádění finančního řízení a kontrol v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, například:
Ministerstvo zdravotnictví při provedení veřejnosprávní kontroly zjistilo podezření na spáchání trestného činu podle ustanovení § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon porušováním povinností při správě cizího majetku. Protokol z provedené veřejnosprávní kontroly uvádí, že zjištění mimo jiné svědčí o selhání vnitřního kontrolního systému, formálním provádění a selhání finančního řízení a kontroly a informačních povinností zaměstnanců vykonávajících průběžnou kontrolu ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Městská část Praha 1 provedla veřejnosprávní kontrolu u mateřské školy, která odhalila skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Ředitelka příspěvkové organizace vedla hospodaření s finančními prostředky zcela v rozporu s požadavky na vedení účetnictví, úmyslně porušovala a obcházela pravidla nastavená pro systém finančního řízení a kontroly v organizaci. Docházelo i k neoprávněné manipulaci s finančními prostředky v hotovosti. Celková škoda dosáhla 3 542 530 Kč, které ředitelka využila ke svému obohacení. Na základě provedených zjištění interního auditu a veřejnosprávních kontrol kontrolované
resp. auditované osoby přijaly opatření k nápravě zjištěných skutečností.
6
III.
Veřejnosprávní kontroly hospodaření s veřejnými prostředky České republiky Veřejnosprávní kontroly se v roce 2012 soustředily na ověření hospodaření
s finančními prostředky a majetkem orgánů veřejné správy zřízených správci kapitol státního rozpočtu, kraji, hlavním městem Praha a obcemi a na prověřování žádostí o veřejnou finanční podporu a jejich příjemců. Cílem veřejnosprávních kontrol u kontrolovaných osob bylo prověřit dodržování obecně závazných právních předpisů při hospodaření s finančními prostředky a majetkem, jejich ochranu proti rizikům a nesrovnalostem, zajištění včasných a spolehlivých informací o nakládání s veřejnými prostředky a hospodárnost, efektivnost a účelnost operací při zajišťování výkonu jejich činnosti. U příjemců veřejné finanční podpory bylo ověřováno dodržování stanovených podmínek pro jejich poskytnutí a účelu, k němuž byly tyto podpory poskytnuty. Veřejnosprávní kontrola se zaměřila na kontrolu správnosti čerpání a užití rozpočtových prostředků a na dodržování rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, dále na správu, ochranu a nakládání s majetkem podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, na správnost, úplnost, srozumitelnost a přehlednost vedení účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, na správnost tvorby a hospodaření s fondy, na zadávání veřejných zakázek a dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Součástí veřejnosprávních kontrol bylo i prověření funkčnosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému kontrolovaných osob podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. U orgánů veřejné správy, s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik, vykonané veřejnosprávní kontroly nahrazovaly funkci interního auditu. Vybrané kontrolní akce se zaměřily i na plnění všeobecných podmínek pro poskytování investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. U příjemců veřejné finanční podpory byly předběžnými veřejnosprávními kontrolami prověřovány žádosti o poskytnutí veřejné finanční podpory a formou průběžných a následných veřejnosprávních kontrol ověřován průběh realizace poskytnutých podpor, jejich
7
soulad s podmínkami Rozhodnutí o poskytnutí veřejné finanční podpory a s příslušnými právními předpisy a posouzena správnost čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, nebo rozpočtu územních samosprávných celků. Veřejnosprávní kontrolou na místě bylo v průběhu roku 2012 zkontrolováno ve veřejné správě celkem 79,9 mld. Kč veřejných příjmů, z toho ve státní správě 30,3 mld. Kč a v územních samosprávných celcích 49,6 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se ve veřejné správě celkový objem zkontrolovaných veřejných příjmů v roce 2012 zvýšil o 5,8 %, ve státní správě o 2,5 % a v územních samosprávných celcích o 3,3 %. Ze střednědobého vývoje jsou vykázané objemy zkontrolovaných veřejných příjmů zhruba na průměrné úrovni.
Objem zkontrolovaných veřejných příjmů (mld. Kč) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
2008
Veřejná správa
2009
2010
Státní správa
2011
2012
Územní samosprávné celky
Veřejné výdaje byly v roce 2012 prověřeny veřejnosprávní kontrolou na místě v celkovém objemu 121,8 mld. Kč za celou veřejnou správu, za státní správu v rozsahu 71,4 mld. Kč a v územních samosprávných celcích bylo zkontrolováno 50,4 mld. Kč veřejných výdajů. V porovnání s předchozím rokem došlo k poklesu objemu zkontrolovaných veřejných výdajů v orgánech veřejné správy o 10,1 % při diferencovaném vývoji ve státní správě a v územních samosprávných celcích. Zatímco meziroční index dosáhl za státní správu 80,6% bodu, v územních samosprávných celcích se objem zkontrolovaných veřejných výdajů zvýšil o 3,5 %. Pokles objemu veřejných výdajů prověřených veřejnosprávní kontrolou na místě ve státní správě byl v plném rozsahu ovlivněn vývojem u Ministerstva financí v důsledku zaměření veřejnosprávní kontroly na kontrolované osoby s nízkým objemem
8
plánovaných rozpočtových prostředků a potřebou posílení veřejnosprávních kontrol zaměřených na vyhodnocení nastavení a účinnosti vnitřního kontrolního systému. Ze střednědobého pohledu, při zohlednění vývoje u Ministerstva financí, byl objem veřejných výdajů zkontrolovaných veřejnosprávní kontrolou zhruba na průměrné úrovni.
Objem zkontrolovaných výdajů (mld. Kč) 160
Veřejná správa
140
Státní správa
120 100
Územní samosprávné celky
80 60 40 20 0
2008
2009
2010
2011
2012
V roce 2012 resort Ministerstva financí provedl celkem 163 veřejnosprávních kontrol. Z uvedeného počtu kontrol bylo 6 kontrol realizováno Ministerstvem financí a to u Úřadu pro ochranu osobních údajů, Ústavního soudu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Nadačního fondu obětem holocaustu a u nadace KONABO Blatnicko-Otavská. Finanční ředitelství realizovala celkem 157 veřejnosprávních kontrol. V roce 2012 pokračovaly veřejnosprávní kontroly nakládání s finančními prostředky z výnosů prodeje majetku v privatizaci u vybraných nadací. U 10 nadací bylo kontrolováno především dodržování závazných ustanovení uzavřených smluv souvisejících s čerpáním prostředků poskytovaných z Nadačního investičního fondu. Při těchto veřejnosprávních kontrolách nebyly zjištěny závažné nedostatky v hospodaření nadací. Z poznatků z provedených veřejnosprávních kontrol vyplývá, že v roce 2012 byly zjišťovány obdobné nedostatky jako v předchozích letech. Jednalo se především o nedodržení závazných podmínek pro čerpání dotací a nerespektování zásad hospodárného vynakládání 9
veřejných prostředků. Určité nedostatky byly i v uplynulém roce zjišťovány v oblasti vedení účetnictví, při hospodaření s majetkem a dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ze zjištění z provedených veřejnosprávních kontrol vyplývá, že často řádně nastavený vnitřní kontrolní systém nebyl vždy v kontrolované organizaci v praxi plně funkční nebo docházelo k jeho obcházení. Tak jako v předchozích letech vykonané veřejnosprávní kontroly odhalily nedostatky, které se týkaly především: Nedodržování rozpočtové kázně a porušování zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Veřejnosprávní kontroly odhalily neoprávněné použití veřejných prostředků, nesprávné čerpání prostředků z Fondu kulturních a sociálních potřeb, porušení povinností stanovených Rozhodnutím o poskytnutí veřejné finanční podpory, například:
Město Kopřivnice provedlo veřejnosprávní kontrolu u příspěvkové organizace se zjištěním, že kontrolovaná osoba nedodržela ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění při použití finančních prostředků z rezervního fondu ve výši 568 800 Kč a také nedodržela ustanovení § 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění z hlediska správnosti, úplnosti průkaznosti a srozumitelnosti vedení účetnictví. Došlo tak podle ustanovení § 28 odst. 7 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů k porušení rozpočtové kázně.
Úřad vlády České republiky z provedených veřejnosprávních kontrol zjistil, že příjemci dotací zejména nedodrželi stanovený rozpočet dotace podle Rozhodnutí a neoprávněně použili peněžní prostředky z dotace na úhradu neuznatelných nákladů, vymezených v Rozhodnutí. Dále bylo zjištěno porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví tím, že účetnictví ve vztahu k poskytnuté dotaci nebylo vedeno řádně a odděleně v souladu s podmínkami v Rozhodnutí. Nebylo odlišeno vícezdrojové financování v účetnictví nebo byl překročen stanovený maximální podíl financování ze státní dotace. Porušení podmínek rozhodnutí se týkalo nedodržení termínů pro předložení závěrečné zprávy o realizaci projektu a revizní zprávy o hospodaření s přidělenými prostředky nebo pozdního předání podkladů poskytovateli dotace pro finanční vypořádání se státním rozpočtem.
Porušování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Veřejnosprávní kontroly zjistily nedostatky ve správnosti, úplnosti, průkaznosti a přehlednosti vedení účetnictví, falšování účetních dokladů, financování investičních výdajů z provozních prostředků, nedostatky v evidenci, pořízení, vlastnictví a vyřazení majetku, porušování povinností při správě cizího majetku, například
10
Veřejnosprávní kontrola Úřadu městské části Praha 6 provedená u příspěvkové organizace zjistila nedostatky v oblasti dodržování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazujících vyhlášek. Bylo zjištěno neoprávněné použití finančních prostředků z pokladní hotovosti, nesprávné použití prostředků na výdaje hrazené z Fondu kulturních a sociálních potřeb, nedostatky ve správnosti, úplnosti, průkaznosti, srozumitelnosti a přehlednosti vedení účetnictví.
Magistrát města Ostravy provedl v příspěvkové organizaci veřejnosprávní kontrolu, která zjistila závažné nedostatky v oblasti evidence, pořízení, vlastnictví a vyřazení majetku týkajícího se výpočetní techniky, souvisejících komponentů a zásob materiálu, který byl pořízen na základě sporných daňových dokladů a pokladních stvrzenek. Zjištěná škoda dosáhla výše neméně 6 063 760 Kč.
Nedodržování zákona č. 137/2006., o veřejných zakázkách Veřejnosprávní kontroly zjistily sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, rozdělení zakázky na dílčí plnění, nedodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, například:
V působnosti ministerstva obrany bylo kontrolou veřejných zakázek na poskytování služeb zjištěno, že zadavatel porušil ustanovení § 13 odst. 3 a 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tím, že rozdělil veřejnou zakázku za služby do několika veřejných zakázek do 2 mil. Kč bez DPH a nesečetl předpokládanou hodnotu obdobných, spolu souvisejících dodávek a služeb. Došlo tak k neoprávněnému použití peněžních prostředků státního rozpočtu ve výši 11 718 240 Kč a tím i k porušení rozpočtové kázně.
Krajský úřad Olomouckého kraje provedl veřejnosprávní kontrolu plnění Smlouvy o poskytnutí finančního příspěvku, která stanovila povinnost příjemce postupovat podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Bylo zjištěno neoprávněné použití veřejných prostředků ve výši 900 000 Kč. Příjemce porušil povinnosti tím, že jako zadavatel veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, což potvrdilo i pravomocné rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.
Nedodržování zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole Veřejnosprávní kontroly odhalily nedostatky v nastavení a fungování finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, například:
Veřejnosprávní kontrola provedená Městským úřadem Stříbro odhalila u příspěvkové organizace, že kontrolované osobě zcela chybělo organizační zajištění finanční kontroly. Provedené veřejnosprávní kontroly zjistily i porušování dalších právních předpisů,
například zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, zákona o sociálních službách a dalších právních norem. 11
K nedostatkům
zjištěným
provedenými
veřejnosprávními
kontrolami
přijaly
kontrolované osoby opatření k nápravě. Jejich plnění bude prověřováno formou následných veřejnosprávních kontrol. Zjištěné skutečnosti odhalené provedenými veřejnosprávními kontrolami byly v řadě případů takového charakteru, že naplňovaly podezření, že došlo ke spáchání trestných činů. V těchto případech byla podezření ze spáchání trestných činů postoupena příslušným státním zastupitelstvím nebo Policii České republiky. Vyhodnocení podezření ze spáchání trestných činů je uvedeno v Příloze č. 1 Přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol. Ze strany kontrolovaných subjektů v roce 2012 nebyly při výkonu veřejnosprávních kontrol kontrolním orgánům kladeny překážky, které by daly důvod k uložení pokut za maření výkonu veřejnosprávní kontroly. Byla uložena pouze 1 pokuta za nepřijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Kontrolovaným osobám bylo uloženo 9 pořádkových pokut podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
IV.
Veřejnosprávní kontroly a audity finančních prostředků ze zahraničí
IV. A Veřejnosprávní kontrola a audit strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu Ministerstvo financí, jako ústřední orgán státní správy pro finanční kontrolu, metodicky řídí, koordinuje a zajišťuje veškeré činnosti, které pro Českou republiku vyplývají ze zajištění sdílené odpovědnosti za správu fondů Evropské unie (dále jen „EU“), které mj. zahrnují výkon finanční kontroly v rámci schválených operačních programů a projektů, spolufinancovaných z fondů EU. Základním východiskem pro vydávání dílčích metodických pokynů, konzultovaných s příslušnými orgány Evropské komise, jsou platné právní předpisy České republiky a EU. Změny v rámci Auditního orgánu Ministerstva financí ČR za rok 2012 Nedostatky identifikované Evropskou komisí týkající se jednotlivých oblastí implementace prostředků EU byly plněny v souladu s nadefinovaným Globálním akčním
12
plánem (dále jen „Akční plán“) pro ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj jako hlavní koordinační orgán pro politiku soudržnosti (Národní orgán pro koordinaci) společně s Ministerstvem financí připravilo Harmonogram implementace Akčního plánu, v němž byla opatření Akčního plánu rozpracována do podrobnějších úkolů a stanoven časový plán jejich plnění. Tento Harmonogram implementace Akčního plánu byl projednán vládou ČR na zasedání dne 11. dubna 2012. Realizace přijatých opatření, která měla mandát vlády ČR, přispívá k větší efektivitě, spolehlivosti a transparentnosti a komplexnímu zlepšení celého implementačního systému v rámci České republiky. V Akčním plánu je také řešen požadavek Evropské komise na centralizaci auditních činností na Ministerstvo financí, odbor Auditní orgán k 1. lednu 2013. Evropská komise a Evropský účetní dvůr na základě svých auditních misí konstatovaly problémy v oblasti veřejných zakázek, v oblasti řešení nesrovnalostí, kritizovaly funkčnost kontrol prováděných ze strany řídících orgánů, jakožto poskytovatelů dotací a zpochybňovaly zajištění dostatečného oddělení řídící a kontrolní funkce a nezávislost pověřených subjektů auditního orgánu na řídícím orgánu u jednotlivých operačních programů v rámci auditní struktury, nastavené v České republice v roce 2007 v souladu s ustanoveními čl. 59 a čl. 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, resp. čl. 58 a čl. 61 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006. Dne 2. května 2012 byl usnesením vlády ČR č. 324 schválen „Záměr centralizace pověřených auditních subjektů Auditního orgánu do struktury Auditního orgánu na Ministerstvu financí v návaznosti na pokrytí požadavků Evropské komise u strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu“ (Záměr centralizace pověřených auditních subjektů), na základě kterého mělo proběhnout vyjmutí pověřených auditních subjektů ze struktury řídících orgánů a jejich začlenění do centralizovaného Auditního orgánu. Proto bylo na základě usnesení vlády č. 671 z 12. září 2012 rozhodnuto o centralizaci na Ministerstvo financí změnou nastavení auditního systému u prostředků čerpaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu tak, že s účinností od 1. ledna 2013 bude zajištěn jednotný výkon auditní činnosti (vznik silného nezávislého auditního subjektu) pro prostředky čerpané ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu z úrovně Ministerstva financí (centralizovaný Auditní orgán). 13
Podstatná změna spočívala v ukončení činnosti pověřených subjektů auditního orgánu a převodu auditorů na Ministerstvo financí včetně financování činnosti a jednotlivých a průřezových nákladů v maximální míře z Operačního programu Technická pomoc, případně ze státního rozpočtu. Usnesením vlády č. 671 z 12. září 2012 bylo schváleno navýšení rozpočtu Ministerstva financí o finanční položky kalkulované v rámci centralizace Auditního orgánu, čímž mohly být započaty práce na materiálním zabezpečení nezbytném pro fungování centralizovaného Auditního orgánu.
Programové období 2007 – 2013 Ministerstvo financí zastává roli Auditního orgánu prostředků pomoci Evropské unie poskytnuté České republice v rámci strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu. Pro programové období 2007 - 2013 byly hlavní aktivity zaměřeny jak na audity operací (především oblast veřejných zakázek), tak i na posouzení fungování řídících a kontrolních systémů jednotlivých operačních programů na základě provedených auditů systémů (především kontrolní činnost řídících orgánů/zprostředkujících subjektů). Auditní orgán a jím pověřené auditní subjekty vykonaly, resp. zahájily v roce 2012 celkem 759 auditních akcí, z toho 714 auditů pokrývajících jak strukturální fondy, tak i Fond soudržnosti a 45 auditů u Evropského rybářského fondu. V roce 2012 byly hlavní aktivity zaměřeny na výkon auditů operací a auditů systémů. Ze statistiky auditů vyplývá, že 667 auditních akcí se týkalo auditu operací a 92 auditů mělo formu auditu systémů. Zatímco audity operací byly zaměřeny na ověření vykázaných výdajů, např. na soulad realizace operací s právními předpisy Evropské unie a České republiky a s pravidly publicity, na přiměřenost audit trailu, naplnění příslušných monitorovacích ukazatelů apod., audity systémů byly zaměřeny na posouzení funkčnosti stávajících řídících a kontrolních systémů nastavených příslušnými řídícími orgány/zprostředkujícími subjekty. V prosinci roku 2012 byly Auditním orgánem postoupeny Evropské komisi jednotlivé výroční kontrolní zprávy za rok 2012 (období 1. července 2011 - 30. června 2012) 14
se stanoviskem o funkčnosti řídících a kontrolních systémů příslušných operačních programů. Stanovisko bez výhrad bylo vydáno u 8 operačních programů z 19 operačních programů (Operační program Technická pomoc, Operační program přeshraniční spolupráce, Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Operační program Praha Adaptabilita, Operační program Praha Konkurenceschopnost, Regionální operační program Střední Morava, Regionální operační program Jihovýchod a Operační program Rybářství). Stanovisko s výhradou bylo vydáno pro 11 operačních programů z 19 operačních programů (Operační program Podnikání a inovace, Operační program Doprava, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program Životní prostředí, Integrovaný operační program, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Regionální operační program Moravskoslezsko, Regionální operační program Střední Čechy, Regionální operační program Severovýchod, Regionální operační program Jihozápad, Regionální operační program Severozápad) a to s ohledem na závěry z auditů systémů za rok 2011, auditů operací za rok 2012 a následně i s přihlédnutím k výši projektované chyby (nad 2 %). Důvodem ke stanovisku „s výhradou“ u Operačního programu Podnikání a inovace bylo zahrnutí nedořešené korekce 300 mil. Kč navrhované auditory Evropského účetního dvora (100 % nezpůsobilých výdajů u jednoho příjemce) do výpočtu chybovosti vzorku, čímž chybovost dosáhla 11,57 %. Tuto chybu zatím řídící orgán s Evropskou komisí nedořešil a Evropská komise postoupila projekt k prošetření možného podvodu Úřadu boje proti podvodům Evropské unie, proto zůstává v chybovosti. Bez započtení výše zmíněné korekce by chybovost z auditů operací vybraného vzorku byla výrazně nižší (do 2 %). Nejdůležitější změna řídících a kontrolních systémů se týkala Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. Banka byla původně v implementační struktuře Operačního programu Podnikání a inovace vedena jako zprostředkující subjekt, ale řídící orgán ve smyslu Metodického sdělení ze dne 21. února 2011 k nástrojům finančního inženýrství podle čl. 44 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 zažádal orgány Komise o změnu jejího postavení na příjemce v oblasti finančních nástrojů. Změnu programového dokumentu v implementační struktuře Operačního programu Podnikání a inovace schválila Evropská komise 21. prosince 2011. V duchu této změny 15
provedl řídící orgán v lednu 2012 aktualizaci Popisu řídícího kontrolního systému Operačního programu Podnikání a inovace. Nastavení řídícího kontrolního systému ve vztahu k Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s. a fungování banky při implementaci projektů z Operačního programu Podnikání a inovace je předmětem systémového auditu u řídícího orgánu Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., který Auditní orgán zahájil ve 4. čtvrtletí 2012. O jeho výsledcích budou orgány Evropské komise informovány během roku 2013. Na základě vykonaných auditů lze konstatovat, že řídící a kontrolní systém Operačního programu Podnikání a inovace je funkční (klasifikováno číslem 2), přičemž dílčí zjištění nemají vliv na fungování systému jako celku. Žádné výdaje projektů financovaných prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. nebyly v předmětném období zahrnuty do žádostí o platbu. Jistá zlepšení je třeba provést v nastavení řídící kontroly a v nastavení systému sledování plnění nápravných opatření na úrovni řídícího orgánu i zprostředkujícího subjektu (agentura CzechInvest). Všechna zjištění z auditů systému i operací jsou řešena v rámci procesu hlášení nesrovnalostí, aktualizací postupů implementace a ověřováním Auditním orgánem v rámci follow-up procesu. Pokud se jedná o Operační program Doprava, k Výroční kontrolní zprávě bylo za rok 2012 vydáno stanovisko „s výhradou“. Auditní orgán při stanovování celkového závěru vycházel z těchto následujících skutečností, které v daném referenčním období nastaly. Jednalo se především o vyhodnocení výsledku auditu systému č. 1/2012/S, u kterého auditovaný subjekt u několika středně závažných zjištění nepřijal opatření k nápravě, pouze převzal riziko (cca 20 % nápravných opatření ve vazbě na identifikovaná zjištění). Tato oblast tzv. „převzatých rizik auditovaným subjektem“ bude důsledně sledována a ověřena auditory Auditního orgánu v následujících auditech systému. V neposlední řadě bylo na základě závěrů auditní mise Generálního ředitelství pro regionální politiku a rozvoj přistoupeno podle článku 99 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ke stanovení plošné korekce, a to v celkové výši 10 % ze všech výdajů proplacených řídícím orgánem Operačního programu Doprava všem příjemců od počátku programového období, tj. od 1. ledna 2007 až do 31. srpna 2012. 16
Co se týká Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, z výsledků auditů lze vyvodit závěr, že řídící a kontrolní systém Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost plní svou funkci, s výjimkou oblasti působnosti zprostředkujícího subjektu Ministerstva vnitra, vykonávajícího delegované činnosti pro prioritní osu 4 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, kde systém funguje částečně a jsou třeba zásadní zlepšení. Problémy se týkají zejména:
neúměrně vysoké fluktuace a rotace zaměstnanců s dopadem na zpožďování a neefektivní implementaci a nabourávání kontinuity činností;
nedostatečného čerpání/implementace finančních prostředků v související oblasti podpory 4.1 v důsledku častých personálních obměn s dopadem na nenaplnění pravidla N+3/N+2 v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost v celém operačním programu. Přijatá opatření, která měla tyto nedostatky zlepšit ze strany řídícího orgánu
a příslušného zprostředkujícího subjektu (vypracování akčního plánu čerpání, pravidelná organizace schůzek) se neukázala jako dostatečně účinná. Řídící orgán předpokládá přijmout zásadnější opatření spočívající v realokaci prostředků do oblastí podpory s lepší absorpční kapacitou. Aktuálně probíhají jednání se zástupci Ministerstva vnitra k určení výše prostředků, které mohou být realokovány z prioritní osy 4 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a k identifikaci tzv. „spících projektů“ realizované z úrovně organizačních složek státu. Dále jsou opatření ze strany řídícího orgánu směřována na pravidelné sledování nedočerpaných finančních prostředků projektů a volných finančních prostředků v této prioritní ose, včetně zrychlení implementace čerpání grantových projektů. Pokud jde o Operační program Životní prostředí, Auditní orgán při stanovování celkového závěru vycházel z podstatných skutečností, které v daném referenčním období nastaly. Jednalo se především o vyhodnocení výsledku auditu systému č. 652/11/OPŽP/M, u kterého auditovaný subjekt u jednoho středně závažného zjištění ve stavu plnění opatření k nápravě převzal riziko. Tato oblast tzv. „převzatých rizik auditovaným subjektem“ bude
17
důsledně sledována a ověřena auditory Auditního orgánu v následujících auditech systému (byla vyhodnocena v kategorii 2 – systém funguje, ale jsou potřeba určitá zlepšení). Na základě závěrů auditní mise Generálního ředitelství pro regionální politiku a rozvoj bylo přistoupeno podle článku 99 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ke stanovení plošné korekce, a to v celkové výši 5 % ze všech výdajů proplacených Řídícím orgánem Operačního programu Životní prostředí všem příjemcům od počátku programového období, tj. od 1. ledna 2007 až do 31. srpna 2012. S ohledem na výše uvedené skutečnosti vydal Auditní orgán stanovisko s výhradou. Na základě výsledků auditů systému v rámci Integrovaného operačního programu, kdy byla funkčnost řídícího a kontrolního systému Integrovaného operačního programu celkově vyhodnocena v kategorii 2 – systém funguje, ale jsou potřeba určitá zlepšení, a na základě výsledků auditů operací, kdy nejpravděpodobnější míra nesprávnosti je vyšší než 2 % a tedy překročila přípustnou míru chybovosti (materialitu 2 %), dospěl Auditní orgán ke stanovisku s výhradou. Jedním z opatření směřujících k úpravě bylo přenesení některých činností v roce 2012 v působnosti Ministerstva vnitra, jako zprostředkujícího subjektu řídícího orgánu, na Centrum pro regionální rozvoj ČR. Co do výsledků auditů systému v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, byla klasifikace řídícího a kontrolního systému v kategorii 2 – systém funguje, ale jsou potřeba určitá zlepšení. Na základě výsledků auditů operací a na základě splněných opatření vydal auditní orgán stanovisko s výhradou s tím, že řídící a kontrolní systémy Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost fungovaly účinně a poskytly tak přiměřené ujištění, že výkazy výdajů, které jsou předkládány do Evropské komise jsou správné a na základě toho jsou příslušné transakce legální a řádné, s výjimkou těchto skutečností, kdy v provedených auditech byly identifikovány významné nesprávnosti, které přesáhly 2 % úrovně materiality a které byly identifikovány především v oblasti zadávání a realizace veřejných zakázek a v nedodržování Metodického dopisu č. 4, kdy výše mezd neodpovídala výši v místě a čase obvyklém. Co se týče výsledků auditů systému v rámci Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, byla klasifikace řídícího a kontrolního systému v kategorii 2 – systém funguje, ale jsou třeba určitá zlepšení. Dále na základě výsledků auditů operací, kdy 18
předpokládaná
chybovost
(extrapolovaná)
překročila
přípustnou
míru
chybovosti
(2 % certifikovaných výdajů), vydal Auditní orgán stanovisko s výhradou, konkrétně že řídící a kontrolní systém ROP NUTS II Moravskoslezsko funguje částečně, jsou zapotřebí určitá zlepšení, aby poskytl přiměřené ujištění, že výkazy výdajů, které jsou předkládány do Evropské komise, jsou správné a na základě toho jsou příslušné transakce zákonné a řádné. Co se týká Regionálního operačního programu Střední Čechy, závěry z ověření klíčových požadavků a hodnotících kritérií v referenčním období ukázaly, že kontrolní systémy a další mechanismy fungují, jsou účinné, a je potřeba provést pouze malá zlepšení. Chybovost identifikovaná v rámci auditu operací je výrazně pod hranicí materiality stanovené v nařízení Komise (ES) 1828/2006. Vzhledem k vyšetřování Policie ČR v souvislosti s činností předsedy Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy a po dohodě s Evropskou komisí provádí Auditní orgán dodatečná ověření veřejných zakázek administrovaných společnostmi, které jsou v současné době předmětem policejního vyšetřování a zajišťuje provedení mimořádného auditu systému hodnocení a výběru projektů a mimořádných auditů operací pro ověření celkového fungování systému a chybovosti programu. V současné době jsou mimořádné audity ještě prováděny a vzhledem k tomu, že dosud nemohly být učiněny závěry, Auditní orgán vydal stanovisko s výhradou. Platební a certifikační orgán pak pozastavil u tohoto operačního programu certifikaci. Na základě výsledků auditů systému u Regionálního operačního programu Severovýchod byla klasifikace řídícího a kontrolního systému v kategorii 2 – systém funguje, ale jsou třeba určitá zlepšení. Na základě výsledků auditů operací překročila předpokládaná chybovost (extrapolovaná) přípustnou míru chybovosti (2 % certifikovaných výdajů), proto Auditní orgán vydal stanovisko s výhradou. V případě Regionálního operačního programu Jihozápad překročila chybovost vzorku hranici materiality 2 %. Hlavní pochybení byla identifikována v souvislosti s audity operací v oblasti zadávání veřejných zakázek. V několika případech byly rovněž identifikovány nedostatky z hlediska prokazování způsobilosti výdajů.
19
V případě Regionálního operačního programu Severozápad nepřekročila chybovost vzorku auditovaného pověřeného auditního subjektu hranici materiality 2 %. Hlavní pochybení byla identifikována v souvislosti s audity operací v oblasti zadávání veřejných zakázek. V několika případech byly rovněž identifikovány nedostatky z hlediska prokazování způsobilosti výdajů. V rámci Regionálního operačního programu Severozápad zajistil Auditní orgán ve sledovaném období 35 mimořádných auditů operací na namátkovém vzorku, který byl vybrán Evropskou komisí a pokrýval certifikované i necertifikované výdaje programu. Výsledky auditů byly ověřeny Evropskou komisí. Z důvodu nedostatků v oblasti výběru projektů Evropská komise požaduje aplikaci plošné korekce ve výši 10 % na výdaje projektů, které byly schváleny Řídícím orgánem Regionálnímu operačnímu programu Severozápad k financování před 1. 9. 2012. Evropská komise dále požaduje aplikaci plošné korekce ve výši 12,41 % na výdaje projektů, které byly proplaceny Řídícím orgánem Regionálnímu operačnímu programu Severozápad před 1. 9. 2012. V průběhu roku 2012 byla navíc problematika čerpání prostředků Evropské unie v ČR opakovaně projednávána na zasedáních vlády. Z pohledu činnosti Auditního orgánu jsou níže uvedená jednání nejdůležitější pro realizaci řádného čerpání v ČR. V červenci 2012 vláda ČR projednala materiál Ministerstva pro místní rozvoj – Národního orgánu pro koordinaci k rizikovým operačním programům a schválila návrhy opatření. V případě Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost byla navržena opatření finanční povahy, a to z důvodu ohrožení vyčerpání alokace v roce 2014 a 2015. Konkrétně vláda ČR svým usnesením č. 498/2012 schválila realokaci z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Operačního programu Praha Adaptabilita ve výši cca 1,1 mld. Kč. Tato revize Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost byla předložena Evropské komisi dne 27. září 2012. Dne 12. září 2012 vláda ČR projednala materiál „Zhodnocení analýzy naplnění pravidla N+3 / N+2 v Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost v letech 2012 až 2015“, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj na základě analýzy zpracované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi návrhy na opatření byla také realokace prostředků ve výši 1,6 mld. Kč z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost do
20
Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Operačního programu Praha Adaptabilita. Vláda ČR usnesením č. 662 z 12. září 2012 schválila návrh na realokaci a příslušným ministrům a primátorovi hl. m. Prahy uložila do konce března 2013 předložit revizi operačních programů do Evropské komise. Dotčené operační programy připravily revize (dle usnesení vlády č. 498/2012) svých programových dokumentů. Revize byly schváleny monitorovacími výbory a na konci září odeslány Evropské komisi. Evropská komise podmínila schválení revizí (resp. realokace podle usnesení vlády č. 498/2012) poskytnutím komplexní informace o realokacích z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, tj. včetně informace o realokaci podle usnesení vlády č. 662 z 12. září 2012. Rizika pro finanční prostředky Evropské unie nebo pro správné fungování systému s ohledem na uvedené změny jsou průběžně monitorována a jsou předmětem prováděných auditů. Do současné doby se neprojevilo žádné riziko, kromě prioritní osy č. 4, které by významně negativně ovlivňovalo účinné fungování řídícího a kontrolního systému Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Co se týče závažných zjištění, byla v roce 2012 problematická oblast administrace veřejných zakázek. V rámci problematiky veřejných zakázek byly identifikovány tyto nedostatky: porušení transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace či zákazu omezení účasti v zadávacím řízení výběrového řízení, slučování předmětu veřejných zakázek, porušení limitů pro veřejné zakázky, nezveřejnění předběžného oznámení, neadekvátní či nefunkční profil zadavatele veřejných zakázek, nedodržení lhůt v zadávacím řízení, nedostatky zadávací dokumentace, nedostatky nabídky a jejích náležitostí, nedostatky otevírání obálek, nedostatky hodnotící komise, nedostatky uzavření smlouvy, nedostatky uveřejňování. Dále byly v roce 2012 identifikovány tyto nedostatky: neúplné faktury, nevedení odděleného účetnictví, nedostatečná inventarizace majetku, chybné účtování DPH, neúplná evidence dlouhodobého majetku, nedostatečně zajištěná publicita, nezajištěná publicita na domovských stránkách žadatele, použití neplatných formulářů, čerpání vyšší částky dotace, než která byla uvedena ve smlouvě, nedoložení řádných dokumentů ani faktur, neúplné pracovní smlouvy, nedostatečná kontrola ze strany řídícího orgánu nebo zprostředkujícího 21
subjektu, nedodržování postupů při administraci projektu, porušení nebo nerespektování smluvních podmínek.
Programové období 2004 – 2006 V roce 2012 Ministerstvo financí, jako útvar pro winding-up, plnilo zejména úkoly při vypracování finálního textu prohlášení při uzavírání projektů Fondu soudržnosti, v souladu s časovým harmonogramem činností vyplývající z příslušných předpisů Evropské komise a plánu kontrolních a auditních činností. Útvar pro winding-up prováděl v roce 2012 poslední kontroly u subjektů implementační struktury, a to za účelem ověření věrohodnosti údajů uváděných v návrhu Závěrečné zprávy a podkladů pro kalkulaci konečného výkazu výdajů, materiálů souvisejících s implementací projektů (doložení způsobilosti výdajů, existence účetních dokladů, zanesení žádostí o platbu a dalších relevantních dat o realizaci projektů do informačního systému MONIT, existence audit trailů projektů). U Fondu soudržnosti bylo cílem veřejnosprávních kontrol shrnutí výsledků již provedených kontrol a auditů, a na základě požadavku řídícího orgánu zpracování Prohlášení při ukončení projektu, Zprávy k prohlášení při ukončení projektu a celkové kladné ujištění o platnosti žádosti o vyplacení konečného zůstatku a konečného potvrzení výdajů ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1386/2002. V roce 2012 byla vypracována následující Prohlášení při ukončení projektu a Zprávy k prohlášení o ukončení projektu: 2005/CZ/16/C/PE/011 - „Revitalizace povodí Olše“ 2005/CZ/16/C/PE/012 - „Náprava stavu kanalizační soustavy aglomerace Táborsko“ 2003/CZ/16/C/PA/005 - „Pomoc národním orgánům při přípravě a realizaci projektů financovaných z FS v sektoru ŽP“. 2004/CZ/16/C/PA/001 - „Technická pomoc Řídícímu orgánu Fondu soudržnosti“ 2002/CZ/16/P/PT/015 - „Evropský vlakový zabezpečovací systém, pilotní projekt Poříčany – Kolín“
22
Číslo projektu 2005/CZ/16/C/PE/011 2005/CZ/16/C/PE/012 2003/CZ/16/C/PA/005 2004/CZ/16/C/PA/001 2002/CZ/16/P/PT/015
Objem zkontrolovaných výdajů Způsobilé výdaje do výše RK (EUR) (EUR) 2 207 654,26 329 043,440 891,7 692 753,131 861,1 282 614,986 365,1 349 578,1 560 869,7 301 708,-
Programové období 2004 – 2006 a 2007 – 2013 – společná část Objem zkontrolovaných prostředků za rok 2012, které byly Auditním orgánem vybrány do vzorku pro rok 2012 za všechny operační programy, činil 27 mld. Kč. Zauditována pak byla částka ve výši 17,9 mld. Kč, což představuje cca 68 % z původně stanovené výše (vybraný vzorek), kdy z důvodu identifikace závažných zjištění nebyly v auditních zprávách identifikovaná zjištění vyčíslena v konečné výši. Z toho pak identifikovaná chybovost činila cca 718 mil. Kč, což je zhruba 4 % prosté chybovosti (sumární údaj za všechny operační programy). Závěry a další postupy Auditního orgánu z uskutečněných auditů za rok 2012, které jsou z pohledu Evropské komise nejvíce sledovány vzhledem ke skutečnosti, že činnost Auditního orgánu je považována za poslední a nejvyšší autoritu řádného čerpání prostředků Evropské unie, jsou následující: − při auditu operací je možné odhalit systémové nedostatky (a provést doplňkový audit) a operativně řešit přijetí potřebných opatření k nápravě, − aktualizovaná Metodika finančních toků a kontroly zvyšuje roli auditorů Auditního orgánu, kdy identifikované nedostatky s finančním dopadem jsou bezprostředně odečítány z možného financování prostředků Evropské unie (v případě nesrovnalosti identifikované Auditním orgánem se upřesnilo, že se jedná vždy o potvrzenou nesrovnalost), − aktualizace Metodiky finančních toků a kontroly se přitom týká plnění Akčního plánu a popsané postupy se tak aplikují pouze na operační programy, které jsou v Akčním plánu zahrnuty, − nesouhlasné stanovisko auditovaného subjektu popř. „akceptace rizika nepřijetí žádných nápravných opatření ze strany auditovaného subjektu“ je nutné dle
23
požadavku Evropské komise vždy zohlednit při vyhodnocení auditu a podrobně popsat ve Výroční kontrolní zprávě a zohlednit ve výročním stanovisku, − auditoři spolupracují s orgány činnými v trestních řízeních, rozšířila se spolupráce s Generálním finančním ředitelstvím. Značnou pozornost věnoval Auditní orgán v roce 2012 koordinaci a plnění konsolidovaného plánu auditů strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu za Českou republiku na rok 2012. Pro potřeby certifikace bylo ve smyslu požadavků Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007 – 2013 zasíláno čtvrtletní vyhodnocení plnění plánů auditů Platebnímu a certifikačnímu orgánu. V souladu s požadavkem finančního nařízení Rady (ES) č. 1605/2002 v aktuálním znění a prováděcího nařízení Komise (ES) č. 2342/2002 ve znění nařízení Komise (ES) č. 478/2007 a pozdějších předpisů, Auditní orgán vypracoval a odeslal v únoru 2013 Evropské komisi tzv. roční shrnutí za strukturální fondy, Fond soudržnosti a Evropský rybářský fond za rok 2012, a to za obě programová období. Údaje v něm uvedené představují kompletní souhrn dostupných informací ohledně auditů a certifikací za rok předcházející roku, ve kterém se zpráva předkládá. Takovýto souhrn poskytuje celistvý přehled o ujištění, získaném z kontrolní a auditní činnosti a procesu certifikace. S ohledem na relevantní nařízení Evropské unie a metodické pokyny Evropské komise byly vypracovány a do Evropské komise zaslány Výroční kontrolní zprávy, včetně stanovisek k 31. prosinci 2012 za jednotlivé operační programy pro programové období 2007 – 2013, které uvádějí výsledky auditů vykonaných za referenční období od 1. července 2011 do 30. června 2012. Evropské komisi byla zaslána i Roční zpráva za Fond soudržnosti (programovací období 2004 – 2006).
V průběhu roku 2012 byly Evropské komisi odeslány prostřednictvím informačních systémů MSC2007 a SFC2007 aktualizace auditních strategií za všechny operační programy a další relevantní zprávy. V roce 2012 proběhla plánovaná či ad hoc bilaterální jednání se zástupci Generálního ředitelství pro regionální politiku a rozvoj a zástupci Generálního
24
ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a Generální ředitelství pro rybolov a námořní záležitosti.
Evropská komise v rámci sdílené odpovědnosti za správu fondů Evropské unie prověřuje existenci a řádné fungování řídících a kontrolních systémů, a to nejen na základě výše zmiňovaných Výročních kontrolních zpráv a Výročních stanovisek, zpráv z jednotlivých auditů zasílaných do Evropské komise Auditním orgánem, ročních shrnutí a dalších informací Auditního orgánu, ale také na základě výsledků vlastních auditů.
V průběhu roku 2012 se z úrovně Evropské komise uskutečnilo 5 auditních misí, a to jak z úrovně Generálního ředitelství pro regionální politiku a rozvoj (zaměřeno na výsledky zpětného ověření pro Operační program Doprava, Operační program Životní prostředí, Regionální operační program Severozápad a audit zaměřený na implementaci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace), tak i z úrovně Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (zaměřeno na Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost). Samostatné auditní mise vykonával také v průběhu roku 2012 Evropský účetní dvůr.
Do podoby finální zprávy z auditu vykonaných v roce 2012 (tj. po vypořádání zjištění mezi auditorem a auditovaným) byly auditory Evropské komise uzavřeny pouze 2 audity provedené Generálním ředitelstvím pro regionální politiku a rozvoj, a to pro Operační program Doprava a Operační program Životní prostředí. Pro ostatní auditované operační programy byly v roce 2012 za ČR zaslány Evropské komisi připomínky k návrhům auditních zpráv.
Zaměstnanci odboru Auditní orgán Ministerstva financí se v průběhu roku 2012 rovněž účastnili jednání příslušných monitorovacích výborů a školení organizovaných tuzemskými a zahraničními vzdělávacími agenturami.
25
IV.B Veřejnosprávní kontrola a audit ostatních prostředků ze zahraničí V roce 2012 Ministerstvo financí provedlo v návaznosti na plnění role Národního kontrolního orgánu pro Program švýcarsko-české spolupráce 6 veřejnosprávních kontrol u zprostředkujících subjektů (Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo vnitra a dvakrát Ministerstvo zdravotnictví). Tato kontrolní činnost byla uskutečňována s ohledem na potřebu prověření aktuálního stavu nastavení řídících a kontrolních systémů pro implementaci prostředků z tohoto programu ve vazbě na vydané metodické pokyny a organizační změny u jednotlivých ministerstev. Při realizovaných kontrolách nebyly zjištěny nedostatky nastaveného systému k řádnému čerpání těchto prostředků poskytovaných ze zahraničí. V průběhu roku 2012 byly vytvořeny podmínky pro uzavření smlouvy s externí auditní organizací k uskutečňování nezávislých finančních auditů jednotlivých projektů. Tento druh auditní činnosti se předpokládá realizovat až do úplného vyčerpání přidělených prostředků cca do konce roku 2017. V roce 2012 byly v návaznosti na implementaci finančních prostředků z Fondu solidarity EU intenzivně prováděny veřejnosprávní kontroly – tzv. „audity systémů“ jak na Ministerstvu financí a Ministerstvu vnitra, tak na krajských úřadech. Při 9 veřejnosprávních kontrolách realizovaných z úrovně Ministerstva financí bylo prověřováno nastavení a funkčnost řídících a kontrolních systémů pro daný druh pomoci. V případě krajů – konečných příjemců prostředků – byla prováděna i kontrola vybraných projektů. U 9 kontrol realizovaných z úrovně finančních ředitelství bylo kontrolováno dodržování zásad stanovených pro čerpání prostředků na úrovni jednotlivých obcí. Při prováděných kontrolách nebyly zjištěny zásadní nedostatky, jejich realizace se stala východiskem pro zpracování závěrečného prohlášení o prováděné kontrolní a auditní činnosti za Českou republiku, které bude předloženo Generálnímu ředitelství regionální politiky Evropské komise spolu se závěrečnou zprávou o čerpání tohoto druhu prostředků v průběhu roku 2013.
26
Pokud se jedná o kontroly prostředků poskytnutých na základě Finančních mechanismů EHP/Norska I (2004 – 2009) byla kontrolní činnost v této oblasti prakticky ukončena. V průběhu roku 2012 byla realizována pouze jedna veřejnosprávní kontrola z úrovně finančního ředitelství. V případě požadavku na realizaci veřejnosprávních kontrol pro tento druh prostředků u konečných příjemců na základě podnětů a stížnosti či vyžádání donorů se předpokládá v následujícím období využívat orgánů finanční správy. V roce 2012 nebyly u Programu Phare, resp. Transition Facility uskutečněny veřejnosprávní kontroly z úrovně Ministerstva financí, s ohledem na ukončení programu. Po provedených organizačních změnách plní Auditní orgán Ministerstva financí od 1. července 2011 u Finančních mechanismů EHP/Norska II pro období let 2009 – 2014 roli auditního orgánu. V roce 2012 byl Auditním orgánem přezkoumán Řídící a kontrolní systém a vystavena Zpráva a Stanovisko k souladu Řídícího a kontrolního systému s Nařízením pro implementaci Finančních mechanismů EHP/Norsko 2009 - 2014. Zpráva i stanovisko potvrdily, že tento Řídící a kontrolní systém je v souladu jak s výše uvedeným nařízením, tak s obecně uznávanými účetními zásadami. Tato zpráva i stanovisko byly dne 31. října 2012 akceptovány Kanceláří finančních mechanismů. V současné době se připravuje vystavení zpráv a stanovisek pro Zprostředkovatelské subjekty zapojené do implementační struktury Finančních mechanismů EHP/Norsko 2009-2014 . V roce 2012 Auditní orgán neprováděl v rámci implementace Finančních mechanismů EHP/Norsko 2009-2014 žádné systémové audity ani audity operací, protože v tomto období nebyl žádný program kromě Technické asistence schválen. Usnesením vlády č. 851/2009 bylo ustanoveno Ministerstvo financí auditním orgánem v rámci rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zřízení jednotlivých fondů obecného programu Solidarita a řízení migračních toků na období let 2007 až 2013. Jedná se o tyto fondy: - Evropský uprchlický fond, - Fond pro vnější hranice,
27
- Evropský návratový fond, - Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí.
V období 2012 bylo provedeno dle plánu auditů celkem 13 auditů projektů týkajících se jednotlivých ročních programů: - Fond pro vnější hranice - 2 audity o celkovém objemu zkontrolovaných způsobilých výdajů 40 207 tis. Kč - Evropský návratový fond - 3 audity o celkovém objemu zkontrolovaných způsobilých výdajů 3 487 tis. Kč - Evropský uprchlický fond - 4 audity o celkovém objemu zkontrolovaných způsobilých výdajů 5 147 tis. Kč - Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí - 4 audity o celkovém objemu zkontrolovaných způsobilých výdajů 28 208 tis. Kč Podle příslušných Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady byly audity prováděny na základě vhodného vzorku pro ověření vykázaných výdajů (vzorek musel obsahovat alespoň 10% celkových způsobilých výdajů na každý roční program). Toto předepsané procento bylo u všech programů překročeno. Zobecněná zjištění týkající se auditovaných projektů programu Solidarita a řízení migračních toků na období let 2007 až 2013
Nebyly splněny všechny monitorovací ukazatele, výběr dodavatele pro veřejnou zakázku nebyl zcela transparentní, překročení plnění plánovaného rozpočtu o více než 10 %, zkreslení plnění monitorovacích ukazatelů, chyby ve vyúčtování projektu, chybné výkazy práce, chybné vyúčtování diet a cestovného, překročení povoleného limitu pro hotovostní platby. Na základě provedených auditních šetření lze konstatovat, že u 4 auditovaných projektů bylo navrženo krácení způsobilých výdajů.
Ve výše uvedeném období byly provedeny systémové audity u certifikačního orgánu Ministerstva vnitra - odboru interního auditu a kontroly – procesy nastavení řídících 28
a kontrolních systémů pro certifikaci u Evropského návratového fondu a u odpovědného orgánu Ministerstva vnitra - odboru azylové a migrační politiky – nastavení řídících a kontrolních systémů pro procesy „plateb“ a u všech fondů obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“. Výkonem auditu bylo u Fondu pro vnější hranice identifikováno jedno zjištění střední závažnosti v oblasti využití nakoupené techniky z technické pomoci a dále pak byla identifikována pouze zjištění s nízkou závažností. Na základě provedených auditů systémů lze konstatovat, že uvedená zjištění nejsou systémového charakteru a nemají zásadní dopad na účinnost řídících a kontrolních systémů.
V. Interní audit v orgánech veřejné správy Výkon činnosti interního auditu v orgánech veřejné správy byl zajišťován v souladu s plány interního auditu na rok 2012 schválenými vedoucími orgánů veřejné správy. Roční plány interního auditu byly sestaveny na základě střednědobých plánů interního auditu, provedeného hodnocení rizik, poznatků o nastavení a fungování vnitřního kontrolního systému a závěrů z předchozích auditů. Výkon interního auditu, v organizacích s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, byl nahrazen provedením veřejnosprávních kontrol. Obce s nízkým počtem obyvatel nahradily výkon funkce interního auditu jiným vhodným způsobem, zejména zapojením členů finančních a kontrolních výborů zastupitelstev, ojediněle i externích auditorů do prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému. V souladu s Plány interního auditu na rok 2012 se činnost útvarů interního auditu zaměřila na prověření funkčnosti, přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému v orgánech veřejné správy a na fungování finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur. Dále se audity zaměřily na prověření systémů řízení rizik, postupů při zadávání veřejných zakázek, na hospodaření s majetkem, jeho správu a ochranu, na vedení účetnictví, pracovně právní vztahy, na ověřování účinnosti a efektivnosti prováděných operací v rámci jednotlivých procesů a na další systémy. Uskutečnily se i následné interní audity, které ověřily plnění přijatých opatření k doporučením z předchozích auditů. V jednotlivých 29
auditech byl kladen důraz na dodržování právních norem a jejich promítnutí do vnitřních předpisů a jejich aktualizace, zajišťování ochrany veřejných prostředků proti rizikům a nesrovnalostem, na prověřování hospodárného, účelného a efektivního využívání veřejných prostředků vynakládaných na činnost a výkon orgánů veřejné správy. V roce 2012 bylo provedeno ve veřejné správě 3 968 interních auditů, z toho ve státní správě 1 833 auditů, v územních samosprávných celcích 2 104 auditů a v regionálních radách regionů soudržnosti 31 auditů. V porovnání s předchozím rokem počet vykonaných interních auditů se snížil o 5,9 % za celou veřejnou správu, při meziročním poklesu o 9,7 % ve státní správě a 1,9 % v územních samosprávných celcích. Ve střednědobém vývoji byl zaznamenán pokles v počtu vykonaných auditů od roku 2010. Pokles počtu provedených interních auditů souvisí s časovou náročností auditů zařazených do ročního plánu a dále se zvýšením požadavků na provádění metodické a konzultační činnosti útvary interního auditu.
Počet provedených auditů 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
2008
Veřejná správa
2009
2010
Státní správa
2011
2012
Územní samosprávné celky
Na celkovém počtu provedených auditů představuje podíl operativně zařazených auditů zhruba 11 %, což nasvědčuje, že roční plány interního auditu připravené útvary interního auditu byly rozhodujícím nástrojem pro zaměření auditní činnosti v roce 2012 a že činnost útvarů interního auditu byla nezávislá.
30
Z celkového počtu provedených interních auditů představovaly finanční audity 32,7% podíl, audity systému 30,4% podíl, audity výkonu17,3% podíl a jinak zaměřené audity 19,6% podíl. Provedené audity neidentifikovaly v roce 2012 takové nedostatky, které by podstatně ohrozily nebo znemožnily plnění hlavních úkolů a cílů orgánů veřejné správy nebo, které by měly významný vliv na řádnou správu a řízení při hospodaření s veřejnými prostředky. Ke zjištěným nedostatkům odhaleným provedenými interními audity, které měly převážně méně závažný charakter, byla navržena auditní doporučení obsažená ve zprávách z vykonaných auditů. Doporučení z provedených interních auditů se týkala zejména:
nastavení, fungování a zvýšení účinnosti vnitřního kontrolního systému, finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, efektivního řízení rizik, zajištění dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách při přípravě a realizaci veřejných zakázek, dodržování zásad pro hospodaření s majetkem a jeho inventarizaci, upřesnění nastavení kriterií pro hodnocení hospodárnosti, tvorby, aktualizace a důsledného dodržování postupů stanovených ve vnitřních normách orgánů veřejné správy a jejich soulad s obecně závaznými právními předpisy. Navržená doporučení k řešení nedostatků zjištěných interním auditem se v zásadě
shodovala s nedostatky detekovanými veřejnosprávními kontrolami. Auditní zjištění a k nim navržená auditní doporučení obsažená ve zprávách z vykonaných auditů byla řádně projednána s vedoucími zaměstnanci auditovaných útvarů. K doporučením z interního auditu přijali příslušní vedoucí zaměstnanci odpovídající opatření k nápravě zjištěných nedostatků a zmírnění nebo odstranění rizik. Jejich plnění bylo průběžně sledováno a kontrolováno s cílem prověřit, jakým způsobem byly zjištěné nedostatky odstraněny, případně jakým způsobem bylo zjištěné riziko ošetřeno, aby se nedostatky neopakovaly. Účinnost přijatých opatření bude předmětem i následných interních auditů provedených v průběhu roku 2013. Pouze ve 42 případech upozornil útvar interního auditu vedoucího orgánu veřejné správy, že na základě doporučení z provedeného auditu nebyla přijata vedoucím auditovaného útvaru příslušná opatření.
31
Činnost interního auditu v orgánech veřejné správy zajišťovalo v roce 2012 celkem 876 interních auditorů, z toho ve státní správě 467 auditorů, v územních samosprávných celcích 399 auditorů a v působnosti regionálních rad regionů soudržnosti 10 interních auditorů. Oproti předchozímu roku počet interních auditorů se snížil o 1,8 % za veřejnou správu, ve státní správě o 4,9 %, a v územních samosprávných celcích o 0,5 %. Ve střednědobém vývoji se projevuje tendence v poklesu počtu interních auditorů od roku 2010. Počet interních auditorů 1000
800
600
400
200
0
2008
Veřejná správa
2009
2010
Státní správa
2011
2012
Územní samosprávné celky
Útvary interního auditu orgánů veřejné správy se navíc, kromě provádění interních auditů, aktivně podílely na zajišťování metodické, poradenské a konzultační činnosti v oblasti finanční kontroly, řízení rizik, při tvorbě a aktualizaci vnitřních předpisů a dokumentace a dalších oblastech.
VI.
Ochrana proti podvodnému jednání, spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům Spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) V roce 2012 zasílal Centrální kontaktní bod sítě AFCOS (Anti-Fraud Coordination
Structure) prostřednictvím informačního systému „IMS“ (Irregularities Management System
32
– Systém řízení nesrovnalostí) hlášení případů nesrovnalostí zjištěných v rámci implementace strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu Evropské komisi – Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“). U minulého programového období 2004 – 2006 bylo v roce 2012 na vnější úrovni nahlášeno 36 nových nesrovnalostí s celkovou částkou dotčenou nesrovnalostí ve výši 4 977 461 €. Pokud jde o programové období 2007 – 2013, bylo úřadu OLAF v roce 2012 zasláno celkem 650 nových hlášení nesrovnalostí v celkové výši dotčené částky 1 084 695 842 €. V souvislosti s předvstupními nástroji nebyla úřadu OLAF nahlášena žádná nová nesrovnalost. Centrální kontaktní bod sítě AFCOS též aktivně spolupracoval s úřadem OLAF v oblasti vyžádání dokumentace k projektům vyšetřovaným zástupci tohoto úřadu. Od roku 2009 požádal úřad OLAF o dokumentaci k celkem 29 případům. V současné době stále ještě probíhá aktivní vyšetřování u 6 z nich. V roce 2012 byla prostřednictvím Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS nově vyžádána dokumentace k celkem 6 dalším projektům za účelem detailního prošetření – u 3 těchto nových projektů stále probíhá vyšetřování prováděné úřadem OLAF, 2 projekty vyšetřuje Policie ČR ve spolupráci s Nejvyšším státním zastupitelstvím a jeden případ byl šetřen úřadem OLAF v České republice na místě. U tohoto šetření byl přítomen zástupce Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS.
Spolupráce s Evropskou komisí – Generálním ředitelstvím pro rozpočet Ministerstvo financí - Centrální kontaktní bod sítě AFCOS plní roli styčného místa pro ústřední databázi pro vyloučení v souladu s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 1302/2008, ze kterého vyplývá povinnost předávat informace o osobách pravomocně odsouzených za trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie, resp. o zahlazení odsouzení za takovéto trestné činy. V roce 2012 byly za Českou republiku nahlášeny 3 případy. Spolupráce
na
hlášení
nesrovnalostí
v rámci
Finančních
mechanismů
EHP/Norsko Prostřednictvím odboru Kontrola Ministerstva financí, který v rámci implementace Finančních mechanismů EHP/Norsko vykonává pro programové období 2004 – 2009 funkci Národního kontrolního orgánu, byly v roce 2012 formou pravidelných čtvrtletních zpráv 33
nahlášeny Kanceláři finančních mechanismů celkem 3 nové případy nesrovnalostí v celkové výši 56 456,- €. Z tohoto počtu se 2 případy nesrovnalostí týkaly porušení rozpočtové kázně a jeden případ se týkal porušení zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.
Spolupráce na hlášení nesrovnalostí v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce Odbor Kontrola Ministerstva financí je jednou ze součástí Národní koordinační jednotky pro Program švýcarsko-české spolupráce, ve které plní funkci Národního kontrolního orgánu. V rámci tohoto programu nebyly v roce 2012 detekovány žádné nesrovnalosti. Další aktivity Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS V oblasti vzdělávání se uskutečnily semináře určené lokálním kontaktním bodům sítě AFCOS zaměřené na ochranu finančních zájmů Evropské unie a na fungování modulu 1828 v rámci informačního systému IMS, prostřednictvím kterého se zasílají hlášení nesrovnalostí úřadu OLAF v rámci nového programového období 2007 - 2013. Lokální kontaktní body sítě AFCOS byly též seznámeny se změnami ve struktuře týkající se hlášení nesrovnalostí. V rámci spolupráce pracovní skupiny Rady D08 – Boj proti podvodům byla dokončena revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999, o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a návrh na zrušení nařízení (Euratom) č. 1074/1999. Cílem revize nařízení je zvýšit účinnost, účelnost a odpovědnost úřadu OLAF a současně zachovat jeho nezávislost při vyšetřování. Dále byl v rámci této skupiny probírán Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání – program Pericles 2020 a Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Hercule III na podporu akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie.
34
VII. Centrální harmonizace finanční kontroly ve veřejné správě V oblasti centrální harmonizace finanční kontroly probíhal legislativní proces schvalování novely zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, kdy v rámci tohoto procesu proběhly na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dva semináře. Cílem seminářů bylo seznámit poslance s evropskou dobrou praxí v oblasti řídícího a kontrolního systému veřejné správy a s navrhovanými změnami v předmětné oblasti ve veřejné správě České republiky. Zejména s návrhem zavést v souladu s evropskou dobrou praxí dvoustupňový systém finanční kontroly v působnosti správců veřejných rozpočtů, kdy by zavedením auditu ve veřejné správě došlo k požadovanému rozdělení a oddělení kontrolních mechanismů jako nedílné součásti finančního řízení, zajišťovaných v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, od auditních činností, jejichž smyslem je vyhodnocovat funkčnost a účinnost zavedených kontrolních mechanismů finančního řízení. V souvislosti s novelou zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole byly dokončeny práce na tvorbě nové prováděcí vyhlášky. Návrh nové vyhlášky reaguje na zavedení auditu ve veřejné správě a rozšiřuje obsah zpravodajské povinnosti o ukazatele získávané správci veřejných rozpočtů výkonem auditu ve veřejné správě. Současně na základě zkušeností s aplikací stávající prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. zásadně redukuje sledované ukazatele a zjednodušuje příslušné formuláře, dále omezuje zpravodajskou povinnost územních samosprávných celků, majících méně jak 5 000 obyvatel. Zástupci útvaru Centrální harmonizace se účastnili jednání Pracovní skupiny pro legislativní změny, které by přispěly ke snížení legislativních bariér plynulé implementace operačních programů spolufinancovaných z fondů EU v České republice. Výstupem pracovní skupiny byl návrh patnácti úkolů nelegislativní povahy, které vláda ČR schválila v rámci materiálu s názvem Návrhy ke snížení legislativních bariér pro implementaci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v programovém období 2014-2020 svým usnesením č. 610/2012. Jedním ze zásadních problémů z pohledu administrativního zatížení v oblasti finanční kontroly je podle subjektů implementační struktury překrývání kontrol vykonávaných poskytovateli a finančními úřady. S cílem minimalizovat duplicitu výkonu finančních kontrol prostředků spolufinancovaných z fondů EU byl navržen úkol vytvořit informační systém pro koordinaci plánování finančních kontrol.
35
V metodické oblasti byly zahájeny práce na tvorbě Manuálu pro výkon interního auditu v orgánech veřejné správy. Tento Manuál nahradí zejména Pokyn CHJ 2 k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro výkon interního auditu v orgánech veřejné správy, Pokyn CHJ 6 k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy a Pokyn CHJ 4 upravující metodiku výběru vzorku pro prověřování správnosti operací při výkonu finanční kontroly ve veřejné správě. Na základě požadavků Evropské komise byl aktualizován Manuál pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007 až 2013, konkrétně byly změněny zejména seznamy pro audit operací. V návaznosti na novelu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole a na výstupy Pracovní skupiny pro nelegislativní změny podle usnesení vlády č. 610/2012 zahájilo Ministerstvo financí práce na vytvoření informačního systému pro plánování finančních kontrol veřejných finančních podpor s cílem minimalizovat duplicitu výkonu finančních kontrol. Informační systém koordinace plánování veřejnosprávních kontrol veřejné finanční podpory je připravován jako samostatný modul v rámci Informačního systému finanční kontroly ve veřejné správě. Celkové náklady na vytvoření tohoto informačního systému dosáhnou výše maximálně 4 mil. Kč a budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva financí. Příprava systému je rozdělena do 2 fází s tím, že v 1. fázi bude řešena problematika koordinace plánování veřejnosprávních kontrol dotací a v 2. fázi poskytování informací o provedených kontrolách. Práce na přípravě tohoto informačního systému jsou organizovány tak, aby zkušební provoz 1. fáze projektu byl zahájen do konce roku 2013. Příprava a ověření funkčnosti Informačního systému vyžadují, aby s Ministerstvem financí spolupracovala ministerstva, která poskytují veřejnou finanční podporu a současně, aby pro koordinaci plánování veřejnosprávních kontrol veřejné finanční podpory příslušná ministerstva důsledně využívala vytvořený informační systém pro koordinaci plánování. Zajištění uvedeného postupu je navrženo v návrhu usnesení vlády.
36
VIII. Souhrnné zhodnocení přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly
Předložená zpráva ukazuje, že v roce 2012 se v orgánech veřejné správy zvýšila účinnost a důraznost finanční kontroly a posílil se její podíl na prosazování řádného hospodaření s veřejnými prostředky a majetkem. Činnost interního auditu a provedené veřejnosprávní kontroly napomohly svými zjištěními k účinnějšímu fungování finančního řízení a dodržování obecně závazných právních předpisů a vnitřních norem v orgánech veřejné správy. Došlo ke zvýšení úrovně finančního řízení a kontroly v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, nicméně i nadále byly odhalovány případy jeho nedostatečného nastavení, nedodržování nebo obcházení. Z poznatků z provedených interních auditů a veřejnosprávních kontrol vyplývá, že v roce 2012 byly zjišťovány obdobné nedostatky jako v předchozích letech. Jednalo se především o nerespektování zásad hospodárného vynakládání veřejných prostředků a nedodržení závazných podmínek pro čerpání dotací. Nedostatky byly zjišťovány v dodržování zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v oblasti dodržování zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím zastupování v právních vztazích, zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a v dodržování dalších právních norem. Současně provedené interní audity a veřejnosprávní kontroly ukázaly, že zjištěné nedostatky neměly systémový charakter. Odhalená zjištění neidentifikovala takové nedostatky, které by podstatně ohrozily nebo znemožnily plnění hlavních úkolů a cílů orgánů veřejné správy nebo, které by měly významný vliv na řádnou správu a řízení při hospodaření s veřejnými prostředky. Výsledky finančních kontrol tak v zásadě potvrzují, že systém finanční kontroly v roce 2012 byl přiměřený a účinný. Ke zjištěným nedostatkům z veřejnosprávních kontrol a doporučením z provedených interních auditů byla přijata kontrolovanými (auditovanými) osobami odpovídající opatření k nápravě.
37
Rizika pro finanční prostředky Evropské unie nebo pro správné fungování systému s ohledem na různé případné změny byla průběžně monitorována a byla předmětem prováděných auditů. Evropská komise, Evropský účetní dvůr a Auditní orgán spolu s pověřenými auditními subjekty na základě svých auditních misí vykonaných v průběhu roku 2012 konstatovaly značně významné problémy v oblasti administrace veřejných zakázek (porušení transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace či zákazu omezení účasti v zadávací fázi výběrového řízení, slučování předmětu veřejných zakázek, dělení zakázek, porušení limitů pro veřejné zakázky, nezveřejnění předběžného oznámení, neadekvátní či nefunkční profil zadavatele veřejných zakázek, nedodržení lhůt v zadávacím řízení, nedostatky zadávací dokumentace, nedostatky nabídky a jejich náležitostí, nedostatky u otevírání obálek, nedostatky hodnotící komise, nedostatky v uzavření smlouvy, nedostatky v uveřejňování), v oblasti řešení nesrovnalostí a kritizovaly funkčnost kontrol prováděných ze strany řídících orgánů, jakožto poskytovatelů dotací. Evropská komise a Evropský účetní dvůr hlavně pak v průběhu roku 2012 zpochybňovaly zajištění dostatečného oddělení řídící a kontrolní funkce a nezávislost pověřených subjektů auditního orgánu na řídícím orgánu u jednotlivých operačních programů v rámci auditní struktury, nastavené v České republice v roce 2007 v souladu s ustanoveními čl. 59 a čl. 62 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, resp. čl. 58 a čl. 61 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006. Nedostatky identifikované Evropskou komisí (jejich odstraňování) týkající se jednotlivých oblastí implementace prostředků EU byly plněny v souladu s nadefinovaným Globálním akčním plánem (dále jen „Akční plán“) pro ČR. V Akčním plánu byl také řešen požadavek Evropské komise na centralizaci auditních činností na Ministerstvo financí, odbor Auditní orgán k 1. lednu 2013. Auditní orgán a jím pověřené auditní subjekty vykonaly, resp. zahájily v roce 2012 celkem 759 auditních akcí, z toho 714 auditů pokrývajících jak strukturální fondy, tak i Fond soudržnosti a 45 auditů u Evropského rybářského fondu. Auditní orgán v průběhu roku 2012 dále komunikoval a spolupracoval s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (prošetřování projektů v rámci identifikací možných podvodů), Policií České republiky a Vrchním státním zastupitelstvím.
38
Příloha č. 1
Přehled závažných zjištění z vykonaných finančních kontrol
Podle ustanovení § 22 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole jsou závažná zjištění z vykonaných finančních kontrol zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující částku 300 000 Kč nebo zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Kontrolní orgány o závažných zjištěních informovaly Ministerstvo financí a sdělily zjištěné skutečnosti příslušným finančním úřadům nebo státnímu zastupitelství resp. Policii České republiky k dalšímu řízení. Závažná zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě nad 300 000 Kč byly v roce 2012 v rozhodující míře způsobeny porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Ve státní správě bylo zjištěno porušení rozpočtové kázně ve 184 případech v celkové částce 255 mil. Kč. Počet a rozsah porušení rozpočtové kázně se v porovnání s předchozím rokem i ve střednědobém vývoji snižuje.
Porušení rozpočtové kázně v organizacích státní správy (v tis. Kč) 900000 800000 700000 600000 Státní správa
500000 400000 300000 200000 100000 0
2008
2009
2010
2011
2012
Zjištěné případy porušení rozpočtové kázně se týkaly, zejména:
neoprávněného použití veřejných prostředků na úhradu nezpůsobilých nákladů, pořízení investičního majetku hrazeného z provozních prostředků, nesprávné čerpání prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb, nedodržení podmínek stanovených v Rozhodnutí o poskytnutí veřejné finanční podpory, závažného porušení právních předpisů, které vedlo k podezření na porušení rozpočtové kázně.
39
Úřad práce České republiky podal v průběhu roku 2012 příslušným státním zastupitelstvím 761 trestních podání na zneužití dávek státní sociální podpory převyšující částku 5000 Kč podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a na spáchání trestných činů pokus o podvod podle trestního řádu. Po vyloučení trestních podání Úřadu práce České republiky bylo finanční kontrolou ve veřejné správě odhaleno 85 skutečností nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestného činu, z toho ve státní správě 51 případů, v územních samosprávných celcích 29 případů a v regionálních radách regionů soudržnosti 5 podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Oproti předchozímu roku se počet podezření na spáchání trestných činů snížil, nicméně ze střednědobého pohledu byl v roce 2012 zjištěn druhý nejvyšší roční počet podezření na spáchání trestných činů.
Počet podezření na spáchání trestného činu 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
2008
Veřejná správa
2009
2010
Státní správa
2011
2012
Územní samosprávné celky
Finanční kontrolou zjištěná podezření skutečností nasvědčujících tomu, že došlo ke spáchání trestných činů, se týkala zejména těchto skutečností:
zpronevěra finančních prostředků prováděním neoprávněných převodů finančních prostředků organizace na osobní účet zaměstnance, zpronevěra finanční pokladní hotovosti zaměstnancem, porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomocí úřední osoby, sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě, dotační podvod při čerpání poskytnuté veřejné finanční podpory, zpronevěra finančních prostředků vybraných jako regulační a jiné poplatky, zpronevěra finančních prostředků přijatých do soudní úschovy.
40
Příloha č. 2
Přehled výsledků veřejnosprávních kontrol a auditů finančních prostředků ze zahraničí
Hlavní zjištění v rámci vymezení klíčových požadavků (dále „KP“) v souladu s dokumentem COCOF 08/0019/00-EN. Auditní zjištění identifikovaná v rámci auditu systému: KP – 1 Jasné vymezení, rozdělení a oddělení funkcí mezi řídícími orgány a zprostředkujícími subjekty a v jejich rámci: -
v případě delegování pravomocí řídícím orgánem na jiné subjekty nejsou dostatečně efektivně prověřovány delegované činnosti; v případě nesprávné implementace zprostředkujícími subjekty/externími dodavateli nejsou z úrovně řídícího orgánu/zprostředkujícího subjektu uplatňovány odpovídající sankce.
KP - 2 Odpovídající postupy pro výběr operací: -
významné nedostatky v procesu hodnocení projektů; hodnocení není vždy zcela transparentní; objevují se diskriminační prvky při výběru; řídící orgány/zprostředkující subjekty nemají dostatečné analýzy v přípravné fázi procesů hodnocení žádostí zohledňující 3E (efektivnost, účelnost, hospodárnost); řídícím orgánem není vždy zajištěna dostatečná archivace dokumentace neúspěšných žadatelů v případě zpětného ověřování oprávněnosti hodnocení žádostí pro danou výzvu; databáze hodnotitelů a způsob jejich výběru – riziko střetu zájmů.
KP - 3 Odpovídající informace pro poskytnutí pokynů příjemcům: -
nejsou dodržovány zásady publicity pro program/projekt ze strany příjemců; údaje na webových stránkách programů nejsou řádně/časově aktualizovány.
KP - 4 Odpovídající ověření řízení: -
nedostatky v nastavení sledování finanční alokace a čerpání operačního programu; nevhodná nastavení kontrolní činnosti z úrovní řídících orgánů/zprostředkujících subjektů (počet a reprezentativnost vzorku kontrol, nekompetentnost schvalujícího pracovníka, kvalita prováděné kontrolní činnosti, neúplné či obecné kontrolní listy); nevhodné testování dvojího financování z úrovní řídících orgánů/zprostředkujících subjektů napříč operačními programy; absence předběžné a průběžné kontroly; chybějící vyhodnocení, analýzy a kontroly splnění přijatých opatření;
41
-
nedostatečné ověřování změn v průběhu realizace projektů ve vazbě na původní záměr, na hodnotící kritéria, vyhodnocení nutnosti změn, jejich oprávněnosti pro dokončení projektu a především na porušení účelu dotace; časté delegování úkolů na externí subjekty a naprosté spoléhání se na obdržené závěry; pouze formální sledování rizik z úrovní řídících orgánů/zprostředkujících subjektů; chybí detailní zpracování analýzy rizik procesů implementace projektů a jejich efektivní aktualizace.
KP - 5 Odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky: -
neúplnost projektové dokumentace či neoprávněná manipulace s nimi; dokumentace není označena razítkem a textem, o jaký projekt se jedná; rozdílnost v datech v informačním systému a v podkladové dokumentaci; absence záznamů o provedení kontrolní činnosti; elektronická komunikace nebyla opatřena elektronickým podpisem; použití neplatných formulářů; není vedeno oddělené účetnictví.
KP - 6 Spolehlivé účetní systémy, monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě: -
nepřesná, neúplná a neaktualizovaná data v informačních systémech; nedostatečná ochrana informací; absence sledování hlášení nesrovnalostí; absence průběžného sledování čerpání prostředků.
KP - 7 Nezbytná preventivní a nápravná opatření v případě systémových chyb zjištěných Auditním orgánem: -
nejsou zavedeny postupy a opatření k nápravě v případě systémových nedostatků; nejsou zavedeny postupy k následnému využití výsledků auditů a provádění finančních oprav a korekcí.
Auditní zjištění identifikovaná v rámci auditu operací: -
proplácení nezpůsobilých výdajů; chybné účtování DPH- neodůvodněný výdaj; nedodržování postupů při zadávání veřejných zakázek; předkládání neúplných žádostí s chybami (nesprávné doklady); chybné výpočty mzdových výdajů a nedostatečná průkaznost vykonané pracovní činnosti; nedostatky ve vedení účetnictví, nesoulad mezi účetními doklady, účetním zápisem a skutečnými výdaji; nesoulad mezi projektovou dokumentací a skutečným stavem realizovaného projektu; nedodržení cílů projektu a smluvních ujednání s řídícím orgánem.
42
Příloha č. 3
Přehled nesrovnalostí postoupených Evropskému úřadu pro boj proti podvodům
Předvstupní nástroje Prostřednictvím Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS v České republice nebyla v roce 2012 Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (dále jen úřad OLAF) nahlášena žádná nová nesrovnalost formou pravidelných čtvrtletních zpráv o nesrovnalostech zjištěných v rámci implementace předvstupních nástrojů. Strukturální fondy a Fond soudržnosti – programové období 2004 – 2006 Za oblast strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v programovém období 2004 - 2006 bylo za rok 2012 zasláno úřadu OLAF celkem 36 nových1 hlášení nesrovnalostí v celkové výši 4 977 461 €, z čehož 31 nesrovnalostí ve výši 3 452 159 € se týkalo strukturálních fondů. K Fondu soudržnosti se vztahovalo 5 nesrovnalostí ve výši 1 525 302 €.
Do součtu nejsou zahrnuty nově nahlášené nesrovnalosti, které byly v roce 2012 uzavřeny na základě nepotvrzeného podezření. 1
43
U strukturálních fondů v programovém období 2004 – 2006 bylo v roce 2012 nejvíce nesrovnalostí na vnější úrovni nahlášeno za operační programy v gesci Ministerstva pro místní rozvoj (16 nesrovnalostí ve výši dotčené částky 2 064 030 €) a v gesci Ministerstva pro životní prostředí (8 nesrovnalostí ve výši dotčené částky 534 045 €). Dle počtu hlášení za operační programy v gesci jednotlivých subjektů následovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu se 4 novými nesrovnalostmi ve výši 625 265 € a Ministerstvo práce a sociálních věcí se 3 novými nesrovnalostmi (výše dotčené částky činila 228 819 €). V rámci Fondu soudržnosti zaslalo Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Centrálního kontaktního bodu sítě AFCOS úřadu OLAF 5 nesrovnalostí. Nesrovnalosti nahlášené úřadu OLAF za oblast strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v programovém období 2004 – 2006 se v roce 2012 týkaly zejména těchto typů zjištění: - porušení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (39%), - porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (28 %), - porušení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (14%), - porušení Rozhodnutí/Dohody/Smlouvy o poskytnutí dotace (14%), - porušení zákona č. 499/2004 Sb., o archivní a spisové službě (3 %), - porušení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (2 %).
44
Strukturální fondy, Fond soudržnosti a Evropský rybářský fond – programové období 2007 – 2013 Za oblast strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu (programové období 2007 – 2013) bylo za rok 2012 úřadu OLAF nahlášeno celkem 650 nových2 nesrovnalostí v celkové výši 1 084 695 842 €, z toho za Evropský rybářský fond dvě nesrovnalosti ve výši 202 636 €.
2
Do součtu nejsou zahrnuty nově nahlášené nesrovnalosti, které byly v roce 2012 uzavřeny na základě nepotvrzeného podezření.
45
Ve střednědobém vývoji došlo v roce 2012 k výraznějšímu nárůstu nesrovnalostí jako důsledek vyššího čerpání finančních prostředků z evropských fondů a zvýšení účinnosti systému kontrol a auditů. V programovém období 2007 – 2013 bylo v roce 2012 nejvíce nesrovnalostí na vnější úrovni nahlášeno za operační programy v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to 226 nesrovnalostí ve výši dotčené částky 65 443 197 €. Dle počtu hlášení za operační programy v gesci jednotlivých subjektů následovalo Ministerstvo zemědělství, které prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (fondy Společné zemědělské politiky) nahlásilo 109 nesrovnalostí ve výši 2 603 803 € a v rámci Evropského rybářského fondu 2 nesrovnalosti ve výši 202 636 €. Dále pak Ministerstvo životního prostředí s 41 nesrovnalostmi ve výši 24 044 476 €, Ministerstvo dopravy s 40 nesrovnalostmi ve výši 892 168 018 €, Magistrát hlavního města Prahy a Ministerstvo práce a sociálních věcí – oba subjekty s 31 nesrovnalostmi ve výši 2 689 891 €, resp. 2 029 637 €, Ministerstvo pro místní rozvoj s 30 nesrovnalostmi v částce 24 964 001 €, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod s 29 nesrovnalostmi v částce 14 435 186 €, Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad s 26 nesrovnalostmi v částce 13 735 118 €, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad s 25 nesrovnalostmi ve výši 6 719 001 €, Ministerstvo průmyslu a obchodu se 17 nesrovnalostmi ve výši částky 8 535 437 €, Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko s 15 nesrovnalostmi ve výši 1 756 398 €, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy s 12 nesrovnalostmi ve výši 23 910 503 €, Regionální rada
46
regionu soudržnosti Střední Morava s 10 nesrovnalostmi ve výši 1 227 315 € a Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod se 6 nesrovnalostmi ve výši 231 225 €. Nesrovnalosti zaslané úřadu OLAF za oblast strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu v programovém období 2007 – 2013 se v roce 2012 týkaly zejména těchto typů zjištění: - porušení zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (28 %), - porušení zákona č 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (24 %), - porušení legislativy Evropského Společenství (16 %), - porušení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (15 %), - porušení Dohody/Smlouvy o poskytnutí dotace (10 %), - porušení Metodiky finančních toků a kontroly a Metodiky OP Lidské zdroje a zaměstnanost (4 %), - porušení zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (1 %), - porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (1 %), - porušeni Pokynu Národního orgánu pro koordinaci (1 %).
Nesrovnalosti zahrnuté do přehledů za rok 2012 jak v rámci programového období 2004 – 2006, tak období 2007 – 2013 byly ke konci roku stále otevřené. K jejich vyřešení byly jednotlivé případy předány orgánům zodpovědným za následné administrativní nebo soudní postupy.
47