Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí
Subsystém VII
Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky.
Zpráva o monitorování expozice rizikovým faktorům práce a o hlášených profesionálních onemocněních v roce 2015
Odborná zpráva za rok 2015
Státní zdravotní ústav Praha, září 2016
1
Ústředí systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí Řešitelské pracoviště: Státní zdravotní ústav Ředitelka ústavu: Ing. Jitka Sosnovcová Ředitelka Ústředí monitoringu: MUDr. Růžena Kubínová Garant subsystému: MUDr. Michael Vít, Ph.D.
Zpracovali: Ludmila Bečvářová Bc. Michaela Čerstvá, DiS. MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Dana Havlová Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. Mgr. Ondřej Vencálek MUDr. Michael Vít, Ph.D.
Materiál je zpracován na základě usnesení vlády ČR č. 369/91 a č. 810/1998.
2
Obsah Kategorizace prací a pracovišť .............................................................................. 4 Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX...................................... 6 Národní zdravotní registr nemocí z povolání ........................................................ 9 Celkový přehled profesionálních onemocnění................................................... 9 NEMOCI Z POVOLÁNÍ PODLE KAPITOL SEZNAMU NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ .................................................................................................. 14 PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ PODLE KLASIFIKACE CZ-NACE ... 21 NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ CHEMICKÝMI LÁTKAMI ....... 22 NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ FYZIKÁLNÍMI FAKTORY ...... 23 NEMOCI Z POVOLÁNÍ DÝCHACÍCH CEST, PLIC, POHRUDNICE, POBŘIŠNICE ............................................................................................... 26 KOŽNÍ NEMOCI Z POVOLÁNÍ ................................................................ 29 NEMOCI PŘENOSNÉ A PARAZITÁRNÍ ................................................. 30 OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ............................................................ 31 SOUHRN ......................................................................................................... 33
3
Kategorizace prací a pracovišť K monitorování expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek slouží systém kategorizace prací. V jeho rámci má každý zaměstnavatel povinnost zhodnotit riziko a zařadit práce, které jsou na jeho pracovištích vykonávány, do jedné ze 4 kategorií, v závislosti na výskytu rizikových faktorů práce a na jejich závažnosti. Z údajů v Informačním systému Kategorizace prací vyplývá, že k datu 10. 5. 2016 (viz tab. 1) bylo zařazeno do všech kategorií práce (2, 2R, 3, 4) celkem 2 162 925 osob, což je o 12 695 osob více než za stejné období minulého roku. V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4), bylo evidováno 477 769 osob, což je o 4 699 zaměstnanců více než za stejné období minulého roku. Do kategorie 4, což jsou pracoviště vysoce riziková, bylo v ČR zařazeno 12 885 osob, což je o 1 397 zaměstnanců méně než v minulém roce. Aktuální počet zaměstnanců zařazených podle jednotlivých kategorií práce v krajích je uveden v tabulce 1. Nejvíce exponovaných zaměstnanců v kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je v kraji Moravskoslezském 89 782, což je oproti minulému roku snížení o 2 189 zaměstnanců, následuje Praha s 45 343 zaměstnanci (nárůst o 1 012 zaměstnanců). Ve Středočeském bylo evidováno 47 090 což je oproti minulému roku nárůst o 2 2545 zaměstnanců, v Ústeckém bylo evidován v rizikových kategoriích 43 437 zaměstnanců (snížení o 272 zaměstnanců). Nejvíce zaměstnanců ve všech kategoriích práce (2, 2R, 3, 4) je evidováno podle faktoru Fyzická zátěž – 1 250 377 osob (oproti minulému období snížení o 4 %), Pracovní poloha – 1 016 431 osob (oproti minulému období nárůst o cca 3 %) osob, Hluk – 873 244 osob (oproti minulému období nárůst o 0,04 %). V kategoriích rizikové práce (2R, 3, 4) je nejvíce evidovaných zaměstnanců v riziku faktoru Hluk – 270 421 (nárůst o 1 %), Fyzická zátěž – 99 522 (snížení o cca 2%), Prach – 65205 /snížení o cca 4,5%), Vibrace 65 764 (snížení o cca 2,5 %) (viz tab. 2).
Tab. 1 Počet exponovaných zaměstnanců v kategoriích práce podle krajů k 10.5.2016
Kraj Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj
Exp. osoby
Exp. ženy
247308 104148 119067 48461 248189 100519 69062 31018 118975 45113 110069 44762
Kategorie - 2 exp. Osoby 201965 92417 207779 61560 95657 86209
Kategorie - 2R exp.
Kategorie - 3 exp.
Ženy Osoby Ženy Osoby 91938 1749 658 42958 38871 521 329 25285 87232 3058 1694 36698 28858 171 25 7265 39927 3903 1143 18886 37057 4237 1422 18979
Kategorie - 4 exp.
Ženy Osoby Ženy 11546 636 6 9220 844 41 11527 654 66 2126 66 9 4010 529 33 6251 644 32 4
Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Celkem
85383 35468 70645 30860 261526 95217 171744 74562 138239 53684 102890 42001 99969 38827 79353 33469 137133 54859 107385 46360 237096 87439 190006 73317 178407 74811 134970 59884 112483 46056 82557 33732 2162925 860382 1685156 718068
1096 8054 5395 3865 3050 8251 1780 3461 48591
337 13401 4245 241 3672 77807 16655 3921 2391 28925 9176 1029 991 16255 4346 496 1741 25401 6724 1297 2988 37857 11077 982 965 40696 13885 961 1557 25880 10616 585 19913 416293 121404 12885
26 328 116 21 34 57 77 151 997
Při práci mohou být zaměstnanci exponováni i více než jednomu faktoru. V tabulce 3 je uveden údaj o počtu osob exponovaných podle počtu působících faktorů. Z údajů vyplývá, že 71,5 % zaměstnanců evidovaných v systému kategorizace prací je exponováno více než jednomu faktoru; více než čtyřem faktorům je exponováno 13,3 % zaměstnanců.
Tab. 2 Počet evidovaných expozic zaměstnanců podle faktoru, stav k 10. 5. 2016
Faktor 00000 0100000 - PRACH 0200000 - CHEMICKÉ LÁTKY 0300000 - Hluk 0400000 - VIBRACE 0500000 - NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ A ELEKTROMAGNETICKÁ POLE 0600000 - Ionizující záření 0700000 - FYZICKÁ ZÁTĚŽ 0800000 - Pracovní poloha 0900000 - Zátěž teplem 1000000 - Zátěž chladem 1100000 - Psychická zátěž 1200000 - Zraková zátěž 1300000 - BIOLOGICKÉ ČINITELE 1400000 - VYBRANÉ PRÁCE Celkem
Kategorie - 2 exp.
Kategorie 2R exp.
Kategorie - 3 exp.
Kategorie - 4 exp.
Exp. osoby
Exp. ženy
63 301808 263842
Osoby 28 56 52566 236603 120955 240177
Ženy Osoby Ženy Osoby 25 7 44248 6828 1799 53055 112630 8900 3965 13472
Ženy Osoby Ženy 3 5935 5322 584 4133 1293 227
873244 241771 39394
194398 19573 8276
155981 26943 16900 6537 2919 420
5222 241831 452 52576 13 19776
33155 2086 5344
0 47055
602823 176007 19198
477 1250377
250 475 507967 1150855
250 454979
8735
5933
2 90772
1016431 128088 241524 812959 246302 182565
405056 32115 43446 342678 118617 135509
985911 114614 237100 771405 232641 151808
396840 29692 42705 328509 113379 113448
1293 526 29 2319 165 9915
688 238 2 858 120 6683
29227 12899 4395 39235 13496 20778
7528 2183 739 13311 5118 15320
19898
6421
17737
5275
128
2
2028
1143
1647 6651
40 135
15
0
49
2
64
58
5
1
5618743 1987855 4937410 1817780 72738 25975 593549 143053 15046 1047 5
Tab. 3 Počet exponovaných zaměstnanců podle počtu současně působících faktorů, stav k 10.5. 2016 Počet faktorů 0 1 2 3 4 Více
Počet zaměstnanců 1138 583885 571486 407743 277300 306422
Uvedené počty evidovaných osob nelze považovat za neměnné. V dalším období bude docházet k zániku a vzniku pracovišť, budou realizována ochranná opatření ke snížení rizika a bude tak docházet ke změnám počtu prací v jednotlivých kategoriích. V průběhu času dochází také k legislativním změnám, které zahrnují i nové poznatky o působení škodlivin na člověka.
Registr profesionálních expozic karcinogenům REGEX Předmětem analýzy jsou data pocházející z databáze vedené od roku 2009, která byla vytvořena jako samostatný modul Informačního systému Kategorizace prací a nezahrnuje data, která byla získána v minulosti a jsou uložena v původní databázi REGEX. Počet osob registrovaných v letech 2009 až květen 2016 v Registru osob profesionálně exponovaných karcinogenům, jejichž expozice byla platná v roce 2015, byl 9 770. Informaci o objemu dat získávaných z jednotlivých regionů ČR poskytuje tab. 4. Mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly. Nejvíce registrovaných profesionálně exponovaných osob je v krajích Moravskoslezském (2 214 osob), Vysočina (1 306), Středočeském (1004), Praha (908), naopak nejméně v Karlovarském (163) a Jihočeském (162) kraji.
Tab. 4 Počty osob zavedených v REGEXu Počty osob dle Regex Kraj
Počet osob
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj
908 1004 162 246 163 222 6
Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
253 793 711 1306 488 565 735 2214
Celkem
9770
Přehled o tom, při kterých ekonomických aktivitách, kódovaných podle metodiky NACE-CZ, dochází k expozici karcinogenním agens, prezentuje tab. 5. Tři nejčastější ekonomické aktivity, při kterých jsou pracovníci exponováni karcinogenům, jsou zdravotní péče (2258 + 581 osob), Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech (1 570 osob), obsluha stacionárních strojů a zařízení (2370 osob).
Tab. 5 Počet registrovaných osob podle hospodářských aktivit v období 2009 – 2015 (ke dni 10.5 2016) 11000-Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 12000-Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činnos 13000-Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných obore 21000-Specialisté v oblasti vědy a techniky 22000-Specialisté v oblasti zdravotnictví 23000-Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání 24000-Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě 31000-Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 32000-Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví 33000-Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 41000-Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování te 43000-Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice 51000-Pracovníci v oblasti osobních služeb 52000-Pracovníci v oblasti prodeje 53000-Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech 54000-Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 61000-Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 71000-Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů)
3 4 6 42 2258 4 3 449 581 1 4 6 5 9 324 2 6 292 7
72000-Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech 73000-Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie 74000-Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky 75000-Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech 80000-Obsluha strojů a zařízení, montéři 81000-Obsluha stacionárních strojů a zařízení 82000-Montážní dělníci výrobků a zařízení 83000-Řidiči a obsluha pojízdných zařízení 90000-Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 91000-Uklízeči a pomocníci 93000-Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech Celkem
1570 319 90 968 13 2370 116 160 2 42 132 9781
Pokud jde o expozice jednotlivým karcinogenním agens, nejčastějším důvodem k registraci je expozice cytostatikům (2 999 osob), profesionální expozice prachu tvrdých dřev (1 214 osob) a třetí nejčastější expozicí je expozice slévárenskému prachu (1258 osob). Celkový přehled o expozicích jednotlivým karcinogenům uvádí tab. 6.
Tab. 6 Počet registrovaných osob v letech 2009–2016 podle karcinogenního agens KARCINOGENNÍ AGENS 1,3 Butadien Benzen Benzo(a)pyren Cytostatika Dichlormethan Dichroman draselný Dimethylsulfát Ethylenoxid Formaldehyd Horninové prachy Chrom IV a jeho sloučeniny Ostatní sloučeniny chromu (včetně chromanu draselného) Kadmium Látka s větou R45: Může vyvolat rakovinu Látka s větou R49: Může vyvolat rakovinu při vdechnutí Nikl Sloučeninu niklu Oxid kademnatý Pesticidní látky
POČET 114 266 576 2999 8 22 48 36 173 140 212 296 49 522 26 183 296 72 8
Polycyklické aromatické uhlovodíky Práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům Prach - azbestová vlákna - amfibolové azbesty Prach - azbestová vlákna - chryzotil Prach - černouhelných dolů Prach dinas Prach - grafit Prach - koks Prach - křemen Prach - ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu) Prach šamot Prach talek Prach chromu Prach z tvrdých dřev Slévárenský prach Styren Tetrachlorethylen Tetrachlormethan Trichloretylen Vinylchlorid vulkanizační dýmy Vulkanizační dýmy rozpustné v cyklohexanu
15 53 0 458 98 266 282 219 433 45 104 1214 1258 461 12 175 167 13
Národní zdravotní registr nemocí z povolání Celkový přehled profesionálních onemocnění V roce 2015 bylo v České republice hlášeno u 911 zaměstnanců celkem 1 092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Rozdíl mezi počtem postižených osob a počtem hlášených profesionálních onemocnění byl způsoben tím, že u 167 zaměstnanců byly v průběhu roku hlášeny dvě nebo více nemocí z povolání. Nejvíc se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu na pravé a na levé ruce, který vznikl buď při práci s vibrujícími nástroji, nebo při práci s přetěžováním horních končetin. V roce 2015 nebylo hlášeno žádné profesionální onemocnění u mladistvých ani u profesionálních sportovců. V tabulce 7. jsou uvedeny absolutní počty hlášených profesionálních onemocnění a jejich incidence v letech 2005 – 2015. Z této tabulky je zřejmé, že v roce 2015 absolutní počet pra9
covníků postižených profesionálním onemocněním klesl o 179, počet hlášených profesionálních onemocnění ve srovnání s rokem 2014 klesl o158. Vývoj počtu hlášených profesionálních onemocnění je zobrazen na grafu č. 1. Uznání nemoci z povolání se opírá o posouzení zdravotního stavu, výsledky klinického vyšetření a ověření podmínek vzniku onemocnění orgánem ochrany veřejného zdraví, v jehož spádovém území je pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává nebo vykonávala práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.
Tabulka 7 Celkový přehled hlášených onemocnění od roku 2005 do roku 2015 Rok
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Počet postižených osob
1 317
1 122
1 062
1 115
1 107
1 050
1 054
911
876
1 911 065
Počet hlášených profesionálních onemocnění celkem
1 400
1 216
1 291
1 403
1 313
1 292
1 266
1 099
1 042
1 1 250 092
Nemoci z povolání
1 340
1 150
1 228
1 327
1 245
1 236
1 210
1 042
983
1 1 214 035
Ohrožení
60
66
63
76
68
56
56
57
59
36
Muži
817
708
753
767
739
734
746
687
545
598 542
Ženy
583
508
538
636
574
558
520
412
331
467 369
Z toho
Incidence na 100 000 zaměstnanců
57
31,5 27,0 28,1 30,7 30,9 30,0 30,3 24,6 23,6 28,3 24,4
10
Graf. 1 Vývoj počtu profesionálních onemocnění hlášených v České republice v letech 1998 – 2015
11
Tabulka 8 Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2011 – 2015 – rozdělení podle kraje vzniku 2011 Kraj
2012
2013
2014
2015
Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem
77
55
132
59
42
101
64
39
103
54
54
108
56
43
99
Jihomoravský
30
38
68
21
18
39
32
21
53
26
35
61
37
43
80
Karlovarský
7
17
24
8
6
14
5
11
16
6
5
11
4
6
10
Královéhradecký 33
31
64
18
14
32
32
16
48
14
38
52
31
19
50
14
21
35
14
15
29
8
8
16
12
14
26
9
9
18
79
347
253
61
314
230
69
299
296
101
397
259
136
395
Jihočeský
Liberecký
Moravskoslezský 268 Olomoucký
76
73
149
46
44
90
45
32
77
43
47
90
23
38
61
Pardubický
19
22
41
26
20
46
26
32
58
16
30
46
41
14
55
Plzeňský
39
46
85
59
63
122
51
51
102
52
47
99
54
64
118
Hl. město Praha
20
14
34
14
12
26
7
6
13
9
20
29
8
11
19
Středočeský
91
27
118
99
32
131
89
38
127
77
38
115
51
18
69
Ústecký
17
69
86
21
57
78
10
54
64
37
100
137
23
21
44
12
Vysočina
28
16
44
19
16
35
24
10
34
11
3
14
14
11
25
Zlínský
16
9
25
15
7
22
5
12
17
4
23
27
14
20
34
Více krajů
5
0
5
5
0
5
1
0
1
9
9
2
2
Zahraničí
6
3
9
10
5
15
14
0
14
25
4
29
13
13
Celkem
746
520
1 266
687
412
1 099
643
399
1 042
691
559
1 250
639
453
1 092
13
NEMOCI Z POVOLÁNÍ PODLE KAPITOL SEZNAMU NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Nejvíce nemocí z povolání bylo v roce 2015 diagnostikováno v Moravskoslezském kraji (celkem 381, tj. 36,8 % všech hlášených případů). Nejpočetnější kategorii hlášených nemocí z povolání v Moravskoslezském kraji představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory – 242, tj. 44,2 % všech případů hlášených v rámci kapitoly II. seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci z přetěžování končetin (celkem 146 případů), dále o nemoci z vibrací (celkem 92 případů) a o pneumokoniózu způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění (celkem 90 případů). Ve srovnání s rokem 2014 došlo v šesti krajích k nárůstu počtu hlášených nemocí z povolání o 1-15 případů.
Graf 2 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle krajů vzniku
V dalších krajích byl zaznamenán pokles o 1-95 případů. Největší pokles byl v kraji Ústeckém. U dvou pracovníků vznikla nemoc z povolání při plnění pracovních úkolů na různých 14
místech České republiky a 13 onemocnění vzniklo u pracovníků při práci v zahraničí (pokles o 16 případů proti roku 2014).
Graf 3 Počet hlášených nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání na 100 tisíc pojištěnců v krajích ČR
V roce 2015 nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ se 173 hlášenými případy. V sestupném pořadí následovalo odvětví „těžba a dobývání“ se 157 případy a odvětví „zdravotní a sociální péče“ s 95 případy. V dalších odvětvích ekonomických činností, které jsou uvedeny v grafu8.3.2.3. byl počet hlášených nemocí z povolání v rozmezí 1–87 případů. U pracovníků při výrobě motorových vozidel převažovala onemocnění z přetěžování končetin (95 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (celkem 23 případů, z toho u 11 osob vzniklo onemocnění v důsledku působení izokyanátů). Při těžbě a dobývání nerostných surovin dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (100 případů), onemocnění z vibrací (28 případů) a z přetěžování končetin (17 případů).
15
Graf 4 CZ NACE s nejvyšším počtem hlášených případů nemocí z povolání
V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění (81 případů, z toho svrab 55). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 8krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát. Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 2015 v podnicích s 500 a více zaměstnanci (celkem 537, tj. 51,9 % případů). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 2krát. Šlo o syndrom karpálního tunelu z vibrací u lesního dělníka a o impingement syndrom z přetěžování končetin u klempíře. Nemocí z povolání v roce 2015 nejčastěji onemocněli pracovníci zařazení podle Klasifikace zaměstnání (CZ ISCO) do hlavní třídy č. 8 s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ (celkem 508, tj. 49,1 % případů) a do hlavní třídy č. 7 s názvem „Řemeslníci a opraváři“ (celkem 327, tj. 31,6 % případů). V obou těchto dvou hlavních třídách se nejčastěji vyskytovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory (celkem 287 a 220 případů).
16
Graf 5 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle velikostí podniků (počtu zaměstnanců)
Nejvíce nemocí z povolání vzniklo u pracovníků při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 celkem 503, tj. 48,6 % případů. Při práci nerizikové zařazené zaměstnavatelem do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 431, tj. 41,6 % onemocnění. U 92, tj. 8,9 % případů nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena, u 9 případů nebyl údaj o kategorizaci práce zaměstnavatelem na hlášence Krajskými hygienickými stanicemi (KHS) vyplněn. Podle hygienických posudků vypracovaných KHS nebo Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vzniklo při pracích, které byly šetřeny a následně zařazeny do rizikové kategorie 2R až 4, celkem 647, tj. 62,5 % nemocí z povolání. Při nerizikových pracích zařazených do kategorie 1 a 2 vzniklo celkem 208, tj. 20,1 % nemocí z povolání. V 55, tj. 5,3 % případech se KHS nemohla v době šetření ke kategorizaci práce spolehlivě vyjádřit a v 125 případech nebyl údaj o kategorizaci práce KHS na hlášence vyplněn. Při pracích, které byly kategorizovány zaměstnavatelem jako nerizikové, vznikaly zejména kožní nemoci z povolání (116 případů), nemoci přenosné a parazitární (89 případů) a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích (40 případů), u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat, protože se zde uplatňuje také individuální vnímavost jednotlivých osob. Problémem zůstávají nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (celkem 179 případů). Protože v rámci šetření nemoci z povolání bylo 17
KHS nebo SÚJB ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně. V roce 2015 bylo nejvíce profesionálních onemocnění způsobeno fyzikálními faktory (kapitola II – 601 onemocnění, cca 55 % všech profesionálních onemocnění). Následovaly nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice (kapitola III – 216 onemocnění, cca 20 % všech profesionálních onemocnění), nemoci kožní (kapitola IV – 149 onemocnění, 13,6 % onemocnění), nemoci přenosné a parazitární (kapitola V – 117 onemocnění, 10,7 % všech profesionálních onemocnění), nemoci způsobené chemickými látkami (kapitola I – 7 onemocnění) a nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (2 onemocnění). Jak je patrno z grafu č. 52, v kapitolách I a III je výrazně vyšší výskyt onemocnění u mužů, naopak v kapitole V převažuje výskyt onemocnění u žen a v kapitolách II, IV, a VI je zastoupení můžu a žen zhruba rovnocenné. Toto je možné dát do souvislosti s převažujícími druhy vykonávané práce u mužů a žen v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti CZ-NACE.
Graf 6 Struktura hlášených případů nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání
Nárůst oproti roku 2014 byl zaznamenán pouze u nemocí způsobených fyzikálními faktory, o 49 případů, u ostatních kapitol došlo k poklesu hlášených případů. 18
Dlouhodobě nejvíce hlášenými profesionálními onemocněními jsou nemoci náležící do kapitoly II seznamu nemocí z povolání – Nemoci způsobené fyzikálními faktory, naopak pouze ojediněle jsou hlášeny nemoci náležící do kapitoly VI seznamu nemocí z povolání – Nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli.
Tabulka 9 Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášené v České republice v letech 2011 – 2015, rozdělení podle kapitol seznamu nemocí z povolání Číslo a název kapitoly
2011 celkem
Nemoci způsobené 12 chemickými látkami
2012
2013
2014
2015
podíl podíl podíl podíl podíl celkem celkem celkem celkem v% v% v% v% v%
0,9
13
1,2
11
1,1
12
0,96
7
0,6
Nemoci způsobené 680 fyzikálními II. faktory
53,7
583
53,0
517
50,0
552
44,2
601
55,0
Nemoci dýchacích 238 cest, plic, pohrudnice, III. pobřišnice
18,8
221
20,1
216
20,7
274
21,9
216
19,8
166
13,1
128
11,6
160
15,4
179
14,3
149
13,6
Nemoci přenosné a 169 V. parazitární
13,4
154
14,0
138
13,2
230
18,4
117
10,7
Nemoci způsobené ostatními faktory VI. a činiteli
0,1
0
0
0
0
3
0,2
2
0,2
I
IV.
Nemoci kožní
1
19
Celkem
1 266
100
1 099
100
1 042
100
1 250
100
1 092
100
Graf 7 Vývoj počtu nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání v letech 2011 – 2015 podle kapitol seznamu nemocí z povolání
Graf 8 Rozdělení hlášených případů profesionálních onemocnění podle kapitol a pohlaví – rok 2015
20
PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ PODLE KLASIFIKACE CZ-NACE V tabulce 10 jsou uvedeny absolutní počty hlášených nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání podle CZ-NACE. Jsou zde ovšem uvedeny pouze nejvýznamněji zastoupené kategorie CZ-NACE. Nejvíc profesionálních onemocnění vzniklo v roce 2015 v odvětví „výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů“ (186 onemocnění, tj. 17 % případů). Odvětví „těžba a úprava černého a hnědého uhlí“ se 141 onemocněním, tj. 12,9 % hlášených případů, zaujímá druhé místo.
Tabulka 10 Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2011 – 2015 dle odvětví ekonomických činností Počet CZ - NACE
2011
Podíl v%
Počet 2012
2011
Podíl
Počet
Podíl
Počet
Podíl
Počet
v%
2013
v%
2014
v%
2015
2012
2013
Podíl v% 2015
2014
C29 Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů
125
9,9
88
8,0
113
10,8
146
11,7
186
17,0
B05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí
147
11,6
151
13,7
140
13,4
214
17,1
141
12,9
C25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků
158
12,5
128
11,6
114
10,9
114
9,1
91
8,3
C24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství
68
5,4
71
6,5
72
6,9
64
5,1
70
6,4
C10 Výroba potravinářských výrobků
56
4,4
34
3,1
36
3,5
29
2,3
50
4,6
C27 Výroba elektrických zařízení
67
5,3
46
4,2
66
6,3
38
3,0
44
4,0
Q86 Zdravotní péče
112
8,8
89
8,1
71
6,8
164
13,1
43
3,9
21
C22 Výroba pryžových a plastových výrobků
20
1,6
32
2,9
25
2,4
26
2,1
42
3,8
C23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků
46
3,6
37
3,4
52
5,0
38
3,0
42
3,8
C28 Výroba strojů a zařízení
35
2,8
28
2,5
21
2,0
43
3,4
42
3,8
Q87 Pobytové služby sociální péče
22
1,7
41
3,7
44
4,2
51
4,0
34
3,1
O 84 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení
21
1,7
26
2,4
20
1,9
34
2,7
25
2,3
A01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost
29
2,3
23
2,1
28
2,7
28
2,2
19
1,7
NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ CHEMICKÝMI LÁTKAMI Bylo hlášeno celkem 7 nemocí, z toho 3 akutní intoxikace, jedna chronická a dva případy onemocnění plicním nádorem.
Tabulka 11 Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami v letech 2011 – 2015 Počet Počet Počet Počet Počet Číslo a název položky 1.01 nemoc z olova nebo jeho sloučenin
02011 02012 02013 22014 2015 0
1.13 nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin 1.15 nemoc ze zinku nebo jeho sloučenin 1.17 nemoc z oxidu uhelnatého 1.21 nemoc z izokyanátů
1
0
0
1
0
0 1 0
0 1 1
0 0 0
1 2 0
0 0 0
1.22 nemoc z fosgenu
0
0
0
0
1
1.27 nemoc z halogenovaných uhlovodíků
1
0
0
0
0
1.28 nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodí1.29 ků nemoc z alkoholů
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
1.33 nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů
0
1
0
0
0 22
1.36 nemoc z homologů benzenu
0
0
0
0
1
1.40 nemoc z aromatických nitro nebo aminosloučenin
0
1
0
0
1
1.42 nemoc z polycyklických aromatických uhlovodíků 1.55 nemoc z halogenových alkyleterů nebo aryleterů 1.56 nemoc z organických kyselin 1.57 nemoc z louhů 1.58 nemoc z dalších látek a směsí Celkem
1 0 0 0 5 10
1 0 1 1 5 12
0 1 0 2 6 9
0 0 0 0 2 9
1 0 0 0 3 7
NEMOCI Z POVOLÁNÍ ZPŮSOBENÉ FYZIKÁLNÍMI FAKTORY Fyzikální faktory způsobily v roce 2015 celkem 547 nemocí z povolání. Nejvýznamnější skupinou jsou nemoci periferních nervů z přetěžování končetin (položka II.10). Pod položkou II.1, nemoc způsobená ionizujícím zářením bylo hlášeno 7 bazaliomů kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni záření v uranových dolech nebo při úpravě uranové rudy v letech 1955 - 1982 (doba latence byla v rozsahu 46 – 59 let). Porucha sluchu způsobená hlukem byla zjištěna u 11 osob. Velmi nízký počet hlášených profesionálních poruch sluchu je možno pokládat za příklad účinnosti prováděné prevence a dostupnosti individuální ochrany sluchu. Nemoc způsobená prací s vibrujícími nástroji byla v roce 2015 hlášena 155x. Nemoci z přetěžování končetin byly hlášeny 374x. Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů, svalů a kloubů z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování byly v roce 2015 hlášeny 122x, nejvíce u montážních dělníků. Nemoci periferních nervů z přetěžování končetin byly hlášeny v roce 2015 ve 252 případech, opět nejvíce u montážních dělníků. Vysoký podíl počtu nemocí šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetížení končetin u této profese lze dát do souvislosti s orientací průmyslu zaměřeného zejména na výrobu a montáž automobilů, jednotlivých komponent do automobilů a elektrotechnických zařízení. Vzhledem k tomu, že při pracích montážního charakteru jsou zaměstnávány převážně ženy, je samozřejmý i častější výskyt tohoto typu onemocnění u žen (v případě položky II.9 tvoří onemocnění hlášená u žen 52 % celkového počtu onemocnění a u položky II.10 jde o 67 % celkového počtu hlášených případů).
23
Tabulka 12 Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v letech 2011 – 2015 Číslo a název položky Rakovina kůže z ionizujícího záření Zákal čočky způsobeII.3 ný tepelným zářením Porucha sluchu způII.4 sobená hlukem Nemoci cév rukou II.6 z vibrací Nemoci periferních II.7 nervů z vibrací Nemoci kostí a klouII.8 bů z vibrací Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a II.9 kloubů z přetěžování končetin Nemoci periferních II.10 nervů z přetěžování končetin Nemoci tíhových II.11 váčků z tlaku Celkem II.1c
Počet 2011
Počet 2012
Počet 2013
Počet 2014
Počet 2015
5
8
7
8
7
0
1
0
0
0
15
11
13
17
11
22
35
26
29
18
172
149
108
115
121
23
12
17
10
16
142
101
95
125
122
242
206
186
209
252
6
5
9
7
0
627
528
461
520
547
24
Graf 9 Vývoj výskytu nejčastějších nemocí z povolání hlášených v rámci kapitoly II v letech 2011 – 2015
Graf 10 Rozdělení hlášených případů nemocí z povolání u kapitoly II dle položek a pohlaví – rok 2015
25
NEMOCI Z POVOLÁNÍ DÝCHACÍCH CEST, PLIC, POHRUDNICE, POBŘIŠNICE V roce 2015 bylo hlášeno celkem 214 nemocí z povolání patřících do této kapitoly. Počty onemocnění podle diagnóz jsou uvedeny v následující tabulce. Silikózy a pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly hlášeny 111x, nejvíc u zaměstnanců při těžbě a dobývání nerostných surovin (97 osob). Oproti minulosti jsou počty hlášených penumokonióz podstatně nižší, což je důkazem účinnosti preventivních opatření, zejména preventivního vyřazování horníků z rizikové práce po vyčerpání nejvyšší přípustné expoziční doby. Nemoci způsobené azbestem byly v roce 2015 hlášeny ve 22 případech. Mezotheliom pohrudnice nebo pobřišnice vznikl u 8 zaměstnanců, kteří byli azbestu profesionálně exponováni v letech 1957 - 2009. Počet onemocnění z azbestu, včetně nejzávažnějšího mezotheliomu, je oproti jiným evropským zemím velmi nízký. Rakovina plic z radioaktivních látek byla diagnostikována u 2 zaměstnanců, kteří byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě a úpravě uranových rud v letech 1951 - 1969. Bronchiální astma nebo alergická rinitida byla hlášena 67x, nejčastěji se jednalo o zaměstnance při výrobě potravinářských výrobků a při výrobě motorových vozidel, nejčastějšími příčinami byla mouka, izokyanáty a lepidla.
Tabulka 13 Nemoci z povolání dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
Silikóza s typickými rtg znaky
Počet nemocí 2011 24
Silikóza komplikovaná
5
Silikotuberkulóza
3
Pneumokonióza uhlokopů s přihlédnutím k dynamice vývoje
4
Pneumokonióza uhlokopů s typickými rtg znaky
84
Číslo a název položky - diagnóza 1
Počet nemocí 2012
Počet nemocí 2013
Počet nemocí 2014
25
28
16
Počet nemocí 2015 16
3
3
3
0
1
1
1
1
2
0
3
68
82
121
8
70
26
Pneumokonióza uhlokopů komplikovaná
6
Pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tbc
1
Azbestóza
5
Hyalinóza pohrudnice s poruchou plicních funkcí
13
Mezotheliom pohrudnice nebo pobřišnice
5
Rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury
2
4
Pneumokonióza ze svařování
1
5
Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, gama oxidu hlinitého, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého
6 7
8
9
14
13
2
4
8
3
4
5
3
8
3
4
4
5
15
4
6
8
2
3
10
4
3
0
0
1
0
0
1
0
Rakovina plic z radioaktivních látek
9
9
8
8
2
Rakovina dýchacích cest způsobená koksárenskými plyny
0
2
2
1
Exogenní alergická alveolitida
6
6
6
11
8
48
42
39
40
49
11
16
6
16
18
11 Nemoci dýchacích cest a plic způsobené prachem bavlny, lnu, konopí, juty, sisalu nebo cukrové třtiny
1
0
0
0
0
12 Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického SiO2
6
9
9
7
4
13 Chronická obstrukční plicní nemoc při těžbě v podzemí černouhelných dolů
1
0
0
0
0
Celkem
236
221
216
273
214
2
9
10 Astma bronchiale Alergická rinitida
1
0
27
Graf 11 Výskyt zhoubných nádorů jako nemoc z povolání v letech 1994 2015
Graf 12 Výskyt zhoubných nádorů jako nemoc z povolání v letech 1994 – 2015 dle jednotlivých lokalizací
28
KOŽNÍ NEMOCI Z POVOLÁNÍ Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2015 hlášeno 149. Kontaktní alergická dermatitida byla hlášena 119x, iritační dermatitida 30x. Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců obecně převažuje snaha udržet si zaměstnání, dochází pravděpodobně zejména u této skupiny k častým k projevům disimulace a dá se tedy předpokládat, že skutečný počet těchto profesionálních onemocnění je vyšší. U některých pacientů byla nemoc způsobena více noxami, proto celkový počet výskytů nox je vyšší než počet případů hlášených kožních nemocí. Mezi příčinami kožních nemocí z povolání zaujímají první místo plastické hmoty, nejčastěji onemocněli montážní pracovníci a pracovníci při obsluze obráběcích strojů.
Tabulka 14 Etiologické faktory kožních nemocí v letech 2011 – 2015 Celkem Celkem počet nox počet nox Etiologický faktor dermatóz
2011
Celkem
Celkem Celkem počet nox počet nox počet nox 2014 2015
2012
2013
Plastické hmoty
49
29
36
44
41
Ropné výrobky
27
38
44
40
38
Pryž, gumárenské chemikálie
20
21
19
25
22
Čistící a kosmetické přípravky
9
11
14
10
22
Ostatní organické chem. látky
14
12
23
18
19
Chróm a jeho sloučeniny
9
6
11
10
13
Nikl a jeho slitiny
4
7
12
10
12
Kovy, metaloidy a jejich sloučeniny 3
5
5
8
7
Dezinfekční prostředky
18
12
8
32
5
Fyzikální faktory mimo ionizující záření
5
1
6
2
4
Organická rozpouštědla
5
5
1
4
3
Organická barviva
6
5
0
3
2
29
Rostliny a potraviny
5
1
3
3
2
Jiné biologické látky
3
1
2
3
1
Cement
1
0
3
2
1
Léčiva
3
1
1
3
0
Alkálie
0
0
0
1
0
Kyseliny anorganické i organické
0
1
1
1
0
Insekticidní látky, agrochemikálie
1
0
0
0
0
Celkem počet výskytů jednotlivých nox Celkem počet kožních nemocí
182
156
189
219
192
166
128
160
179
149
NEMOCI PŘENOSNÉ A PARAZITÁRNÍ Přehled nemocí z povolání přenosných a parazitárních hlášených v roce 2015 je uveden v tabulce č. 35. Celkem se jednalo o 117 onemocnění, nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní péči, z hlediska počtu hlášení byl již tradičně nejčastěji hlášenou nemocí svrab. Nejčastěji byli postiženi pracovníci zařízení sociální péče. Virová hepatitida byla v roce 2015 hlášena 7x, vždy se jednalo o akutní případy – čtyřikrát byla hlášena hepatitida A, hepatitida B, C a E byly hlášeny v jednom případě. Zoonóz bylo v roce 2015 hlášeno celkem 16, nejčastěji hlášenou nemocí byla Lymeská borelióza. V rámci položky 5.3. nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2015 hlášeno celkem 13 onemocnění. Nejčastěji byla hlášena malárie, a to 7x – 4x Nigérie, 2x Ghana, 1x Súdán.
Tabulka 15 Nemoci z povolání přenosné a parazitární v letech 2011 – 2015 Počet v roce 1 Nemoci s interhumánním pře- 1252011 nosem celkem Svrab 86 Virové hepatitidy 6 Tuberkulóza (plicní i mimoplic- 7 ní formy) Číslo a název položky – diagnóza
Počet v roce 1122012
Počet v roce
Počet v roce
Počet v roce
99
179
88
73 8 6
58 8 5
84 4 3
57 7 7 30
Příušnice Plané neštovice Infekční mononukleóza Pásový opar Spalničky Virové střevní infekce Virové respirační infekce s komplikacemi Legionářská nemoc Enterovirová stomatitida Bakteriální záněty plic Dermatitida způsobená roztoči Dávivý kašel Jiné bakteriální střevní infekce Jiné mykobakteriózy Impetigo a jiné infekce kůže a podkožního vaziva Stafylokokové infekce Ostatní 2 Zoonózy celkem Lymeská borelióza Trichofycie Virová encefalitida přenášená Tularemie Erysipeloid Virová hepatitida Leptospiróza Ostatní 3 Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí celkem Malárie Jiné bakteriální střevní infekce Giardióza (lamblióza) Askarióza Salmonelóza Horečka Dengue Bacilární úplavice Virové hepatitidy Břišní tyfus Chlamydiový zánět spojivek Plané neštovice Ostatní Celkem nemoci přenosné a parazitární
4 2 0 0 0 2 9
4 3 0 1 2 0 1
0 4 0 1 0 3 9
0 3 0 0 65 0 0
4 3 2 2 1 1 1
0 0 0 0 0 1 0 1
2 0 1 0 1 1 0 0
0 0 2 0 3 0 0 1
0 0 1 7 7 1 1 1
1 1 1 0 0 0 0 0
2 5 35 18 8 4 0 2 1 1 1 9
0 9 27 10 6 3 0 4 0 1 3 14
0 5 24 9 8 0 0 2 0 0 5 14
1 1 22 9 4 6 0 1 0 1 1 29
0 0 16 7 4 2 1 1 1 0 0 13
3 0 4 0 0 2 0 0 0 0 0 0 169
7 0 4 1 0 2 0 0 0 0 0 0 153
10 0 2 0 0 1 0 0 0 0 0 1 137
6 5 6 1 1 4 2 1 1 1 1 0 230
7 3 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 117
OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Přehled a počty hlášených ohrožení nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání uvádí tabulka 16. Z celkového počtu 57 případů ohrožení nemocí z povolání byla všechna onemocnění, až na osm případů, způsobena fyzikálními faktory, nejčastěji šlo o ohrožení nemocí periferních nervů 31
z přetěžování horních končetin. Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji, nejčastěji se jednalo o zaměstnance při výrobě motorových vozidel.
Tabulka 16 Ohrožení nemocí z povolání v letech 2011 – 2015
Číslo a název položky
Počet ohrožených v roce 2011
Počet ohrožených v roce 2012
Počet ohrožených v roce 2013
Počet ohrožených v roce 2014
Počet ohrožených v roce 2015
I.01
Nemoc z olova nebo jeho sloučenin
1
1
1
3
0
I.36
Nemoc z homologů benzenu
0
0
1
0
0
I.38
Nemoc ze styrenu
1
0
0
0
0
I.40
Nemoc z aromatických nitro nebo aminosloučenin
0
0
0
0
1
II.4
Porucha sluchu způsobená hlukem
5
3
6
2
5
II.6
Nemoci cév rukou z vibrací
1
0
1
0
1
II.7
Nemoci periferních nervů z vibrací
16
19
20
10
9
II.8
Nemoci kostí a kloubů rukou z vibrací
1
3
2
3
2
II.9
Nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetížení končetin
3
9
3
3
5
II.10
Nemoci periferních nervů z přetížení konče- 27 tin
21
24
14
32
III.10.I
Astma bronchiale
0
0
0
1
1
III.10.2 Alergická rinitida
1
0
0
0
1
32
V.1.02
Tuberkulóza
Celkem
0
1
1
0
0
56
57
59
36
57
SOUHRN V roce 2015 bylo v České republice hlášeno celkem 1 092 případů profesionálních onemocnění. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k poklesu počtu případů o cca 13 %. Největší pokles oproti roku 2014 byl zaznamenán u nemocí přenosných, o cca 49 % případů, což však lze vysvětlit mimořádnou epidemií profesionálního onemocnění spalničkami v jednom z krajů v roce 2014. Pokles případů byl hlášen u pneumokonióz, kontaktních alergických dermatitid a nádorových onemocnění. Nárůst případů byl naopak hlášen u syndromu karpálního tunelu, a to o 39 případů.
33
