EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.5.2015 COM(2015) 221 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ ZPRÁVA O PLNĚNÍ CÍLŮ PROGRAMU HERCULE II
CS
CS
1.
SOUVISLOSTI
Tato zpráva shrnuje hlavní výsledky programu Hercule II na období 2007–20131 přijatého v roce 2007 na podporu akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Evropského společenství. Zpráva vychází z nezávislého hodnocení, které zadal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zřízený při Evropské komisi a které v době od března do prosince 2014 zpracoval externí smluvní partner 2 3 za podpory a pod dohledem řídící skupiny úředníků z úřadu OLAF a z generálního sekretariátu Komise. První program Hercule, zřízený rozhodnutím č. 804/2004/ES, byl určen k ochraně finančních zájmů EU podporou boje proti nesrovnalostem, podvodům a korupci ohrožujícím rozpočet EU. V roce 2007 byl přijetím rozhodnutí č. 878/2007/ES, kterým se změnilo rozhodnutí č. 804/2004/ES, nahrazen programem Hercule II. V roce 2014 Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (EU) č. 250/2014 o programu Hercule III na období 2014–2020. 2.
PROGRAM
Hlavním cílem programu Hercule II bylo zavést akční program Společenství na podporu akcí zaměřených na posilování opatření EU týkajících se předcházení podvodům, jež ohrožují finanční zájmy Unie, a boj proti těmto podvodům, což zahrnuje i boj proti pašování a padělání cigaret,4 a zejména: a. „posílení nadnárodní a víceoborové spolupráce mezi orgány členských států, Komisí a OLAFem; b. vytváření sítí v rámci členských států, přistupujících zemí a kandidátských zemí – v souladu s memorandem o porozumění – usnadňujících výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů při respektování rozdílných tradic každého členského státu; c. poskytování technické a operativní podpory pro donucovací orgány členských států v jejich boji proti protiprávním přeshraničním činnostem s důrazem na podporu celních orgánů; d. dosažení zeměpisné rovnováhy, aniž by byla snížena operativní účinnost, zahrnutím pokud možno všech členských států, přistupujících zemí a kandidátských zemí – v souladu s memorandem o porozumění – do akcí financovaných v rámci tohoto programu; a e. znásobení a zintenzivnění opatření v oblastech určených jako nejcitlivější, zejména v oblasti pašování a padělání cigaret.“5 Druhy akcí Program zahrnoval finanční podporu akcí trojího druhu:6
1
2
3 4 5 6
•
technická pomoc pro vnitrostátní orgány,
•
vzdělávání, semináře a konference a
Výrazem „program“ se v této zprávě označuje program Hercule II, přijatý rozhodnutím č. 878/2007/ES, kterým bylo změněno rozhodnutí č. 804/2004/ES. Tímto smluvním partnerem byla společnost Rambøll Management Consulting. Hodnocení bylo provedeno podle článku 7 rozhodnutí č. 804/2004/ES ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 878/2007/ES ze dne 23. července 2007, kterým se mění a prodlužuje platnost rozhodnutí č. 804/2004/ES o zavedení akčního programu Společenství na podporu akcí v oblasti ochrany finančních zájmů Společenství (program „Hercule II“), Úř. věst. L 193, 25.7.2007, podle něhož je Komise (OLAF) do 31. prosince 2014 povinna Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o dosažení cílů tohoto programu. Zpoždění při přijímání zprávy je zapříčiněno restrukturalizací útvarů Evropské komise na konci roku 2014. Zpráva smluvního partnera a její přílohy lze získat na: https://bookshop.europa.eu/en/home/ Článek 1 rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném změní. Čl. 1 odst. 2 rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném změní. Článek 1a rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném změní.
•
podpora v oblasti informačních technologií (IT).
Technická pomoc Technická pomoc byla nejvýznamnějším druhem akcí, pokud jde o rozpočtové náklady a počet grantových dohod. Akce zahrnovaly finanční podporu na nákup vybavení používaného státními a regionálními správními orgány při vyšetřováních na ochranu finančních zájmů EU. Projekty technické pomoci spadaly do dvou skupin: − „podpora vyšetřování“ v boji proti podvodům a korupci celkově a − „cigarety“; toto mělo posílit schopnosti příjemců bojovat proti pašování a padělání cigaret. V rámci programu byly poskytovány finanční prostředky mimo jiné na nákup rentgenových skenerů určených k použití na vnějších hranicích Unie při odhalování pašovaných a padělaných cigaret ve vozidlech nebo v kontejnerech a na nákup a výcvik cvičených psů. V letech 2010 a 2011 obdržely dánské celní orgány granty ve výši 335 000 EUR na nákup rentgenových skenerů pro hraniční přechody, cílem bylo zvýšit díky zakoupení osmi rentgenových skenerů pro zjišťování nelegálních dodávek tabákových výrobků a případně dalších složek používaných při nelegální výrobě tabáku počet a kvalitu celních kontrol v Dánsku. V prvních devíti měsících byla tato zařízení použita při téměř 30 000 kontrolách. To vedlo k téměř 400 úspěšným zásahům a umožnilo odhalit 9 000 kartonů pašovaných cigaret a rovněž zabavit narkotika, alkohol i zbraně. Vzdělávání, semináře a konference Tento druh akcí byl rozdělen do dvou částí: −
konference, semináře a vzdělávací akce, např. za účelem šíření osvědčených postupů v oblasti boje proti podvodům a proti pašování a padělání cigaret, zvyšování informovanosti a posilování prevence. Byla rovněž poskytnuta finanční podpora na odborná školení o digitálních forenzních operacích pro celní orgány a policisty, a
− „vzdělávání v právní oblasti“ včetně speciálních srovnávacích právních studií potřebných pro zpracovávání policejních dokumentů a legislativních návrhů. Podpora v oblasti informačních technologií V rámci programu Komise financovala zakoupení přístupu příjemců z členských států, např. celních orgánů nebo policie, k databázím, jež mohou využívat při svém vyšetřování. Tyto databáze obsahují informace o společnostech a jejich vlastnících, obchodní údaje, údaje o pohybu lodí a nákladních listech. Program rovněž podporoval vývoj zvláštních nástrojů informačních technologií pro automatizovanou analýzu velkého množství obchodních údajů, jejíž výsledky jsou využívány při analýze rizik a pomáhají celním orgánům v členských státech zaměřovat se ve svých činnostech na rizikové oblasti.
3
Rozpočet Rozpočet (prostředky na závazky) na víceletý finanční rámec 2007–2013 činil 98 525 000 EUR,7 tj. přibližně 14,3 milionu EUR ročně. Členění podle druhů akcí je znázorněno v diagramu č. 1. Rozpočtové výdaje podle typu akcí (2007-2013)8
Diagram č. 1: 100% 90%
13.7 3.2
80% 0.4
13.8
14.0
14.1
15.0
14.2
14.0
2.6
2.2
2.7
2.9
2.9
3.3
0.7
0.7
0.7
0.6
70% 60%
3.2
3.5
0.6
0.7
3.4 4.4
3.2 5.2
3.0
IT podpora Vzdělávání atd. - právní
50%
Vzdělávání atd. - operativní Technická pomoc
40% 30% 6.9
7.1
7.8
20%
6.3
6.2
2010
2011
7.4
7.0
2012
2013
10% 0% 2007
2008
2009
Podle finančního nařízení9 mohlo financování v rámci programu Hercule II probíhat ve dvou formách: •
granty v návaznosti na výzvy k předkládání návrhů a
•
smlouvy na veřejné zakázky v návaznosti na výzvy k podávání nabídek.10
Z grantů na technickou pomoc bylo možné pokrýt až 50 % způsobilých nákladů, na vzdělávací akce až 80 % a na vzdělávání v právní oblasti až 90 % způsobilých nákladů. Příjemci byli:11
7 8
9
10
Čl. 6 odst. 2 rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném změní; ceny roku 2007. Údaje vycházejí z prostředků na závazky zpřístupněných ve finančních rozhodnutích za léta 2007–2013. V roce 2007 byly akce „vzdělávání v právní oblasti“ zahrnuty do akcí „konference, semináře a vzdělávání“, které byly rozčleněny na „vzdělávání – operativní část“ a „vzdělávání – právní část“. Rozpočet na položku „vzdělávání – právní část“ činil 375 000 EUR. Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (finanční nařízení) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 (prováděcí pravidla) na období 2007–2012 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012 (nové finanční nařízení) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října (prováděcí pravidla) na rok 2013 a následující. Při hodnocení se neposuzoval dopad nového finančního nařízení na provádění programu Hercule II, avšak lze tvrdit, že omezilo administrativní zátěž (např. pro příjemce grantů) zjednodušením pravidel pro nízké granty a zkrácením lhůt pro výplatu. Viz článek 2, a zejména jeho odstavec 1, rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném znění, jenž určuje nástroje a podmínky pro financování.
4
a) státní a regionální správní orgány v členských státech nebo přistupujících státech (technická pomoc byla omezena pouze na tuto kategorii); b) výzkumné a vzdělávací ústavy (těm nebylo povoleno žádat o granty v oblasti technické pomoci, ale mohly žádat o granty na vzdělávací akce, semináře, konference, studie a akce podpory v oblasti informačních technologií) a c) neziskové subjekty. Účastnit se zadávacích řízení a ucházet se o zadání zakázky v rámci tohoto programu mohla každá právnická osoba, která splňovala platné právní požadavky. Zakoupení přístupu k databázím, financování odborného vzdělávání a vývoj specifických nástrojů informačních technologií probíhalo formou zadávání veřejných zakázek. Za určitých podmínek mohly být v rámci programu hrazeny náklady účasti zástupců ze zemí mimo EU na vzdělávacích akcích.12 Z přídělů z rozpočtu a počtu grantů a smluv vyplývá, že na granty bylo přiděleno 52,8 % a na veřejné zakázky 47,1 % prostředků. Tabulka 1: Rok
Přehled počtu grantů a smluv podle typu akcí v jednotlivých letech
Technická pomoc
Vzdělávání
Granty
Granty
Veřejné zakázk y
Celke m
Vzdělává ní v právní oblasti
IT podpora
Celkem
Celkový součet
Granty
Veřejné zakázky
Granty
Veřejné zakázk y
2007
29
10
10
20
9
9
48
19
67
2008
31
9
17
26
9
13
49
30
79
2009
27
12
18
30
10
7
49
25
74
2010
27
16
10
26
9
11
52
21
73
2011
28
9
22
31
9
13
46
35
81
2012
42
15
9
24
9
16
66
25
91
2013
32
17
10
27
10
6
59
16
75
Celke m
216
88
96
184
65
75
369
171
540
11
12
Článek 2a rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném znění. Všichni příjemci grantů museli splňovat podmínku, že „podporují posílení činností Společenství na ochranu finančních zájmů Společenství“. V článku 3 rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném znění jsou uvedeny podmínky způsobilosti pro poskytnutí grantů v rámci programu subjektům v kandidátských zemích nebo v jiných zemích mimo EU. Jelikož tyto podmínky nebyly splněny, nebyly takovým subjektům ze třetích zemí poskytnuty žádné granty. Viz článek 2a rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném změní. Subjekty z kategorie b) „výzkumné a vzdělávací ústavy“ a c) „všechny neziskové subjekty“ musely také mít právní subjektivitu po dobu alespoň jednoho roku a být usazeny a působit v členském státě nebo v zemi mimo Společenství vymezené v článku 3.
5
V březnu 2014, kdy hodnocení začalo, mnohé akce, na něž byly uzavřeny grantové dohody nebo smlouvy, dosud probíhaly a nebylo možné shromáždit informace o dosažených výsledcích. Dotyční příjemci a dodavatelé však byli dotázáni na jejich názory týkající se efektivnosti provádění programu. Provádění Program byl prováděn na základě každoročních finančních rozhodnutí Komise, jež schvalovala roční rozpočet a roční pracovní program. Tato rozhodnutí stanovila orientační přehled priorit pro akce v příslušném roce a rozpočet, který je na každý druh akcí k dispozici. O provádění ročních pracovních programů byly podávány zprávy v ročních přehledech13. 3.
HODNOCENÍ CÍLŮ, METODIKY A ZDROJŮ INFORMACÍ
Cíle Prvořadým cílem nezávislého hodnocení bylo posoudit účelnost programu, tj. do jaké míry bylo dosaženo cílů programu. Druhým cílem bylo posoudit efektivnost provádění na základě: •
hospodárnosti: byly zdroje pro dosažení cílů zpřístupněny příjemcům včas, v odpovídajícím množství a odpovídající kvalitě?
•
prospěšnosti: do jaké míry pořádané akce reagovaly na potřeby, problémy a otázky vymezené v době, kdy byl program přijat? Existovaly nějaké další souběžné nebo vedlejší účinky?
•
konzistentnosti: do jaké míry byly maximalizovány/minimalizovány pozitivní/negativní vedlejší účinky na související oblasti politiky, např. programy Clo a Fiscalis14?
•
přijatelnosti: do jaké míry zúčastněné strany program přijaly a považovaly jej za užitečný?
Třetím cílem bylo posoudit evropskou přidanou hodnotu programu („adicionalitu“) a udržitelnost jeho výsledků. Hodnocení výslovně nezkoumalo relevanci programu, neboť tou se zabývalo hodnocení dopadů15přiložené k návrhu Komise na přijetí programu Hercule III (2014–2020). Hodnocení obsáhlo všechny akce uskutečněné v rámci programu v programovém období 2007–2013. Zaměřilo se na technickou pomoc, jejíž výsledky byly považovány za zásadní z hlediska celkového úspěchu programu. Metodika Hodnocení bylo provedeno na základě metody („příspěvková analýza“) vypracované smluvním partnerem, která spočívá v získávání informací o programu, jeho provádění a jeho výsledcích; tyto informace slouží k vytváření hypotéz o příčinných souvislostech mezi akcemi uskutečněnými díky finanční podpoře z programu na jedné straně a jejich výstupy a výsledky 13
Komise přijímala roční přehledy podle článku 7 rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném znění, které předávala Evropskému parlamentu a Radě. Nejnovější byly za roky 2011 (SWD(2012) 445 final, 11.12.2012), 2012 (SWD(2013) 287 final, 24.7.2013) a 2013 (SWD(2014) 247 final, 17.7.2014). 14 Fiscalis byl víceletý akční program Společenství ke zlepšení fungování systémů zdanění na vnitřním trhu (rozhodnutí č. 1482/2007/ES, Úř. věst. L 330, 15.12.2007). Clo byl víceletý akční program na podporu a doplnění akcí, které provádějí členské státy pro zajištění účinného fungování vnitřního trhu v celní oblasti (rozhodnutí č. 624/2007/ES, Úř. věst. L 154, 14.6.2007). 15 SEK(2011) 1610 v konečném znění a SEK(2011) 1611 ze dne 19. prosince 2011.
6
na straně druhé. Hypotézy byly následně prověřovány na základě nových údajů získaných pomocí průzkumů, pohovorů a případových studií. Výsledky vyústily v „teorii změny“ popisující, jak akce financované z programu Hercule svými výstupy a výsledky v konečném důsledku mají i dlouhodobý dopad. Tímto způsobem bylo možné určit a vyjasnit, jaké mechanismy obsažené v tomto programu jsou produktivní a související faktory, které ho ovlivnily. Různorodost akcí financovaných v rámci programu a výsledků, které tyto akce přinesly, vyžadovala, aby byl při zkoumání míry dosažení cílů programu uplatněn komplexní přístup. Metodika smluvního partnera umožnila posuzovat kvantitativní výsledky (výstupy) a dlouhodobější výsledky pomocí jejich porovnání s vnímáním a názory odborníků a zúčastněných stran, které od nich byly shromážděny během pohovorů a průzkumů. Pohovory a průzkumy obsahovaly otázky a tvrzení související s výsledky programu (účelnost) a s kvalitou jeho provádění (efektivita). Míra odpovědí při průzkumech a pohovorech byla uspokojivá, přičemž respondenti tvořili reprezentativní vzorek příjemců, pokud jde o jejich zeměpisné rozmístění, typ akcí a nástroje financování. Pohovory byly provedeny s dostatečným počtem zúčastněných stran, jež pokrývaly všechna odvětví činností a celé období programu. Výsledky pohovorů a průzkumů vedly k ověření počátečních zjištění a k dalšímu upřesnění výsledků programu. Omezený rozsah programu neopravňuje k provedení úplné analýzy nákladů a přínosů, neboť náklady na takovou analýzu by byly neúměrné velikosti rozpočtu programu. Celkový dopad z hlediska ochrany finančních zájmů Unie se kvůli omezené velikosti programu dá posoudit jen obtížně, ale metodika smluvního partnera přesto poskytuje dostatečné podklady pro tvrzení, že výsledky externího hodnocení jsou validní, reprezentativní a spolehlivé. Zdroje informací Externímu hodnotiteli byly poskytnuty administrativní a finanční informace z databází Komise o počtu, výši a zeměpisném rozložení grantů a smluv, včetně kopií závěrečných zpráv příjemců grantů. Tyto zprávy obsahují informace o dosažených výsledcích, jež přispěly k ochraně finančních zájmů Společenství, jako je množství a hodnota zboží zabaveného pomocí rentgenových skenerů, ztráty pro rozpočty členských států a Unie, jimž bylo zamezeno, a hodnocení účastníků k výsledkům konferencí a vzdělávacích kurzů. Hodnotiteli byla rovněž poskytnuta zpráva o hodnocení programu v polovině období, vypracovaná v roce 201016, a hlavní výsledky a doporučení auditů Účetního dvora z roku 200517 a 201018 zaměřených na řízení finančních programů Komisí (úřadem OLAF). Hodnotitel shromáždil údaje z on-line průzkumů mezi příjemci 19 a účastníky, z 38 pohovorů se zúčastněnými stranami a z 20 případových studií. V rámci průzkumu mezi příjemci byl rozeslán dotazník více než 100 organizacím včetně nevládních organizací, soudním, celním a policejním orgánům a vzdělávacím institucím, jež obdržely grant nebo s nimiž byla uzavřena smlouva o organizování akce (např. konference, semináře nebo vzdělávacího kurzu). Míra odpovědí byla poměrně vysoká (65 %, neboli 68 respondentů), avšak většina odpovědí 16
17 18 19
Střednědobý přezkum dosažených cílů programu Hercule II (Intermediate review on the achievement of the objectives of the Hercule II Programme) (v aktualizovaném znění). Tento přezkum byl proveden na základě čl. 7 odst. 2 rozhodnutí č. 804/2004/ES v pozměněném znění. V roce 2008 provedl útvar vnitřního auditu finanční audit programu Hercule za období 2004–2006. Obsahoval některá doporučení, jak by provádění programu úřadem OLAF mohlo být zlepšeno. Zvláštní zpráva č. 1/2005 (Úř. věst. C 202, 18.8.2005). Zvláštní zpráva č. 23/2011; http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SRCA:2011:02:FIN:EN:PDF. Příjemci programu jsou právnické osoby, s nimiž Komise uzavřela grantovou dohodu nebo smlouvu o veřejné zakázce. Účastníky jsou jednotlivci, kteří se zúčastnili akcí (konferencí, seminářů a vzdělávání) financovaných v rámci programu. Tito účastnící nezískávají od Komise přímou podporu, ale jsou jim hrazeny náklady z rozpočtu dané akce.
7
byla od organizací, které obdržely finanční podporu z prostředků programu v nedávné době. Odpovědí od organizací, které využily podporu pouze v prvních letech programu (2007– 2010), bylo málo a u akcí z tohoto období bylo obtížné najít příjemce a účastníky a provést s nimi pohovor.20 Dotazník pro průzkum mezi účastníky byl rozeslán 1 464 jednotlivcům, kteří se zúčastnili konference, semináře nebo vzdělávacího kurzu podpořeného v rámci programu. Po třech upomínkách činila míra odpovědí 39 % (574 respondentů), přičemž 90 % těchto odpovědí se týkalo akcí pořádaných v roce 2013 nebo 2014 a 23 % odpovědí (131 respondentů) se týkalo školení o digitálních forenzních operacích. Smluvní partner provedl zvláštní průzkum mezi uživateli databází, avšak míra odpovědí byla příliš nízká pro vyvození platných nebo spolehlivých závěrů. Počet uživatelů v členských státech je omezený a dříve již byli dvakrát dotazováni na jejich názor na užitečnost databází pro jejich práci. Zjištění hodnotitele k využití databází jsou založena pouze na případových studiích. 4.
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ EXTERNÍHO HODNOCENÍ
Účelnost
Účelnost programu Hercule II byla posuzována podle každého z pěti cílů stanovených v právním základu programu21 (viz výše). Program posílil nadnárodní a víceoborovou spolupráci. Průzkumy a pohovory se zúčastněnými stranami naznačují, že nejvíce se na tom podílelo vzdělávání v oblasti boje proti podvodům a vzdělávání, semináře a konference s právním zaměřením. V některých případech přispívala také technická pomoc (např. přeshraniční vývoj automatizovaných systémů pro rozpoznávání registračních značek (ANPRS)), avšak ta byla většinou využívána v rámci určitého členského státu, a nikoli uživateli ve dvou nebo více členských státech. Program také u příjemců a účastníků účelně zvyšoval pochopení mechanismů EU a členských států na ochranu finančních zájmů Unie, což dle zjištění přispělo k tomu, že členské státy si začínají více uvědomovat výhody větší spolupráce. Zjištění ukazují, že program splňoval účel při vytváření a posilování sítí subjektů zapojených do ochrany finančních zájmů Unie. Byly ustaveny formální i (a to převážně) neformální sítě mezi orgány členských států, Komisí a úřadem OLAF. Tyto sítě mimo jiné podporovaly rychlejší výměnu informací mezi vnitrostátními orgány 22, větší přístup k informacím a lepší schopnost reagovat na podvody. Program dále přispěl ke zlepšení spolupráce mezi odborníky činnými v praxi a akademiky. Z různých druhů akcí bylo při budování sítí nejúčelnější vzdělávání v oblasti boje proti podvodům. Účelnost programu by se mohla zvýšit zajištěním větších osobních kontaktů mezi správními orgány, například prostřednictvím výměn zaměstnanců. Program usnadnil výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů. Někteří respondenti a účastníci pohovorů potvrdili, že se to týkalo především účastníků vzdělávání v oblasti boje 20
21 22
Teoreticky vzorek příjemců, mezi nimiž byl proveden průzkum, možná nebyl reprezentativní, protože neobsahoval organizace, jež z prostředků programu čerpaly na samém začátku, ale považovaly program za nepřínosný a nepokračovaly v něm. Komise však na žádné takové případy nikdy nebyla upozorněna. Odpovědi na otázky a tvrzení týkající se akcí, které se uskutečnily před časem, jsou též celkově méně spolehlivé; také to mohlo zkreslit výsledky průzkumu. Vzorek obsahuje odpovědi od organizací, které využívaly program po celou dobu jeho trvání. Rozhodnutí č. 804/2004 v pozměněném znění, čl. 1 odst. 2 písm. a) až e). To se nevztahuje na využití prostředků informačních technologií, ale na to, že zaměstnanci ve vnitrostátních orgánech využívají sítí ke kontaktování svých partnerů v jiných členských státech za účelem spontánní výměny informací.
8
proti podvodům, seminářů nebo konferencí, zejména během těchto akcí, ale i poté, co se tito účastníci vrátili do svého obvyklého pracovního prostředí. Z hodnocení vyplynulo, že program dosáhl zamýšlených výsledků tím, že podpořil technickou pomoc, zejména posílení operativních a vyšetřovacích schopností příjemců v boji proti činnostem, jež poškozují finanční zájmy Unie. Důkazy získané při průzkumech, pohovorech se zúčastněnými stranami a z případových studií nasvědčují tomu, že bez spolufinancování EU by zpravidla příslušné vybavení pravděpodobně zakoupeno nebylo. Bylo mnoho případů, kdy v rámci technické pomoci bylo donucovacím orgánům poskytnuto vysoce kvalitní vybavení, jež pomohlo zkvalitnit shromažďování důkazů o korupci, podvodech a pašování v členských státech.23 Technická pomoc navíc zvýšila pružnost a schopnost příjemců provádět vyšetřování. Celkově ze zjištění vyplynulo, že příjemci mají za to, že přístup k databázím je pro jejich práci užitečný. Program splnil účel v tom, že v některých členských státech usnadnil přístup k údajům a k databázím, v jiných k tomu však přispěl pouze v omezené míře. Komise zajistila přístup k databázím pro vnitrostátní kontaktní místa, která jej poté distribuovala dále v rámci členských států. Ze zjištění plyne, že distribuce přístupu pouze prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst nezajistila, aby jej mohly využívat všechny příslušné orgány v členských státech. Zajištění přístupu celkově podpořilo vnitrostátní orgány v jejich vyšetřování, které by jinak bylo méně úspěšné, a vedlo k úsporám z rozsahu pro příjemce. Program podporoval vývoj nástrojů IT pro analýzu velkých množství údajů. Jeden z těchto nástrojů, zvaný Contraffic, poskytuje celním orgánům informace o stavu a pohybu kontejnerů pomocí zpráv o stavu kontejnerů z otevřených zdrojů. Nástroj Contraffic obdrží ročně více než 15 000 žádostí o údaje od více než 300 celních úředníků a posílil schopnost celních orgánů odhalovat podvody. Tento nástroj dále umožnil provádět automatizovanou analýzu více než dvou milionů jednotných správních dokumentů-celních prohlášení o dovozu od provozovatelů námořní dopravy, aby bylo možné odhalovat nesprávná prohlášení o zemi původu v pilotním projektu, který zahrnuje 12 členských států. Jiný nástroj podpory v oblasti informačních technologií, nástroj automatického monitorování (AMT) vydává automatizovaná varování v případě krajních hodnot obchodních údajů a lze jej používat k monitorování obchodních toků významných pro zpravodajské analýzy a cílené kontroly prováděné celními orgány členských států. Nástroj automatického monitorování posílil schopnost orgánů odhalovat podhodnocování hodnoty dováženého zboží a zefektivnil jejich práci tím, že umožnil uvolnit lidské zdroje a získat čas na jinou vyšetřovací činnost. Očekává se však, že nástroj automatického monitorování dosáhne svého plného potenciálu po jeho zdokonalení, jehož cílem je snížit počet „falešných pozitivních“ varování a které začalo až v rámci programu Hercule III a bude pokračovat v letech 2015–2016. Nástroj automatického monitorování byl použit při společné celní operaci úřadu OLAF a členských států, která byla zaměřena na podhodnocování hodnoty dováženého zboží, jež každoročně vede k obrovským ztrátám pro rozpočet EU a členských států. Tato operace předešla ztrátě na clu ve výši 80 milionů EUR. Použití odhadovaných přiměřených cen, které tvoří část výstupů projektu nástroje automatického monitorování, mělo zásadní význam ve fázi plánování a v operativní fázi této operace. OLAF a zúčastněné celní orgány za jeden měsíc odhalily více než 1 500 kontejnerů se zbožím, jehož deklarovaná celní hodnota byla silně 23
Osm z 16 zúčastněných stran z členských států a jedna zúčastněná strana z řad nevládních organizací jednoznačně potvrdily, že program poskytl donucovacím orgánům v členských státech (a zejména celním orgánům) technickou a operativní podporu v boji proti protizákonným přeshraničním činnostem, např. nové vybavení poskytlo orgánům větší pružnost – předchozí skenery byly velké a údaje zpracovávaly pomalu, kdežto nové skenery jsou rychlejší a menší.
9
podhodnocena. To zahrnovalo nesprávný popis zboží, nesprávné hmotnostní a množstevní údaje a padělané zboží. Orgány kromě toho zjistily několik „chybějících“ obchodníků a neexistujících dovozců, což vyvolalo řadu trestních a správních řízení v několika zemích. Byly financovány akce v oblasti technické pomoci, vzdělávání a IT podpory zaměřené na podporu boje proti pašování a padělání cigaret. Zvýšený důraz na tuto oblast programu (v porovnání s jeho předchůdcem) vedl po uzavření dohod s tabákovými společnostmi24 k zintenzívnění tohoto úsilí. Svědčí o tom skutečnost, že mnohé akce zajistily finance na nákup technického vybavení, což potvrdily i názory příjemců: Při průzkumu se 75 % respondentů shodlo na tom, že program byl v tomto směru úspěšný. Výsledky dosažené prostřednictvím tří druhů akcí se navzájem doplňují a nelze posoudit, zda určitý druh přispěl k výsledkům a dopadům programu účinněji než ostatní. Například technická pomoc byla vysoce účelná v tom, že poskytla zvýšenou technickou a operativní podporu donucovacím a celním orgánům a zlepšila vyšetřovací, monitorovací a zpravodajskou činnost. Její přínos k posílení nadnárodní a víceoborové spolupráce mezi orgány členských států a Komisí byl omezený, avšak to nebylo jejím hlavním cílem. Vzdělávání, semináře a konference posílily nadnárodní spolupráci mezi orgány členských států a posílily sítě a výměnu informací, ale byly méně účelné z hlediska harmonizace dovedností, vybavení a připravenosti členských států odhalovat pašované a padělané výrobky. Podpora v oblasti informačních technologií poskytnutá v rámci technické pomoci zlepšila vyšetřovací, monitorovací a zpravodajskou činnost. V důsledku toho, že nedošlo ke sjednání memorand o porozumění se státními nebo regionálními orgány zemí mimo EU účastnících se programu, se zeměpisné rozdělení příjemců omezilo na členské státy. (Avšak akcí, jako byla školení o digitálních forenzních operacích, se zúčastnili i účastníci z velkého počtu zemí mimo EU.) Akce byly mezi členskými státy rozloženy zpravidla rovnoměrně, ale existovaly určité výrazné rozdíly: Belgie, Francie a Německo obdržely nejvíce finančních prostředků a uskutečnily nejvíce projektů (grantů a smluv) u všech druhů akcí, ale granty v oblasti technické pomoci obdrželi příjemci ze všech členských států, přičemž v peněžním vyjádření byli největšími příjemci Španělsko, Polsko a Maďarsko, za nimi následovaly Belgie, Německo, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko a Finsko. Pro všechny tyto členské státy je typické, že mají buď frekventované přístavy na vstupu do Unie, nebo dlouhou vnější pozemní hranici na východním okraji EU. Polsko, Maďarsko a Rumunsko získaly nejvíce grantů na vzdělávání, semináře a konference. Belgie obdržela významné prostředky na financování konferencí, jelikož tam sídlí jeden z dodavatelů, který organizoval konference a semináře prováděné v jiných členských státech a v zemích mimo EU. Vysoké školy a nevládní organizace v Itálii a Německu byly úspěšné při zajišťování financování pro menší konference a vzdělávací kurzy o právních záležitostech. Účastníci těchto akcí však pocházeli z celé řady členských států EU i z třetích zemí25.
24
EU uzavřela „ujednání“ se čtyřmi tabákovými společnostmi o boji proti pašování a padělání cigaret. EU a členské státy podle těchto ujednání obdržely od společností významné platby. 25 Granty jsou udělovány na základě úspěšných žádostí předložených v rámci výzev k podávání návrhů, v nichž Komise obdržela žádosti od omezeného počtu členských států. Po uveřejnění oznámení v Úředním věstníku a na základě aktivního šíření informaci o výzvách na odborných sítích se počet žádostí a počet členských států v posledních letech provádění programu podstatně zvýšil.
10
Schéma č. 2: Souhrnné prostředky na závazky (za období 2007–2013) pro všechny druhy akcí (technická pomoc, vzdělávání, vzdělávání v oblasti práva a IT podpora), podle členských států
0
2,000,000
4,000,000
6,000,000
8,000,000
10,000,000
BE DE FR Třetí země PL HU ES UK RO PT FI IT EU (JRC) LT NL EU (JRC): Tato částka zahrnuje správní dohody, které se týkají vývoje nástrojů IT, např. nástroje automatického monitorování (AMT) nebo nástroje Contraffic
SI HR EL SK
Třetí země: Tato částka zahrnuje smlouvy s poskytovateli databází, kteří se nacházejí ve třetích zemích (Švýcarsko, Kanada, USA, Čína a Indie)
IE MT EE LV CY AT LU BG CZ DK SE
11
12,000,000
Efektivita Hodnocení posuzuje efektivitu provádění programu a dochází, hlavně na základě pohovorů a průzkumů, k závěru, že existují dostatečné důvody soudit, že program dosáhl zamýšlených účinků za přiměřených nákladů. Není sice možné učinit závěr, zda vedl k celkovému zvýšení efektivity v členských státech, avšak z průzkumů a pohovorů se zúčastněnými stranami vyplývá, že řízení programu ze strany Komise (úřadu OLAF) bylo efektivní v tom smyslu, že zdroje byly příjemcům zpřístupňovány včas, v potřebném množství i kvalitě. K ještě větší efektivitě by nicméně mohlo přispět, kdyby členské státy sdílely osvědčené postupy při nákupu vybavení a zadávání veřejných zakázek na tyto dodávky. Roční rozpočet programu se pohyboval mezi 13,7 milionu a 15 miliony EUR, přičemž každoročně bylo financováno 67 až 91 akcí. Na jeden grant nebo smlouvu tak připadla v průměru částka necelých 190 000 EUR. Transakční náklady pro příjemce a pro Komisi by v každém případě měly být úměrné poskytované částce. Podle průzkumu provedeného mezi příjemci 90 % respondentů souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tvrzením, že žádoucích výsledků bylo dosaženo za přiměřených nákladů. Na základě informací čerpaných ze tří výročních zpráv o provádění programu, údajů ze závěrečných zpráv o technické pomoci, zkoumaných v rámci případových studií, a tvrzení uváděných při pohovorech se zúčastněnými stranami bylo možné učinit přibližný odhad finančního dopadu zabaveného zboží a ztrát, jimž bylo zabráněno pomocí technického vybavení a služeb pořízených v rámci programu. Tato částka přesahuje 270 milionů EUR, což je trojnásobek celkových nákladů vynaložených na tento program (98 milionů EUR) 26. Lze tedy učinit závěr, že existují známky toho, že program dosáhl žádoucích účinků za přiměřených nákladů. Nelze však dospět k závěru, že vedl k významnému zvýšení efektivnosti v úsilí donucovacích orgánů členských států o posilování ochrany finančních zájmů Unie. Důkazy nasvědčují efektivnímu řízení projektů v tom smyslu, že zdroje byly příjemcům zpřístupňovány včas, v potřebném množství i kvalitě. Rozdílné zkušenosti přesto naznačují, že prospěch by mohl být ještě větší, kdyby členské státy porovnávaly informace o druzích používaného vybavení a o tom, jak jsou zadávány veřejné zakázky na jeho pořízení. Hodnocení dokládá důležitost dalších požadavků na monitorování zavedených po hodnocení programu v polovině období v roce 2010 a po vnitřním auditu provedeném v roce 2008, zejména pokud jde o požadavky na vykazování grantů v oblasti technické pomoci 27. Odpovědi získané při průzkumech a při pohovorech se zúčastněnými stranami ukázaly, že technické vybavení zakoupené v rámci programu plní účel ochrany finančních zájmů Unie. Napříč různými druhy akcí se zúčastněné strany shodují v tom, že výsledků dosažených pomocí takového vybavení by nemohlo být dosaženo, nebo by jich bylo dosaženo v menší 26
Tento údaj je třeba brát s nadhledem, neboť není v žádném případě úplný. Tento odhad vychází z analýzy výročních zpráv a ze závěrečných zpráv, jež předložili zejména příjemci v rámci akcí technické pomoci, a z velkého počtu druhotných zdrojů, jež použil smluvní partner ke své analýze. Příjemci grantů v oblasti technické pomoci například oznamují počet případů zabavení a výši ztrát pro rozpočet členských států a Unie, jimž se podařilo zabránit, jako výsledek opatření, jež umožnilo vybavení nebo informace zakoupené v rámci programu. Značná část ztrát, jimž se podařilo zamezit, připadá na odhalení kontejnerů s pašovanými nebo padělanými cigaretami. Do tohoto odhadu nejsou zahrnuty zisky z předcházení protizákonné činnosti nebo výsledky, které lze obtížně vyčíslit. Případové studie nezahrnují všechny akce uskutečněné v rámci programu Hercule II. Finanční dopad je pravděpodobně vyšší.
27
Příjemci grantů v oblasti technické pomoci musí předložit závěrečnou zprávu o provádění programu do jednoho roku po skončení platnosti grantové dohody. Tento požadavek byl zaveden vzhledem k tomu, že doba mezi nákupem vybavení a skončením platnosti grantové dohody je krátká, a pro příjemce je tedy obtížné vykazovat jakékoli hmatatelné výsledky získané po dobu používání tohoto vybavení.
12
míře, pokud by byly použity prostředky, jimiž je vybavily státní nebo regionální orgány nebo partneři. Toto zjištění se týká všech tří druhů akcí, ačkoli vzdělávání, semináře a konference jsou považovány za zvlášť užitečné z hlediska usnadnění mezinárodní spolupráce a vytváření sítí, které by jinak nevznikly. Nástroje vyvinuté a poskytnuté pomocí podpory v oblasti informačních technologií a technické pomoci přinášejí větší přidanou hodnotu vyšetřování prováděných celními a donucovacími orgány členských států a jako takové přispívají k ochraně finančních zájmů Unie. Příjemci uvítali, že řízení programu v rámci úřadu OLAF bylo v roce 2012 centralizováno do jednoho oddělení. Celkově pozitivně hodnotí postupy, jimiž se řídí výzvy k podávání návrhů (81 % respondentů bylo pro nebo rozhodně pro). Požadavky na vykazování považují sice za poměrně snadno splnitelné (78 % respondentů souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo), avšak důkazy svědčily o tom, že by se mělo učinit více pro jejich zlepšení. Komise by mohla lépe monitorovat výsledky a dopady financovaných akcí, kdyby od příjemců v jejich závěrečných technických zprávách požadovala správný druh údajů. Příjemci a účastníci jsou spokojeni s tím, nakolik je program schopen splňovat jejich potřeby na úrovni členských států. V průzkumu provedeném mezi příjemci převážná většina z 68 respondentů (86 %) souhlasila nebo rozhodně souhlasila s tím, že výsledky projektu, na kterém se podíleli, reagovaly na potřeby a problémy v jejich zemi. Zejména projekty vzdělávání v oblasti boje proti podvodům byly hodnoceny tak, že ve velmi velké míře odpovídají potřebám příslušných zemí: 94 % respondentů souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tím, že tyto projekty reagovaly na jejich potřeby a problémy. Tyto akce svým zaměřením přesahují rámec potřeb členských států, neboť pomáhaly chránit finanční zájmy Unie. Program dosáhl svých cílů, a je tudíž hodnocen tak, že přispěl k zamezení ztrátám pro rozpočet Unie. Program však nemohl vyřešit všechny potřeby celních orgánů členských států28 týkající se technického vybavení pro posílení jejich operativních schopností. Evropská přidaná hodnota a udržitelnost výsledků Všechny zdroje potvrzují, že program poskytl přidanou hodnotu na úrovni Unie. V obecné rovině i u všech druhů akcí zúčastněné strany souhlasí s tím, že pomocí vnitrostátních nebo regionálních prostředků by jejich vlastních cílů nemohlo být dosaženo, nebo by mohly být dosaženy v menší míře. Povaha této přidané hodnoty je u jednotlivých druhů akcí různá: vzdělávání a konference jsou zvlášť užitečné v tom, že usnadňují mezinárodní spolupráci a vytváření sítí, kdežto nástroje informačních technologií a technická pomoc poskytují bezprostřednější hodnotu pro vyšetřování celních a donucovacích orgánů členských států. Příjemci potvrdili užitečnost programu, zejména pro celní orgány, a zdůraznili, že přínosy daleko převyšovaly náklady na účast. Navíc jasně vyjádřili svůj záměr pokračovat ve využívání příslušného technického vybavení. Komise tuto udržitelnost výsledků zajistila tím, že umožnila spolufinancování grantů na pokrytí nákladů údržby. Výměnou za to se příjemci zavázali po uplynutí jednoho roku od skončení platnosti projektu předložit konečnou zprávu o provádění programu, aby se prokázala jeho účelnost a udržitelnost výsledku. Pokud jde o vzdělávání, semináře a konference, účastníci jsou všeobecně přesvědčeni, že získané poznatky mohou být využity 28
Analýza, kterou v letech 2013–2014 provedlo GŘ TAXUD s cílem určit souhrnné investiční potřeby celních orgánů členských států pro období 2014–2020, zjistila, že tyto potřeby představují částku, která je 30krát vyšší než rozpočet, který bude k dispozici v rámci programu Hercule III.
13
v praxi, takže i v tomto ohledu bylo dosaženo udržitelnosti. Zvláště to platilo o účastnících školení o digitálních forenzních operacích. Doplňkovost Doplňkovost byla při přípravě a provádění programu zajištěna dostatečně. Zúčastněné strany se všeobecně shodují v tom, že profil programu se soustředil na řešení ochrany finančních zájmů Unie, což ho odlišuje od jiných programů (organizovaných GŘ HOME a GŘ TAXUD). Poukazováno bylo zejména na technickou pomoc jako na prvek, který jiné iniciativy EU nenabízejí, i když akce v oblasti technické pomoci by mohly využívat synergií s jinými iniciativami EU. To se týká například použití automatizovaného systému pro rozpoznávání registračních značek (ANPRS), jehož výsledky by mohly být posíleny využíváním informací ze stávajících systémů financovaných EU, jako např. Evropského informačního systému vozidel a řidičských oprávnění (síť EUCARIS)29, evropských rejstříků podniků silniční dopravy (ERRU)30 a sítě řidičských průkazů (RESPER)31, které byly vytvořeny v rámci některých iniciativ Unie. Bylo vyvinuto úsilí o koordinaci plánování různých programů Unie např. v celní oblasti, ale mohlo by být učiněno více pro posílení spolupráce mezi útvary Komise, aby se tak využily synergie mezi programy a zamezilo se překrývání mezi programy a iniciativami EU. 5.
SOUVISEJÍCÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROVÁDĚNÍ PROGRAMU
Související faktory, jež měly dopad na provádění programu, zahrnovaly řadu otázek, i když je obtížné tyto faktory kvantifikovat: •
u grantů v oblasti technické pomoci musely státní a regionální správní orgány přispět alespoň z 50 %. Od vypuknutí finanční krize v roce 2008 se v důsledku rozpočtových omezení značně snížily finanční možnosti žadatelů a příjemců a to vedlo k tomu, že některé žádosti, a dokonce i některé již udělené granty byly zrušeny. Na to reagovalo nové nařízení o programu Hercule III, které poskytuje financování až do výše 80 % způsobilých nákladů (ve výjimečných a řádně odůvodněných případech až do výše 90 %),
•
významnou část rozpočtu na akce financované z grantů tvořila DPH (až 25 %, v závislosti na platných sazbách), avšak v důsledku finančního nařízení není DPH v rámci tohoto programu způsobilá. V praxi proto granty tvořily nižší procentní část nákladů (v případě technické pomoci méně než 40 %) a schodek musel uhradit příjemce,
•
přezkoumání žádostí podaných v reakci na výzvy k předložení návrhů ukázalo, že žadatelé mají často potíže se splněním správních a právních požadavků v důsledku jazykových překážek nebo v důsledku toho, že nejsou obeznámeni s postupy pro předkládání žádosti nebo pro uplatňování grantu,
•
nedostatek prostředků na platby ke konci programu vedl k podstatným zpožděním konečné výplaty grantů uzavřených v posledních dvou letech.
29
Viz: https://joinup.ec.europa.eu/community/eucaris/description..
30
Viz například: http://ec.europa.eu/transport/modes/road/access/erru_en.htm Viz: http://ec.europa.eu/idabc/en/document/3989/5926.html
31
14
6.
ZÁVĚRY A DALŠÍ POSTUP
Externí hodnocení dospělo k závěru32, že program „dosáhl cílů, jež si stanovil, a [...] měl tedy zamýšlený dopad“. Rovněž byl vyvozen závěr, že tři druhy akcí přinesly vzájemně se doplňující a udržitelné výsledky a že provádění bylo efektivní a byly dosaženy žádoucí výsledky za přiměřených nákladů. Byly však zjištěny některé oblasti pro zlepšení, které jsou uvedeny níže spolu s opatřeními, jež budou přijata k jejich řešení. 1. Dopad programu by se mohl zvýšit zajištěním větších osobních kontaktů mezi správními
orgány, například prostřednictvím výměn zaměstnanců33. Financování nákladů spojených s výměnami zaměstnanců již je podle specifikací pro oblast vzdělávání způsobilým nákladem a uskutečnily se úspěšné výměny, např. mezi Itálií a Bulharskem v roce 2010. Komise bude iniciovat a podporovat výměny zaměstnanců na různých úrovních státních a regionálních správních orgánů v sousedících členských státech pro zlepšování spolupráce při přeshraničních operacích a vyšetřování. Aby se zvýšila nákladová efektivnost a kvalita vzdělávání financovaného v rámci programu, bude Komise zkoumat další možnosti vzdělávání a výměny zaměstnanců, jako např. užší spolupráci v rámci stávajících evropských sítí vnitrostátních forenzních ústavů a organizací poskytujících justiční vzdělávání.
2. Distribuce
přístupu k databázím prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst nezajistila, aby tohoto přístupu mohly využívat všechny orgány členských států. Ze zjištění uvedených v hodnocení vyplývá, že totéž platí o členských státech, z nichž některé možná využívají těchto údajů více než jiné členské státy34. Program podpořil přístup k údajům tím, že byl zakoupen přístup do databází a správní přístupová práva pro pracovníky donucovacích orgánů členských států. Jelikož počet těchto přístupových práv je omezený, musí vnitrostátní kontaktní místa stanovit priority pro udělování přístupu státním a regionálním správním orgánům. Zjištění ohledně využívání databází zdůrazňují jejich užitečnost, ale i to, že je obtížné prokázat přínos, jímž přispívají k ochraně finančních zájmů Unie. Komise provede důkladný přezkum požadavků současných uživatelů na informace a prozkoumá informační zdroje dostupné na trhu, aby lépe vyhovovaly požadavkům uživatelů na dostupnost informačních zdrojů. To by mělo vést k nákladově co nejefektivnějšímu využívání databází, zejména pro účely spojené s ochranou finančních zájmů Unie.
3. Rozdílné zkušenosti, pokud jde o efektivnost řízení projektu, ukazují, že může být výhodné
sdílení zkušeností mezi členskými státy ohledně druhů používaného vybavení a toho, jak jsou zadávány veřejné zakázky na toto vybavení35. Akce v rámci programu jsou řízeny příjemci grantů a spolufinancování ze strany členských států by jim mělo poskytnout dostatečnou stimulaci k tomu, aby tak činili co nejefektivněji. Komise vybírá žádosti na základě nákladové efektivity a v několika případech vyzvala žadatele, aby přezkoumali náklady s ohledem na osvědčené postupy a na ceny v jiných členských státech, zejména u nákladného vybavení, jako jsou rentgenové skenery nebo automatizované systémy pro 32 Zpráva smluvního partnera obsahuje 16 závěrů. Od smluvního partnera se nepožadovalo, aby předkládal doporučení, ale v šesti závěrech (2, 5, 7, 10, 11 a 15) uvedl náměty na možná další opatření. Závěry a budoucí postup uvedené v tomto oddíle jsou založeny na zjištěních smluvního partnera a jsou doplněny zjištěními a zkušenostmi Komise získanými s prováděním tohoto programu a vyplývajícími ze zpětné vazby, kterou Komise obdržela od žadatelů o granty, příjemců grantů a dodavatelů, od útvarů Komise a od ostatních institucí po jednáních o nástupci programu pro nový víceletý finanční rámec 2014–2020, jež proběhla v letech 2012–2014. 33 Na základě závěru č. 2 ve zprávě smluvního partnera. 34
Na základě závěru č. 5.
35
Na základě závěru č. 10.
15
rozpoznávání registračních značek. Bude dále vybízet k výměně osvědčených postupů, zejména v souvislosti s přeshraničními projekty, které spojují úsilí několika členských států na ochranu finančních zájmů Unie. 4. Schopnost Komise monitorovat výsledky a dopady financovaných akcí by bylo možné
zlepšit, kdyby zajistila, aby byly od příjemců v rámci závěrečných technických zpráv vyžadovány správné druhy údajů a aby příslušné orgány členských států zlepšily své zvláštní monitorování zaměřené na lepší prokazování přidané hodnoty akcí financovaných z programu Hercule v souvislosti s bojem proti činnostem poškozujícím finančním zájmy Unie, zejména proti pašování a padělání cigaret, a s předcházením takovým činnostem 36. Od roku 2013 Komise žádá příjemce, aby vykazovali dosažené výsledky po uplynutí jednoho roku po skončení platnosti grantové dohody, takže má informace za období, v němž bylo vybavení plně funkční. Požadované informace se týkají výsledků dosažených pomocí vybavení nebo služeb, jež byly zakoupeny díky finanční podpoře získané v rámci programu a byly používány v operacích na podporu vyšetřování zaměřeného na ochranu finančních zájmů Unie. Tyto informace by se mohly týkat vyšetřování údajných nesrovnalostí nebo korupce spojené s výdaji EU, podvodných systémů používaných pachateli podvodů, počtu zadržených osob (a odsouzených osob, je-li takový údaj již k dispozici) nebo odhadovaného finančního dopadu na rozpočet členských států nebo na rozpočet Unie. Tyto požadavky na vykazování nakonec Komisi umožní prokázat přínos programu z hlediska ochrany finančních zájmů Unie, a současně umožní příjemcům plnit vnitrostátní požadavky v oblasti vykazování. 5. Bylo vyvíjeno úsilí s cílem koordinovat plánování různých programů Unie např. v celní oblasti, ale mohlo by být učiněno více pro posílení spolupráce mezi útvary Komise, aby se tak využily synergie mezi programy a zamezilo se jejich překrývání37. Komise bude pokračovat ve svých interních koordinačních činnostech, aby se využily synergie mezi programy Unie a aby nedocházelo k překrývání. V rámci strategie Komise „zlepšování právní úpravy“ budou navíc zkoumány možnosti dalšího zjednodušení a zefektivnění činností potřebných při provádění programu, aby se snížila pracnost a náklady pro příjemce i pro útvary Komise.
36 37
Na základě závěrů č. 7 a 11. Na základě závěru č. 15.
16
