EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.6.2016 COM(2016) 402 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o potravinách určených pro sportovce
CS
CS
Obsah 1.
Úvod ............................................................................................................................. 3
2.
Trh potravin pro sportovce ........................................................................................... 4
2.1 Výrobky dodávané na trh, velikost trhu, hodnota a ceny .................................................... 4 2.2 Struktura trhu, distribuční kanály................................................................................. 5 2.3 Marketing potravin pro sportovce ................................................................................ 5 3.
Pochopení ze strany spotřebitelů a spotřební návyky .................................................. 6
4. 2016
Přehled platných právních předpisů o potravinách pro sportovce ke dni 20. července 7
4.1 Potraviny pro sportovce klasifikované jako „potraviny určené pro zvláštní výživu“ .. 7 4.2 Potraviny pro sportovce klasifikované jako potraviny pro běžnou spotřebu, které spadají pod příslušné horizontální předpisy potravinového práva ............................... 8 5.
Změny zavedené nařízením o potravinách pro určité skupiny..................................... 9
6.
Shrnutí otázek souvisejících s potravinami pro sportovce v období po 20. červenci 2016 9 6.1 Aspekty bezpečnosti potravin ...................................................................................... 9 6.2 Aspekty informací pro spotřebitele ............................................................................ 10 6.3 Aspekty týkající se složení ......................................................................................... 11 6.4 Aspekty související s oznámením, jež vyžadují příslušné vnitrostátní orgány .......... 12 6.5 Další aspekty .............................................................................................................. 12
7.
Shrnutí postojů příslušných vnitrostátních orgánů a zainteresovaných stran ............ 13
8.
Závěr .......................................................................................................................... 14
2
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o potravinách určených pro sportovce
1.
ÚVOD Cílem této zprávy je splnit povinnost, kterou Komisi ukládá článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti (dále jen „nařízení o potravinách pro určité skupiny“)1. Podle tohoto článku je Komise povinna po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je, či není nezbytné přijmout ustanovení o potravinách určených pro sportovce (dále jen „potraviny pro sportovce“). Požadavek na předložení této zprávy souvisí s tím, že nařízení o potravinách pro určité skupiny s účinností ode dne 20. července 2016 zrušilo rámec pro potraviny určené pro zvláštní výživu 2 . Tento rámec stanovila směrnice Rady 3 v roce 1989 a doplnila jej přepracovaná směrnice 2009/39/ES. Potraviny pro sportovce lze v současnosti klasifikovat buď 1) jako „potraviny určené pro zvláštní výživu“ podle směrnice 2009/39/ES, nebo 2) jako potraviny pro běžnou spotřebu, které jsou regulovány příslušnými horizontálními předpisy potravinového práva. Do oblasti působnosti nařízení o potravinách pro určité skupiny nejsou potraviny pro sportovce zahrnuty, neboť toto nařízení se zaměřuje na potraviny pro určité zranitelné skupiny spotřebitelů. Jelikož tedy potraviny pro sportovce již nebudou patřit do kategorie potravin určených pro zvláštní výživu, bude tento druh potravin počínaje dnem 20. července 2016 regulován výlučně horizontálními předpisy potravinového práva. Tato zpráva se zabývá možnými důsledky změny statusu potravin pro sportovce. Vychází z průzkumu trhu, který v době od ledna 2015 do června 2015 provedlo Konsorcium pro hodnocení potravinového řetězce (Food Chain Evaluation Consortium) (průzkum FCEC)4. Tento průzkum obsahuje podrobnější informace o poznatcích, které jsou předkládány v této zprávě. V souvislosti s přípravou této zprávy byla provedena konzultace s příslušnými orgány členských států a dalšími zainteresovanými stranami. Evropská komise konzultovala s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), který v souvislosti s potravinami pro sportovce poskytl vědeckou a technickou pomoc5. Úřad EFSA pořídil výtah ze stávajícího vědeckého poradenství
1 2 3
4
5
Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35. Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 21. Směrnice Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu (Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27). Study on food intended for Sportspeople – Final Report (Průzkum týkající se potravin určených pro sportovce – Závěrečná zpráva) – Food Chain Evaluation Consortium (FCEC) – http://ec.europa.eu/food/safety/labelling_nutrition/special_groups_food/sportspeople/index_en.htm. EFSA, Technical report on Scientific and technical assistance on food intended for sportspeople, approved on 24.9.2015 (Technická zpráva o vědecké a technické pomoci týkající se potravin určených pro sportovce, schválená dne 24.9.2015) http://www.efsa.europa.eu/en/supporting/pub/871e.
3
v oblasti výživových a zdravotních tvrzení a výživových referenčních hodnot pro dospělé, které jsou vhodné pro sportovce, a informoval Komisi, že se jeho následné poradenství neliší od doporučení obsažených ve zprávě Vědeckého výboru pro potraviny z roku 2001 o složení a specifikaci potravin určených pro krytí výdajů při zvýšené svalové námaze, zejména pro sportovce6. 2.
TRH POTRAVIN PRO SPORTOVCE Potraviny pro sportovce nejsou v právních předpisech EU nijak definovány. Pro účely této zprávy byly, také s ohledem na analýzu obsahu průzkumu FCEC, použity tyto definice:
potraviny pro sportovce: veškeré potravinářské výrobky se zaměřením na sportovce, bez ohledu na to, podle kterého právního předpisu EU jsou uváděny na trh, sportovci: osoby, které se věnují sportu jednou týdně nebo častěji7, konzumenti na základě životního stylu: osoby, které se věnují sportu méně než jednou týdně nebo se mu nevěnují vůbec8.
2.1 Výrobky dodávané na trh, velikost trhu, hodnota a ceny Různé zainteresované strany a vědecké subjekty zavedly v průběhu let různé způsoby třídění potravin pro sportovce do kategorií pro své účely 9 . S ohledem na tyto kategorizace a na současný trh vymezil průzkum FCEC 10 , 11 tyto tři kategorie potravin pro sportovce: 1) nápoje pro sportovce; 2) výrobky podporující tvorbu svalstva a regeneraci po výkonu (na bázi bílkovin) a 3) výrobky zvyšující využití energetických zdrojů a výkonnost a výrobky pro průběžné doplňování látek u sportovců. Trh výživy a nápojů pro sportovce v EU měl v roce 2014 hodnotu 3,07 miliardy EUR (maloobchodní hodnota) 12 , 13 . Trh potravin pro sportovce na úrovni EU v období od roku 2009 do roku 2014 vzrostl o 11,2 %, což odpovídalo složené roční míře růstu ve výši 2,2 %. Tento růst byl způsoben hlavně výrobky na bázi bílkovin, jejichž trh za toto období vzrostl o 68 %. Trh výrobků zvyšujících využití
6
7
8 9 10 11
12 13
Zpráva Vědeckého výboru pro potraviny ze dne 28.2.2001 dospěla k závěru, že „základním požadavkem výživy pro atlety je koncepce dobře vyvážené stravy“. Dále vysvětlila, že „s ohledem na zvýšenou svalovou námahu (…) mohou být pro jedince užitečné zvláštní potraviny a složky potravin nad rámec výživových doporučení pro obecnou populaci“ a poskytla některá doporučení, pokud jde o povahu a základní složení potravin pro sportovce (http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out64_en.pdf). Pro účely spotřebitelského průzkumu definice sportovců obsahovala požadavek na konzumaci potravin pro sportovce alespoň jednou za poslední rok, Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1. Průzkum FCEC, oddíl 3.1.1.1. Průzkum FCEC, oddíl 3.1.1.2, tabulka 3.1. Existují některé případy hraničních výrobků, které mohou používat sportovci a mohou vzbuzovat dojem, že jsou v zájmu sportovců. Protože však jsou zaměřeny na obecnou populaci, nebyly takové hraniční výrobky při analýze trhu v souvislosti s tímto průzkumem FCEC považovány za potraviny pro sportovce, Průzkum FCEC, oddíl 3.1.1.3. Průzkum FCEC na základě údajů Euromonitoru, oddíl 3.2.1.1. Největšími trhy z členských států byly: 1) Spojené království (732 milionů EUR), 2) Španělsko (491 milionů EUR), 3) Německo (452 milionů EUR), 4) Itálie (358 milionů EUR), 5) Švédsko (185 milionů EIR), 6) Nizozemsko (153 milionů EUR) a 7) Francie (128 milionů EUR), Průzkum FCEC na základě údajů Euromonitoru, oddíl 3.2.1.1.
4
energetických zdrojů a výkonnost vzrostl o 54 %, zatímco trh nápojů pro sportovce poklesl o 8 %14. Na základě míry inovací na úrovni EU15 lze odhadnout, že na trhu existuje něco mezi 20 tisíci a 30 tisíci potravinářských výrobků pro sportovce, přičemž největší počet výrobků je v kategorii potravin pro sportovce na bázi bílkovin16. Vyjádřeno v tržní hodnotě v rámci EU, 61 % všech potravin pro sportovce patří do kategorie nápojů pro sportovce, 26 % jsou výrobky na bázi bílkovin a 13 % výrobky zvyšující využití energetických zdrojů a výkonnost17. Spotřebitelské ceny potravin pro sportovce jsou napříč různými distribučními kanály víceméně stejné. Avšak velkoobchodní cena, za kterou výrobce prodává do různých distribučních kanálů, se může výrazně lišit. Nejdražší kategorií jsou jednoznačně výrobky podporující tvorbu svalstva a regeneraci po výkonu (na bázi bílkovin), poté následují výrobky pro zvyšování výkonnosti a výrobky pro průběžné doplňování látek u sportovců. Nejméně nákladnou kategorií potravin pro sportovce jsou nápoje pro sportovce18. 2.2 Struktura trhu, distribuční kanály Z poznatků vyplývá, že na trhu nápojů pro sportovce dominují velké mezinárodní společnosti, a MSP19 se zcela nebo hlavně zaměřují na výživu pro sportovce20. Celkem 61,2 % konzumentů na základě životního stylu a 44,3 % sportovců považovalo za nejdůležitější distribuční kanál nápojů pro sportovce supermarkety / obchody se smíšeným sortimentem, poté následovaly sportovní supermarkety. Význam on-line kanálů a internetu při nákupu potravin pro sportovce není zatím velký, ale více je využívají konzumenti na základě životního stylu než sportovci21. Dalšími distribučními kanály pro potraviny pro sportovce jsou například specializované obchody, lékárny a fitness centra22. 2.3 Marketing potravin pro sportovce Bylo zjištěno, že jedním z nejvýznamnějších marketingových postupů v tomto odvětví jsou informace na štítku23. Informace na štítku se mohou týkat 1) obchodního označení: jasný popis funkce výrobků (např. „energetické tyčinky“); 2) značky a balení (např. použití fotografií sportovců); 3) jasných pokynů pro použití (např. „během tělesné aktivity nebo po ní“); 4) složení a složek; 5) použití informací 14 15
16 17 18 19
20 21 22 23
Průzkum FCEC, oddíl 3.2.1.1. „Bylo zjištěno, že nejvhodnější metoda pro odhadování počtu potravinářských výrobků určených pro sportovce na trhu je založena na inovacích. Podle dotázaných v rámci odvětví inovace na úrovni EU z hlediska nových výrobků představují mezi 8 % a 12 % z počtu výrobků na trhu v daném roce.“; Průzkum FCEC, oddíl 3.1.1.4. Průzkum FCEC, oddíl 3.1.1.4. Průzkum FCEC, oddíl 3.1.1.5, tabulka 3.4. Průzkum FCEC, oddíl 3.1.3. Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36. Průzkum FCEC, oddíl 3.2.1.4, tabulka 3.13. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.2, obrázek 3-7. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.2. Jiné marketingové postupy používané v souvislosti s potravinami pro sportovce jsou: sponzorování sportovních akcí, podpora ze strany známých sportovců, specializovaná reklama v tisku, hlavní sdělovací prostředky, ústní komunikace (world-of-mouth), internetový marketing a internetová komunikace, Průzkum FCEC, oddíl 3.3.3.
5
jako „vysokoenergetický“, „zdroj glukózy“; 6) použití informací naznačujících příznivé zdravotní účinky na sportovce vzhledem ke konkrétním vlastnostem výrobku. Sportovci a konzumenti na základě životního stylu označili za důležité tyto prvky na štítku: seznam složek, poté následují očekávané výsledky/účinky a návod k užívání, vedlejší účinky, varování před možným předávkováním a použití přírodních složek/postupů při přípravě 24 . Tyto dvě skupiny uživatelů však mají při určování pořadí důležitosti uvedených informací poněkud rozdílné zájmy. Například pro sportovce je důležitější obdržet informace o očekávaných výsledcích nebo účincích výrobku, zatímco konzumenti na základě životního stylu se více zajímají o vedlejší účinky nebo použití přírodních složek25. 3.
POCHOPENÍ ZE STRANY SPOTŘEBITELŮ A SPOTŘEBNÍ NÁVYKY Sportovci a konzumenti na základě životního stylu se velmi liší mírou informovanosti o svých nutričních potřebách v souvislosti se sportovní aktivitou a znalostí o výrobcích a jejich vlastnostech 26 . Čím je zamýšlené užívání určité potraviny pro sportovce obecnější, tím je používání rozšířenější v rámci různých skupin spotřebitelů27. Sportovci konzumují více potravin pro sportovce v souvislosti se sportem než v souvislosti s jinými činnostmi28 a jsou ochotni za takové výrobky utratit více než konzumenti na základě životního stylu 29 . Opačný trend existuje u spotřeby, která nesouvisí se sportem nebo tělesnými aktivitami30. Méně sportovců než konzumentů na základě životního stylu konzumuje potraviny pro sportovce v souvislosti s jinou fyzickou námahou než se sportem 31 . Za hlavní důvody konzumace potravin pro sportovce obě skupiny spotřebitelů označily lepší využití energie a lepší regeneraci32. Tyto důvody pro konzumaci ovšem nutně nemusí být zohledněny při zamýšlené konzumaci potravin pro sportovce, což platí zvláště pro konzumenty na základě životního stylu33.
24
25 26 27 28
29 30
31
32 33
Seznam složek 28 %, očekávané výsledky/účinky 19 %, návod k užívání 18 %, vedlejší účinky 14 %, varování před možným předávkováním 13 % a použití přírodních složek/postupů při přípravě 9 %, Průzkum FCEC, oddíl 3.3.3, obrázek 3-8. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.3, obrázek 3-9. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1.1. 68 % sportovců konzumuje potraviny pro sportovce v souvislosti se sportovními aktivitami, zatímco u konzumentů na základě životního stylu je to pouze 15,6 %, Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1.1, obrázek 3-3. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1.2. 57,7 % konzumentů na základě životního stylu nekonzumuje potraviny pro sportovce v souvislosti se sportem ani v souvislosti s tělesnou aktivitou, zatímco u sportovců je tomu tak v 16,1 % případů, Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1.1, obrázek 3-3. 15,9 % sportovců uvedlo, že konzumují potraviny pro sportovce v souvislosti s jinou tělesnou námahou než sportem, ve srovnání s 26,7 % konzumentů na základě životního stylu, Průzkum FCEC, oddíl 3.3.1.1, obrázek 3-3. Přílohy průzkumu FCEC, Spotřebitelský průzkum, oddíl 6.5, obrázek 6-9. 20 % výrobků zvyšujících výkonnost a 14,6 % výrobků na bázi bílkovin konzumují konzumenti na základě životního stylu v souvislosti s „wellness“ a péčí o zdraví. Jako nejdůležitější důvod spotřeby nápojů pro sportovce byly uvedeny chuťové preference (24 % konzumentů na základě životního stylu a 9,4 % sportovců; tato procenta potvrzují a ospravedlňují úsilí, které provozovatelé vynakládají na inovaci hlavně z hlediska chuti a příchutí). Chuťové preference uvedlo jako důvod konzumace energetických tyčinek pro sportovce 11,5 % konzumentů na základě životního stylu v porovnání s 4,8 %
6
Informace o konkrétních nutričních vlastnostech potravin pro sportovce a jejich příznivém účinku na zdraví sportovců mohou být poskytovány buď podle článku 9 směrnice 2009/39/ES jako povinný požadavek, je-li potravina pro sportovce zařazena do kategorie potravin určených pro zvláštní výživu, nebo jako schválené tvrzení podle nařízení (ES) č. 1924/200634, jestliže je potravina pro sportovce zařazena do kategorie potravin pro běžnou spotřebu a je regulována horizontálními předpisy potravinového práva. Spotřebitelé tudíž obvykle nemají možnost zjistit, podle kterého právního předpisu jsou takové informace poskytovány a zda tvrzení bylo schváleno podle postupu stanoveného v nařízení (ES) č. 1924/2006, či nikoli35. Ze zjištění spotřebitelského průzkumu vyplývá, že důvěra spotřebitelů k neschváleným tvrzením není nižší než důvěra ke schváleným tvrzením36. Ačkoli bylo na základě spotřebitelského průzkumu zjištěno, že informace o očekávaných výsledcích nebo účincích potravin na sportovce jsou pro sportovce důležité37, vliv přítomnosti tvrzení při nákupu potravin pro sportovce lze zpochybnit38. 4.
PŘEHLED PLATNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ O POTRAVINÁCH PRO SPORTOVCE KE DNI 20. ČERVENCE 2016 Potraviny pro sportovce musí být v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 178/200239 (takzvané „obecné potravinové právo“). Avšak v důsledku toho, že je možné potraviny pro sportovce klasifikovat buď 1) jako „potraviny určené pro zvláštní výživu“ podle směrnice 2009/39/EC do 20. července 2016, kdy bude tato směrnice zrušena, nebo 2) jako potraviny pro běžnou spotřebu, jež jsou regulovány horizontálními předpisy potravinového práva, přistupují členské státy k potravinám pro sportovce různým způsobem. Některé členské státy vyžadují oznámení potravin pro sportovce klasifikovaných jako potraviny určené pro zvláštní výživu v souladu se směrnicí 2009/39/ES a stanovily další zvláštní pravidla (např. definování, složení, označování). U potravin pro sportovce, které nejsou klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu a jsou regulovány horizontálními předpisy, mohou členské státy vyžadovat oznámení na vnitrostátní úrovni podle právních předpisů o obohacených potravinách a doplňcích stravy40.
4.1 Potraviny pro sportovce klasifikované jako „potraviny určené pro zvláštní výživu“ Potraviny pro sportovce lze klasifikovat jako „potraviny určené pro zvláštní výživu“, jestliže jsou v souladu s definicí stanovenou ve směrnici 2009/39/ES. Takové potraviny jsou definovány jako potraviny, které 1) mají zvláštní složení nebo jsou výsledkem výrobního procesu; 2) jsou jasně rozlišitelné od potravin pro běžnou
34
35 36 37 38 39
40
sportovců, kteří tyto výrobky konzumují hlavně v souvislosti se zvýšením příjmu energie (27 %) a regenerace (24 %), přílohy průzkumu FCEC, Spotřebitelský průzkum, oddíl 6,5, obrázek 6-9. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9). Průzkum FCEC, oddíl 3.3.3. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.3, Průzkum FCEC, přílohy, Spotřebitelský průzkum, oddíl 6.10, tabulka 6.3. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.3, obrázek 3-9. Průzkum FCEC, přílohy, Spotřebitelský průzkum, oddíl 6.11, tabulka 6.4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1). Průzkum FCEC, oddíl 3.4.1.1.
7
spotřebu; 3) jsou vhodné pro nutriční účely jim připisované a 4) jsou uváděny na trh s poukazem na tuto vhodnost. Článek 3 směrnice 2009/39/ES stanoví obecný požadavek, že dotyčné výrobky musí být takové podstaty nebo složení, aby byly vhodné pro zvláštní výživu, ke které jsou určeny. Článek 4 směrnice 2009/39/ES požaduje přijmout v jejím rámci další zvláštní směrnice pro určité skupiny potravin pro zvláštní výživu, mimo jiné pro „potraviny určené pro krytí výdajů při zvýšené svalové námaze, zejména pro sportovce“. V období od roku 1989, kdy byl zaveden pojem potravin určených pro zvláštní výživu, však žádná taková zvláštní pravidla pro potraviny pro sportovce přijata nebyla. V důsledku toho, jestliže jsou takové výrobky klasifikovány jako potraviny určené pro zvláštní výživu, musí být v souladu pouze s obecnějšími pravidly směrnice 2009/39/ES. Článek 9 směrnice 2009/39/ES požaduje, jako obecné pravidlo, aby potraviny určené pro zvláštní výživu byly v souladu s požadavky směrnice 2000/13/ES na označování potravin, jejich obchodní úpravu a související reklamu41 (směrnice 2000/13/ES byla nahrazena nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 42 ). Některé specifické požadavky na označování a složení těchto výrobků byly navíc stanoveny ve směrnici 2009/39/ES; tyto požadavky budou podrobně analyzovány v kapitole 6 této zprávy. Za kontrolu souladu potravin určených pro zvláštní výživu s ustanoveními směrnice 2009/39/ES jsou odpovědné příslušné vnitrostátní orgány. 4.2 Potraviny pro sportovce klasifikované jako potraviny pro běžnou spotřebu, které spadají pod příslušné horizontální předpisy potravinového práva Jestliže potraviny pro sportovce nejsou klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu, musí být možná v souladu s příslušnými požadavky následujících horizontálních opatření potravinového práva: 1) nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin; 2) nařízení (ES) č. 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin 43 (takzvané „obohacené potraviny“); 3) nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům; 4) směrnice 2002/46/ES o doplňcích stravy 44 a 5) nařízení (ES) č. 258/97 o nových potravinách a nových složkách potravin 45 (nařízení bude s platností od 1. ledna 2018 zrušeno podle nařízení (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách46). Ve srovnání s právním rámcem 41
42
43
44
45
46
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách (Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1).
8
směrnice 2009/39/ES existují rozdíly ohledně toho, jakým způsobem lze poskytovat spotřebiteli informace a které informace poskytovat, a pokud jde o složení dotyčných výrobků. Tyto rozdíly budou podrobně analyzovány v kapitole 6 této zprávy. 5.
ZMĚNY ZAVEDENÉ NAŘÍZENÍM O POTRAVINÁCH PRO URČITÉ SKUPINY Komise v roce 2011 přijala legislativní návrh ke zjednodušení právního rámce pro potraviny určené pro zvláštní výživu 47 . Cílem tohoto návrhu bylo zrušit pojem potravin určených pro zvláštní výživu zrušením směrnice 2009/39/ES, včetně zvláštních směrnic přijatých v rámci tohoto právního rámce, a nahradit jej novým rámcem, který se bude vztahovat pouze na potraviny pro určité zranitelné skupiny spotřebitelů, u nichž jsou zvláštní složení a pravidla informování opodstatněné. Tato změna měla význam zejména z hlediska potravin pro sportovce, neboť často bylo velmi obtížné pochopit, zda konkrétní potravinový výrobek má být považován za potravinu určenou pro zvláštní výživu sportovců, nebo za potravinu pro běžnou spotřebu obohacenou o určité živiny se zdravotním tvrzením zaměřeným na sportovce. To také vedlo k situacím, kdy přicházely zprávy o zneužívání rozdílů v předpisech (tzv. legislation shopping), kdy si provozovatelé zvolili, že se budou řídit buď směrnicí 2009/39/ES, nebo jinými horizontálními předpisy potravinového práva, popsanými v kapitole 4 bodě 4.2, podle toho, co pro ně bylo pohodlnější. Na základě posouzení dopadů, které provedla Komise v rámci přípravy svého návrhu, byly potraviny pro sportovce z jeho oblasti působnosti vyloučeny48. Návrh tak předpokládal, že potraviny pro sportovce, které byly dosud uváděny na trh podle směrnice 2009/39/ES, by po 20. červenci 2016, kdy nabude účinnosti nařízení o potravinách pro určité skupiny, měly být v souladu s jinými příslušnými horizontálními předpisy potravinového práva EU.
6.
SHRNUTÍ OTÁZEK SOUVISEJÍCÍCH S POTRAVINAMI PRO SPORTOVCE V OBDOBÍ PO 20. ČERVENCI 2016 Tato kapitola předkládá podrobnou analýzu toho, jak by potraviny pro sportovce, v současnosti klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu, byly dotčeny podle horizontálních předpisů potravinového práva za nepřítomnosti zvláštních právních předpisů po 20. červenci 2016 (až bude zrušena směrnice 2009/39/ES) a zda existuje potřeba zvláštních právních předpisů pro dotčené výrobky. U potravin pro sportovce, které jsou v současnosti považovány za potraviny pro běžnou spotřebu a spadají pod příslušná horizontální pravidla potravinového práva, by nedošlo k žádné změně.
6.1 Aspekty bezpečnosti potravin Článek 14 obecného potravinového práva vyžaduje, aby potravina nebyla uvedena na trh, není-li bezpečná, a stanoví požadavky pro rozhodování o tom, zda potravina je, nebo není bezpečná. Podle článku 17 obecného potravinového práva je zajištění souladu s těmito ustanoveními povinností provozovatelů potravinářských podniků a 47
48
Evropská komise, 2011, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinách určených pro kojence a malé děti a o potravinách pro zvláštní léčebné účely, KOM(2011) 353. Pracovní dokument útvarů Komise, Posouzení dopadů, Průvodní dokument k „Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinách určených pro kojence a malé děti a o potravinách pro zvláštní léčebné účely“, http://ec.europa.eu/food/safety/docs/labelling_nutrition-special_groups_foodimpact_assessment_en.pdf.
9
za dodržování jsou odpovědné členské státy. Tato ustanovení platí pro potraviny pro sportovce již nyní, stejně jako platí pro všechny ostatní potraviny. U potravin pro sportovce, které jsou v současnosti klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu, vzhledem k tomu nedojde poté, co se budou řídit horizontálními předpisy potravinového práva, k žádným změnám, pokud jde o obecné bezpečnostní požadavky. 6.2 Aspekty informací pro spotřebitele Potraviny pro sportovce, které jsou v současnosti klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu, musí splňovat další a zvláštní požadavky na informace ve srovnání s potravinami pro sportovce, které jako takové klasifikované nejsou. Po 20. červenci 2016 lze vývoj u potravin pro sportovce popsat následujícím způsobem. Informace o zvláštních nutričních vlastnostech potravin pro sportovce a o jejich vhodnosti Podle článku 9 směrnice 2009/39/ES je povinné uvádět zvláštní nutriční vlastnosti a zvláštnosti složení nebo zvláštní výrobní proces, který dodává výrobku jeho zvláštní nutriční vlastnosti. Směrnice 2009/39/ES navíc vyžaduje, aby potraviny určené pro zvláštní výživu byly uváděny na trh s poukazem na jejich vhodnost pro nutriční účely jim připisované. Takové údaje podle směrnice 2009/39/ES mohou poukazovat na nutriční a zdravotní prospěšnost, avšak nevyžaduje se pro ně žádné povolení. Po 20. červenci 2016 bude nutné informace pro spotřebitele o potravinách pro sportovce poskytovat v souladu s nařízením (EU) č. 1169/2011. Informace, na něž se vztahuje definice výživových a zdravotních tvrzení dobrovolně uváděných u takových výrobků, budou navíc muset být v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006. V důsledku toho bude povoleno používat u potravin pro sportovce pouze výživová a zdravotní tvrzení schválená podle uvedeného nařízení. V současnosti již existuje sedm schválených zdravotních tvrzení, která jsou zaměřena na sportovce, a několik dalších zdravotních tvrzení, jež mohou být relevantní49,50. Zdravotní tvrzení zaměřená na sportovce by měla být podpořena vědeckými důkazy specifickými pro tuto cílovou skupinu, a nikoli pro obecnou populaci. Existují látky, u nichž tvrzení schválena nebyla51, někdy i přes příznivý závěr úřadu EFSA52, že dotyčný výrobek má příznivý účinek na sportovce, protože se mělo za to, že z hlediska zdravotní politiky není tvrzení příznivé pro obecnou populaci (např. „s vysokým obsahem sodíku“). Informace o určení potravin pro sportovce a jejich zamýšleném použití Směrnice 2009/39/ES požaduje, aby potraviny, jež spadají do její oblasti působnosti, vedle uvedení jejich zvláštních nutričních vlastností, byly určeny pro zvláštní výživu a aby byly jasně rozlišitelné od potravin pro běžnou spotřebu. Na základě toho 49 50
51 52
Průzkum FCEC, oddíl 3.3.4.1. Tvrzení o kofeinu mající význam pro sportovce je nyní předmětem diskusí. Komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie EFSA, 2011, Vědecké stanovisko k seznamu zdravotních tvrzení podle čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1924/2006, EFSA Journal 2011;9(4):2054; Komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie EFSA, 2015, Vědecké stanovisko k bezpečnosti kofeinu, EFSA Journal 2015:13(5):4102. Průzkum FCEC, oddíl 3.3.4.1. Vědecká a technická pomoc EFSA týkající se potravin určených pro sportovce, 29.9.2015, http://www.efsa.europa.eu/en/supporting/pub/871e.
10
provozovatelé tyto výrobky označují jako „potraviny pro sportovce“ nebo „výrobky vhodné pro sportovní aktivitu“ a uvádějí návody k použití, v nichž specifikují vhodné užívání výrobků (například před výkonem, během výkonu nebo po něm). V souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být povinně uveden název potraviny a musí to být její zákonný název, udělený na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni, nebo pokud takový název neexistuje, vžitý název potraviny nebo, pokud se vžitý název nepoužívá, popisný název. Toto ustanovení by se použilo na označení „potravina pro sportovce“. Pokud jde o návod k použití, čl. 9 odst. 1 písm. j) nařízení (EU) č. 1169/2011 vyžaduje jeho povinné uvedení v případě potraviny, kterou by bez takové informace bylo pro spotřebitele obtížné správně konzumovat. Návody k použití, jak je stanoveno v čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, musí být uvedeny takovým způsobem, aby umožnily náležité používání potraviny. Kromě toho lze poskytnout spotřebiteli také dobrovolné informace o potravině v souladu s kapitolou V nařízení (EU) č. 1169/2011. 6.3 Aspekty týkající se složení Jak bylo objasněno v kapitole 4 bodě 4.1 této zprávy, potraviny určené pro zvláštní výživu musí v současnosti splňovat obecný požadavek, že jejich složení musí být takové, aby byl výrobek vhodný pro zvláštní výživu, pro kterou je určen. V rámci směrnice 2009/39/ES nařízení (ES) č. 953/2009 53 uvádí ve své příloze určité kategorie látek, které lze pro účely zvláštní výživy přidávat do určitých potravin určených pro zvláštní výživu, včetně potravin pro sportovce. Nejsou však stanovena žádná konkrétní ustanovení, pokud jde o hodnoty těchto látek, pokud jsou přidávány. Vzhledem k tomu, že pro potraviny pro sportovce klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu nejsou stanoveny žádné konkrétní požadavky na jejich složení, platí v souvislosti s jejich složením pouze výše uvedené požadavky. Po 20. červenci 2016 potravina pro sportovce klasifikovaná jako potravina určená pro zvláštní výživu bude podle horizontálních předpisů potravinového práva považována buď za doplněk stravy, pokud spadá pod definici směrnice 2002/46/ES, nebo v souladu s nařízením (ES) č. 1925/2006 za obohacenou potravinu. V případě obohacené potraviny stanoví čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 1925/2006, že vitaminy a minerální látky přidané do potraviny by měly být přítomny alespoň ve „významném množství“, je-li stanoveno v nařízení (EU) č. 1169/2011. Do potravin pro sportovce jsou vitaminy a minerální látky někdy přidávány v menší míře, než je „významné množství“, aby se zajistilo, že složení výrobku nejlépe vyhovuje požadavkům těla při provádění konkrétní sportovní činnosti. V této souvislosti je třeba brát v úvahu, že nařízení (ES) č. 1925/2006 poskytuje v odůvodněných případech možnost udělení výjimky z požadavku na „významné množství“ pro určité kategorie potravin. Existuje proto dostatečný základ podle nařízení (ES) č. 1925/2006, který by umožnil, aby potraviny pro sportovce nyní klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu mohly po 20. červenci 2016 i nadále obsahovat méně než významné množství vitaminů a minerálních látek. Pokud jde o přidání jiných látek než vitaminů a minerálních látek, v oblasti obohacených potravin podle nařízení (ES) č. 1925/2006 a v oblasti doplňků stravy podle směrnice 2002/46/ES nedošlo až dosud k žádné harmonizaci. Členské státy 53
Nařízení Komise (ES) č. 953/2009 ze dne 13. října 2009 o látkách, které mohou být pro zvláštní výživové účely přidávány do potravin pro zvláštní výživu (Úř. věst. L 269, 14.10.2009, s. 9).
11
mají tudíž možnost zavést v tomto směru vnitrostátní pravidla, a to v souladu s články 34 až 36 Smlouvy o fungování Evropské unie54, stejně jako u jakýchkoli jiných potravinářských výrobků, které jsou dnes klasifikovány jako doplňky stravy nebo obohacené potraviny. Pokud členské státy zamýšlejí taková pravidla přijmout, použijí se články 11 a 12 nařízení (ES) č. 1925/2006. Podobná situace existuje, pokud jde o maximální množství vitaminů a minerálních látek, kdy ani zde nedošlo k harmonizaci. Po 20. červenci 2016, kdy potraviny pro sportovce dříve klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu budou spadat pod horizontální předpisy, budou potraviny pro sportovce regulovány takovýmito vnitrostátními ustanoveními. 6.4 Aspekty související s oznámením, jež vyžadují příslušné vnitrostátní orgány Ustanovení čl. 11 odst. 1 směrnice 2009/39/ES vyžaduje oznámení u potravin určených pro zvláštní výživu, které nepatří do některé ze skupin uvedených v příloze I této směrnice. Příloha I vyjmenovává tyto konkrétní skupiny potravin určených pro zvláštní výživu, pro které bylo nutné stanovit zvláštní ustanovení. Potraviny pro sportovce jsou v této příloze uvedeny, avšak nebyla k nim přijata žádná zvláštní pravidla. Z tohoto důvodu členské státy zavedly, pokud jde o oznamování, různé přístupy, přičemž některé to u potravin pro sportovce klasifikovaných jako potraviny určené pro zvláštní výživu vyžadují, a některé nikoli. Po 20. červenci 2016 potraviny pro sportovce dříve klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu budou muset být v souladu s horizontálními předpisy pro doplňky stravy nebo pro obohacené potraviny. U doplňků stravy a obohacených potravin mohou členské státy vyžadovat oznámení pro účely sledování. To, zda u potravin pro sportovce dříve klasifikovaných jako potraviny určené pro zvláštní výživu bude vyžadováno případné nové oznámení, či nikoli, bude záviset na rozhodnutí členských států. Lze v tomto směru očekávat rozdíly; je však třeba poznamenat, že již v souvislosti se směrnicí 2009/39/ES není oznámení považováno za významnou administrativní zátěž pro provozovatele55. 6.5 Další aspekty Po 20. červenci 2016 budou mít všechny potraviny pro sportovce stejné právní postavení. To by podpořilo hospodářskou soutěž mezi výrobci a současně by to také pozitivně ovlivnilo konkurenceschopnost dotyčného odvětví. To může mít příznivý účinek na ceny potravin pro sportovce. Mohly by se však vyskytnout některé nepříznivé důsledky pro konkurenceschopnost konkrétního odvětví výrobců potravin pro sportovce, kteří v současnosti působí podle směrnice 2009/39/ES a kteří by mohli ztratit své zvláštní postavení. Náklady na nové označení a nové oznámení (bude-li povinnost takového oznamování zavedena) nebudou významné, ale mohou vzniknout dodatečné náklady vyplývající z určitého přeformulování potravin pro sportovce považovaných nyní za potraviny určené pro zvláštní výživu, tak aby byly v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1925/200656,57 ,58 . Dodatečné náklady u potravin pro sportovce, které jsou
54 55 56
Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 47. Průzkum FCEC, oddíl 4.2.1.1. Provozovatelé uvedli jednorázové náklady spojené s přeznačením potravin pro sportovce, které byly dříve uváděny na trh jako dietetické potraviny. Bylo také uvedeno, že provozovatelé své výrobky čas od času přeznačují, Průzkum FCEC, oddíl 4.2.1.1.
12
v současnosti uváděny na trh podle směrnice 2009/39/ES, lze očekávat také v souvislosti se žádostmi o schválení zdravotních tvrzení. Změny postupů příslušných orgánů při vymáhání ve srovnání se současnou situací se neočekávají59. 7.
SHRNUTÍ
POSTOJŮ PŘÍSLUŠNÝCH ZAINTERESOVANÝCH STRAN
VNITROSTÁTNÍCH
ORGÁNŮ
A
Většina příslušných vnitrostátních orgánů se domnívá, že stávající horizontální předpisy potravinového práva jsou pro regulaci potravin pro sportovce zcela přiměřené nebo velmi přiměřené 60 . Šest příslušných vnitrostátních orgánů uznává potřebu zvláštních pravidel pro potraviny pro sportovce61. Provozovatelé se v postoji k otázce, zda jsou pro potraviny pro sportovce nezbytné zvláštní právní předpisy, nebo zda by potraviny pro sportovce měly spadat pod horizontální předpisy potravinového práva, zjevně různí62. Jedna průmyslová skupina, která je pro zavedení zvláštních ustanovení, by chtěla zavedením zvláštní definice potravin pro sportovce, požadavků na jejich složení a informačních požadavků zajistit, aby tyto potravinářské výrobky byly jasně rozpoznatelné od běžných potravin. Podle této skupiny za stávajících horizontálních předpisů potravinového práva není možné zaručit kvalitu výrobku, včetně jeho bezpečnosti a vhodnosti pro cílovou skupinu a řádného informování o potravinách pro sportovce, zejména pokud jde o nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních. Postoj vyjádřený touto skupinou uvádí, že by to odrazovalo od inovací, neboť provozovatelé by možná nebyli schopni zajistit schválení nových zdravotních tvrzení63. Jiná průmyslová skupina naopak soudí, že platné horizontální předpisy potravinového práva jsou pro řízení různých aspektů (např. bezpečnost potravin, složení potravin a informace o potravinách) souvisejících s potravinami pro sportovce dostatečné a že nepřítomnost zvláštních právních předpisů zabraňuje zneužívání rozdílů v předpisech. Podle jejich názoru potraviny pro sportovce nejsou zaměřeny na konkrétní skupiny zranitelných osob, ale jsou určeny širokému okruhu populace provádějícímu sportovní činnosti pro různé účely (např. atletům pro profesní účely, konzumentům na základě životního stylu a rekreačním uživatelům pro účely zdraví a dobré kondice). Tato skupina provozovatelů se domnívá, že zavedení zvláštních pravidel, včetně definice potravin pro sportovce, by mohlo vést k nadměrné regulaci, což by negativně ovlivnilo inovace 64 . Tato skupina provozovatelů je však toho názoru, že některé konkrétní aspekty, zejména pokud jde 57
58
59
60 61 62 63 64
Potřeba přeformulování by mohla též vyplynout z některých vnitrostátních ustanovení, např. o maximálním obsahu vitaminů a minerálních látek v doplňcích stravy, které se budou na potraviny pro sportovce vztahovat až poté, co bude směrnice 2009/39/ES zrušena, Průzkum FCEC, oddíl 4.2.1.1. Takové náklady by mohly mít vyšší poměrný dopad na MSP než na velké hráče, Průzkum FCEC, oddíl 4.2.2. Na základě průzkumu provedeného u příslušných vnitrostátních orgánů bylo zjištěno, že 41 % z nich nepředpokládá v rámci této možnosti žádné změny postupů při vymáhání, 18 % předpokládá pouze menší změny. Osm příslušných orgánů (36 % dotázaných) předpokládá v souvislosti s touto možností mírné změny a jeden z nich větší změny, Průzkum FCEC, oddíl 4.4.2.1. Průzkum FCEC, oddíl 4.4.1.1. Průzkum FCEC, oddíl 4.1.2.1. Tyto rozdíly lze pozorovat v rámci celého průzkumu FCEC. Průzkum FCEC, oddíl 4.2.3. Průzkum FCEC, oddíl 4.2.3.
13
o výživová a zdravotní tvrzení, nejsou v horizontálních předpisech potravinového práva dostatečně zohledněny. Provozovatelé potravinářských podniků jsou zajedno v tom, že právní předpisy, ať jsou horizontální, nebo zvláštní povahy, by měly umožnit přiměřené poskytování příslušných informací o potravinách pro sportovce se zvláštním zaměřením na nutriční vlastnosti a zamýšlené použití. Shoda existuje i v tom, že některá opatření zavedená na vnitrostátní úrovni, například v souvislosti s doplňky stravy a obohacenými potravinami, mohou vést k překážkám na vnitřním trhu a nepříznivě by ovlivnila přeshraniční obchod v EU65. Je třeba rovněž poznamenat, že provozovatelé potravinářských podniků vznesli otázku používání dopingových látek. Tato otázka se však netýká evropských právních předpisů v oblasti potravin a měla by být řešena na základě mezinárodních a dobrovolných norem66. 8.
ZÁVĚR Existují jasné známky nasvědčující tomu, že sport se stal běžnou součástí života obecné populace. Osoby, které se věnují sportovním aktivitám, tak lze sotva označit za zvláštní zranitelnou skupinu spotřebitelů, ale spíše za cílovou skupinu obecné populace, která je v dostatečné míře chráněna horizontálními právními předpisy. Vzhledem k rostoucí kompletaci horizontálních předpisů potravinového práva, k níž došlo v posledních letech, je zaveden přiměřený rámec právních předpisů zajišťujících, aby potraviny pro sportovce, které jsou nyní klasifikované jako potraviny určené pro zvláštní výživu, mohly zůstat na trhu a mohly plnit svůj účel. Horizontální předpisy potravinového práva dávají pro tyto výrobky nezbytné záruky z hlediska bezpečnosti potravin, složení potravin, informací pro spotřebitele a právní jistoty. V důsledku toho všechny potravinářské výrobky pro sportovce budou nejen podléhat stejným právním požadavkům, ale budou také harmonizovány ve stejné míře jako jiné potraviny spadající pod horizontální předpisy potravinového práva. Očekává se, že díky zjednodušení a vyjasnění právního rámce pro potraviny pro sportovce se zvýší právní jistota a odstraní se dosavadní fragmentace založená na různých právních rámcích. Na základě této analýzy lze učinit závěr, že zvláštní ustanovení, jež by se týkala potravin určených pro sportovce, nejsou nutná. Potraviny pro sportovce nicméně mohou zahrnovat určitý prvek specifičnosti a analýza uvedená v této zprávě ukazuje, že to Komise možná bude muset vzít v úvahu při uplatňování a provádění horizontálních předpisů, aby tato specifika bylo možné náležitě zohlednit. Komise zajistí řádné uplatňování horizontálních předpisů a bude vývoj po 20. červenci 2016 sledovat.
65 66
Průzkum FCEC, oddíl 4.1.2.2. Studie o předcházení dopingu, Evropská komise, 12. prosinec 2014, http://bookshop.europa.eu/en/study-on-doping-prevention-pbNC0514065/.
14
