Zpráva dle opatření J.7.3 Národního plánu. Těšnov Praha 1 IČ:

Závěrečná zpráva o pilotním projektu centralizovaného zadávání s implementací informační podpory pro elektronické zadávání v resortu Ministerstva zemědělství Zpráva dle opatření J.7.3 Národního plánu

Zpracovatel:

Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 17 117 05 Praha 1 IČ: 00020478

V Praze, únor - březen 2010

Závěrečná zpráva o plnění opatření J.7 Národního plánu

OBSAH 1.

VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTU ....................................................... 4

2.

ROZBOR ZKUŠENOSTÍ S PŘÍPRAVOU KOMODIT NA CENTRALIZOVANÉ ZADÁVÁNÍ 6 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3

2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3

CHARAKTERISTIKA CENTRALIZOVANÉHO ZADÁVÁNÍ U JEDNOTLIVÝCH KOMODIT........................... 6 Stručná charakteristika komodit ...................................................................................................6 Stručná charakteristika modelu centralizovaného zadávání zvoleného v resortu MZe..10 Vyčíslení potenciálních úspor u jednotlivých komodit na základě provedených auditů13

VYHODNOCENÍ PRÁVNÍCH ASPEKTŮ UZAVÍRANÝCH SMLUV O CENTRALIZOVANÉM ZADÁVÁNÍ ..... 16 Vyhodnocení vhodnosti obsahových náležitostí smlouvy o centralizovaném zadávání16 Vyhodnocení vhodnosti počtu uzavřených smluv..................................................................22 Vyhodnocení vhodnosti smluvního typu ...................................................................................23

2.3

VYHODNOCENÍ POSTUPU PŘÍPRAVY KOMODIT NA CENTRALIZOVANÉ ZADÁVÁNÍ V RESORTU MZE 24

2.4

VYHODNOCENÍ POSTUPU CENTRALIZOVANÉHO ZADÁVÁNÍ U SLUŽEB MOBILNÍCH OPERÁTORŮ...... 26

2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4

2.5

Vyhodnocení postupu přípravy a uzavření smlouvy o centralizovaném zadávání .........27 Vyhodnocení postupu administrace zadávacího řízení ........................................................28 Vyhodnocení dosavadních zkušeností s plněním smlouvy ....................................................28 Vyhodnocení dosaženého ekonomického přínosu................................................................29

SHRNUTÍ ZKUŠENOSTÍ S IMPLEMENTACÍ CENTRALIZOVANÉHO ZADÁVÁNÍ VZ ............................... 31

3. VYTVOŘENÍ INFORMAČNÍ PODPORY PROCESŮ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH V ORGANIZACI MZE ........................................................................................................ 32 3.1

INFORMAČNÍ SYSTÉM PRO EVIDENCI A ŘÍZENÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK (EŘÍZ) ................................ 32

3.2

VYHODNOCENÍ INFORMAČNÍ PODPORY CENTRALIZOVANÉHO ZADÁVÁNÍ V RESORTU MZE ......... 33

3.2.1 3.2.2

3.3

Cílový koncept informační podpory procesů centralizovaného zadávání VZ .................33 Stávající stav implementace informační podpory procesů centralizovaného zadávání39

DALŠÍ STRATEGIE POUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍ PODPORY ZADÁVÁNÍ VZ ........................................ 39

4. POPIS POSTUPU PŘI ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY PRO PROCESY CENTRALIZOVANÉHO NÁKUPU A ZADÁVÁNÍ VZ........................................................... 40

5.

4.1

POPIS POSTUPU ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY V ORGANIZACI MZE .................... 40

4.2

DALŠÍ STRATEGIE V OBLASTI PROVOZOVÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY .......................... 42

SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁVĚRŮ .................................................................................... 43

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE PRO VYČÍSLENÍ ÚSPOR SOUVISEJÍCÍCH S CENTRALIZOVANÝM ZADÁVÁNÍM VZ ......................................................................... 44

Strana 2/44


SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Model centralizovaného zadávání v resortu MZe ............................................................... 11 Obrázek č. 2 Postup centralizovaného zadávání mobilní telefonie ........................................................ 29 Obrázek č. 3 Struktura evidence informací a dokumentů u smluv o centralizovaném zadávání VZ v případě, kdy jsou uzavírány dílčí smlouvy (vystavovány objednávky/výzvy k plnění) ....................... 35 Obrázek č. 4 Struktura evidence informací a dokumentů u smluv o centralizovaném zadávání VZ v případě, kdy nejsou uzavírány dílčí smlouvy (vystavovány objednávky/výzvy k plnění) .................. 36

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Průměrný roční objem mobilní telefonie za část resortu MZe................................................ 7 Tabulka č. 2 Objem spotřebované elektrické energie za resort MZe v období leden 2008 – prosinec 2008.......................................................................................................................................................... 8 Tabulka č. 3 Průměrný roční objem spotřebovaného zemního plynu za resort MZe ............................... 9 Tabulka č. 4 Předpokládané roční úspory v oblasti elektrické energie za resort MZe........................... 14 Tabulka č. 5 Předpokládané roční úspory v oblasti zemního plynu za resort MZe ................................. 15 Tabulka č. 6 Zájem jednotlivých podřízených organizací MZe o centralizaci vybraných komodit.... 25 Tabulka č. 7 Celkové plánované úspory mobilní telefonie za resort MZe (v Kč bez DPH).................... 30 Tabulka č. 8 Úspory při zavedení jednotného tarifu za resort MZe ............................................................ 31

Strana 3/44


1. Východiska pro zpracování dokumentu V tomto dokumentu je obsažena závěrečná zpráva k pilotnímu projektu centralizovaného zadávání s implementací informační podpory pro elektronické zadávání. Závěrečná zpráva je zpracována na základě opatření J.7.3 Národního plánu,1 kterým byl Ministerstvu zemědělství (dále též „MZe“) uložen vládou ČR úkol realizovat výše zmíněný pilotní projekt (a to ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR).2 Účelem pilotního projektu, který MZe realizuje, je: §

ověřit reálnost dosahování úspor při centralizaci zadávání veřejných zakázek (dále též „VZ“) a tyto úspory vyčíslit,

§

získat praktické zkušenosti s využitím institutů podporujících centralizované zadávání v rámci resortu MZe (tj. zadávání veřejných zakázek na základě centralizovaně zadaných rámcových smluv, agregace poptávek atd.),

§

vytvořit a spustit informační podporu procesů centralizovaného zadávání v resortu MZe a vyhodnotit přínosy s tím spojené,

§

určit, které úkony v zadávacím řízení je výhodné realizovat v resortu MZe elektronicky a přejít na provádění těchto úkonů v elektronické podobě.

V rámci závěrečné zprávy o pilotním projektu je vyhodnocena realizace pilotního projektu vzhledem k výše uvedeným aspektům. Tuto zprávu o realizaci pilotního projektu předloží následně MZe řídící skupině Národního plánu a Ministerstvo pro místní rozvoj ji publikuje na portálu o veřejných zakázkách a koncesích.

Opatření J.7.3 vyplývá z usnesení vlády ČR ze dne 16. dubna 2008 č. 412 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 - 2010 za rok 2007 (dále jen „opatření J.7.3 Národního plánu“). Toto usnesení vlády navazuje na usnesení vlády ČR ze dne 10. května 2006 č. 500 o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010. 2 Termín pro splnění opatření J.7.3 je 31. prosince 2009 (viz usnesení vlády České republiky ze dne 4. května 2009 č. 574 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2008). 1

Strana 4/44


V následujícím přehledu jsou uvedeny strategické a koncepční dokumenty, ze kterých pilotní projekt vychází: §

§ §

usnesení vlády České republiky ze dne 16. dubna 2008 č. 412 ke Zprávě o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010 za rok 2007 (opatření J.7), příkaz ministra zemědělství č. 2/2008, ve znění příkazů č. 7/2009 a č. 26/2009, kterým se vydává Závazný postup při zadávání veřejných zakázek, výstupy z následujících projektů: o analýza možností využití institutu centrálního zadavatele v rámci resortu Ministerstva zemědělství, o implementace centralizovaného zadávání v resortu MZe, o vytvoření informačního systému pro evidenci a řízení veřejných zakázek (eŘÍZ).

Předkládaný dokument je rozdělen na tři vzájemně navazující části: §

první část shrnuje zkušenosti Ministerstva zemědělství se zavedením institutu centrálního zadavatele,

§

druhá část obsahuje informace o vytvoření informační podpory procesů zadávání veřejných zakázek v organizaci MZe,

§

třetí část obsahuje popis postupu při zavádění3 systému managementu kvality pro procesy centralizovaného nákupu4/centralizovaného zadávání VZ a popis důvodů, proč se MZe rozhodlo zavedení systému managementu kvality nedokončit.

Zavedeným systémem managementu kvality se rozumí systém, který naplňuje požadavky normy ČSN EN ISO 9001, tj. obsahuje dokumentaci požadovanou normou odpovídající výše uvedeným činnostem. 4 Jedná se o sdružené nákupy více organizačních útvarů v rámci jedné organizace (např. nákupy hardwaru odborem ICT pro celou organizaci Ministerstva zemědělství). 3

Strana 5/44


2. Rozbor zkušeností s přípravou komodit na centralizované zadávání V této kapitole jsou shrnuty zkušenosti MZe s implementací institutu centrálního zadavatele ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ“) v resortu MZe. Do rozboru zkušeností byly zahrnuty ty komodity, u kterých byla zahájena alespoň detailní analýza spotřeby komodity v resortu MZe. K datu zpracování této zprávy šlo o následující komodity: §

služby mobilních operátorů – ukončeno celé zadávací řízení centralizovaně zadávané veřejné zakázky,

§

elektrická energie – provedena detailní analýza spotřeby komodity, vč. přípravy zadávacích podmínek pro centralizovaně zadávanou veřejnou zakázku,

§

plyn – provedena detailní analýza spotřeby komodity, vč. přípravy zadávacích podmínek pro centralizovaně zadávanou veřejnou zakázku,

§

tiskové služby – provedena detailní analýza spotřeby komodity, vč. přípravy zadávacích podmínek pro centralizovaně zadávanou veřejnou zakázku.

2.1

Charakteristika centralizovaného zadávání u jednotlivých komodit

2.1.1

Stručná charakteristika komodit

Služby mobilních operátorů Předmětem centralizovaně zadávané veřejné zakázky je nákup komunikačních služeb mobilního operátora (dále též „mobilní telefonie“), které jsou poskytovány prostřednictvím sítě GSM. Předmět VZ byl podrobně specifikován s využitím parametrů: § § § § §

počet SIM karet, vnitrostátní volání, textové a multimediální služby, mezinárodní volání a roaming, datové služby na SIM kartách. Strana 6/44


V následující tabulce jsou uvedeny průměrné roční objemy mobilní telefonie (MT) v Kč s DPH na MZe a v 7 podřízených organizacích MZe.5 Průměrný objem mobilní telefonie byl vyčíslen na základě faktur zaslaných zpracovateli analýzy za květen 2008 – říjen 2008. Tabulka č. 1 Průměrný roční objem mobilní telefonie za část resortu MZe Objem mobilní telefonie (v Kč s DPH)

Organizace Ministerstvo zemědělství (včetně AZV a PÚ) 7 organizačních složek státu podřízených MZe Celkem

8 431 398 8 842 320 17 273 718

Elektrická energie Předmětem centralizovaně zadávané veřejné zakázky jsou dodávky (nákup) elektrické energie. Předmět VZ byl podrobně specifikován s využitím následujících parametrů: § § § § § §

objem roční spotřeby v megawatthodinách (dále též odběrných místech), diagram hodinových spotřeb, distribuční sazba, velikost jističe, počet fází (1/3), napěťová hladina (NN – nízké napětí/VN – vysoké napětí).

„MWh“)

(po

V rámci předmětu VZ je rovněž specifikováno, zda se jedná o dodávky elektřiny, tzn. samostatná dodávka bez regulovaných položek stanovených energetickým regulačním úřadem (dále též „ERÚ“), nebo sdružených služeb dodávek elektřiny, které zahrnují rovněž regulované položky stanovené regulačním úřadem v rámci cenového rozhodnutí. U každého odběrného místa je specifikován účel spotřeby (svícení a elektrické spotřebiče, topení, výroba, veřejné osvětlení atd.) a uveden EAN kód odběrného místa. Jedná se o podřízené organizace, které projevily zájem o centralizaci služeb mobilní telefonie: Státní veterinární správa ČR, Státní veterinární správa Jihlava, Česká akademie zemědělských věd, Ústav pro státní kontrolu vet. biopreparátů a léčiv, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Státní rostlinolékařská správa. 5

Strana 7/44


V následující tabulce je uveden roční objem elektrické energie v MWh v členění na vysoké a nízké napětí. Roční objem elektrické energie byl vyčíslen na základě faktur zaslaných zpracovateli analýzy, a to za období leden 2008 – prosinec 2008. Z dostupných materiálů se nepodařilo zjistit celkovou spotřebu elektrické energie za resort MZe v Kč. Tabulka č. 2 Objem spotřebované elektrické energie za resort MZe v období leden 2008 – prosinec 2008 Objem elektrické energie v MWh

Organizace Ministerstvo zemědělství (včetně AZV a PÚ) Organizační složky státu podřízené MZe

Vysoké napětí Nízké napětí

3 801 2 309

Celkem

6 110

Vysoké napětí Nízké napětí

2 375 5 066

Celkem

Celkem

7 441 13 551

Zemní plyn Předmětem centralizovaně zadávané veřejné zakázky jsou dodávky (nákup) zemního plynu. Předmět VZ byl podrobně specifikován s využitím následujících parametrů: § §

objemy roční (čtvrtletní/měsíční) spotřeby – MWh, maximální odebraný objem za den.

V rámci předmětu VZ je rovněž specifikováno, zda se jedná o dodávky plynu, které tvoří samostatná dodávka + přeprava + uskladnění bez regulovaných položek stanovených ERÚ nebo sdružených služeb dodávek plynu, které zahrnují rovněž regulované položky stanovené regulačním úřadem v rámci cenového rozhodnutí. U každého odběrného místa je uvedeno pořadové číslo odběrného místa. V následující tabulce je uveden průměrný objem roční spotřeby zemního plynu v členění na kWh a Kč. Průměrná roční spotřeba zemního plynu byla vyčíslena na základě faktur zaslaných zpracovateli analýzy za rok 2007 či 2008. Sumy v Kč jsou uvedeny včetně daně z plynu a DPH.

Strana 8/44


Tabulka č. 3 Průměrný roční objem spotřebovaného zemního plynu za resort MZe Organizace

Průměrný roční objem zemního plynu v kWh

Ministerstvo zemědělství (včetně AZV a PÚ) Organizační složky státu podřízené MZe Celkem

Průměrná roční spotřeba zemního plynu (v Kč s DPH a daní z plynu)

7 546 016

6 944 585

22 602 714

20 416 555

30 148 730

27 361 140

Tiskové služby Předmětem centralizovaně zadávané veřejné zakázky je nákup tiskových služeb. Předmět VZ byl specifikován s využitím následujících parametrů: § § § §

§ §

počet tiskáren (uživatelské, multifunkční), kopírek, skenerů, plotrů, objem tisku ve vazbě na dobu trvání smlouvy, požadované rozmístění tiskových zařízení, využití stávajícího reprografického střediska MZe - bude specifikováno, zda se uzavíraná smlouva týká pouze tiskových služeb nebo zda se smlouva bude týkat i administrativního provozu reprografického střediska MZe, parametry správy a provozu tiskových zařízení (např. rychlost opravy multifunkce a garance zprovoznění tisku), požadavek na technickou podporu vč. rozhraní na interní helpdesk MZe pro informační a komunikační technologie (dále též „ICT“).

Audit spotřeby tiskových služeb byl proveden pouze pro budovu Ministerstva zemědělství na Těšnově a celkové roční náklady na tiskové služby za rok 2008 byly vyčísleny na 13,9 mil. Kč včetně DPH.

Strana 9/44


2.1.2

Stručná charakteristika v resortu MZe

modelu

centralizovaného

zadávání

zvoleného

Koncept centralizovaného zadávání VZ v resortu MZe 6 počítá s následujícími subjekty: §

centrální zadavatel – roli centrálního zadavatele bude v resortu MZe plnit Ministerstvo zemědělství. Vnitřním předpisem/řídicím aktem bude výkonem centralizovaného

zadávání

pro

určitou

komoditu

na

MZe

pověřen

organizační útvar, do jehož gesce spadá na základě vnitřních předpisů nákup příslušné komodity. Centrální zadavatel bude pořizovat dodávky, služby a stavební práce na účet zadavatelů zařazených do systému centralizovaného zadávání, ale i pro MZe samotné, §

pověřující zadavatelé – zadavatelé spadající do resortu MZe, kteří smluvně pověří

centrálního zadavatele k výkonu centralizovaného zadávání.

Centrálního zadavatele musí pověřit vždy minimálně dva jiní (pověřující) zadavatelé. V rámci procesu centralizovaného zadávání veřejných zakázek v resortu MZe bylo přistoupeno k modelu, kdy centrální zadavatel zadává veřejnou zakázku na účet jiných zadavatelů (pověřujících zadavatelů) a na účet svůj, namísto modelu, kdy centrální zadavatel vybrané komodity pořizuje na svůj účet a následně je pověřujícím zadavatelům předprodává. Zvolený model vyhovuje více vybraným komoditám, u kterých je zřejmý znak nákupu opakujícího se plnění. Domníváme se, že i administrativní zátěž, které je centrální zadavatel vystaven při zvoleném modelu centralizovaného zadávání, je nižší než v případě aplikace druhého možného řešení. Současné znění ZVZ výslovně neuvádí, zda je centrální zadavatel oprávněn provádět centralizované zadávání i na svůj účet. Lze však soudit, že zákon takový Koncept centralizovaného zadávání VZ v resortu MZe byl navržen na základě analýzy možností využití institutu centrálního zadavatele. Tato analýza byla zpracována v resortu MZe v roce 2007 na základě opatření J.1 Národního plánu (viz usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 500). 6

Strana 10/44


postup nevylučuje. Uvedené pochybnosti má odstranit novela ZVZ, která by tuto možnost výslovně připouštěla. Navrhovaná změna je přitom plně v souladu s účelem a podstatou institutu centralizovaného zadávání vycházejícího z možnosti dosažení úspor z rozsahu a snížení administrativní zátěže související s výběrem dodavatele. Organizační model centralizovaného zadávání VZ v resortu MZe je znázorněn na následujícím schématu. Obrázek č. 1 Model centralizovaného zadávání v resortu MZe MZe Ministr zemědělství

…

V organizaci MZe je „centralizované“ zadávání realizováno na základě příkazu ministra

Centrální zadavatel pro komoditu A

…

Podřízené organizace MZe

Státní veterinární správa ČR

Centrální zadavatel pro komoditu B

Smlouva o centralizovaném zadávání na komoditu A

Česká plemenářská inspekce

Státní rostlinolékařská správa

…

Pro podřízené organizace MZe je centralizované zadávání realizováno na základě příkazu ministra či jiného řídícího aktu a smlouvy o centralizovaném zadávání

Vzájemná práva a povinnosti mezi centrálním zadavatelem a pověřujícími zadavateli upravuje smlouva o centralizovaném zadávání7.

Smlouvu lze též nazvat „Smlouva o společném postupu zadavatelů při centralizovaném zadávání veřejné zakázky“. 7

Strana 11/44


Mezi základní práva a povinnosti centrálního zadavatele v cílovém stavu patří: §

Kompletně administrovat centralizovaně zadávané veřejné zakázky (tj. činit úkony od přípravy VZ až k uzavření smlouvy).

§

Vyžádat si odbornou podporu od jednotlivých pověřujících zadavatelů (např. při specifikaci zadávacích podmínek, při hodnocení nabídek atd.).

§

Spravovat informační podporu zadávání veřejných zakázek a vkládat veřejné zakázky do informačního systému.

§

Spravovat veškeré smlouvy související s centralizovaným zadáváním (zveřejňovat smlouvy tak, aby byly přístupné pověřujícím zadavatelům, smlouvy ukládat a archivovat, kontrolovat dodržování smluvních podmínek, zajišťovat změny smluv atd.).

§

Vyhodnocovat systém centralizovaného zadávání a každoročně předkládat vedení MZe zprávu o stavu systému a případné návrhy na jeho změnu směřující k zefektivnění celého systému.

§

Stanovit konkrétní příslušný odbor, který by plnil v konkrétním případě funkci centrálního zadavatele.

Mezi základní práva a povinnosti pověřujících zadavatelů v cílovém stavu patří: §

Zadávat veřejné zakázky na základě centralizovaně uzavřených smluv.

§

Vkládat a aktualizovat veřejné zakázky v informačním systému.

§

Vystavovat výzvy k plnění (objednávky) u smluv o dodávkách, poskytnutí služby či realizaci stavebních prací, které byly uzavřeny v rámci centralizovaného zadávání.

§

Předávat Samostatnému oddělení veřejných zakázek informace o předpokládané spotřebě u komodit, které jsou předmětem centralizovaného zadávání prostřednictvím informačního systému.

§

Poskytnout centrálnímu zadavateli odbornou podporu (např. při specifikaci zadávacích podmínek atd.).

§

Provádět posouzení kvality u jednotlivých plnění realizovaných dodavateli na základě smluv uzavřených ze strany Samostatného oddělení veřejných Strana 12/44


zakázek8 a vkládat tato posouzení kvality do informačního systému, který spravuje Samostatné oddělení veřejných zakázek.

2.1.3

Vyčíslení potenciálních úspor u jednotlivých komodit na základě provedených auditů

Výše potenciálních úspor byla vyčíslena při auditech (analýzách), které byly pro jednotlivé komodity provedeny. Vyčíslená výše úspor vychází z dat, která byla získána jednotlivými zpracovateli auditů z dostupných informačních zdrojů z MZe a podřízených organizací. Elektrická energie Provedená analýza spotřeby elektrické energie vycházela zejména z následujících podkladů: § § § §

měsíční faktury za dodávku elektrické energie včetně příloh, a to za posledních 12 měsíců (leden 2008 – prosinec 2008), smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie platných pro rok 2009, cenové dodatky ke smlouvám platné pro rok 2009, hodinové diagramy spotřeby za posledních 12 měsíců.

Předpokládaná roční úspora v resortu MZe v souvislosti s centralizovaným zadáváním elektrické energie je uvedena v následující tabulce.

Samostatné oddělení veřejných zakázek bylo ke dni 31.8.2009 zrušeno. K datu zpracování této závěrečné zprávy postupuje každý ze zadavatelských útvarů MZe samostatně dle vnitřních předpisů MZe a odpovídá za dodržení všech legislativních požadavků. 8

Strana 13/44


Tabulka č. 4 Předpokládané roční úspory v oblasti elektrické energie za resort MZe Organizace Ministerstvo zemědělství (včetně AZV a PÚ) Organizační složky státu podřízené MZe

Vysoké napětí

Předpokládané roční úspory (v Kč s DPH) 241 570

Nízké napětí Celkem

831 514 1 073 084

Vysoké napětí Nízké napětí Celkem

634 865 1 751 663 2 386 528

Celkem

3 459 612

Mobilní hlasové a datové telekomunikační služby Analýza elektronických komunikací – mobilní telefonie byla provedena v říjnu – listopadu 2008. Při analýze mobilní telefonie se vycházelo zejména z následujících oblastí a parametrů služeb: § § § § § § §

obchodní podmínky, ceníky, objemové slevy, paušální měsíční poplatky, struktura operátorů, alokace objemů volání na jednotlivé lokality, frekvence volání, tarifikace, struktura volání dle terminace.

Předpokládané roční úspory v resortu MZe v souvislosti s centralizovaným zadáváním mobilní telefonie a po aplikaci souvisejících optimalizačních opatření byly vyčísleny na 6 575 654 Kč včetně DPH. Zemní plyn Základními podklady pro provedení analýzy zemního plynu byly: §

faktury za dodávku zemního plynu za dané období – v 90 % se jednalo o daňové doklady za spotřebu v roce 2007 či 2008, v 10 % se jednalo o doklady za spotřebu za rok 2006 či 2007,

Strana 14/44


§

kopie uzavřených, platných smluv, popř. jejich dodatků.

Předpokládaná roční úspora v resortu MZe v souvislosti s centralizovaným zadáváním zemního plynu by měla dosahovat 7 % z obchodní ceny. Finanční vyjádření je uvedeno v následující tabulce. Tabulka č. 5 Předpokládané roční úspory v oblasti zemního plynu za resort MZe Organizace

Předpokládané roční úspory (v Kč včetně DPH)

Ministerstvo zemědělství (včetně AZV a PÚ) Organizační složky státu podřízené MZe Celkem

528 221 1 582 190 2 110 411

Tiskové služby Optimalizace tiskových služeb byla navržena pro centrální budovu MZe v ulici Na Těšnově v Praze. Analýza tiskových služeb vycházela zejména ze: § §

zmapování současného rozmístění tiskových zařízení, rozboru skutečných objemů tisku a nákladů na údržbu.

Prováděná analýza se zaměřila zejména na: § § § § § §

vyhodnocení a vytvoření predikce ročních nákladů ministerstva na nákup tiskových služeb, doporučení optimalizace nákladů ministerstva na nákup tiskových služeb a návrh cílového řešení, doporučení efektivních a nákladově optimálních procesů nákupu tiskových služeb vedoucích k maximálnímu snížení nákladů na vymezenou oblast, návrh cílového řešení tiskových služeb a popis procesu správy a provozu, návrh opatření souvisejících s řízením nákladů tiskových služeb, administraci veřejné zakázky a související úkony.

Předpokládané roční úspory pro centrální budovu MZe Na Těšnově v souvislosti s centralizovaným zadáváním tiskových služeb činí 4 105 801 Kč včetně DPH.

Strana 15/44


2.2

Vyhodnocení právních aspektů uzavíraných smluv o centralizovaném zadávání

V této kapitole jsou uvedeny poznatky spojené s právními aspekty smluv o centralizovaném zadávání v resortu MZe. Mezi základní vyhodnocované skutečnosti patří: § §

§

vhodnost obsahových náležitostí smlouvy o centralizovaném zadávání, vhodnost počtu uzavíraných smluv - skutečnost, zda je vhodné uzavírat mezi centrálním zadavatelem a pověřujícími zadavateli jednu vícestrannou smlouvu či zda je vhodné, aby centrální zadavatel uzavíral s každým pověřujícím zadavatelem dvoustrannou smlouvu, vhodnost smluvního typu – jaký smluvní typ je na základě vyhodnocení zkušeností vhodný.

Závěry, které lze shrnout z dosud uzavřených smluv o centralizovaném zadávání dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) ZVZ, jsou uvedeny v následujících kapitolách. Důležité upozornění: Poznatky uvedené v této kapitole se vztahují pouze ke smlouvě o centralizovaném zadávání VZ, která byla v resortu MZe uzavřena za účelem centralizovaného zadávání VZ na služby mobilních operátorů a k obecným zkušenostem z centralizovaným zadáváním veřejných zakázek zpracovatele tohoto dokumentu. U ostatních vyhodnocovaných komodit nebyla smlouva o centralizovaném zadávání VZ k datu zpracování této závěrečné zprávy uzavřena.

2.2.1

Vyhodnocení vhodnosti obsahových náležitostí smlouvy o centralizovaném zadávání

Uzavřená smlouva o centralizovaném zadávání na poskytování služeb mobilních operátorů obsahuje především následující ustanovení: §

identifikační údaje centrálního zadavatele a pověřujících zadavatelů,

§

ustanovení upravující vzájemná práva a povinnosti účastníků smlouvy při centralizovaném zadávání, Strana 16/44


§

dobu trvání smlouvy,

§

dohodu stran, že realizací centralizovaně zadané veřejné zakázky bude pověřena poradenská firma (administrátor veřejné zakázky ve smyslu ustanovení § 151 ZVZ),

§

podepsanou plnou moc, na základě které podřízené organizace zmocňují Ministerstvo zemědělství jako centrálního zadavatele k jejich zastupování ve věci centralizovaného zadávání veřejné zakázky na poskytování mobilní telefonie,

§

přílohu, která obsahuje základní údaje zadávací dokumentace pro centralizovaně zadanou veřejnou zakázku: o druh veřejné zakázky dle výše předpokládané hodnoty, o druh zadávacího řízení, ve kterém bude zakázka zadána, o délka smlouvy s vítězným uchazečem, o hodnotící kritéria, o doba zahájení plnění, o kvalifikační předpoklady, o další požadavky definující službu mobilní telefonie.

Otázka stanovení ostatních zadávacích podmínek pro centralizovaně zadanou veřejnou zakázku (nad rámce těch uvedených výše) byla pověřujícími zadavateli ponechána na centrálním zadavateli. Centrální zadavatel není povinen předkládat uchazeči komplexní návrh smlouvy na poskytnutí požadovaného plnění (např. u dodávek elektrické energie lze předpokládat, že její obsah, i s ohledem na právní předpisy platné pro odvětví energetiky, vhodněji připraví poskytovatel elektrické energie, než zadavatel, jehož působnost se s danou oblastí nekryje. Jiná situace může být např. u nákupu automobilů, kde by neměl být problém předložit návrh smlouvy společně se zadávací dokumentací). Výjimku tvoří případ rámcové smlouvy uzavírané s více uchazeči, kdy zadavatele musí v zadávacích podmínkách uvést text rámcové smlouvy. Obecně lze doporučit, aby se smlouva o centralizovaném zadávání z následujících obsahových částí: Strana 17/44

skládala


§

smluvní strany (případně preambule),

§

účel smlouvy,

§

předmět smlouvy,

§

práva a povinnosti stran,

§

náklady zadávacího řízení (kdo z účastníků smlouvy je ponese),

§

odpovědnost (zakotvena zákonná objektivní odpovědnost centrálního zadavatele s výjimkou, kdy je porušení ZVZ zaviněno zadavatelem),

§

doba trvání dohody,

§

součinnost stran,

§

závěrečná ustanovení (ustanovení o změnách smlouvy, stejnopisech, o svobodném projevu vůle atd.).

Smluvní strany Samozřejmou náležitostí každého smluvního typu je uvedení smluvních stran s označením: §

jejich obchodního jména (názvu),

§

identifikačního čísla,

§

sídla a

§

osoby, která jménem smluvní strany (účastníka) jedná.

V daném případě považujeme za vhodné vřadit mezi úvodní ustanovení tzv. preambuli, ve které jsou shrnuty východiska a důvody uzavření smlouvy (např. plnění usnesení Vlády ČR, snaha o dosažení úspor v resortu atd.). Účel smlouvy Účel smlouvy je základní výkladový prvek pro určení, jakého cíle chtějí dosáhnout smluvní strany uzavřením smlouvy o centralizovaném zadávání veřejných zakázek. V daném případě je to:

Strana 18/44


§

vzájemná úprava práv a povinností mezi centrálním zadavatelem na straně jedné a pověřujícími zadavateli na straně druhé a

§

ustavení centrálního zadavatele, který provede centralizované zadání předmětné veřejné zakázky ve smyslu příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách a který bude činit další úkony v souladu s obsahem této smlouvy o centralizovaném zadávání.

Předmět smlouvy Předmětem smlouvy je pak vymezení práv a povinností jednotlivých účastníků smlouvy v obecné rovině, včetně vymezení předmětu centralizovaně zadávané veřejné zakázky. Ohledně specifikace předmětu centralizované veřejné zakázky je možné odkázat i na návrh zadávací dokumentace, který bude tvořit přílohu smlouvy, se kterou se účastníci smlouvy před jejím podpisem seznámí. V rámci předmětu smlouvy lze doporučit i ujednání o tom, že pověřující zadavatelé pověřují centrálního zadavatele tím, aby za ně vystupoval navenek zejména vůči třetím osobám, správním orgánům a informačnímu systému. Takové zmocnění by mělo být promítnuto i do plné moci udělené centrálnímu zadavateli a tato plná moc by měla být rovněž přílohou smlouvy o centralizovaném zadávání. Práva a povinnosti stran Práva a povinnosti smluvních stran v konkrétním rozměru upravují jejich vzájemné smluvní vztahy týkající se centralizovaného zadávání. Tyto práva a povinnosti lze rozdělit do několika kategorií v souvislosti s fázemi centralizovaného zadávání. Jde zejména o: §

obecné vymezení práv a povinností účastníků smlouvy, kdy je např. řešeno omezení uzavírání nových smluv nebo dodatků ke stávajícím smlouvám na nákup předmětné komodity,

§

práva a povinnosti stran související s přípravou veřejné zakázky, kdy je zejména řešena vzájemná součinnost a podpora stran při realizaci centralizovaně zadávané veřejné zakázky veřejné zakázky; může být rovněž

Strana 19/44


ujednáno, že realizací zadávacího řízení bude centrálním zadavatelem pověřen administrátor ve smyslu ust. § 151 ZVZ, §

vymezení základních zadávacích podmínek centralizované veřejné zakázky,

§

práva a povinnosti stran související s uzavřením centralizovaně zadané smlouvy a jejím plněním, kdy je řešeno jakým způsobem bude smlouva na plnění realizována, kdo bude provádět její správu, otázky výpovědí nebo odstoupení od smlouvy, na základě které bude poskytnuto plnění, případně způsob sjednávání dodatků k této smlouvě.

Náklady zadávacího řízení Součástí smlouvy by mělo být rovněž ujednání o nákladech centralizovaného zadávacího řízení. Lze doporučit, pokud nebude mezi stranami dohodnuto jinak, aby byly veškeré poplatky a jiné náklady spojené s prováděním centralizovaného zadávání centrálnímu zadavateli hrazeny jednotlivými pověřujícími zadavateli v poměru předpokládané hodnoty jimi poptávané (části) veřejné zakázky na celkové předpokládané hodnotě takové celé veřejné zakázky. V ostatních případech budou předmětné poplatky a náklady centrálnímu zadavateli hrazeny rovným dílem všemi pověřujícími zadavateli. Odpovědnost V rámci ustanovení o odpovědnosti centrálního zadavatele je nutné vyjít ze zákonného ustanovení, konkrétně z § 3 odst. 3 ZVZ. V souladu s výše uvedeným tedy nese centrální zadavatel odpovědnost za provádění centralizovaných zadávacích řízení a zadávání centralizovaných veřejných zakázek. Dojde-li při provádění zadávacích řízení a zadávání veřejných zakázek podle smlouvy o centralizovaném zadávání k porušení ZVZ, odpovídá za takové porušení centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení ZVZ došlo jednáním či opomenutím pověřujících zadavatelů. Je zřejmé, že ustanovení o odpovědnosti centrálního zadavatele reflektuje stav, kdy samotná realizace centralizovaného zadávacího řízení spočívá na centrálním zadavateli. Skutečnost, že si účastníci smlouvy o centralizovaném zadávání sjednají, že centralizované řízení bude realizovat administrátor (viz § 151 ZVZ), nemá na uvedenou odpovědnost centrálního zadavatele vliv. Centrálnímu zadavateli může

Strana 20/44


nanejvýše vzniknout odpovědnostní nárok vůči administrátorovi, který svým pochybením porušil ZVZ, čímž byla centrálnímu zadavateli způsobena škoda či mu vznikl jiný postižní nárok. Doba trvání dohody Doba trvání smlouvy závisí na požadavcích účastníků smlouvy s ohledem na skutečnost, zda má centrální zadavatel realizovat pouze zadávací řízení nebo zda má ze své pozice uskutečnit i další činnosti po ukončení centralizovaného zadávacího řízení. Centrální zadavatel by mohl např. po uzavření centralizované smlouvy na plnění kontrolovat dodržování smluvních podmínek ze strany vybraného dodavatele, sjednávat ke smlouvě na plnění jménem pověřujících zadavatelů dodatky atd. V souladu se zákonem je vhodné ve smlouvě rovněž uvést, že ukončení smlouvy o centralizovaném zadávání ve vztahu centrálního zadavatele k jednomu či více pověřujícím zadavatelům nemá vliv na její trvání, pokud neklesne celkový počet pověřujících zadavatelů pod dva. V případě, že klesne celkový počet pověřujících zadavatelů pod dva, dochází ke dni účinnosti takovéto skutečnosti k ukončení smlouvy o centralizovaném zadávání v souladu s ust. § 3 ZVZ. Součinnost stran Ustanovení o součinnosti stran v obecné míře upravuje společný postup účastníků smlouvy k vytyčenému cíli (účelu) smlouvy. Je zřejmé, že naplnit účel smlouvy je nejlépe možné při plné a aktivní spoluúčasti smluvních stran a dostatečné vzájemné komunikaci. V tomto směru je vhodné doporučit i ustanovení konkrétních kontaktních osob, které budou centrálnímu zadavateli poskytovat součinnost jménem konkrétních pověřujících zadavatelů. Závěrečná ustanovení V závěrečných ustanoveních smlouvy je vhodné uvést údaje o počtu stejnopisů, počtu a určení příloh, ujednání o způsobu změny smlouvy a souhlas smluvních stran s celým obsahem smlouvy.

Strana 21/44


2.2.2

Vyhodnocení vhodnosti počtu uzavřených smluv

Pokud jde o samotný akt uzavření smlouvy, lze doporučit, aby byla uzavřena jedna smlouva mezi centrálním zadavatelem a pověřujícími zadavateli a podmínky smlouvy o centralizovaném zadávání byly pro všechny pověřující zadavatele stejné. Lišit se mohou jen jejich požadavky na rozsah požadovaného plnění. V obecné rovině je vhodné zmínit, že smlouva o centralizovaném zadávání neupravuje v zásadě vzájemné vztahy mezi pověřujícími zadavateli navzájem, ale mezi centrálním zadavatelem na straně jedné a pověřujícími zadavateli na straně druhé. U smlouvy o centralizovaném zadávání je tedy zřejmé, že je uzavírána pouze mezi dvěma smluvními stranami, z nichž na straně jedné (pověřující zadavatelé) je více účastníků. U pověřujících zadavatelů tak lze usuzovat na tzv. dílčí závazky, tzn. že každý z nich je zavázán individuálně k poskytnutí svého plnění a není odpovědný za plnění závazků ostatních pověřujících zadavatelů. Tento závěr plyne z ust. § 511 až 515 občanského zákoníku a pro obchodněprávní závazkové vztahy pak i z ust. § 293 až 296 obchodního zákoníku. Mezi pověřujícími zadavateli tak není dána solidární odpovědnost za plnění jejich závazků (povinností). Je zřejmé, že jednotlivý pověřující zadavatel není s to splnit za ostatní jejich povinnosti týkající se poskytnutí součinnosti při realizaci centralizovaného zadávání. Z právní doktríny9 plyne následující závěr: … „Zadavatelé mohou uzavřít s centrálním zadavatelem jedinou smlouvu nebo může každý zadavatel uzavřít s centrálním zadavatelem samostatnou smlouvu o centralizovaném zadávání, popřípadě je rovněž možné, aby někteří zadavatelé uzavřeli s centrálním zadavatelem smlouvu individuálně a někteří společně.“ Vzhledem k výše uvedené povaze tzv. dílčích závazků lze shrnout, že není striktně právně stanoveno, má-li být smlouva mezi centrálním zadavatelem a pověřujícími zadavateli uzavřena jako jeden smluvní akt nebo jako více smluvních aktů mezi centralizovaným zadavatelem na straně jedné a každým jedním pověřujícím zadavatelem na straně druhé.

Viz Šebesta, M., Podešva, V., Olík, M., Machurek, T. - Komentář k zákonu o veřejných zakázkách, publ. ASPI a.s., 2006; str. 37. 9

Strana 22/44


Pokud tedy budou pověřující zadavatelé souhlasit s návrhem smlouvy o centralizovaném zadávání v té podobě, že ji bude možné uzavřít ve shodném znění se všemi pověřujícími zadavateli, je možné doporučit uzavření jedné smlouvy. Individuální smlouvy lze doporučit tam, kde nedojde ke shodě o obsahu smlouvy mezi všemi pověřujícími zadavateli. Obsahové rozdíly by se však neměly týkat základních kritérií pro postup centrálního zadavatele, např. obsahu zadávací dokumentace a zadávacích podmínek pro centralizovaně zadávanou veřejnou zakázku. Vysoutěžené podmínky plnění centralizovaně zadané veřejné zakázky by měly být pro všechny takto sdružené zadavatele stejné, a to pokud možno co nejvýhodnější. 2.2.3

Vyhodnocení vhodnosti smluvního typu

Pokud jde o právní stránku věci, lze dospět k závěru, že smlouvu o centralizovaném zadávání veřejných zakázek lze považovat za soukromoprávní úkon, konkrétně za nepojmenovanou smlouvu, kterou v daném případě uzavírá více subjektů státní správy. Těmito subjekty byly v posuzovaných případech organizační složky státu a státní příspěvkové organizace. Pokud jde o právní režim smlouvy, lze dospět k závěru, že je možné aplikovat ustanovení § 51 občanského zákoníku a uzavřít smlouvu o centralizovaném zadávání jako tzv. smlouvu inominátní, tzn. nepojmenovanou. Vzhledem k rozsahu práv a povinností smluvních stran a jejich specifičnosti se domníváme, že je vhodnější využít uvedenou nepojmenovanou smlouvu na místo např. smlouvy příkazní podle občanského zákoníku nebo smlouvy mandátní a komisionářské podle obchodního zákoníku. Obdobnou možnost uzavřít inominátní smlouvu by se nabízelo i podle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Na tomto místě se však domníváme, že smlouvu o centralizovaném zadávání veřejných zakázek nelze zařadit mezi tzv. relativní obchody dle ustanovení § 261 odst. 2 obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž platí „Touto částí zákona (myšlena část třetí obchodního zákoníku) se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že

Strana 23/44


jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb.“ Z této definice je zřejmé, že na jedné straně musí v daném smluvním vztahu být podnikatel, což v daných případech nebylo splněno, neboť na obou stranách smluvního vztahu figurují nepodnikatelé. Nelze však vyloučit, že by si mezi sebou strany smlouvy o centralizovaném zadávání sjednaly právní režim obchodního zákoníku podle ustanovení § 262 odst. 1 obchodního zákoníku. Rovněž je možné uzavřít tzv. veřejnoprávní smlouvu podle ustanovení § 159 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „SŘ“) a to v případě, kdy jsou smluvními stranami stát (organizační složky) nebo územní samosprávný celek. Ze zákonné definice veřejnoprávní smlouvy uvedené v ustanovení § 159 odst. 1 SŘ plyne, že „Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.“ Veřejnoprávní smlouvy se tak týkají působnosti v oblasti veřejné správy. Lze dojít v tomto ohledu k závěru, že nákup uvedených komodit nelze považovat za výkon veřejné správy, která je subjektům veřejné správy stanovena zákonem nebo na základě zákona. Mimo výše uvedené je nutné také podotknout, že by spory z veřejnoprávní smlouvy dle ustanovení § 160 odst. 4 SŘ měl řešit správní orgán nejblíže společně nadřízený správním orgánům, jež jsou smluvními stranami. Vzhledem k tomu, že takovým orgánem by nejspíš byla Vláda ČR, je nutné podotknout, že ta zatím na řešení sporů z veřejnoprávních smluv nedisponuje potřebným zajištěním. S ohledem na shora uvedené lze doporučit uzavření tzv. nepojmenovaných smluv zejména podle občanského zákoníku, případně podle zákoníku obchodního, pokud se na jeho režimu smluvní strany výslovně dohodnou.

2.3

Vyhodnocení v resortu MZe

postupu

přípravy

komodit

na

centralizované

zadávání

Ministerstvo zemědělství zahájilo přípravu projektu centralizovaného zadávání ve svém resortu zasláním dopisu ministra, který byl směřován všem podřízeným

Strana 24/44


organizacím MZe. V dopise vyzvalo MZe podřízené organizace k účasti v tomto projektu. K dopisu byla přiložena tabulka (viz Tabulka č. 6), jejímž vyplněním získalo MZe informace o zájmu svých podřízených organizací účastnit se centralizace nákupu u následujících komodit: §

služby mobilních operátorů,

§

elektrická energie,

§

plyn,

§

facility management – ostraha, údržba, úklid,

§

kancelářské potřeby,

§

tiskové služby.

Tabulka č. 6 Zájem jednotlivých podřízených organizací MZe o centralizaci vybraných komodit Organizace, jméno a příjmení

Mobilní operátoři

Elektrická energie

Plyn

Facility management

Kancelářské potřeby

Tiskové služby

Státní veterinární správa České republiky - Milan Malena

ano

ano

ano

ne

ne

ne

Státní veterinární ústav Hradec Králové - Pavel Selinger

ne

ano

ano

ne

ne

ne

ano

ne (MZe)

ne (MZe)

ne (MZe)

ano

ano

ne

ano

ano

ne

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano

Státní veterinární ústav Praha Bedřich Horyna

ne

ano

ano

ne

ne

ne

Národní zemědělské muzeum Praha - Přemysl Reibl

ne

ano

ano

ne

ne

ne

Státní veterinární ústav Olomouc - Jan Bardoň

ne

ano

ano

ne

ne

ne

Státní veterinární ústav Jihlava - Ladislav Zámek

ano

ano

ano

ne

ne

ne

Státní rostlinolékařská správa Ivo Vrzal

ano

ano

ano

ne

ne

ne

ne

ano

ano

ne

ano

ne

Česká akademie zemědělských věd - Václav Hrubý Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský - Jaroslav Staňa Zemědělská vodohospodářská správa - Josef Šíma

Státní zemědělská a potravinářská inspekce - Jakub Šebesta

Strana 25/44


Státní veterinární ústav České Budějovice - Milan Borovka Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv - Alfred Hera Česká plemenářská inspekce Zdenka Majzlíková Ústav zemědělské ekonomiky a informací – Václav Bašek Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem – Jaromír Vašíček

2.4

ne

ano

ano

ne

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Vyhodnocení postupu centralizovaného zadávání u služeb operátorů

mobilních

Na základě projeveného zájmu o účast v systému centralizovaného zadávání ze strany podřízených organizací identifikovalo MZe sedm podřízených organizací (viz první sloupec v tabulce č. 6), které se budou účastnit centralizace nákupu služeb mobilní telefonie. Informace o spotřebě služeb mobilních operátorů ze strany všech subjektů, které se účastnily systému centralizovaného zadávání, byly získány formou auditu. Audit byl realizován externí společností, která byla Ministerstvem zemědělství vybrána v zadávacím řízení. Předmětem auditu bylo: §

zjištění spotřeby služeb mobilních operátorů u všech zadavatelů, kteří projevili zájem zapojit se do centralizovaného zadávání,

§

porovnání takto zjištěné spotřeby a zejména ceny nákupu konkrétní komodity se současnými cenami na trhu, a to i s ohledem na vývoj cen této předmětné komodity v čase,

§

zjištění možných úspor při nákupu konkrétní komodity a učinění doporučení pro nákup služeb mobilních operátorů a jejich spotřebu,

§

analýza platně uzavřených smluv centrálního zadavatele a pověřujících zadavatelů na poskytování služeb mobilních operátorů. Předmětem analýzy byly zejména otázky související s ukončením stávajících kontraktů, tedy

Strana 26/44


zejména možnosti výpovědí stávajících smluv a neuzavírání dalších smluv na nákup konkrétní komodity. Vzhledem k tomu, že služby mobilních operátorů byly první centralizovaně zadanou komoditou, byl zvolen sekvenční postup (tj. nejdříve provedení auditu a teprve následně příprava podpisu smlouvy o centralizovaném zadávání), aby mohly být podřízeným organizacím prezentovány vyčíslené potenciální úspory centralizovaného zadávání vztažené k jejich organizacím ještě před jejich rozhodnutím uzavřít smlouvu o centralizovaném zadávání.10 Audit je vhodné provést před uzavřením smlouvy o centralizovaném zadávání také z toho důvodu, aby mohly být použity jeho výsledky při přípravě zadávací dokumentace pro centralizovaně zadanou veřejnou zakázku (např. vymezení rozsahu předmětu veřejné zakázky, nastavení kvalifikačních a hodnotících kritérií). Právě zadávací dokumentaci, resp. její návrh, lze totiž považovat za vhodnou přílohu smlouvy o centralizovaném zadávání, neboť v podrobnostech vymezuje předmět centralizovaně zadávané veřejné zakázky.

2.4.1

Vyhodnocení postupu přípravy a uzavření smlouvy o centralizovaném zadávání

Smlouva o centralizovaném zadávání byla připravena Ministerstvem zemědělství a byla předložena všem podřízeným organizacím, jež projevily zájem o centralizaci nákupu služeb mobilních operátorů, k připomínkám, to vše v koordinaci s administrátorem veřejné zakázky. Po vypořádání připomínek smlouvu uzavřelo s Ministerstvem zemědělství jako centrálním zadavatelem všech sedm podřízených organizací MZe (viz krok 1. v obrázku č. 2). Obecně lze říci, že je vhodné, aby při přípravě smluv o centralizovaném zadávání proběhlo mezi centrálním zadavatelem a pověřujícími zadavateli jednání o nastavení zadávacích podmínek, přičemž jejich nastavení by mělo korespondovat s výsledky auditu spotřeby konkrétní komodity a doporučeními, která byla učiněna po provedení auditu. V zásadě lze uvažovat o konsenzu nad

Audit je možné provádět také paralelně s přípravou a podpisem smlouvy o centralizovaném zadávání či po jejím uzavřením. 10

Strana 27/44


druhem zadávacího řízení (otevřené, užší), výší předpokládané hodnoty veřejné zakázky (ta by měla korespondovat se současnou hodnotou komodity na trhu a možnými slevami či bonusy z rozsahu), stanovením kvalifikačních předpokladů a nastavením vhodných hodnotících kritérií.

2.4.2

Vyhodnocení postupu administrace zadávacího řízení

Centralizovaně zadávaná VZ na služby mobilních operátorů byla zadána v otevřeném řízení a zadávací řízení probíhalo od prosince 2008 do dubna 2009. Centrální zadavatel uzavřel s vítězným uchazečem, společností Telefónica O2 (dále též „O2“), rámcovou smlouvu a pověřující zadavatelé k ní následně přistoupili. Zadávací řízení proběhlo zcela standardně v souladu s platnou legislativou upravující zadávání veřejných zakázek.

2.4.3

Vyhodnocení dosavadních zkušeností s plněním smlouvy

Uzavřením rámcové smlouvy (viz krok 2. na následujícím obrázku) s vítězným uchazečem byla de facto ukončena činnost centrálního zadavatele. Každý z účastníků smlouvy, tj. jak centrální zadavatel, tak pověřující zadavatelé, jsou oprávněni činit objednávky na dodávky mobilních telefonů a jejich příslušenství a dalších produktů O2 samostatně na svůj účet (viz kroky 3. a 4. na následujícím obrázku). Centrální zadavatel tedy v tomto procesu již žádnou roli nezastává (s výjimkou faktu, že si sám na svůj účet objednává služby mobilního operátora). Vyhodnocení kvality plnění ze strany vítězného dodavatele je již samostatnou záležitostí jednotlivých zadavatelů.

Strana 28/44


vy lo u sm vé co

y

m

uv

rá

lo

ě

sm

kl ad

vé

zá ám

co

na a Pl n

ěn

ír

vk ná ed bj O

Zadávací řízení

Rámcová smlouva - poskytování služeb mobilní telefonie

Obrázek č. 2 Postup centralizovaného zadávání mobilní telefonie

V průběhu vyhodnocení dosavadních zkušeností s plněním smlouvy nebyly zjištěny žádné problematické oblasti. Jediné riziko lze spatřovat ve skutečnosti, že centrální zadavatel (ani nikdo jiný) jednotně nekontroluje postup plnění centralizovaně zadané rámcové smlouvy (viz doporučení v kapitole 3).

2.4.4

Vyhodnocení dosaženého ekonomického přínosu

Dne 1.5. 2009 došlo k implementaci nových obchodních podmínek, tzn. byly ukončeny původní smlouvy jednotlivých subjektů, došlo k přenosu telefonních čísel, byly určeny kontaktní osoby za jednotlivé subjekty a došlo k úpravě interních směrnic (přenastavení limitů). Mezi základní efekty optimalizace mobilní telefonie patří: § §

úspora nákladů (viz Tabulka č. 7), rozšíření mobilní telefonie, Strana 29/44


§ §

zefektivnění a zkvalitnění komunikace, rozšíření nabídky zaměstnaneckých výhod pro pracovníky příslušných organizací v resortu MZe.

Celkové plánované úspory nákladů po implementaci nových obchodních podmínek jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka č. 7 Celkové plánované úspory mobilní telefonie za resort MZe (v Kč bez DPH) Roční náklady mobilní telefonie Úspora oproti roku 2008

2008

2009

2010

17 237 712 x

10 790 848 6 446 846

6 922 730 10 314 892

Namísto původních několika set tarifů, které MZe využívalo, je nastaven jednotný tarif pro celou organizaci MZe. Ekonomickým přínosem bylo zejména dosažení cenového zvýhodnění u: § § § § §

volání do mobilní i pevné sítě, interního volání mezi zúčastněnými organizacemi (tzv. VPN), služeb SMS a MMS, mobilních datových služeb, služeb pro rodinné příslušníky (SIM karty pro rodinné příslušníky).

Další ekonomický přínos spočívající v poklesu administrativní náročnosti souvisí s postupem vyúčtování služeb za služby mobilního operátora. Celkové vyúčtování je poskytováno pomocí podrobného elektronického účtu (tzv. PEU). Tento účet obsahuje informace o všech používaných službách a lze do něj vstupovat přes webový prohlížeč. Faktury mají elektronickou podobu a dají se exportovat do formátu txt či xls. Úspory při zavedení jednotného tarifu O2 v porovnání s tarify, které MZe využívalo, a se standardními tarify, které nabízejí 3 největší operátoři, jsou uvedeny v Tabulce č. 8.

Strana 30/44


Tabulka č. 8 Úspory při zavedení jednotného tarifu za resort MZe Nový tarif Operátor Tarif

Stávající tarify

Standardní tarify 3 operátorů

O2 Nový tarif

O2 Optimum

O2 Bronz

T-Mobile T30

O2 Bronz

Vodafone Nabito 100

267,20

311,10

665,74

1515,00

1661,60

1591,75

2

418

127

225

220

135

Celkem náklady měsíčně v Kč

269

729

793

1740

1882

1727

Náklady u novém tarifu MZe v Kč Cenový rozdíl oproti novému tarifu MZe v Kč

269

Volání11 celkem v Kč Měsíční paušály celkem v Kč

Dosažené úspory v %

269

x

460

524

1471

1612

1458

x

63

66

85

86

84

Finanční částky jsou uvedeny bez DPH.

2.5

Shrnutí zkušeností s implementací centralizovaného zadávání VZ

Centralizovaně zadávaná VZ na služby mobilních operátorů prokázala proveditelnost implementace postupů centralizovaného zadávání VZ v resortu MZe a reálnost dosažení významných finančních úspor. MZe připravilo další komodity na centralizované zadávání (viz výše) s tím, že i u těchto komodit lze očekávat roční úspory nákladů v řádech miliónů Kč. V souvislosti se změnou vedení MZe v roce 2009 dochází ke změně strategie, jak jsou VZ v organizaci MZe (a potažmo resortu MZe) zadávány, s čímž souvisí i změny v procesech zadávání VZ a změny v organizačním zajištění výkonu těchto procesů. Do okamžiku nastavení nové koncepce zadávání VZ v organizaci MZe, vč. formulace strategie v oblasti centralizovaného zadávání VZ, byly přípravné práce na dalších centralizovaně zadávaných VZ pozastaveny. Obnovení přípravných prací lze očekávat v průběhu roku 2010.

11

Obsahuje volání v rámci VPN, pevné linky a mobilních operátorů a služby SMS a MMS.

Strana 31/44


3. Vytvoření informační podpory procesů zadávání veřejných v organizaci MZe

3.1

Informační systém pro evidenci a řízení veřejných zakázek (eŘÍZ)

Za účelem zajištění ucelené informační podpory procesů zadávání VZ je na MZe vyvíjen „Informační systém pro evidenci a řízení veřejných zakázek (eŘÍZ)“. Základní funkcionalitu eŘÍZ představuje: § § § §

§

procesní řízení VZ v rámci jejich životního cyklu (tj. podpora workflow) – systém povede uživatele jednotlivými úkony zadávacího řízení, vyhledávání VZ – prohledávání databáze uzavřených i aktivních VZ, archivace informací/dokladů náležejících k jednotlivým VZ, plánování VZ – tvorbu plánu VZ na příští období (např. kalendářní rok) dle požadavků na spotřebu/investice ze strany jednotlivých organizačních útvarů zadavatele, správa a aktualizace interních i externích klasifikací a číselníků.

Je třeba zajistit, aby v cílovém stavu eŘÍZ podporoval systém centralizovaného zadávání v resortu MZe, přičemž jde zejména o: § § §

vložení jedné a více smluv o centralizovaném zadávání do systému, vytvoření seznamu pověřujících zadavatelů ke každé smlouvě o centralizovaném zadávání, určení, která VZ bude centralizovaně zadávána a na účet kterých pověřujících zadavatelů.

Strana 32/44


3.2

Vyhodnocení informační podpory centralizovaného zadávání v resortu MZe

3.2.1

Cílový koncept informační podpory procesů centralizovaného zadávání VZ

V rámci projektového záměru obsahuje e-ŘÍZ funkcionalitu pro podporu procesů centralizovaného zadávání VZ. Pro funkčnost systému centralizovaného zadávání obsahuje projektový záměr IS eŘÍZ zejména následující klíčovou funkcionalitu:

§

vytvoření

nástrojů

pro

správu

registrů

a

profilů

souvisejících

s centralizovaným zadáváním, §

vytvoření procesní podpory a evidence při zadávání VZ na základě centralizovaně objednávek/výzev

zadaných k plnění

rámcových na

základě

smluv

či

centralizovaně

vystavování uzavřených

jednorázových smluv, §

vytvoření uživatelských přehledů/pohledů za účelem zajištění o informování

pověřujících

zadavatelů

o

stavu

jednotlivých

centralizovaně zadávaných veřejných zakázek a s nimi souvisejících smluv, o sdílení dokumentů (smluv, metodik, …) souvisejících s centralizovaným zadáváním mezi centrálním zadavatelem a pověřujícími zadavateli. Jednotlivé funkcionality jsou blíže popsány v následujícím textu.

Strana 33/44


Vytvoření nástrojů pro správu registrů a profilů souvisejících s centralizovaným zadáváním V rámci

eŘÍZ

bude

vytvořen

registr

smluv

souvisejících

s centralizovaným

zadáváním, který bude zahrnovat:

§

registr smluv o centralizovaném zadávání,

§

registr centralizovaně zadaných (uzavřených) smluv na základě smluv o centralizovaném zadávání,12 a to o rámcových smluv, o jednorázových smluv,

§

registr dílčích smluv/objednávek/výzev k plnění.

Výše uvedené smlouvy a další dokumenty jsou ve vzájemném vztahu, který je znázorněn na následujících schématech. Schémata jsou vytvořena pro případ, kdy:

§

na základě centralizovaně zadaných smluv (viz obrázek č. 3) jsou uzavírány dílčí smlouvy či vystavovány objednávky/výzvy k plnění,

§

na základě centralizovaně zadaných smluv (viz obrázek č. 4) dochází přímo k plnění, tj. nejsou uzavírány dílčí smlouvy či vystavovány objednávky/výzvy k plnění (tj. na základě smlouvy je přímo plněno).

Informace a dokumenty budou ke smlouvám o centralizovaném zadávání evidovány ve strukturách znázorněných na následujících schématech.

12

Tyto smlouvy jsou uzavřeny na základě výsledků zadávacího řízení u centralizovaně zadávaných VZ.

Strana 34/44


Obrázek č. 3 Struktura evidence informací a dokumentů u smluv o centralizovaném zadávání VZ v případě, kdy jsou uzavírány dílčí smlouvy (vystavovány objednávky/výzvy k plnění)

Strana 35/44


Obrázek č. 4 Struktura evidence informací a dokumentů u smluv o centralizovaném zadávání VZ v případě, kdy nejsou uzavírány dílčí smlouvy (vystavovány objednávky/výzvy k plnění)

Vytvoření procesní podpory a evidence při zadávání VZ na základě centralizovaně zadaných rámcových smluv či vystavování objednávek/výzev k plnění na základě centralizovaně uzavřených jednorázových smluv eŘÍZ zpřístupní centrálnímu zadavateli a pověřujícím zadavatelům funkcionalitu pro provádění nákupů u smluv, které byly uzavřeny v režimu centralizovaného zadávání. Pro centralizované zadávání VZ není nutné funkcionalitu upravovat, bude použita již vytvořená funkcionalita v eŘÍZ.

Strana 36/44


Základní rozdíl při provádění nákupů spočívá v tom, zda musí být na základě centralizovaně uzavřené smlouvy zadávána „následná“ veřejná zakázka. Pravidla jsou následující:

§

v případě rámcových smluv musí být zadána „následná“ VZ – pro zadávání VZ na základě rámcových smluv jsou v eŘÍZ vytvořena samostatná zadávací řízení a z tohoto důvodu bude využívána funkcionalita eŘÍZ (i podřízenými organizacemi MZe),

§

v případě jednorázových smluv „následné“ VZ zadávány nejsou – jsou vystavovány objednávky/výzvy k plnění či je přímo plněno (v závislosti na povaze komodity).

Vytvoření uživatelských přehledů/pohledů Ke každé smlouvě o centralizovaném zadávání bude v eŘÍZ vytvořen „miniportál“, na kterém budou k jednotlivým smlouvám o centralizovaném zadávání sdruženy informace a dokumenty. Na domovské stránce miniportálu budou:13

§

identifikační údaje o smlouvě o centralizovaném zadávání o číslo smlouvy, o kterých komodit se smlouva týká, o doba trvání smlouvy (doba neurčitá/doba určitá do: DD.MM.RRRR), o zda je smlouva aktivní (tj. lze na základě ní centralizovaně zadávat VZ) či platnost smlouvy byla ukončena,

13

§

identifikační údaje centrálního zadavatele,

§

seznam pověřujících zadavatelů.

Údaje jsou přebírány z registru smluv o centralizovaném zadávání.

Strana 37/44


V menu budou uživateli k dispozici pohledy,14 které budou uživatelům poskytovat informace o:

§

centralizovaně

zadaných

(uzavřených)

smlouvách

a

o

pověřujících

zadavatelích, na jejichž účet byly smlouvy zadány, §

dílčích

smlouvách/vystavených

objednávkách/vystavených

výzvách

k plnění o číslo smlouvy/objednávky/výzvy k plnění, o datum uzavření/vystavení, o kdo vystavil – název pověřujícího zadavatele/centrálního zadavatele a název organizačního útvaru, o dokument smlouvy/objednávky/výzvy k plnění, o cena plnění, §

plnění jednotlivých smluv o přehled,

kolik

finančních

prostředků

bylo

celkově

vyčerpáno

z jednotlivých centralizovaně zadaných smluv (v Kč bez DPH a v Kč vč. DPH) – jde o již uzavřené smlouvy/vystavené a potvrzené objednávky/vystavené a potvrzené výzvy k plnění, o přehled, kolik finančních prostředků je aktuálně „blokováno“ v rámci přípravy zadávacích řízení doposud

nepotvrzených

u rámcových smluv/vystavených a objednávek/vystavených

a

doposud

nepotvrzených výzev k plnění u jednorázových smluv, o přehled o plnění dílčích smluv/objednávek/výzev k plnění

§

-

plnění: probíhá/předáno zadavateli/zrušeno,

-

reference na kvalitu plnění,

dokumenty.

Termínem „pohled“ je myšleno účelové sdružení vybraných informací a dokumentů k dané entitě, přičemž informace a dokumenty jsou vybrány a seskupeny z uživatelského pohledu, tj. vzhledem k předpokládaným informačním potřebám uživatele. 14

Strana 38/44


3.2.2

Stávající stav implementace informační podpory procesů centralizovaného zadávání

Stávající stav implementace eŘÍZ k datu zpracování této zprávy lze charakterizovat následovně: § §

§

3.3

Je dokončen vývoj verze eŘÍZ, která obsahuje ucelenou informační podporu procesů zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR), Ve verzi eŘÍZ pro VZMR není vytvořena funkcionalita pro centralizované zadávání, neboť centralizované zakázky nebudou zadávány v režimu VZMR, ale v režimu pro podlimitní a nadlimitní VZ, O vývoj eŘÍZ s funkcionalitou pro podlimitní a nadlimitní VZ rozhodne MZe v souvislosti s výsledky dokončení verze eŘÍZ pro VZMR.

Další strategie používání informační podpory zadávání VZ

MZe je nyní ve fázi, kdy je nutno ověřit stávající funkcionalitu eŘÍZ pro oblast zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Na základě vyhodnocení zkušeností s provozem eŘÍZ ve stávající funkcionalitě bude rozhodnuto o další strategii MZe v oblasti vytváření a provozu informační podpory zadávacích postupů. MZe rovněž zváží dopady projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání (NIPEZ) s tím, že pro oblast podlimitních a nadlimitních VZ by MZe případně nerozšiřovalo funkcionalitu eŘÍZ, ale bude používat NIPEZ. eŘÍZ by v této variantě byl používán pro veřejné zakázky malého rozsahu. Rozvoj funkcionalit pro eŘÍZ pro centralizované zadávání bude úzce souviset s celkovou strategií MZe v oblasti používání tohoto institutu (viz kapitola 2.5).

Strana 39/44


4. Popis postupu při zavádění systému managementu kvality pro procesy centralizovaného nákupu a zadávání VZ

4.1

Popis postupu zavádění systému managementu kvality v organizaci MZe

O zavedení systému kvality bylo rozhodnuto vzhledem ke komplexnosti postupů centralizovaného nákupu a centralizovaného zadávání veřejných zakázek na Ministerstvu zemědělství, a to za účelem zvýšení kvality řízení procesů centralizovaného nákupu a zadávání. Systém managementu kvality byl na MZe pilotně zaváděn pro proces centralizovaného nákupu a zadávání, který je vykonáván odborem vnitřní správy MZe. V případě prokazatelných přínosů mělo být rozhodnuto o rozšíření systému na další odbory MZe zajišťující centralizovaný nákup vybraných komodit (např. odbor informačních a komunikačních technologií). Výstupem měl být dle opatření J.7 Národního plánu zavedený systém managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001 pro proces centralizovaného nákupu a zdávání odboru vnitřní správy. Zavedeným systémem managementu kvality se rozumí systém, který naplňuje požadavky normy ČSN EN ISO 9001, tj. obsahuje dokumentaci požadovanou normou odpovídající výše uvedeným činnostem. MZe mělo v souvislosti se zavedením systému managementu kvality rozhodnout o certifikaci systému mezinárodně uznávanou certifikační společností. Jaké procesy byly zařazeny do systému managementu kvality Systém managementu kvality byl na MZe zaváděn pro následující procesy vykonávané odborem vnitřní správy MZe: §

centrální nákup komodit pro organizační útvary MZe – odbor vnitřní správy MZe je na základě vnitřních předpisů MZe oprávněn k centrálnímu nákupu vyjmenovaných komodit pro všechny organizační útvary MZe. Ostatní organizační útvary MZe nemohou tyto komodity samostatně nakupovat. O centrálním nákupu hovoříme v situaci, kdy komodity jsou nakupovány pouze pro organizaci MZe a nejsou zadávány centralizovaně ve smyslu § 3 ZVZ i na Strana 40/44


§

účet jiných podřízených organizací v resortu MZe (viz následující bod). Předmětem zavedení a certifikace systému jakosti budou procesy centrálního nákupu všech komodit, ke kterým je odbor vnitřní správy na základě vnitřních předpisů oprávněn, centralizované zadávání veřejných zakázek na vybrané komodity pro MZe a vyjmenované podřízené organizace v rámci resortu MZe. Odbor vnitřní správy je na základě vnitřních předpisů MZe pověřen funkcí centrálního zadavatele u vyjmenovaných komodit. Předmětem zavedení a certifikace systému managementu kvality byly procesy centralizovaného zadávání VZ u komodit, u nichž odbor vnitřní správy vykonává funkci centrálního zadavatele. Jde o následující komodity o služby mobilních operátorů, o elektrická energie, o plyn, o facility management – ostraha, údržba, úklid, o kancelářské potřeby.

Jaké činnosti v souvislosti se zavedením systému managementu kvality byly provedeny Za účelem zavedení a certifikace systému managementu kvality byly v organizaci MZe realizovány následující činnosti: §

§

zpracování dokumentace systému managementu kvality dle normy ISO 9001:2008 (vydání duben 2009), což zahrnovalo například o zpracování příručky kvality a navazující dokumentace, o zpracování dokumentů vyžadovaných normou pro jednotlivé role systému managementu kvality a příprava jmenování osob do rolí provozování a řízení systému managementu kvality odboru vnitřní správy MZe, zápis procesů týkajících se nákupu komodit odborem vnitřní správy (viz výše).

Strana 41/44


4.2

Další strategie v oblasti provozování systému managementu kvality

S ohledem na skutečnost, že systém managementu kvality je zaváděn pro procesy centralizovaného zadávání a nákupu, způsobily skutečnosti uvedené v kapitole 2.5 tohoto dokumentu dočasné pozastavení postupu zavádění a certifikace systému managementu kvality v organizaci MZe. Nejdříve totiž musí dojít k přednastavení procesů centralizovaného zadávání a centrálního nákupu (včetně organizačního zajištění výkonu těchto procesů) a až následně může dojít k formalizaci a případné certifikaci těchto procesů.

Strana 42/44


5. Shrnutí hlavních závěrů Mezi lety 2007 – 2009 Mze realizovalo následující aktivity, které byly předmětem pilotního projektu: § §

§ §

byla provedena analýza možností využití institutu centrálního zadavatele v rámci resortu Ministerstva zemědělství, byl implementován institut centrálního zadavatele v resortu MZe a byly připraveny vybrané komodity pro centralizované zadávání (dokončeny byly zcela služby mobilního operátorů), byla zpracována individuální strategie elektronizace zadávání VZ v organizaci MZe, byl vytvořen informační systém pro evidenci a řízení veřejných zakázek (eŘÍZ) s funkcionalitou pro veřejné zakázky malého rozsahu.

Prostřednictvím realizace výše uvedených aktivit MZe dosáhlo významných úspor v případě centralizovaného zadání služeb mobilních operátorů. MZe rovněž připravilo další komodity na centralizované zadávání s tím, že i u těchto komodit lze očekávat roční úspory nákladů v řádech miliónů Kč. Od data uložení opatření J.7 Ministerstvu zemědělství v Národním plánu došlo k zásadní změně ve vedení MZe, přičemž nové vedení se rozhodlo pro změnu koncepce využití informační podpory zadávacích postupů a institutu centralizovaného zadávání v resortu MZe. V souvislosti se změnou procesů a organizační struktury došlo k dočasnému pozastavení běžících projektů či některé projekty byly dokončeny v menším rozsahu, než bylo původně plánováno. MZe si je však nadále vědomo důležitosti zavádění nových institutů, prostřednictvím nichž dojde k zefektivnění agend souvisejících se zadáváním veřejných zakázek a nákupem obecně, a to v kontextu resortního hospodaření. Po dopracování koncepce v oblasti centralizovaného zadávání a využití informační podpory zadávacích postupů MZe rozhodne o dalším postupu v této oblasti.

Strana 43/44


Použité informační zdroje pro vyčíslení úspor souvisejících s centralizovaným zadáváním VZ Předkládaný dokument čerpal zejména z níže uvedených zdrojů: §

Analýza spotřeby elektrické energie pro Ministerstvo zemědělství ČR a jeho organizační složky (zpracovatel: Gordion s.r.o.) o Příloha č. 1 – Seznam odběrných míst z vysokého napětí tzv. velkoodběrů o Příloha č. 2 – Seznam odběrných míst z nízkého napětí tzv. maloodběrů

§

Analýza elektronických komunikací Anderson Consulting s.r.o.)

§

Optimalizace mobilní telefonie (zpracovatel: Anderson Consulting s.r.o.)

§

Analýza spotřeby zemního (zpracovatel: Gordion s.r.o.)

§

Optimalizace tiskových služeb na Ministerstvu zemědělství (zpracovatel: Pasante s.r.o.)

plynu

Strana 44/44

–

mobilní

v resortu

telefonie

Ministerstva

(zpracovatel:

zemědělství

Zpráva dle opatření J.7.3 Národního plánu. Těšnov Praha 1 IČ:

Recommend Documents