Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy

Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy (závěrečná zpráva)

Zpracovatelé:

NEWTON Solutions Focused, a.s.

S2Splus, spol. s r.o.

Sídlo: Politických vězňů 912/10 110 00, Praha 1 Zapsána v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 9655 IČ: 271 95 554

Sídlo: Sukova 1088, 436 01 Litvínov Zapsaná v obchodním rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 15832 IČ: 254 06 701

Zastoupená MUDr. Janem Mojžíšem, předsedou představenstva

Zastoupená Mgr. Petrem Peniškou, jednatelem společnosti

V Praze dne 31.7.2007

Obsah 1.

STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

3

1.1 1.2 1.3 1.4

ÚVOD STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ POUŽITÉ METODY

3 4 4 6

2.

VÝCHODISKA

8

2.1 PŘIJATÉ STRATEGICKÉ MATERIÁLY 2.1.1 EVROPSKÉ PRINCIPY DOPORUČENÉ PRO PODPORU SOCIÁLNÍ POLITIKY 2.1.2 NÁRODNÍ PRINCIPY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2.1.3 AKTIVITY PRO ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2.1.4 NÁRODNÍ PRIORITY 2.1.5 STRATEGICKÉ ÚKOLY 2.1.6 KLÍČOVÉ PRIORITY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY 2.2 DEMOGRAFICKÉ INFORMACE 2.2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY 2.2.2 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY 2.2.3 ROZVODOVOST V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE 2.2.4 NÁRODNOSTNÍ MENŠINY A CIZÍ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE 2.2.5 BEZDOMOVECTVÍ V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE 2.2.6 DROGOVÁ PROBLEMATIKA V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE 2.2.7 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE 2.2.8 SHRNUTÍ 3.

8 8 10 11 12 13 14 16 16 19 23 25 26 27 28 30

ANALÝZA SÍTĚ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HL. MĚSTA PRAHY 31

3.1 ZDROJE INFORMACÍ O POSKYTOVANÝCH SLUŽBÁCH 3.2 ZAVEDENÍ POJMU POTENCIÁL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 3.3 POSKYTOVANÉ DRUHY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE KLASTRŮ UŽIVATELŮ 3.4 ROZLOŽENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE FOREM 3.5 POTENCIÁL JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY 3.6 POMĚR POTENCIÁLU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA POČET OBYVATEL MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ 3.7 POTENCIÁL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODLE DRUHŮ ZŘIZOVATELŮ 3.8 POTŘEBA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 3.9 STAV KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 3.10 NÁVRH OPATŘENÍ V OBLASTI ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

31 32 33 42 47 48 56 61 63 64

4 FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

66

4.1 POPIS EXISTUJÍCÍCH FINANČNÍCH ZDROJŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 4.2 POPIS FINANČNÍCH NÁKLADŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 4.2.1. FINANČNÍ NÁKLADY NA JEDNOTLIVÉ ZÁKONEM VYJMENOVANÉ SLUŽBY 4.2.2. FINANČNÍ NÁKLADY NA CÍLOVÉ SKUPINY UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. 4.2.3. FINANČNÍ NÁKLADY PODLE KAPITOL ČERPÁNÍ 4.3 NÁVRH OPATŘENÍ NA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

66 74 74 77 79 81

ZÁVĚR

82

POUŽITÉ ZDROJE

82

2. strana z 83

PODKLADY STŘEDNĚDOBÉHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

1.

STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

1.1 ÚVOD Závěrečná zpráva „Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy“ je vytvořena za účelem naplnění ustanovení smlouvy o dílo uzavřené mezi Centrem sociálních služeb Praha, příspěvkovou organizací jako smluvním objednatelem pověřeným k tomuto kroku Hlavním městem Prahou a společnostmi NEWTON Solutions Focused, a.s. a S2Splus, spol. s r.o. jako zhotoviteli (dále jen smlouva). Zpráva obsahuje v souladu se zněním výše uvedené smlouvy výstupy v podobě podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy, a to: popis východisek střednědobého plánu charakteru priorit pro stanovení rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy, které budou vycházet z přijatých národních strategií a koncepcí a strategií hlavního města Prahy, jakož i z prognózy demografického vývoje na území hlavního města Prahy (viz kapitola 2 zprávy); výstup analýzy sítě poskytovatelů sociálních služeb na území hlavního města Prahy v rozsahu informací o sociálních službách zahrnujících poskytované druhy sociálních služeb, jejich kapacitu a míru skutečného využití nabízených sociálních služeb uživateli, zastoupení jednotlivých druhů sociálních služeb na pražských městských částech a v hlavním městě Praze a návrhy opatření v oblasti rozvoje sociálních služeb (viz kapitola 3 zprávy); popis existujících finančních zdrojů versus nákladů poskytování sociálních služeb včetně návrhu opatření na zvýšení efektivity systému sociálních služeb v rámci hlavního města Prahy jako celku (viz kapitola 4 zprávy). Součástí zprávy je v její úvodní části rovněž definice základních pojmů ve vztahu k tvorbě střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a stručné vymezení metod používaných zhotoviteli během realizace celého projektu. Předkládaný dokument představuje základ pro tvorbu finální podoby střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a koncepce sociální politiky hlavního města Prahy, která bude v kompetenci Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy.

3. strana z 83

ÚVOD

1


1.2 STŘEDNĚDOBÝ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb je, dle definice uvedené v § 95, písm. h) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, výsledkem procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis a analýza existujících zdrojů a potřeb včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb.

1.3 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Pro potřeby tohoto materiálu „Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy“ je plně respektováno vymezení pojmů sociální služby, uživatelé sociálních služeb a poskytovatelé sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Definice sociální služby Sociální služba je činnost nebo soubor činností definovaných zákonem zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení (viz § 3, písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Poskytované služby se rozlišují na poradenství, péči a prevenci. Sociální poradenství zahrnuje: • základní sociální poradenství, • odborné sociální poradenství. Mezi služby sociální péče patří: • osobní asistence, • pečovatelská služba, • tísňová péče, • průvodcovské a předčitatelské služby, • podpora samostatného bydlení, • odlehčovací služby, • centra denních služeb, • denní stacionáře, • týdenní stacionáře, • domovy pro osoby se zdravotním postižením, • domovy pro seniory, • domovy se zvláštním režimem, • chráněné bydlení, • sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. Pod služby sociální prevence spadá: • raná péče, • telefonická krizová pomoc, • tlumočnické služby, • azylové domy, • domy na půl cesty, • kontaktní centra,

4. strana z 83

ÚVOD

1


• • • • • • • • • • •

krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace.

Sociální služby se poskytují jako služby pobytové (spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb), ambulantní (služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb, kdy součástí služby není ubytování) nebo terénní (služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí). Definice uživatelů sociálních služeb Uživatelem sociálních služeb je v souladu se zákonem osoba, která se nachází v nepříznivé sociální situaci, jejíž závažnost vyžaduje pomoc a podporu za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivou situaci chápe zákon jako oslabení nebo ztrátu schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů. Sociální začleňování je proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Sociálním vyloučením označuje zákon stav vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit. Cílové skupiny uživatelů sociálních služeb nejsou zněním zákona specifikovány. Pro účely Registru poskytovatelů sociálních služeb zřízeného MPSV ČR v roce 2007 je užívána tato kategorizace: • děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, • etnické menšiny, • imigranti a azylanti, • oběti domácího násilí, • oběti obchodu s lidmi, • oběti trestné činnosti, • osoby bez přístřeší, • osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče, • osoby komerčně zneužívané, • osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, • osoby s chronickým duševním onemocněním, • osoby s chronickým onemocněním, • osoby s jiným zdravotním postižením, • osoby s kombinovaným postižením, • osoby s mentálním postižením,

5. strana z 83

ÚVOD

1


• • • • • • • • • •

osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby v krizi, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, pachatelé trestné činnosti, rodiny s dítětem/dětmi, senioři.

Definice poskytovatele sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. Všechny subjekty poskytující sociální služby jsou si ze zákona rovny. Podmínkou poskytování sociálních služeb je registrace poskytovatele dle podmínek uvedených v zákoně (§ 78 - § 87, HLAVA II, díl 1, oddíl I zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Tamtéž jsou vymezeny také povinnosti registrovaných poskytovatelů sociálních služeb (§ 88, § 89, HLAVA II, díl 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách).

1.4 POUŽITÉ METODY V rámci procesů získávání, ověřování, následné aktualizace a vyhodnocení dostupných podkladů jsme využili několika specifických gnoseologicko-empirických metod. •

Obsahová analýza dokumentů Zadavatelem zprostředkované strategické dokumenty byly obohaceny o další relevantní materiály týkající se rozvoje oblasti sociálních služeb. Jednotlivé dokumenty byly systematicky prostudovány a klíčové pasáže, jež mají návaznost a podobu na vývoj systému sociálních služeb hlavního města Prahy, byly využity pro rámcové vymezení tohoto strategického materiálu.

•

Komparace zdrojových databází Údaje o síti poskytovatelů sociálních služeb byly získány z několika nezávislých datových zdrojů (Magistrát hlavního města Prahy, Centrum sociálních služeb Praha, příspěvková organizace, on-line databáze poskytovatelů sociálních služeb hlavního města Prahy, žádosti poskytovatelů o příspěvek ze státního rozpočtu, žádosti poskytovatelů o příspěvek z rozpočtu MHMP, resp. příslušné městské části). Veškeré údaje předkládané v tomto dokumentu byly ověřeny porovnáním jejich hodnot v dílčích databázích. Zahrnuty byly vždy nejaktuálnější dostupné informace.

6. strana z 83

ÚVOD

1


•

Dotazníkové šetření na úrovni městských částí Dotazníky určené zástupcům jednotlivých městských částí (z velké části koordinátoři komunitního plánování sociálních služeb a vedoucí odborů sociální péče příslušných úřadů MČ) zjišťovaly informace týkající se obecného stavu sociálních služeb na daném území. Dotazovány byly dále prioritní oblasti rozvoje sociálních služeb v nejbližších letech a současný stav procesu komunitního plánování dané městské části.

•

Vypracování demografické analýzy Orientačním podkladem pro formulaci prioritních oblastí rozvoje sociálních služeb byla demografická analýza hlavního města Prahy. Vyhodnoceny byly standardní demografické ukazatele bezprostředně související s potřebností sociálních služeb. Vývoj těchto ukazatelů byl konstruován v návaznosti na demografickou projekci vývoje obyvatelstva pro Českou republiku do roku 2050 vypracovanou Českým statistickým úřadem v roce 2003.

•

Systematická syntéza cílových skupin uživatelů – návrh klastrů Na základě klasifikace cílových skupin uživatelů sociálních služeb, které je využíváno v Registru poskytovatelů sociálních služeb, byla navržena varianta členění uživatelů sociálních služeb dle specifik jejich sociální situace do širších celků – klastrů.

•

Systematická analýza získaných zdrojů z hlediska poskytovaných služeb Na základě vymezení a definování pojmu potenciálu sociálních služeb byla provedena systematická analýza poměrových ukazatelů sociálních služeb.

•

Technická a elementární analýza finančních zdrojů a nákladů sociálních služeb Na základě dostupných zdrojů byla provedena analýza absolutních a relativních položek z účetních výkazů, z výkazů o pracovnících a z výkazů o nákladech na sociální služby.

7. strana z 83

ÚVOD

1


2.

VÝCHODISKA

VÝCHODISKA

V této kapitole jsou analyzovány přijaté strategické materiály na úrovních Evropské unie, České republiky a hlavního města Prahy, sledovány principy sociální politiky a sociálních služeb, jakož i popsány hlavní aktivity naplňování rozvoje sociálních služeb a z nich vyplývající strategické úkoly na úrovni České republiky a klíčové priority hlavního města Prahy v oblasti sociálních služeb.

2.1 PŘIJATÉ STRATEGICKÉ MATERIÁLY 1. Agenda sociální politiky Evropského parlamentu - Council of the European Union, 15223/01) pod názvem The Draft Point Report on Social Inclusion, prosinec 2001. 2. Bílá kniha v sociálních službách, konzultační dokument, únor 2003. 3. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, platný od 1.1.2007. 4. Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 20062008. 5. Národní akční plán sociálního začleňování NAPSI na léta 2006-2008, poslední aktualizace 10.3.2006. 6. Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, září 2005. 7. Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. 8. Strategický plán Prahy přijatý v roce 2000 usnesením 19/03 a jeho další aktualizace. 9. Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006-2010. 2.1.1 Evropské principy doporučené pro podporu sociální politiky Evropský parlament a následně Rada rozhodly v roce 2001 o vytvoření programu na podporu spolupráce členských států v oblasti boje se sociálním vyloučením - tzv. Agenda sociální politiky se důrazně zabývá kvalitou, participací a otevřenou metodou koordinace. Standardy kvality služeb v ČR jsou plně kompatibilní s evropským sociálním modelem, který je založen na sociálním začleňování a na předcházení sociálnímu vyloučení lidí. Tento přístup nejlépe charakterizuje 10 klíčových principů, které Evropská unie doporučuje pro podporu politiky začleňování – inkluze (Council of the European Union, 15223/01, viz http://ec.europa.eu/employment_social/social_inclusion/docs/15223_part1_en.pdf), a to: 1. Subsidiarita. 2. Holistický přístup. 3. Transparentnost a odpovědnost. 4. Služby přátelské k uživatelům. 5. Efektivnost. 6. Solidarita a partnerství. 7. Důstojnost a lidská práva. 8. Účast. 9. Posílení a osobní rozvoj. 10. Trvalé zlepšování a udržitelnost.

8. strana z 83

2


VÝCHODISKA

•

Subsidiarita: politika a služby se stanou propojenějšími, když budou řešeny a doručovány v místě, které je nejblíže lidem, jichž se týkají; tento princip je uplatňován s cílem vyšší kvality hlavní politické linie, avšak stává se ještě důležitějším v okamžiku, kdy se přímo týká zranitelných lidí.

•

Holistický přístup: politiku je třeba rozvíjet a služby doručovat integrovaným způsobem, který respektuje celkové potřeby člověka spíše než různá omezení organizačního charakteru.

•

Transparentnost a odpovědnost: příjemcům sociálních dávek a uživatelům služeb musí být zaručeno průhledné a otevřené rozhodování a musí existovat jasné procedury postupů při odmítnutí nebo odvolání se proti rozhodnutí (tj. ombudsman, Charta práv, apod.).

•

Služby přátelské k uživatelům: budou-li mít služby otevřený charakter, budou-li dostupné, pružné a budou-li odpovídat potřebám uživatelů, vytvoří lepší podmínky pro začleňování.

•

Efektivnost: služby, které napomáhají začlenění, reagující rychle a vstřícně na potřeby lidí bez zbytečné byrokracie, s důrazem na včasnost poskytování a se smyslem pro účelné vynakládání prostředků.

•

Solidarita a partnerství: politika a služby směřující k začleňování, podporující rozvoj solidarity a soudržnosti ve společnosti a posilující partnerství a spoluodpovědnost všech zúčastněných.

•

Důstojnost a lidská práva: politika a služby směřující k začleňování, uznávající a podporující lidskou důstojnost a základní lidská práva pro všechny prosazováním principů rovnosti a odmítáním diskriminace.

•

Účast: politika a služby směřující k začleňování jsou plánovány, doručovány a kontrolovány za účasti těch, kteří jsou ohrožováni chudobou a sociálním vyloučením.

•

Posílení a osobní rozvoj: politika a služby směřující k začleňování si kladou za cíl omezovat závislost lidí, podporovat u nich rozvoj samostatnosti v jednání a posilovat autonomii, vytvářet příležitosti k osobnímu růstu a rozvoji.

•

Trvalé zlepšování a udržitelnost: politika a služby mohou vždy více podporovat začleňování, jejich dopad na sociální začlenění může být trvalejší, jelikož mezi členskými státy existuje sílící tendence ke kontrole a monitorování výstupů politiky a poskytování služeb, stejně jako konzultace a zpětná vazba ze strany uživatelů.

Všechny citované principy jsou plně zakomponovány ve standardech kvality sociálních služeb - ty lze s důvěrou použít jako základ pro další rozvoj sociálních služeb, které budou v plném souladu s přístupy a požadavky Evropské unie.

9. strana z 83

2


VÝCHODISKA

2.1.2 Národní principy sociálních služeb Definováno je celkem sedm vůdčích principů, které tvoří základ všech sociálních služeb: 1. Nezávislost a autonomie pro uživatele služeb – nikoli závislost. 2. Začlenění a integrace – nikoli sociální vyloučení. 3. Respektování potřeb – služba je určována individuálními potřebami a potřebami společnosti, neexistuje model, který vyhovuje všem. 4. Partnerství – pracovat společně, ne odděleně. 5. Kvalita – záruka kvality poskytuje ochranu zranitelným lidem. 6. Rovnost bez diskriminace. 7. Standardy národní, rozhodování v místě. •

Nezávislost a autonomie Lidé jsou odpovědni za svůj vlastní život. Přijímají (a musí být povzbuzováni k tomu, aby přijímali) vlastní rozhodnutí o svém životním stylu v rámci mezí, které platí pro všechny členy společnosti. Mohou tvořit a musejí být povzbuzováni, aby tvořili a vyjadřovali své vlastní preference o tom, jak jim mohou sociální služby pomoci udržet nebo obnovit nezávislost. Služby by přitom měly: a) Podporovat nezávislost; mnoha lidem určitá počáteční pomoc umožní znovu nabýt nezávislosti a následně si ji udržet bez jakékoliv další pomoci. b) Respektovat rozdíly. c) Respektovat lidi jako jednotlivce a směřovat k zajištění jejich důstojnosti, individuality, práv a odpovědnosti; ve stejné situaci lidé volí na základě vlastních zkušeností, potřeb a preferencí odlišné cesty a způsoby řešení, všichni nemusí mít nutně stejné vlastnosti, potřeby nebo preference.

•

Začlenění a integrace Sociální služby existují proto, aby pomáhaly lidem udržet si své místo ve společnosti a aby je chránily před sociálním vyloučením. Sociální služby by v maximálním možném rozsahu měly lidem pomáhat žít běžným životem – umožnit jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školu, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o svou domácnost stejně jako o všechny další věci, které jsou lidmi vnímány jako samozřejmé až do chvíle, kdy nám v nich nějaký stav či událost začne v takovém chování bránit. Proto existuje velmi silná preference služeb, které jsou založeny na poskytování v rámci vlastního přirozeného společenství, což umožňuje lidem žít ve vlastním domově, pracovat, vzdělávat se, zapojit se života ve svém okolí apod., což je i to, čemu lidé dávají přirozeně a spontánně přednost.

•

Respektování potřeb Škála služeb nabízených jednotlivcům je určována potřebami lidí, nikoliv potřebami systému.

•

Partnerství Efektivní sociální služby mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud existuje spolupráce mezi všemi sektory společnosti.

•

Kvalita Uživatelé sociálních služeb a jejich rodiny musí mít důvěru ve služby, které přijímají. Poskytovatelé sociálních služeb musí být schopni posoudit, zda jimi poskytované služby jsou v souladu s přijatými standardy.

10. strana z 83

2


VÝCHODISKA

•

Rovnost Přístup lidí k sociálním službám by měl být stejný pro každého člověka na základě jeho potřeb bez ohledu na způsob života, postižení, původ, víru, věk, pohlaví nebo sexuální orientaci.

•

Rozhodování v místě Vzhledem k tomu, že způsob poskytování služeb vyplývá z potřeb jednotlivců a komunity, musí být rozhodnutí o tom, co, komu a jakým způsobem bude poskytováno, učiněno na úrovni jednotlivce a komunity. Klíčem k poskytování služeb jsou tak jednotlivé obce, od nichž se však samozřejmě neočekává, že všechno budou dělat samy – musí pracovat v těsném partnerství s krajskou samosprávou, s národní vládou, s občanskou společností i se samotnými uživateli poskytovaných služeb.

2.1.3 Aktivity pro rozvoj sociálních služeb Národní akční plán formuluje sedm hlavních aktivit naplňování rozvoje sociálních služeb. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Vytváření politického prostředí. Pohánění potřebami. Komunitní plánování. Hodnocení potřeb. Záruka kvality. Financování osob a komunit, ne financování zařízení. Podpora inovací.

•

Vytváření politického prostředí (nikoliv politické svěrací kazajky) Rozhodnutí o tom, jak budou sociální služby plánovány, poskytovány a doručovány příjemcům, musí být přijímána na nejnižší možné, nejlépe pak na místní úrovni. Sociální služby jsou provozovány na místní úrovni ku prospěchu lidí v místě. Tato zásada je zcela v souladu s myšlenkami stojícími za reformou veřejné správy - zejména s principem subsidiarity (zmiňovaném v sociální agendě Evropského parlamentu). Hlavní motivací je skutečnost, že tak je to nejlepší pro služby – a tím pro občany. Z úrovně Ministerstva práce a sociálních věcí a krajů pak musí být plněny úkoly, které místní úroveň ze své podstaty plnit nemůže, např. definice jasných pravidel pro vývoj služeb, pravidel pro tvorbu systému kontroly a hodnocení služeb s cílem transparentnosti naplňování záměrů sociální politiky a efektivnosti využívání veřejných fondů apod.

•

Pohánění potřebami Jedním ze základních rysů moderního systému sociálních služeb je, že reaguje na potřeby. Potřeba je tím, co rozvoj služeb pohání a motivuje, co určuje, jaký druh služeb, kde, kým a v jakém rozsahu bude poskytován, kdo tuto službu bude užívat atd. Služby tedy nejsou poskytovány na základě určité předem definované kvóty nebo normy pro standardizovanou skupinu jejich příjemců, o nichž se předpokládá, že mají zcela identické potřeby.

•

Komunitní plánování Pro stanovení potřeb jsou podstatné dva aspekty – potřeby komunity a potřeby jednotlivců. Nástrojem pro reagování na obou typů potřeby je proces komunitního plánování, v němž hrají jako přirození primární aktéři hlavní roli právě obce. Zákonem stanovené hranice obcí definují geografickou oblast, se kterou se lidé mohou identifikovat. Obce mají již nyní povinnost starat se o sociální péči, ovšem především ve smyslu poskytování občanům odbornou pomoc při poskytování služeb sociální péče. Vytváření konkrétních podmínek pro sociální péči patří do samostatné působnosti obcí.

11. strana z 83

2


VÝCHODISKA

•

Hodnocení potřeb Předpokladem úspěšné realizace aktivit směřujících k rozvoji sociálních služeb je znalost potřeb uživatelů sociálních služeb a rovněž schopnost jejich vzájemné komparace s cílem uspokojovat následně potřeby těch lidí – příjemců sociálních služeb, kteří tyto služby aktuálně nejvíce potřebují. Monitorovány a hodnoceny přitom musí být primárně potřeby jednotlivého konkrétního občana v kontextu prostředí, v němž žije (své rodiny, komunity apod.), nikoliv pak předpokládané potřeby určité kategorie či skupiny lidí.

•

Záruka kvality Sociální služby jsou podle své definice služby určené pro sociálně oslabené občany, kteří jsou ohroženi vyloučením z běžného života společnosti. S ohledem na tuto skutečnost je více než nutné, aby i sociální služby disponovaly adekvátním standardem svého poskytování, který jasně sdělí: • uživatelům služeb a jejich rodinám: co mohou očekávat od služeb, které jsou jim poskytovány, co mohou žádat od konkrétních osob poskytujících sociální služby, jaké jsou jejich práva a povinnosti apod. • poskytovatelům: jaké jsou nároky na jimi realizované sociální služby, jak se chovat, aby jimi poskytované služby byly kvalitní apod. Standardy se obvykle vztahují na oba klíčové aspekty sociálních služeb – na kvalitu realizovaných služeb i na kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti pracovníků, kteří tyto služby fyzicky poskytují.

•

Financování osob a komunit, ne financování zařízení Má-li být respektován princip primárnosti potřeb jednotlivých občanů – příjemců sociálních služeb, musí i zdroje pro poskytování sociálních služeb plynout přímo do komunit k jednotlivým občanům, nikoliv napřímo financovat stranu nabídky sociálních služeb.

•

Podpora inovací Podporou inovací se rozumí podpora poskytovatelů k vytváření nových sociálních služeb, které budou odpovídat individuálním potřebám i potřebám komunity a budou splňovat cíle sociálních služeb. V ranných fázích vývoje nových služeb lze přitom předpokládat nutnost podpory poskytovatelů, zejména při přípravě pilotních projektů, realizaci nových kapacit či přípravě rekvalifikačních školení a kurzů pro personál.

2.1.4 Národní priority V rámci státní strategie byly vymezeny tři priority Národního akčního plánu sociálního začleňování na léta 2006-2008 (poslední aktualizace 10.3.2006, http://www.mpsv.cz/2091) 1. Posílení integrace osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením, odstraňování bariér vstupu a udržení se na trhu práce. 2. Posílení soudržnosti rodiny a posílení povědomí o mezigenerační solidaritě. 3. Rozvoj partnerství v politice sociálního začleňování. •

Posílení integrace osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením, odstraňování bariér vstupu a udržení se na trhu práce o Důraz na prevenci sociální exkluze prostřednictvím vzdělávacích programů, poradenstvím pro lidi ohrožených sociálním vyloučením apod. včetně monitoringu osob ohrožených pastí sociální exkluze a definice možností řešení takových situací (zejména ve vztahu k osobám dlouhodobě nezaměstnaným, osobám se zdravotním postižením, seniorům, osobám ze sociálně vyloučených romských lokalit, imigrantům, obětem trestné činnosti, domácího násilí, obětem obchodu s lidmi, osobám opouštějících zařízení pro výkon ústavní péče ad.),

12. strana z 83

2


o o

VÝCHODISKA

podpora zavádění nových inkluzivních postupů k rozvoji služeb, podpora zavádění principů sociální ekonomiky, podpora politiky sociální inkluze, podpora poskytování sociálního poradenství a podpora poskytování terénních a ambulantních sociálních služeb, nejlépe pak v přirozeném sociálním prostředí osob.

•

Posílení soudržnosti rodiny a posílení vědomí o mezigenerační solidaritě o prevence sociálního vyloučení rodičů pečujících o děti v rámci mateřské/otcovské dovolené, o zapojení těchto rodičů do místní komunity, spolků a sdružení, o vytvořit vhodné formy podpory rodin ohrožených chudobou, o monitorovat rodiny ohrožených chudobou, o zaměřit se na monitorování rodin, které se ocitly v nepříznivé životní situaci, o podpořit dostupnost a využití rodinné mediace a zvýšit prestiž mediátorů, o podpořit vzdělávání a výcvik mediátorů, o podpořit zvyšování povědomí o dětských právech, o soustředit se na zefektivnění přípravy žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči, o zrychlit proces osvojení nebo žádání o převzetí dítěte do pěstounské péče, o podpořit mezigenerační setkávání a účast na společných aktivitách.

•

Rozvoj partnerství v politice sociálního začleňování o vzdělávat pracovníky v procesech plánování dostupnosti sociálních služeb, o institucionalizovat podporu při zavádění inovací a zlepšování kvality sociálních služeb, o vytvářet „svobodný“ prostor pro přicházení s inovacemi a zlepšeními stávajících sociálních služeb, o soustředit pracovní příležitosti, služby a do obvodových a lokálních center pro přiblížení lokalitám bydlení, o podporovat nebo vytvářet lokální zaměstnanost, o podporovat dobrou dostupnost center, služeb a zařízení veřejného vybavení, o zajistit informovanost o centrech a poskytovaných službách v místě bydliště nebo zaměstnání.

2.1.5 Strategické úkoly Z národní strategie priorit vyplývají následné strategické úkoly pro rozvoj sociálních služeb jako podklad pro tvorbu komunitního plánování a pro naplňování akčního plánu rozvoje sociálních služeb v přesném rozvržením aktivit - pro tento dokument jsou důležité úkoly na léta 2007 a 2008. Rok 2007 Oblasti KVALITA FINANCE

Úkoly Žádný poskytovatel nesmí poskytovat sociální služby, aniž by byl držitelem platného oprávnění (licence) a žádný garant nesmi uzavírat smlouvu nebo dohodu o úrovni služeb s poskytovatelem, který nemá platné oprávnění. Prostředky na sociální služby budou obce dostávat ze tří zdrojů: • účelově vázané prostředky z daňových výnosů, • poplatky, které budou platit uživatelé sociálních služeb, • vlastní zdroje obcí. Obce budou tyto prostředky využívat co nejefektivněji s cílem poskytovat co nejširší škálu sociálních služeb a uspokojit tak potřeby svých obyvatel v co největší míře. K využívání těchto prostředků budou obce uzavírat smlouvy s poskytovateli služeb odpovídajících potřebám občanů (v souladu s komunitním plánem a prioritami obce).

13. strana z 83

2


Rok 2008 Oblasti KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ

VÝCHODISKA

Úkoly Každá obec si musí vytvořit a schválit komunitní plán pro poskytování a rozvoj sociálních služeb s cílem uspokojit potřeby komunity (obce). Tento plán obsahuje analýzu stávající situace, silných stránek a slabin rozvoje služeb v obci, a cíle rozvoje specifikovaných služeb. Při tvorbě komunitního plánu a stanovení priorit obec bude brát zřetel na priority vyhlášené MPSV nebo krajskými orgány v rámci plánu regionálního.

2.1.6 Klíčové priority hlavního města Prahy Na základě formulace zásadních strategických úkolů a činností v letech 2007 a 2008 a na základě všech výše uvedených principů a předpokladů byl pak formulován nástin strategických priorit pro hlavní město Prahu, v jejich konkretizaci a rovněž rozdělen na pět základních priorit dalšího rozvoje sociálních služeb na území hlavního města. 1. Integrace lidí se zdravotním postižením mezi zdravou populaci a handicapovaných dětí do běžných škol. 2. Preferování alternativních způsobů sociální péče. 3. Vznik fungujícího trhu s byty při respektování nezbytných sociálních jistot. 4. Prohloubení účasti občanské veřejnosti a dalších subjektů na správě města. 5. Prosazování účinného systému prevence a snižování kriminality. •

Integrování lidí se zdravotním postižením mezi zdravou populaci a handicapovaných dětí do běžných škol o odstraňovat bariéry v objektech a vstupech do nich, na veřejných prostranstvích a při použití všech druhů veřejné dopravy, o vytvořit nájezdové a speciálně označené chodníky, o vybudovat vstupy do podzemní dopravy na všech stanicích a používat speciálně upravené tramvaje s nástupnými plošinami, o usnadnit příjemcům sociální pomoci co nejširší pracovní uplatnění a integraci do společnosti, o rozvíjet pobyt v domácím prostředí, domácí ošetřovatelské služby a společně s pečovatelskou službou je kombinovat s osobní asistencí, o umožnit práci doma, domluva se zaměstnavatelem nebo na smlouvu o dílo, o vytvořit program pro pracovní poradenství pro rodiny s postiženými dětmi o vytvořit programy pracovního a kariérového uplatnění postižených dětí, o navýšit počet poradenských psychologů zabývajících se zdravotním postižením dětí o vytvořit programy pro zvládání osobních problémů a krizí postižených dětí, o prohloubit spolupráci pracovišť rané péče, pedagogicko-psychologických poraden, center léčebné rehabilitace s činností sdružení zdravotně postižených, o vytvořit identifikační modely pro děti s postižením, o začlenit úspěšné občany se zdravotním postižením do poradenství nebo vzdělávání, o podporovat, vytvořit podmínky pro osobní asistenci pro děti s handicapem, o vytvořit programy osobních asistentů pro zrakově postižené jako jsou předčitatelé a pro neslyšící pak tlumočníci znakového jazyka a artikulační tlumočníci, o podpořit aktivity a setkání se „zdravými“ vrstevníky v jejich přirozeném prostředí.

14. strana z 83

2


VÝCHODISKA

•

Preferování alternativních způsobů sociální péče o preferovat vznik a provoz sociálních zařízení s menší kapacitou, o snažit se o jejich rozmístění na celém území Prahy, o podporovat terénní zdravotní péči a sociální pomoc, o monitorovat kvalitu sociálních služeb a hájit zájmy klientů a marginálních skupin, o vybudovat domov pro neslyšící seniory, o podpořit učení se znakové řeči i mimo speciální vzdělávání, kurzy pro veřejnost, o vybudovat zařízení komunitní péče pro seniory (s tím spojit i změnu přístupu ke starším lidem a ke stáří obecně prostřednictvím vzdělávacích programů pro širší veřejnost), o zabývat se stářím a stárnutím jako fenoménem díky stárnutí populace, o podporovat gerontologii, gerontopsychologii a gerontosociologii na vysokých školách, o zjišťovat potřeby dnešních starších lidí nastupujících do důchodu (viz změna sebevnímání starších lidí, postupně se přibližující vnímání v západoevropských zemích).

•

Vznik fungujícího trhu s byty při respektování nezbytných sociálních jistot o podporovat dostupnost bydlení, o orientovat obecní a státní prostředky na obnovu a výstavbu komunálních bytů, o výstavba tzv. startovních bytů, o výstavba tzv. sociálních bytů pro rodiny s nižším příjmem, o výstavba komunálních bytů, o zamezit vzniku sociálně problémových komunit, o vytvořit mechanismy na podporu vzniku a fungování neziskových organizací pro výstavbu a správu relativně levného bytového fondu, o podpořit a realizovat aktivity zaměřené na zvyšování zaměstnatelnosti osob a prevence ztráty bydlení.

•

Prohloubení účasti občanské veřejnosti a dalších subjektů na správě města o podporovat občanské společnosti, o vysvětlit, co je občanská společnost, o podporovat partnerství a spolupráci mezi orgány města, městských částí a občanskými sdruženími, neziskovými organizacemi, spolky, nadacemi a dalšími občanskými aktivitami při řešení otázek např. sociálně problémové skupiny obyvatelstva, o zřídit konzultační orgány pro komunikaci s veřejností a soukromým sektorem.

•

Prosazování účinného systému prevence a snižování kriminality o formulovat program prevence kriminality, o podporovat oběti trestných činů, o psychoterapeuticky nebo psychologicky podporovat oběti násilných trestných činů, o provádět prevenci drobné pouliční kriminality pro bezpečí občanů a návštěvníků (plán přijatý v roce 2000 usnesením 19/03 včetně jeho dalších aktualizací: http://monet.cz/strategplan/obsah.asp).

15. strana z 83

2


VÝCHODISKA

2.2 DEMOGRAFICKÉ INFORMACE Demografický vývoj je jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících jak obecný charakter národní sociální politiky, tak potřebu zabezpečení konkrétních sociálních služeb v rámci zkoumaného regionu - v našem případě jde o hlavní město Prahu. V souvislosti s obecným demografickým vývojem celého evropského prostoru lze také v České republice vysledovat trendy, které mají přímý i nepřímý dopad na systém sociálních služeb. Mezi nejvýraznější patří: • snižování porodnosti (odkládání porodů do vyššího věku, přičemž některé zůstávají nerealizované; souvislost se změnou hodnotových postojů, zhoršenou ekonomickou situací, problematikou bydlení) • stárnutí společnosti (návaznost na snižování porodnosti, zvyšuje se naděje dožití, průměrný věk) • zvyšování počtu rozvodů, neúplných rodin a domácností jednotlivců • zvyšující se riziko nezaměstnanosti (spíše než s demografickými je tento jev spojen se socio-ekonomickými procesy) • zvětšují se rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími obyvateli (hrozba sociálního vyloučení, marginalizace sociálně slabých skupin obyvatel) V následujícím textu se budeme věnovat demografickým ukazatelům, které podle našeho názoru bezprostředně souvisejí s potřebností sociálních služeb a jejichž vývoj ovlivní také budoucí podobu sítě poskytovaných sociálních služeb. Vývoj vybraných ukazatelů je načrtnut v tendencích zaznamenaných v demografické projekci vývoje obyvatelstva pro Českou republiku do roku 2050 vypracované Českým statistickým úřadem v roce 2003. Praha je hlavním městem České republiky, zároveň je i krajem a obcí. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů. Území Prahy tvoří jednotný správní celek – hlavní město Prahu. Z hlediska samosprávního uspořádání je rozčleněna na 57 městských částí, z hlediska výkonu státní správy na 22 správních obvodů (od 1. 7. 2001). 2.2.1 Vývoj počtu obyvatel hlavního města Prahy Základním demografickým ukazatelem je vývoj počtu obyvatel daného území. Tento je ovlivněn jednak tzv. přirozenou měnou obyvatelstva (procesy rození, umírání), ale také faktory tzv. mechanické reprodukce obyvatelstva (migrace). K 1.1. 2007 žilo na území hlavního města Prahy 1 188 126 obyvatel, což představuje více než 11% veškerého obyvatelstva ČR. Ve srovnání s Českou republikou vykazuje vývoj počtu obyvatel hlavního města Prahy značné demografické odlišnosti, jelikož je ve velké míře ovlivněn dlouhodobou migrací (jinde jsou rozhodujícím faktorem ovlivňujícím počet obyvatel výkyvy porodnosti související s historicko-demografickými událostmi). V následujícím grafu je vidět odlišný vývoj počtu obyvatel v České republice a v Praze v desetiletých intervalech.

16. strana z 83

2

VÝCHODISKA


Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v ČR/HMP mezi lety 1920-2005 100 000 000

10 000 000

1 000 000

100 000 1920

1930

1940

1950

1960

1970

Praha

1980

1990

2000

2006

ČR

Jak je zřejmé z grafu, celkový počet obyvatel Prahy se dlouhodobě zvyšoval až do 90. let minulého století. Od roku 1993 však již imigrační přírůstek nedokáže kompenzovat úbytek přirozenou měnou, což znamená, že od počátku 90. let se také Praha potýká s problémem úbytku stálého obyvatelstva. Z důvodu přehlednějšího znázornění vlivu migrace na vývoj počtu obyvatel, kombinuje následující graf ukazatele přirozené měny obyvatelstva (poměr narozených a zemřelých), přírůstku migrace (poměr přistěhovalých a vystěhovalých na dané území) a celkového přírůstku obyvatelstva, který je dán součtem předešlých.

Graf č. 2: Bilance přírůstků obyvatelstva v Praze v letech 1950-2006

15 000

10 000

5 000

0 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 -5 000

-10 000

-15 000 Celkový přírůstek

Přírůstek stěhováním

17. strana z 83

Přirozený přírůstek

2

VÝCHODISKA


Z grafu je zřejmé, že zvláště v posledních desetiletích je vliv migrace na vývoj počtu obyvatel Prahy naprosto zásadní. Nutno uvést, že v jednotlivých správních obvodech zaznamenáváme ve vývoji počtu obyvatel odlišné tendence. Zatímco v obvodech vnitřní části Prahy dochází k postupnému úbytku obyvatelstva a tím i ke snižování jejich podílu na celkovém počtu obyvatelstva, v částech okrajových je patrný nárůst. Tento stav souvisí s věkovou strukturou a s urbanistickým vývojem (výstavbou nových obytných kapacit) jednotlivých městských částí. Přirozený přírůstek byl v roce 2006 ve všech vnitřních částech Prahy záporný, nejvyšších záporných hodnot dosahoval v Praze 10 (zemřelých bylo o 461 více než narozených než zemřelých). Naproti tomu všechny okrajové části Prahy měly kladný přirozený přírůstek, nejvyšší je v Praze 13 a 14 (297, resp. 264 více narozených), kde byla v předchozích letech i v současnosti větší bytová výstavba a vyšší nabídka bydlení pro mladé rodiny. Jak již bylo uvedeno, je celkový počet obyvatel celé Prahy výrazně kompenzován mechanickou reprodukcí obyvatelstva. Hodnoty celkového přírůstku obyvatel, ukazatele, který zohledňuje také migraci obyvatel pro jednotlivé MČ znázorňuje následující graf.

Graf č. 3: Celkový přírůstek obyvatelstva v MČ za rok 2006

Praha 9 Praha 15 Praha 19 Praha 14 Praha 21 Praha 13 Praha 8 Praha 10 Praha 18 Praha 5 Praha 12 Praha 20 Praha 16 Praha 17 Praha 22 Praha 6 Praha 4 Praha 7 Praha 11 Praha 3 Praha 1 Praha 2 -1 000

-500

0

500

1 000

1 500

Z grafu vyplývá, že nejvyššího celkového přírůstku dosahovala Praha 9 (v absolutních číslech 974), zatímco nejvýraznějšího úbytku Praha 2 (ve sledovaném období ubylo 850 obyvatel).

18. strana z 83

2

VÝCHODISKA


Na rozdíl od prognóz ČSÚ vypracovaných pro celou Českou republiku jsou projekce vývoje obyvatelstva pro jednotlivé kraje vypočítávány bez zohlednění vnitřní i zahraniční migrace. Důvodem je fakt, že při jejím odhadu nelze vycházet z trendu minulých let (vývoj migrace je považován za nepředvídatelný). Citovaná prognóza tedy pracuje s hypotetickým vývojem počtu a věkového složení obyvatelstva krajů ovlivněného pouze jeho přirozenou reprodukcí. Z projekce vyplývá, že v žádném kraji by se počet obyvatel přirozenou měnou zvyšovat neměl. Úbytky se naopak budou postupně prohlubovat. Nejvýrazněji by se v období 20022050 měl snížit přirozenou měnou počet obyvatel Plzeňského kraje a Prahy. K dramatickému poklesu (až na 76% stávajícího stavu v roce 2050) může zabránit pouze imigrace mladých lidí, avšak jejich podíl je v Praze nižší než v ostatních regionech. Grafické zpracování projekce pro hlavní město Prahu ve srovnání s předpokládaným vývojem v České republice podává následující graf.

Graf č. 4: Projekce vývoje počtu obyvatel do roku 2050 (nezahrnuta migrace) 100000000

10000000

1000000

100000 2007

2010

2015

2020

2025

2030

HMP

2035

2040

2045

2050

ČR

2.2.2 Věková struktura obyvatelstva hlavního města Prahy Věková struktura obyvatel je významnou demografickou charakteristikou, která má svůj dopad prakticky ve všech oblastech společenského, politického a ekonomického života. Je dána dlouhodobým vývojem porodnosti, úmrtnosti a migrace. Věková struktura obyvatelstva České republiky je konzistentní (na úrovni jednotlivých krajů ČR se příliš neliší) – v celorepublikovém měřítku dochází od počátku 90. let minulého století ke stárnutí populace (podíl nejmladší věkové skupiny 0-14 let se snižuje, naopak vzrůstá zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let). Jediným regionem, který se výrazně odlišuje, je hlavní město Praha. Ve srovnání s ostatními regiony ČR je obyvatelstvo Prahy výrazně starší. 1 1

K nepříznivému vývoji porodnosti musíme také přičíst vliv migrace. V posledních letech je zřejmý trend stěhování za hranice „velké Prahy“. Vystěhovalectví nejvíce postihuje mladou generaci (odcházejí mladé rodiny s dětmi) a do Prahy se přistěhovávají zejména starší občané bez dětí (největší počet přistěhovalých je ve věku 50-59 let).

19. strana z 83

2

VÝCHODISKA


Ukazatelů charakterizujících věkovou strukturu obyvatelstva je více. V následujícím textu budeme věnovat pozornost poměru hlavních věkových skupin obyvatel (0-14 let, 15-64 let, 65 a více let), vývoji průměrného věku a tzv. indexu ekonomického zatížení. Poslední dostupná data potvrzují výrazný úbytek dětí do 14-ti let. Podíl dětské složky obyvatelstva (0-14let) klesl v České republice na méně než pětinu všeho obyvatelstva. Neustálý pokles předprodukční složky se již projevuje a přináší komplikace do všech oblastí, ve kterých je nutné plánovat péči o děti a mládež (počet mateřských, základních škol, dětských lůžek v nemocnicích apod.). Vzhledem k očekávanému vývoji bude tento trend nadále pokračovat. Na druhém konci věkového spektra je situace neméně varující. Praha má jako jediný kraj v ČR výrazně vyšší podíl osob v poprodukčním věku než ve věku předprodukčním. Po roce 2005 bude podíl osob starších 64 let prudce stoupat a lze předpokládat, že v souvislosti s těmito demografickými tendencemi výrazně vzroste také potřebnost sociálních a zdravotních služeb poskytovaných cílové skupině seniorů. Charakteristickým demografickým rysem hlavního města Prahy je trvale vysoké zastoupení obyvatel v produktivním věku (15-59 let, resp. 15-64 let), jež je zapříčiněno vysokou koncentrací pracovních příležitostí.

Graf č. 5: Srovnání věkové struktury ČR/HMP/MČ za rok 2005 Česká republika Hl. m. Praha Praha 13 Praha 17 Praha 14 Praha 15 Praha 12 Praha 18 Praha 21 Praha 11 Praha 20 Praha 22 Praha 5 Praha 16 Praha 19 Praha 8 Praha 9 Praha 1 Praha 7 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 6 Praha 10 0,0

10,0

20,0

30,0 0-14

40,0

50,0 15-64

20. strana z 83

60,0

70,0 65+

80,0

90,0

100,0

2

VÝCHODISKA


Srovnání skladby věkové struktury obyvatelstva dle základních demografických generací pro Českou republiku, hlavní město Prahu a jednotlivé městské části Prahy podává předchozí graf. V České republice byl podíl nejmladší věkové skupiny obyvatel 14,6%. V rámci hlavního města Prahy je tato situace ještě závažnější – podíl nejmladší generace tvořil v roce 2005 pouhých 12,3 % ze všeho obyvatelstva. Z grafu je dále zřejmé, že pro vnitřní část Prahy je charakteristické vysoké zastoupení starší populace a podíl první biologické generace (0-14 let) je v zde výrazně nižší než v okrajových částech Prahy. Praha 4, Praha 6 a Praha 10 má více než 20% populace starší 65 let. Naproti tomu u správních obvodů „vnější Prahy“, Praha 13, Praha 14, Praha 17 a Praha 22 lze pozorovat nejvyšší podíl nejmladší generace. Ovlivňují to především migrační trendy v rámci území hlavního města Prahy v návaznosti na urbanistickou politiku konkrétní městské části (nová výstavba spojená s možností bydlení pro mladé rodiny s dětmi). Údaj, který věkovou charakteristiku populace vhodně dokresluje, je průměrný věk obyvatelstva na daném území. Ten vyjadřuje průměrné stáří všech žijících obyvatel populace. Vzhledem k nepříznivé věkové struktuře je průměrný věk obyvatel hlavního města Prahy trvale vyšší než průměrný věk v ČR a je současně nejvyšší ze všech krajů republiky.

Graf č. 6: Průměrný věk MČ dle SLDB 2001

38,8

Česká republika

41,4

Hlavní město Praha

44,9

Praha 10

43,9

Praha 4

43,8

Praha 6

43

Praha 2 Praha 1

43

Praha 3

42,9 42,8

Praha 7

41,6

Praha 8

41,1

Praha 9

39,8

Praha 5 Praha 11

38,9 37,9

Praha 12

37,6

Praha 15

36,5

Praha 14 34,3

Praha 13 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Podle tohoto srovnání patří mezi nejstarší městské části Praha 10, Praha 4, Praha 6, Praha 2, Praha 1 (hodnoty průměrného věku zde překračovaly 43 let). Naopak, lidé s nejnižším věkovým průměrem obývají Prahu 13, Prahu 14, Prahu 15, Prahu 12. Posledním zde použitým ukazatelem vztahujícím se k věkové struktuře obyvatelstva je tzv. index ekonomického zatížení. Zvolili jsme jej pro jeho názornost – ukazuje poměr ekonomicky neproduktivního obyvatelstva (souhrn dětí a seniorů v důchodovém věku) na 100 osob v produktivním věku. 21. strana z 83

2

VÝCHODISKA


Graf č. 7: Porovnání indexu ekonomického zatížení ČR/HMP

2005

40,6

38,7

2004

40,8

39,2

2003

41,2

39,9

2002

40,7

2001

41,8

41,5

42,3 42,9

2000

42,5 36

37

38

39

Hl. m. Praha

40

41

42

43

44

Česká republika

Na 100 osob v produktivním věku připadalo v Praze v roce 2005 necelých 39 osob ve věku ekonomicky neaktivním. Ve srovnání s ostatními regiony ČR je to méně. Z grafu je také zřejmé, že během prvního desetiletí nového milénia počet závislých osob meziročně mírně klesá. V následujících letech je však v souvislosti se stárnutím početně silných poválečných ročníků očekáván nárůst zatíženosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. V Praze bude tento trend značně ovlivněn migrací a lze předpokládat, že nárůst ekonomického zatížení bude méně výrazný než jinde v ČR (podle závěrů zmiňované projekce vývoje obyvatel by v roce 2050 na 100 ekonomicky aktivních obyvatel připadlo 80 obyvatel neproduktivních). V následující tabulce lze nalézt index ekonomického zatížení vyjádřený pro jednotlivé městské části v roce 2005. Správní obvody HMP

Index Správní ekonomického obvody HMP zatížení

Index ekonomického zatížení

Praha 10 Praha 6 Praha 4 Praha 2 Praha 19 Praha 7 Praha 16 Praha 1 Praha 14 Praha 3 Praha 9

50,1 49,3 47,8 42,4 41,6 40,9 40,3 38,7 38,6 38,4 37,7

37,3 36,7 36,4 35,1 32,2 29,2 29,1 29,0 28,3 27,8 27,3

Praha 22 Praha 18 Praha 8 Praha 5 Praha 21 Praha 13 Praha 20 Praha 12 Praha 15 Praha 17 Praha 11

22. strana z 83

2

VÝCHODISKA


Nejvíce ekonomicky zatížených obyvatel v produktivním věku (nejméně příznivý poměr závislých a nezávislých skupin obyvatelstva) dosahují podle údajů z roku 2005 městské části Praha 10, Praha 6, Praha 4, Praha 2, Praha 19 a Praha 7. Tyto městské části dosahují dokonce vyšších hodnot tohoto ukazatele než činí celorepublikový průměr, na 100 obyvatel ekonomicky aktivních zde připadá více než 40 ekonomicky neproduktivních obyvatel. V souvislosti s tím, lze očekávat také zvýšené materiální, personální a finanční nároky na zabezpečení sociálních služeb určených jednak dětem a mládeži, ale především lidem v důchodovém věku. Jak již bylo uvedeno, podle všech ukazatelů je v současné době pražské obyvatelstvo výrazně starší. Pokud vezmeme v úvahu již zmiňovanou projekci vývoje obyvatelstva vypracovanou ČSÚ, její scénář předpovídá pro hlavní město Prahu dramatický pokles podílu produkční složky populace (15 – 64 let) a naopak prudký vzestup složky poprodukční. Vzhledem k již tak výraznému demografickému stáří obyvatel Prahy a nízké míře porodnosti se očekává pokles podílu produkční složky o třetinu stávajícího stavu (s vědomím nezohlednění migrace). Zastoupení podle ekonomických generací by tak například na začátku, v polovině a ke konci prognózovaného období bylo následující:

Graf č. 8: Projekce věkového složení obyvatelstva HMP do roku 2050

2007

12,6

2025

12,9

2050

70,9

61,9

13,9

0,0

10,0

16,5

25,2

51,8

20,0

30,0

0-14

40,0

34,3

50,0

60,0

15-64

70,0

80,0

90,0

100,0

65+

V následujícím oddíle budeme věnovat krátkou pozornost vybraným demografickým a statistickým ukazatelům, které souvisejí s potřebností sociálních služeb nepřímo. Informace o nich indikují výskyt potenciální poptávky po specifických sociálních službách pouze zprostředkovaně a orientačně. 2.2.3 Rozvodovost v hlavním městě Praze Ačkoliv je současná atmosféra ve společnosti k rozvodům víceméně tolerantní, nese s sebou toto chování řadu společensky nežádoucích důsledků (negativně je ovlivněn např. rodinný život a výchova dětí). Míra rozvodovosti v České republice je dlouhodobě vysoká. Ačkoliv došlo po roce 1990 k jejímu dalšímu nárůstu, v posledních letech se pohybuje stabilně okolo hodnoty 0,03% (jsou rozváděna 3 manželství na každých 1000 obyvatel). Při konfrontaci tohoto údaje s počtem uzavřených sňatků zjišťujeme, že např. v roce 2002 bylo na každých 100 uzavřených sňatků paralelně jiných 60 manželství rozvedeno. Obdobnou situaci vykazuje

23. strana z 83

2

VÝCHODISKA


i hlavní město Praha (v uvedeném roce 2002 připadlo v Praze na 100 uzavřených sňatků 58 rozvodů). Pro srovnání nabízíme přehled uzavřených a rozvedených sňatků za jednotlivé městské části během loňského roku. Nutno poznamenat, že tato data vycházejí ze statistik registrovaných rozchodů. V současnosti se stává stále významnějším způsobem partnerského života tzv. nesezdané soužití (ČSÚ používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství ) a údaje o započetí nebo ukončení těchto svazků neexistují.

Graf č. 9: Hodnoty indexu rozvodovosti na jednotlivých MČ v roce 2006

Praha 7

38,5 39,6

Praha 18 Praha 10

41,9 44,2

Praha 22 Praha 1

46,7

Praha 5

47,4

Praha 11

47,4

Praha 3

48,3 49,1

Praha 2

53,7

Praha 9

54,4

Praha 6

57,0

Praha 19 Praha 8

57,9 59,5

Praha 17 Praha 4

60,7

Praha 21

61,3 64,9

Praha 13 Praha 12

66,0 67,3

Praha 14 Praha 16

68,9

Praha 20

69,2 88,8

Praha 15 0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

Nejméně dramatický podíl uzavřených sňatků a rozvodů dosahuje městská část Praha 7, naopak, nejméně příznivá je z tohoto pohledu situace na Praze 15. Pokud vycházíme z celorepublikových statistik, dojde ročně k rozpadu kolem 20 000 rodin s nezletilými dětmi, rozvodem je tak zasaženo kolem 30 000 dětí (28, 7 tisíc v roce 2005).

24. strana z 83

2

VÝCHODISKA


2.2.4 Národnostní menšiny a cizí státní příslušníci v hlavním městě Praze Příslušnost jedince k některé z národnostních skupin je v České republice opakovaně zjišťována při SLDB tzv.deklaratorní metodou. Každý občan má právo svobodně, na základě vlastního rozhodnutí prohlásit, které národnostní skupiny se cítí být příslušníkem. Souvisí to s chápáním pojmů národ a národnost v současné antropologii. Tzv. primordiální hledisko, které chápe národnost jako něco přirozeného, daného pokrevními pouty a rodovými vazbami, je nahrazeno pohledem konstruktivistickým, který se odvolává na konkrétní sociálně kulturní kontext jednotlivce/rodin a sebeidentifikaci s širší národnostní skupinou (např. během posledních dvou cenzů došlo k úbytku deklarovaných příslušníků romské národnosti; zatímco v roce 1991 se k této národnosti přihlásilo 32 903 obyvatel, při posledním sčítání tak učinilo již jen 11 746 - k romské národnosti se hlásí jen menší část jejích příslušníků a v praxi nejsou tyto údaje využitelné). Dalším údajem o národnostní struktuře obyvatelstva, který je evidován v demografických statistikách je přítomnost občanů cizí státní příslušnosti. Obojí je zaznamenáno v následujících grafech.

Graf č. 10: Složení obyvatel HMP dle národnosti v roce 2001

0,22

vietnamská ukrajinská

česká národnost 93,1%

0,40 0,15

německá polská

0,13 0,06

romská

1,65

slovenská 0,01

slezská moravská

0,22

0,00

0,20

0,40

0,60

0,80

1,00

1,20

1,40

1,60

Graf č. 11: Cizinci žijící na územi HMP v roce 2005

Spojené státy

2 373

Bulharsko

počet cizinců celkem 90 209

1 627

Moldavsko

1 233

Německo

1 959

Rusko

8 646

Polsko

1 746

Vietnam

5 004

Slovensko

14 267

Ukrajina

30 748 0

5 000

10 000

15 000

20 000

25. strana z 83

25 000

30 000

35 000

1,80

2


VÝCHODISKA

Osoby s cizím státním občanstvím s povolením k trvalému či dlouhodobému pobytu představovaly v roce přibližně 8% obyvatelstva hlavního města Prahy (jde o více než čtvrtinu všech cizinců na území ČR). Nejčastěji byli zastoupeni občané Ukrajiny, Slovenska, Ruska a Vietnamu. Ze zemí na západ od hranic České republiky měly nejsilnější podíl USA. V budoucnosti lze očekávat nárůst počtu cizinců či obyvatel hlásících se k jiným národnostem. Po otevření mezinárodního trhu práce lze očekávat také vyšší vyjížďku do zaměstnání českého obyvatelstva do zemí EU. Vzestup mezinárodní migrace s sebou může přinést řadu problémů. Jde především o příliv uprchlíků, s nímž souvisí azylová řízení, problematika poskytnutí přístřeší apod., otázka integrace národnostních menšin do majoritní společnosti, problematika xenofobie či netolerance ve společnosti a z toho vyplývající segregace jiných národnostních skupin (vznik ghet). Možný je také růst kriminality, státní správa eviduje poměrně vysoký podíl trestných činů spáchaných cizinci. Většina z těchto tendencí bude mít s velkou pravděpodobností dopad na poskytování specifických sociálních služeb. 2.2.5 Bezdomovectví v hlavním městě Praze V současné době nejsou k dispozici vyčerpávající statistické údaje umožňující přesnou demografickou analýzu bezdomovectví na území hlavního města Prahy. V toto textu vycházíme z publikace: „Bezdomovectví v hlavním městě Praze“, kterou v roce 2004 zpracovalo MCSSP (Centrum sociálních služeb Praha, příspěvková organizace). Uvedené údaje vycházejí ze statistik pražských organizací zabývajících se touto problematikou (Armády spásy; MCSSP, nyní CSSP), z výsledků sčítání bezdomovců v Praze z února 2004 a primárně charakterizují skupinu tzv. zjevných (viditelných) bezdomovců. 2 Dle výsledků sčítání dosáhl celkový počet bezdomovců v Praze v roce 2004 3096 osob. V rozdělení bezdomovecké populace podle pohlaví představují ženy 14% a muži 86%. Bezdomovectví žen je záležitostí především latentní, skryté formy. Většina bezdomovců jsou lidé v produktivním věku. Nejvíce bezdomovců spadalo do věkové kategorie 25-60 let (72,8%), následovala kategorie do 25 let (14,2%) a nad 60 let (8,5%), odhadnout věk se nepodařilo u 140 osob (4,5%). Nízké zastoupení starších věkových kategorií (nad 60 let) je dle závěrů citované zprávy dáno celkově nižší délkou dožití bezdomovců. V úvahu přichází i zkreslení způsobené tím, že část bezdomovců vyššího věku pobývá v některém specializovaném ubytovacím zařízení (domovy důchodců, stacionáře apod.), a nepohybuje se tedy ve skupině zjevných bezdomovců. Největší zastoupení mezi bezdomovci mají nesezdaní či rozvedení lidé (75% žen a 87% mužů). Prahu lze chápat jako republikové centrum bezdomovců. Mezi lety 2000 a 2003 využilo služby určené osobám bez domova pouze 25–30% klientů pocházejících z Prahy. Na jednoho bezdomovce udávajícího jako místo trvalého pobytu Prahu připadají 3 až 4 2

Terénní sčítání probíhalo v rámci 83 okrsků, které pokryly území městských částí Praha 1 až Praha 18. Sčítací okrsky byly vymezeny s ohledem na rozdělení území hl. m. Prahy do 22 správních obvodů. Městské části Praha 19 až Praha 22 nebyly do sčítání zahrnuty na základě informací sociálních pracovníků a kurátorů, kteří upozorňovali, že v dané lokalitě se bezdomovci dlouhodobě nepohybují.

26. strana z 83

2

VÝCHODISKA


bezdomovci mimopražští, pocházející z různých míst ČR. V některých případech se jedná také o cizí státní příslušníky. Podle sčítacích míst bylo zaznamenáno v lůžkových zařízeních 719 (23,2%), v denních centrech 411 (13,3%), v dalších institucích 98 (3,2%) a v MHD 323 (10,4%) osob. Terénní sčítání zahrnulo 1 054 (34%) a terénní samosčítání 491 (15,9%) bezdomovců. V rámci terénního sčítání bylo zaznamenáno 1054 bezdomovců, což představuje 34% z celkového zjištěného počtu. Zastoupení bezdomovců pozorovaných při terénním sčítání na území jednotlivých městských částí znázorňuje následující graf.

Graf č. 12: Zjištěné počty zjevných bezdomovců dle MČ v roce 2004 226

Praha 1

139

Praha 5

97

Praha 8

80 78

Praha 2 Praha 6

69 64 58

Praha 7 Praha 4 Praha 17

40 40 40 33 32

Praha 15 Praha 13 Praha 11 Praha 10 Praha 3

15 15 12

Praha 12 Praha 9 Praha 14

8 8

Praha 18 Praha 16 0

50

100

150

200

250

Nejvíce bezdomovců sčítací komisaři zaevidovali na území městské části Praha 1 (226, což je 21,4 % z celkového počtu) a Praha 5 (139, 13,2 %), naopak nejméně bezdomovců bylo pozorováno na území městské části Praha 16 a Praha 18 (shodně 8, 0,76 % ze všech). 2.2.6 Drogová problematika v hlavním městě Praze V této části vycházíme z materiálu: „Výroční zpráva o protidrogové politiky hlavního města Prahy v roce 2006“, který vydalo Krajské oddělení protidrogové prevence (KOPR). Pro potřeby kapitoly vyjímáme několik statistických údajů uvedených ve zmíněné zprávě. •

Podle údajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Úřadu vlády České republiky se odhad počtu problémových uživatelů návykových látek v České republice dlouhodobě pohybuje okolo 35 – 37 tisíc osob.

•

Největší odhadovaný počet problémových uživatelů návykových látek v roce 2002 v přepočtu na 1000 obyvatel je v hlavním městě Praze – odhad 13,3 na 1000 obyvatel

27. strana z 83

2


VÝCHODISKA

ve věku 15 – 64 let. Počet problémových uživatelů návykových látek v Praze se tak odhaduje na 10950 osob. •

Celkový počet nově evidovaných klientů v léčebně-kontaktních centrech za rok 2006 byl v Praze 831 osob.

•

Praha je v incidenci 3 léčených uživatelů drog na 1. místě a v prevalenci 4 na 2. místě za krajem Ústeckým.

•

Nejčastěji zastoupenou skupinou základních drog mezi žadateli o prvou léčbu jsou stimulancia (404 osob, tj. 48,6% - v ČR 61,8%). Druhou nejčastěji užívanou skupinou drog jsou v Praze opiáty (254 osob, tj. 30,6% - v ČR 16,7% - třetí).

•

Mezi všemi klienty léčenými v průběhu roku 2006 v léčebně-kontaktních centrech jsou nejčastěji užívanou skupinou drog stimulacia (užívá 800 klientů, tj. 44,2 % ze všech léčených uživatelů drog).

•

Heroin a pervitin jako základní drogu užívaly v Praze 3/4 ze všech léčených uživatelů drog.

•

Poměr mužů a žen mezi všemi léčenými klienty je 1,6 : 1

•

Mezi novými žadateli o léčbu je v Praze nejvíce osob ve věkové skupině 25 – 39 let a 15 - 19 let. Přes polovinu všech klientů bylo v Praze ve věku 25 – 39 let.

•

Mezi žadateli o prvou léčbu je v Praze průměrný věk 21,9 roku, u všech klientů 25,9 roku.

V současné době je Krajským oddělením protidrogové prevence zpracováván koncepční dokument zabývající se touto problematikou v perspektivě následujících let. 2.2.7 Osoby se zdravotním postižením v hlavním městě Praze Využitelné statistické podklady vycházejí z materiálu: „Analýza typové a místní dostupnosti služeb sociální péče pro občany se zdravotním postižením v hl. Praze 2006“, kterou vydalo MCSSP v roce 2006. Zjistitelným indikátorem potřebnosti služeb určených této cílové skupině uživatelů je počet průkazů pro zdravotně postižené. Jedná se o karty tří druhů zvýhodnění - TP, T a ZTP/P. 5 Uvedené počty byly získány z Ročních výkazů o sociální péči za rok 2005 pro MPSV. Celkový počet držitelů průkazů pro zdravotně postižené v hlavním městě Praze byl za uvedené období 47053 občanů.

3

incidence - nemocnost, demografický ukazatel počtu nových onemocnění k počtu obyvatel prevalence - převládání, převaha, obecné rozšíření, demografický ukazatel počtu nemocných k počtu obyvatel 5 Zkratka TP označuje tělesné postižení, ZTP zvláštní tělesně postižení a označení ZTP/P znamená, že dotyčná osoba musí mít průvodce. Průkazy zabezpečují nárok jejich držitelů na mimořádné výhody I. (TP) II. (ZTP) a III. (ZTP/P) stupně. 4

28. strana z 83

2

VÝCHODISKA


Následující graf znázorňuje počty držitelů jednotlivých typů průkazek v městských částech.

Graf č. 13: Počet držitelů karet ZTP na MČ v roce 2005

Praha 8 Praha 4 Praha 5 Praha 10 Praha 3 Praha 6 Praha 11 Praha 1 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 7 Praha 17 Praha 16 Praha 18 Praha 20 Praha 21

celkem TP 9 795/20,8% celkem ZTP 29 108/61,9% celkem ZTP/P 8 150/17,3%

Praha 19 Praha 22 Praha 2 Praha 15 Praha 9 0

1000

2000

z toho TP

3000

4000

5000

6000

z toho ZTP

7000

8000

9000

10000

z toho ZTP/P

Nejvíce držitelů je v městské části Praha 8 s celkovým počtem 9567. Naopak nejméně držitelů je v městské části Praha 9 s počtem 144. Zvláštní pozornost by měla být věnována majitelům průkazky typu ZTP/P, jichž žilo v Praze v roce 2005 celkem 8150. Vyhledávání a oslovování této cílové skupiny by mělo být prioritou, protože tito lidé často nevycházejí, resp. bez pomoci nemohou, ze svého domova. Nejvíce jich žije na Praze 4 (1125) a Praze 8 (1074) naopak nejméně jich pobývá na Praze 15 (31) a Praze 9 (35). V Praze je v současnosti 17,5 % sociálních služeb určeno výhradně občanům se zdravotním postižením, 47,5 % sociálních služeb je určeno zároveň občanům se zdravotním postižením a jiným cílovým skupinám uživatelů a 35 % sociálních služeb je určeno výhradně jiným cílovým skupinám.

29. strana z 83

2


VÝCHODISKA

2.2.8 Shrnutí Na závěr kapitoly shrňme výše popsané sociálně-demografické charakteristiky pro hlavní město Prahu: •

vývoj počtu obyvatel Výrazný nárůst do roku 1990 následovaný trvalým úbytkem počtu obyvatel (problém migrace, která v posledních letech nedokáže vyrovnat přirozený úbytek obyvatel), dlouhodobě záporný přirozený přírůstek obyvatelstva (od roku 1980 pouze jednou, v roce 2006 kladný).

•

věková struktura obyvatelstva Praha je nejstarším krajem v České republice, hodnoty průměrného věku jsou přibližně 2 roky nad republikovým průměrem, podíl nejstarší generace obyvatel (nad 65 let) činí dnes v Praze 15,6% (v některých městských částech již přes 20%), na 100 ekonomicky aktivních obyvatel dnes v Praze připadne 38,7 ekonomicky neproduktivních (děti, mládež a senioři).

•

projekce populačního vývoje do roku 2050 Při odhlédnutí od migračních pohybů by se počet obyvatel HMP do roku 2050 snížil až na hodnotu 898.381 obyvatel, což představuje 76% dnešního stavu; podíl nejstarší skupiny obyvatel by se podle projekce více než zdvojnásobil (z dnešních 15,6% na odhadovaných 34%), zatímco podíl nejmladší složky by zůstal prakticky nezměněn (ze současných 12,3% na 14% v roce 2050), zásadním faktorem pro demografický progres regionu bude mít (i)migrační pohyb obyvatelstva.

•

vysoká rozvodovost Hodnota indexu rozvodovosti činila v Praze v roce 2006 54 (54 rozvodů na 100 jiných uzavřených manželství); je o několik bodů nižší než je hodnota pro Českou republiku – 60.

•

národnostní struktura K české (či moravské a slezské) národnosti se v roce 2001 hlásilo 93% obyvatel hlavního města Prahy, ostatními nejvíce zastoupenými národnostmi v Praze jsou slovenská, ukrajinská, vietnamská a německá.

•

bezdomovectví Podle posledního sčítání (rok 2004), je absolutní počet bezdomovců v Praze 3.096, lokalitami, ve kterých se nečastěji zdržují jsou městské části vnitřní Prahy (Praha 1, Praha 5, Praha 8, Praha 2).

•

osoby se ZTP Osob, které jsou držiteli jednoho z možných průkazů (TP, ZTP, ZTP/P), bylo v Praze v roce 2005 47.053, nejčetnějším typem zvýhodnění je průkaz ZTP (61,9% ze všech), městkou částí s nejčetnějším zastoupením držitelů těchto průkazů je Praha 8 (20% ze všech zaregistrovaných průkazů je evidováno na území této městské části).

•

drogová problematika Počet problémových uživatelů návykových látek se v Praze odhaduje na 10950, což je v přepočtu na 1.000 obyvatel nejvíce v České republice; za rok 2006 přibylo 831 nově evidovaných klientů; základní drogou, kterou užívalo 75% léčených osob, je pervitin a heroin; průměrný věk léčených klientů je 25,9 roku.

30. strana z 83

2


3.

ANALÝZA SÍTĚ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA SÍTĚ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HL. MĚSTA PRAHY

3.1 ZDROJE INFORMACÍ O POSKYTOVANÝCH SLUŽBÁCH Vzhledem k časovému prostoru na zpracování díla (28 dní), byly zdroje informací o sociálních službách a jejich poskytovatelích, z nichž tato práce čerpá, omezeny na vyhotovené databáze poskytovatelů sociálních služeb, informace od zadavatele a úřadů městských částí. Pouze v jedinečných případech jsme měli možnost obrátit se na poskytovatele sociálních služeb pro doplnění či upřesnění již získaných informací. Vstupní informace této práce pocházejí tedy z těchto zdrojů: 1. databáze poskytovatelů sociálních služeb CSSP (346 poskytovatelů a 689 služeb), 2. elektronický adresář poskytovatelů sociálních služeb CSSP (598 poskytovatelů), 3. žádosti o dotaci ze státního rozpočtu (180 poskytovatelů a 368 služeb), 4. žádosti o dotaci z rozpočtu HMP (doplnění 52 poskytovatelů a 100 služeb), 5. registr poskytovatelů sociálních služeb (pouze zdroj členění skupin uživatelů), 6. seznam přidělených finančních prostředků z grantů HMP (doplnění informací o finančních zdrojích), 7. identifikační listy poskytovatelů služeb osobám ohroženým závislostí nebo závislým na návykových látkách (doplnění 5 poskytovatelů 9 služeb). Tyto zdroje byly během naší práce doplněny ještě o informace získané z: 8. dotazníku magistrátu pro úřady městských částí HMP (doplnění informací o 32 poskytovatelích), 9. osobním dotazováním a dotazníkem námi vyhotoveným pro pracovníky úřadů městských částí HMP (doplnění informací o rozpočtech příspěvkových organizací MČ, potřebách a prioritách MČ, povědomí o poskytovatelích sociálních služeb a stavu komunitního plánování sociálních služeb). Informace získané z databází poskytovatelů (zdroje 1 a 2) byly tvořeny před změnou zákona o sociálních službách. Jejich členění neodpovídá zákonu (viz kapitola 1.2), mají jinou kategorizaci uživatelů a zahrnují organizace, které nejsou poskytovateli sociálních služeb, v některých případech ani doplňkových služeb (např. občané, lidé s odlišnou sexuální orientací, učitelé apod.). Zde uváděné rozpočtové údaje, patrně vyplňované podle jiné metodiky, než údaje v aktuálních žádostech o dotace (zdroje 3 a 4), se od aktuálních rozpočtových údajů velmi liší (např. MČ Praha 12 má v součtu služeb a po konzultaci s vedoucím OSV ÚMČ Praha 12 rozpočet o 22 mil. Kč (tedy o více než dvojnásobek) nižší, než uvádí databáze). Z uvedených důvodů jsme první dva zdroje vzali pouze jako orientační v počtech poskytovatelů sociálních služeb a jejich identifikačních údajích (ovšem i v těchto jsme v některých případech našli rozdílné údaje). Náš materiál přichází v období po změně zákona o sociálních službách a předchází dokončení registrace poskytovatelů, tedy v době, kdy neexistují kompletní údaje o poskytovatelích sociálních služeb a jejich službách. Naše práce čerpá z údajů o 468 poskytovaných sociálních službách. Její výstupy tedy nejsou absolutním výčtem sociálních služeb na území hlavního města Prahy, zahrnují jejich převážnou většinu v rovnoměrném rozložení celého spektra poskytovaných služeb vymezených zákonem o sociálních službách.

31. strana z 83

3



3.2 ZAVEDENÍ POJMU POTENCIÁL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Abychom mohli sociální služby hodnotit, musíme disponovat jednoznačnými hodnotícími kritérii, a to kvalitativní i kvantitativní povahy. Kvalitativní kritéria hodnocení jsou jednoznačně definována standardy kvality sociálních služeb. Tyto standardy jsou poskytovateli sociálních služeb v současné době zaváděny a jsou proškolováni garanti zavedení standardů kvality a inspektoři kvality. Tento materiál hodnocení kvality poskytování sociálních služeb nesleduje. Kvantitativní kritéria dosud definována nejsou. Uváděné zdroje pracují s kapacitou a využitím sociálních služeb, nejsou však jednoznačně definovány měřitelné identifikátory. Nejpřesnější identifikace by mohla být u pobytových služeb, kde je kapacita počítána podle počtu lůžek. Takový údaj poskytuje informaci o okamžité kapacitě, ne však o kapacitě za časový úsek (např. roční), kdy u různých poskytovatelů a různých služeb je možnost využití lůžek odlišná, někde i variantní. To závisí na možné a skutečné délce pobytu uživatele v pobytovém zařízení poskytujícím službu. Tato délka může být od jednoho dne po 365 dní v roce. Počtem lůžek převedených na kapacitu pak dostáváme statisticky neslučitelná čísla. U ambulantních či terénních služeb je daná neslučitelnost ještě mnohem větší. Okamžitá kapacita je dána součtem kapacit pracovníků umožňující současně poskytovat výkon nějaké služby (tedy s kolika uživateli může daný poskytovatel pracovat současně). V časovém úseku, není-li vymezena časová dotace na konkrétní výkon služby či kvantifikován počet výkonů vedoucích u konkrétních druhů uživatelů sociálních služeb k pozitivnímu ukončení služby, nelze tedy sčítat uváděné druhy kapacity (nehledě na skutečnost, že mnozí poskytovatelé počítají kapacitu a využití různě – podle počtu uživatelů, podle počtu návštěv či výkonů, kdy sčítají např. telefonickou radu a několikahodinový výkon pečovatelské služby). Z výše uvedených důvodů jsme pro tento materiál zavedli pojem potenciál sociální služby, který násobí službu počtem pracovníků tuto službu vykonávajících (přepočtený počet pracovních úvazků). Víme, že různé služby jsou různě náročné, máme tedy jednotku relativní, nikoli absolutní měřitelnosti: • potenciál určitého poskytovatele vznikne tedy součtem služeb násobených přepočteným počtem úvazků pracovníků jednotlivé služby vykonávajících. • potenciál určitého druhu služby vznikne součtem služeb všech poskytovatelů vykonávajících tento druh služby násoben přepočteným počtem pracovních úvazků pracovníků uvedených poskytovatelů vykonávajících právě uvedený druh služby. Chceme-li vykázat počty služeb (např. na počet obyvatel, podle zřizovatelů, pro jednotlivé druhy uživatelů sociálních služeb), budeme vždy uvažovat potenciál služby, nikoli její výskyt.

32. strana z 83

3



3.3 POSKYTOVANÉ DRUHY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE KLASTRŮ UŽIVATELŮ Pro jednodušší členění uživatelů sociálních služeb jsme zavedli specifické skupiny obsahující takové druhy uživatelů sociálních služeb, které vykazují příbuznost podle oslabení nebo ztráty schopnosti (z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky či způsob života). Tyto skupiny nazýváme „klastry uživatelů“. Klastry uživatelů slouží v rámci této práce pro vystižení poměrů potenciálu služeb, zaměření služeb podle druhů zřizovatelů, čerpání finančních prostředků. Při plánování rozvoje sociálních služeb doporučujeme i nadále s klastry uživatelů pracovat - jejich členění může odpovídat členění zde zavedenému nebo může vzniknout podle potřeb komunitního plánování sociálních služeb hlavního města Prahy (viz návrhy opatření). Klastry uživatelů použité v této práci: Klastry cílových skupin Senioři Osoby s mentálním postižením Osoby s duševním postižením

Osoby se zdravotním postižením

Rodiče, děti a mládež Etnické menšiny a minority

Osoby v krizi a náročných životních situacích

Osoby se závislostí

Zařazení dle registru poskytovatelů soc.služeb Senioři Osoby s mentálním postižením Osoby s chronickým duševním onemocněním Osoby s chronickým onemocněním Osoby s jiným zdravotním postižením Osoby s kombinovaným postižením Osoby s tělesným postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby se zdravotním postižením Osoby se zrakovým postižením Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy Rodiny s dítětem/dětmi Etnické menšiny Imigranti a azylanti Oběti domácího násilí Oběti obchodu s lidmi Oběti trestné činnosti Osoby bez přístřeší Osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče Osoby komerčně zneužívané Osoby v krizi Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy Pachatelé trestné činnosti Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

33. strana z 83

3

ANALÝZA SÍTĚ POSKYTOVATELŮ


SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

V této kapitole porovnáváme potenciál služeb na území hlavního města Prahy a na územích jednotlivých městských částí pro klastry uživatelů.

Graf č. 14: Potenciál sociálních služeb HMP

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0

OSOBY SE ZÁVISLOSTÍ OSOBY V KRIZI ETNICKÉ SKUPINY A MINORITY RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S DUŠEVNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM SENIOŘI

Výstup poukazuje na největší potenciál služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Tento ukazatel je ovšem také ovlivněn formou péče a její náročností na počet pracovníků (pobytová forma, která je dosud zejména pro seniory nejčastěji nabízena, je nejnáročnější na lidské zdroje). Složení spektra služeb odpovídá demografickým údajům. Rozbor potenciálu dle městských částí:

Graf č. 15: Potenciál sociálních služeb MČ Praha 1 OSOBY SE ZÁVISLOSTÍ OSOBY V KRIZI ETNICKÉ SKUPINY A MINORITY RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S DUŠEVNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

140

120

100

80

60

40

20

0

SENIOŘI


34. strana z 83

350

300

250

200

150

100

50

0

SENIOŘI

3





80

90

140

160

70

60

50

40

30

20

10

0

SENIOŘI


300

250

200

150

100

50

0

SENIOŘI


35. strana z 83

120

100

80

60

40

20

0

SENIOŘI

3





180

160

140

120

100

80

60

40

20

0

SENIOŘI


40

45

450

500

35

30

25

20

15

10

5

0

SENIOŘI


36. strana z 83

400

350

300

250

200

150

100

50

0

SENIOŘI

3





120

140

350

400

100

80

60

40

20

0

SENIOŘI


250

200

150

100

50

0

SENIOŘI


37. strana z 83

300

250

200

150

100

50

0

SENIOŘI

3





60

50

40

30

20

10

0

SENIOŘI


40

45

4,0

4,5

35

30

25

20

15

10

5

0

SENIOŘI


38. strana z 83

3,5

3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

SENIOŘI

3





30

25

20

15

10

5

0

SENIOŘI

Graf č.30: Potenciál sociálních služeb MČ Praha 16 OSOBY SE ZÁVISLOSTÍ OSOBY V KRIZI ETNICKÉ SKUPINY A MINORITY RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S DUŠEVNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

3,5

3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

SENIOŘI


39. strana z 83

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

SENIOŘI

3





3,5

3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

SENIOŘI


12

10

8

6

4

2

0

SENIOŘI


40. strana z 83

70

60

50

40

30

20

10

0

SENIOŘI

3





3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

SENIOŘI


3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0

SENIOŘI

Graf č. 37: Potenciál sociálních služeb - oblast mimo Prahu OSOBY SE ZÁVISLOSTÍ OSOBY V KRIZI ETNICKÉ SKUPINY A MINORITY RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S DUŠEVNÍM POSTIŽENÍM OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

41. strana z 83

900

800

700

600

500

400

300

200

100

0

SENIOŘI

3



3.4 ROZLOŽENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB DLE FOREM V následující části uvádíme srovnání potenciálu služeb podle forem – pobytová, ambulantní terénní. Výsledky ukazují, že v pobytových službách je zaměstnáno nejvíce pracovníků, ale také, že v terénních službách v současné době pracuje na území HMP již 20% pracovníků. Je to velmi dobré východisko pro trend odpovídající evropské sociální politice a strategickým prioritám hlavního města Prahy – posilovat právě tyto služby, které umožní jejich uživatelům být v přirozeném sociálním prostředí.

Graf č. 38: Poměr sociálních služeb dle forem na území HMP 20%

18%

62%

Terénní

Ambulantní

Pobytové

Graf č. 39: Poměr sociálních služeb dle forem na území Praha 1

Graf č. 40: Poměr sociálních služeb dle forem na území Praha 2 25%

34%

34% 46%

32% Terénní

Ambulantní

Pobytové


Terénní

29% Pobytové

Ambulantní


27% 37%

15%

36% Terénní

Ambulantní

Pobytové

69% Terénní

42. strana z 83

Ambulantní

Pobytové

3





9% 16% 43%

50%

75% Terénní

Ambulantní

Pobytové


Terénní

Pobytové


29%

35%

38%

36% Terénní

Ambulantní

Ambulantní

Pobytové

Terénní


45%

17% Ambulantní

Pobytové


13%

15% 12%

54%

33% 73%

Terénní

Ambulantní

Pobytové

Terénní

43. strana z 83

Ambulantní

Pobytové

3





28%

11%

5%

67%

76% Terénní

Ambulantní

Pobytové

Terénní


Ambulantní

Pobytové


16%

25%

21% 63% 75% Terénní

Ambulantní

Pobytové

Terénní

Ambulantní



43%

45% 55%

Terénní

Pobytové

Ambulantní

Pobytové

57%

Terénní

44. strana z 83

Ambulantní

Pobytové

3




Graf č. 56 Poměr sociálních služeb dle forem na území Praha 18 0%

32% 48%

100%

20% Terénní

Ambulantní

Pobytové

Terénní


Ambulantní


11%

Terénní

89%

Ambulantní

Pobytové

21%

79% Terénní

Pobytové


Ambulantní

Pobytové

Graf č. 60: Poměr sociálních služeb dle forem na území Praha 22 29% 42%

50%

50% 29%

Terénní

Ambulantní

Pobytové

Terénní

45. strana z 83

Ambulantní

Pobytové

3


Graf č. 61: Poměr sociálních služeb dle forem na území mimo Prahu 3% 97%

Terénní

Ambulantní


Sociální služby poskytované na mimopražském území jsou poskytovány příspěvkovými organizacemi HMP, což jsou převážně domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.

Pobytové

46. strana z 83

3




3.5 POTENCIÁL JEDNOTLIVÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Uvedený potenciál dále sledujeme v poměru všech sociálních služeb.

Graf č. 61: Potenciál jednotlivých sociálních služeb HMP sociální rehabilitace terénní programy terapeutické komunity sociálně terapeutické dílny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZTP sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi služby následné péče noclehárny nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová denní centra krizová pomoc kontaktní centra domy na půl cesty azylové domy tlumočnické služby telefonická krizová pomoc raná péče intervenční centra služby sociální péče služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče chráněné bydlení domovy se zvláštním režimem domovy pro seniory domovy pro osoby se zdravotním postižením týdenní stacionáře denní stacionáře centra denních služeb odlehčovací služby podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby tísňová péče pečovatelská služba osobní asistence odborné sociální poradenství základní sociální poradenství 0

200

400

600

800

1000

1200

1400

Nejvíce pracovníků je v pobytových formách služeb. Důležité je, že vysoký potenciál mají také pečovatelská služba a osobní asistence. Velkou výhodou je dobrý potenciál služeb následné péče a sociální rehabilitace (služeb v České republice zatím ne příliš rozvinutých). Nulové hodnoty u služeb intervenčních center a služeb sociální péče vznikly překryvem s jinými službami, k nimž se poskytovatelé hlásí.

47. strana z 83

1600

3




3.6 POMĚR POTENCIÁLU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA POČET OBYVATEL MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ Abychom mohli měřit poměr potenciálu sociálních služeb a jejich rozložení v jednotlivých městských částech, musíme brát v úvahu počet a složení obyvatel. Dosud není zpracována podrobná demografická analýza podle uživatelů. Následující poměry tedy vypovídají o rozložení služeb na počet obyvatel, nikoli o jejich potřebnosti – té se věnuje kapitola 3.8. Následující grafy ukazují procentuální rozložení potenciálu konkrétní služby v městských částech HMP, čísla v legendě označují jednotlivé městské části.

Graf č. 63: Odborné sociální poradenství potenciál na počet obyvatel

Graf č. 62: Základní sociální poradenství potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 64: Osobní asistence pot enciál na počet obyvatel

Graf č. 65: Pečovatelská služba - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

48. strana z 83

3



Graf č. 66: Tísňová péče - potenciál na počet obyvatel


Graf č. 67: Průvodcovské a předčitatelské služby - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 68: Podpora samostaného bydlení potenciál na počet obyvatel

Graf č. 69: Odlehčovací služby - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

49. strana z 83

3



Graf č. 70: Centra denních služeb potenciál na počet obyvatel


Graf č. 71: Denní stacionáře - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 73: Domov pro osoby se zdravotním postižením - potenciál na počet obyvatel

Graf č. 72: Týdenní stacionáře - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

50. strana z 83

3



Graf č. 74: Domov pro seniory - potenciál na počet obyvatel


Graf č. 75: Domov se zvláštním režimem potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 76: Chráněné bydlení pot enciál na počet obyvatel

Graf č. 77: Služby ve zdr. zařízeních ústavní péče- potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

51. strana z 83

3




Graf č. 79: Telefonická krizová pomoc potenciál na počet obyvatel

Graf č. 78: Raná péče - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 80: Tlumočnické služby - potenciál na počet obyvatel

Graf č. 81: Azylové domy potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

52. strana z 83

3




Graf č. 83: Kontaktní centra - potenciál na počet obyvatel

Graf č. 82: Dům na půl cesty - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 84: Krizová pomoc - potenciál na počet obyvatel

Graf č. 85: Nízkoprahová denní centra potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

53. strana z 83

3




Graf č. 87: Noclehárny - potenciál na počet obyvatel

Graf č. 86: Nízkoprahová denní centra pro děti a mládež - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 89: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - potenciál na počet obyvatel

Graf č. 88: Služby následné péče - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

54. strana z 83

3



Graf č. 90: Soc. aktivizační sl. pro seniory a os. se ZTP - potenciál na počet obyvatel


Graf č. 91: Sociálně terapeutické dílny potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

Graf č. 92: Terapeutické komunity potenciál na počet obyvatel

Graf č. 93: Terénní programy - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

55. strana z 83

3




Rozložení potenciálu sociálních služeb neukazuje reálnou potřebu těchto služeb – ta je dána poměrným zastoupením uživatelů těchto služeb. Není zpracována detailní demografická analýza dle uživatelů, potřeby jsme proto zjišťovaly dotazováním na jednotlivých městských částech (viz kapitola 3.8).

Graf č. 94: Sociální rehabilitace - potenciál na počet obyvatel

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

3.7 POTENCIÁL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODLE DRUHŮ ZŘIZOVATELŮ Následující analýza ukazuje na rozložení potenciálu služeb podle druhů zřizovatelů organizací poskytujících sociální služby. Nejpočetnější a finančně nejnáročnější služby jsou pro uživatele skupin seniorů a občanů se zdravotním postižením, jejich převážnou část poskytují organizace zřizované HMP, popř. městskými částmi. Největší spektrum služeb zajišťují zřizovatelé nestátních neziskových organizací. Graf č. 95: Služby pro jednotlivé klastry cílových skupin uživatelů podle zřizovatelů SENIOŘI OSOBYSMENTÁLNÍM POSTIŽENÍM OSOBYSEZÁVISLOSTÍ OSOBYSDUŠEVNÍM POSTIŽENÍM RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ OSOBYV KRIZI ETNICKÉSKUPINYA MINORITY 0%

HMP

MČ

20%

NNO

40%

60%

Církevní instituce

56. strana z 83

80%

100%

ostatní zřizovatelé

3




Struktura potenciálu sociálních služeb podle druhů zřizovatelů:

Graf č. 96: Struktura potenciálu sociálních služeb organizací zřizovaných hlavním městem Prahou sociálně terapeutické dílny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZTP služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče chráněné bydlení domovy se zvláštním režimem domovy pro seniory domovy pro osoby se zdravotním postižením denní stacionáře centra denních služeb odlehčovací služby podpora samostatného bydlení osobní asistence odborné sociální poradenství 0

200

400

600

800

1000

1200

Graf č. 97: Struktura potenciálu sociálních služeb organizací zřizovaných městskými částmi Prahy sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZTP nízkoprahová zařízení pro děti a mládež telefonická krizová pomoc služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče domovy pro seniory domovy pro osoby se zdravotním postižením denní stacionáře centra denních služeb odlehčovací služby pečovatelská služba odborné sociální poradenství základní sociální poradenství 0

100

57. strana z 83

200

300

400

500

600

3




Graf č. 98: Struktura potenciálu sociálních služeb organizací zřizovaných nestátními neziskovými organizacemi sociální rehabilitace terénní programy terapeutické komunity sociálně terapeutické dílny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZTP sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi služby následné péče noclehárny nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová denní centra krizová pomoc kontaktní centra domy na půl cesty azylové domy tlumočnické služby telefonická krizová pomoc raná péče služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče chráněné bydlení domovy se zvláštním režimem domovy pro seniory domovy pro osoby se zdravotním postižením týdenní stacionáře denní stacionáře centra denních služeb odlehčovací služby průvodcovské a předčitatelské služby tísňová péče pečovatelská služba osobní asistence odborné sociální poradenství základní sociální poradenství 0

100

58. strana z 83

200

300

400

500

600

3




Graf č. 99: Struktura potenciálu sociálních služeb organizací zřizovaných církevními institucemi sociální rehabilitace terénní programy terapeutické komunity sociálně terapeutické dílny sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZTP sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi služby následné péče noclehárny nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nízkoprahová denní centra krizová pomoc azylové domy raná péče chráněné bydlení domovy se zvláštním režimem domovy pro seniory domovy pro osoby se zdravotním postižením týdenní stacionáře denní stacionáře centra denních služeb odlehčovací služby podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby pečovatelská služba osobní asistence odborné sociální poradenství základní sociální poradenství 0

20

59. strana z 83

40

60

80

100

120

140

160

3




Graf č. 100: Struktura potenciálu sociálních služeb organizací zřizovaných ostatními zřizovateli sociální rehabilitace sociálně terapeutické dílny tlumočnické služby telefonická krizová pomoc chráněné bydlení osobní asistence 0

2

60. strana z 83

4

6

8

10

12

3




3.8 POTŘEBA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Jednotlivé městské části hlavního města Prahy mají určeny následující priority rozvoje sociálních služeb a dále uvedené služby postrádají. MČ

priority rozvoje sociálních služeb analýza stavu a koncepce řešení bezdomovectví

Praha 1

Praha 2

Praha 3

Praha 4

Praha 5

Praha 6

Praha 7

Praha 8

analýza a koncepce práce s osobami ohroženými závislostí nebo závislými na návykových látkách domy s pečovatelskou službou denní stacionář pro seniory domácí péče pro seniory denní stacionář pro seniory domácí hospic denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení a chráněné dílny. podpora a zvýšení kapacity terénních forem služeb rozvoj služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené sociálním vyloučením. podpora rozvoje služeb pro seniory rozvoj služeb prevence pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách rozvoj terénních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Větší kapacita DPS systém elektronického zabezpečení, respitní péče chráněné bydlení a dílny ubytování v krizových situacích, podpora činnosti poskytovatelů nabízejících služby osobám bez přístřeší zkvalitnění a rozšíření terénní pečovatelské služby pro seniory a kapacity DPS rozvoj služeb prevence pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách monitoring problémových dětí, mládeže a rodin podpora terénních a pobytových služeb pro seniory

61. strana z 83

absence sociální služby odlehčovací služby pro seniory ubytovací kapacity pro děti z dětských domovů domy na půl cesty ubytovací služby pro osoby bez přístřeší plošné poskytování pobytových sociálních služeb občanům propouštěným ze zdravotnických zařízení azylové bydlení nedostatečná kapacita služeb pro seniory odlehčovací služby

nedostatečná kapacita pečovatelských služeb asistenční služba

domov pro seniory

nedostatek sociálních lůžek nedostatek domovů se zvláštním režimem odlehčovací služby

3



MČ

priority rozvoje sociálních služeb

práce s dětmi ulice péče o seniory a osoby se zdravotním Praha 9 postižením - DS, DPS služby pro osoby bez přístřeší služby pro seniory a osoby se zdravotním Praha 10 postižením služby pro rodiny s dětmi pečovatelská služba Praha 11 podpora samostatného bydlení domovy pro seniory, rozšíření dostupnosti nízkoprahové sociální práce Praha 12 dům pro přechodné ubytování dům s pečovatelskou službou


absence sociální služby

terapeutické komunity a kontaktní centrum pro uživatele návyk.látek domy na půl cesty systém signalizace občanů - služba Život 90 + dispečink rychlé pomoci pro seniory

předmětem v současnosti zpracovávané „Koncepce rozvoje městské části Praha Praha 13 13 v letech 2007-2013 rozvoj osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením podpora výstavby domova pro seniory Praha 14 podpora pečovatelské služby

rozvoj sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením Praha 16 posílení pečovatelské služby vytvoření komplexního systému sociální Praha 17 pomoci pro potřebné občany podpora rodin s dětmi služby pro seniory, zejména stacionární rozvoj služeb pro osoby s mentálním Praha 18 postižením podpora sociálních služeb poskytovaných NNO sociálně aktivizační služby nízkoprahová denní centra pro osoby se zdravotním postižením, seniory a rodiny s dětmi Praha 19

domov pro seniory domov pro osoby bez přístřeší azylové ubytování pro matky s dětmi azylové ubytování pro osoby v krizi streetwork pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

Praha 15

pečovatelské služby

osobní asistence dům na půl cesty

kontaktní centrum nízkoprahové denní centrum pro děti a mládež sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením odlehčovací služby pro seniory nízkoprahové zařízení pro děti a zajištění dostupnosti sociálních služeb pro mládež Praha 20 všechny občany MČ respitní péče domov pro seniory Praha 21 Praha 22 rozvoj služeb pro seniory

62. strana z 83

3



3.9 STAV KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Stav komunitního plánování sociálních služeb jednotlivých městských částí je následující: •

proces komunitního plánování sociálních služeb dosud nezačal. v Praze 2, Praze 11, Praze 15 a Praze 21,

•

komunitní plánování sociálních služeb je v počáteční fázi – existují pracovní skupiny: v Praze 1, Praze 3, Praze 14, Praze 16, Praze 18 a Praze 19,

•

komunitní plánování sociálních služeb je v počáteční fázi – jsou zpracovány dílčí analýzy: v Praze 5, Praze 6, Praze 7, Praze 8, Praze 10, Praze 17, Praze 20, a Praze 22,

•

proces komunitního plánování je funkční – je zpracován první komunitní plán: v Praze 12.

63. strana z 83

3



3.10 NÁVRH OPATŘENÍ V OBLASTI ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z výše uvedených výstupů analýz sítě poskytovatelů sociálních služeb na území hlavního města Prahy, jakož i ze samotného vlastního průběhu realizace projektu „Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy“ bylo možné odvodit a definovat návrhy následujících opatření zejména systémového charakteru: Název opatření Charakteristika opatření Přínosy opatření Předpokládané období realizace

Název opatření Charakteristika opatření

Přínosy opatření

Předpokládané období realizace

Název opatření Charakteristika opatření Přínosy opatření Předpokládané období realizace

1.1 Demografická analýza cílových skupin uživatelů sociálních služeb Získání demografických údajů o konkrétních cílových skupinách uživatelů sociálních služeb. Prognóza vývoje jednotlivých skupin uživatelů sociálních služeb v hlavním městě Praze a jednotlivých městských částech definice jejich potřeb a finančních nákladů na sociální sociální služby. 2008 - 2009

1.2 Koncepční monitoring sociálních služeb Stanovení jednotných měřitelných identifikátorů a jednoznačných pravidel monitoringu sociálních služeb. Informace o potřebných ukazatelích všech poskytovatelů sociálních služeb, jednoznačně porovnatelné a kontrolovatelné údaje v oblasti kapacit, a jejich využití, počtu pracovníků, finančních zdrojů a jejich efektivity. Podklady pro koordinaci a efektivní rozvoj sociálních služeb, zapojení poskytovatelů a uživatelů do statistického procesu, zvýšení efektivity poskytovaných služeb. 2007 - 2009

1.3 Zajištění otevřeného komunikačního systému v oblasti sociálních služeb Vytvoření a správa systému průběžného informování veřejnosti, zejména aktuálních a potenciálních uživatelů sociálních služeb. Zvýšení informovanosti široké veřejnosti o sociálních službách, zvýšení politické podpory dalšího koncepčního rozvoje sociálních služeb, získání aktivního zájmu veřejnosti, podpora spolupráce a koordinace sociálních služeb. 2007 - 2009

64. strana z 83

3


Název opatření Charakteristika opatření

Přínosy opatření Předpokládané období realizace



1.4 Komunitní plánování sociálních služeb Zavést na úrovni kraje proces komunitního plánování sociálních služeb za účasti všech městských částí. Zajištění trvale udržitelného rozvoje sociálních služeb na krajské a místní úrovni, zapojení všech dotčených účastníků sociálních služeb do jejich plánování (zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb), podpora dostupnosti a kvality sociálních služeb, sdružení a účinné využívání finančních prostředků. 2007 - 2009

1.5 Rozvoj sociálních služeb umožňující život jejich uživatelů v přirozením sociálním prostředí Poskytování sociálních služeb v přirozeném prostředí uživatelů, podpora a rozvoj služeb alternujících pobytové služby. Podpora rodinného soužití, více uživatelů sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí, finanční úspory nákladů na tyto služby. 2008 - 2009

65. strana z 83

3


FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

4 FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY 4.1 POPIS EXISTUJÍCÍCH FINANČNÍCH ZDROJŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 1. Dotace ze státního rozpočtu poskytovaná prostřednictvím rozpočtu kraje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Ve srovnání s rokem 2006 dochází v podobě finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2007 k zásadní změně - v návaznosti na zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách, již nejsou od roku 2007 rozpočtovány dotační tituly týkající se financování sociálních služeb, které byly dosud poskytovány z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtu hl. m. Prahy. Konkrétně se jedná o dotaci na domovy důchodců a dotaci na ústavy sociální péče. Uvedené dotační tituly jsou nahrazeny novým dotačním systémem, který je realizován v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. 2. Dotace z ostatních resortů státní správy (mimo resort Ministerstva práce a sociálních věcí) na sociální služby poskytované takovým uživatelům sociálních služeb, kteří podle některých kritérií spadají do působnosti resortu, který dotaci poskytuje. Např. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zdravotnictví atd. 3. Příspěvek Úřadu práce na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb.; dotace a návratné výpomoci Úřadu práce zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením. 4. Příspěvek obcí příspěvkovým organizacím zřízených obcí za účelem poskytování sociálních služeb, příspěvek z rozpočtu obcí ostatním neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby na území obce. 5. Příspěvek zřizovatele (např. občanská sdružení, právnické osoby, církve) na činnost v oblasti sociálních služeb. 6. Příspěvek zdravotní pojišťovny na výkony odborného zdravotnického personálu, který poskytuje zdravotnické služby uživatelům sociálních služeb. 7. Dotace ze sociálních fondů Evropské unie v rámci programů vyhlášených pro období 2007-2013. Pro hlavní město Praha byly sestaveny dva speciální operační programy podpory: KONKURENCESCHOPNOST a ADAPTIBILITA. Dotace z fondu Pomoc EHP a Norska České republice na rozvoj a zlepšování poskytování sociálních služeb v regionech, podpora nevládních neziskových organizací, podpora začlenění menšin do společnosti, modernizace vybavení poskytovatelů zdravotnických a sociálních služeb, prevence drogových závislostí, podpora dětí se specifickými problémy. 8. Dary fyzických a právnických osob, výtěžky ze sbírek, příspěvky z nadací a nadačních fondů. 9. Příspěvky uživatelů sociálních služeb na úhrady částí nákladů na přijaté sociální služby, úhrady od uživatelů sociálních služeb za ostatní služby (např. nájemné, strava, úklid). 10. Ostatní příjmy z vlastní činnosti poskytovatele sociálních služeb, např. zisk z výrobků chráněných dílen, příjmy z pronájmů, náhrady škod apod.

66. strana z 83

4



Celková výše finančních zdrojů sociálních služeb za rok 2006 V následující tabulce je uvedena celková částka všech zdrojů na financování sociálních služeb na území hlavního města Prahy a na území jednotlivých městských částí. Údaje jsou uvedeny v tisících Kč. Pro porovnání je dále v tabulce uvedena celková částka zdrojů na financování sociálních služeb v Kč přepočtená na jednoho obyvatele. Městská část Praha 1 Praha 2 Praha 8 Praha 9 Praha 11 Praha 20 Praha 10 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 3 Praha 17 Praha 12 Praha 15 Praha 13 Praha 19 Praha 18 Praha 22 Praha 21 Praha 16 Praha 14 HMP

Zdroje celkem (v tisících Kč) 159 092 154 024 277 991 91 310 173 144 26 760 195 572 238 381 130 949 161 730 57 203 86 248 27 729 48 997 15 319 20 622 3 147 2 579 1 093 1 885 1 782 2 456

Zdroje na 1 obyvatele (v Kč) 4 977,24 3 214,66 2 616,26 2 055,85 2 053,51 1 955,83 1 811,04 1 751,83 1 592,45 1 478,63 1 410,12 1 223,70 1 003,39 772,55 398,27 356,03 194,31 175,20 126,12 122,94 87,35 56,35

2 425 261

2 052,51

67. strana z 83

4



Z porovnání výše zdrojů na financování sociálních služeb na jednoho obyvatele je zřejmé, že vyšší přepočtené částky odpovídají informacím o věkové struktuře obyvatelstva (viz kapitola 2.2.2: Věková struktura obyvatelstva hlavního města Prahy). Procentuální zastoupení jednotlivých zdrojů financování sociálních služeb na území hlavního města Prahy:

68. strana z 83

4



Pro analýzu procentuálního zastoupení jednotlivých zdrojů financování byla data čerpána z 92,9% údajů o poskytovatelích sociálních služeb na území hlavního města Prahy, u kterých bylo zastoupení jednotlivých zdrojů známo. Za nejvýznamnější zdroje lze z uvedených analýz považovat dotace (zejména z MPSV, hlavního města Prahy, jednotlivých městských částí), příspěvky uživatelů sociálních služeb a tržby z vlastní ekonomické činnosti poskytovatelů sociálních služeb. Neinvestiční dotace z MPSV byly pro rok 2006 přiděleny na poskytování sociálních služeb občanským sdružením, obecně prospěšným společnostem a církevním právnickým osobám v rámci 2 programů podpory sociálních služeb zaměřených zejména na integraci a pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením, protidrogovou politiku, poskytování zvláštních sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách, integraci cizinců a na sociální prevenci a prevenci kriminality. Pro rok 2007 jsou poskytovány v rámci 2 programů: Program podpory A: podpora poskytování sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter, poskytovaných uživatelům služeb v souladu s místními či regionálními potřebami (podpora podle §101 zákona č. 108/2006 Sb.). Program podpory B, Oblast B1: podpora sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter (podpora podle §104, odst. 3, písm. a) zákona č. 108/2006 Sb.) V rámci této oblasti podpory bude podporováno výhradně poskytování takových sociálních služeb, které jsou prováděny v národním měřítku a které se zaměří na cílovou skupinu uživatelů služby (na okruh osob, pro který je sociální služba určena), u nichž riziko sociálního vyloučení nemá jen regionální charakter, ale dopadá na celou společnost. Hlavní město Praha podporuje financování sociálních služeb v roce 2007 prostřednictvím 2 grantových programů I. Program Podpora sociálních služeb poskytovaných občanům hlavního města Prahy. a) Podpora integračních programů pro zdravotně handicapované občany. b) Podpora koncepčních programů podporujících návrat lidí bez domova do normálního života. c) Podpora programů komunitní a asistenční péče a terénních služeb pro zdravotně a sociálně znevýhodněné lidi. d) Podpora programů krizové intervence. e) Podpora preventivních programů pro osoby a cílové skupiny, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. f) Podpora programů integrace dětí z ústavních zařízení do reálného života. II. Program Podpora programů navazujících na sociální služby, které tento systém vhodně doplňují a rozvíjejí (např. doprava osob se zdravotním postižením, svépomocné aktivity seniorů a lidí se zdravotním postižením, nácvik alternativní komunikace lidí se zdravotním postižením apod.). Na druhé straně velmi silný zdroj financování ze strukturálních fondů EU nebo fondu EHP a Norska je využíván ze 3%.

69. strana z 83

4



Podrobné zastoupení jednotlivých zdrojů na území městských částí je zachyceno v následujícím grafu.

Nejvýznamnější podíl na financování sociálních služeb na svém území mají městské části Praha 3, Praha 6, Praha 7, Praha 9, Praha 13, Praha 22, Praha 18, Praha 16, což je na jedné straně podmíněno věkovou strukturou obyvatelstva a sílou zastoupení jednotlivých cílových skupin uživatelů sociálních služeb, na straně druhé pak u nově vzniklých městských částí absencí ostatních významných zdrojů financování sociálních služeb. Zastoupení zdrojů financování sociálních služeb poskytovatelů zřizovaných hlavním městem Prahou ukazuje následující graf. I zde jsou nejvýznamněji zastoupeny dotace z MPSV a od zřizovatele a příjmy od uživatelů a z vlastní ekonomické činnosti.

70. strana z 83

4



Procentuální zastoupení zdrojů poskytovatelů zřizovaných hlavním městem Prahou podle území jednotlivých městských částí je ilustrováno v následujícím grafu.

Zastoupení zdrojů financování sociálních služeb poskytovatelů zřizovaných městskými částmi ukazuje následující graf. Pro tyto poskytovatele je nejvýznamnějším zdrojem financování dotace od samotného zřizovatele, tedy příslušné městské části.

71. strana z 83

4



Zastoupení zdrojů financování sociálních služeb poskytovatelů zřizovaných církví znázorňuje následující graf.

72. strana z 83

4



Zastoupení zdrojů financování sociálních služeb poskytovatelů – neziskových organizací ukazuje následující graf.

Zastoupení zdrojů financování sociálních služeb jiných poskytovatelů ukazuje následující graf.

73. strana z 83

4



4.2 POPIS FINANČNÍCH NÁKLADŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Finanční náklady na sociální služby lze rozdělit ze tří hledisek: 4.2.1. Finanční náklady na jednotlivé zákonem vyjmenované služby Finanční náklady na jednotlivé sociální služby byly v roce 2006 na území hlavního města Prahy následující: Služba azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZTP sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace telefonická krizová pomoc terapeutické komunity terénní programy tísňová péče tlumočnické služby týdenní stacionáře základní sociální poradenství

74. strana z 83

Náklady na službu 67 747 028 Kč 36 913 588 Kč 80 079 461 Kč 320 756 147 Kč 648 110 800 Kč 236 983 400 Kč 3 013 500 Kč 62 321 231 Kč 15 541 139 Kč 16 828 346 Kč 9 456 438 Kč 22 931 010 Kč 9 207 600 Kč 29 306 450 Kč 132 820 139 Kč 40 686 594 Kč 237 577 166 Kč 10 414 500 Kč 166 000 Kč 13 321 367 Kč 2 091 602 Kč 16 780 864 Kč 32 839 517 Kč 81 406 243 Kč 43 677 160 Kč 120 730 337 Kč 36 252 045 Kč 36 050 564 Kč 17 508 731 Kč 6 181 100 Kč 3 299 323 Kč 18 281 361 Kč 15 980 692 Kč

4



Službami s nejvyššími náklady jsou domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a pečovatelská služba. U většiny z nich je finanční náročnost dána náklady na provozování a údržbu budov domovů.

Z výše prezentovaných údajů je zároveň patrné, že snižování počtu uživatelů pobytových zařízení (domovů) z důvodů jejich setrvání ve svém prostředí a poskytování terénních sociálních služeb jako jedna z hlavních priorit poskytování sociálních služeb neznamená zvyšování finančních nákladů na sociální služby. Poměrné zastoupení nákladů na služby na území jednotlivých městských částí ilustruje následující graf:

75. strana z 83

4


76. strana z 83


4



4.2.2. Finanční náklady na cílové skupiny uživatelů sociálních služeb. Analýza finančních nákladů na cílové skupiny byla zpracována ve smyslu kapitoly 3.2 Poskytované druhy sociálních služeb dle klastrů uživatelů. V následující tabulce je uveden přehled nákladů podle jednotlivých klastrů cílových skupin na území hlavního města Prahy: Cílová skupina ETNICKÉ SKUPINY A MINORITY OSOBY SE ZÁVISLOSTÍ OSOBY S DUŠEVNÍM POSTIŽENÍM OSOBY V KRIZI OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ SENIOŘI OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Celkový součet 21 758 731 Kč 34 344 533 Kč 75 411 786 Kč 107 115 053 Kč 144 481 663 Kč 144 951 242 Kč 943 287 589 Kč 953 910 846 Kč

Z tohoto pohledu jsou nejvyšší finanční náklady na sociální služby poskytované seniorům a osobám se zdravotním postižením. Jedním z důvodů může být jejich významné procentuální zastoupení ve společnosti. Tento důvod je jednoznačný u cílové skupiny seniorů, o které jsou k dispozici podrobné statistické údaje a prognózy. U cílové skupiny osob se zdravotním postižením tyto podrobné statistické údaje k dispozici nejsou.

77. strana z 83

4



49 632

9 781

41 744

35 577

Praha 2

3 115

769

0

6 722

99 247

18 200

1 699

24 272

Praha 3

4 477

0

10 629

0

9 683

6 151

2 411

52 897

Praha 4

1 809

5 024

0

0

110 360

4 730

44 198

72 260

Praha 5

0

0

14 580

0

67 831

32 059

2 831

13 647

Praha 6

1 765

0

0

0

57 203

2 743

7 768

92 251

Praha 7

344

0

0

17 034

5 365

204

3 510

30 747

Praha 8

2 656

59 499

625

983

31 393

5 123

18 695

159 017

Praha 9

150

0

1 536

0

24 174

6 520

1 301

57 630

Praha 10

0

0

4 272

0

79 137

14 389

100

97 674

Praha 11

0

5 249

0

0

10 100

4 185

7 121

146 488

Praha 12

0

0

24 764

0

2 238

1 519

2 243

18 233

Praha 13

0

0

0

5 857

13 582

75

0

1 107

Praha 14

0

0

0

0

0

990

1 466

0

Praha 15

0

0

9 079

0

0

0

0

6 240

Praha 16

0

0

0

0

0

0

0

1 782

Praha 17

0

0

0

0

3 627

0

2 536

21 565

Praha 18

0

0

0

0

2 579

0

0

0

Praha 19

0

0

0

0

3 147

0

0

0

Praha 20

0

0

0

0

17 791

0

7 330

1 639

Praha 21

0

0

1 438

0

0

447

0

0

Praha 22 Mimopražské

0

0

0

0

713

0

0

380

0

0

71 263

0

366 109

0

0

109 879

OSOBY SE ZÁVISLOSTÍ

78. strana z 83

SENIOŘI

RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ

3 748

OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

6 296

OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

4 870

OSOBY S DUŠEVNÍM POSTIŽENÍM

7 444

ETNICKÉ SKUPINY A MINORITY

Praha 1

Městská část

OSOBY V KRIZI

V následující tabulce je uveden přehled finančních nákladů (v tisících Kč) podle jednotlivých klastrů cílových skupin na území městských částí:

4



4.2.3. Finanční náklady podle kapitol čerpání Jedná se o finanční náklady na provoz sociálních služeb a na mzdové náklady pracovníků poskytující sociální služby (tj. bez nákladů investičních). Pro analýzu procentuálního zastoupení jednotlivých kapitol čerpání byla data zjišťována z 97,6% údajů o poskytovatelích sociálních služeb na území hlavního města Prahy, ze kterých bylo zastoupení jednotlivých kapitol známo. Městská část

Provozní náklady

Osobní náklady

Praha 1

27,17%

72,83%

Praha 2

31,21%

68,79%

Praha 3

28,22%

71,78%

Praha 4

29,53%

70,47%

Praha 5

41,10%

58,90%

Praha 6

37,84%

62,16%

Praha 7

35,34%

64,66%

Praha 8

38,52%

61,48%

Praha 9

30,35%

69,65%

Praha 10

37,52%

62,48%

Praha 11

37,37%

62,63%

Praha 12

29,63%

70,37%

Praha 13

38,13%

61,87%

Praha 14

45,53%

54,47%

Praha 15

29,43%

70,57%

Praha 17

36,54%

63,46%

Praha 18

70,29%

29,71%

Praha 19

34,07%

65,93%

Praha 20

37,01%

62,99%

Praha 21

40,86%

59,14%

Praha 22

9,32%

90,68%

36,86%

63,14%

Mimopražské

Graficky je poměr mezi provozními a osobními náklady znázorněn v grafu č. 113 na následující stránce.

79. strana z 83

4


80. strana z 83


4



4.3 NÁVRH OPATŘENÍ NA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Návrhy opatření této části byly zpracovány na základě údajů z jednotlivých zdrojů informací, přičemž zahrnují především systémová opatření společná pro všechny typy sociálních služeb a klastry uživatelů. Název opatření Charakteristika opatření Přínosy opatření Předpokládané období realizace



2.1 Grantová politika hlavního města Praha v oblasti sociálních služeb Grantová podpora hlavního města Praha pro jednotlivé městské části a poskytovatele sociálních služeb. Vyrovnání nerovnoměrností finanční podpory na sociální zatížení jednotlivých městských částí a poskytovatelů sociálních služeb z hlediska demografie a územní polohy. 2008 – 2009

2.2 Zvýšení podílu zdrojů ze sociálních fondů Zvýšení podílu zdrojů z fondů EU a EHP a Norska na celkových nákladech na sociální služby v hlavním městě Praha. Zvýšení celkových finančních zdrojů na financování sociálních služeb. 2008 - 2013

2.3 Stanovení pravidel pro podporu sociálního podnikání Pravidla pro podporu sociálního podnikání. Zvýšení počtu poskytovatelů sociálních služeb, snížení nákladů na sociální dávky, začlenění osob znevýhodněných na trhu práce do pracovního procesu. 2008-2013

81. strana z 83

4


POUŽITÉ ZDROJE

ZÁVĚR Podklady pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy prezentované v rámci této závěrečné zprávy představují primárně bázi pro sestavení finální podoby „nultého“ střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy předkládaného v druhé polovině roku 2007 Ministerstvu práce a sociálních věcí jako příloha k žádosti o dotaci na sociální služby dle § 101 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Předkládané podklady pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb jsou podle názoru zhotovitelů i přes aktuálně daná omezení charakteru nedostatku relevantních dat, nedokončenosti procesu plánování sociálních služeb v rámci jednotlivých městských částí hlavního města Prahy i nedostatku času pro detailnější rozpracování jednotlivých řešených oblastí dobrým odrazovým můstkem nejen pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v následujících letech, ale současně i pro postupnou implementaci principů a mechanismů komunitního plánování sociálních služeb.

POUŽITÉ ZDROJE Kapitola 2.1 • Agenda sociální politiky Evropského parlamentu - Council of the European Union, 15223/01) pod názvem The Draft Point Report on Social Inclusion, prosinec 2001. • Bílá kniha v sociálních službách, konzultační dokume/t, únor 2003. • Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přijatý 14. 3. 2006. • Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 20062008. • Národní akční plán sociálního začleňování NAPSI na léta 2006-2008, poslední aktualizace 10.3.2006. • Národní plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením, září 2005. • Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti. • Strategický plán Prahy přijatý v roce 2000 usnesením 19/03 a jeho další aktualizace. • Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006-2010. Kapitola 2.2 • Analýza demografických změn v hlavním městě Praze.ČSÚ.2002. • Analýza typové a místní dostupnosti služeb sociální péče pro občany se zdravotním postižením v hl. Praze 2006.CSSP.Praha.2006. • Bezdomovectví v hlavním městě Praze.CSSP.Praha.2004. • Numeri Pragensia.Statistická ročenka hlavního města Prahy.ČSÚ.2006. • Sociálně demografická analýza a analýza potřeb sociálních služeb na území městské části Praha 2.Národní centrum sociálních studií, o.p.s.Praha.2007. • Sociálně-demografická analýza městské části Praha 12 v kontextu komunitního plánování sociálních služeb.Úřad městské části Praha 12.2004. • Výroční zpráva o realizaci protidrogové politiky hlavního města Prahy v roce 2006.Krajské oddělení protidrogové prevence.2006.

82. strana z 83


POUŽITÉ ZDROJE

Kapitola 3 • databáze poskytovatelů sociálních služeb CSSP • elektronický adresář poskytovatelů sociálních služeb CSSP • žádosti o dotaci ze státního rozpočtu • žádosti o dotaci z rozpočtu HMP • registr poskytovatelů sociálních služeb • seznam přidělených finančních prostředků z grantů HMP • identifikační listy poskytovatelů služeb osobám ohroženým závislostí nebo závislým na návykových látkách • dotazník magistrátu městským úřadům městských částí HMP Kapitola 4 • Zákon č.108/2006Sb. o sociálních službách • Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb pro rok 2007 v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. • Zákon č.218/2000Sb. o rozpočtových pravidlech. • Zákon č.128/2000Sb. o obcích. • Zákon č.129/2000Sb. o krajích. • Zákon č.435/2004Sb. o zaměstnanosti. • Fondy Evropské unie v programovacím období 2007 – 2013. • Pomoc EHP a Norska České republice. • Státní rozpočet ČR kapitola MPSV ČR. • Konečný návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2007, rozpočtový výhled do roku 2012 a dotační vztahy k městským částem hl. m. Prahy na rok 2007.

KONTAKTNÍ ÚDAJE NA EXTERNÍ ZPRACOVATELE S2Splus, spol. s r.o. Mgr. Petr Peniška GSM: 776 015 771 e-mail: [email protected] NEWTON Solutions Focused, a.s. Ing. Milan Lindner, Ph.D. GSM: 602 154 394 e-mail: [email protected]

83. strana z 83

Zpracování podkladů pro tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy

Recommend Documents