Zpracování návrhu dokumentace ochranných pásem vybraného zdroje pitné vody

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Zpracování návrhu dokumentace ochranných pásem vybraného zdroje pitné vody Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Oppeltová, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Jana Fialová

Brno 2010

Děkuji tímto své vedoucí diplomové práce Ing. Petře Oppeltové, Ph.D. za všestrannou pomoc, odborné připomínky a vynikající zázemí při zpracování této diplomové práce. Dále děkuji VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s., za poskytnutí potřebných informací a materiálů. Nakonec děkuji své rodině, příteli a jeho rodině, kteří mě při vypracování diplomové práce podporovali.

2

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zpracování návrhu dokumentace ochranných pásem vybraného zdroje pitné vody vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucí diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.

V Brně, dne 30. dubna 2010

................................. Bc. Jana Fialová

3

Abstrakt

Diplomová práce řeší Zpracování návrhu dokumentace ochranných pásem vybraného zdroje pitné vody. Jde o prameniště podzemního zdroje pitné vody Ivančice, které se nachází v Jihomoravském kraji, okres Brno – venkov. Toto prameniště je zdrojem pitné vody pro obec Ivančice a blízké okolí. V literární rešerši byla popsána vodoprávní legislativa, která je v práci vypsána v jednotlivých kapitolách a je zaměřena na popis pásem hygienické ochrany dle zákona č. 138/1973 Sb. a ochranná pásma dle vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, dále je zde zmíněna vyhláška č. l37/1999 Sb. Ministerstva životního prostředí a nitrátová směrnice. Pro zpracování návrhu a stanovení rozlohy nově vyhlášených ochranných pásem je nutné se podrobně seznámit s přírodními a hospodářskými podmínkami zájmového území. Je zde popsána např. geologie, hydrologie, klimatické poměry, doprava, zemědělství či biota. Po prozkoumání všech faktorů, které mohou ovlivnit kvalitu zdroje pitné vody, jsou zde navrženy nové hranice a režim hospodaření v ochranném pásmu I. stupně a II.stupně. Pro kontrolu kvality vody jsou prováděny pravidelné odběry vzorků. V práci byly zhodnoceny, následně popsány a graficky znázorněny základní ukazatelé. Data jsou za období let 2005 – 2009.

Klíčová slova: pitná voda, ochranná pásma, pásma hygienické ochrany, vodní zdroj, jakost vody, jímací objekt.

4

Abstract

Diploma paper smoothing out Proposal elaboration of chosen drinking source protective zones documentation. Is concerned Ivančice spring area of ground drinking source, which is situated in South Moravian District, sheading Brno – countryside. This spring area is source of drinking water for Ivančice village and vicinage. In literary recherche was describe water right legislativ, which is wrote up in particular chaps and zero in on description of protective zones according to law No. 138/1973 Sb. And protective zones according to water law No. 254/2001 Sb., law in force, furthermore is mentioned notice No. l37/1999 Sb., Ministry of environment and nitrátová directive. For proposal elaboration and area determination of newly promulgated protective zones is necessary to closely introdukce with natural and economical conditions of interest area. There is subscribe for example: geology, hydrology, climatic conditions, transport, agriculture or biota. After scan of all factors, which can influence quality of drinking water source, there are proposed new borders and economy mode in protective zone I. level and II. level. For control of water quality are made periodic sampling. In diploma paper was reviewed basic indexes and consequently described and diagrammatized. Data are from 2005 to 2009.

Key words: drinking water, protective zones, zones of hygienic protection, water source, water quality, withdrawal structure.

5

Obsah 1 ÚVOD............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................ 10 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE............................................................................................ 11 3.1. Legislativa............................................................................................................ 12 3.1.1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách.................................................................. 13 3.1.2. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ................................................................................................................................ 14 3.1.3. Vyhláška č. 137/1999 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů ........................................................................................................ 17 3.1.4. Zákon č. 20/2004 Sb., o vodách.................................................................... 19 3.1.5. Nitrátová směrnice........................................................................................ 21 3.2. Nástroje ochrany podzemních vod ...................................................................... 23 4 METODIKA............................................................................................................... 25 5 CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ.................................................... 27 5.1. Geologické poměry.............................................................................................. 27 5.2. Hydrogeologické poměry .................................................................................... 28 5.3. Hydrologické poměry .......................................................................................... 28 5.4. Odpadní vody....................................................................................................... 30 5.5. Pedologické poměry ............................................................................................ 30 5.6. Klimatické poměry .............................................................................................. 31 5.7. Doprava................................................................................................................ 32 5.8. Zemědělství.......................................................................................................... 33 5.9. Hospodářské podmínky ....................................................................................... 33 5.10. Biota................................................................................................................... 34 5.11. Chráněná území ................................................................................................. 34 5.12. Skládka............................................................................................................... 34 6 VODNÍ ZDROJ IVANČICE .................................................................................... 36 6.1. Popis jímacích objektů......................................................................................... 36 6.1.1. Hydrologické vrty ......................................................................................... 38 6.2. Pásma hygienické ochrany................................................................................... 38 6.2.1. PHO 1. stupně ............................................................................................... 39 6.2.1.1. Zásady pro hospodaření v PHO 1. stupně................................................. 39 6.2.2. PHO 2. stupně ............................................................................................... 39 6.2.2.1. Zásady pro hospodaření v PHO 2. stupně – vnitřní část........................... 40 6.2.2.2. Zásady pro hospodaření v PHO 2. stupně – vnější část ............................ 41 7 VÝSLEDKY A DISKUZE ........................................................................................ 43 7.1. Kvalita prameniště ............................................................................................... 43 7.1.1. Chemické ukazatele ...................................................................................... 43 7.1.2. Mikrobiologické a biologické ukazatele....................................................... 46 7.2. Analýza rizik ohrožení vydatnosti a jakosti vodního zdroje................................ 48 7.2.1. Ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů ................................... 48 7.2.2. Množství a jakost podzemních a povrchových vod ovlivňující vodní zdroj 48 7.2.3. Odběry vody a nakládání s vodami ovlivňující přirozené hydrologické poměry vodního zdroje ........................................................................................... 48 7.2.4. Charakteristika zástavby a hospodářské využívání území............................ 49 7.2.5. Bodové a plošné zdroje znečištění................................................................ 49 7.3. Návrh ochranných pásem..................................................................................... 50

6

7.3.1. Ochranné pásmo I. stupně............................................................................. 50 7.3.1.1. Zásady pro hospodaření v OP I. stupně .................................................... 50 7.3.2. Ochranné pásmo II. stupně ........................................................................... 51 7.3.2.1. Zásady pro hospodaření v OP II. stupně ................................................... 52 7.4. Návrh na poskytnutí náhrad v OP........................................................................ 53 8 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 54 9 LITERATURA........................................................................................................... 56 10 PŘÍLOHY................................................................................................................. 58

7

1 ÚVOD Voda je základní a nejrozšířenější přírodní zdroj, který ovlivňuje existenci lidské populace a všechny její aktivity na Zemi. Člověk pro své usazení v krajině už v minulosti hledal místa s dostatkem zásob pitné vody. Voda se trvale vyskytuje v zemské atmosféře, na povrchu i pod povrchem. Celkové množství sladké vody na Zemi je pouze 2,7 % z celkové povrchové vody. Zásoby podzemní vody jsou odhadovány na 0,61 % z celkového množství vody. Podzemní vody se přirozeně vyskytují v horninovém prostředí, pokud nejsou vázány kapilárními silami. Podle propustnosti horninového prostředí se podzemní voda rozlišuje na průlinovou, puklinovou a krasovou. Povrchové vody jsou všechny vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky nebo přirozenými dutinami pod zemským povrchem. Jako zdroje pitné vody jsou přednostně využívány podzemní vody, které však svým množstvím nemohou zabezpečit veškeré potřeby obyvatel, proto jsou využívány i zdroje povrchové (Hubačíková, Oppeltová, 2008). U podzemních vod, čerpaných jako zdroj pitné vody, dochází k méně časté kontaminaci škodlivými látkami z důvodu větší hloubky čerpání. Znečištěním vod se rozumí každá změna chemických, fyzikálních a biologických vlastností při srovnání s jejich přírodním stavem. Znečištění může být přírodního, antropogenního původu, nebo jejich kombinací. Ochrana vodních zdrojů se zabezpečovala vyhlášením pásem hygienické ochrany. Dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb. a směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 51/1979 se dělily následovně: •

PHO 1.stupně

•

PHO 2. stupně

•

-

vnitřní

-

vnější

PHO 3. stupně – pouze u povrchových zdrojů.

Ochranná pásma řeší § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění a dále vyhláška MŽP č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodního zdroje. OP jsou u povrchových i podzemních zdrojů rozděleny takto: •

OP I. stupně

•

OP II.stupně (Hubačíková, Oppeltová, 2008).

8

V současnosti je hlavním úkolem dosáhnout trvale udržitelného rozvoje světa. Jde o takový způsob rozvoje lidské společnosti, aby se dosáhlo souladu hospodářských a společenských pokroků s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Vzhledem k tomu, že sladké vody na Zemi je pouze 2,7 %, je hlavním cílem uspokojovat potřeby současné generace, ale také zajistit dostatek pitné vody pro generace příští. S nedostatkem pitné vody se především potýkají země 3. světa. Více než miliarda lidí na světě nemá přístup ke kvalitnímu zdroji pitné vody. Nejhorší je situace v subsaharské Africe, kde má přístup k nezávadné pitné vodě pouze 56 % obyvatel. V absolutních číslech je problém největší v Asii, jen v Číně se jedná o 300 milionů obyvatel. Ve většině měst, vyjma subsaharské Afriky, jsou k dispozici relativně dobré zdroje, zato na venkově je kvalita vody problematická celosvětově. Nekvalitní voda má spolu s nedostatečným hygienickým zázemím zásadní dopady na zdraví lidí v rozvojových zemích. Výrazně se podepisuje na vysoké dětské úmrtnosti. Zajištění pitné vody a základní hygieny pro všechny lidi na světě do roku 2015 je jeden z cílů udržitelného rozvoje. Podle všeho se však nepovede splnit. Při současném tempu zlepšování situace by v Africe byl naplněn až v roce 2076. Dostatečný přístup k pitné vodě se definuje jako dostupnost nejméně 20 litrů vody na osobu a den ze zdroje vzdáleného do 1 km od místa bydliště (www.cs.wikipedia.org).

9

2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce na téma Zpracování návrhu dokumentace ochranných pásem vybraného vodního zdroje je seznámení se s problematikou ochranných pásem vodních zdrojů, znečišťováním vod a vývojem vodoprávní legislativy. Podrobně zde budou popsána pásma hygienické ochrany dle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, v původním znění a ochranná pásma dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném znění. Dále zde budou podrobně popsány přírodní a hospodářské podmínky zájmového území, které se nachází v katastrálním území Ivančice. Tyto podmínky jsou důležitým ukazatelem při zpracování návrhu a stanovení ochranných pásem. Dalším cílem je popis stávající dokumentace ochrany vodního zdroje, která popisuje rozsah pásem hygienické ochrany vodního zdroje a všeobecný režim činností v těchto pásmech podzemních vodních zdrojů. Důležitým sledovaným faktorem u pitné vody je kvalita vodního zdroje. Proto další součástí této práce bude slovní popis vybraných ukazatelů kvality pitné vody za období let 2005 – 2008. Vše bude pro lepší přehled znázorněno graficky. Po podrobném přezkoumání hospodářských a přírodních podmínek zájmového území a po zajištění všech faktorů, které by mohly ovlivnit kvalitu zdroje, dojde k navržení nových ochranných pásem a k vyhlášení režimu hospodaření v souladu s platnými právními předpisy. Opět i tato část bude doplněna grafickým znázorněním. S novým vyhlášením ochranných pásem dochází ke změnám hospodaření na těchto územích a k následnému návrhu na poskytnutí náhrad v ochranných pásmech.

10

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE Termín ochrana vod byl poprvé zaveden v zákoně o vodách č. 138/1973 Sb. Jde o opatření k uchování hospodářsky vhodných podmínek pro zajištění dostatečného množství vod o vyhovující jakosti a o zlepšování vodohospodářských poměrů. Tato opatření lze rozdělit do tří základních forem: •

obecná ochrana vod vyplývá ze všech obecně platných a závazných právních ustanovení, která musí být dodržována. Tato ustanovení jsou odvozena z předpisů v oblasti vodního hospodářství (např. ochrana jakosti podzemních vod, oblast odpadních vod, jakost vod atd.), ale současně i dalšími právními předpisy z jiných oblastí a resortů.

•

zvláštní ochrana vod, kterou se rozumí ochrana už konkrétně dané oblasti, má za úkol zajistit z různých důvodů vyšší stupeň ochrany, než zabezpečuje ochrana obecná. Je stanovována zákonem a podrobnosti a konkrétní vymezení jsou dána prováděcími předpisy. Do zvláštní ochrany patří tzv. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), citlivé oblasti a zranitelné oblasti.

•

speciální ochrana vod je již určitou nadstavbou nad obecnou a zvláštní ochranou ze zákona. Jejím úkolem je zajištění ochrany vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti u vod, které mají sloužit jako vodní zdroj. Tohoto slovního spojení je nejvíce využíváno ve spojitosti se zásobováním pitnou vodou. V praxi jde o pojem speciální ochrana vodních zdrojů. Především jde o prevenci k zajištění ochrany vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů a z hlediska právního lze za tento typ ochrany považovat ochranná pásma vodních zdrojů ve smyslu platných právních předpisů (Hlaváč a kol., 2003).

Znečištění podzemních vod nastává, když se ve zdroji podzemní vody objeví nežádoucí a nečekané množství chemických látek, které překročí dovolené limity dané normou. V takovém případě mluvíme o kontaminaci. Tato situace nastává, když dojde k pohybu chemické látky, mnohdy z neznámého zdroje, o různé vzdálenosti od místa zjištění. Změny kvality mohou být způsobeny organickými a anorganickými nečistotami, inertními látkami, mikroorganismy apod. Vážné problémy všude na světě způsobují látky, které se dostávají do vod zejména haváriemi. Znečištění podzemních vod omezuje nebo zcela znemožňuje jejich další využívání a zvyšuje nároky na jejich úpravu do původního stavu. Znečištění lze rozdělit na

11

znečištění dosahující mezních přípustných hodnot jednotlivých ukazatelů a na znečištění přesahující maximální přípustné hodnoty koncentrací ve vybraných ukazatelích (Fialová, 2009). Intenzita využívání podzemních zdrojů pitné vody a znečištění životního prostředí ovlivňuje kvalitu využívaného zdroje vody. Látky znehodnocující kvalitu podzemní vody se do zdrojů mohou dostat průsakem srážkové vody, nebo z míst prosakování z povrchových vodních toků. Největší oblasti, kde dochází ke znečištění podzemních vod, se nacházejí v místech intenzivního zemědělství, průmyslové výroby, dopravy a těžby. Zdroje znečištění rozdělujeme podle tvaru a rozlohy zasaženého území na: •

bodové zdroje znečištění, které představují znečištění komunální - průsaky z ČOV, ze skládek průmyslového či komunálního odpadu, silážních jam či hnojišť, průmyslové – z výroben a provozů, např. z čerpacích stanic pohonných hmot a zemědělské – průsaky ze zemědělských provozů.

•

liniové zdroje znečištění představují např. prosakování z toků, z netěsné kanalizační stoky, průsak ze silničních a železničních tahů a z dálkových ropovodů a jiných produktovodů.

•

plošné zdroje znečištění jsou průsaky ze zemědělsky využívaných pozemků, infiltrace znečištěné srážkové vody aj.

•

difúzní zdroje znečištění jsou rozptýlené a mohou pocházet z již výše popsaných zdrojů znečištění, např. šíření znečištění ze skládek odpadů.

3.1. Legislativa Pozitivní změnou v chápání pojmu voda byl rok 1989. Po tomto roce již voda není považována jen za surovinu, která pouze vstupuje do technologických procesů, ale je brána za součást životního prostředí. Na vodu se začalo pohlížet v souvislosti s ostatními složkami životního prostředí, které je nutnost chránit a zachovat jejich co největší množství v co nejlepší kvalitě pro naše příští generace.

Ochrana vod je komplexní činností, která spočívá v ochraně povrchových i podzemních vod, a to v souladu s požadavky českého práva i práva Evropské unie. Jde o ochranu před všemi druhy znečištění, k zabránění vyčerpání zdrojů a k omezení a odstranění následků znečištění. Hlavním cílem ochrany vod v České republice, 12

v souladu s legislativou Evropské unie, je zlepšování stavu vodních zdrojů a vodních ekosystémů, podpora trvale udržitelného stavu vod a nepříznivých účinků povodí a sucha. Tyto cíle jsou dodržovány v jednotlivých povodích a hydrogeologických rajónech České republiky, a to díky integrované ochraně množství a jakosti povrchových a podzemních vod (Fialová, 2008). Ochrana životního prostředí se opírá o předpisy, jejichž základním účelem je ochrana povrchové a podzemní vody, stanovuje podmínky pro hospodárné využívání zásob vodních zdrojů, pro zlepšení jakosti povrchových i podzemních vod a vytvoření podmínek pro snižování nepříznivých účinků při nakládání s vodami odpadními.

3.1.1. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách Účelem tohoto zákona bylo všestranně chránit vody pro jejich nenahraditelnost a význam, plánovitě řídit jejich odběry a jiné nakládání s nimi tak, aby byla zabezpečena rovnováha mezi potřebou vody a kapacitou vodních zdrojů.

Dle tohoto zákona byla ochranná pásma (OP) vodních zdrojů zřizována ve spolupráci s příslušnými orgány hygienické služby a byl pro ně používán jednotný název pásma hygienické ochrany (PHO). Šlo o plošnou (pásmovou) ochranu, kdy celé povodí bylo součástí jednotlivých stupňů PHO. Stanovovala se jak pro podzemní, tak i pro povrchový zdroj pitné a užitkové vody a byla rozdělena na PHO 1. a 2. stupně. Pásmo 2. stupně bylo možné rozdělit na vnitřní a vnější část. V jednotlivých stupních byl stanovován příslušný režim hospodaření ve smyslu Směrnice ministerstva zdravotnictví. U povrchových vodních zdrojů se v rámci hydrologického povodí stanovovalo i pásmo hygienické ochrany 3. stupně (www.chmi.cz).

PHO 1. stupně se stanovovalo povinně u podzemních i povrchových zdrojů pitné vody. Jednalo se o prostor kolem jímacího objektu nebo jímacího zařízení. Ve většině případů šlo o vzdálenost 10 až 50 metrů. Přesná velikost a tvar tohoto prostoru se navrhoval dle typu vodního zdroje a jímacího objektu, podle členění daného území v blízkém okolí zdroje, směru proudění podzemní vody, charakteru půdy a dalších místních podmínek. PHO byla vymezována dle směrnice MZ ČSR - hl. hygienika ČSR č. 51/1979 Sb., dnes již neplatná. V tomto pásmu ochrany byla vyzvednuta funkce produkční nad funkcemi ekologickými a vodohospodářskými. Byla zde vyhlášena nejpřísnější hygienická

13

opatření k zamezení jakéhokoliv znečištění a ohrožení zdroje pitné vody. Z důvodu zamezení eroze a zaplavení dané oblasti se provádělo zatravnění nebo zalesnění (Fialová, 2008).

PHO 2. stupně bylo zřizováno v případech, kdy mohlo dojít u zdrojů pitné vody ke znečištění nebo omezení vydatnosti daného zdroje ze vzdálenějších míst. Pásma hygienické ochrany 2. stupně se zřizovala u povrchových i podzemních zdrojů pitné vody. Při vyhlašování těchto pásem bylo často využíváno rozdělení na PHO 2. st. na vnitřní a vnější část. Ochrana a kvalita vodního zdroje byla nadřazena nad hospodářskou funkcí tohoto pásma (Hubačíková, Oppeltová, 2008). •

vnitřní část pásma se vyhlašovala kolem jímacích studní a při jímání pramenů. Ve vnitřní části byla zakázána jakákoliv činnost, kterou by mohlo dojít k ohrožení kvality a kvantity zdroje vody. Povrch této části byl ve většině případů zatravněn trvalým travním porostem s doplněním doprovodné zeleně k zamezení případné eroze.

•

vnější část pásma bylo území, kde byl zákaz zakládání jakýchkoliv skládek, kde by mohlo dojít k průsaku nebezpečných látek a tak kontaminovat zdroj vody. Zemědělská činnost spadala pod velmi přísná pravidla kontroly.

PHO 3. stupně zaujímalo zbytek chráněného území sledovaného povodí, a to výhradně u povrchových zdrojů pitné vody. Hlavním důvodem zřizování tohoto pásma byla podpora prevence k zamezení znečištění vodního zdroje. Zemědělství zde mělo již volnější pravidla než v předchozím 2. stupni ochrany, ale i přesto zde byla stanovena pravidla, dle kterých se museli zemědělci řídit. Ochrana zde byla podpořena protierozními opatřeními a správným využitím daného území (Fialová, 2008).

3.1.2. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl (§ 1, Účel a předmět zákona). Důležité pojmy vyplývající ze zákona:

14

Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních. Vodním zdrojem je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení potřeb člověka (§ 2, Vymezení pojmů). Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi související (§ 37, Minimální hladiny podzemních vod).

Minimální hladina je v tomto zákoně zcela novým institutem, který v předešlých letech v legislativě nebyl popsán. Spolu s ochrannými pásmy vodních zdrojů je minimální hladina vody úzce související. Stanovuje se v rámci vydávání povolení k nakládání s podzemními vodami. Je dána určením stavu hladiny podzemní vody, tj. svislé vzdálenosti od odměrného bodu, nebo úrovni hladiny podzemní vody, tj. nadmořské výšky piezometrických hladin v systému Balt po vyrovnání v konkrétních jímacích nebo pozorovacích objektech (Toman, 2002).

Novým pojetím speciální ochrany vodních zdrojů je stanovování ochrany vodních zdrojů na úrovní bodové (zonální) na rozdíl od předešlé pásmové (celoplošné). Nyní platný zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, se zabývá současnou koncepcí speciální ochrany vodních zákonů a odkazuje na podrobnosti prováděcího předpisu, kterým je vyhláška ústředního vodoprávního úřadu – MŽP ČR č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů (Hlaváč a kol., 2003).

Ochranná pásma jsou dle tohoto zákona rozdělena na dva typy. Na ochranné pásmo I. stupně (OP I. stupně) a na ochranné pásmo II. stupně (OP II. stupně). Ochranná pásma vodních zdrojů, podzemních nebo povrchových s využitím jako zdroj pitné vody, jsou vyhlašována k ochraně jejich vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti. Jsou vyhlašována vodoprávním úřadem u zdrojů s průměrným odběrem, který činí více než 10 000 m3. Pokud to vyžadují závažné okolnosti, jsou pásma stanovena i u zdrojů s nižším odběrem, než je udáno výše. Stanovení pásem je veřejným zájmem.

15

Ochranné pásmo I. stupně (OP I.) je stanoveno vodoprávním úřadem jako souvislé území a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí, b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení, c) u vodních toků 1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru, 2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru, d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdálenosti hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení, e) v ostatních případech individuálně (§ 30, Ochranná pásma vodních zdrojů).

Ochranné pásmo II. stupně (OP II.) se stanoví vně ochranného pásma I. stupně. Je vyhlašováno vodoprávním úřadem a je-li to účelné, jsou vyhlašována postupně po jednotlivých územích. Pásma jsou stanovována na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit (§ 30, Ochranná pásma vodních zdrojů). V OP II. st. jsou omezeny činnosti související s průmyslovou a zemědělskou činností a také omezuje možnost havárie z bodových a liniových zdrojů znečištění. Území OP II. st. je tvořeno jedním nebo více od sebe ohraničených míst v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Jde tedy buď o souvislý pás kolem vodárenské nádrže, nebo o diferencované zóny ochrany půdy a vody, tedy zóny diferencované ochrany vodního zdroje (Fialová, 2008). 16

Zóny diferencované ochrany vodních zdrojů (ZDOVZ) představují nejzranitelnější lokality vodních zdrojů v povodí, zejména ze strany průniku biogenních látek půdním profilem v nejzranitelnějších (nejpropustnějších) lokalitách povodí a z hlediska zvýšené eroze. Nejčastějšími důvody zřizování těchto zón před plošnými zdroji znečištění je zmenšení vyplavování živin z půdního profilu, v nejpropustnějších lokalitách dílčích povodí, odstranění erozních jevů a omezení zornění v záplavových územích vodních toků. K těmto stanoveným plochám se přistupuje odlišně především z hlediska rozdílného způsobu využívání pozemků. Ve většině případů se k zamezení eroze půdy v těchto zónách přispívá zatravněním a modifikací zásad ve využívání trvalých travních porostu nebo rozdílné intenzitě hnojení, či rozdílnou soustavou pěstitelských opatření u travních porostů (www.agronavigator.cz).

3.1.3. Vyhláška č. 137/1999 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu. Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů (§ 1, Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů). Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména: a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné normy, a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje, b) charakteristiku

území

navrhovaných

ochranných

pásem

ve

vztahu

k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující: 1. geomorfologické poměry, 2. meteorologické a klimatické poměry,

17

3. hydrografické a hydrologické poměry, 4. pedologické poměry, 5. geologické a hydrogeologické poměry 6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů, zvláště chráněných území a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, chráněných ložiskových územích, ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl, c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o: 1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů, 2. množství a jakost podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost, 3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje, 4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území, 5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost, d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující: 1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu, 2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodařit podle zvláštních předpisů, 3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem, návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy (§ 2, Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů).

18

Udržení kvality, kvantity a zamezení znečištění vodních zdrojů pitné vody je i v této vyhlášce zabezpečeno ochrannými pásmy. Stanovení ochranných pásem I. stupně a ochranných pásem II. stupně jsou definována téměř stejně jako v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Patrný rozdíl se nachází v § 4, který je doplněn o podmínky vyhlašování druhého stupně ochranného pásma. Je zde řečeno, že ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje (§ 4, Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů).

Při stanovení hranic ochranných pásem přihlíží ustanovený orgán k hranicím jednotlivých parcel dle katastru, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu. Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem „ochranné pásmo x stupně vodního zdroje“. Je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem „nepovolaným vstup zakázán“. Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění

vodního

zdroje

a

v místech

křížení

hranice

ochranného

pásma

s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje (§ 5, Zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů). Při rozhodování o stanovení nebo případné změně ochranných pásem vodního zdroje vycházejí příslušné orgány z návrhu, jehož součástí jsou podklady dle § 2, a z vyhodnocení podmínek, které ovlivňují kvalitní zdroj. Při stanovování pásem se zohledňují činnosti, které se provádějí v blízkosti vodního zdroje, např. výroba látek ohrožující kvalitu a zdravotní nezávadnost, manipulace s toxickými látkami. Dále jsou zohledňovány zásahy, jimiž může dojít k narušení půdní vrstvy a tak ke snížení mocnosti krycích vrstev.

3.1.4. Zákon č. 20/2004 Sb., o vodách Jde o euronovelu, kterou se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č 239/2000 Sb.,

19

o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnost 23.1.2004, kromě některých částí, které nabyly účinnost platností smlouvy o vstupu České republiky k Evropské unii. Tento zákon se komplexně zabývá právním prostředím oblasti vod. Jsou zde vymezeny právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, stanovuje působnost orgánů veřejné správy na úseku vod, určuje systém vodního plánování a odborné správy vod, vymezuje pravidla pro nakládání s vodami a upravuje ekonomické nástroje tohoto úseku (Hlavínek, 2006).

Zákon upřesňuje pojmy vodní útvar a vodní zdroj: Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr (§ 2, Vymezení pojmů).

Nově jsou v tomto zákoně vložena ustanovení „Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí“. Cíle pro ochranu podzemních vod jsou: 1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod, 3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti za účelem účinného snížení znečištění těchto vod (§ 23a, Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí).

Zkušenosti z předchozích let se v novele objevují ve formě změny práv a povinností vodoprávních úřadů, fyzických nebo právnických osob. Některé změny jsou shrnuty v následujících bodech: •

Vodoprávní úřad ve výjimečných případech může rozhodnout, že jako podklad k vydání povolení k nakládání s podzemní vodou není třeba vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Týká se stavby studní.

20

•

Obnova vodních děl zničených živelnou pohromou nebo havárií podléhá ohlášení vodoprávnímu úřadu.

•

Nově je upraveno povolování vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečné závadné látky do kanalizace – pokud je čištění vod zajišťováno zařízením s prokazatelnou účinností, může stanovit vodoprávní úřad v povolení místo povinností pouze podmínky provozu tohoto zařízení.

•

Stanoví se nově lhůta 3 let, kdy minimálně 1x za tuto dobu mají uživatelé závadných látek povinnost zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží.

•

Povodňové komise ucelených povodí jsou nahrazeny povodňovými komisemi krajů.

•

Při vybírání poplatků za odebrané množství podzemní vody je zaveden systém zálohových a poplatkových výměrů, které bude vydávat Česká inspekce životního prostředí.

•

Byl zvýšen limit objemu pro vznik povinnosti platit poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z 30 000 m3 na 100 000 m3 a je zrušeno ustanovení, které umožňuje Ministerstvu životního prostředí povolit výjimku z povinnosti platit tento poplatek.

•

Je zavedena povinnost obcí podílet se na splnění závazků České republiky, které vycházejí z vyjednávání o přistoupení k Evropské unii (obce o velikosti nad 2 000

ekvivalentních

obyvatel

jsou

povinni

do

31.12.2010

zajistit

odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády) (Hlavínek, 2006).

3.1.5. Nitrátová směrnice V roce

1991

byla

přijata

Radou

Evropských

společenství

směrnice

č. 91/676/EHS s cílem zmírnit znečištění způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zabránit tak dalšímu znečištění vod. Tato směrnice byla přijata z důvodu zvyšujícího se výskytu dusičnanů ve vodách, docházelo k nadměrnému používání hnojiv obsahující dusík a statkových hnojiv, což zatěžovalo životní prostředí. Proto byla potřeba přijmout společná opatření k řešení problémů vyplývajících z intenzivní živočišné výroby, ustanovit pravidla pro skladování veškerých dusíkatých látek a pro jejich aplikaci do půdy.

21

Požadavky směrnice: •

Identifikace znečištěné a ohrožené vody, vytvoření monitoringu jakosti povrchových a podzemních vod a následný monitoring účinnosti akčního programu.

•

Vymezení zranitelných oblastí, které představují území odvodňovaná do povrchových a podzemních vod, které mohou být znečištěny nebo ohroženy dusičnany. Hlavním kvalitativním kritériem znečištění vod je koncentrace dusičnanů vyšší než 50 mg/l nebo taková, která by mohla stanovenou hranici překročit, pokud by nebyla stanovena účinná opatření.

•

Vytvořit Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, které představují souhrn obecných požadavků jak hospodařit, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování veškerých vod dusičnany.

•

Sestavit, realizovat a vynucovat akční program. Akční program představuje povinné způsoby hospodaření ve vymezených zranitelných oblastech, které musí zahrnovat požadavky stanovené ve směrnici a opatření stanovená v Zásadách správné zemědělské praxe. Za zdárný průběh realizace nitrátové směrnice odpovídá v ČR resort

Ministerstva zemědělství v oblasti zemědělského hospodaření a resort Ministerstva životního prostředí v oblasti kvality vod. Česká legislativa vymezuje nitrátovou směrnici prostřednictvím § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Tento paragraf vymezuje pojem zranitelné oblasti a ukládá nařízením vlády č.103/2003 Sb. stanovit zranitelné oblasti a v nich upravit používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Toto nařízení vlády prošlo již dvakrát novelizací, jedná se o novelu č. 219/2007 Sb. a č. 108/2008 Sb., ve kterých se stanoví rozsah a podmínky pro zranitelné oblasti. Zranitelné oblasti jsou vymezeny v hranicích katastrálních území a podléhají pravidelným přezkoumání, které je prováděno v intervalech nepřesahujících 4 roky (http://web2.mendelu.cz). Tyto oblasti podléhají zásadám zemědělského hospodaření, které jsou dány akčním programem nitrátové směrnice. •

První akční program byl vyhlášen pro období 2004 – 2007. První vymezení ZOD (zranitelné oblasti dusičnany) bylo schváleno 3.3.2003 s účinností od

22

11.4.2003. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. •

Druhý akční program byl vyhlášen pro období 2008 – 2011. Druhé vymezení ZOD bylo schváleno 11.7.2007 a nabylo své účinnosti 1.9.2007.

Na základě zpětného vyhodnocení vývoje kvality vod a s přihlédnutím na změny hospodaření, byly některé zranitelné oblasti zrušeny a jiné zase nově vyhlášeny. Akční program představuje systém opatření, mající za cíl redukovat riziko vyplavování dusíku do povrchových a podzemních vod. Mezi jeho opatření, která jsou v souladu s nitrátovou směrnicí, patří: •

Období, kdy je zakázáno používání určitých druhů hnojiv.

•

Stanovení minimálních kapacit skladů pro statková hnojiva, která umožní aplikovat hnojiva pouze v období, kdy je toto povoleno.

•

Omezení aplikace hnojiv s cílem dosažení správných způsobů hospodaření se zřetelem na půdně-klimatické podmínky.

•

Způsoby využívání půdy a obhospodařování půdy.

Opatření uvedená v akčním programu musí zajistit, že v žádném podniku ve zranitelných oblastech nebude překročeno takové množství ročně aplikovaných statkových, organických a organominerálních hnojiv, které obsahuje více než 170 kg dusíku na 1 ha za rok (http://web2.mendelu.cz).

3.2. Nástroje ochrany podzemních vod Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Ochrana vodních poměrů v obecné rovině je zakotvena v zákoně č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách. Ochranu podzemních vod je možné dělit z různých hledisek. Velmi běžné je členění na ochranu: •

Primární, při které jde zejména o ochranu podzemní vody v exploatovaných oblastech a v lokalitách uvažovaného budoucího využití. Tato ochrana zahrnuje technicko organizační postupy, které mají zamezit zhoršení kvality podzemních vod. Především jde o výstavbu stavebních prvků, jako jsou záchytné nádrže a ochranné kanály, a o výstavbu konstrukčně-technologických opatření, jako jsou např. protikorozní opatření, signalizace.

23

•

Sekundární, spočívající v zabezpečení protihavarijních opatření. Tato oblast je součástí havarijních plánů v provozech, v nichž může docházet ke znečištění podzemních vod velkými zdroji, v místech, kde primární ochrana není dostačující. Člení se na pasivní ochranu (podzemní clony a stěny) a na aktivní ochranu (hydraulická clona, hydrogeologické pozorovací vrty).

Ochrana podzemních vodních zdrojů v oblastech, které tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, je zajišťována vyhlašováním tzv. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). V těchto oblastech je mimo jiné zakázáno odvodňovat pozemky, těžit nerosty povrchovým způsobem, ukládat radioaktivní odpad apod. Ochrana podzemních vodních zdrojů pro zásobení pitnou vodou je zajišťována prostřednictvím ochranných pásem vodních zdrojů. Vyhlašování ochranných pásem prošlo vyhlašováním přes tzv. pásma hygienické ochrany (dle tehdejší Hygienické směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 51 z roku 1979). S nabytím platnosti zákona 14/1998 Sb. prošla řada pásem hygienické ochrany revizí s cílem zajistit komplexní ochranu rozlišenou místně i ve výběru vhodných opatření, dle variability přírodních podmínek daného sledovaného vodního zdroje (Fialová, 2008).

24

4 METODIKA Materiály pro vypracování diplomové práce byly poskytnuty archivem Vodohospodářské

a

ekologické

laboratoře,

VODÁRENSKÁ

AKCIOVÁ

SPOLEČNOST, a.s. Protokoly o analýzách odebraných vzorků byly poskytnuty za období 2005 až 2008. Z protokolů byly vybrány tyto ukazatelé jakosti vod: amonné ionty (mg/l), chloridy (mg/l), CHSK-Mn (mg/l), pH, sírany (mg/l), železo (mg/l), mangan (mg/l), dusičnany (mg/l), měď (µg/l), olovo (µg/l), kadmium (µg/l) a Clostridium perfringens (KTJ/100 ml), enterokoky (KTJ/100 ml), Escherichia coli (KTJ/100 ml), koliformní bakterie (KTJ/100 ml), mikroskopický obraz – abioseston (%), počty kolonií při 22 °C (KTJ/ml), počty kolonií při 36 °C (KTJ/ml). Hodnoty odebraných ukazatelů byly tabulkově a graficky zpracovány a vyhodnoceny. Jakost odebraných vzorků z jednotlivých vrtů se hodnotily dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. V grafech jsou červeně zakresleny typy limitů jednotlivých ukazatelů, pro přehledné znázornění překročení limitu pro pitnou vodu. Vzorky pro chemickou analýzu jsou odebírány z vrtu HV 1, HV 2, HV 3, HV 4, HV 7, S VII, ST 1, HV 101 a Sběrné studny. Mikrobiologické a biologické rozbory byly prováděny ze surové vody - z úpravny vody. Následně byla provedena kontrola vzorků upravené vody, zda byly problematické ukazatele surové vody upraveny na hodnoty platné pro pitnou vodu dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Akreditovaný odběr vzorků z vrtů byl prováděn 2x ročně a byl proveden dle Směrnice č. 10/06/II SP č.3 Vzorkování podzemních vod (ČSN EN 25 667 – 1,2, ČSN EN ISO 5667 – 3, ČSN ISO 5667 – 11,14,16,18). Akreditovaný odběr vzorků z úpravny vod byl proveden dle SP č.1 vzorkování pitné vody ( ČSN EN 25667 – 1,2; ČSN EN ISO 5667 – 3; ČSN ISO 5667 – 5,14,16).

Dále bylo provedeno nezbytné terénní šetření, které mělo za úkol seznámení se s blízkým okolím prameniště Ivančice. V terénu byla prošetřena místa možného výskytu znečištění, či potenciální zdroje ohrožení vydatnosti a jakosti pitné vody. Na terénním výjezdu byla prošetřena bývalá černá skládka, zda nedochází k novému skladování stavební sutě a dále zda je nová bytová výstavba napojena na kanalizaci. Součástí bylo i prošetření náplně činnosti firem sídlících v objektu bývalého kravína a možnost

25

ovlivnění zdroje jejich činností. Po podrobném průzkumu terénu byly upřesněny návrhy hranic nově vyhlašovaných ochranných pásem a jejich režim hospodaření.

26

5 CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Zájmové

území

Ivančice

patří

mezi

obce

s rozšířenou

působností

Jihomoravského kraje. Obec leží v jeho západní části na hranici s krajem Vysočina, okres Brno – venkov (Mapa č.1). Větší část území obce Ivančice je utvářena členitou plochou pahorkatinou, která patří ke starší České vysočině. Terén sledovaného území je ovlivněn výrazně zahloubenými kaňony tří protékajících řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné (Mapa č.4). Nadmořská výška terénu se v místě jímadel pohybuje v rozmezí od cca 202 do 207 m n. m. Předmětné prameniště je situováno na rovinném povrchu soutoku řek Jihlavy a Rokytné.

5.1. Geologické poměry Geologická stavba okolí města Ivančice je geologicky velmi rozmanitá z důvodu styku geologických jednotek o různém stáří a původu (Mapa č.5). Krajina Ivančic náleží k Českému masivu, kdy jde o celek vyplňující většinu střední Evropy. Ze západní části Ivančice spadají k permokarbonské Boskovické brázdě a východní část náleží k moravsko-slezské části Českého masivu, a to vyvřelému Brněnskému masivu (Mužíková, 2008). Hlavními složkami Českého masivu jsou krystalinikum a varisky (hercynsky) postižené paleozoikum, které tvoří řadu územních jednotek a tektonicky omezených bloků. Rozeznáváme jádro Českého masívu tvořené moldanubikem a bohemikem. Jádro Českého masívu je charakterizováno "českým" vývojem staršího paleozoika, intenzívní předpaleozoickou metamorfózou a mohutnými plutony. Český masiv stál v cestě alpsko-karpatskému orogénu, jehož struktury se kolem něj ohýbají a tímto projevem došlo k roztříštění Českého masívu v řadu stoupajících nebo klesajících ker. Projevem tohoto složitého vývoje je rozčlenění Českého masivu na bloky různého stáří a vývoje, oddělené různě starými hlubinnými zlomy neboli lineament. V závěru variské orogeneze, tj. v mladším paleozoiku, vznikla boskovická zóna (www.geology.cz). Boskovická brázda je významné severojižní zlomové pásmo mezi Moravským Krumlovem a Jevíčkem, zčásti rázu příkopové propadliny s permokarbonskou výplní. Hlavní pohyby nastaly v závěru variské orogeneze (www.geology.cz). Boskovická brázda byla založena již v prekambriu. Nejvýznamnější pohyby probíhaly na zlomech

27

Boskovické brázdy v závěru variského geotektonického cyklu ve svrchním karbonu a spodním permu. S uvedenými pohyby souviselo postupné zahlubování brázdy, a to zejména v úseku rosicko-oslavanském a letovickém, které jsou v současnosti navzájem odděleny tzv. tišnovským prahem. Od poorlického permu je Boskovická brázda oddělena na severu tzv. malonínskou elevací. Synsedimentační a postsedimentační pohyby způsobily přesmyk brněnského masivu přes východní okraj pánve. Podloží Boskovické brázdy tvoří geologické jednotky moldanubika, moravika a brunovistulika a plášťové horniny představované kulmskými drobami (www.pruvodce.geol.morava. sci.muni.cz).

5.2. Hydrogeologické poměry Podle hydrogeologické rajonizace České republiky jde o hranici rajónu č. 522 Boskovická brázda s rajónem č.657 Krystalinikum brněnské jednotky. Kvarterní sedimenty jsou zastoupeny fluviálními a deluviofluviálními hlinito – písčitými sedimenty, sprášeni a sprašovými hlínami a zahliněnými fluviálními písčitými štěrky („zvodeň a“). Podle klasifikace jde o dosti silně až mírně propustné horniny. Jílovité, jílovito – písčité a sprašové hlíny mají pro „zvodeň a“ funkci stropního izolátoru až poloizolátoru v mocnostech desítek centimetrů nebo prvních jednotek metrů. Neogénní sedimenty jsou zastoupeny písčitými štěrky s průlomovou propustností („zvodeň b“). V podloží této zvodně jsou písčité jíly, které mají funkci podložních izolátorů až poloizolátorů. Jde o mírně až slabě propustné horniny. Permokarbonské horniny jsou zastoupeny

rokytenskými

slepenci

s puklinovou

propustností

(„zvodeň

c“)

a prekambrické horniny skalního podkladu tvoří granodiority a diority s puklinovou propustností. Jde o slabě propustné horniny (Pospíšil, 2001).

5.3. Hydrologické poměry Na území obce se nachází významný hydrografický uzel, soutok řek Oslavy, Jihlavy a Rokytné. Zájmová lokalita je dle členění ČHMÚ přičleněna k povodí Dunaje (4-16-02 Oslava a Jihlava od Oslavy po Rokytnou a 4-16-03 Rokytná) k dílčím povodím s číslem hydrologického pořadí a názvem 4-16-102 Jihlava pod Oslavou až

28

nad Rokytnou a 4-16-03-057 Rokytná nad Jihlavou. Vodní toky jsou ve správě povodí Moravy, s. p. (Pospíšil, 2001).

Vodní režim Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Na území SO ORP (Správní obvod obce s rozšířenou působností) Ivančice zasahují záplavové území Q100 tří vodních toků – Jihlavy, Oslavy a Rokytné. Záplavové území Jihlavy zasahuje do území obcí Biskoupky, Dolní Kounice, Ivančice, Kupařovice, Moravské Bránice, Němčičky, Nová Ves, Nové Bránice, Oslavany a Pravlov. Záplavové území Oslavy zasahuje do území obcí Čučice, Ivančice, Ketkovice, Nová Ves, Oslavany a Senorady. Záplavové území Rokytné zasahuje pouze do území obce Ivančice (www.ivancice.cz).

Tabulka č.1: Plocha záplavových území Q100 na území obce Ivančice (www.ivancice.cz) Obec

Ivančice

Vodní tok (Q100)

Zaplavená plocha při Q100 (ha)

Jihlava

331,05

Oslava

64,23

rokotná

63,74

Hladina podzemní vody je odvislá na množství vody v řece Jihlavě. V období sucha, kdy hladina v řekách klesá, dochází k tzv. drénování, kdy řeka odvodňuje i prameniště podzemní vody, a tak je hladiny podzemní vody ve vrtech klesá. Ustálení hladiny na řece Jihlavě v jisté míře zabezpečuje vybudovaný vodní jez u přírodního parku Réna. Z důvodu využívání podzemní vody jako zdroj pitné vody jsou katastrální území Ivančice, Budkovice, Němčice a Kounické Předměstí zařazena do zranitelných oblastí, a proto zde podléhá nařízením vlády č.108/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech (viz. nitrátová směrnice).

29

5.4. Odpadní vody Z hlediska kanalizací a čistíren odpadních vod je nutné naplňovat Směrnici č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Je zde stanovena povinnost obcí nad 2 000 ekvivalentních obyvatel mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. V Ivančicích byla v minulosti vybudována a postupně rozšiřována jednotná kanalizace, která byla později napojena na čistírnu odpadních vod (Mapa č.6). ČOV byla postavena v letech 1989 – 1992, ale bez dešťových zdrží. Vedle Ivančic obsluhovala také městské části Letkovice a částečně jsou i napojeny městské části Němčice a Alexovice. V roce 2005 prošla tato čistírna rekonstrukcí a v současnosti umožňuje napojení okolních obcí, vč. kanalizace města Oslavany. Samostatně řešenou kanalizaci, včetně ČOV má obec Biskoupky. Ve většině obcí však není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu (www.ivancice.cz).

5.5. Pedologické poměry V okolí sledovaného území se vyskytují půdní typy: černozem luvická, hnědozem, kambiem, revízem, rendzina, fluvizem a karbonátová fluvizem. Hnědozemě o různé hloubce a lehčí zrnitosti se vyvinuly na kyselých horninách a horninách permokarbonu. Příznivým matečním substrátem jsou slínité sedimenty, na kterých vznikly černozemě luvické a těžší hnědozemě. Spraše představují nejhodnotnější mateční substrát z hlediska zrnitosti, hloubky profilu a obsahu živin. Vznikly na ní černozemě luvické a hnědozemě. U černozemí a hnědozemí je vodní režim příznivý. Ulehlejší spodiny lépe zadržují vodu. V letním období dochází vlivem výparu k prosychání půdy až do hloubky. Nepříznivý vodní režim mají hnědozemě, kambizemě a rendziny (Mužíková, 2008).

30

Důlní činnost Na území SO ORP Ivančice se nachází několik poddolových území plošně většího rozsahu a celá řada ploch menšího rozsahu. Nejvíce jsou lokalizovány do obcí Čučice, Ivančice a Oslavany (Mapa č.7) (www.ivancice.cz).

Tabulka č.2: Poddolovaná území v SO ORP Ivančice (www.ivancice.cz) Obec

Název

Surovina

Rozsah

Rok revize

Plocha (ha)

Čučice

Čučice 1

nerudy

ojedinělý

1988

4,9

1988

72,2

1988

9,6

2006

0

2006

65

2006

410

Čučice

Čučice 2 Oslavany

rudy, nerudy

Ivančice

Ivančice

nerudy

Ivančice

Oslavany 2

paliva

Oslavany

Oslavany 1

paliva

Oslavany

Oslavany 2

paliva

systém důlních děl ojedinělý systém důlních děl systém důlních děl systém důlních děl

5.6. Klimatické poměry Z klimatického hlediska se zájmové území podle E. Quitta nachází v teplé oblasti v klimatické jednotce T2. Oblast má následující charakteristiku: dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (www.tomcat.cenia.cz).

31

Tabulka č. 3.: Vybrané klimatické charakteristiky T2 (www.tomcat.cenia.cz) Vybrané klimatické charakteristiky Počet letních dnů

Teplá oblast T2 50 – 60

Počet dnů nad 10° C

160 – 170

Počet mrazových dnů

100 – 110

Počet ledových dnů

30 – 40

Průměrná teplota v lednu

-2 - -3

Průměrná teplota v červenci

18 – 19

Průměrná teplota v dubnu

8–9

Průměrná teplota v říjnu

7–8

Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm

90 – 100

Úhrn srážek ve vegetační době

350 – 400

Úhrn srážek v zimě

200 – 300

Srážky celkem

550 – 700

Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

40 – 50 120 – 140 40 – 50

Srážkové poměry Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti je od 530 mm do 495 mm. Při častém jihovýchodním proudění způsobuje výskyt časných přívalových dešťů. Významné západní a jihovýchodní větry způsobují letní sucha a bouřky (www.mr.ivancice.cz).

5.7. Doprava Z pohledu celostátní silniční sítě tvoří doprava v obci Ivančice pouze okrajovou oblast. Na tomto území nejsou žádné silnice ve správě ŘSD, silniční síť je tedy tvořena pouze komunikacemi II. a nižších tříd (Mapa č.8). Seskupení silnic se ovlivněno orografickými charakteristikami terénu. Kostru silniční sítě tvoří silnice II/152 a silnice II/394. Shodně lze konstatovat, že silniční síť je ve špatném stavu a nedostatečná. Zásadním nedostatkem je jejich nedostačující šíře, stavební uspořádání bez krajnic a vedení silnic středem obce. Těžká nákladní doprava je vedena přes obec společně

32

s osobní dopravou. Tím silniční doprava negativně ovlivňuje životní prostředí obce (www.ivancice.cz). Územím PHO 2. stupně prochází již výše zmiňovaná silnice II/152, která by mohla být zdrojem liniového znečištění, které vzniká např. možnými průsaky podél silnic.

5.8. Zemědělství Podstatnou roli v celém mikroregionu Ivančice hraje zemědělství a živočišná výroba. Zemědělství má k dispozici velké plochy orné půdy a také se zde prosazují plochy vinic a zahrad. Pěstují se obiloviny, technické plodiny, kukuřice, brambory a také vinná réva, zelenina a ovoce. Živočišná výroba se zabývá chovem skotu, vepřů a drůbeže (www.mr.ivancice.cz). V současnosti fungující objekty živočišné výroby nijak nezasahují do sledovaného prameniště. V minulosti byl na území PHO 2. stupně kravín, ale ten již několik let není v provozu.

5.9. Hospodářské podmínky Silnou stránkou Ivančic vzhledem k ekonomické struktuře je poměrně příznivá situace na trhu práce, a to díky vhodné geografické poloze v blízkosti města Brna. Ve srovnání s problémovými území ČR je v celém okolí Ivančic dosud poměrně nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Již slabší stránkou je menší atraktivita volných pracovních míst, a to se projevuje, zejména u mladšího obyvatelstva, dojížděním ve velkém počtu za prací mimo správní obvod. Tato skutečnost může vést až k možnému stěhování obyvatelstva za prací ze správního obvodu Ivančice. Nevhodná struktura místního průmyslu, který je zaměřen pouze na textilní průmysl (zastoupen firmami Lanatex, Retex a Ekotex), kovoobrábění a strojírenství (zastoupeno v Oslavanech Strojírnou Oslavany a Neumeyer ČR) se projevuje nedostatečným rozvojem moderní technologie. Velkou podporou by byla pomoc prostřednictvím přímých dotací z programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Tím by se alespoň částečně změnila nevhodná struktura průmyslu ve prospěch produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou (www.ivancice.cz).

33

5.10. Biota Celý mikroregion náleží k bioregionu Jevišovického. Potencionálně se zde vyskytují dubohabřiny s ostrovy teplomilných i sípákových doubrav, dnes zachované částečně nebo promísené s kulturními bory, v nižších polohách už prakticky nahrazené akátinami. Typičtí zástupci suchobytných rostlin jsou kavyl vlaskovitý, koniklec velkokvětý, ostřice nízká a drobná, hvězdnice zlatohlávek, višeň křovitá a řada druhů divizen. V dubohabřinách, typických pro vyšší část území, převládají duhy hercynských listnatých lesů, které jsou obohaceny o druhy alpidských podhůří, jako dymnivka plná, ostřice chlupatá, zapalice žluťuchovitá a brambořík nachový. Fauna je bohatá především na hmyz jako je kudlanka nábožná, pakudlanka jižní a pestrokřídlec podražcový. Dále jsou zde zastoupeny ptačí druhy, např. linduška úhorní, strakapoud jižní, cvrčilka slavíková a ťuhýk rudohlavý. Z plazů je zde v zastoupení ještěrka zelená. Jihlavka po Ivančice náleží do pstruhového až lipanového pásma. Ostatní tekoucí vody náleží do parmového pásma s prvky pásma cejnového s postupně se zlepšující rybí osádkou (www.mr.ivancice.cz).

5.11. Chráněná území V blízkém okolí obce Ivančice se nacházejí dvě chráněná území. Jde o přírodní památku Pekárka u Ivančic a Přírodní rezervaci Bouchal u Ivančic (Mapa č.9).

PP Pekárka u Ivančic - jde o strmý svah se skalami z červených permských rokytenských slepenců a přirozenými rostlinnými společenstvy s výskytem vzácné teplomilné květeny a dealpinské vegetace. Celková výměra této památky je 9,1 ha a nachází se 3 km JZ od Ivančic, v části Řeznovice, na pravém břehu řeky Jihlavy. Část území této přírodní památky zasahuje do PHO 2. st. (http://zajimavosti.infocesko.cz).

PR Bouchal u Ivančic – jde o ochranu části kopce Bouchal o rozloze 2,60 ha, kde se vyskytuje ostrůvek teplomilných společenstev (http://zajimavosti.infocesko.cz).

5.12. Skládka Na katastrálním území Ivančice - Němčice se několik desítek let nacházela černá skládka na Karlově (Foto č.6, 7, 8). Přesné složení materiálu této skládky není známo, 34

ale především šlo o úložiště stavební suti a výkopové zeminy. Situaci kolem skládky prověřila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a byl stanoven režim ukončení skládky a rekultivace prostředí. Termín finální úpravy včetně projektové dokumentace byl stanoven do konce roku 2003. Po ustanovení inspektorátem město plnilo veškeré požadavky a skládka byla uzavřena a přehrnuta hlínou a nic se zde nesmí ukládat. Černá skládka se nachází na území PHO 2.stupně ve vnější části.

35

6 VODNÍ ZDROJ IVANČICE Jímací území, které je situováno na soutoku Jihlavy a Rokotné (viz. výše), bylo budováno postupně. Některé původní jímací objekty již nejsou a ani nebudou využívány, naopak dochází k budování a zprovoznění nových jímacích objektů (JO). Z hlediska jakosti podzemní vody se přesouvá využití území směrem západním od soutoku a od původních jímacích objektů. Vodní zdroj Ivančice je hlubinným typem jímání podzemní vody a je zdrojem pro skupinový vodovod Ivančice – Rosice.

6.1. Popis jímacích objektů Zahájení využívání jímacích objektů bylo v letech 1959 – 1973. Typem využívaných jímacích objektů na prameništi jsou vrtané studny. V roce 2004 prošly JO rekonstrukcí, která se provedla kombinovaným čištěním. V současné době je k jímání podzemní vody využíván jímací objekt HV 2, HV 3, HV 7, ST 1, S VII, Sběrná studna a nový HV 101. Méně vhodné JO jsou postupně vyřazovány z provozu, především se jedná o vrty ve východní části prameniště a to HV 1 a HV 4 (Novák,2008).

Vrty: •

•

HV 1 -

hloubka vrtu 7,5 m

-

průměr vrtu 312 mm

-

vydatnost vrtu 1,75 l/s

-

výstroj ocelová pažnice

HV 2 -

hloubka vrtu 12,0 m

-


-


36

•

•

•

•

HV 3 -

hloubka vrtu 8,7 m

-


-

výstroj plastová pažnice

HV 4 -

hloubka vrtu 9,7 m

-


-


HV 7 -

hloubka vrtu 8,6 m

-


-

výstroj UGI filtry

S VII -

•

•

ST 1 -

hloubka vrtu 9,8 m

-


-


-


Sběrná studna -

•



HV 101 -

hloubka vrtu 9,0 m

-


-


-

výstroj PVC zárubnice

37

6.1.1. Hydrologické vrty Hydrologické vrty se budují převážně jako vrtané studny, které jsou hloubeny převážně strojově. Předností vrtaných studní je možnost odběru kvalitní podzemní vody z větších hloubek. Stěny studní jsou paženy plastovou nebo ocelovou pažnicí. Pažnice přečnívají cca 0,60 m nad úroveň terénu. Pažnice je v místě nátoku vody do vrtu perforovaná a v ostatních místech je plná. To umožňuje odběr vody z nejvhodnějšího horizontu a zabraňuje možnému nátoku vody povrchové. Pažnice je z vnější strany v místě perforace obsypána filtrem, který tvoří praný říční kačírek. Jílové těsnění bylo provedeno do úrovně asi 0,50 m nad perforací Plastová pažnice je plastová roura, v dolní části perforovaná pro usnadnění průtoku vody do volného prostoru vrtu, současně trvale bránící posunutí hornin a zasypání vrtu. Ocelová pažnice je ponechávána trvale ve vrtu a je určena jako plášť výplně vrtu. UGI filtry jsou vhodné k vystrojování hydrogeologických vrtů a jímacích studní určených pro vodárenskou exploataci, mají atest na pitnou vodu. Jedná se o skeletový filtr s nosnou kostrou z vertikálních ocelových svorníků, zakončených kruhovými přírubami z polypropylenu. Tato konstrukce zajišťuje filtru výborné hydraulické parametry a díky tomu nedochází k zanášení štěrbin filtru (Novák, 2008)

6.2. Pásma hygienické ochrany Pásma hygienické ochrany (Mapa č.3) byla stanovena vodoprávním rozhodnutím, odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství Okresního národního výboru Brno – venkov pod č.j. VLHZ 1483/85-H ze dne 27.12.1985 a č.j. VLHZ 1031/86-H ze dne 28.11.1986. Jde o ochranu zdroje podzemní vody ve smyslu zrušené směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 51/1979 (Pospíšil, 2001). Veškeré činnosti provozované na území PHO jednotlivých stupňů musí být usměrňována tak, aby nedocházelo k ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.

38

6.2.1. PHO 1. stupně Rozloha PHO 1. stupně je cca 13,5 ha. Celé toto pásmo je pokryto trvalým travním porostem (TTP). Jímací území Ivančice je v současnosti oploceno a vyhlášené PHO 1.st. je společné pro všechny jímadla ve smyslu směrnice č. 51/1979.

6.2.1.1. Zásady pro hospodaření v PHO 1. stupně Omezující opatření: - v PHO 1.stupně nelze používat žádné přípravky na chemickou ochranu rostlin. Ke hnojení lze používat pouze omezeně kombinovaná hnojiva s omezenou rozpustností k zábraně zplanění vegetace, degenerace půdy a půdní mikroflóry - nesmí být budovány žádné stavby, které přímo nesouvisí s jímáním, čerpáním nebo úpravou vody - pastva dobytka je zakázána - na toto území je zákaz vstupu nepovolaným osobám

Trvalé travní porosty: V trvalých travních porostech musí být zastoupeny takové travní druhy, které odpovídají daným stanovištním podmínkám, zaručí zapojení porostu, vytvoření spodního i svrchního patra a dostatečnou vytrvalost. Vhodné je doplnit směsku vytrvalými jetelovinami. Při sklizni krycí plodiny musí být dodržovány všechny zásady platné pro PHO 1.stupně. TTP nesmí být v pásmu 1.stupně chemicky ošetřovány. Ke hnojení lze použít pouze karbohnojiva, vždy za současného udržovacího vápnění mletým vápencem. Jiná hnojiva nelze používat. Trvalé travní porosty je potřeba pravidelně sklízet. Nejvhodnější způsob je sklizeň na seno (Všeobecný režim činností v PHO podzemních vodních zdrojů, 1983).

6.2.2. PHO 2. stupně Pásma hygienické ochrany 2. stupně slouží k ochraně vodního zdroje především před znečištěním mikrobiálním, toxickými látkami, látkami ovlivňujícími senzorické vlastnosti a látkami jinak škodlivými. Pozemky v tomto pásmu zůstávají součástí

39

zemědělského půdního fondu. Toto ochranné pásmo je rozděleno na vnitřní a vnější část. Rozloha PHO 2. stupně – vnitřní část (Foto č.2) je cca 57,8 ha a rozloha PHO 2. stupně – vnější část (Foto č.3) je cca 827,0 ha. Na území pásma 2. stupně se rozkládá zemědělská půda, lesní porost (jehličnatý a listnatý les) a osídlení.

6.2.2.1. Zásady pro hospodaření v PHO 2. stupně – vnitřní část Omezující opatření: - ve vnitřní části PHO 2. st. je zakázána každá činnost, jejímž důsledkem by mohlo být znečištění zdroje podzemní vody a přísun složek, které mohou v organismu lidí nebo zvířat působit nepříznivě nebo mohou negativně ovlivnit senzorické vlastnosti vody, popřípadě způsobit havarijní zhoršení jakosti podzemní vody. - pastva zvířat je ve vnitřní části povolena, musí být však provozována podle určitých zásad - v zimním období nesmí být používáno k údržbě sjízdnosti chemických posypových látek - vodní tok ve vnitřní části nesmí být využíván k rekreaci - nelze skladovat tuhá průmyslová hnojiva - používat přípravky pro chemickou ochranu rostlin jen se souhlasem hygienického orgánu - nesmí být budovány žádné nové stavby pro živočišnou výrobu

Rostlinná výroba: Struktura plodin ve vnitřní části musí odpovídat požadavkům ochrany vodních zdrojů s přihlédnutím ke klimatickým, půdním a morfologickým podmínkám. Podmínkou sestavování osevních postupů je, aby se vyrovnalo druhové složení se zaměřením rostlinné výroby a současně, aby byl zajištěn maximální vegetační pokryv během roku. Pěstované plodiny zde mohou být hnojeny zeleným hnojením, hnojem a průmyslovými komposty ve středních dávkách a kompostovanou kejdou skotu na podzim nebo na jaře. Ostatní statková hnojiva, t.j. močůvka, kejda, silážní šťávy jsou v PHO 2. stupně ve vnitřní části vyloučeny z používání. Z průmyslových hnojiv je pro

40

kvalitu vody limitujícím faktorem hnojení dusíkem, které lze uplatnit pouze od začátku vegetace do konce června v jednorázových dávkách 30 – 50 kg N/ha (Všeobecný režim činností v PHO podzemních vodních zdrojů, 1983).

6.2.2.2. Zásady pro hospodaření v PHO 2. stupně – vnější část Omezující opatření: - pastva dobytka ve vnější části PHO 2. stupně je povolena - pro údržbu sjízdnosti silnic v zimním období nesmí být používány chemické posypové látky - zákaz stavby velkokapacitních staveb pro chov dobytka

Lesní porosty: Funkcí lesů je hygienická ochrana vodních zdrojů před znečištěním, vytvářením příznivých klimatických, hydrologických a půdních podmínek oběhu vody podle vodohospodářské potřeby a ochrana, případně podpora vydatnosti vodního zdroje. Vzhledem k tomu, že lesy ve vnitřní i vnější části PHO 2.stupně jsou důležité i z hlediska produkce dřeva a opatření k ochraně vydatnosti a k ochraně vodních zdrojů, nejsou v rozporu s tímto hlediskem, nevyhlašují se (až na výjimky) za lesy zvláštního určení a zůstávají v kategorii lesů hospodářských. Nebudují se zde zařízení, pokud nejsou nutná pro obhospodařování lesů. Lesní školky lze zakládat jen na základě projektu schváleném vodohospodářským orgánem. Je zakázáno parkování, mytí a oprava motorových vozidel a mechanizačních prostředků. Při chemické ochraně se mohou používat pouze schválené přípravky. A jejich skladování se musí provádět mimo toto pásmo.

Rostlinná výroba: Struktura plodin, osevní postupy, ochrana rostlin, mechanizace a meliorační zásahy jsou stejné jako ve vnitřní části PHO 2. stupně. Ke hnojení pozemku v této části je z organických hnojiv povoleno používat hnůj, kompost, močůvka a kejda skotu. Hnojiva jsou aplikována ve středních dávkách, přímo rozmetána na povrch a okamžitě zapravena do půdy. Při přihnojování průmyslovými hnojivy nesmí roční dávka přesáhnout 80 kg/ha.

41

Osídlení: Jednotlivé části obce, které se vyskytují ve vnější části PHO 2. stupně, musí mít jednotlivé objekty zajištěny proti znečištění podzemní vody ve zdroji. Vybudovanou kanalizací musí být odpadní vody odváděny mimo ochranné pásmo. Pevné odpady z domácností musí být likvidovány rovněž mimo ochranné pásmo a pouze na povolených skládkách. Jsou-li u jednotlivých nemovitostí zahrady, hospodaření v nich je obdobné jako na polích a platí pro ně zásady uvedené v rostlinné výrobě pro vnější část (Všeobecný režim činností v PHO podzemních vodních zdrojů, 1983).

42

7 VÝSLEDKY A DISKUZE 7.1. Kvalita prameniště Posouzení kvality pitné i surové vody z jednotlivých hydrologických vrtů se provádí prostřednictvím odebraných vzorků. Odebrané vzorky se laboratorně analyzují a stanoví se fyzikální, chemické, biologické a mikrobiologické vlastnosti. Sledované hodnoty jednotlivých ukazatelů z prameniště Ivančice jsou za období 2005 – 2008. Z jednotlivých protokolů o analýze vzorků byly vybrány nejzákladnější ukazatelé a pro přehlednější znázornění jednotlivých hodnot byly zakresleny do grafů. Vzorky byly odebírány z vrtů HV 1, HV 2, HV 3, HV 4, HV 7, ST 1, S VII, HV 101 a Sběrné studny. Odběry vzorků se prováděly vždy 2x ročně.

7.1.1. Chemické ukazatele •

Amonné ionty Amonné ionty indikují případné fekální znečištění vody. V některých případech

je přítomnost iontů důsledkem řady redukčních dějů, kdy amonné ionty vznikají i z původních dusičnanů. Mezní hodnota amonných iontů činí 0,05 mg/l dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota byla překročena u vrtu HV 1 v druhé polovině roku 2005. U vrtu HV 2 byla hodnota překročena pokaždé, kromě první poloviny roku 2006. Ve vrtu HV 3 byla hodnota převýšena pouze jednou ve druhé polovině roku 2007 a u vrtu HV 4 to bylo také jednou, ale tentokrát v první polovině roku 2006. Ostatní vrty byly v optimu pro požadavky pro pitnou vodu (Graf č.1.). •

Chloridy Chloridy se v pitné vodě vyskytují běžně, mohou být přírodního původu

z horninového podloží, nebo jsou jejich zdrojem výluhy a splachy ze zimních posypů vozovek. Zvýšený obsah chloridů ve vodě slouží jako indikátor znečištění. Mezní hodnota chloridů dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění činí 100 mg/l. Tato hodnota byla překročena pouze jednou, a to v první polovině roku 2006 u vrtu HV 4 (Graf č.2.).

43

•

CHSK – Mn Oxidovatelnost (oxidace manganistanem draselným), tj. chemická spotřeba

kyslíku jako indikátor celkového organického znečištění vod. Znečištění může být přírodního nebo umělého původu. Mezní hodnota CHSK-Mn dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, činí 3 mg/l. Pod mezní hodnotou pro pitnou vodu u chemické spotřeby kyslíku byly pouze dva vrty, a to vrt HV 7 a HV 101. Ve sběrné studni byla povolená hodnota překročena jednou, a to v roce 2006, v jeho druhé polovině. Ve vrtu ST 1 byla hodnota překročena 2x, a to v druhé polovině roku 2006 a následně v prvním půlroce 2007. Vrt HV 1 prokazoval nadlimitní hodnoty po celé čtyři roky, kromě první poloviny roku 2008. Oba odběry v roce 2006 byly nad povolený limit u vrtu HV 2, zbylé tři roky byly v pořádku. Hodnota 3 mg/l byla překročena u vrtu HV 3 6x. Vyhovující hodnoty byly v první polovině roku 2007 a 2008. Hodnota u vrtu HV 4 byla překročena 3x, kromě roku 2005, 2008 a první poloviny roku 2006. Vrt SVII prokázal nevyhovující hodnoty v druhé polovině 2006 a následně první půlrok 2007 (Graf č.3.). •

pH Hodnota pH je významný ukazatel jakosti pitné vody. Nižší pH má voda

agresivní, která rozrušuje materiály potrubí a může pak obsahovat více toxických kovů, při vyšším pH je významně snížená účinnost desinfekce vody. Limit pro pH pitné vody dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění, je v rozmezí 6,5 – 9,5. Hodnoty odebraných vzorků ze všech vrtů jsou vyrovnané, v rozmezí tohoto limitu (Graf č.4.). •

Sírany Vyskytují se v přirozených povrchových i podzemních vodách. Do přirozených

vod se sírany dostávají vyluhováním sádrovce, oxidací sulfidických rud a rozkladem organických látek. Mezní hodnota síranů dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění, je 250 mg/l. Sírany ve všech vrtech byly dle legislativy v limitu pro pitnou vodu. Jediné vystoupnutí nad limit byl v první polovině roku 2006 u vrtu HV 4 (Graf č.5.).

44

•

Železo Železo se v různých formách v pitné vodě vyskytuje běžně, vyšší obsah bývá

v podzemních a kyselejších vodách. Může mít původ i v korozi vodovodního potrubí. Překročení mezní hodnoty je ze zdravotního hlediska zcela neškodné, může však být příčinou barvení prádla nebo zhoršení chuťových vlastností vody. Železo je zde stejně problémové jako mangan. Mezní hodnota železa pro pitnou vodu dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění, je 0,20 mg/l. Ve sběrné studni byla hodnota překročena jednou, a to v druhé polovině roku 2007. Hodnoty u vrtů HV 1, HV 2 a HV 4 jsou po všechny čtyři roky nad povoleným limitem. U vrtu HV 3 byla hodnota 0,2 mg/l překročena 1x, a to v první polovině roku 2008, a u vrtu HV 7 taktéž, ale v roce 2006. Vrt HV 101 vykazuje vyhovující hodnoty pro pitnou vodu (Graf č.7.). •

Mangan Mangan v pitné vodě často doprovází zvýšený obsah železa. Překročení mezní

hodnoty může způsobovat zhoršení chuťových vlastností vody a barvení prádla. Působí též technologické potíže v podobě usazenin a zarůstání potrubí manganovými bakteriemi. Se zdravotním rizikem může být spojeno až dlouhodobé překročení nejvyšší mezní hodnoty. Jak bylo řečeno výše, mangan je zde většinou nad povolený limit. Mezní hodnota dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění, je 0,050 mg/l. Vyhovující hodnoty pro pitnou vodu prokazoval vrt ST 1 v druhé polovině roku 2006, vrt HV 4 v první polovině roku 2006 a v druhé polovině roku 2007 vrt S VII. Zbylé sledované období bylo nad limit (Graf č.8.). •

Dusičnany Dusičnany jsou konečným stupněm rozkladu dusíkatých organických látek

a v pitné vodě se nacházejí běžně. Hlavním zdrojem jsou zemědělská hnojiva a odpadní vody. Jejich obsah v podzemních vodách závisí zejména na účinnosti ochrany zdroje systémem ochranných pásem, intenzitě zemědělského obdělávání půdy, klimatickém a půdním charakteru vsakovacích oblastí a na vegetačním období. Překročení mezní hodnoty

představuje

především

přímé

zdravotní

riziko

pro

kojence

(www.vodovody.lit.cz). Nejvyšší mezní hodnotou pro dusičnany dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění, je 50 mg/l.

45

Žádný z odebraných vzorků nepřekročil nejvyšší mezní hodnotu a vyhovovaly limitům pro pitnou vodu. (Graf č.9.). •

Měď

V některých případech se může v pitné vodě vyskytovat abnormálně zvýšená koncentrace mědi, která je způsobena uvolňováním mědi z měděných potrubních rozvodů. Takové případy mohou způsobit zdravotní potíže. Naštěstí zvýšenou koncentraci v pitné vodě lze poměrně dobře rozpoznat kvůli typické kovové pachuti. Nejvyšší mezní hodnota pro měď dle vyhlášky č 252/2004 Sb., v platném znění, je 1000 µg/l. V grafu tento limit není znázorněn, neboť hodnoty u všech vrtů byly tak nízké, že vložení tohoto limitu by snížilo přehlednost grafu, protože všechny hodnoty byly pod limitem (Graf č.10.). •

Olovo V některých domácnostech je stále voda rozvedena v olověných trubkách. Ve

skutečnosti je možné najít stopy olova v každé pitné vodě, ale při rozvodu vody olověnými trubkami, se může stát, že se do vody uvolní kousky olova. Vůči stálému příjmu olova jsou citlivé především děti a těhotné ženy. Dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, je nejvyšší mezní hodnota u olova pro pitnou vodu 10 µg/l. Stejně jako u grafu mědi, tak ani zde není limit zaznamenám z důvodu přehlednosti grafu. Všechny hodnoty byly pod limitem 10 µg/l (Graf č.11.). •

Kadmium Hodnoty kadmia nejsou vůbec zaznamenány v grafické podobě, protože jeho

hodnoty byly stále nižší než 0,05 µg/l. Nejvyšší mezní hodnota je 5 µg/l.

7.1.2. Mikrobiologické a biologické ukazatele Hodnoty jsou brány z úpravny vody – surová voda, za období 2005 – 2008. V roce 2008 jsou k dispozici i ukazatelé z vrtu HV 101.

46

V letech 2005 a 2006 nebyly překročeny žádné mezní hodnoty sledovaných mikrobiologických a biologických ukazatelů dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. V roce 2007 byla na úpravně vody (ÚV) v surové vodě překročena mezní hodnota koliformních bakterií. Byly naměřeny 2 KTJ/100 ml. Mezní hodnotou pro pitnou vodu dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění je 0 KTJ/100 ml. V roce 2008 byly na úpravně vody opět v surové vodě v odebraných vzorcích překročeny ukazatelé enterokoků a koliformních bakterií. U enterokoků byly naměřeny 4 KTJ/100 ml a u koliformních bakterií byly naměřeny 2 KTJ/100 ml. V případě fekálních streptokoků, kdy je překročena nejvyšší mezní hodnota, jde už o překročení hodnoty zdravotně závažných ukazatelů jakosti pitné vody a v důsledku jejich překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví jinak. Z tohoto roku jsou k dispozici i odebrané vzorky z vrtu HV 101, kdy bylo překročeno povolené množství koliformních bakterií a zjištěná hodnota činí 2 KTJ/100 ml. Naměřená hodnota je opět z ÚV v surové vodě. Po úpravě surové vody byly všechny překročené hodnoty sledovaných ukazatelů v limitech dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění, pro stanovení hygienických požadavků pro pitnou vodu. Hodnoty z roku 2009 nebyly ještě laboratoří zpracovány.

Z důvodu velkých koncentrací železa a manganu ve vrtech je zde zřízena úpravna vody (Foto č.1). Do úpravny přitéká surová voda z vrtů a zde je upravována, aby vyhovovala požadavkům pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění. Všechny hodnoty mikrobiologických a chemických ukazatelů, které byly nad limitem, jsou v úpravně upraveny pro požadavky pitné vody. Mikrobiologické a biologické ukazatele byly překontrolovány a z úpravny vody do domácností má voda kvalitu požadovanou vyhláškou. Stejně tak byly překontrolovány i chemické ukazatelé pitné vody a všechny hodnoty byly po úpravě vyhovující dle vyhlášky. Jedinou výjimkou byla druhá polovina roku 2007, kdy i po úpravě vody na úpravně byla hodnota CHSK-Mn přes povolený limit 3 mg/l, a to 3,03 mg/l.

47

7.2. Analýza rizik ohrožení vydatnosti a jakosti vodního zdroje 7.2.1. Ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů Vodárensky využívané objekty vodního zdroje Ivančice jsou především závislé na množství drenážních zvodní nivy řeky Jihlavy, která je v blízkosti sledovaných objektů. Toto množství je dáno intenzitou a rozložením atmosférických srážek prosakujících v horních částech povodí a na přilehlých okolních svazích v blízkosti jímacích objektů. V období sucha, kdy hladina v řekách klesá, dochází k tzv. drénování, kdy řeka odvodňuje i prameniště podzemní vody, a tak hladina podzemní vody ve vrtech klesá. Kvalita jímané podzemní vody je závislá na hloubce a době zdržení podzemní vody v horninovém prostředí. Pro kvartérní fluviální sedimenty je charakteristická zvýšená přítomnost železa a manganu, pro miocénní zvodně vedle těchto kationtů i NH4. Kvartérní zvodeň vykazuje i antropogenní mineralizaci z dlouhodobé hospodářské činnosti.

7.2.2. Množství a jakost podzemních a povrchových vod ovlivňující vodní zdroj V okolí posuzovaného vodního zdroje jsou podzemní vody podobné kvality, které jsou taktéž závislé na množství a časovém rozložení prosakujících atmosférických srážek v horních částech příslušného hydrologického povodí a na přilehlých svazích. Množství vody v jednotlivých vrtech je ovlivňováno ročním obdobím. V letních měsících dochází k poklesům vydatnosti jímacích objektů. Zájmový prostor je povrchově odvodňován řekou Jihlavou a Rokytnou. Povrchové vody těchto vodotečí spolu s vybudovaným jezem u parku Réna pod soutokem s řekou Rokytnou sledovaný zdroj pitné vody kvantitativně ani kvalitativně neovlivňují.

7.2.3. Odběry vody a nakládání s vodami ovlivňující přirozené hydrologické poměry vodního zdroje Jímací území svou polohou na „ostrově“ není ohrožováno jinými objekty, sloužícími k odběru vody. V blízkosti prameniště se nenacházejí žádné objekty, které by mohly sloužit k hromadnému nebo individuálnímu zásobování obyvatelstva podzemní nebo povrchovou vodou. Možná blízkost jiných jímacích objektů by mohla potenciálně

48

ohrozit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost podzemní nebo povrchové vody využívaných objektů.

7.2.4. Charakteristika zástavby a hospodářské využívání území Jímací území Ivančice je situováno na louce a v blízkém okolí je prameniště obklopeno zemědělsky obhospodařovanými pozemky a lesním porostem. Nejbližší zástavba je jihovýchodní část města Ivančic, která se nachází zhruba 500 metrů od prameniště. Nově vybudované rodinné domy na území PHO 2. st. jsou napojeny na kanalizaci. Na území PHO 2. st. ve vnější části se nachází stavba bývalého kravína, který již několik let není používán pro živočišnou výrobu (Foto č.4, 5). Prostranství kravína je v současné době využíváno firmami malých živnostníků, které nijak negativně neovlivňují kvalitu ani kvantitu zdroje podzemní vody. Dále se zde nachází firma s plastovými okny, ale tento areál slouží pouze jako expediční sklad a nejsou zde používány žádné látky, které by mohly být škodlivé pro sledovaný zdroj (Foto č.10).

7.2.5. Bodové a plošné zdroje znečištění Možné rizikové bodové nebo plošné zdroje polutantů (odpadní látky) v blízkém okolí prameniště nejsou zjištěny. Dlouhodobým plošným zdrojem znečištění bývá považována zemědělská výroba na orné půdě, která obklopuje prameniště. Z graficky zpracovaných výsledků odebraných vzorků pitné vody není za posledních pět letech překročena nejvyšší mezní hodnota dusičnanů. V současnosti se zemědělské hospodaření zemědělců opírá o nitrátovou směrnici a o zásady, které jsou dány akčním programem této směrnice. Odpadní látky v půdě mohou být přítomny z bývalého kravína, ale prozatím se taková skutečnost neobjevila a touto hospodářskou stavbou se kvalita vodního zdroje Ivančice nijak nezhoršuje. Potenciálním zdrojem znečištění pitné vody v prameništi může být bývalá černá skládka převážně ze stavební suti a výkopové zeminy. V současné době je skládka zavezena a půdním pokryvem je stará nekosená tráva. Prozatím nebylo zjištěno ovlivnění kvality zdroje touto skládkou. Z důvodů neznalosti přesné skladby skládky je 49

v zájmu ochrany zdroje pitné vody návrh zanesení nových hranic až za hranice skládky. Nově vyhlášený režim hospodaření na území ochranných pásem musí zabezpečovat skládku alespoň v takovém stavu, v jakém je doposud.

7.3. Návrh ochranných pásem Nové pojetí speciální ochrany vodních zdrojů spočívá ve stanovení ochrany tzv. zonální. Po roce 1989 došlo k podstatnému zvýšení v zajištění ochrany. V současnosti je možné navrhovat potřebnou ochranu pouze v těch oblastech, kde si to místní podmínky, společně s dosavadním vývojem množství a jakosti vody, vyžadují právě nad rámec obecné ochrany. Tento princip nevede k oslabení celkové ochrany vod, ale naopak k její upřesnění a posílení, které spočívá vždy v posouzení konkrétních podmínek dané lokality (Hubačíková, Oppeltová, 2008).

7.3.1. Ochranné pásmo I. stupně Území ochranného pásma I. stupně (OP I. stupně) zůstává stejné jako doposud u pásma hygienické ochrany 1. stupně (Mapa č.3). Rozloha OP I. stupně bude cca 13,5 ha. Celé pásmo zůstane i nadále pokryto trvalým travním porostem. Na této sledované ploše se nachází 8 vrtů podzemní vody, sběrná studna a úpravna vody. Vstup do OP I. stupně bude oplocen a zabezpečen proti vniknutí cizích osob. Oplocení bude označeno výstražnými tabulemi.

7.3.1.1. Zásady pro hospodaření v OP I. stupně Omezující opatření: •

v OP I.stupně je zakázáno provádět veškeré činnosti, které nesouvisí s jímáním, dopravou, úpravou a akumulací vody a s údržbou povrchu, porostů a technického zabezpečení jímacího území (oplocení apod.)

•

nesmí se provádět odvodňovací práce, které by mohly ohrozit přirozený režim podzemních vod

•

nesmí se zakládat skládky nebezpečných odpadů a skladovat nebezpečný odpad

•

je zde zakázáno aplikovat tekutá čpavková hnojiva, kejdu skotu a prasat a používat chemické prostředky na ochranu rostlin

50

•

omezuje se vstup a vjíždění motorových vozidel s výjimkou poučených osob zabezpečující provoz a údržbu zařízení a osob provozovatelem pověřených k této činnosti a orgánů vodohospodářské a hygienické kontroly

•

zákaz pastvy dobytka

•

sklizeň se provádí sečením na zeleno nebo na seno, vždy musí být posečená hmota z území sklizena, aby nedocházelo k zahnívání a následně k likvidaci TTP vyležením Pro kontrolu funkčnosti ochranného pásma I. stupně bude provozovatel

vodárenského objektu pokračovat v pravidelném sledování fyzikálně-chemických a mikrobiologických vlastností podzemní vody v jednotlivých jímadlech podzemní vody s četností minimálně 2x ročně. Rozbory budou i nadále zpracovány v akreditované laboratoři.

7.3.2. Ochranné pásmo II. stupně U území ochranného pásma II. stupně (OP II. stupně) dojde k výraznějšímu zmenšení oproti PHO 2. st. (Mapa č.3). Celé sledované území spadá do zranitelných oblastí a zemědělci obhospodařující toto území musí hospodařit dle nitrátové směrnice a platného akčního programu. Z toho důvodu bude upuštěno z tak velkého záboru zemědělské půdy do OP II. stupně. Zemědělci budou nadále dodržovat akční program a bude upuštěno od hospodaření dle režimu v PHO 2. stupně.

Jihovýchodní hranice povede v blízkosti levého břehu řeky Rokytné od jejího soutoku s řekou Jihlavou po hranici katastrů Němčice u Ivančic – Kounické Předměstí k hranici parcely č.1158/62. Jihozápadní hranice povede přes chatovou osadu po hranici parcel č. 1158/62 a 1158/61. Dále pokračuje přes les k parcele č. 1158/152 k hranici parcely č. 1238/12 a napojuje se na hranici bývalé černé skládky až k asfaltové komunikaci č. 152 Ivančice – Moravský Krumlov. Severozápadní hranice povede po vnitřním okraji asfaltové vozovky Moravský Krumlov - Ivančice od okraje bývalé černé skládky po jižní okraj zástavby Ivančice (místní část Němčice). Dále jde po jihozápadním okraji této zástavby až po řeku Jihlavu a po jejím břehu až po přítok Rokytné.

51

Hranice navrhovaného OP II. stupně je při soutoku řeky Jihlavy s Rokytnou vedena po stávajícím oplocením PHO 1. stupně. Do tohoto pásma bude zahrnuta černá skládka, která se nachází na území doposud platného PHO 2.stupně. Pro ochranu zdroje pitné vody je důležité toto území skládky zapojit do režimu hospodaření a nadále toto území sledovat (Foto č.9). V případě využívání území skládky, kdy by se mohlo s tímto územím manipulovat, mohlo by dojít k posunu s podložím a možným ovlivněním kvality vody zdroje Ivančice. Toto území oploceno nebude, ale doporučuje se umístit výstražné tabule v místech křížení hranic ochranného pásma s polními a asfaltovými cestami a jinými významnými terénními prvky.

7.3.2.1. Zásady pro hospodaření v OP II. stupně Omezující opatření: •

v OP II. stupně se zakazuje provádět rozsáhlé terénní úpravy bez předešlého souhlasu hydrogeologa

•

je zakázáno povolovat další odběrné objekty podzemní vody a odběry vody pro komerční účely – mimo předmětný skupinový vodovod Ivančice – Rosice

•

nepovolovat skládky nebezpečných odpadů a skladování nebezpečných odpadů

•

na tomto území je zakázáno zakládat smetiště a skládky odpadů a totéž platí i pro prostor bývalé černé skládky na jihozápadním okraji tohoto OP

•

pro lokalitu bývalé skládky platí zákaz jakékoliv manipulace s uskladněným materiálem

bez

odborného

hydrogeologického

posouzení

a

souhlasu

vodoprávního úřadu •

nepovoluje se stavba objektů pro zemědělskou a průmyslovou výrobu a jiné objekty, ve kterých je výraznou složkou manipulace s látkami škodlivými vodám

•

je zakázáno vypouštět vody a provádět zásahy do přirozeného vodního režimu, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu podzemních vod

•

minimalizovat při zimní údržbě komunikace Ivančice – Moravský Krumlov používání snadno rozpustných solí

52

Provozovatel vodovodu bude ověřovat účinnost stanovených ochranných pásem a opatření v nich především terénními šetřeními se zaměřením na: •

bodové zdroje ohrožení - případné skládky odpadů, smetiště, skládky hnoje a hnojiště

•

plošné zdroje ohrožení – plnění podmínek nařízení vlády o zranitelných oblastech

•

liniové zdroje ohrožení – procházející cesty, případně terénní zásahy, úpravy.

V případě zjištění negativního ovlivnění kvality a kvantity vodního zdroje, bude tato situace okamžitě řešena, a to právě díky možnosti postupného stanovování zonální ochrany.

7.4. Návrh na poskytnutí náhrad v OP Vyhlášením ochranných opatření může dojít majitelům k omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech. Toto omezení se stává předmětem jednání o poskytnutí náhrad. Jde o náklady spojené s technickými úpravami v OP a náhrady za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v OP nese ten, kdo má povolení k odběru vody z vodního zdroje (Hubačíková, Oppeltová, 2008). Celé sledované území vodního zdroje Ivančice spadá do zranitelných oblastí, tedy do zvláštní ochrany vod (Mapa č.2). Zvláštní ochrana vod je v tomto případě nadřazena nad speciální ochranou vod, do které spadá vyhlašování ochranných pásem. Ochrana zvláštní je stanovena zákonem a proto se zde nebudou řešit žádné náhrady za prokázané omezení užívání pozemku. Ani další navrhovaná opatření v OP II. stupně nejsou předmětem náhrad.

53

8 ZÁVĚR Tato diplomová práce na téma „Zpracování návrhu dokumentace ochranných pásem vybraného zdroje pitné vody“ se zaměřuje na popis vodního zdroje Ivančice, popis vybraných ukazatelů jakosti a revizi PHO 1. a 2. stupně. Součástí práce je popis legislativy, která zabezpečuje ochranu vod. Jde o původní zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, který vymezoval pásma hygienické ochrany 1., 2. a 3. stupně. Dále jsou zde popsány pasáže ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), které se zaměřují na podzemní vody. Dle tohoto zákona jsou vyhlašována ochranná pásma I. a II. stupně. Je zde i stručný popis vodního zákona č. 20/2004 Sb., kterým byl zákon č. 254/2001 Sb. novelizován. Již podle daného tématu práce nemohla být opomenuta vyhláška č. 137/1999 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží, zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodního zdroje. Vyhláška č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody v práci sice popsána není, ale jsou zde na ni odkazy z hlediska kontroly kvality vody sledovaného prameniště Ivančice. Pro zpracování návrhu pro nové vyhlášení ochranných pásem bylo nutné se seznámit s celým zájmovým územím. V kapitole 5. jsou podrobně popsány přírodní a hospodářské podmínky. Tyto podmínky jsou důležitým ukazatelem při zpracování návrhu a stanovení ochranných pásem. Je zde popsána geologie, hydrogeologie, hydrologie, odpadní vody, pedologie, klimatické poměry, doprava, zemědělství, hospodářské podmínky, biota, chráněná území a skládka. Práce dále popisuje současný stav prameniště. Z dostupných pramenů jsou popsány jednotlivé vrty – HV 1, HV 2, HV 3, HV 4, HV 7, S VII, ST 1, HV 101 a Sběrná studna. V současnosti jsou stále na prameništi v platnosti PHO. V práci je jejich popis a současné zásady hospodaření na pozemcích spadajících do těchto pásem 1. a 2. – vnitřního a vnějšího stupně ochrany.

Nejdůležitější částí diplomové práce je popis a grafické vyhodnocení vybraných ukazatelů jakosti vody. Z protokolů byly vybrány tyto ukazatelé jakosti vod: amonné ionty (mg/l), chloridy (mg/l), CHSK-Mn (mg/l), pH, sírany (mg/l), železo (mg/l), mangan (mg/l), dusičnany (mg/l), měď (µg/l), olovo (µg/l), kadmium (µg/l)

54

a Clostridium perfringens (KTJ/100 ml), enterokoky (KTJ/100 ml), Escherichia coli (KTJ/100 ml), koliformní bakterie (KTJ/100 ml), mikroskopický obraz – abioseston (%), počty kolonií při 22 °C (KTJ/ml), počty kolonií při 36 °C (KTJ/ml). U ukazatelů je stručný popis a mezní hodnoty pro pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., v platném znění. Hodnoty ukazatelů jsou brány za období 2005 – 2009. Četnost odebíraných vzorku není dostačující pro přesné vysvětlení důvodů překročení limitních hodnot. Níže popsané úvahy o důvodech kontaminace jsou výčtem možností, proč mohlo dojít k již zmíněným vyšším hodnotám nad limity dle vyhlášky č.

252/2004

Sb.,

v platném

znění.

Překročené

hodnoty

amonných

iontů

a mikrobiologických a biologických ukazatelů mohly být zvýšeny např. jarním táním, letními přívaly nebo naopak suchým podzimem. Dalším vysvětlením může být propojení zvodní, kdy při vyšších stavech hladiny může být kvalita jímané vody dobrá, ale při suchém období, kdy je hladina zaklesnutá, by mohlo docházet k jímání vod s horší kvalitou. Poslední možností může být infiltrace z blízkých řek. V roce 2006 došlo v okolí prameniště v důsledku povodní ke zvýšení hladin řek. A to se projevilo v odebraných vzorcích z jednotlivých vrtů. Překročení mezní hodnoty u chloridů právě v roce 2006 mohlo být zapříčiněno infiltrovanou vodu z řeky Rokytné. Taktéž vyšší hodnoty CHSK –Mn a síranů mohly mít důvod v povodních. Dalším možným vysvětlením by mohl být vliv odpadních vod z důlní činnosti v Oslavanech. Velmi vysoké hodnoty železa a manganu jsou přírodního původu a není možné je řešit režimem v ochranných pásmech. Všechny problematické ukazatele se upravují na úpravně vody, která se nachází na území doposud platícího PHO 1. stupně a dle vzorků, odebraných již z upravené vody, je kvalita vody vyhovující pro pitnou vodu dle vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění.

Další důležitou částí je samotné navržení OP I. a II. stupně. Před samotným navržením se provedla analýza rizik ohrožení vydatnosti a jakosti zdroje Ivančice. Jde o shrnutí možných aspektů, které by mohly mít vliv na prameniště. Na jejím základě se stanovila ochranná pásma a režim hospodaření na jejich území. Celé sledované území se nachází ve zranitelných oblastech, kde se musí činnost hospodaření na zemědělských pozemcích upravovat na základě nitrátové směrnice. Tato práce bude sloužit jako podklad pro zpracování dokumentace k vyhlášení nově navržených ochranných pásem I. a II stupně vodních zdrojů jímacího území Ivančice. 55

9 LITERATURA •

Fialová J., 2008: Ochrana vodních zdrojů, 61 s.

•

Hlaváč J. a kol., 2003: Vodárenství – elektronická učebnice, Brno, 420 s.

•

Hlavínek P., Říha J., 2006: Jakost vody v povodí, Brno, 242 s.

•

Hubačíková V., Oppeltová P., 2008: Úpravy vodních toků a ochrana vodních zdrojů, Brno, 131 s.

•

Novák J.: List zdroje Ivančice, Brno, 5 s

•

Tlapák V., Šálek J., Legát V.,1992: Voda v zemědělské krajině, Praha, 320 s.

•

Tuhovčák L., Adler P., Kučera T., Raclavský J., 2006: Vodárenství – úprava vody, Brno, 155 s.

•

1962 : Ivančice – skupinový vodovod, Brno

•

2005 – 2009: Vodohospodářské a ekologické laboratoře, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST a.s.

Legislativa •

Zákon č. 138/1973 Sb. ze dne 31. října 1973, o vodách (vodní zákon)

•

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

•

Zákon č. 20/2004 Sb., o vodách

•

Vyhláška č. 137/1999 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

•

Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

Internetové zdroje •

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/ (staženo 19.1.2010)

•

http://archiv.zrcadlo.info/2003/15_03.pdf (staženo 23.2.2010)

•

http://www.ivancice.cz/starosta-reakce-karlov2.php (staženo 23.2.2010)

•

http://www.lidarik.cz/sluzby/cisteni-a-regenerace-vrtu.htm (staženo 23.2.2010)

•

http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Oslavany/Oslavany_text.htm (staženo 23.12.2009)

•

http://www.geologicke-mapy.cz/regiony/ku-655724/ (staženo 23.12.2009)

56

•

http://www.google.cz/search?hl=cs&client=firefoxa&rls=org.mozilla:cs:official&q=geologie+ivan%C4%8Dic&start=20&sa=N (staženo 23.12.2009)

•

http://www.ivancice.cz/up/uap/RURU.pdf (staženo 27.1.2010

•

http://water.fce.vutbr.cz/zamestnanci/hlavinek/download/cistota_vod/cv07podzemni-vody.pdf (staženo 27.1.2010)

•

http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=JHM743&file=oznam eniDOC (staženo 20.1.2010)

•

http://eagri.cz/public/eagri/zivotni-prostredi/ochrana-vody/ (staženo 27.1.2010)

•

http://www.chmi.cz/meteo/CBKS/sbornik02/Toman-poster.pdf (staženo 27.1.2010)

•

http://ec.europa.eu/environment/water/waterframework/groundwater/brochure/cs.pdf (staženo 25.1.2010

•

http://web2.mendelu.cz/af_221_multitext/vyziva_rostlin/pdf/legislativa/uroda_1 0_03/uplatneni_ns_cr.pdf (staženo 16.2.2010)

•

http://www.chmi.cz/meteo/CBKS/sbornik02/Toman-poster.pdf (staženo 19.1.2010)

•

http://water.fce.vutbr.cz/zamestnanci/hlavinek/download/cistota_vod/cv07podzemni-vody.pdf (staženo 27.1.2010)

•

http://mr.ivancice.cz/view.php?cisloclanku=2007010013 (staženo 27.1.2010)

•

http://www.geologicke-mapy.cz/regiony/ku-655724/ (staženo 27.12.2009

•

http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y =616000&x=1169300&s=1 (staženo 27.12.2010)

•

http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?n=392 (staženo 27.12.2010)

•

http://www.nitrat.cz/

•

http://mr.ivancice.cz

•

www.chmi.cz

•

www.mze.cz

•

http://aplikace.mvcr.cz

•

www.geoportal.cenia.cz

•

http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj (staženo 20.4.2010)

57

10 PŘÍLOHY Mapa č.1.: Mapa širších územních vztahů (www.ivancice.cz) Mapa č.2.: Mapa zranitelných oblastí (www.nitrat.cz) Mapa č.3.: Prameniště Ivančice Mapa č.4.: Ortofotomapa prameniště (www.mapy.cz) Mapa č.5.: Geologická struktura území ORP Ivančice (www.ivancice.cz) Mapa č.6.: Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci na území ORP Ivančice (www.ivancice.cz) Mapa č.7.: Důlní činnost na území ORP Ivančice (www.ivancice.cz) Mapa č.8.: Silniční síť na území ORP Ivančice (www.ivancice.cz) Mapa č.9.: Chráněná území přírody na území ORP Ivančice (www.ivancice.cz) Graf č.1.: Grafické znázornění hodnot amonných iontů za rok 2005 - 2008 Graf č.2.: Grafické znázornění hodnot chloridů za rok 2005 - 2008 Graf č.3.: Grafické znázornění hodnot CHSK-Mn za rok 2005 - 2008 Graf č.4.: Grafické znázornění hodnot pH za rok 2005 - 2008 Graf č.5.: Grafické znázornění hodnot síranů za rok 2005 - 2008 Graf č.6.: Grafické znázornění hodnot železa za rok 2005 - 2008 Graf č.7.: Grafické znázornění hodnot manganu za rok 2005 - 2008 Graf č.8.: Grafické znázornění hodnot dusičnanů za rok 2005 - 2008 Graf č.9.: Grafické znázornění hodnot mědi za rok 2005 - 2008 Graf č.10.: Grafické znázornění hodnot olova za rok 2005 - 2008 Foto č.1: Úpravna vody Foto č.2: Pohled na PHO 2. stupně - vnitřní část Foto č.3: Pohled na PHO 2. stupně - vnější část Foto č.4: Pohled na bývalý kravín Foto č.5: Bývalý kravín Foto č.6: Bývalá černá skládka Foto č.7: Černá skládka Foto č.8: Detail černé skládky Foto č.9: Přechod skládky v zemědělsky obhospodařovanou půdu Foto č.10: Firma sídlící v PHO 2.stupně

58

PŘÍLOHY

59

Zpracování návrhu dokumentace ochranných pásem vybraného zdroje pitné vody

Recommend Documents