Změny v rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (od 1. dubna 2009)
Pravidla finančního hospodaření územních samosprávných celků, tvorbu, postavení, obsah a funkce jejich rozpočtů upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Tento zákon rovněž upravuje zřizování nebo zakládání právnických osob územními samosprávnými celky. Předmětným zákonem se rovněž řídí finanční hospodaření dobrovolných svazků obcí a Regionálních rada regionů soudržnosti. Dnem 1. dubna 2009 nabývá účinnosti zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem jsou nejen zpřesňována některá ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ale současně jsou jím i některá ustanovení zásadně měněna. Mimo jiné tato novela řeší problematiku vlastnictví příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem, nebo dobrovolným svazkem obcí. Znění některých ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, před novelou provedenou zákonem č. 477/2008 Sb., byla poněkud nejasná a vedla k nejednoznačnému výkladu, zda příspěvkové organizace hospodaří pouze s majetkem svého zřizovatele, nebo zda mohou některý majetek i vlastnit. Z tohoto důvodu byla do zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů doplněna zpřesňující ustanovení. Podle těchto ustanovení příspěvková organizace hospodaří s majetkem svého zřizovatele a majetek nabývá pro svého zřizovatele. Současně zákon stanoví, ve kterých případech je k nabytí majetku do vlastnictví zřizovatele třeba jeho předchozí písemný souhlas. Dále jsou v zákoně taxativně stanoveny případy, ve kterých může příspěvková organizace majetek nabýt do svého vlastnictví a za jakých podmínek. Zákon posiluje funkci zřizovatele. Zřizovatel může rozhodnout, že některý svůj majetek převede bezúplatně do vlastnictví své příspěvkové organizace, pokud to bude pro plnění úkolů příspěvkové organizace vhodnější, a také o tom, jaký majetek může jeho příspěvková organizace nabýt do svého vlastnictví. Mělo by se jednat především o drobné předměty potřebné pro výkon činnosti příspěvkové organizace, a navrhované řešení by mělo zjednodušit pořizování takových předmětů. Novelou rovněž došlo ke značné změně stávajícího ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., který upravuje problematiku porušení rozpočtové kázně u územních samosprávných celků. Zejména jsou stanoveny orgány, které rozhodují o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně u územních rozpočtů. Jedná se nejen o stanovení příslušného orgánu územního samosprávného celku, ale je zde stanoven i příslušný orgán dobrovolného svazku obcí a příslušný orgán Regionální rady regionu soudržnosti. Dále zákon stanoví orgány příslušné k přezkoumání rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, vydaných orgány územních samosprávných celků v samostatné působnosti, a odvolací orgány proti rozhodnutí orgánu dobrovolného svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti. Neplnění povinností stanovených tímto zákonem územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcí nebo Regionální radě regionu soudržnosti je nově kvalifikováno jako správní delikt, za který lze uložit pokutu. Návrh zákona stanoví orgány, které v prvním stupni rozhodují ve správním řízení o správních deliktech obcí, dobrovolných svazků obcí, městských částí hlavního města Prahy, hlavního města Prahy, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti. Následně se zmíníme pouze o některých zásadních změnách provedených zákonem č. 477/2008 Sb. v zákoně č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 11 nadpis a odst. 3 Vypracování rozpočtu územního samosprávného celku (3) Návrh rozpočtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván. K nadpisu V nadpisu se jedná o zpřesňující úpravu, aby bylo jednoznačné, že se následující právní úprava vztahuje výhradně na územní samosprávné celky. K odst. 3 Jedná se o zpřesňující úpravu místa, způsobu a rozsahu zveřejnění návrhu rozpočtu územního samosprávného celku. Zákonodárce vycházel z praxe, kdy některé návrhy rozpočtů jsou natolik rozsáhlé, že nemohou být v celém znění zveřejněny na úřední desce územního samosprávného celku. Proto zákon umožňuje územnímu samosprávnému celku zvolit rozsah zveřejnění návrhu rozpočtu např. tak, že zveřejnění podstatné údaje návrhu rozpočtu a současně uvede, kde se mohou občané seznámit s jeho úplným zněním.Nově se stanoví povinnost územnímu samosprávnému celku zveřejnit návrh rozpočtu i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 15 § 15 Hospodaření podle rozpočtu a kontrola (1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě10a) po celý rozpočtový rok. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob. Kontroly prováděné územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí se nově rozdělují na kontrolu jejich vlastního hospodaření a kontrolu hospodaření jimi zřízených a, v případě územních samosprávných celků, založených právnických osob. Kontroly svého hospodaření a hospodaření zřízených právnických osob provádějí územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Kontroly hospodaření založených právnických osob provádějí územní samosprávné celky na základě vlastního kontrolního režimu a to v souladu s právním předpisem, podle kterého byly založeny. § 17 odst. 6 (6) Návrh závěrečného účtu musí být nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku10) zveřejněn vhodným
způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh závěrečného účtu projednáván. Jedná se o zpřesňující úpravu místa, způsobu a rozsahu zveřejnění návrhu závěrečného účtu územního samosprávného celku. Stejně, jako u zveřejnění návrhu rozpočtu, zákonodárce vycházel z praxe, kdy některé návrhy závěrečných účtů jsou natolik rozsáhlé, že nemohou být v celém znění zveřejněny na úřední desce územního samosprávného celku. Proto zákon umožňuje územnímu samosprávnému celku zvolit rozsah zveřejnění návrhu závěrečného účtu např. tak, že zveřejnění podstatné údaje návrhu závěrečného účtu a současně uvede, kde se mohou občané seznámit s jeho úplným zněním. Nově se stanoví povinnost územnímu samosprávnému celku zveřejnit návrh závěrečného účtui v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 22 § 22 Porušení rozpočtové kázně (1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu a) územního samosprávného celku, b) městské části hlavního města Prahy, c) Regionální rady regionu soudržnosti, nebo d) svazku obcí. (2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity. (3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu. (4) Fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty. (5) Odvod za porušení rozpočtové kázně odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. (6) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1000 Kč, se neuloží. (7) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti
a) u obce obecní úřad, b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části, c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, d) u kraje krajský úřad. (8) Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního zákona13), rozhodnutí podle odstavce 7 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního zákona14). Rozhodnutí podle odstavce 7 písm. c) a d) přezkoumává z hlediska dodržování zákonnosti Ministerstvo financí. Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 7 může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. (9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek, b) u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti. (10) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) je Ministerstvo financí. (11) Odvod a penále podle odstavců 4 až 6 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. (12) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále podle odstavců 4 až 6 může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl, na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. (13) Při správě odvodů podle odstavců 7 a 9 se postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Při správě penále se uplatní postup, který stanoví zákon upravující správu daní pro úrok z prodlení. Obecně Zákon č.250/2000 Sb. od 1. dubna 2009 již neobsahuje ustanovení vztahující se k odvodu a penále za neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv. Vzhledem k tomu, že předmětné ustanovení, které je do 31. března 2009 obsaženo v § 22 odst. 1, pouze odkazuje na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, podle kterého se stanoví odvod a penále, bylo ze zákona č. 250/2000 Sb. pro nadbytečnost vypuštěno. Pro úplnost se však zmíníme o porušení rozpočtové kázně územním samosprávným celkem podle zákona č. 218/2000 Sb. Územní samosprávný celek (dobrovolný svazek obcí, Regionální rada regionu soudržnosti), který porušil rozpočtovou kázeň, je povinen odvést do státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv, Národního fondu nebo do rezervního fondu příslušné organizační složky státu jako poskytovatele prostředků z rozpočtu Evropské unie, které neprošly Národním fondem, odvod za porušení rozpočtové kázně ve stejné výši, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň, u návratných finančních výpomocí maximálně ve výši
jejich nesplacené části. Zároveň je povinen zaplatit do státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu, státních finančních aktiv nebo do rezervního fondu příslušné organizační složky státu jako poskytovatele prostředků z rozpočtu Evropské unie penále ve výši 1 promile denně z částky, která se týká porušení rozpočtové kázně, nejvýše však do výše této částky. Penále se počítá ode dne, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo vráceny. Odvod za porušení rozpočtové kázně činí, v případě neoprávněného použití prostředků dotace neobsahující prostředky od Evropské unie, vzniklé nesplněním podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako méně závažné, 5 % z celkové částky dotace. Odvod za porušení rozpočtové kázně, případě neoprávněného použití prostředků dotace obsahující prostředky Evropské unie činí, pokud poskytovatel v rozhodnutí o dotaci stanovil procentní výši případného odvodu při nesplnění určitých podmínek, tuto stanovenou výši. Pokud dojde k porušení více podmínek poskytnutí dotace, procentní částky se sčítají, přičemž odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace. Za prodlení s odvodem je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 500 Kč se nevyměří. V ostatních případech odvod za porušení rozpočtové kázně činí částku, v jaké porušena rozpočtová kázeň.
byla
Za prodlení s odvodem je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 500 Kč se nevyměří. Odvod za porušení rozpočtové kázně, jakož i penále uloží finanční úřad, v jehož obvodu územní působnosti má územní samosprávný celek sídlo, v řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Odvod za porušení rozpočtové kázně a penále lze vyměřit nejpozději do deseti let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně. Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu nebo penále může povolit Ministerstvo financí. O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a penále může požádat pouze územní samosprávný celek, který se porušení rozpočtové kázně dopustil. Ministerstvu financí se žádost podává prostřednictvím toho územního finančního orgánu, který tento odvod a penále uložil. V případě peněz z EU nelze odvod prominout.
K odst. 1 Stanoví se, co je podle tohoto zákona porušením rozpočtové kázně u peněžních prostředků poskytnutých z územních rozpočtů. K odst. 2 V tomto ustanovení je obsažena definice neoprávněného použití peněžních prostředků poskytnutých z územních rozpočtů. V případě územních rozpočtů není žádným obecně závazným právním předpisem jednoznačně stanovena forma poskytnutí peněžních prostředků. Jedinou výjimkou je ust.85 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, které stanoví, že zastupitelstvu obce je mimo jiné
vyhrazeno rozhodování o uzavření smlouvy, o poskytnutí dotace. Z tohoto ustanovení by mohlo být dovozeno, že obce dotace poskytují smluvně. K odst. 3 Je zde definováno, co je podle tohoto zákona zadržením peněžních prostředků. K odst. 4 Stanoví se povinnost příjemci peněžních prostředků z územního rozpočtu, který se dopustil porušení rozpočtové kázně, odvést neoprávněně použité nebo zadržené peněžní prostředky do rozpočtu, ze kterého mu byly poskytnuty.Příjemcem dotace z územních rozpočtů může být i organizační složka státu. S ohledem na skutečnost, že podle § 3 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, není organizační složka státu právnickou osobou, nemohla být podřazena pod právnické osoby. K odst. 5 Stanoví se výše peněžních prostředků, které mají být porušitelem rozpočtové kázně odvedeny do rozpočtu, ze kterého mu byly poskytnuty. K odst. 6 Porušiteli rozpočtové kázně se stanoví povinnost zaplatit penále z částky odvodu za každý den prodlení s odvodem. Současně se stanoví výše tohoto penále za každý den prodlení, včetně maximální výše celkového penále. Dále je zde stanoveno počítání penále a stanoven případ, kdy se penále neuloží. K odst. 7 V tomto odstavci jsou stanoveny orgány, které v samostatné působnosti rozhodují o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně u obce, u městské části hlavního města Prahy, u hlavního města Prahy a u kraje. V právní úpravě, platné před nabytím účinnosti zákona č. 477/2008 Sb., nebylo stanoveno, který orgán územního samosprávného celku rozhoduje o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně. V praxi rozhodoval ten orgán, který rozhodl o poskytnutí účelově určených finančních prostředků z rozpočtu územního samosprávného celku. Tímto orgánem bylo zastupitelstvo nebo rada územního samosprávného celku. Svěření pravomoci rozhodovat o porušení rozpočtové kázně v zákoně stanoveným orgánům je vyvoláno tím, že pouze tyto orgány jsou schopny zajistit splnění všech požadavků kladených na řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zejména se jedná o povinnost zachovávat mlčenlivost, kterou jsou podle ust. § 24 tohoto zákona povinni zachovávat pracovníci správce daně. Zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku jsou veřejná a do zápisů ze zasedání rady mohou nahlížet občané obce, ale i další subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb.,o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se stanovením příslušnosti úřadu územního samosprávného celku rozhodovat v samostatné působnosti o porušení rozpočtové kázně byl zákonem č. 477/2008 Sb. novelizován - § 66 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů „Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem. Krajský úřad rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem23a).“ § 109 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů „(3) Obecní úřad a) v oblasti samostatné působnosti -
1. plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce, 2. pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti; , 3. rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem34b);“ § 81 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů „(2) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahy. Magistrát rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem21).“ -
Zvláštním zákonem, který stanoví, že příslušný úřad rozhoduje v samostatné působnosti je právě zákon č.250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o uložení odvodu a penále by mělo mít náležitosti stanovené v § 32 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jednou z náležitostí rozhodnutí je, podle tohoto ustanovení, i poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku. V závěru rozhodnutí by tak mělo být uvedeno poučení o opravném prostředku (o možnosti přezkoumání rozhodnutí krajským úřadem – v případě rozhodnutí obecního úřadu, Magistrátem hl.m. Prahy – v případě rozhodnutí městské části hl.m. Prahy, Ministerstvem financí – v případě rozhodnutí vydaném krajským úřadem nebo Magistrátem hl. m. Prahy), včetně lhůty, v níž je třeba podnět k přezkoumání podat. Ta by měla, v souladu s ustanovením § 48 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků, činit třicet dnů ode dne následujícího po doručení rozhodnutí, proti němuž podnět k přezkoumání K odst. 8 Rozhodnutí, vydaná v samostatné působnosti obecním úřadem, přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad, a to podle ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Tímto ustanovením je dána působnost krajského úřadu k přezkoumání rozhodnutí, vydaných v samostatné působnosti obcí. Krajský úřad přezkoumává rozhodnutí vydaná v řízení podle zvláštních zákonů. Může se jednat o rozhodnutí vydaná ve správním řízení nebo v řízení podle zákona o správě daní a poplatků. Rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti úřadem městské části hl.m.Prahy přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hl.m. Prahy, a to podle ust. § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Podle tohoto ustanovení Magistrát hl.m. Prahy přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. V souvislosti s tím byl zákonem č. 477/2008 Sb., novelizován § 81 odst. 3 písm. a) zákona.č 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „(3) Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy. Magistrát a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,“ Rozhodnutí, vydaná v samostatné působnosti krajským úřadem nebo Magistrátem hl.m. Prahy, přezkoumává Ministerstvo financí. V souvislosti s tím byl zákonem č.477/2000 Sb. novelizován § 94 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb.
„(1) Je-li orgánům kraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti kraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho rozhodování se vztahuje správní řád, 4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné ministerstvo, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak 25a); odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.“ Do této novely bylo k přezkoumání rozhodnutí krajů v samostatné působnosti příslušné pouze Ministerstvo vnitra (legislativní zkratka –ministerstvo). Zvláštním zákonem je zákon č. 250/2000 Sb. Podle § 22 odst. 13 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění zákona č. 477/2008 Sb., se při správě odvodů postupuje podle zákona upravujícího správu daní. Procesním předpisem, podle něhož se postupuje při ukládání odvodů za porušení rozpočtové kázně i při přezkoumání rozhodnutí o uložení odvodu, je zákon o správě daní a poplatků. Správní orgán přezkoumává rozhodnutí výhradně z hlediska dodržování zákonnosti, přičemž nemůže rozhodnutí měnit. Rozhodnutí může pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání. K odst.9 V tomto odstavci jsou stanoveny orgány, které rozhodují o odvodech a penále za porušení rozpočtové kázně s rozpočtovými prostředky dobrovolného svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti. V případě dobrovolného svazku obcí je orgánem rozhodujícím o porušení rozpočtové kázně ten orgán, kterému je toto rozhodování vyhrazeno stanovami. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích /obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, musí být ve stanovách uvedeny orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování. Pokud podle stanov není rozhodování o porušení rozpočtové kázně vyhrazeno konkrétnímu orgánu, je k tomuto rozhodování příslušný orgán, který jedná jménem dobrovolného svazku obcí navenek. V případě Regionální rady regionu soudržnosti je orgánem rozhodujícím o porušení rozpočtové kázně úřad Regionální rady regionu soudržnosti. Podle ust. § 17odst. 1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionální rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, je úřad výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu s výjimkou těch záležitostí, které jsou svěřeny výboru podle § 16e. Podle § 17 odst. 6 cit.zák. se na postavení, práva a povinnosti zaměstnanců Regionální rady vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně. Upozorňujeme, že povinnost zachovávat mlčenlivost, podle § 24 zákona č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,se vztahuje i na výše uvedené orgány, resp. na jejich zaměstnance. K odst. 10 Stanoví se zde odvolací orgány, které rozhodují o odvolání proti rozhodnutí orgánu dobrovolného svazku obcí nebo úřadu Regionální rady regionu soudržnosti. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí orgánu dobrovolného svazku obcí je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí. Příslušným krajským úřadem je krajský úřad, který podle ust. § 20i zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zapsal dobrovolný svazek do registru sdružení právnických osob, který vede. Sídlo dobrovolného svazku obcí rovněž povinně obsahují jeho stanovy. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí úřadu Regionální rady regionu soudržnosti je Ministerstvo financí. K odst. 11
Stanoví se lhůta, ve které lze uložit odvod a penále. Stanovením lhůty se odstraňuje nedostatek ust. § 22 odst.5, platného do 31.3.2009. Toto ustanovení totiž obsahovalo lhůtu deseti let pouze pro uložení penále. Na uložení odvodu se tedy vztahovala lhůta stanovená v § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že odvod za porušení rozpočtové kázně nešlo uložit po uplynutí tří let od konce roku, v němž k porušení rozpočtové kázně došlo. K odst. 12 Stanoví se zde možnost prominutí nebo částečného prominutí povinnosti odvodu a penále. Prominutí může povolit orgán, který rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků, a to na základě písemné žádosti porušitele rozpočtové kázně. Je pouze na tomto orgánu, zda důvody, uvedené porušitelem rozpočtové kázně v písemné žádosti, pro které by měl být odvod a penále prominut, uzná za důvody vhodné zvláštního zřetele a porušiteli vyhoví. K odst. 13 Je zde stanoveno, podle jakého právního předpisu se postupuje při rozhodování o uložení odvodu a penále. § 22a Správní delikty (1) Územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled, b) v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria, a) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2, b) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1, c) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu, d) v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření nebo kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob, nebo e) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok. (2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (3) Regionální rada regionu soudržnosti se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 11a nezveřejní návrh rozpočtu, nebo c) § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu. (4) Svazek obcí se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet, b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu, nebo
c) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu. (5) Za správní delikt podle odstavců 1 až 4 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
Obecně Podle ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., které platí do 31.3. 2009, bylo za porušení rozpočtové kázně považováno též nesplnění povinností nebo podmínek stanovených tímto zákonem pro hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí včetně povinnosti dát si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok a povinností stanovených pro přípravu a projednávání závěrečného účtu, anebo povinností uložených podle tohoto zákona orgány, k tomu oprávněnými. Za toto porušení rozpočtové kázně mohla být uložena pokuta až do výše 1 mil. Kč. O jejím uložení rozhodovalo u krajů, u hlavního města Prahy a u Regionálních rad regionu soudržnosti Ministerstvo financí a u obcí a svazků obcí příslušný krajský úřad v přenesené působnosti. Pokuta byla příjmem státního rozpočtu. Porušením rozpočtové kázně je vždy neoprávněné použití finančních prostředků nebo jejich zadržení, za které se ukládá odvod a penále. Proto porušení povinnosti stanovené právním předpisem, za které se ukládá pokuta, nelze považovat za porušení rozpočtové kázně. Z tohoto důvodu byla do zákona č. 250/2000 Sb. doplněna ustanovení, upravující problematiku správních deliktů. V § 22a zákona č. 250/2000 Sb., který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2009, jsou jednoznačně stanoveny povinnosti územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí, městské části hlavního města Prahy, hlavního města Prahy a Regionální rady regionu soudržnosti, jejichž nesplněním nebo jednáním v rozporu s těmito zákonem stanovenými povinnostmi se tyto vyjmenované subjekty dopustí správního deliktu. K odst. 1 Podle tohoto ustanovení se územní samosprávný celek, svazek obcí, městská část hlavního města Prahy nebo Regionální rada regionu soudržnosti dopustí správního deliktu tím, že - v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje rozpočtový výhled Podle ustanovení § 2 odst. 1 se finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem. - v rozporu s § 13 odst. 1 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria Podle § 13 odst. 1 nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. - neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2 Podle § 16 odst. 2 se změny rozpočtu provádějí rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti. - zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1 Podle § 12 odst. 1 se rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. - v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu Podle § 14 odstavec 1 - 3 (1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně.
(2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. (3) Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby.
-
v rozporu s § 15 nevykonává kontrolu svého hospodaření nebo kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob Podle § 15 odstavec 1 a 2 (1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě po celý rozpočtový rok. (2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.
-
v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok Podle § 17 odst. 4 jsou územní samosprávný celek a svazek obcí povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis. K odst. 2 Podle tohoto ustanovení se územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s - § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet Podle § 11 odst. 2 v případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. - § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu Podle § 11 odst. 3 musí být návrh rozpočtu nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh rozpočtu projednáván. § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu Podle § 17 odst. 6 musí být návrh závěrečného účtu nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání v zastupitelstvu územního samosprávného celku zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úřední desce a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání zastupitelstva, na kterém bude návrh závěrečného účtu projednáván. K odst. 3 Podle tohoto ustanovení se Regionální rada regionu soudržnosti dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s
- § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet Podle § 11 odst. 2 v případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. - § 11a nezveřejní návrh rozpočtu Podle § 11a musí být návrh rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. - § 17a nezveřejní návrh závěrečného účtu Podle § 17a musí být návrh závěrečného účtu Regionální rady regionu soudržnosti nejméně po dobu 15 dnů přede dnem jeho projednání ve výboru Regionální rady regionu soudržnosti zveřejněn vhodným způsobem a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. K odst. 4 Podle tohoto ustanovení se dobrovolný svazek obcí dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s - § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet Podle § 39 odst. 3 v případě, že se svazek obcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. - § 39 odst. 4 nezveřejní návrh rozpočtu Podle § 39 odst. 4 je svazek obcí povinen návrh svého rozpočtu zveřejnit vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, který jej podle stanov schvaluje, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcí. Připomínky k němu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí při jeho projednávání. - § 39 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu Podle § 39 odst. 6 musí být Návrh závěrečného účtu svazku obcí, včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, aby se k němu mohli občané členských obcí vyjádřit. Připomínky k závěrečnému účtu svazku obcí mohou občané členských obcí uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejní nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí. K odst. 5 Stanoví se, do jaké maximální výše může být pokuta za správní delikt uložena.
§ 22b
§ 22b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, v prvním stupni projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy. (5) Správní delikty podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, v prvním stupni projednává Ministerstvo financí. (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil. K odst. 1 Stanoví se, v jakém případě právnická osoba za správní delikt neodpovídá. K odst. 2 Je zde stanoveno, k čemu správní orgán, který rozhoduje o udělení pokuty za správní delikt, přihlíží při stanovení její výše. K odst. 3 Stanoví se, kdy odpovědnost za správní delikt zaniká, resp. lhůty, do kterých může být zahájeno řízení o správním deliktu. K odst. 4 Stanoví se příslušnost krajskému úřadu projednávat v přenesené působnosti v prvním stupni správní delikty, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí jehož členem není hl.m.Prahy. Současně se stanovuje místní příslušnost krajského úřadu. Stanoví se příslušnost Magistrátu hl.m. Prahy projednávat v přenesené působnosti v prvním stupni správní delikty, kterých se dopustila městská část hl.m. Prahy. K odst. 5 Stanoví se příslušnost Ministerstvu financí projednávat v prvním stupni správní delikty, kterých se dopustil kraj, Regionální rada regionu soudržnosti, hl.m. Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hl. m. Praha.
K odst. 6 Podle tohoto ustanovení je orgánem, který uložené pokuty vybírá a ukládá, orgán, který rozhodl o jejich uložení. Příjem z uložených pokut je příjmem rozpočtu kraje - pokud o uložení pokuty rozhodl krajský úřad v přenesené působnosti - příjmem státního rozpočtu - pokud o uložení pokuty rozhodlo Ministerstvo financí - . § 25
(4) Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky. (5) Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku. (6) Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje. (7) Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.
K odst.4 Stanoví se odpovědnost vedoucího organizační složky za hospodaření organizační složky. Uvedení, že je odpovědný za vedení účetnictví organizační složky je poněkud zavádějící, neboť organizační složka územního samosprávného celku není účetní jednotkou. Její vedoucí je však odpovědný za to, aby organizační složka soustřeďovala a předávala svému zřizovateli doklady, které jsou potřebné pro vedení jeho účetnictví. K odst. 5 Stanoví se termín, do kterého je organizační složka povinna vyúčtovat zřizovatelem poskytnutou provozní zálohu. K odst. 6 Veškeré příjmy, které na základě pověření zřizovatele, organizační složka vybírá, jsou příjmem jejího zřizovatele. Jednoznačně se stanoví zákaz použití vybraných příjmů na výdaje organizační složky. K odst. 7 Organizační složce se stanoví termín, do kterého je povinna odvést do rozpočtu svého zřizovatele rozpočtové příjmy. § 27
(3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.
(4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. (5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. (6) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem. (7) Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele. (8) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 7 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.
. K odst. 3 Stanovuje se, že příspěvková organizace hospodaří s majetkem svého zřizovatele v souladu se zřizovací listinou. K odst. 4 Jednoznačně se stanoví, že příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele. Současně se posiluje úloha zřizovatele, který, s ohledem na své potřeby (popř. z jiných důvodů), může stanovit případy, kdy je k nabytí majetku nezbytný jeho předchozí písemný souhlas. Souhlas zřizovatele musí být udělen před nabytím majetku a písemně. V souvislosti s tím upozorňujeme na - ust. § 85 písm. a zák.č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zastupitelstvu obce vyhrazeno nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, - ust. § 36 písm. a) zák. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zastupitelstvu kraje vyhrazeno rozhodování o nabytí a převodu nemovitých věcí, - ust. § 59 odst. 3 písm. j) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zastupitelstvu hl.m. Prahy vyhrazeno rozhodování o j) o nabytí a převodu nemovitých věcí, K odst.5 Zákon taxativně stanoví, v jakých případech může příspěvková organizace nabýt majetek do svého vlastnictví a za jakých podmínek. Příspěvková organizace může do svého vlastnictví
nabýt výhradně majetek potřebný k její činnosti. Současně ustanovení opět posiluje postavení zřizovatele tím, že pro některý způsob nabytí majetku stanoví jeho předchozí písemný souhlas. Příspěvková organizace může nabýt do svého vlastnictví především majetek od svého zřizovatele. Rozhodnutí, zda bude příspěvková organizace hospodařit pouze s majetkem zřizovatele (se svěřeným majetkem) záleží na zřizovateli. Ten bude moci určitý majetek převést bezúplatně příspěvkové organizaci do vlastnictví, bude-li to vhodné vzhledem k využití majetku a dalším okolnostem. Příspěvková organizace bude moci nabýt majetek i darem nebo děděním, to však pouze po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Předchozí písemný souhlas je nezbytný z důvodu možného dopadu přijetí daru nebo dědictví na rozpočet příspěvkové organizace, ale i zřizovatele. Náklady na údržbu, opravy nebo provoz darovaného nebo děděného majetku by mohly ohrozit rozpočet příspěvkové organizace, a ta by mohla chybějící finanční prostředky požadovat od svého zřizovatele. Zřizovatel musí být o nabytí majetku darem nebo děděním informován i proto, že bude-li finanční situace příspěvkové organizace v důsledku přijetí např. peněžitého daru výrazně lepší, může jí být snížen příspěvek na provoz poskytovaný z rozpočtu zřizovatele. V souvislosti s děděním jsme nuceni upozornit, že podle ust. § 464 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout a následcích odmítnutí vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud tuto lhůtu prodloužit. Zřizovatel bude moci rozhodnout o tom, jakým jiným způsobem může příspěvková organizace majetek nabýt do svého vlastnictví, např. na základě kupní smlouvy. Záleží pouze na zřizovateli, zda bude o tomto nabytí rozhodovat v jednotlivých případech (rada územního samosprávného celku a u dobrovolného svazku obcí orgán stanovený stanovami), nebo zda příspěvkové organizaci stanoví způsob možného nabytí majetku do jejího vlastnictví ve zřizovací listině. Např. by zřizovatel (zastupitelstvo územního samosprávného celku) mohl ve zřizovací listině příspěvkové organizace stanovit, že příspěvková nabývá do svého vlastnictví movitý majetek do 5 000 Kč v jednom případě, nejvýše však do 50 000 Kč ročně. Omezení právní subjektivity příspěvkové organizace při nabývání majetku darem nebo děděním je z důvodu jejího veřejnoprávního charakteru a tím, že je její hospodaření provázáno s rozpočet zřizovatele. Úprava vychází z toho, že ve veřejném právu má každý subjekt jen ta práva a povinnosti, které mu veřejné právo svěřuje. Může proto existovat právnická osoba, která např. nemá způsobilost být subjektem vlastnického práva, resp. subjekt, který je právnickou osobou i pro právo občanské, ale s občanskoprávní způsobilostí omezenou veřejným právem. K odst. 6 Stanoví se povinnost příspěvkové organizaci pro případ, že se pro ni majetek, který získala bezúplatně od zřizovatele, stane trvale nepotřebným. V tomto případě je povinna nepotřebný majetek písemně nabídnout zpět svému zřizovateli, a to bezúplatně. Jestliže zřizovatel nabídku nepřijme, může příspěvková organizace majetek převést jiné osobě, ale výhradně za podmínek stanovených zřizovatelem. Opět se zde posiluje úloha zřizovatele. K odst. 7 a 8 Zpřesňuje se dosavadní dikce. Podle dosavadní právní úpravy docházelo v praxi k situacím, kdy zřizovatel rušil svou příspěvkovou organizaci a ve stejný den vložil majetek, se kterým hospodařila (svěřený majetek), práva a závazky, včetně peněz v peněžních fondech např. do akciové společnosti. Z důvodu právní jistoty, a i s ohledem na právní předpisy v oblasti účetnictví, bylo toto ustanovení upraveno tak, aby z něho jednoznačně vyplývalo, že svěřený majetek, práva a závazky zrušené příspěvkové organizace přešel na zřizovatele až uplynutím dne uvedeného v rozhodnutí o zrušení příspěvkové organizace. Zřizovatel
následný den po zrušení příspěvkové organizace může již s majetkem, právy a závazky volně nakládat. Dosavadní právní úprava výslovně nestanovila, že příspěvkovou organizaci zřizuje jen jeden územní samosprávný celek, ale z celé další úpravy jejího hospodaření vyplývalo, že příspěvková organizace může mít jen jednoho zřizovatele. Přes tuto skutečnost bylo ustanovení v tomto smyslu jednoznačně upraveno. K odst. 9): Stanovuje se, které údaje a skutečnosti je zřizovatel povinen zveřejnit v Ústředním věstníku, jehož vydavatelem je Ministerstvo spravedlnosti.. § 28 (7) Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel, c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona, nebo e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn. (8) Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. (9) Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace. (11) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje. K odst. 7 Dosavadní právní úprava přesně nedefinovala porušení rozpočtové kázně příspěvkovou organizací. Z tohoto důvodu byl do zákona novelou doplněn taxativní výčet skutečností, zakládajících porušení rozpočtové kázně. K odst. 8 Jedná se o samostatnou právní úpravu uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, která není podřízena režimu ust. § 22 tohoto zákona. O uložení odvodu rozhoduje zřizovatel, kterým je v případě územních samosprávných celků rada a u dobrovolného svazku obcí pokud není tato funkce vyhrazena stanovami nejvyššímu orgánu dobrovolného svazku obcí, plní ji výkonný orgán svazku obcí, vymezený stanovami (viz § 39a odst. 3 tohoto zákona). Současně se stanoví lhůta, ve které zřizovatel o odvodu rozhodne. K odst. 9
Toto ustanovení umožňuje zřizovateli příspěvkové organizaci odvod za porušení rozpočtové kázně prominout nebo snížit. Příspěvková organizace však musí svého zřizovatele o toto snížení nebo prominutí písemně požádat. Je plně v pravomoci zřizovatele, zda této žádosti vyhoví. K odst. 11 Jedná se o zpřesnění. Rozpočet zřizovatele zprostředkovává i vztah příspěvkové organizace k Regionální radě regionu soudržnosti. § 30 § 30
Rezervní fond (1) Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší, než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 3. Dosavadní právní úprava byla poněkud zavádějící, neboť hovořila o lepším výsledku hospodaření, přičemž rezervní fond měl sloužit pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření a současně byl rezervní fond z lepšího hospodářského výsledku tvořen. Proto byla právní úprava zpřesněna. Současně se zde stanoví zřizovateli právo rozhodnout o tom, jaká část zlepšeného výsledku hospodaření bude zdrojem fondu odměn a rezervního fondu. Zřizovatel dokonce může rozhodnout, že celý zlepšený výsledek hospodaření bude v konkrétním roce zdrojem rezervního fondu. Dosavadní odstavec 2 byl zrušen a jeho obsah je součástí textu odstavce 1.
§ 34 § 34 Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace (1) Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce5) nebo o úvěru6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími rozpočtovanými výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku. (2) Příspěvková organizace není oprávněna zajišťovat závazky. K odst. 1 Jedná se o zpřesnění dosavadního ustanovení. K odst. 2
Tímto ustanovením se příspěvkové organizaci zakazuje zajišťovat závazky. S ohledem na skutečnost, že příspěvková organizace hospodaří převážně se svěřeným majetkem svého zřizovatele, není vhodné ani aby přijímala povinnost zajišťovat jeho závazky, nebo závazky dalších jím zřízených příspěvkových organizací či jím založených obchodních společností. Vzhledem k charakteru příspěvkové organizace - organizace převážně nezisková, vykonávající pouze činnost, kterou jí svěřil její zřizovatel, není žádoucí, aby zajišťovala jakékoliv závazky. Mohla by tím ohrozit vlastní činnost, případně i ekonomickou situaci svého zřizovatele. Zajištění závazku v užším (pravém) slova smyslu se uskutečňuje prostřednictvím speciálních právních institutů, jimiž podle povahy závazkových vztahů jsou zejména ručení, dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, omezení převodu nemovitostí, složení do notářské úschovy, uznání dluhu, zástavní a zadržovací právo, smluvní pokuta a zajišťovací převod práva. Zajišťovací právní vztahy vznikají zpravidla smlouvou, výjimečně ze zákona či z úředního výroku. Jejich subjekty jsou věřitel a zajistitel, jímž může být dlužník či třetí osoba.
§ 36 § 36 Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem. Jedná se o zpřesnění a doplnění dosavadního ustanovení. Stanoví se zákaz příspěvkové organizaci vystavovat nebo akceptovat směny nebo být směnečným ručitelem. Důvodem k tomu je zabránění rizikovým finančním operacím. Ze směnky vyplývá dlužnický závazek sepsaný v přesně sepsané formě, který poskytuje majiteli směnky právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžní částky, uvedené ve směnce. U směnek vlastních výstavce (dlužník) slibuje věřiteli zaplatit v určitý čas danou částku. Akceptace směnky je úkon, kterým věřitel (nebo směnečník) vyjadřuje svou vůli přijmout (akceptovat) směnku předkládanou mu k přijetí. Akceptace je obvykle na směnce vyjádřena slovy „akceptuji“ nebo „přijímám“. K zajištění jistoty splacení směnky se často používá směnečné ručení. Směnečný ručitel (aval) ručí stejně jako ten, za něhož se zaručil. Ručení se píše na směnce (může být i na rubu) slovy jako ručitel nebo per aval. Ručitel musí udat, na koho se ručení vztahuje. Jestliže to neučiní, zaručuje se za výstavce. § 37 § 37 Poskytování darů příspěvkovými organizacemi Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6. Jedná se o doplnění dosavadní dikce a to s ohledem na novou právní úpravu, obsaženou v § 27 odst. 6 tohoto zákona. V tomto novém ustanovení je stanovena povinnost příspěvkové
organizace nabídnout svému zřizovateli bezúplatně majetek, který jí byl zřizovatelem bezúplatně převeden (darován) do vlastnictví, a který trvale nepotřebuje pro svou činnost. V případě, že zřizovatel tuto nabídku přijme, jedná se vlastně o darování majetku příspěvkovou organizací. Pokud by nabídku nepřijal, může příspěvková organizace majetek převést do vlastnictví jinému subjektu. Zákon nestanoví, že se převod musí uskutečnit za úplatu. Podmínky převodu totiž stanoví příspěvkové organizaci její zřizovatel. Ten může stanovit, že příspěvková organizace může nějakému subjektu převést (darovat) majetek i bezúplatně. § 37a § 37a Zřizování a zakládání právnických osob Příspěvková organizace nesmí a) zřizovat nebo zakládat právnické osoby, b) mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání. Jedná se o nové ustanovení, které jednoznačně stanoví, že příspěvková organizace nesmí být zřizovatelem nebo zakladatelem právnických osob. Příspěvková organizace je zřízena k plnění úkolů zřizovatele, zejména k využívání jeho majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností. Nemůže volně nakládat s prostředky poskytnutými z rozpočtu svého zřizovatele a s majetkem zřizovatele, který jí svěřil zřizovací listinou k hospodaření. § 39 (3) V případě, že se svazek obcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie. (3) (4) Svazek obcí je povinen návrh svého rozpočtu zveřejnit vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, který jej podle stanov schvaluje, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcí. Připomínky k němu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí při jeho projednávání. (5) (6) Návrh závěrečného účtu svazku obcí včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření, musí být zveřejněn vhodným způsobem a ve vhodném rozsahu na úředních deskách obcí, které jsou jeho členy, a v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, aby se k němu mohli občané členských obcí vyjádřit. Připomínky k závěrečnému účtu svazku obcí mohou občané členských obcí uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejní nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí. K odst. 3 Zpřesňuje se finanční hospodaření svazku obcí. Nově se stanoví povinnost svazku obcí, že v jeho rozpočtu musí být stanoven objem finančních prostředků na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie, pokud se na realizaci programu nebo projektu podílí.
Jedná se o obdobnou povinnost, jaká je stanovena v § samosprávnému celku.
11 odst. 2 územnímu
K odst. 4 a 6 Zpřesňuje se místo, způsob a rozsah zveřejnění návrhu rozpočtu a závěrečného účtu svazku obcí. K § 39b § 39b Předchozí souhlas (1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, anebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se poskytuje vždy pouze pro jeden právní úkon a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel poskytnout předchozí souhlas společný pro více právních úkonů. Bez předchozího souhlasu je příslušný právní úkon neplatný. (2) Do doby, než právní úkon nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odejmout, jestliže po jeho vydání vyjdou najevo podstatné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv. (3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí předchozí souhlas k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen zabezpečit předem oznámení o této skutečnosti v Ústředním věstníku České republiky. K odst. 1 Ustanovení se vztahuje na všechna ustanovení tohoto zákona, podle kterých je k právnímu úkonu příspěvkové organizace třeba předchozí souhlas jejího zřizovatele. Písemný souhlas zřizovatele je podmínkou platnosti právního úkonu.Zřizovatel svůj souhlas poskytuje vždy pro jeden právní úkon. Jedinou výjimkou z této zásady je souhlas k přijetí neúčelově určeného peněžitého daru. V tomto případě může zřizovatel udělit předchozí souhlas pro více právních úkonů. K odst. 2 Stanoví se možnost odejmutí předchozího souhlasu zřizovatele.
Čl. II zákona č.477/2008 Sb. Čl. II zákona č. 477/2008 Sb. Přechodná ustanovení 1. Majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona není ustanoveními tohoto zákona dotčen s výjimkou majetku převedeného na ni bezúplatně zřizovatelem. S tímto majetkem příspěvková organizace naloží podle § 27 odst. 6 a 7 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Zřizovatel přizpůsobí zřizovací listinu zákonu č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 7 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti. 3. Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod, penále a pokuta se uloží podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Řízení o uložení odvodu a penále nebo pokuty za porušení rozpočtové kázně, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodnými ustanoveními se řeší majetkové poměry příspěvkové organizace před nabytím účinnosti tohoto zákona, přizpůsobení zřizovací listiny tomuto zákonu, případy porušení rozpočtové kázně včetně řízení o uložení odvodu, penále a pokuty za porušení rozpočtové kázně, ke kterým došlo před účinností tohoto zákona.
