Změna výše běžných výdajů veřejného sektoru a její dopad na podnikání Changes in current public payments and their impact on business activities
Helena Mitwallyová, Katedra Práva, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická, nám. W. Churchilla 4, Praha 3,
[email protected] Vukica Janković, Katedra světové ekonomiky, Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická, nám. W. Churchilla 4, Praha 3,
[email protected] Abstrakt. Článek se zabývá významem běžných výdajů veřejného sektoru a dopadem jejich změn na podnikatele. Jako příklad uvádí situaci vzniklou v Hlavním městě Praze, kdy došlo po volbách 2010 ke změně priorit nového politického vedení a snížení běžných výdajů v péči o komunikace a zeleň a dopadu této změny na podnikatelský sektor. Dále rozebírá dopad změny zákona o pozemních komunikacích na rozpočty municipalit a na podnikatele, poskytující služby související se zabezpečením schůdnosti chodníků. Závěrem shrnuje opatření, která by mohla přispět k odpovědnějšímu chování politické reprezentace. Klíčová slova: běžné výdaje veřejného sektoru, úklid a údržba komunikací, veřejné rozpočty Abstract The article discusses the importance of current public payments and the impact of their changes on the private sector. The example of policy changes after the 2010 elections in Prague is mentioned. This case study points out how political decisions to decrease public spending for street maintenance and city vegetation care influenced private companies. Furthermore this study analyzes the impact of the new legislation for roads and streets on the local budgets and businesses, which provide sidewalk maintenance services. The conclusion provides recommendations and suggests measurements, which may lead to better and socially responsible appearance of the political representatives. Keywords: current public payments, cleaning and maintenance of streets and roads, public budget
1 První kapitola - Úvod Veřejná správa v České republice je významným ekonomickým činitelem. Zdroje, se kterými ročně hospodaří, přesahují 1 bilion korun. Byť je míra financování ze strany veřejného sektoru často kritizována právě z pohledu vytěsňování soukromých investic, ekonomové konstatují, že stát však v situaci, kdy vládní investice převládají, musí převzít na svá bedra odpovědnost za tvorbu kapitálu, pokud svými aktivitami soukromý kapitál vytěsnil, jak uvádí například Mises v knize Lidské jednání (1996).1 1
Mises Ludwig von, Lidské jednání, s. 758
„Podíl veřejného sektoru na národním hospodářství se během minulého století zvětšoval ve všech zemích. Exploze nastala, když ekonomové pod vlivem J. M. Keynese uvěřili, že veřejné výdaje a rozpočtové schodky pomáhají vytvářet nová pracovní místa a snižovat nezaměstnanost. Veřejné výdaje v roce 1913 činily ve Francii a v Německu cca 17% resp. 14% z HDP, v roce 1994 to již činilo 55% resp. 49%. Tento trend lze spatřovat i u Velké Británie (1910 – 13%, 1976 – 54%).“ 2 Nejenom investice veřejné správy, ale především její běžné výdaje jsou tím, co ovlivňuje ekonomiku. Veřejná správa je nepominutelným zaměstnavatelem. Celkový počet zaměstnanců v platové sféře je podle údajů MPSV ČR přes 614 tisíc, což je přes 6% populace. Ministerstvo vnitra uvádí, že počet zaměstnanců státní správy v roce 2010 byl 159 854 osob a z toho počet zaměstnanců ústředních orgánů státní správy 16 977.3. Tyto údaje nehovoří o dalších zaměstnancích, kteří jsou odměňováni ve mzdě, čili jsou zaměstnání v obchodních společnostech zřizovaných veřejnou správou nebo v příspěvkových či státních organizacích, kde je zaměstnancům vyplácena mzda a nikoli plat (pro příklad městské dopravní podniky (DP hl.m. Prahy 11 tis. zaměstnanců), Správa železniční dopravní cesty (30 tis. zaměstnanců) atd.). Veřejná správa tedy zajišťuje velké množství činností, na které si buď najímá soukromé podnikatele, či práci zadává svým příspěvkovým organizacím nebo obchodním společnostem, které zřizuje či zakládá. Příspěvkové organizace vykonávají činnosti, které jsou ve veřejném zájmu.4 Tyto činnosti jsou uvedeny v jejich zřizovacích listinách a na základě toho jsou vykonávány. Jejich činnost je zřizovatelem dotována. Obchodní společnosti, i když jsou zřízené veřejnou správou, se chovají stejně jako jakékoli jiné obchodní společnosti, tzn. jejich cílem je tvorba zisku. Pokud nesplňují podmínky pro tzv. in-house kontrakt, jehož podmínky jsou definovány v § 18 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů,5 musí se účastnit veřejných výběrových řízení jako jakákoli jiná organizace. To je i případ Pražských služeb, a.s., kde Hlavní město Praha vlastní 77% akcií. Tato akciová společnost má, na základě veřejné obchodní soutěže, vysoutěženu údržbu komunikací na území hl.m. Prahy. Vzhledem k tomu, že smlouva umožňuje, aby zadavatel měnil objem činností v průběhu platnosti smlouvy, změny související s rozhodnutím municipality, kolik se vydá na oblasti čistění a údržby komunikací se přímo obrážejí v hospodaření této akciové společnosti a jejích poddodavatelů, což je předmětem tohoto článku. Hypotéza, kterou by měl tento článek potvrdit či vyvrátit zní: „Změna výše běžných výdajů veřejné správy ovlivní podnikatelskou činnost v dané oblasti“. První kapitola přináší tedy úvod do problematiky a vlastní hypotézu, dále pak obsah odborného článku. Druhá kapitola uvádí konkrétní příklad změny výše mandatorních výdajů v Hlavním městě Praze a dopady novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích z roku 2009 (tzv. Kuberovy novely) na hospodaření všech obcí v České republice. Třetí kapitola se zabývá dopadem této změny na hospodaření akciové společnosti Pražské služby. Závěr shrnuje doporučení pro veřejný sektor a vyjadřuje se k verifikaci či falsifikaci dané hypotézy.
2
Holman, R. Makroekonomie. 2010 s.383 Ministerstvo vnitra 2011 4 při definování pojmu veřejný zájem se můžeme opřít jen o rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 14. října 1998 (Pl. ÚS 6/98), kde se uvádí, „že podle judikatury českých obecných soudů je obstarávání věcí veřejného zájmu činností, která souvisí s plněním úkolů týkajících se věcí obecného zájmu, tedy nejen rozhodování orgánů státní moci a správy, ale i uspokojování zájmů občanů a právnických osob v oblasti materiálních, sociálních, kulturních a jiných potřeb, pokud se jedná o záležitosti obecného (veřejného) zájmu. Lze souhlasit s tím, že výklad tohoto pojmu různými soudy může vytvářet dojem, že není jednotný, protože zákon neposkytuje žádnou definici konkrétních pojmových znaků pro jeho posouzení, a rovněž lze souhlasit i s tím, že zcela jednoznačný obsah tohoto pojmu v zákoně by přispěl k právní jistotě podnikatelů 5 Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách §18, písm. e) „Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby“ 3
2 Druhá kapitola – změna výše mandatorních výdajů v Hlavním městě Praze Změna běžných výdajů v oblasti úklidu a údržby komunikací a péči o zeleň v Hlavním městě Praze (HMP) byla ovlivněna dvěma faktory. Prvním byla iniciativa tehdejšího primátora Hl.m. Prahy MUDr. Pavla Béma o navýšení rozpočtu na činnosti v oblasti čistoty a zeleně, kterou schválilo Zastupitelstvo HMP.6 Druhou změnu vyvolala změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,7 která negativně zasáhla do rozpočtů municipalit, neboť na ně přenesla odpovědnost za schůdnost chodníků. Tato odpovědnost před tím ležela na bedrech majitele přilehlé komunikace. Jedná se především o zimní úklid chodníků. Tato novela, přezdívaná dle jejího iniciátora senátora Kubery jako Kuberova novela, která negativně působí na rozpočty municipalit, naopak příznivě dopadá do hospodaření subjektů, které schůdnost chodníků zajišťují. Celospolečenský efekt lze hodnotit jako záporný, neboť porušuje princip subsidiarity a zavedený systém občanské odpovědnosti, který léta fungoval. Navíc část chodníků zůstane neuklizených, protože municipality nejsou schopny vydat takové finanční prostředky, které by zajistily úklid všech chodníků v případě vzniku kalamitní situace. Municipalita situaci nedostatku finančních prostředků na zimní úklid komunikací řeší obvykle tak, že vyhláškou určí komunikace, které se v zimě neudržují a uzavře pojistku odpovědnosti. 2.1 Hlavní město Praha a jeho rozhodnutí zlepšit čistotu a zeleň v ulicích Na jaře 2009 primátor HMP inicioval na základě podnětů zřizovaných organizací, zvýšení běžných výdajů určených na zlepšení kvality životního prostředí v HMP. Rozhodnutím Zastupitelstva hl.m. Prahy bylo vloženo 250 milionů korun do řady opatření, která měla životní prostředí v Praze zlepšit. Pro lepší možnost medializace byl soubor opatření nazván „Projekt čistá a zelená Praha“. Jednotlivým organizacím či odborům MHMP byly přiděleny dané finanční prostředky, dále byly určeny priority a způsob kontroly jejich čerpání. Rozdělení bylo realizováno následujícím způsobem: „Zvýšení běžných výdajů o 248 066 tis. Kč z toho: - zvýšení rozpočtu běžných výdajů DOP – TSK v kap. 0329, § 2229 o 77 578 tis. Kč určeno na čištění , na zlepšení stavu silniční zeleně a na zvýšení počtu odpadkových košů - zvýšení rozpočtu běžných výdajů DOP – TSK v kap. 0329, § 2212 o 51 000 tis. Kč na údržbu chodníků celopražského významu - zvýšení rozpočtu běžných výdajů OOP MHMP v kap. 0254 § 3745 o 105 449 tis. Kč určeno na zlepšení celkového stavu zeleně v parcích HMP - zvýšení rozpočtu běžných výdajů OOP MHMP v kap. 0254 § 1037 o 12 479 tis. Kč určeno na zlepšení celkového stavu zeleně lesích HMP - zvýšení rozpočtu běžných výdajů OSM MHMP v kap. 0223, § 3745 o 1 560 tis. Kč určeno na zlepšení stavu zeleně spravované OSM“8 V bližším detailu vypadalo rozdělení finančních prostředků následujícím způsobem:
6
ZHMP 18.6.2009 novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích č. 97/2009 Sb. 8 Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 28/51 ze dne 18.6.2009 k návrhu na úpravu rozpočtu vlastního hlavního města Prahy v rámci kapitoly 02, 03 a 04 na rok 2009 7
Tabulka 1 Rozpočet a vyúčtování projektu Čistá a zelená Praha pro rok 2009
Celková suma
248 mil. Kč
čerpání
příjemce
plán
TSK + OOP+OSM
čistota a zeleň
TSK
chodníky čištění 28, mil. Kč chodníky opravy 51 mil. Kč odpadkové koše 13 mil. Kč silniční zeleň 36 mil. Kč
zelené plochy spravované odborem OSM 1, 560 mil. Kč (výsadba/rekultivace)
1,5 mil. Kč
zelené plochy spravované odborem OSM 1, 560 mil. Kč (výsadba/rekultivace)
parky 92,5 mil. Kč lesy 12,5 mil Kč zeleň v ulicích 13 mil. Kč
118 mil. Kč
parky 88,06 mil. Kč lesy 12,5 mil Kč zeleň v ulicích 17,39 mil. Kč
z toho
128,5 mil. Kč
z toho
1,5 mil. Kč
OSM MHMP
z toho
118 mil. Kč
OOP MHMP
248 mil. Kč
128,5 mil. Kč
čistota a zeleň
chodníky čištění 28, mil. Kč chodníky opravy 51 mil. Kč odpadkové koše 13 mil. Kč silniční zeleň 36 mil. Kč
Zdroj: Projekt čistá a zelená Praha Celý Projekt čistá a zelená Praha je sice možno vnímat jako předvolební akci primátora, i když priority obsažené v projektu vycházely z programového prohlášení Rady HMP na období 2006-2010, ale jeho tvůrci chtěli zajistit dlouhodobost těchto opatření a převedení finančních prostředků do mandatorních výdajů HMP. Proto byla zpracována a Zastupitelstvem HMP přijata Koncepce péče o zeleň v HMP, která stanovovala obecné principy péče o zeleň, dále byl zpracován projekt definující standardy péče o zeleň v HMP, který umožňoval i vyčíslení nákladů na jednotlivé plochy zeleně na základě matematického modelu vycházejícího z cen 40 dodavatelských firem v HMP a podkladů Mendelovy zemědělské univerzity v Brně, se kterou byl projekt zpracován. Jak však ukázal vývoj, tyto výdaje byly do rozpočtu HMP vloženy v obdobné výši pouze v roce 2010 a od roku 2011 dochází k jejich rapidnímu snižování. Již v roce 2010 došlo ke snížení částky, pro zajištění činností Projektu čisté a zelené Prahy bylo vyčleněno 174 milionů, což je o 74 milionů korun méně než v roce 2009. Snížení se týkalo především oblasti veřejné zeleně, kde došlo ke snížení o 56 milionů, v oblast komunikací došlo ke snížení o 28 milionů. Nová politická garnitura po volbách 2010 měla zcela jiné priority, proto postupně docházelo a dochází ke snižování částek nejen na priority definované projektem Čistá a zelená Praha, ale na celou oblast údržby komunikací a veřejné zeleně (např. viz tabulka 3, rozpočet vybraných položek TSK) Částka, vložená do Projektu čistá a zelená Praha, která za období 2009-2010 činila 422 milionů korun, poměrně značně ovlivnila podnikatelský sektor v HMP, který se pohybuje v této oblasti. Část finančních prostředků byla poskytována Technickou správou komunikací HMP, která je příspěvkovou organizací zřízenou za účelem správy komunikací v HMP. Technická správa komunikací najímá na činnosti související se správou komunikací externí dodavatele na základě výběrových řízení. Významným dodavatelem v oblasti údržby komunikací jsou již výše zmíněné Pražské služby, a.s. Technická správa komunikací měla dle projektu Čistá a zelená Praha zabezpečit především tyto oblasti: „ - zvýšení ploch pro letní čištění chodníků za účelem snížení prašnosti - drobné opravy chodníků za účelem jejich následného lepšího udržování a zvýšení bezpečnosti - navýšení počtu odpadkových košů v ulicích s tím, že byly odstraněny odpadkové koše z označníků na zastávkách MHD – především z důvodu sjednocení svozu odpadkových košů jedním subjektem (dříve svážely firmy najaté TSK i Dopravním podnikem, po realizaci tohoto opatření činnost zajišťují
pouze dodavatelé TSK). Navýšení počtu odpadkových košů bylo téměř dvojnásobné, a to o cca 3200 košů. - zvýšení péče o silniční zeleň ve správě TSK“9 2.2 Tzv. Kuberova novela – legislativní změna s přímým dopadem na hospodaření municipalit a jejich dodavatelů
Zajímavá situace nastala v oblasti chodníků, kdy v tu samou dobu vešla v platnosti již výše zmíněná Kuberova novela, která přenáší zodpovědnost za schůdnost chodníků na majitele chodníků a nikoli na majitele přilehlé nemovitosti. Z iniciativy senátora Kubery byl novelou 97/2009 Sb. z paragrafu 27 vypuštěn odstavec 4: “Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit.“10 Toto opatření se negativně dotklo rozpočtů
municipalit právě v zimním období, kdy je třeba odklízet sníh a náledí. Pro ilustraci je nutné uvést, že do roku 2009 HMP chodníky ve svém vlastnictví uklízelo pouze v centrální části Prahy: V HMP je cca 1 400 ha chodníků, z toho v přímé správě TSK HMP je 1050 ha chodníků. Ostatní chodníky jsou ve správě městských částí či jiných subjektů. Do roku 2008 TSK HMP uklízelo 100 ha chodníků v centrální části Prahy. Od roku 2009 bylo v rámci Projektu čistá a zelená Praha do letní údržby chodníků zahrnuto dalších 170 ha. Celkové náklady na zvýšenou plochu letního čištění činily 28 mil. Kč. V souvislosti s tzv. Kuberovou novelou byla tato plocha zařazena i do zimní údržby chodníků, což v zimě 2009/2010 představovalo částku 250 mil. Kč.11 Je potřeba dodat, že na úklidu chodníků se také aktivně podílejí městské části, kterým je část chodníků svěřena. Tabulka 3 Rozpočet TSK v letech 2008-2011 se vyvíjel následujícím způsobem
skutečnost rozpočet 2008 v tis. Kč
skutečnost rozpočet 2009 v tis. Kč
% čerpání 2009/2008
32 416,1
34 998,4
108
105 520,0
301
65 136,1
62
30 000,0
46
zimní údržba komunikací
270 530,7
292 410,1
108
687 023,7
235
649 267,2
95
467 405,8
72
asfaltéské a dlaždičské práce
170 012,9
211 738,4
125
329 282,7
156
197 160,3
60
164 033,5
83
Letní údržba komunikací - LÚK
363 494,0
481 401,8
132
476 593,1
99
440 104,0
92
488 498,0
111
117 981,0
136
97 580,0
83
69 443,3
71
66 011,0
95
název
Nákup materiálu - posypový materiál zimní údržba
údržba komunuikační zeleně Celkem vybrané položky
86 626,0 923 079,70
1 138 529,70
skutečnost rozpočet 2010 v tis. Kč
1 695 999,50
% čerpání 2010/2009
skutečnost rozpočet k 31.12.2011
1 421 110,90
% čerpání 2011 k roku 2010
skutečnost rozpočet k 31.12.2012
% čerpání 2012 k roku 2011
1 215 948,30
Zdroj: Technická správa komunikací HMP Celková čísla v letech 2009 a 2010 silně ovlivňuje tzv. Kuberova novela a kalamitní situace v Praze v letech 2010 a 2011, kdy na zimní údržbu komunikací bylo vydáno daleko více finančních prostředků než v letech 2008 a 2009. V oblastech týkajících se letní údržby komunikací, péče o silniční zeleň a asfaltérských prací lze spatřovat po nárůstu v roce 2009 pokles způsobený snížením finančních prostředků vložených do Projektu čistá a zelená Praha.
9
Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 28/51 ze dne 18.6.2009 k návrhu na úpravu rozpočtu vlastního hlavního města Prahy v rámci kapitoly 02, 03 a 04 na rok 2009 10 §27 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích 11 Údaje Technické správy komunikací HMP
3 Třetí kapitola – Dopad na hospodaření dodavatelů Firmy, které začaly poskytovat HMP služby spojené s Projektem čistá a zelená Praha, nakoupily techniku, zaměstnaly další pracovníky a nyní musí řešit nastalou situaci spojenou s poklesem příjmů. Níže je uvedeno, jak se obrazila finanční situace v letech 2008-2011 na hospodaření Pražských služeb, a.s., které v rámci Projektu čistá a zelená Praha poskytovaly služby v oblasti letní údržby chodníků a svozu odpadkových košů z ulic. Pražské služby zajišťovaly činnosti týkající se zimní a letní údržby komunikací a svozu odpadkových košů i před Projektem čistá a zelená Praha a to asi na 65% území HMP. Od roku 2010 zajišťují tuto činnost na celém území HMP na základě nové smlouvy s HMP, kterou uzavřely na základě výsledků veřejné soutěže. Činnosti související s Projektem čistá a zelená Praha poskytovala tato firma, stejně jako většina ostatních, na základě smluv platných ve zmiňovaných obdobích. Smlouvy umožňovaly navýšení činností dle pokynů zadavatele. V roce 2009 zabezpečovalo pro TSK činnosti spojené s projektem Čistá a zelená Praha širší spektrum dodavatelů, proto Pražské služby obdržely na tuto činnost pouze část z rozpočtovaných 128 mil. Kč. Tabulka 4 Přehled nákladů projektu Čistá a zelená Praha vložených do činností zabezpečovaných Pražskými službami, a.s.: Projekt Čistá a zelená Praha čerpání 2009 - Dodavatel Pražské služby, a.s.
Komunikace (silnice, ulice, chodníky, koše)
Garant
akce čištění chodníků
51,33 ha
19 539 tis. Kč
osazení košů
1 969 ks
8 351 tis. Kč
37
7 089 tis. Kč
184 akcí
17 922 tis. Kč
578 stanovišť košů
17 155 tis. Kč
TSK/ dodavatel Pražské služby opravy chodníků
Zeleň na pozemcích ve správě TSK Odpadkové koše v parcích Celkem
celkové náklady PS a.s.
počet ploch a akcí
zeleň OOP/Pražské služby
odpadkové koše v parcích
70 056 tis. Kč
Zdroj: Projekt čistá a zelená Praha V roce 2010 se již jednalo o 60 milionů korun a to následkem poklesu finančních prostředků v jednotlivých položkách. Vývoj počtu zaměstnanců, nakoupené techniky a výsledku hospodaření jednotlivých středisek je demonstrován níže. Pro větší objektivitu dopadu projektu Čistá a zelená Praha byla vybrána pouze střediska Pražských služeb, která jsou odpovědná za čištění komunikací a svoz odpadkových košů. Tato střediska jsou soustředěna v Závodu 12 (Z12): Tabulka 5 Počet pracovníků na čistění a svoz odpadkových košů v letních měsících sledovaného období
04/2008
05/2008
06/2008
07/2008
08/2008
09/2008
10/2008
464,05
459,59
459,33
452,85
453,04
456,01
455,90
04/2009
05/2009
06/2009
07/2009
08/2009
09/2009
10/2009
476,69
471,61
473,12
491,84
500,37
508,43
518,62
04/2010
05/2010
06/2010
07/2010
08/2010
09/2010
10/2010
545,19
533,96
530,34
524,60
525,75
531,05
540,20
04/2011
05/2011
06/2011
07/2011
08/2011
09/2011
10/2011
557,72
550,87
546,70
534,98
531,16
527,59
526,54
04/2012
05/2012
06/2012
07/2012
08/2012
09/2012
10/2012
522,03
516,06
513,34
503,94
494,60
500,98
500,23
Rozdíl 2012/2010 v %
96
97
97
96
94
94
93
Rozdíl 2012/2010 v absolutních číslech
-23,16
-17,90
-17,00
-20,66
-31,15
-30,07
-39,97
Celkem Z 12
Celkem Z 12
Celkem Z 12
Celkem Z 12
Celkem Z 12
Zdroj: Pražské služby, a.s. Navýšení činností v souvislostí s Projektem čistá a zelená Praha předpokládalo od dodavatele také nákup techniky, který realizoval v úhrnné částce 18 mil. Kč. Jednalo se především o chodníkové samosběry v počtu 4 ks/3 mil. Kč. Původní počet: 6 ks, dále o vozidla pro svoz odpadkových košů z ulic: 4 ks/1,5 mil. Kč. Původní stav 15 vozů. U chodníkových samosběrů došlo k navýšení o 66,6%, u vozidel pro svoz odpadkových košů z ulic o 26,6% Tabulka 6 Zisk jednotlivých středisek Závodu 12 Pražských služeb, a.s. v tis. Kč Střediska závodu 12 PSAS
2008 v tis. Kč
2009 v tis. Kč
2010 v tis. Kč
2011 v tis. Kč
% 2011 k 2008
%2011 k 2009
% 2011 k 2010
%2009 k 2008
%2010 k 2009
2100
16 463
34 554
34 258
30 879
188
89
90
210
99
2200
35 418
63 176
105 950
72 005
203
114
68
178
168
2300
24 829
44 603
72 270
43 287
174
97
60
180
162
2400
7 131
19 914
16 917
17 513
246
88
104
279
85
83 841
162 247
229 395
163 684
195
101
71
194
141
Celkem
Zdroj: Pražské služby, a.s. Do zisku jednotlivých středisek je započítána celá činnost v rámci zimní i letní údržby komunikací. I přes to je vidět patrný pokles mezi lety 2010 a 2011 daný snížením činností souvisejících s projektem Čistá a zelená Praha (došlo k odstraňování namontovaných košů z ulic, snížení četnosti letního čištění komunikací) a snížením v oblasti zimní údržby komunikací. Podívejme se, jak ovlivnila hospodaření Pražských služeb tzv. Kuberova novela. Z pohledu dodavatele se dá hovořit o pozitivním trendu, neboť došlo k navýšení činností, nárůstů zaměstnanců a navýšení tržeb. V předchozí tabulce je vidět, že roční zisk středisek v roce 2010 stoupl o 30%. Zvýšil se i počet zaměstnanců vybraných středisek ve sledovaném období celoročně Jedná se o průměrný přepočtený stav
Tabulka 7 Průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců Závodu 12 Pražských služeb počet
celkem závod kategorie
2008
2009
2010
2011
2012
40 - dělníci
250
293
333
337
310
50 - řidiči
147
148
158
150
148
60 - POP
16
12
9
9
8
70 - THP
53
52
53
59
61
Celkem
466
505
553
555
527
Zdroj: Pražské služby, a.s. Z tabulky je patrný nárůst pracovníků v roce 2009, ten lze přičíst Projektu čistá a zelená Praha. Další nárůst již souvisí s Kuberovou novelou a týká se především zimního období. Pokud se zaměříme na počet zaměstnanců určených výhradně na zimní ruční úklid chodníků ve sledovaném období, je zvýšení na základě tzv. Kuberovy novely jasně patrné: Tabulka 8 Počet zaměstnanců Pražských služeb a jejich poddodavatelů určený pro ruční zimní úklid chodníků Rok
2008/2009
2009/2010
2010/2011
2011/2012
Celkem
296
797
855
857
Z toho PS
206
304
309
319
90
493
546
538
Z toho ostatní
Zdroj: Pražské služby, a.s. Z poslední tabulky je patrné, že samotná Kuberova novela se promítla a bude promítat do hospodaření HMP a následně Pražských služeb daleko podstatněji než Projekt čistá a zelená Praha. Na základě této novely byl značně navýšen nejen počet zaměstnanců Pražských služeb, ale i jejich subdododavatelů. Tím, že se přenesla zodpovědnost za schůdnost chodníků na majitele chodníku a nikoli na majitele přilehlé nemovitosti, došlo opět k přesunu povinností ze soukromé sféry do sféry veřejné. HMP vyčíslilo po zimě 2010 dopad Kuberovy novely na 250 mil. Kč. Kuberova novela postihla všechny municipality, tudíž v rámci celé ČR se jedná o vysoké částky, které musí uvolnit ze svého rozpočtu na akce, které dříve nefinancovaly. Z pohledu dodavatelů je sice tzv. Kuberova novela pozitivní, neboť jim přinesla vyšší zakázky, z pohledu veřejných financí lze hovořit o ryze negativním dopadu, neboť municipality vydávají ze svého rozpočtu finanční prostředky, které by jinak vynakládat nemusely a tím se opět zvětšuje veřejný dluh.
4 Závěr Politici, z důvodu zvýšení preference voličských hlasů, vybírají především takové akce a činnosti, u kterých jsou občané okamžitě schopni ocenit jejich dopad. Veřejná volba většinou vede k jinému výsledku než volba soukromá a často veřejná volba preferující středového voliče v sobě skrývá nebezpečí ekonomicky neefektivního výsledku, protože cílem politiků je maximalizovat počet
voličských hlasů. Například výzkum Cohena, Covala a Malloye z prosince 2011 publikovaného v Journal of Political Economy dokázal, jak ovlivnil ekonomiku jednotlivých států unie fakt, že se senátor za daný stát stal předsedou významného výboru Kongresu USA.12 Problém politických zásahů do ekonomiky je tedy problémem celosvětovým. Z pohledu koncepčního rozhodování veřejné sféry v otázkách samosprávných výdajů a to jak běžných, tak investičních, je velkým problémem krátké volební období, které neposkytuje politikům čas vytvořit koncepci, začít ji uplatňovat a nést odpovědnost za její výsledky. Během čtyř let se nedá střednědobá koncepce realizovat. V případě, že stejná politická uskupení vyhrají opětovně volby, mají možnost pokračovat v nastaveném trendu. Stabilita politické reprezentace se většinou pozitivně obráží na hospodaření celého regionu právě smysluplnými výdaji samosprávy. Pokud dojde ke změně politického vedení, nové vedení se většinou vymezí vůči vedení předchozímu a málokdy pokračuje v jeho činnostech bez ohledu na to, zda se jednalo o činnosti prospěšné či nikoli. To je příklad první, který se stal v Praze. Podnikatelé, kteří nastavili svou činnost v závislosti na rozhodnutí Zastupitelstva HMP z roku 2009, museli v dalších letech, následkem změn priorit nového politického vedení Prahy, tuto činnost zpětně omezovat, což se negativně odrazilo v jejich hospodaření. Druhý příklad, tedy tzv. Kuberova novela, je na druhou stranu ukázkou zcela nekoncepčního rozhodnutí vlády a parlamentu, které zbytečně nutí municipality, aby vynakládaly finanční prostředky na aktivity, které si občané dosud zajišťovali sami. Paradoxní je, že tato silně levicová aktivita vzešla z pera pravicového politika. Dokonce i v hlubokém socialismu nikoho nenapadlo, že by chodníky měly centrálně uklízet obce. Princip subsidiarity a proporcionality byl zřejmě komunistickému vedení jasnější než současným pravicovým politikům. Cílem by snad nemělo být převádět další aktivity na veřejný sektor, ale spíše snažit se aktivity veřejného sektoru převést na sektor soukromý. Lze tedy konstatovat, že hypotéza se potvrdila v plném rozsahu. Pokud tedy souhlasíme s faktem, že změny běžných výdajů ovlivňují podnikatelskou činnost v dané oblasti, bylo by účelné zajistit, aby takové změny nebyly nekoncepční a nenadálé. Jako jedno z řešení se nabízí prodloužení volebního období jak do poslanecké sněmovny, tak do krajů a obcí alespoň na 7 let a nejlépe tak, aby tato období zhruba o rok předcházela plánovací období EU. To znamená, aby samospráva i státní správa měla možnost naplánovat své priority i ve vztahu k fondům EU, vytvořit střednědobý plán, mít dost času na jeho realizaci a následně nést důsledky své činnosti.
Reference [1]
COHEN, L. COVAL, J., MALLOY, CH., Do Powerful Politicians Cause Corporate Downsizing" Reviewed work(s) publikovanou v Journal of Political Economy, Vol. 119, No. 6 (December 2011), pp. 1015-1060 Published by: The University of Chicago Press Stable URL: http://www.jstor.org/stable/10.1086/664820
[2]
HOLMAN, R. Makroekonomie. Středně pokročilý kurz. 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010, ISBN 978-80-7179-861-3, 424 s.
[3]
MINISTERSTVO VNITRA ČR, Analýza aktuálního stavu veřejné správy, Praha 2011, dostupné online WWW www.mvcr.cz/.../dokumenty-oves-analyza-aktualniho-stavu-verejnespravy/
[4]
MISES, L., von., Lidské jednání Pojednání o ekonomii. Ludwig von Mises: Human Action: A Treatise on Economics, 4th revised edition, Fox & Wilkes, 1996,, Praha 2006. Vydal: Liberální institut, Spálená 51, 110 00 Praha 1 jako svou 65. publikaci. Překlad: Josef Šíma a kol. ISBN 80-86389-45-6
[5]
PRAŽSKÉ SLUŽBY, A.S., Výroční zprávy za roky 2008-2012, online, dostupné z http://www.psas.cz/index.cfm/info-pro-akcionare/ T ECHNICKÁ SPRÁVA KOMUNIKACÍ HL.M. PRAHY, podklady k rozpočtům z let 20082012
[6]
12
Cohen, L. Coval, J., Malloy, CH.,, Do Powerful Politicians Cause Corporate Downsizing" December 2011
[7]
ÚSTAVNÍ SOUD ČR, Rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 14. října 1998 (Pl. ÚS 6/98), (online) dostupné z WWW: https://ispis.cz/judikatura/Pl.US6/98
[8] [9]
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
[10] ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, Usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy, číslo 28/51 ze dne 18.6.2009, k návrhu na úpravu rozpočtu vlastního hlavního města Prahy v rámci kapitoly 02, 03 a 04 na rok 2009
