Změna č. 3 ÚPO Kozmice

Změna č. 3 ÚPO Kozmice Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na životní prostředí podle § 10i a s náležitostmi přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a podle § 19, odst. 2, a s náležitostmi přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění

Pořizovatel ÚPD: Obecní úřad Kozmice, Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice Oprávnění zástupci: Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce; Pavla Bechyňová, osoba oprávněná k výkonu územně plánovací činnosti dle § 24 stavebního zákona

.................... Řešená obec: Obec Kozmice, Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice Oprávněný zástupce: Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce

.................... Zpracovatel posouzení: RNDr. Petr Obst, držitel autorizace k hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí podle zák. č. 100/2001 Sb. (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01; 4532/OPVŽP/02 a prodloužení autorizace 107547/ENV/10)

.................. .. Humpolec/Kozmice, 14. 4. 2011

ÚDAJE O ZPRACOVATELI: Obchodní jméno: IČO: sídlo: kancelář: telefon: e-mail:

G.L.I., sdružení podnikatelů 101 22 826 Vilémov 35, 396 01 Humpolec Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec 606 674 162 [email protected]

Odpovědný řešitel úkolu: RNDr. Petr Obst: – držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků o hodnocení vlivů staveb, činností, technologií a koncepcí na životní prostředí (E.I.A.) podle zák. 100/2001 Sb. (osvědčení MŽP a MZd ČR č.j. 17832/2781/OPVŽP/01 z 24. 10. 2001, osvědčení MŽP ČR č.j. 4532/OPVŽP/02 z 18. 9. 2002 a rozhodnutí o prodloužení autorizace č.j. 107547/ENV/10 ze dne 10. 1. 2011) – autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability (osvědčení České komory architektů, poř. č. 02 873 z 20. 6. 2000) – držitel osvědčení o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech ložisková geologie, geochemie, environmentální geologie a sanace (rozhodnutí MŽP ČR. poř. č. 1437/2001 z 21. 6. 2001) – soudní znalec v oborech – ochrana přírody, specializace ekologie a ochrana životního prostředí – těžba, specializace geologie a těžba nerostných surovin (jmenovací dekret Krajského soudu Hradec Králové, poř. č. 2868 z 27. 4. 2000) Spoluřešitelka: Ing. Zlata Obstová – G.L.I., sdružení podnikatelů, Havlíčkovo náměstí 839, 396 01 Humpolec, tel.: 605 519 607, e-mail: [email protected]

Havlíčkovo nám. 839, 396 01 Humpolec tel.: 606 674 162, 723 225 523 e-mail: [email protected]

SEA Z3 ÚPO Kozmice

OBSAH: A.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELE A.1 Pořizovatel ÚPD A.2 Obec řešená posuzovanou ÚPD A.3 Projektant ÚPD B. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI B.1 Název koncepce B.2 Lokalizace a administrativní začlenění koncepce B.3 Obsah, rozsah a varianty koncepce B.4 Zdůvodnění a cíle koncepce B.5 Vztah k jiným koncepcím C. ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ C.1 Charakteristiky životního prostředí v koncepcí významněji dotčených částech území C.1.1 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ C.1.2 CHARAKTERISTIKY ŠIRŠÍHO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ C.1.2.1 Přírodní podmínky C.1.2.2 Kulturně-historická charakteristika, sídelní a demografické parametry C.1.2.3 Chráněné a další potencionálně kolizní zájmy v zájmovém území C.1.3 CHARAKTERISTIKA DETAILU ROZVOJOVÉ PLOCHY C.2 Aktuální stav životního prostředí dotčeného území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce C.3 Významné problémy životního prostředí se vztahem ke koncepci C.3.1 STŘETY S CHRÁNĚNÝMI ZÁJMY C.3.2 KONKRÉTNÍ PROBLÉMY POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ C.4 Cíle ochrany životního prostředí na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni a způsob jejich zapracování do koncepce D. VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ D.1 Charakteristika předpokládaných vlivů koncepce a hodnocení jejich významnosti D.1.1 VLIVY NAVRHOVANÝCH ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ V ROZVOJOVÝCH PLOCHÁCH D.1.2 KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1.3 KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ D.1.4 CELKOVÝ ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI D.2 Opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce D.3 Stanovení indikátorů vlivů koncepce na životní prostředí D.4 Stanovení indikátorů pro výběr projektů D.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů, včetně nedostatků ve znalostech a neurčitostí při hodnocení vlivů E. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ KE KONCEPCI E.1 Přehled obdržených vyjádření E.2 Vypořádání připomínek k posuzované koncepci F. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ) G. NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA FOTODOKUMENTACE PŘÍLOHY: Stanovisko OŽPaZ KrÚ k posuzované ÚPD, vč. stanoviska příslušného orgánu ochrany Příl. 1: přírody k možnému vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti Pozice ZÚJ Kozmice v širším územním kontextu; 1 : 100 000 Příl. 2: Zmenšený výřez koordinačního výkresu změny č. 3 ÚPO se zvýrazněnými návrhovými Příl. 3: plochami; 1 : 7 500

SEA Z3 ÚPO Kozmice

1 1 1 1 2 2 2 2 5 6 8 8 8 8 8 9 10 11 13 14 14 15 15 16 16 16 22 23 24 25 26 27 27 28 28 28 32 34 40 42 43 43 45 46

ZKRATKY POUŽITÉ V TEXTU AOPK BÚ č.j. ČAV ČKA ČOV ČR ČSAV EVL GÚ CHKO IČ KHS KrÚ LBC LBK MěÚ MPO MZd MŽP NP NPR ObKR ObÚ OP OSS OŽP EIA LAU NAP NUTS SEA

PO ptačí oblast Agentura ochrany přírody a krajiny botanický ústav PP přírodní památka číslo jednací PPk přírodní park Česká akademie věd PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa Česká komora architektů RD rodinný dům čistička odpadních vod SSNKP Státní seznam nemovitých kulturních památek Česká republika SZÚO současné zastavěné území obce Československá akademie věd TS trafostanice evropsky významná lokalita ÚI územní inspektorát geografický ústav ÚP územní plán chráněná krajinná oblast ÚPD územně plánovací dokumentace identifikační číslo ÚPO územní plán obce krajská hygienická stanice ÚSES územní systém ekologické stability krajský úřad ÚSOP Ústřední seznam ochrany přírody lokální biocentrum ÚTJ územně technická jednotka lokální biokoridor ÚzP územní pracoviště městský úřad VD vodní dílo Ministerstvo průmyslu a obchodu VE větrná elektrárna Ministerstvo zdravotnictví VKP významný krajinný prvek Ministerstvo životního prostředí VN vysoké napětí národní park VTL vysokotlaký (plynovod) národní přírodní rezervace VÚC velký územní celek oblast krajinného rázu ZCHÚ zvláště chráněné území obecní úřad ZPF zemědělský půdní fond ochranné pásmo ZÚJ základní územní jednotka orgán státní správy ZÚR zásady územního rozvoje ŽP životní prostředí odbor životního prostředí Environmental Impact Assessment (proces hodnocení vlivů záměru na životní prostředí) Local Administrative Unit (územně správní jednotka) Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů Nomenclature Unit of Territorial Statistic (územně statistická jednotka) Strategic Environmental Assessment (proces hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí)

SEA Z3 ÚPO Kozmice

A.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PŘEDKLADATELEI

A.1.

POŘIZOVATEL ÚPD

Název: IČ: Sídlo: Oprávněný zástupce:

Obecní úřad Kozmice 002 32 017 Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce; Pavla Bechyňová, osoba oprávněná k výkonu územně plánovací činnosti dle § 24 stavebního zákona telefon: 317 795 183 e-mail: [email protected]

A.2.

OBEC ŘEŠENÁ POSUZOVANOU ÚPD

Název: IČ: Sídlo: Oprávněný zástupce: telefon: e-mail:

A.3.

Obec Kozmice 002 32 017 Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice Akad. arch. Josef Veleba, starosta obce 317 795 183 [email protected]

PROJEKTANT ÚPD

Obchodní jméno: IČ: Sídlo: Telefon, fax: E-mail: Odpovědný projektant:

Ing. arch. Marie Horváthová 186 69 107 Volyňská 14, 100 00 Praha 10 603 210 084 [email protected] Ing. arch. Marie Horvathová

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ I

Úvodní poznámka posuzovatele: Předkládané posouzení územního plánu Kozmice obsahuje v přiměřeném rozsahu veškeré náležitosti vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a dle rámcového obsahu, specifikovaného přílohou k zákonu č. 183/2006, v platném znění; text posouzení je pouze pro úplnost a přehlednost detailněji členěn do kapitol způsobem, obvyklým pro materiály procesu projektové EIA, tzn. v návaznosti údaje o předkladateli
údaje o koncepci
charakteristiky předmětného území
vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví v předmětném území
opatření, návrhy, závěry a doporučení
vypořádání připomínek a návrh stanoviska. SEA Z3 ÚPO Kozmice

-1-

B.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O KONCEPCI

B.1.

NÁZEV KONCEPCE

Posuzovaná koncepce je uváděna pod názvem Změna č. 3 územního plánu obce Kozmice.

B.2.

LOKALIZACE A ADMINISTRATIVNÍ ZAČLENĚNÍ KONCEPCE

Posuzovaná koncepce (změna ÚP) se týká katastrálního území (ÚTJ) Kozmice u Benešova, tj. administrativního území obce (ZÚJ) Kozmice. Zájmové území leží v severní části okresu Benešov, cca 12 km sz. od Vlašimi a cca 9 km sv. od Benešova (viz též příl. 2). Administrativní začlenění koncepce: Admin. jednotka NUTS 2 – oblast NUTS 3 – kraj LAU 1 – okres LAU 2 – obec (ZÚJ) katastrální území (ÚTJ)

B.3.

název Střední Čechy Středočeský kraj Benešov Kozmice Kozmice u Benešova

č. (ident. kód) CZ02 CZ020 CZ0201 529940 671851

OBSAH, ROZSAH A VARIANTY KONCEPCE

Obsahem posuzované koncepce je změna územního plánu obce. Koncepce v předložené podobě představuje 11 lokalit, zahrnujících 13 rozvojových ploch (část lokalit je dále detailněji členěná), 1 koridor územní rezervy a 2 vypouštěné rezervní a zastavitelné plochy (zestručněný výtah z podrobnější specifikace dle HORVÁTHOVÉ ET AL. 2011): Číslo

výměra [ha]

název (upřesnění pozice) stávající funkční využití

► nově navrhované funkční vymezení (+ upřesnění záměru, pokud je známo) Zastavitelné plochy

Z3-1

Z3-2a

Z3-2b Z3-3

Z3-5a Z3-5b Z3-6 Z3-7a

Z3-7b

u silnice II/110, směr D1 zemědělská půda – orná (rezervní plocha pro bydlení venkovské) Pod křížem II zemědělská půda – orná (rezervní plocha pro bydlení venkovské v rámci SZÚO) hřiště plocha sportovního hřiště Pod křížem III zemědělská půda – orná V hůrkách I zemědělská půda – orná V hůrkách I zemědělská půda – orná náves veřejná prostranství v SZÚO Na kubíčkových zemědělská půda – zahrady a sady, zemědělská půda – louky a pastviny, ostatní plocha (část v SZÚO) Na kubíčkových místní komunikace

SEA Z3 ÚPO Kozmice

0,34 ► BV: bydlení – venkovské 0,40 ► BV: bydlení – venkovské 0,20 ► BV: bydlení – venkovské 3,50 ► OS: občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení 0,68 ► BV: bydlení – venkovské 0,50 ► DI: místní komunikace 0,03 ► BV: bydlení – venkovské 0,50 ► BV: bydlení – venkovské

0,04 ► DI: rozšíření místní komunikace

-2-

Číslo

Z3-8 Z3-9

Z3-10a

Z3-11b

název (upřesnění pozice) stávající funkční využití Na bahýnku zemědělská půda – orná Bařiny zemědělská půda – orná

výměra [ha]

► nově navrhované funkční vymezení (+ upřesnění záměru, pokud je známo) 0,20 ► BV: bydlení – venkovské 0,29 ► VE: výroba a skladování – větrná elektrárna

za Svojtkou zemědělská půda – orná (územní ► VK: výroba a skladování – výrobní rezerva pro přeložku silnice II/110) zóna komerční ČOV přesunutá zemědělská půda – orná ► TI: technická infrastruktura (ČOV)

Celkem – z toho v SZÚO

Z3-4 Z3-11a

0,50

0,18 7,36 0,87

Změny dříve schválených zastavitelných a rezervních ploch Pod křížem I rezervní plocha pro bydlení venkovské ► zemědělská půda – orná ČOV původní plocha technické infrastruktury (ČOV) ► zemědělská půda – orná

Celkem

4,00 0,10 4,10

Plochy a koridory územních rezerv Z3-10b

Kozmice zemědělská půda – orná

– ► DI: územní rezerva pro přeložku silnice II/110 – přesun

Z údajů v tabulce a z mapových podkladů v projektové dokumentaci koncepce (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011) jsou z hlediska posuzovaných rozvojových a rezervních ploch zřejmé následující skutečnosti, významné pro hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí:  Souhrnná plocha všech nově navržených zastavitelných ploch (Z3-1–Z3-11b) je 7,36 ha, tj. 0,9 % celkové rozlohy řešeného katastrálního území (796,13 ha).  Stávající zastavěné a zastavitelné území obce vzroste ale pouze o 6,39 ha (0,8 % rozlohy ÚTJ), protože část navrhovaných rozvojových ploch je situována uvnitř SZÚO (Z3-2ab, Z3-6, část Z3-7a) nebo jde o přesun dříve vymezené plochy do jiné pozice (Z3-11a→Z3-11b).  Současně jsou vypuštěny a do původního funkčního využití (zemědělská půda – orná) překlasifikovány 4 ha (0,5 % rozlohy ÚTJ) rezervních ploch pro bydlení venkovské.  S výjimkou neobvykle velké plochy pro tělovýchovná a sportovní zařízení převažují z hlediska funkčního využití rozvojové plochy určené pro bydlení venkovského typu (cca 32 % rozlohy návrhových ploch); podíl ostatních forem navrhovaného využití území je již výrazně nižší, což odpovídá stávající charakteristice řešené obce: Funkční využití BV bydlení – venkovské OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení VE výroba a skladování – větrná elektrárna VK výroba a skladování – výrobní zóna komerční TI technická infrastruktura (ČOV) DI dopravní infrastruktura – místní komunikace celkem

SEA Z3 ÚPO Kozmice

výměra [ha] % rozv. ploch 2,35 31,9 3,50 47,6 0,29 3,9 0,50 6,8 0,18 2,5 0,54 7,3 7,36 100,0

-3-





S výjimkou specifických ploch výroby a skladování (VE), technické infrastruktury (ČOV) a koridoru pro přeložku silnice II/110 navazují navržené rozvojové plochy na stávající urbanistickou strukturu území, vyplňují proluky nebo zaujímají kontaktní pozemky současných zastavěných ploch (navíc obvykle obdobného typu využití) a nezakládají žádnou novou, prostorově separovanou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině (viz příl. 3). U rozvojových ploch technické infrastruktury (ČOV), koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/110 a specifických ploch výroby a skladování (VE) je naopak prostorová separace od stávající i návrhové zástavby obce nezbytná, přičemž v případě větrných elektráren je příslušná rozvojová plocha Z3-9 naopak navržena s co největším dosažitelným odstupem od sídelní zástavby jak obce Kozmice, tak obcí a osad okolních (Teplýšovice, Rousínov, Kácova Lhota).

Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů na životní prostředí, lze koncepci (resp. její rozvojovou část) zatím charakterizovat pouze rámcově, protože v této fázi prací nejsou dosud stanoveny detailní parametry většiny projektovaných záměrů. Situaci v zájmovém území a z ní vyplývající závěry a návrhy nicméně poměrně podrobně rozebírají průvodní textové materiály změny ÚP (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011); v následujícím textu bude tedy uveden pouze stručný souhrn základních informací, relevantních z pohledu procesu SEA: Dopravně jsou plochy všech navrhovaných změn přístupné ze stávající sítě silnic a lokálních komunikací (většinou jsou s nimi v přímém kontaktu). Pro část záměrů bude nutno vybudovat odpovídající přístupové komunikace, ovšem buď jako součást jejich vnitřní infrastruktury (tj. přímo v navrhovaných plochách změn nebo podél jejich okrajů – např. Z3-5ab) nebo rekonstrukcí stávajících tras polních a jiných účelových cest v území (Z3-7b). Realizace záměrů v rozvojových plochách tedy nevyvolá nutnost nových dopravních staveb v částech území mimo rámec navrhovaných rozvojových ploch nebo mimo stávající dopravní síť; výhledovou výjimkou je pouze přeložka silnice II/110 (koridor Z3-10b), přejatá ovšem z nadřazené úrovně ÚPD. Lze důvodně předpokládat, že pro výstavbu jednotlivých záměrů na nově vymezovaných plochách budou používány stavební materiály a suroviny z běžné (a ekologicky vesměs bezproblémové) nabídky stavebnin. Specifickým případem je záměr v ploše VE – větrné elektrárny; i zde budou ale využity materiály, jejichž ekologická nezávadnost je prověřena instalací obdobných zařízení na celé řadě lokalit v zahraničí i v ČR (betonová základová deska, kovový tubus, kovová uzavřená strojovna, rotorové listy konstrukce dřevo/potahový laminát, kamenem štětované cesty a manipulační plochy). Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné sítě ČEZ Distribuce, a.s. Současný stupeň elektrizace domácností je na úrovní B (běžné domácí spotřebiče), jeho nárůst na stupeň C (elektrické vytápění objektů) se ve větší míře nepředpokládá, vzhledem k finanční náročnosti elektrického topení. Nově plánovaná výstavba bude připojena ze stávajících trafostanic, které budou posíleny o novou TS v prostoru návrhové plochy Z3-1. Specifickým případem je větrná elektrárna v ploše Z3-9; její vztah k distribuční síti bude řešen samostatně, způsobem obvyklým u daného typu zařízení. Obec Kozmice není v současné době plynofikována, ovšem při jv. a j. okraji obce prochází VTL plynovod. V delším výhledu by tak lokální domovní kotelny na zemní plyn mohly být jedním ze zdrojů tepla ve stávající i budoucí zástavbě v obci. Zatím je a nadále bude nutno objekty vytápět jinými způsoby, přičemž z důvodu minimalizace negativních vlivů na kvalitu ovzduší budou u nové zástavby a při rekonstrukcích starších objektů upřednostňovány způsoby, omezující používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek za současného optimálního řešení objektů z hlediska minimalizace tepelných ztrát (vhodné stavební materiály, dispoziční řešení a situování v kontextu stavebních pozemků atd.). S ohledem na specifické lokální podmínky je možno uplatnit i zdroje netradiční (tepelná čerpadla, velkoplošné sluneční kolektory). Zásobování vodou je částečně řešeno z veřejného vodovodu, částečně z individuálních zdrojů. Podobně bude řešeno i zásobování nové zástavby. Odpadní vody jsou v obci v současné době zčásti odváděny do jednotné kanalizace napojené na ČOV při sev. okraji rozvojové plochy Z3 (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2010), částečně jsou likvidovány individuálně (akumulační jímky, septiky s odtokem do povrchových vod, domovní ČOV s odtokem do povrchových vod i do kanalizace – KRÚ 2004). Dle HORVÁTHOVÉ ET AL. (2010) je navržena obecní kanalizace s ČOV (situovanou v rozvojové ploše Z3-11b).

SEA Z3 ÚPO Kozmice

-4-

Nakládání s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími předpisy (Vyhl. MŽP č. 383/2001 Sb.): výstavba v plochách navrhovaných změn bude zapojena do obecního (resp. regionálního) systému svozu a třídění odpadů; likvidace odpadů z podnikatelských záměrů bude upravena specifickými plány odpadového hospodářství. Žádný ze záměrů, plánovaných v plochách změn, by podle dosud známých skutečností neměl produkovat nadměrný hluk nebo vibrace, ani nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo infračerveného záření, případně intenzivního světla, směrovaného na pozemního pozorovatele. Hlukové, případně další potencionálně problémové parametry budoucích záměrů v plochách OS, VK a TI bude nutno podrobněji posoudit v rámci jejich vlastní projektové přípravy (buď v rámci procesu EIA nebo v řízeních podle stavebního zákona), vlivy záměru v ploše VE jsou podrobněji rozebrány v kap. D.1.1. Navrhované lokality si vyžádají celkový zábor 6,49 ha zemědělské půdy, a to výhradněII ZPF III.–V. stupně ochrany (půdy pro zemědělské účely postradatelné). Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) nejsou jsou v rámci posuzované změny ÚP dotčeny. Případné nároky jak koncepce jako celku, tak jednotlivých dílčích změn z hlediska záboru půdy nebo případných kolizí s jinými zájmy ochrany a tvorby životního prostředí jsou podrobněji charakterizovány v následujících kapitolách (zejména v kap. D.1). Posuzovaná koncepce (změna ÚP) byla předložena jako univariantní.

B.4.

ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE KONCEPCE

Předkládanou koncepcí je změna územního plánu obce, tedy dokumentu, který podle § 43, odst. 1 zákona 183/2006 Sb. (stavební zákon)III „...stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.“ Územní plán je v řešeném území mj. závazný i pro pořizování a vydávání regulačních plánů a územních rozhodnutí; v rozporu s územním plánem nesmí být ani poskytování prostředků z veřejných rozpočtů na provedení změn v území (§ 43, odst. 5 zákona 183/2006 Sb.). Z uvedeného je zřejmé, že územní plán obce je jedním ze základních dokumentů pro rozhodování orgánů státní správy a samosprávy ve věcech, týkajících se řešeného území. Současně musí územně plánovací dokumentace reagovat i na případný odůvodněný a relevantní vývoj priorit a požadavků rozvoje území. Obvyklou formou reakce (pokud nejde o vývoj naprosto zásadní, vyžadující komplexní přepracování celého územního plánu) jsou potom změny ÚP, tzn. územně plánovací dokumenty typu posuzované koncepce. V daném případě bylo o pořízení změny č. 3 ÚPO rozhodnuto zastupitelstvem obce dne 29. 5. 2009 na základě podnětů, které se jak ze strany obce samotné, tak ze strany navrhovatelů s vlastnickými právy k předmětným pozemkům nebo stavbám, nahromadily v mezidobí od poslední schválené změny ÚPO, t.j. od 7. 10. 2005. Cíle posuzované změny č. 3 ÚP obce Kozmice lze shrnout do následujících bodů (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011):  posílení funkce bydlení;  vymezení plochy pro výrobu elektrické energie způsobem, který nezatěžuje životní prostředí emisemi ani jinými škodlivými vlivy;  vymezení plochy pro sport a denní rekreaci obyvatel obce.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ II Rezervní koridor pro obchvatovou trasu silnice II/110 je částečně veden i ZPF II. třídy ochrany, zábor ale není zatím ani rámcově vyčíslen. III Veškeré zákony a právní normy v předkládaném posouzení ÚP jsou míněny v platném znění, tj. ve znění všech případných relevantních pozdějších předpisů, jejich změn a novel. SEA Z3 ÚPO Kozmice

-5-

B.5.

VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM

Z ostatních koncepcí, týkajících se předmětného území, má posuzovaná ÚPD pochopitelně nejužší vztah k původnímu a dosud platnému ÚP obce Kozmice (po změnách č. 1 a 2), na který navazuje, rozvíjí jej a upravuje způsobem nastíněným v předchozí kapitole. Nadřazenou ÚPD je v současné době ÚP VÚC okresu Benešov (KOLÁŘOVÁ ET AL. 2006), z něhož konkrétně pro řešené území obce Kozmice vyplývají požadavky územní ochrany koridoru případné budoucí přeložky silnice II/110 a respektování ochranného pásma II. a III. stupně vodovodního štolového přivaděče z VD Želivka. Oba požadavky jsou v posuzované koncepci zohledněny. Citovaný ÚP VÚC bude patrně v brzkém výhledu nahrazen Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje (aktuálně ve stádiu návrhu – KÖRNER M. ET AL. 2011; dále v textu též ZÚR). V rámci ZÚR není řešené území součásti žádné rozvojové oblasti, rozvojové osy nebo specifické oblasti mezinárodního, republikového ani krajského významu a pro ZÚJ Kozmice přebírá pouze výše specifikované požadavky ÚP VÚC okresu Benešov. Z pohledu Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (LANDA ET AL. 2006, aktualizace KREIDL ET AL. 2009) naplňuje posuzovaná koncepce (resp. jednotlivé dílčí záměry v rozvojových plochách) následující strategické cíle a jim odpovídající opatření: B.1 B.2 B.3 B.3

C.1 C.5 D.2 E.3 F.2

Rozvoj dopravní a logistické infrastruktury, strategický směr B.1.2 – budování silničních obchvatů měst (v bodě rekonstrukce nejvýznamnějších silnic II. třídy, vč. silnice II/110); Rozvoj energetiky, strategický směr B.2.4 – zavádění a využívání alternativních zdrojů energie; Rozvoj vodního hospodářství, strategické směry B.3.1 – vybudování chybějících kanalizačních sítí a B.3.2 – další výstavba, modernizace a využití kapacit ČOV; Rozvoj bydlení, strategické směry B.4.1 – podpora výstavby nových bytů včetně individuální výstavby a B.4.2 – podpora rozvoje bydlení ve venkovských regionech, kde probíhá nebo hrozí vylidňování; Vyvážený rozvoj sídel ve všech dílčích strategických směrech; Kulturní a společenský život na venkově, strategický směr C.5.1 – rozvoj místních kulturních, spolkových a sportovních aktivit; Zlepšování kvality ochrany podzemních a povrchových vod; Nabídka pro využití volného času, strategický směr E.3.2 – podpora volnočasových aktivit mládeže; Rozvoj sportovně rekreačních aktivit a dalších forem aktivního odpočinku v kraji, strategický směr F.2.1 – rozvoj kvalitních sportovně-rekreačních zařízení, sportovních areálů a zábavních zařízení.

V této fázi prací nebyly zjištěny ani rozpory posuzované změny ÚP s principy, opatřeními a návrhy dalších krajských koncepcí se vztahem k životnímu prostředí a veřejnému zdraví nebo k územnímu plánování, jako jsou:         

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 (KŘÍŽ ET AL. 2006); Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy (Povodí Vltavy, s.p., 2009); Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (VRBOVÁ ET AL. 2004, 2008); Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (KRÚ 2004–2010); Povodňový plán správního obvodu Středočeského kraje (KRÚ 2004, aktualizace 2009) Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji (BLAŠKO ET AL. 2007). Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje (ve znění Nařízení Středočeského kraje 5/2004, 3/2005, 1/2007 a 3/2008) Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje (územně analytické podklady – – POLÁČKOVÁ ET AL. 2008A,B); Územní energetická koncepce Středočeského kraje (ZELENAY ET AL. 2004, akční plán 2011).

Ve vztahu posuzované ÚPD k výše uvedeným materiálům je pouze nutno upřesnit dvě možné nesrovnalosti:

SEA Z3 ÚPO Kozmice

-6-

I.

II.

Z některých koncepcí vyplývá, že záměr v rozvojové ploše Z3-9 (větrná elektrárna) patří do kategorie staveb, považovaných za problémové z hlediska krajinného rázu. Žádný z citovaných dokumentů ale možnost instalace větrných elektráren na území kraje obecně nevylučujeIV (tím by se dostal do rozporu se Státní energetickou koncepcíV a nově i s Národním akčním plánem České republiky pro energii z obnovitelných zdrojůVI), pouze ji v případě konkrétních záměrů podmiňuje zpracováním hodnocení krajinného rázu. Pro záměr v ploše Z3-9 bylo toto hodnocení zpracováno v rámci přípravy oznámení záměru se závěrem, že stavba je podmíněně akceptovatelná (OBST–OBSTOVÁ 2010). Součástí hodnocení bylo i srovnání výsledků se studií Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (VOREL ET AL. 2009), z něhož vyplývá, že instalace větrné elektrárny v lokalitě Kozmice není v rozporu ani s opatřeními k ochraně identifikovaných znaků a hodnot (ochrannými podmínkami) ve VORLEM ET AL. (2009) vymezených oblastech krajinného rázu, do nichž vizuální vliv posuzovaného záměru zasahuje (Vlašimsko – ObKR39, Benešovsko – ObKR13, Dolní Posázaví – ObKR21). Záměr v rozvojové ploše Z3-11b (ČOV) ne zcela koresponduje s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Podle Popisu vodovodů a kanalizací č. CZ021.3201.2101.0018.01 Kozmice není totiž s ohledem na velikost obce investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Čistě z posuzovaného hlediska (vlivy obce na životní prostředí a veřejné zdraví), i s ohledem na vývoj sídla od r. 2004 (kdy byl citovaný popis zpracován) a na další plánovaný rozvoj území (nová obytná zástavba, sportovní areál), lze ale výstavbu obecní kanalizace s centrální ČOV považovat za přínos.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ IV v ÚP VÚC okresu Benešov je naopak větší využívání potenciálu obnovitelných a netradičních zdrojů energií, vč. energie větrné, zahrnuto mezi prioritní cíle v oblasti energetiky (kap. 6.3. in KOLÁŘOVÁ ET AL. 2006) V Jak vyplývá z preambule Národního akčního plánu (MPO 2010B), je ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES pro Českou republiku závazný celkový cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě 13 % k roku 2020, přičemž NAP navrhuje cíl navýšit na 13,5 %. Z hlediska větrné energetiky vyžaduje splnění tohoto cíle instalovaný výkon 743 MW k r. 2020 (NAP, tab. 10b), což při současném nominálním výkonu velkých VE 2–3 MW znamená instalaci cca 250–370 věží v rámci celé ČR. S přihlédnutím k téměř dokonalé prostorové shodě větrných oblastí a území chráněných zájmů v ČR (NP, CHKO, ptačí oblasti, OP letištních radarů atd.) je tedy patrné, že bude nutno využít prakticky všechny vhodné lokality s řešitelnými střety, tedy i lokality na území Středočeského kraje. VI Ve Státní energetické koncepci (MPO 2004, 2010A) jsou formulovány priority a cíle energetické politiky státu. Jednou ze základních priorit je zde Udržitelný rozvoj z hlediska ochrany životního prostředí, naplňovaný cílem Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí s následujícími dílčími principy:  minimalizace emisí poškozujících životní prostředí;  minimalizace emisí skleníkových plynů;  minimalizace ekologických zátěží v krajině z energetických procesů z minulých let i z procesů připravovaných;  podpora rozvoje vědy a techniky v oblasti vlivu energetiky na klima, krajinu a životní prostředí. Uvedeným principům záměr v rozvojové ploše Z3-9 posuzované koncepce beze zbytku vyhovuje.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

-7-

C.

ÚDAJE O ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ

C.1.

CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V KONCEPCÍ VÝZNAMNĚJI DOTČENÝCH ČÁSTECH ÚZEMÍ

C.1.1.

VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Jak vyplyne z kap. D.1 budou případné, vesměs málo významné nebo nevýznamné vlivy koncepce omezeny pouze na návrhové plochy a jejich těsné okolí. Výjimkou u záměru v ploše Z3-9 je významný vliv na krajinný ráz území, který má širší dosah. V následujícím textu bude tedy zájmové území charakterizováno ze dvou měřítkových pohledů: 

širší zájmové území, definované jako ZÚJ Kozmice s přesahy do okolních ZÚJ do vzdálenosti cca 5 kmVII od kóty Bařiny z vymezenou plochou VE Z3-9; detaily návrhových ploch a jejich kontaktního okolí.



C.1.2.

CHARAKTERISTIKY ŠIRŠÍHO ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

C.1.2.1.

Přírodní podmínky

Geologicky je vymezené zájmové území součástí moldanubické oblasti, konkrétně středočeského plutonu, reprezentovaného v centrální části území biotitickým granodioritem benešovského typu, s hojnými a rozsáhlými průniky leukokratních granitů a granodioritů, v západní části území potom granodiority, křemennými diority a gabrodiority sázavského typu (ZOUBEK–KODYM 1960, MÍSAŘ ET AL. 1984). Ve východní části území, za výrazným tektonickým předělem zlomového systému blanické brázdy, se moldanubikum uplatňuje i svými metamorfity – biotitickými pararulami a migmatity různých typů, v severovýchodním cípu území s hojnými vložkami pestrých hornin (amfibolity, biotitické ortoruly, krystalické vápence…). Do sz. části území zasahuje tzv. ostrovní zóna – hluboce zavrásněné nebo zlomově omezené kontaktně metamorfované relikty pláště středočeského plutonu, zde svým charakterem náležející svrchnímu proterozoiku a spodnímu paleozoiku středočeské oblasti (fylity s metabazity). Ojediněle, v souvislosti s již zmíněnou strukturou blanické brázdy, se při východním okraji území objevují tektonické relikty permokarbonských sedimentů. Již z předchozího textu je patrné, že na geologické stavbě popisované oblasti se výrazně podílejí i tektonické systémy, a to především dvou směrů – tzv. brázdového (S–J) a sázavského (SZ–JV). Tektonické struktury uvedených směrů se uplatňují i v geomorfologii terénu – predisponují síť vodotečí a zostřují reliéf zlomovými svahy. Důsledkem aktivity výše uvedených tektonických systémů je tedy kontrastní reliéf, založený na střídání plošších částí území (hrástě meziúdolních hřbetnic, dna brázd a širokých úvalů) a členitých strmých partií zlomových svahů a údolí vodotečí, predisponovaných tektonikou brázdového směru. Popsaná základní bloková stavba generelního směru S–J je dále příčně členěna ostře zaříznutými údolími vodotečí podél tektonických struktur sázavského směru, takže základní morfologická osnova území nabývá téměř charakteru rozřezaných plošin. Nadmořská výška území se pohybuje mezi cca 330 m (hladina Sázavy u Chocerad) a 533 m (Břežák u Lbosína) při střední výšce cca 390 m a výškové členitosti 75–300 m.; přehled vyšších geomorfologických jednotek řešené oblasti podává následující tabulka: provincie soustava oblast celek podcelek okrsek okrsek okrsek

I

ČESKÁ VYSOČINA I2 ČESKO-MORAVSKÁ I2A STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA I2A-1 Benešovská pahorkatina I2A-1A Dobříšská pahorkatina I2A-1A-h Konopišťská pahorkatina I2A-1A-m Ondřejovská vrchovina I2A-1A-n Divišovská vrchovina

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ VII Předpokládaný dosah významného vizuálního vlivu větrné elektrárny v ploše Z3-9 (OBST–OBSTOVÁ 2010). SEA Z3 ÚPO Kozmice

-8-

Hydrologicky náleží celá oblast k povodí Sázavy (1-09-01), jejíž údolí, byť situované při severním okraji, je páteřním prvkem hydrologické sítě území. Do Sázavy je posuzovaná oblast odvodňována buď přímo (krátkými vlásečnicovými vodotečemi ve svazích sázavského údolí) nebo prostřednictvím Blanice, Křešického a Konopišťského potoka a jejich menších přítoků (Chotýšanka, Divišovský p., Lísecký p., Benešovský p. atd.). Na všech uvedených vodotečích (vyjma Sázavy a Blanice) je v zájmovém území založena celá řada retenčních nádrží, a to i poměrně velkých (Jarkovický a Konopišťský ryb., kaskáda rybníků mezi Struhařovem a Čeňovicemi, Smilovský ryb., rybníky u Rousínova…). Klimaticky náleží sledované území k mírně teplé oblasti (QUITT 1971); konkrétně k regionům MT10 (převážná část oblasti) a MT11 (údolí Sázavy). Pro většinu oblasti je tedy charakteristické dlouhé teplé a suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem, a krátká, mírně teplá a velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky (detaily v následující tabulce): Klimatický region počet letních dní počet dní s prům. teplotou >10 °C počet mrazových dní počet ledových dní průměrná teplota v lednu [°C]

MT10 40–50 140–160 110–160 30–40 –2 – –3

MT11 40–50 140–160 110–130 30–40 –2 – –3

klimatický region průměrná teplota v červenci [°C] srážkový úhrn za rok [mm] počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

MT10 17–18 600–700 50–60 120–150 40–50

MT11 17–18 550–650 50–60 120–150 40–50

Z biogeografického a geobiocenologického hlediska je sledovaná oblast podle členění CULKA ET AL. 1996 součástí bioregionu posázavského (1.22). Z pohledu obecně geografické typologie přírodních krajin se jedná o krajinu moderátních pohoří s bukovodubovými lesy na luvisolech a kambisolech, resp. o krajinu členitých silikátových pahorkatin a vrchovin (GÚ ČSAV 1992). Fytogeograficky spadá posuzovaná oblast dle regionálního fytogeografického členění (BÚ ČAV 1987) do obvodu českomoravského mezofytika, okresů 41. Střední Povltaví a 42. Votická pahorkatina. Převládající rekonstrukční vegetační jednotkou zájmového území jsou podle CULKA ET AL. 1996 acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion) bikové, jedlové, březové a borové, podél údolí Sázavy se uplatňují i květnaté bučiny (Eu-Fagion) a suťové lesy (Tilio-Acerion). V údolích vodotečí jsou na úzkých údolních nivách rekonstrukční vegetací luhy a olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae u větších toků a Carici remotae-Fraxinetum u menších vodotečí). Primární bezlesí je omezené na sporadické skalnaté polohy. Přirozenou náhradní vegetaci vlhčích partií tvoří louky svazu Calthion, často přecházející do rašelinných luk svazu Caricion fuscae, na sušších stanovištích je vyvinuta trávobylinná vegetace svazu Koelerio-Phleion phleioidis, lokálně (na plošinách) i svazu Violinion caninae. Oproti popsanému rekonstrukčnímu stavu je ovšem aktuální vegetace silně pozměněná, především v plošších, zemědělsky intenzivně využívaných partiích a v okolí sídel. Podle zoogeografického členění je zájmové území součástí zoogeografické provincie listnatých lesů (MAŘAN 1958). V regionu se vyskytuje běžná, převážně ochuzená fauna kulturní krajiny Českomoravské vrchoviny s horskými a teplomilnými prvky v údolí Sázavy. Tekoucí vody menších vodotečí patří do pstruhového pásma, větší vodoteče (především Sázava) do pásma pstruhového až parmového (CULEK ET AL. 1996). Z hlediska ekologické stability leží zájmová oblast v území s převážně střední ekologickou stabilitou s mozaikou polí, luk a lesů se změněnou dřevinnou stavbou (zemědělská až zemědělsko-lesní krajina s převahou orné půdy nad pastvinami); vyšší ES mají zalesněné partie území (lesní, luční a skalní krajina vázaná především na údolí Sázavy).

C.1.2.2.

Kulturně-historická charakteristika, sídelní a demografické parametry

Zájmové území leží na rozhraní staré nížinné sídelní oblasti s doklady souvislejšího osídlení již v pravěku a členité vrchoviny s významnějšími sídleními aktivitami doloženými až z raného středověku. Přes nižší sídlení atraktivitu byla ale severozápadní okraj širší sledované oblasti odedávna důležitou křižovatkou a nástupním prostorem pro cesty z Pražska do Podunají a na Moravu. Posuzované území je překryto vějířem starých dálkových tras – Vitorazská stezka z Podunají přes nynější Táborsko a Benešovsko ku Praze, trasa z Prahy přes Vlašimsko, Želiv a Humpolec (alternativně Pelhřimov) na Jihlavsko a dále na Moravu a Sázavská stezka kopírující údolí Sázavy.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

-9-

Toto strategické území pochopitelně nemohlo uniknout pozornosti Přemyslovců, kteří zde, na okraji své původní zájmové sféry, vybudovali správní a strážní hradiště, nyní nazývané Lštění. S postupným rozšiřováním přemyslovského českého státu sice ztratilo toto hradiště svůj význam, ale po přesunech části původně knížecích majetků do vlastnictví družiníků, zakladatelů pozdějších významných šlechtických rodů, bylo nahrazeno řetězcem rodových sídel (nejprve dvorců, později hradů – Český Šternberk, Zlenice, Zbořený Kostelec, Konopiště). Zmíněné šlechtické rody spolu s církví (kláštery a pražským biskupstvím) území dobově obvyklým způsobem kolonizovaly za vzniku poměrně pravidelné sítě vesnických sídel se sporadickými menšími městečky a ojedinělými městy většími (Benešov, Vlašim). Popsaná kolonizační sídlení struktura, propojená odpovídající sítí komunikací, se ve sledované oblasti dochovala v jen mírně pozměněné podobě dosud. Původní pravěké dálkové cesty se přes fázi zemských stezek a následně císařských silnic transformovaly až do současné podoby dálnice D1, silnice II/112 a silnice I/3 (již mimo zájmové území). Síť silnic posílily i paralelní železnice. Zhruba od poloviny 19. stol., výrazněji potom ve století 20. a nejintenzivněji v jeho 2. polovině začaly sledovanou krajinu postupně ovlivňovat tři procesy: Nejprve, vzhledem k blízkosti Prahy a přírodní atraktivitě území, se začal projevovat proces tzv. regionalizace (HRUŠKA 1942) – zpětné přesídlování (dočasné i trvalé) městského obyvatelstva na venkov, ovšem spojené se snahou zachovat si městský životní styl. Regionalizace se zpočátku uplatňovala zejména ve formě letních bytů a venkovských vil bohatších městských vrstev, později se celý proces transformoval do podoby intenzivní individuální rekreace (chatové osady a kolonie), aby se v posledních letech opět vracel k výstavbě rodinných domů, často ovšem z katalogové nabídky vesměs spíše nižší architektonické kvality. Dalším ze zmíněných procesů je uniformizace, související především se socialistickou zemědělskou velkovýrobou, jejíž pojetí využití krajiny vedlo k degradaci krajinného rázu scelováním pozemků, odstraňováním drobných krajinných prvků, regulováním vodotečí atd. Obdobný proces se podepsal i na sídelní struktuře území: Zanikla řada staveb ve volné krajině, osídlení se koncentrovalo do měst a větších obcí. I uvnitř těchto sídel byla řada starších objektů přestavována nebo nahrazována stavbami v dobově obvyklém architektonickém, řemeslném i materiálovém provedení, s „užitností“ hypertrofovanou na úkor estetického působení a přijatelných rozměrových parametrů, např. značně naddimenzované a architektonicky většinou zcela nezvládnuté zemědělské (nebo jiné tzv. účelové) objekty a areály ve vsích. Ve 20. stol. (zejména v jeho 2. polovině) bylo zájmové území také poměrně výrazně technizováno, především hustou sítí vedení VVN a VN různé kapacity, rozbíhajících se od rozvodny Benešov. K nim v posledních letech přibyly solitérní, ale dominantně situované stožáry mobilních operátorů. Výrazným technizujícím prvkem sledovaného území se staly i již několikrát zmíněné dopravní koridory jak silniční (především I/3 a D1), tak železniční, podél nichž z okrajů měst do okolní krajiny pronikají průmyslové zóny a obchodní a skladové areály. Čtvrtému z obvyklých novodobých „krajinotvorných“ procesů – industrializaci – poměrně členité území s omezenými přírodními zdroji příliš nepřálo. Industrializace se tak uplatnila pouze ve větších sídlech, vázaných na výše zmíněné komunikační koridory vesměs již mimo zájmové území (Benešov, Vlašim, Sázava). Současné relativně řídké osídlení širšího zájmového území (2 261 obyv. v hodnoceném okruhu do 5 km, tj. cca 29 obyv./km2 – RŮŽKOVÁ ET AL. 2005) je tedy soustředěno výhradně do menších sídel vesnického typu (max. 245 obyv.), místy, zejména v členitější severní části území, se uplatňuje i zástavba rozptýlená do krajiny. Obce mají především zemědělský charakter, poměrně vysoký je v sídelních enklávách podíl rekreačních objektů. Této obecné charakteristice poměrně přesně odpovídá i obec Kozmice (222 obyv., 28 obyv./km2). Hustěji zalidněná území se sídly městského typu se nacházejí až ve větších vzdálenostech od řešené obce, již mimo zájmové území (Čerčany 7 km, Benešov 9 km, Sázava 9 km, Vlašim 12 km).

C.1.2.3.

Chráněné a další potencionálně kolizní zájmy v zájmovém území

Z hlediska ochrany přírody a krajiny není hodnocená ZÚJ Kozmice součástí žádného velkoplošného nebo maloplošného zvláště chráněného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura 2000 ani oblasti zvýšené ochrany krajinného rázu (přírodní park apod.). Nejbližšími maloplošnými ZCHÚ

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 10 -

jsou NPR Ve StudenémVIII a PP Na Stříbrné,IX vzdálené od Kozmic 8,5 km, resp. 9,5 km; cca 17 km jižně probíhá severní hranice CHKO Blaník (nejbližší velkoplošné ZCHÚ) a 9,5 km směrem k jz. je vzdálený nejbližší přírodní park (PPk Džbány-Žebrák). Kozmicím nejbližší evropsky významnou lokalitou Natura 2000 je Dolní SázavaX (5,5 km severně); nejbližší ptačí oblastí potom Žehuňský rybník – Obora Kněžičky,XI 48 km sv. Cca 5,5 km vzdáleným údolím Sázavy je vymezen nadregionální biokoridor ÚSES K61, další biokoridor, tentokrát regionální (R1319/1320) je veden údolím Smilovského potoka (cca 1–2 km jihovýchodně). Do k.ú. Kozmice ale zasahuje pouze lokální ÚSES, jehož skladebné prvky jsou zde vázány jednak na koryto a nivu Kozmického potoka (lokální biokoridor s patřičným počtem vložených lokálních biocenter zde prochází přímo obcí Kozmice a mělkým sedlem pod kótou Bařiny prochází do údolí Benešovského potoka u Petroupimi), jednak na lesní celek v sz. části ZÚJ. Všechny zmíněné skladebné prvky ÚSES jsou ve sledovaném území vesměs aktuálně funkční, až na krátký úsek lokálního biokoridoru při jižním okraji zástavby Kozmic (BÍNOVA ET AL. 1996, KOLÁŘOVÁ ET AL. 2006, HORVÁTHOVÁ 2000). Součástí posuzované krajiny jsou i významné krajinné prvky ze zákona, zde především lesy, vodoteče, jejich nivy a rybníky; v zájmovém území se nenacházejí VKP registrované podle § 6 zák. 114/1992 Sb. Zmíněné lesní celky jsou současně dle zákona č. 289/1995 Sb. v platném znění chráněny jako PUPFL (s ochrannými pásmy 50 m od lesního okraje), příslušné ochrany podle zák. 334/1992 Sb. a jeho prováděcích předpisů požívá i zemědělský půdní fond. Historický vývoj území po sobě zanechal řadu archeologicky, historicky a kulturně hodnotných objektů evidovaných SSNKP, z nichž tři jsou situovány přímo v řešené ZÚJ. XII Příslušná ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů, komunikací a dalších účelových objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a z pohledu hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí jsou, až na výjimky,XIII irelevantní.

C.1.3.

CHARAKTERISTIKY NÁVRHOVÝCH PLOCH

Číslo

aktuální stav lokality ekologická stabilita plochy XIV možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediskaXV

Z3-1

Západní okraj rozsáhlé zorněné plochy (biotop X2 dle CHYTRÉHO ET AL. 2010) s navazujícím ladem ponechaným pozemkem (X6+X7B), částečně (při jižním okraji na kontaktu s nivou Kozmického potoka) přerostlým náletovými dřevinami (X12B) a jehličnatou výsadbou (X13). Západním okrajem je pozemek v kontaktu se zahradou přilehlé nemovitosti, ze severu je ohraničen silnicí II/110. 1 (zorněná část); 1,5–2,5 (zbytek lokality) – do severní části plochy zasahuje OP silnice II/110 – zábor ZPF III. třídy ochrany – kontakt s nivou vodoteče (VKP) – kontakt se skladebným prvkem ÚSES (LBK)

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ VIII ÚSOP 491; smíšený porost buku,klenu, jedle, habru a dubu. IX ÚSOP 569; lokalita lýkovce jedovatého. X CZ 0213068; předmět ochrany: hořavka duhová, velevrub tupý. XI CZ 0211011; předmět ochrany: bukáček malý a chřástal kropenatý XII tvrziště Na Valech (33348/2-261), kostel sv. Jakuba Většího (15702/2-76) a fara v Kozmicích (24707/2-76) XIII Hygienicky významná OP silnic II/110, III/1104, III/1105 a OP hřbitova. XIV Stupně ekologické stability podle metodiky pro vymezování ÚSES: 0 – výrazně nestabilní, 1 – velmi málo stabilní, 2 – málo stabilní, 3 – středně stabilní, 4 – velmi stabilní, 5 – nejstabilnější přirozená stanoviště. XV Výčet zahrnuje pouze střety a informace relevantní z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví; čistě technické střety a ochranná pásma (např. OP vedení VN, OP produktovodů apod.) nejsou uváděny. SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 11 -

Číslo

aktuální stav lokality ekologická stabilita plochy možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska

Z3-2a

Jihozápadní roh rozsáhlé zorněné plochy (X2). Na západním okraji je pozemek od sousední zástavby oddělen místní komunikací, lemovanou mezernatou juvenilní výsadbou (třešeň, jabloň, převažující jírovec), jižním okrajem je v kontaktu se zahradami přilehlých nemovitostí. 1 – zábor ZPF III. třídy ochrany Strojově ošetřovaný (spolu s navazujícím fotbalovým hřištěm) trvalý travní porost (X5). Západním a severním okrajem je pozemek v kontaktu se zahradami přilehlých nemovitostí, z jihu je ohraničen silnicí II/110. 1,5 – do jižní části plochy zasahuje OP silnice II/110 Severozápadní kvadrant téže zorněné plochy (X2), jako v případě lokality Z3-2a. Západní okraj plochy je opět omezen místní komunikací s pokračováním juvenilní aleje jírovců (převážně), severním okrajem (aktuálně s poměrně rozsáhlou navážkou výkopové zeminy) je pozemek v kontaktu s ruderalizovanou nivou bezejmenné vlásečnicové vodoteče (biotop X7B–X7A). Při severním okraji plochy je situována stávající ČOV jednotné kanalizace. převážně 1 – zábor ZPF III. třídy ochrany Formální vypuštění dosavadní rezervní plochy (beze změny stávajícího využití) Jižní okraj rozsáhlé zorněné plochy (X2), lemované podél oplocení navazujících zahrad úzkým travnatým pásem (X5±X7B). převážně 1 – zábor ZPF IV. třídy ochrany – kontakt s OP hřbitova (Z3-5b) Formální uvedení ÚPD do souladu se skutečným, historicky vzniklým a oboustranně akceptovaným provozním stavem severního okraje návsi (úprava hranic plochy veřejného prostranství a přilehlé soukromé nemovitosti). Severní polovinu lokality představuje plocha strojově sečeného trávníku (X5), prakticky bez jakýchkoliv dřevin. Vysokou mezí s porostem křovin (bez černý, růže šípková, líska) je oddělena od níže položené jižní poloviny, tvořené zahradami se staršími ovocnými výsadbami. Sv. a vých. okrajem lokalita navazuje na zahrady nebo (v severní části) přímo na budovy sousedních nemovitostí, na jihu je ohraničena pramennou vlásečnicí Kozmického potoka (lemovanou hlavatými vrbami) se zdrojem v podmáčené a olšinou přerostlé depresi pod obloukem výše zmíněné meze (viz obr. 1). 1,5 (sečený trávník), 2–3 (zahrady), 2,5–4 (vodoteč a zdrojová deprese) – zábor ZPF III. a IV. třídy ochrany – kontakt s vodotečí (VKP) – kontakt se skladebným prvkem ÚSES (LBK) Severní okraj rozsáhlé zorněné plochy (X2) s navazujícím ladem ponechaným pozemkem (X7B). Ze severu je lokalita ohraničena budovami a zahradou přilehlé nemovitosti, ze západu je omezena lokální komunikací směrem na Kácovu Lhotu. 1–1,5 – zábor ZPF III. třídy ochrany – kolize (řešitelná) se skladebným prvkem ÚSES (s nefunkční část LBK) Součást rozsáhlé plochy intenzivních agrocenóz (X2). 1 – zábor ZPF IV. a V. třídy ochrany

Z3-2b

Z3-3

Z3-4 Z3-5 (a,b)

Z3-6

Z3-7(a,b)

Z3-8

Z3-9

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 12 -

Číslo

aktuální stav lokality ekologická stabilita plochy možné střety s chráněnými zájmy a další informace relevantní z posuzovaného hlediska

Z3-10a

Součást rozsáhlé plochy intenzivních agrocenóz (X2), v jižní části omezené silnicí III/1105 s alejí starých ovocných výsadeb (jabloň, švestka) . převážně 1 – zábor ZPF III. třídy ochrany Přeložený rezervní koridor je převážně veden plochami intenzivních agrocenóz (X2), ve své severní části ale křižuje regulovanou vodoteč (Kozmický potok), v daném prostoru bez vyvinuté nivy, pouze s úzkými lemy ruderální bylinné vegetace (X7), místy (ale patrně již mimo trasu přeložky) se sporadickými dřevinami (vrby, jasan, bez černý, topol vlašský). 1 (orná půda), 1,5–2 (vodoteč a její lemy) – křížení vodoteče (VKP) – křížení skladebného prvku ÚSES (LBK) – trasa přes ZPF II. a III. třídy ochrany Formální vypuštění dosavadní zastavitelné plochy (beze změny stávajícího využití) Součást rozsáhlé zorněné plochy (X2), ze severu omezené silnicí II/110, z jihu v kontaktu s ruderalizovanými bylinnými lemy regulovaného koryta Kozmického potoka (viz obr. 3). 1 – do severní části plochy zasahuje OP silnice II/110 – zábor ZPF III. třídy ochrany – kontakt s vodotečí (VKP) – kontakt se skladebným prvkem ÚSES (LBK)

Z3-10b

Z3-11a Z3-11b

C.2.

AKTUÁLNÍ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE

Z hlediska celkového stavu životního a přírodního prostředí lze zájmové území označit za poměrně typický segment zemědělské krajiny venkovských partií Benešovska, částečněXVI degradovaný a ekologicky destabilizovaný vývojem ve 2. pol. 20. stol. Sledované území nepatří mezi krajiny s mimořádnou civilizační zátěží. Určující formou využití zájmové oblasti je intenzivní zemědělství, nezanedbatelný je i rekreační potenciál širšího území. Všechny způsoby využití krajiny, s jedinou výjimkou, se dosud nacházejí v mezích ekologické únosnosti; zmíněnou výjimkou je mnohdy již neúnosné zatížení kontaktního území podél dálnice D1 (do něhož náleží, přinejmenším svou severní částí, i řešená ZÚJ) vlivy z provozu na uvedené komunikaci. Aktuální stav a celkový ráz území určují především: – – – – – – –

pozice na široké ploché vrcholové hřbetnici Divišovské pahorkatiny; údolní fenomén Sázavy a Blanice jako vymezující prvek hrásťového bloku s posuzovaným územím na vrcholu; pozice na okraji zóny dosahu suburbanizačních vlivů pražské aglomerace; pozice v rekreačně atraktivní oblasti; pozice v kontaktním prostoru dálnice D1; rozsáhlé lesní celky po obvodu zájmového území (kromě jižního směru), současně ale pouze sporadické uplatnění jakýchkoliv dřevinných porostů ve zbytku ZÚJ; intenzivní využívání nezalesněných partií volné krajiny zemědělskou velkovýrobou.

Výsledkem působení uvedených faktorů je krajina s převážně hrubozrnnou mozaikou složek s občasným jemnozrnným šumem v rozvolněnějších částech sídel, podél vodotečí, případně v partiích s členitějším reliéfem terénu. Hrubozrnný základ krajinné mozaiky tvoří biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem, přičemž v bezlesí převažují zorněné zemědělské pozemky (X2 podle CHYTRÉHO ET AL. 2010), zalesněným partiím dominují kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A). Polopřirozené a přírodě blízké prvky se nejvíce dochovaly ve vazbě na vodoteče (břehové a mokřadní porosty), v již ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ XVI V míře a způsobem obvyklým na většině území ČR SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 13 -

zmíněných partiích s členitějším reliéfem terénu nebo jako menší porostové segmenty v rámci lesních celků. Mezi antropicky silně ovlivňovanými partiemi (intenzivní agrocenózy, sídelní plochy) a přírodě blízkými segmenty navíc vesměs neexistují žádné výraznější přechody; obvykle jsou plochy obou zmíněných základních typů v ostrém kontaktu a krajina tak nabývá značně kontrastního charakteru. Kontrast je dále zvyšován i procesem, typickým pro vývoj většiny území ČR na přelomu 20. a 21. stol. – na jedné straně se krajina jako celek vzpamatovává z nepříznivého vývoje ve 2. pol. 20. stol., na straně druhé sílí intenzita využití již nyní intenzivněji užívaných segmentů, čímž se výrazně zostřují přechody mezi více a méně antropicky ovlivňovanými partiemi území. Tento proces má ovšem výrazně nadregionální charakter a realizace či nerealizace předkládané koncepce jeho dopad na sledované území nijak neovlivní. Neprovedení koncepce tak v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, přičemž ovšem I. rezignuje na možnost účinnějšího usměrňování a koordinace urbanizačního tlaku v zájmovém území, z řady hledisek poměrně citlivém (zmíněná pozice okraji zóny dosahu suburbanizačních vlivů pražské aglomerace); II. rezignuje na realizaci návrhů a uplatnění principů návrhové části koncepce s možným pozitivním vlivem na některé složky životního prostředí nebo aspekty veřejného zdraví (vybudování obecní kanalizace s připojením na centrální ČOV, výstavba zařízení na výrobu elektrické energie z obnovitelného zdroje).

C.3.

VÝZNAMNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SE VZTAHEM KE KONCEPCI

C.3.1.

STŘETY S CHRÁNĚNÝMI ZÁJMY

Do řešeného území zasahují nebo jsou v něm vymezeny řada plochy chráněných zájmů, specifikovaných v kap. C.1.2.3. Případné dílčí kolize posuzované koncepce s chráněnými zájmy jsou uvedeny v detailních charakteristikách a hodnoceních jednotlivých rozvojových ploch (kap. C.1.3 a D.1.1), celkovou představu lze získat z následující přehledové tabulky: Plocha číslo funkce Z3-1 Z3-2a Z3-2b Z3-3 Z3-4 Z3-5ab Z3-6 Z3-7ab Z3-8 Z3-9 Z3-10a Z3-10b Z3-11a Z3-11b

BV BV BV OS – BV,DI BV BV,DI BV VE VK DI – TI

ÚSES

VKP

ZPF

OP hřbitova

LBK – – –

K – – –

–

–

LBK LBK – – LBK

K – – – X

LBK

K

III. III. – III. nehodnoceno IV. nehodnoceno III.,IV. III. IV.,V. III. II.,III. nehodnoceno III.

OP dopravy

– – – –

X – X –

K

–

– – – – –

– – – – –

–

X

poznámka

vypuštění rezervní plochy BV formální změna FV

koridor územní rezervy z nadřazené ÚPD přesun návrhové plochy TI

Vysvětlivky k tabulce: X návrhová plocha nebo koridor je součástí plochy příslušného chráněného zájmu nebo do takové plochy zasahuje K, X návrhová plocha nebo koridor je s plochou příslušného chráněného zájmu v kontaktu (případně do ní zasahuje, ale střet není závažný – např. zábor ZPF zastavitelných tříd ochrany) X, K návrhová plocha nebo koridor zasahuje do plochy příslušného chráněného zájmu nebo je s ní v kontaktu, ale situace není v daném kontextu střetem Ve sloupci ÚSES je upřesněn dotčený skladebný prvek (LBC – lokální biocentrum, LBK – lokální biokoridor), ve sloupci ZPF je uvedena přímo třída ochrany ZPF v dané ploše

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 14 -

Z tabulky je patrné, že střety posuzované koncepce s chráněnými zájmy nejsou nijak zásadní ani z hlediska celkového spektra (pouhých 5 dotčených zájmových okruhů), ani z hlediska závažnosti (převažují okrajové kontakty a málo významné kolize). Návrh řešení významnějších střetů zájmů a problémů v území je součástí doporučených opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce (kap. D.2).

C.3.2.

KONKRÉTNÍ PROBLÉMY POSUZOVANÉHO ÚZEMÍ

Především z analýz v textové části ÚPD obce a do jisté míry i z předchozích kapitol, které ale charakterizovaly vztah posuzované koncepce k různým aspektům ochrany životního prostředí spíše v rovině střetů s chráněnými zájmy (kap. C.3.1) nebo na detailní úrovni jednotlivých ploch (kap. C.1.3), vyplynuly především následující environmentální problémy, významné z hlediska celého posuzovaného území, případně s možným přesahem vlivů mimo hodnocenou územní jednotku:      

C.4.

absence komplexního systému odvádění a čištění odpadních vod z obytné zástavby v obci (dosud řešeno individuálně, v části obce i skupinově); absence plynofikace a z toho plynoucí převažující vytápění tuhými palivy s nepříznivými důsledky na kvalitu ovzduší; pozice území v dosahu nepříznivých vlivů dálnice D1; nízké zastoupení mimolesní zeleně v krajině (zejména ve vyšších polohách území); nedostatečná retence území s převahou intenzivních agrocenóz; průběh lokálního biokoridoru zastavěným územím obce.

CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI A ZPŮSOB JEJICH ZAPRACOVÁNÍ DO KONCEPCE

Pro posuzované území nejsou specifikovány žádné speciální cíle ochrany životního prostředí, stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni. Obecnější požadavky z tohoto hlediska jsou obvykle zapracovány do regionálních a nadregionálních koncepcí (soustava Natura 2000, ÚSES a další koncepce, programy a formy ochrany, zmíněné v kap. B.5 a C.3.1), s jejichž principy, návrhy a opatřeními není posuzovaná změna ÚP v rozporu (viz kap. B.5), případně jsou v ní zapracovány jako limity využití území (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011).

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 15 -

D.

VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

D.1.

CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ KONCEPCE A HODNOCENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI

D.1.1.

VLIVY NAVRHOVANÝCH ZMĚN VYUŽITÍ ÚZEMÍ V ROZVOJOVÝCH PLOCHÁCH

Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

Z3-1

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – budoucím stavebním záměrem (RD) bude ovlivněna půda (nevýznamný zábor ZPF III. tř. ochrany), horninové prostředí do hloubky max. cca 3 m a biotopy (intenzivní agrocenózy a plocha mezernatých ruderalizovaných bylinných porostů s juvenilním náletem dřevin v jižní části). Míra ovlivnění ovzduší bude záviset na technickém řešení vytápění (preferovány budou způsoby omezující používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek – viz kap. B.3), míra ovlivnění kvality vod zase na technickém řešení likvidace splaškových vod (do doby dokončení obecní kanalizace s ČOV jsou doporučeny jímky na vyvážení s atestem nepropustnosti, případně domovní ČOV). Retenční schopnosti plochy se změní minimálně (odtokové poměry rodinných domů se zahradami, vč. zpevněných ploch, zhruba odpovídají odtoku ze stejné plochy intenzivních, mechanizací hluboce hutněných agrocenóz). Záměrem v ploše by mohla být negativně ovlivňována kontaktní niva Kozmického potoka (skladebný prvek lokálního ÚSES a současně VKP ze zákona), ale pouze nepřímo (rozvojová plocha do nivy nezasahuje), přičemž nepřímé vlivy venkovské obytné zástavby nejsou obvykle nijak intenzivní, jsou snadno zjistitelné a technicky řešitelné nebo administrativně zamezitelné. Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Obytná zástavba v ploše by naopak z tohoto pohledu mohla být ovlivňována především provozem na kontaktní silnici II/110; při vhodném situování rodinných domů na předmětných parcelách (mimo OP silnice) ale patrně v přijatelné nebo technickými opatřeními zvládnutelné míře. S vědomím možných detailních odlišností – zábor ZPF jiných tříd ochrany, mírně odlišné dotčené biotopy (vesměs ale kategorie X ve smyslu CHYTRÉHO ET AL. 2010), jiná pozice vůči silnici I/110, jiná pozice vůči lokálnímu ÚSES apod. – je toto hodnocení aplikovatelné i na ostatní záměry v plochách BV a VK. 1 (převážně)–2,5 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínek:  územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie;  zástavbu v ploše řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, vč. nivy a břehových porostů, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán.

Z3-2a

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1. Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Obytná zástavba na předmětných parcelách by naopak z tohoto pohledu mohla být ovlivňována především aktivitami na kontaktní rozvojové ploše sportovišť (Z3-3); při dodržení podmínek a doporučení, specifikovaných pro zmíněnou rozvojovou plochu OS (viz níže), ale patrně v přijatelné nebo technickými opatřeními zvládnutelné míře. 1 ► 2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě i přes kontakt s návrhovou plochou sportovního areálu (Z3-3), který bude v každém případě nutno řešit s ohledem na minimalizaci jeho vlivů na sousední bytovou zástavbu, vč. plochy Z3-2a.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 16 -

Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

Z3-2b

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – viz Z3-1. Z hlediska veřejného zdraví by obytná zástavba v ploše mohla být ovlivňována především provozem na kontaktní silnici II/110, analogicky situaci v předešle hodnocené ploše Z3-1. ►

1,5

2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy)

Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínky:  územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie. Z3-3

V souvislosti s plochou Z3-3 (občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení) jsou jako potencionálně problematické zmiňovány 2 aspekty: I. II.

značná rozloha plochy, tzn. i poměrně značný zábor ZPF; možné negativní vlivy hluku ze sportovišť a vyvolané dopravy na okolní zástavbu.

Ad I.: S přihlédnutím ke skutečnosti, že v daném případě půjde o zábor ZPF III. třídy ochrany v kontaktu se SZÚO, lze větší rozlohu plochy považovat spíše za pozitivní faktor, vzhledem k bodu II. Větší rozloha plochy totiž umožní sportovní areál nakonfigurovat tak, aby případné hlučnější nebo jinak problematické aktivity (viz níže) byly umístěny dále od obytné zástavby, a od ploch pro bydlení mohly být odděleny „nehlučnými“ sportovišti, pásy izolační zeleně a/nebo účelovými stavbami (oddílové klubovny, šatny, fitcentrum apod.). Ad II.: Pro volbu vhodných aktivit v plánovaném sportovním areálu lze, nejen z hlediska hlučnosti, stanovit výběrová kritéria. Za nevhodné lze považovat především aktivity  nadměrně hlučné  nadměrně prašné, případně jinak znečišťující ovzduší  náročné na zdroje (např. s vysokou spotřebou vody nebo elektrické energie)  jinak obtěžující nebo nebezpečné pro kontaktní území. Sporty (sportoviště) a další případné volnočasové aktivity tak lze ve vztahu k předmětné ploše rozdělit do tří skupin:  vhodné (nepřesahující dosud obvyklé vlivy venkovských sportovišť) – kopaná, volejbal, nohejbal, basketbal, streetball, lehká atletika (s výjimkou hodu oštěpem, diskem a vrhu kladivem)...  podmíněně vhodné (podmínkou je právě situování do pozic vzdálenějších od obytné zástavby, případně vhodné nasměrování sportovišť) – tenis, baseball a softball, skatepark (s betonovým nebo asfaltovým povrchem přímo na terénu), modelářství (s níže uvedenou výjimkou)...  neakceptovatelné – motoristické sporty, golf, plavecký bazén, akvapark, uměle chlazená kluziště, skatepark s rampami dutých konstrukcí (překližka nebo plech na kovové kostře apod.), modelářství – volné letecké modely a modely s pohonem spalovacími motorky... V případě promyšlené konfigurace areálu na základě podobně stanovených výběrových kritérií nepřesáhnou případné vlivy zde provozovaných aktivit na složky životního prostředí a aspekty veřejného zdraví v kontaktním území obvyklou (a vesměs obecně akceptovanou) úroveň. Sportoviště je navíc koncipováno jako areál pro sport a denní rekreaci obyvatel obce (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011), únosnou míru by tedy v tomto případě neměly přesáhnout ani vlivy z vyvolané dopravy. Na případné stavby umístěné v ploše lze ze sledovaného hlediska přiměřeně vztáhnout hodnocení vlivů RD v ploše Z3-1 (viz výše); přínosem ve srovnání s aktuálním stavem předmětné plochy bude uvažovaná výsadba vnitroareálové zeleně v prostorech mezi sportovišti.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 17 -

Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

1 ► 0–1,5 (zastavěné plochy, sportoviště), 2–4 (zeleň) Z3-3 (pokrač.) Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínky:  areál bude v dalších fázích přípravy řešen jako celek (3,5 ha), čímž bude splňovat kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (příl. č. 1., kategorie II, bod 10.8 – sportovní areály na ploše nad 1 ha...), a bude tak předmětem hodnocení vlastním procesem EIA, v jehož rámci budou podrobně specifikovány veškeré případné vlivy areálu na okolní prostředí, kontaktní obytnou zástavbu nevyjímaje. Z3-4

Nehodnoceno – formální vypuštění dosavadní rezervní plochy (beze změny stávajícího využití).

Z3-5ab

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1. Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Nevýznamný je z tohoto hlediska i kontakt s hygienickým OP hřbitova, týká se totiž dílčí plochy Z3-5b, tj. plánované příjezdové komunikace k obytné zástavbě v ploše Z3-5a. převážně 1

►

2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy)

Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínky:  po ukončení stavebních prací v lokalitě vysadit podél příjezdové komunikace a severního okraje zástavby autochtonní a stanovištně vhodné dřeviny jak stromového, tak keřového patra, jako dělící prvek v krajině a krycí zeleň vůči sousedním intenzivně obhospodařovaným zemědělským pozemkům. Z3-6

Nehodnoceno – formální uvedení ÚPD do souladu se skutečným stavem (úprava hranic plochy veřejného prostranství a přilehlé soukromé nemovitosti).

Z3-7ab

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1. Záměrem v ploše by pouze mohly být negativně ovlivňovány kontaktní hodnotné krajinné prvky – mokřad přerostlý olšinou a vlásečnicová vodoteč (viz obr. 1) a na ni vázaný lokální biokoridor ÚSES. Stejně jako v případě plochy Z3-1 by ale mělo jít o ovlivnění nepřímé (rozvojová plocha do zmíněných prvků nezasahuje), přičemž nepřímé vlivy venkovské obytné zástavby nejsou obvykle nijak intenzivní, jsou snadno zjistitelné a technicky řešitelné nebo administrativně zamezitelné. Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Plocha sama, tedy i v ní uvažovaná zástavba, je ale v dosahu vlivů větrné elektrárny, plánované v ploše Z3-9, konkrétně stroboefektu a mírně nadlimitního hluku v noční době. Oba vlivy jsou ale eliminovatelné technickými opatřeními specifikovanými v oznámení záměru a zahrnutými i do návrhu opatření pro zmírnění vlivů posuzované koncepce (viz níže, hodnocení plochy Z3-9, a kap. D.2). V delším výhledu lze očekávat i vlivy z provozu na přeložce silnice II/110. 1,5 (sečený trávník), 2–3 (zahrady)

►

2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy)

Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínek:  územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;  zástavbu v ploše řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, její břehové porosty a kontaktní mokřad, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán;  během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vzrostlé dřeviny na kontaktních pozemcích při západním okraji plochy.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 18 -

Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

Z3-8

Změna využití území bez významnějších vlivů na životní prostředí – viz Z3-1. Rozvojová plocha je pouze v kolizi se stávající schválenou trasou lokálního biokoridoru ÚSES, aktuálně v daném úseku nefunkčního. Součástí posuzované změny č. 3 ÚPO je tedy i návrh úpravy trasy LBK zpracovaný autorizovanou osobou (RNDr. Lenka Kupková, autorizace ČKA č. 00626). K navržené změně trasy LBK ÚSES lze konstatovat následující:  z hlediska celkového kontextu ÚSES zájmového území jde o zásah zcela minimální, měnící trasu koridoru v délce řádu desítek metrů;  dotčený úsek lokálního biokoridoru je aktuálně nefunkční, nedojde tedy k narušení stávající funkčnosti a konektivity ÚSES;  navržená změna splňuje prakticky všechny podmínky pro změny skladebných prvků ÚSES s jedinou výjimkou – nové vymezení nepřevádí trasu do plochy s vyšší ekologickou stabilitou, ale celá změna se odehrává v rámci jednoho bloku orné půdy o ekologické stabilitě stupně 1 (viz obr. 2). Navrženou změnu trasy LBK ÚSES lze tedy považovat za akceptovatelnou. Z hlediska veřejného zdraví budou vlivy budoucího záměru zanedbatelné. Plocha sama, tedy i v ní uvažovaná zástavba, je ale v dosahu vlivů větrné elektrárny, plánované v ploše Z3-9; situace je obdobná, jako u plochy Z3-7ab, kde byla i podrobněji specifikována (viz předchozí položku hodnocení). V delším výhledu lze očekávat i vlivy z provozu na přeložce silnice II/110. 1–1,5

►

2–3 (zahrady) a 0 (zastavěné plochy)

Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínek:  územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;  zástavbu řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél východního a jižního okraje plochy a na nutnost jeho budoucího funkčního založení. Z3-9

Projektovaným záměrem v návrhové ploše je větrná elektrárna. Pro uvedený projekt bylo zpracováváno oznámení záměru a paralelně je kompletována dokumentace podle § 8, zák. 100/2001 Sb., jeho vlivy na životní prostředí lze tedy charakterizovat poměrně spolehlivě:  Z hlediska vlivů na veřejné zdraví jsou u VE určující dva aspekty: hluková situace (bude hodnocena dále) a tzv. stroboskopický efekt, vyvolaný sluncem, svítícím skrz otáčející se rotor elektrárny – stíny, míhající se v pravidelných intervalech krajinou. Jde o efekt v konečném výsledku velmi podobný některým popisovaným spouštěcím mechanismům fotosenzitivních epileptických záchvatů. V hodnoceném případě ale tento jev nemá ani rizikovou frekvenci, ani rizikovou intenzitu a pravděpodobnost vyvolání fotosenzitivního epileptického záchvatu větrnými elektrárnami ve sledovaném území je prakticky nulová (OBST–OBSTOVÁ 2009). V teoretickém dosahu vnímatelného stroboefektu je v zájmovém území 5 sídelních ploch – Kozmice, Rousínov, Kácova Lhota, Sembratec a Zálesí; v těchto sídlech byly časové relace sledovaného jevu propočteny v celkem sedmi referenčních bodech. Výsledky byly orientačně porovnány s německými hygienickými limity (české nebyly dosud stanoveny) se závěrem, že ve dvou referenčních bodech, odpovídajících jižnímu okraji zástavby Kozmic (v hodnocené koncepci tedy i plochám Z3-7ab a Z3-8) jsou tyto limity mírně překročeny. Situace je ale velmi jednoduše řešitelná programovým vypínáním rotoru v relativně krátkém kritickém období buď přímo standardním ovládacím zařízením elektrárny („tvrdé“ předprogramování vypínacích intervalů), nebo speciálním softwarem s pomocí vyhodnocovacích meteorologických senzorů. Při použití jednoho z uvedených řešení (podmínka realizace stavby) lze stroboskopický efekt větrné elektrárny v lokalitě Kozmice hodnotit jako málo významný (lokálně) až nevýznamný (převážně).

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 19 -

Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

Z3-9  (pokrač.)









  

Hlukovou studií (JIRÁSKA 2009) bylo zjištěno, že pro větrnou elektrárnu Kozmice nepřekračují očekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve výpočtových bodech, reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu (tedy i prostor návrhových ploch, Z3-7ab a Z3-8) hygienické limity hluku stacionárních zdrojů v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní i noční dobu, mírně překročeny budou pouze v kumulaci s hlukovými vlivy dopravy na jižním okraji zástavby Kozmic v noční době. Situace je opět řešitelná technicky – provozem VE v noční době v tzv. modu 1 se sníženým výkonem a tím i hlučností (v denní době bude VE provozována ve standardním modu 0). Poměrně častým zdrojem obav potencionálně dotčené veřejnosti je v souvislosti s větrnými elektrárnami infrazvuk (0–20 Hz) a nízkofrekvenční hluk (20–200 Hz). Také u infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku je třeba rozlišit hluk tónový a netónový – tónový hluk se v přírodě běžně nevyskytuje a je velmi obtěžující, naproti tomu netónový hluk je běžně produkován přírodními zdroji (les, voda, vítr) a obecně není obtěžující, neboť lidský sluch je mu dlouhodobě uvyklý. Větrné elektrárny ve standardním provozním stavu produkují pouze netónový, tedy neobtěžující infrazvuk a nízkofrekvenční hluk, navíc na nevnímatelně nízkých hladinách akustického tlaku. Výskyt případného tónového hluku je příznakem poruchy zařízení (obvykle je ale případný problém okamžitě odhalen vlastním diagnostickým softwarem elektrárny, který ji neprodleně automaticky vypne; dobu produkce infrazvuku v nestandardním stavu VE tak lze odhadovat řádově na minuty). Podobně ultrazvuk (zvuk nad 20 000 Hz) by u větrné elektrárny opět indikoval nestandardní stav technologie, v tom případě by ale byl dokonale přirozeně utlumen již ve vzdálenostech řádově několika metrů od gondoly. Podle dosavadních poznatků tedy v případě standardně fungující větrné elektrárny infrazvuk a nízkofrekvenční hluk na jedné straně spektra ani ultrazvuk na straně druhé nepředstavují problém z hlediska vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví. S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem, zejména k reálné možnosti technické optimalizace hlukových parametrů záměru (noční provoz VE v režimu MODE 1), lze tedy vliv záměru na hlukovou situaci hodnotit jako nevýznamný. Plánovaný záměr nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo infračerveného záření, případně intenzivního světla směrovaného na pozemního pozorovatele (světelné letecké překážkové značení větrných elektráren je nastaveno tak, aby neovlivňovalo území pod horizontální rovinou proloženou gondolou VE). U technofobních jedinců by projektovaná stavba mohla poněkud narušit faktor pohody pro technofily bude realizovaný záměr naopak velmi atraktivní; celkový vliv zařízení na faktor pohody v lokalitě bude patrně možno označit jako neutrální. Sociálně-ekonomické aspekty nebudou provozem VE nijak přímo dotčeny. Zařízení nevyžaduje žádné stálé zaměstnance v lokalitě, dočasné možnosti uplatnění pro místní stavební firmy mohou vzniknout během výstavby záměru. Podstatně významnější by mohly být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu obce z výnosu provozu VE). Kvalita ovzduší nebude vlastním provozem větrné elektrárny lokálně nijak přímo ovlivňována. Významnější je z tohoto hlediska „nadregionální“ nepřímý kladný vliv záměru (chápaného jako součást širšího systému alternativních zdrojů elektrické energie). Na povrchové a podzemní vody nemá provoz větrné elektrárny prakticky žádný vliv. Stavbou hodnoceného záměru bude v předmětné ploše zabráno cca 0,3 ha ZPF IV. a V. třídy ochrany; vliv záměru na půdu lze tedy označit za nevýznamný. Výstavbou hodnoceného záměru bude ovlivněno horninové prostředí lokality do hloubky 2,5–3 m v místě základové desky věže, resp. do hloubky 1,25 m v podzemní kabelové trase k přípojnému místu. Vzhledem k charakteru geologického podloží lokality, v němž nebyly vymezeny žádné zdroje nerostných surovin, ale jde o zásah nevýznamný.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 20 -

Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

 Z3-9 (pokrač.)

Biotopy (flóra) lokality budou stavbou ovlivněny, případně mechanicky narušeny na ploše do 0,5 ha (staveniště, obslužné komunikace, trasa kabelové přípojky), dotčenými biotopy jsou ovšem výhradně stanoviště silně ovlivněná nebo vytvořená člověkem (formační skupina X dle CHYTRÉHO ET AL. 2010), z nichž jsou plošně nejrozšířenější intenzivně obhospodařovaná pole (biotop X2) a druhově chudé, ruderalizované bylinné porosty (X7). Záměrem nebudou prakticky vůbec dotčeny biotopy přírodních formací a v prostoru budoucího staveniště ani v relevantním okolí nebyl zjištěn žádný výskyt zvláště chráněných druhů rostlin (OBST ET AL. 2010). Vliv záměru na biotopy a flóru lze tedy označit za nevýznamný.  Obecně, tzn. i na lokalitě Kozmice, nezle vyloučit možnost kolize ptáků a letounů s větrnými elektrárnami. Z výsledků přírodovědných průzkumů (KOČVARA 2010) ale vyplývá, že na sledované lokalitě nebezpečí kolize nepřekročí málo významnou hladinu zbytkového rizika ve smyslu KOČVARY A POLÁŠKA (2005), stejně jako úroveň malé významnosti nepřesáhne ani celkový vliv záměru na faunu.  Z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny je záměr situován v dostatečné vzdálenosti od skladebných prvků ÚSES a projektovaná větrná elektrárna tak nebude mít negativní vliv na stabilitu, konektivitu ani na celkovou funkčnost ÚSES nadregionální, regionální ani lokální úrovně, tedy ani nesníží ekologickou stabilitu území.  Ovlivnění krajinného rázu je prakticky jediným výraznějším vlivem větrných elektráren na životní prostředí. Na základě výsledků hodnocení krajinného rázu (OBST–OBSTOVÁ 2010) lze vliv projektovaného větrné elektrárny Kozmice v nejvýrazněji dotčeném území, tj. v místě krajinného rázu Kozmice-Teplýšovice, označit za jako převážně velmi významný s mírně negativním projevem, daným především rozměry a technizujícím charakterem stavby.  Přímé vlivy (mechanické nebo chemické narušení, poškození, zničení) na hmotný majetek a na kulturní památky se nepředpokládají. Z charakteru posuzovaného objektu vyplývá, že případné, vesměs málo významné nebo nevýznamné vlivy záměru budou omezeny pouze na lokalitu stavby (dotčené pozemky) a její těsné okolí. Výjimkou je významný vliv na krajinný ráz území, který má poněkud širší dosah. 1 ► 1 Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě především proto, že záměr v ploše je hodnocen vlastním procesem podle zák. 100/2001 Sb., dokumentace je aktuálně kompletována. Z dosavadních výsledků hodnocení vlivu záměru na životní prostředí nevyplynul žádný negativní vliv natolik významný, aby záměr bylo nutno jednoznačně zamítnout, a na odborné argumentaci založené střety názorů, vyplývající z připomínek a vyjádření, se v daném případě jeví jako řešitelné.V dokumentaci EIA bude také stanoven podrobný soubor opatření k prevenci a eliminaci nepříznivých vlivů záměru.

Z3-10a

Nehodnoceno – formální scelení dvou již dříve schválených ploch pro komerční výrobu, dosud nevhodně rozdělených úzkým koridorem územní rezervy pro přeložku silnice II/110.

Z3-10b

Záměr v koridoru Z3-10b představuje dopravní stavbu s nezanedbatelnými vlivy na životní prostředí podél trasy. V daném případě lze ale záměr již předběžně hodnotit spíše pozitivně, jedná se totiž vyvedení silniční dopravy mimo sídelní zástavbu obce. Výsledkem bude výrazné snížení dosavadních negativních vlivů silniční dopravy v obci, přičemž navrhovaná změna Z3-10a→Z3-10b odsouvá příslušný úsek obchvatové trasy ještě poněkud dále od obytné zástavby. Nově navrhovanou trasou jsou sice dotčeny některé chráněné zájmy v krajině (viz kap. C.1.3 a C.3.1), stejný soubor chráněných zájmů byl ale dotčen již původní trasou, přejatou z nadřazené ÚPD. 1–2,5 ► 0 Koridor územní rezervy lze akceptovat v předložené podobě, podmínky pro jeho výhledovou realizaci vzejdou z hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí vlastním procesem EIA.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 21 -

Plocha číslo

předpokládané vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví předpokládaná změna ekologické stability plochy komentář a doporučení posuzovatele

Z3-11a

Nehodnoceno – formální vypuštění dosavadní zastavitelné plochy (beze změny stávajícího využití).

Z3-11b

Změna využití území bez významnějších negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví – výstavbou a provozem menšího technického zařízení budou jednotlivé hodnocené složky životního prostředí ovlivněny převážně nevýznamně. Záměr je naopak klíčovou součástí projektovaného kanalizačního systému obce, tedy stavby s výrazným pozitivním vlivem na kvalitu vod předmětného území, včetně záměrem dotčeného recipientu – – Kozmického potoka. Do této vodoteče se totiž již aktuálně dostávají prakticky všechny odpadní vody obce, různými cestami v závislosti na způsobu likvidace odpadních vod v dané nemovitosti nebo části zástavby (viz kap. B.3, odstavec Odpadní vody). Na konkrétním způsobu nakládání s odpadními vodami závisí i míra jejich předčištění před vypuštěním do okolního prostředí. Komplexní a centralizovanou likvidaci odpadních vod lze tedy v tomto kontextu považovat za pozitivní přínos a Kozmický potok, v daném úseku mimochodem spíše prefabrikáty vyložená meliorační stoka (viz obr. 3 a 4), by mohl být negativně ovlivněn patrně pouze v případě havárie ČOV. Pro tyto situace bude mít ČOV, jako každé podobné zařízení, vypracován havarijní řád, vč. příslušných opatření pro minimalizaci vlivů havárie na recipient. 1 ► 2 (nezastavěné části areálu) a 0 (zastavěné plochy) Rozvojovou plochu lze akceptovat v předložené podobě při splnění následujících podmínek:  biologickým hodnocením dle § 67 zák. 114/1992 Sb. v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy již konkrétního projektu ČOV na biotu dotčených vodotečí s ohledem na výskyt mihule potoční (Lampetra planeri);  v rámci dalších etap schvalovacího procesu předložit konkrétní projekt ČOV orgánu ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992 Sb.

D.1.2. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na základě podrobných charakteristik jednotlivých dílčích změn v předchozí kapitole a analogií s obdobnými záměry na jiných lokalitách je možno ze sledovaného hlediska posoudit předpokládané vlivy koncepce jako celku. Pojmem vlivy a ovlivnění jsou v textu této kapitoly (a v následující kap. D.1.3) míněny vlivy negativní, pokud není výslovně uvedeno jinak: Hluková situace ve sledovaném území bude realizací koncepce ovlivněna minimálně, na hladinu malé až střední významnosti by mohl nastoupat pouze hluk v bezprostředním okolí záměrů v plochách kategorie OS, VEXVII a TI, výhledově potom i v kontaktním území obchvatu II/110 (ovšem za současného snížení hlukové zátěže v sídelní zástavbě obce). Záměry plánované v rámci koncepce nebudou patrně ani zdrojem intenzivnějších vibrací. Ovlivnění ovzduší bude záviset především na způsobu vytápění projektovaných stavebních záměrů (viz kap. B.3). Při důsledné preferenci způsobů omezujících u nové (případně rekonstruované) zástavby používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek lze očekávat vlivy spíše méně významné až nevýznamné; jako málo významné lze z tohoto hlediska odhadnout vlivy z vyvolané dopravy na plochu OS. Vzhledem k předpokládané výhledové možnosti napojení drtivé většiny plánovaných staveb na projektovanou obecní kanalizaci s centrální ČOV, by vlivy koncepce na kvalitu povrchových i podzemních vod měly být nevýznamné, resp. dobudoucna (po realizaci kanalizace) významné, ovšem pozitivní. Z hlediska odtoku srážkových vod bude stav před a po realizaci koncepce prakticky totožný. Většina stavebních záměrů je totiž situována do stávající orné půdy a výraznou roli tak bude hrát fenomén, ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ XVII Záměr byl předmětem samostatné hlukové studie. SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 22 -

který se projevuje v posledních letech (desítkách let?). Současné velkoplošné zemědělské pozemky s půdním profilem dlouhodobě hutněným těžkou mechanizací (zvláště v úrovních mimo dosah hluboké orby) a prakticky zbaveným půdních organismů s ekostabilizující funkcí se z hlediska odtokových poměrů v lepších případech chovají nikoli jako orná půda s uváděným koeficientem odtoku 0,15, ale spíše jako neupravené nezastavěné plochy s koeficientem 0,2–0,3. Popsaný fenomén lze doložit řadou náhlých lokálních povodní, kdy byly obce zatopeny přívaly vod z okolních zorněných pozemků (např. Litomyšl 1984, Luka nad Jihlavou 1988, Podmoklany 1999, nověji Jevíčko 2009, Skutečsko a Vysokomýtsko 2010 atd.). Kombinace stavba/doprovodná zeleň při poměru obou složek cca 1 : 2 až 1 : 3 (obvyklý poměr u zástavby rodinnými domy a dosažitelný poměr např. i u sportovních areálů) má retenční schopnosti shodné jako původní intenzivní agrocenózy a antropogenní biotopy. Odtok ze zástavby je navíc ovlivnitelný a alespoň omezeně kontrolovatelný celou řadou technických opatření, na rozdíl od zcela nekontrolovatelného odtoku z lánů intenzivních agrocenóz s absencí jakýchkoliv dělících prvků. V optimálním případě tak zástavba na plochách původně zorněných (což je případ většiny posuzovaných lokalit) v inteligentně projektovaných případech nemusí retenční schopnosti území zhoršit, mnohdy spíše naopak. Realizací koncepce bude zabráno celkem 6,49 ha zemědělské půdy, a to výhradněXVIII ZPF III.–V. stupně ochrany (půdy pro zemědělské účely postradatelné). Uvedený zábor lze v daném kontextu (přímá návaznost většiny záborů na SZÚO) hodnotit jako málo významný až nevýznamný. Návrhovými plochami nejsou zabírány pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m mechanicky narušeno horninové prostředí, což je ovlivnění v dané geologické situaci nevýznamné. Vzhledem k aktuálnímu stavu posuzovaných dílčích lokalit lze za nevýznamné považovat i vlivy koncepce na biotopy a flóru, zvláště při zachování stávajících vzrostlých dřevin a dalších hodnotných prvků při okrajích některých rozvojových ploch. Realizaci vnitroareálové zeleně v ploše OS by naopak bylo možno považovat za vliv sice celkově málo významný, ale pozitivní. Nevýznamné jsou i předpokládané vlivy na faunu, opět s výjimkou plochy pro výstavbu větrné elektrárny vzhledem k málo významné hladině zbytkového rizika tohoto zařízení pro ptáky a netopýry. Z charakteru plánovaných stavebních záměrů a jejich situování do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území obce je zřejmé, že při dodržení podmínek, specifikovaných jak pro jednotlivé plochy, tak pro zástavbu celkově (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011), bude málo významný i vliv koncepce na krajinný ráz území (zvláště v širším kontextu). Jediným z plánovaných záměrů, jehož vliv na krajinný ráz bude významný až velmi významný bude záměr v ploše Z3-9 (větrná elektrárna); z výsledku hodnocení krajinného rázu pro účely oznámení záměru (OBST–OBSTOVÁ 2010) ale vyplývá, že půjde o vliv podmíněně akceptovatelný (podmínky jsou specifikovány v citované studii). Přímé vlivy na hmotný majetek a na kulturní památky se nepředpokládají.

D.1.3. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Z faktorů obvykle zahrnovaných do hodnocení vlivů na veřejné zdraví byly již v předchozí kapitole zmíněny předpokládané celkově málo významné vlivy na hlukovou situaci a málo významné až nevýznamné vlivy na kvalitu ovzduší. Jako málo významný až nevýznamný lze z hlediska veřejného zdraví hodnotit i vliv stroboskopického efektu větrné elektrárny v ploše Z3-9. Žádný z plánovaných záměrů nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo infračerveného záření, případně intenzivního světla (světelné letecké překážkové značení větrných elektráren je nastaveno tak, aby neovlivňovalo území pod horizontální rovinou proloženou gondolou VE), ani se v nich jako primární náplň činnosti nepředpokládá manipulace s toxickými látkami. Nakládání s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími předpisy.

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ XVIII Rezervní koridor pro obchvatovou trasu silnice II/110 je částečně veden i ZPF II. třídy ochrany, zábor ale není zatím ani rámcově vyčíslen. SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 23 -

Předpokládané vlivy koncepce jako celku na veřejné zdraví lze tedy, s přihlédnutím k nejistotám, vyplývajícím z počátečních fází projektové přípravy dílčích záměrů, označit za málo významné. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území nebudou posuzovanou koncepcí nijak přímo dotčeny; podstatně významnější by mohly být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu obce z výnosu provozu větrného parku). Z hlediska faktoru pohody dotčené populace bude pozitivním přínosem zvýšení vybavenosti obce (sportovní areál, kanalizace s centrální ČOV). Faktor pohody technofobní části populace může být poněkud narušen výstavbou větrné elektrárny v ploše Z3-9.

D.1.4. CELKOVÝ ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI V následující tabulce jsou kvantifikovány vlivy posuzované koncepce jak na jednotlivé složky ŽP, tak na životní prostředí jako celek. Pro kvantifikaci byla použita pětistupňová škála: 0 – vliv nevýznamný nebo žádný, 1 – málo významný, 2 – významný, 3 – velmi významný, 4 – vliv určující. Vliv dotčená složka hodnocení hluková situace, vibrace ovzduší a klima povrchové a podzemní vody půda horninové prostředí biotopy, ekosystémy fauna krajinný ráz hmotný majetek a kulturní památky veřejné zdraví faktor pohody sociálně-ekonomické aspekty celkový vliv na ŽP: – koeficient:XIX – slovně:

negativní

pozitivní

1 0–1 0 0–1 0 0 0–1 2–3 0 0–1 1 0

0 0–1 1 0 0 0–1 0 0 0 0 1 1–2

1 (0,7) málo významný

0–1 (0,5) málo významný až nevýznamný

Celkový vliv koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za málo významný v aspektu negativním a málo významný až nevýznamný v aspektu pozitivním, přičemž rozdíl obou koeficientů je natolik nízký, že celkový vliv koncepce lze považovat za vyvážený. Současně je posuzovaný ÚPO pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Kozmice. Z tohoto pohledu je výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce její logické zasazení do stávající struktury území (jak geomorfologické, tak urbanistické). ÚPO v předložené podobě umožňuje v obci Kozmice rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navržena je i lokalita pro umístění objektů občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou novou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině, s výjimkou ploch kategorie VE (větrná elektrárna) a TI (centrální ČOV), u nichž je odsazení od sídelních ploch naopak žádoucí. Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce některé environmentální problémy předmětného území, charakterizované v předchozím textu (kap. C.3.2), buď přímo řeší, nebo alespoň pro jejich řešení vytváří předpoklady. ■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ XIX Koeficient je stanoven jako kvadratický průměr, tj. jako parametr zvýrazňující relativní významnost vyšších dílčích hodnot. SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 24 -

D.2. OPATŘENÍ K PREVENCI, SNÍŽENÍ A ELIMINACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ KONCEPCE Následující text nebude obecným rozborem funkčních regulativů a limitů využití území, vyplývající z legislativních norem a principů územního plánování, ale budou uvedena pouze konkrétní opatření, vyplývající z výše stanovených vlivů hodnocené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Navržená opatření lze rozčlenit do tří kategorií podle časového a prostorového rozsahu uplatnění: I.

obecnější, zde vyplývající a) ze souhrnné charakteristiky celé řady lokalit jako intenzivních agrocenóz nebo antropicky silně ovlivňovaných stanovišť s velmi nízkým podílem stromového a keřového patra:  zachování pokud možno veškerých vzrostlých dřevin v plochách změn, resp. v jejich kontaktním okolí, jako dělících, ochranných a krajinotvorných prvků, a jejich ochrana před poškozením během stavebních prací (toto opatření bylo konkrétně navrženo na lokalitě Z3-7, ale je možno ho uplatnit i na lokalitách dalších);  předchozí opatření lze na části lokalit doplnit i výsadbou dřevin nových, pokud možno stanovištně příslušných (opatření bylo konkrétně navrženo na lokalitě Z3-5 a vysoký podíl zeleně se předpokládá i v budoucím sportovním areálu v ploše Z3-3, opatření je ale možno uplatnit i na lokalitách dalších); b) z dalších environmentálních problémů obce jako celku (viz kap. C.3.2):  vybudování kanalizačního systému obce s napojením na centrální ČOV.

II.

specifická, vyplývající z konkrétní pozice jednotlivých lokalit v rámci řešeného území:  v lokalitě Z3-1 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie;  zástavbu v lokalitě Z3-1 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, vč. nivy a břehových porostů, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán.  v lokalitě Z3-2b územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie.  areál v lokalitě Z3-3 v dalších fázích přípravy řešit jako celek (3,5 ha), čímž bude splňovat kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (příl. č. 1., kategorie II, bod 10.8 – sportovní areály na ploše nad 1 ha...), a bude tak předmětem hodnocení vlastním procesem EIA, v jehož rámci budou podrobně specifikovány veškeré případné vlivy areálu na okolní prostředí, kontaktní obytnou zástavbu nevyjímaje.  v lokalitě Z3-5ab po ukončení stavebních prací vysadit podél příjezdové komunikace a severního okraje zástavby autochtonní a stanovištně vhodné dřeviny jak stromového, tak keřového patra, jako dělící prvek v krajině a krycí zeleň vůči sousedním intenzivně obhospodařovaným zemědělským pozemkům.  v lokalitě Z3-7ab územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;  zástavbu v lokalitě Z3-7ab řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, její břehové porosty a kontaktní mokřad, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán;

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 25 -



III.

v lokalitě Z3-7ab během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí negativně neovlivňovat vzrostlé dřeviny na kontaktních pozemcích při západním okraji plochy.  v lokalitě Z3-8 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie;  zástavbu v lokalitě Z3-8 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél východního a jižního okraje plochy a na nutnost jeho budoucího funkčního založení.  v lokalitě Z3-11b biologickým hodnocením dle § 67 zák. 114/1992 Sb. v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy již konkrétního projektu ČOV na biotu dotčených vodotečí s ohledem na výskyt mihule potoční (Lampetra planeri);  konkrétní projekt ČOV v lokalitě Z3-11b v rámci dalších etap schvalovacího procesu předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992 Sb. výhledová s cílem eliminovat nepříznivé vlivy budoucích záměrů, tzn.:  v rámci územního a stavebního řízení k jednotlivým záměrům preferovat nebo v mezích legislativních možností přímo vyžadovat taková architektonická a technická řešení staveb, která by omezila nebo zcela vyloučila jejich případné nepříznivé vlivy na ovzduší, kvalitu povrchových a podzemních vod a na odtokové poměry dotčených lokalit, případně i na další složky životního prostředí a faktory veřejného zdraví (vytápění, kanalizace, protihluková opatření u výrobních záměrů, poměr zpevněných ploch a zeleně apod.);

Specifickou kategorií opatření je nezbytnost podrobit některé budoucí záměry v návrhových plochách procesu posuzování podle zák. 100/2001 Sb. (oznámení podlimitního záměru, oznámení záměru, dokumentace EIA); toto opatření není nutno navrhovat, vyplývá přímo z platné legislativy. V rámci uvedených procesů EIA bude potom stanoven podrobný soubor opatření k prevenci a eliminaci nepříznivých vlivů příslušných záměrů (v posuzované koncepci záměry v plochách Z3-3, Z3-9 a Z3-10b).

D.3.

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Jak již bylo uvedeno, posuzovaná koncepce jako celek představuje především grafickou a textovou charakteristiku aktuálního stavu a stávajících funkčních a prostorových vazeb v území, jejíž součástí je i návrhová část, řešící některé obecnější problémy zájmové ZÚJ, a návrh rozvojových ploch změn funkčního využití území. Většina přímých vlivů koncepce na životní prostředí bude omezena především na zmíněné rozvojové plochy a jejich bezprostřední okolí. Současně je ale posuzovaná změna ÚP pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících územní a hospodářský rozvoj obce. Z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou těžko odlišitelnou součástí celkových vlivů obce Kozmice. Vlivy koncepce na životní prostředí je tudíž nutno monitorovat dvěma úrovněmi indikátorů: I. II.

detailní, tj. monitorující pouze vlivy vlastní koncepce nebo jejích dílčích záměrů; přehledné, monitorující vlivy celého sídelního útvaru, jehož je koncepce součástí a poskytující informace o vývoji stavu životního prostředí v celém dotčeném území. Ad I.: Vzhledem k charakteru koncepce jako celku a jejích vlivů na životní prostředí je prakticky jedinou možností detailního monitoringu periodické sledování měřitelných ukazatelů některých dílčích záměrů po jejich dokončení, zde konkrétně měření hygienických parametrů výrobních a technologických objektů v plochách VE, VK, TI, případně sportovišť v ploše OS (hluková, případně imisní zátěž okolního prostředí).

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 26 -

Ad II.: Sídelní útvar lze monitorovat z celé řady hledisek a různými metodami, např.:  celoplošné mapování aktuálního stavu (ekologické stability) zájmového území podle metodiky, používané při analýze krajiny pro vymezení ÚSES;  celoplošné mapování biotopů zájmového území podle metodiky podkladového mapování pro soustavu Natura 2000;  hluková mapa zájmového území;  mapa imisního pozadí zájmového území;  mapa kvality vod zájmového území;  sledování vybraných prvků v půdách;  analýza satelitních snímků území z řady hledisek atd. Pro možnost sledování vývoje situace je nutno mapování opakovat, a to buď periodicky (např. s periodou 5 let) nebo příležitostně, vždy před a po realizaci další územně plánovací koncepce v zájmové oblasti. Na základě výsledků mapování a analýzy vývoje lze stanovit, které záměry nebo části koncepce byly ze sledovaného hlediska příznivé nebo naopak kritické a následně tomu přizpůsobit priority využití území.

D.4.

STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO VÝBĚR PROJEKTŮ

Je poměrně obtížné stanovit kritéria výběru projektů pro fázi přípravy územně plánovací dokumentace; většina záměrů je totiž v této fázi zatím pouze rámcově nastíněna, případně je k dispozici dokumentace počátečních etap jejich projekce. Obecně lze za nevhodné označit záměry, které ve sledovaném území:     

jsou ve zřejmé závažné kolizi s vymezenými chráněnými zájmy; jsou ve zřejmé závažné kolizi s obecnými principy ochrany přírody a krajiny; jsou ve zřejmé závažné kolizi s principy ochrany veřejného zdraví; jsou ve zřejmém rozporu se stanovenými trendy a prioritami využití území; jsou předpokládanými významnými negativními vlivy zcela mimo kontext zájmového území.

Ve sporných případech je možno situaci řešit zadáním předběžných studií k dané problematice (hodnocení krajinného rázu, sídelně-historická analýza, přírodovědné průzkumy lokality apod.). O realizaci či zamítnutí případného kontroverzního projektu lze také rozhodnout na podkladě jeho vlastního hodnocení v procesu E.I.A.

D.5.

CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ, VČETNĚ NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ

Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvalifikované expertní odhady na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných zadavatelem, tak získaných z jiných zdrojů) a na základě vlastních zkušeností řešitelů. Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzované koncepce je zatím pouze rámcová znalost budoucích záměrů v plochách změn. V lepších případech byla k dispozici projektová dokumentace v různém stupni rozpracovanosti, obvykle odpovídající etapě územního řízení, tedy postrádající některé detaily konkrétních technických řešení dílčích problémů. S ohledem na celkový charakter koncepce i na předpokládaný charakter budoucích záměrů v jednotlivých dílčích plochách lze ovšem konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro specifikaci vlivů ÚPD na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových materiálů v současné podobě dostačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů projekce a realizace koncepce.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 27 -

E.

SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ

E.1.

PŘEHLED OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ

Následující tabulka podává přehled všech obdržených vyjádření k posuzované dokumentaci. Písmem „normal“ s šedým podbarvením jsou uvedena vyjádření technického charakteru, bez vztahu k otázkám životního prostředí a veřejného zdraví, nebo vyjádření relevantní z posuzovaného hlediska, ale bez připomínek; písmem „bold“ jsou zaznamenána vyjádření s připomínkami, vypořádanými v dalších kapitolách. Dotčený subjekt datum doručení MěÚ Benešov, odbor školství, kultury a památkové péče 14. 7. 2010 Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový úřad Benešov 14. 7. 2010 Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, Praha 21. 7. 2010 Správa a údržba silnic Benešov 21. 7. 2010 Úřad pro civilní letectví ČR, Praha 21. 7. 2010 Centrum dopravního výzkumu, divize rozvoje dopravy, Praha 21. 7. 2010 Řízení letového provozu České republiky 23. 7. 2010 ČR – Státní energetická inspekce, ÚI pro Středočeský kraj, Praha 23. 7. 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odbor surovinové politiky 27. 7. 2010 MŽP ČR, odbor ochrany horninového a půdního prostředí 27. 7. 2010 Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, úz. prac. Benešov 29. 7. 2010 KrÚ Středočeského kraje, koordinované stanovisko 29. 7. 2010 Ministerstvo vnitra ČR, odbor správy majetku 29. 7. 2010 MŽP ČR, odbor výkonu státní správy I, Praha 29. 7. 2010 MěÚ Benešov, odbor životního prostředí 6. 8. 2010 Obec Teplýšovice 6. 8. 2010 Obec Ostředek 6. 8. 2010 Povodí Vltavy, s.p., závod Dolní Vltava 6. 8. 2010 Vyjádření k doplněným návrhovým plochám Z3-2a a Z3-2b Ministerstvo dopravy ČR, odbor silniční infrastruktury 3. 11. 2010 Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, úz. prac. Benešov 19. 11. 2010 KrÚ Středočeského kraje, koordinované stanovisko 19. 11. 2010 MěÚ Benešov, odbor životního prostředí 24. 11. 2010 Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, územní odbor Benešov 3. 12. 2010

E.2.

připomínky bez připomínek bez připomínek bez připomínek bez připomínek bez připomínek bez připomínek bez připomínek bez připomínek bez připomínek bez připomínek viz kap. E.2 viz kap. E.2 bez připomínek bez připomínek viz kap. E.2 viz kap. E.2 viz kap. E.2 bez připomínek bez připomínek viz kap. E.2 viz kap. E.2 viz kap. E.2 souhlasné stanovisko

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K POSUZOVANÉ KONCEPCI

V následujícím textu je písmem „kurzíva“ uveden obsah příslušného vyjádření, písmem „normal“ poté vypořádání zpracovatele posudku. Vyjádření jsou řazena podle data doručení pořizovateli.



Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, územní pracoviště Benešov (vyjádření č.j. 32038-2.5/10/Bn/MM z 26. 7. 2010 a 52502-2.11/10/Bn/MM z 19. 11. 2010)

KHS k posuzované koncepci vydává I. II.

souhlasné stanovisko s navrhovanou změnou ÚP v lokalitách Z3-4, Z3-5, Z3-6, Z3-10, Z3-11; podmíněně souhlasné stanovisko s navrhovanou změnou ÚP v lokalitách Z3-1, Z3-2,XX Z3-2a, Z3-2b, Z3-3, Z3-7, Z3-8, Z3-9 za podmínek: a) vyhodnocení hlukové zátěže z dopravy na silnici II/110 u lokalit Z3-1 a Z3-2b; b) vyhodnocení hlukové zátěže z dopravy na silnici II/110 po plánovaném přeložení u lokalit Z3-7 a Z3-8; c) posouzení budoucího využití sportoviště v ploše Z3-3 s ohledem na možné hlukové zatížení sousední zástavby, vč. lokality Z-2a;

■▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ XX Lokalita byla v mezidobí od vydání vyjádření vypuštěna. SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 28 -

d) posouzení vlivů záměru v lokalitě Z3-9 na nově navrhované lokality zástavby. Pro posouzení pod body II. a), b) a c) je ve vyjádření KHS navržena forma územní studie. Ad I.: Tato část vyjádření neobsahuje připomínky k vypořádání. Ad II.a–c): Požadavek je zahrnut do opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce na životní prostředí (kap. D.2) a bude součástí podmínek stanoviska příslušného úřadu k posuzované koncepci. Možnosti budoucího využití sportoviště jsou ze sledovaného hlediska částečně nastíněny v kap. D.1.1 (položka Z3-3) tohoto posouzení. Ad II.d): Záměr v ploše Z3-9 je předmětem vlastního hodnocení procesem EIA, k němuž se v etapě zjišťovacího řízení vyjádřila i KHS ÚzP Benešov se závěrem, že při dodržení technických opatření navržených zpracovatelem Oznámení záměru by neměl být negativně dotčen zájem, který jakožto místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví chrání, a předložené materiály (oznámení záměru – OBST ET AL. 2010, hluková studie – JIRÁSKA 2010, hodnocení vlivu stroboskopického efektu – OBST–OBSTOVÁ 2010) jsou dostatečným objektivním odborným podkladem v procesu posouzení vlivů na životní prostředí. Vlivy větrné elektrárny na nejbližší návrhové plochy obytné zástavby (Z3-7 a Z3-8) byly komentovány i v rámci předkládaného posouzení v kap. D.1.1 (položka Z3-9).



Krajský úřad Středočeského kraje – koordinované stanovisko (vyjádření č.j. 105418/2010/KUSK-OŽP/Tuč z 22. 7. 2010 a 173427/2010/KUSK-OŽP/Tuč z 15. 11. 2010)

Jednotlivé odbory KrÚ Středočeského kraje se k návrhu zadání změny č. 3 územního plánu Kozmice v koordinovaném stanovisku vyjadřují následovně: Odbor životního prostředí a zemědělství: I. jako orgán ochrany přírody a krajiny: a) požaduje podmínit realizaci ČOV v ploše Z3-11b předchozím provedením biologického hodnocení dle § 67 zák. 114/1992 Sb. na biotu dotčených vodotečí s ohledem na výskyt mihule potoční (Lampetra planeri); b) požaduje podmínit realizaci ČOV v ploše Z3-11b předložením vlastního projektu tohoto záměru před realizací orgánu ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992 Sb; c) jako orgán ochrany přírody a krajiny příslušný podle § 77a, odst. 4, písm. n) zák. 114/1992 Sb. konstatuje, že v souladu s ust. § 45i zák. 114/1992 Sb. lze vyloučit významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany i celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. II. jako orgán ochrany ZPF požaduje doložit navrhované zábory ZPF podklady, zpracovanými ve smyslu zásad ochrany ZPF (§ 4 zák. 334/1992 Sb. a §3 a 4 vyhl. 13/1994 Sb.). III. jako orgán státní správy lesů nemá k předkládané koncepci připomínky. IV. jako orgán posuzování vlivů na životní prostředí dochází k závěru, že návrh zadání změny č.3. územního plánu Kozmice je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí s důrazem na plochy Z3-3, Z3-9 a Z3-11b. V posouzení požaduje vyhodnotit zejména změny v uspořádání krajiny, vliv na krajinný ráz, zábor ZPF, změnu odtokového režimu území, vlivy z hlediska zvýšení dopravní a hlukové zátěže. Odbor dopravy: V. mj. požaduje umístění bytových objektů situovaných u silnic tak, aby byly splněny příslušné limitní hladiny hluku z dopravy (ostatní části vyjádření OD se nevztahují k problematice životního prostředí a veřejného zdraví). Odbor kultury a památkové péče: VI. bez připomínek s upozorněním, že v dané věci je dotčeným OSS obec s rozšířenou působností. Ad I.c), II., III. a VI.: Uvedené části vyjádření neobsahují připomínky k vypořádání.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 29 -

Ad I.a,b) a V.: Požadavky jsou zahrnuty do opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce na životní prostředí (kap. D.2) a budou součástí podmínek stanoviska příslušného úřadu k posuzované koncepci. Ad IV.: Požadované posouzení návrhu zadání změny č. 3 ÚP s důrazem na specifikované aspekty je obsahem předkládané práce.



Městský úřad Benešov, odbor životního prostředí (vyj. č.j. MUBN/48213/2010/OOPO z 28. 7. 2010 a MUBN/73449/2010/OOPO z 19.7.2010)

OŽP MěÚ Benešov posoudil návrh zadání změny č. 3 ÚPO Kozmice s následujícími závěry: I. II. III.

IV. V.

jako vodoprávní úřad – bez připomínek. jako orgán státní správy lesů – bez připomínek. jako orgán ochrany přírody a krajiny: a) k plochám Z3-1, Z3-2a, Z3-2b, Z3-4, Z3-5, Z3-6, Z3-7, Z3-10 – bez připomínek; b) požaduje podmínit plochu Z3-3 územní studií, definující členění sportovního areálu; c) upozorňuje, že plocha Z3-8 je ve střetu s lokálním ÚSES a uvádí zásady, za nichž je možno vymezení ÚSES měnit; d) požaduje vyřazení plochy Z3-9 z projednávání změny č. 3 s odůvodněním, že záměr v ploše je předmětem vlastního procesu EIA, který ještě nebyl ukončen, a je nutno vyčkat na jeho závěry. jako orgán ochrany ZPF – bez připomínek. z hlediska ostatních zákonů v kompetenci OŽP MěÚ – bez připomínek.

Ad I.–III.a), IV. a V.: vyjádření neobsahují připomínky k vypořádání. Ad III.b): Požadavek je zahrnut do opatření k prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce na životní prostředí (kap. D.2) a bude součástí podmínek stanoviska příslušného úřadu k posuzované koncepci. Možnosti budoucího využití sportoviště jsou ze sledovaného hlediska částečně nastíněny v kap. D.1.1 (položka Z3-3) tohoto posouzení. Ad III.c): Součástí posuzované změny č. 3 ÚPO je v souvislosti s plochou Z3-8 i návrh úpravy trasy LBK zpracovaný autorizovanou osobou (RNDr. Lenka Kupková, autorizace ČKA č. 00626). K navržené změně trasy LBK ÚSES lze konstatovat následující:  z hlediska celkového kontextu ÚSES zájmového území jde o zásah zcela minimální, měnící trasu koridoru v délce řádu desítek metrů;  dotčený úsek lokálního biokoridoru je aktuálně nefunkční, nedojde tedy k narušení stávající funkčnosti a konektivity ÚSES;  navržená změna splňuje prakticky všechny podmínky, specifikované ve vyjádření OŽP MěÚ s jedinou výjimkou – nové vymezení nepřevádí trasu do plochy s vyšší ekologickou stabilitou, ale celá změna se odehrává v rámci jednoho bloku orné půdy o ekologické stabilitě stupně 1 (nízká). S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem lze navrženou změnu trasy LBK ÚSES považovat za akceptovatelnou. Ad III.d): Požadavek je poněkud problematický – vzhledem ke specifickému spektru požadavků a povinností během hodnotících a schvalovacích řízení se záměry výstavby větrných elektráren často dostávají do bludného kruhu, kdy v procesu EIA (mimochodem obvykle značně dlouhodobém) je argumentováno nesouladem záměru s územním plánem a v procesu tvorby územně plánovací dokumentace (podobně časově náročném) zase absencí výsledků hodnocení EIA. Jednou z možných cest je paralelní průběh obou procesů, což je způsob zvolený v daném případě. Při přípravě územního plánu je tak možno využít alespoň dílčí výsledky hodnocení EIA a naopak. V daném případě proběhla fáze zjišťovacího řízení s obvyklým rozsahem připomínek a požadavků na další, aktuálně řešenou, etapu dokumentace. Z dosavadních výsledků hodnocení vlivu záměru na životní prostředí nevyplynul žádný negativní vliv natolik významný, aby záměr

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 30 -

bylo nutno jednoznačně zamítnout, a na odborné argumentaci založené střety názorů, vyplývající z připomínek a vyjádření, se v daném případě jeví jako řešitelné.



Obec Teplýšovice (vyjádření z 30. 7. 2010)

Obec Teplýšovice žádá o vyřazení návrhové plochy č. Z3-9 pro umístění větrné elektrárny z důvodu již jednou vyjádřeného nesouhlasu se záměrem Větrná elektrárna Kozmice v rámci jeho vlastního zjišťovacího řízení. Nesouhlas obec dokládá přiloženou kopií vyjádření ze zmíněného zjišťovacího řízení.



Obec Ostředek (vyjádření z 2. 8. 2010)

Obec Ostředek žádá o vyřazení návrhové plochy č. Z3-9 pro umístění větrné elektrárny z důvodu hlukového dotčení území obce a negativního ovlivnění krajinného rázu. Připomínky obce Teplýšovice k Oznámení záměru Větrná elektrárna Kozmice budou podrobně vypořádány v rámci připravované dokumentace EIA, přičemž, jak již bylo uvedeno výše ve vypořádání připomínek OŽP MěÚ Benešov, z dosavadních výsledků hodnocení vlivu záměru na životní prostředí nevyplynul žádný negativní vliv natolik významný, aby záměr bylo nutno jednoznačně zamítnout. Výsledky hodnocení jsou založeny na metodicky korektních podkladových studiích, vycházejících ze spolehlivých a relevantních informací o hodnoceném území, vč. území obcí Teplýšovice a Ostředek, a v rámci dokumentace budou doplněny o další upřesňující údaje.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 31 -

F.

SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU (ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ)

Předkládanou koncepcí je změna č. 3 územního plánu obce Kozmice. Základním účelem koncepce je aktualizovat platnou ÚPD obce s cílem posílit funkci bydlení, vymezit plochu pro výrobu elektrické energie způsobem nezatěžujícím životní prostředí a vymezit plochu pro sport a denní rekreaci obyvatel obce. Posuzovaná koncepce (ÚPD) se tedy týká katastrálního území (ÚTJ) Kozmice u Benešova, tj. administrativního území obce (ZÚJ) Kozmice, situované v severní části okresu Benešov, Středočeský kraj. Z hlediska celkového stavu životního a přírodního prostředí lze zájmové území označit za poměrně typický segment zemědělské krajiny venkovských partií Benešovska, částečně degradovaný a ekologicky destabilizovaný vývojem ve 2. pol. 20. stol. Sledované území nepatří mezi krajiny s mimořádnou civilizační zátěží. Všechny způsoby využití krajiny, s jedinou výjimkou, se dosud nacházejí v mezích ekologické únosnosti; zmíněnou výjimkou je mnohdy již neúnosné zatížení kontaktního území podél dálnice D1 (do něhož náleží, přinejmenším svou severní částí, i řešená ZÚJ) vlivy z provozu na uvedené komunikaci. Prvky určujícími aktuální stav životního prostředí a celkový ráz území jsou především pozice na široké ploché vrcholové hřbetnici Divišovské pahorkatiny, údolní fenomén Sázavy a Blanice jako vymezující prvek hrásťového bloku s posuzovaným územím na vrcholu, pozice na okraji zóny dosahu suburbanizačních vlivů pražské aglomerace, pozice v rekreačně atraktivní oblasti, pozice v kontaktním prostoru dálnice D1, rozsáhlé lesní celky po obvodu zájmového území za současného pouze sporadického uplatnění jakýchkoliv dřevinných porostů ve zbytku ZÚJ, intenzivní využívání nezalesněných partií volné krajiny zemědělskou velkovýrobou. Výsledkem je krajina s převážně hrubozrnnou mozaikou složek s dominancí biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem. Polopřirozené a přírodě blízké prvky se nejvíce dochovaly ve vazbě na vodoteče, partiích s členitějším reliéfem terénu nebo jako menší porostové segmenty v rámci lesních celků. Do řešeného území zasahují nebo jsou v něm vymezeny plochy chráněných zájmů, významných z pohledu životního prostředí a veřejného zdraví, jsou ale spíše sporadické a nijak výrazně exponované (lokální ÚSES, VKP ze zákona, ZPF spíše méně významných tříd ochrany, PUPFL apod.). Příslušná ochranná pásma existují podél tras inženýrských sítí, produktovodů, komunikací a dalších účelových objektů a zařízení. Tato pásma mají ale spíše charakter technických omezení a z pohledu hodnocení vlivu koncepce na životní prostředí jsou, až na výjimky, irelevantní. Koncepce v předložené podobě představuje 11 lokalit, zahrnujících 13 rozvojových ploch (část lokalit je dále detailněji členěná), 1 koridor územní rezervy a 2 vypouštěné rezervní a zastavitelné plochy. Souhrnná plocha všech nově navržených zastavitelných ploch je 7,36 ha, tj. 0,9 % celkové rozlohy řešeného katastrálního území (796,13 ha). Stávající zastavěné a zastavitelné území obce vzroste ale pouze o 6,39 ha (0,8 % rozlohy ÚTJ), protože část navrhovaných rozvojových ploch je situována uvnitř SZÚO nebo jde o přesun dříve vymezené plochy do jiné pozice. Současně jsou vypuštěny a do původního funkčního využití překlasifikovány 4 ha (0,5 % rozlohy ÚTJ) rezervních ploch pro bydlení venkovské. S výjimkou specifických ploch výroby a skladování (VE), technické infrastruktury (ČOV) a koridoru pro přeložku silnice II/110 navazují navržené rozvojové plochy na stávající urbanistickou strukturu území, vyplňují proluky nebo zaujímají kontaktní pozemky současných zastavěných ploch (navíc obvykle obdobného typu využití) a nezakládají žádnou novou, prostorově separovanou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině. U rozvojových ploch technické infrastruktury (ČOV), koridoru územní rezervy pro přeložku silnice II/110 a specifických ploch výroby a skladování (VE) je naopak prostorová separace od stávající i návrhové zástavby obce nezbytná, přičemž v případě větrné elektrárny je příslušná rozvojová plocha Z3-9 naopak navržena s co největším dosažitelným odstupem od sídelní zástavby jak obce Kozmice, tak obcí a osad okolních (Teplýšovice, Rousínov, Kácova Lhota). Z hlediska priorit rozvoje a navržených trendů směřování území není posuzovaná koncepce v žádném zásadním rozporu s nadřazenými ÚPD jak v současnosti platnými (ÚP VÚC okresu Benešov), tak aktuálně projednávanými (ZÚR Středočeského kraje). Nebyly zjištěny ani rozpory předmětné změny ÚPO

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 32 -

s principy, návrhy a opatřeními dalších krajských, případně republikových koncepcí se vztahem k životnímu prostředí a veřejnému zdraví. Na základě analýzy návrhové části ÚPD, podrobných charakteristik jednotlivých rozvojových ploch a analogií s obdobnými záměry na jiných lokalitách byly ze sledovaného hlediska posouzeny předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Nevýznamné až málo významné budou negativní vlivy na hlukovou situaci (s možnou výjimkou významnějších vlivů záměrů v plochách kategorie OS, VE a TI), ovzduší (opět s možnou výjimkou významnějších vlivů záměrů v ploše kategorie OS), půdu, povrchové a podzemní vody (ty by po realizaci obecní kanalizace s ČOV měly být ovlivněny významně, ovšem pozitivně), horninové prostředí, biotopy, flóru a faunu. Málo významný bude i vliv většiny koncepce na krajinný ráz (při dodržení navrhovaných podmínek a parametrů pro zástavbu v návrhových plochách); jediným z plánovaných záměrů, jehož vliv na krajinný ráz bude významný až velmi významný (ale podmíněně akceptovatelný) bude záměr v ploše Z3-9 (větrná elektrárna). Vliv koncepce na veřejné zdraví lze po zhodnocení všech dílčích hledisek (hluk, vč. infra- a ultrazvuku, vlivy na ovzduší, stroboefekt větrné elektrárny, emise různých druhů záření) označit za málo významný. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území nebudou posuzovanou koncepcí nijak přímo dotčeny; podstatně významnější by mohly být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu obce z výnosu provozu větrného parku). Z hlediska faktoru pohody dotčené populace bude pozitivním přínosem zvýšení vybavenosti obce (sportovní areál, kanalizace s centrální ČOV). Faktor pohody technofobní části populace může být poněkud narušen výstavbou větrné elektrárny v ploše Z3-9. Celkový vliv změny ÚPO na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za málo významný v aspektu negativním a málo významný až nevýznamný v aspektu pozitivním, přičemž rozdíl obou aspektů je natolik nízký, že celkový vliv koncepce lze považovat za vyvážený. Současně je posuzovaná změna ÚPO pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení se tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Kozmice. Z tohoto pohledu je výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce její logické zasazení do stávající struktury území (jak geomorfologické, tak urbanistické). ÚPO v předložené podobě umožňuje v obci Kozmice rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navržena je i lokalita pro umístění objektů občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou novou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině, s výjimkou ploch kategorie VE (větrná elektrárna) a TI (centrální ČOV), u nichž je odsazení od sídelních ploch naopak žádoucí. K prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce byla navržena řada opatření jak specifických pro jednotlivé lokality, tak obecnějších a výhledových. Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce buď přímo řeší některé environmentální problémy předmětného území nebo alespoň pro jejich řešení vytváří předpoklady. Na základě výsledků hodnocení lze koncepci v předkládané podobě označit za akceptovatelnou; její případné neprovedení v podstatě pouze zachová aktuální stav životního prostředí dotčeného území, přičemž ovšem rezignuje jednak na možnost usměrňování a koordinace urbanizačního tlaku v zájmovém území, z řady hledisek poměrně citlivém (pozice na okraji zóny dosahu suburbanizačních vlivů pražské aglomerace), jednak na realizaci návrhů a uplatnění principů s možným pozitivním vlivem na některé složky životního prostředí nebo aspekty veřejného zdraví (vybudování obecní kanalizace s připojením na centrální ČOV, výstavba zařízení na výrobu elektrické energie z obnovitelného zdroje).

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 33 -

G.

NÁVRH STANOVISKA PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU

Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen „Krajský úřad“), jako správní úřad příslušný dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění, ve smyslu ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, a podle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí toto stanovisko k vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí:

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOZMICE I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

I.1

Název koncepce

Změna č. 3 územního plánu obce Kozmice. I.2

Charakter a rozsah koncepce

Základním účelem koncepce je aktualizovat platnou ÚPD obce s cílem posílit funkci bydlení, vymezit plochu pro výrobu elektrické energie způsobem nezatěžujícím životní prostředí a vymezit plochu pro sport a denní rekreaci obyvatel obce. Koncepce v předložené podobě představuje 11 lokalit, zahrnujících 13 rozvojových ploch (část lokalit je dále detailněji členěná), 1 koridor územní rezervy a 2 vypouštěné rezervní a zastavitelné plochy. Souhrnná plocha všech nově navržených zastavitelných ploch je 7,36 ha, tj. 0,9 % celkové rozlohy řešeného katastrálního území (796,13 ha). Stávající zastavěné a zastavitelné území obce vzroste ale pouze o 6,39 ha (0,8 % rozlohy ÚTJ), protože část navrhovaných rozvojových ploch je situována uvnitř SZÚO nebo jde o přesun dříve vymezené plochy do jiné pozice. Současně jsou vypuštěny a do původního funkčního využití překlasifikovány 4 ha (0,5 % rozlohy ÚTJ) rezervních ploch pro bydlení venkovské. 1.3

Umístění koncepce

Kraj: obec: katastrální území: 1.4

Středočeský (CZ020) Kozmice (529 940) Kozmice u Benešova (671 851)

Předkladatel koncepce

Obec (Obecní úřad) Kozmice IČ 00232017 Kozmice č.p. 12, 257 25 Kozmice II.

PRŮBĚH VYHODNOCENÍ

II.1

Zpracovatel koncepce

Ing. arch. Marie Horváthová IČ 186 69 107 Volyňská 14, 100 00 Praha 10 odpovědný řešitel: Ing. arch. Marie Horváthová (č.autorizace ČKA 03266)

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 34 -

II.2

Zpracovatel vyhodnocení koncepce

G.L.I., sdružení podnikatelů IČ: 101 22 826 Vilémov 35, 396 01 Humpolec odpovědný řešitel: RNDr. Petr Obst (č.autorizace MŽP ČR 17832/2781/OPVŽP/01; 4532/OPVŽP/02 a prodloužení autorizace 107547/ENV/10) II.3

Průběh vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí

Pořízení změny č. 3 ÚP bylo zastupitelstvem obce Kozmice schváleno na zasedání dne 29. 5. 2009. Návrh zadání byl předložen OŽP KrÚ Středočeského kraje jakožto příslušnému orgánu dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Krajský úřad předložený návrh zadání ÚP posoudil dle ustanovení § 10i a kritérií přílohy 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a ve svém vyjádření č.j. 105418/2010/KUSKOŽP/Tuč z 22. 7. 2010 dospěl k závěru, že předkládanou koncepci je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Návrh zadání změny č. 3 ÚPO Kozmice byl následně posouzen oprávněnou osobou ve smyslu § 19 zák. 100/2001 Sb., v platném znění; hodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (koncepce) na životní prostředí a veřejné zdraví bylo pořizovatelem ÚPD zveřejněno dne . . . . . . . . . . . II.4

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Posouzení vlivu změny č. 3 ÚPO Kozmice na životní prostředí bylo zpracováno v přiměřeném rozsahu dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a dle rámcového obsahu, specifikovaného přílohou k zákonu č. 183/2006, v platném znění. Posuzovaná ÚPD byla předložena jako univariantní, posuzována tedy byla jedna aktivní varianta změny ÚP, doplněná variantou nulovou (důsledky neprovedení koncepce na stav a vývoj dotčeného území). Součástí posouzení nebylo hodnocení vlivu koncepce na EVL a PO Natura 2000, protože odbor životního prostředí a zemědělství KrÚ Středočeského kraje jako příslušný orgán dle § 77a, odst. 3, písm. w zákona č. 114/1992, v platném znění, ve svém stanovisku č.j. 105418/2010/KUSK-OŽP/Tuč z 22. 7. 2010 konstatuje, že předložená koncepce nemůže mít významný vliv na vymezené ptačí oblasti ani evropsky významné lokality. Kromě vlastního hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví obsahuje posouzení i návrh stanoviska příslušného úřadu dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. III.

HODNOCENÍ KONCEPCE

III.1

Souhrnná charakteristika vlivů předkládané koncepce

Na základě podrobných charakteristik jednotlivých dílčích změn a analogií s obdobnými záměry na jiných lokalitách je možno ze sledovaného hlediska posoudit předpokládané vlivy koncepce jako celku. Pojmem vlivy a ovlivnění jsou v textu této kapitoly míněny vlivy negativní, pokud není výslovně uvedeno jinak: Hluková situace ve sledovaném území bude realizací koncepce ovlivněna minimálně, na hladinu malé až střední významnosti by mohl nastoupat pouze hluk v bezprostředním okolí záměrů v plochách kategorie OS, VE a TI, výhledově potom i v kontaktním území obchvatu II/110 (ovšem za současného snížení hlukové zátěže v sídelní zástavbě obce). Záměry plánované v rámci koncepce nebudou patrně ani zdrojem intenzivnějších vibrací. Ovlivnění ovzduší bude záviset především na způsobu vytápění projektovaných stavebních záměrů. Při důsledné preferenci způsobů omezujících u nové (případně rekonstruované) zástavby používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek lze očekávat vlivy spíše méně významné až nevýznamné; jako málo významné lze z tohoto hlediska odhadnout vlivy z vyvolané dopravy na plochu OS.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 35 -

Vzhledem k předpokládané výhledové možnosti napojení drtivé většiny plánovaných staveb na projektovanou obecní kanalizaci s centrální ČOV, by vlivy koncepce na kvalitu povrchových i podzemních vod měly být nevýznamné, resp. dobudoucna (po realizaci kanalizace) významné, ovšem pozitivní. Z hlediska odtoku srážkových vod bude stav před a po realizaci koncepce prakticky totožný. Většina stavebních záměrů je totiž situována do stávající orné půdy a výraznou roli tak bude hrát fenomén, který se projevuje v posledních letech (desítkách let?). Současné velkoplošné zemědělské pozemky s půdním profilem dlouhodobě hutněným těžkou mechanizací (zvláště v úrovních mimo dosah hluboké orby) a prakticky zbaveným půdních organismů s ekostabilizující funkcí se z hlediska odtokových poměrů v lepších případech chovají nikoli jako orná půda s uváděným koeficientem odtoku 0,15, ale spíše jako neupravené nezastavěné plochy s koeficientem 0,2–0,3. Popsaný fenomén lze doložit řadou náhlých lokálních povodní, kdy byly obce zatopeny přívaly vod z okolních zorněných pozemků (např. Litomyšl 1984, Luka nad Jihlavou 1988, Podmoklany 1999, nověji Jevíčko 2009, Skutečsko a Vysokomýtsko 2010 atd.). Kombinace stavba/doprovodná zeleň při poměru obou složek cca 1 : 2 až 1 : 3 (obvyklý poměr u zástavby rodinnými domy a dosažitelný poměr např. i u sportovních areálů) má retenční schopnosti shodné jako původní intenzivní agrocenózy a antropogenní biotopy. Odtok ze zástavby je navíc ovlivnitelný a alespoň omezeně kontrolovatelný celou řadou technických opatření, na rozdíl od zcela nekontrolovatelného odtoku z lánů intenzivních agrocenóz s absencí jakýchkoliv dělících prvků. V optimálním případě tak zástavba na plochách původně zorněných (což je případ většiny posuzovaných lokalit) v inteligentně projektovaných případech nemusí retenční schopnosti území zhoršit, mnohdy spíše naopak. Realizací koncepce bude zabráno celkem 6,49 ha zemědělské půdy, a to téměř výhradně ZPF III.–V. stupně ochrany (půdy pro zemědělské účely postradatelné). Uvedený zábor lze v daném kontextu (přímá návaznost většiny záborů na SZÚO) hodnotit jako málo významný až nevýznamný. Návrhovými plochami nejsou zabírány pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lokálně (základy staveb) bude do hloubky cca 3 m mechanicky narušeno horninové prostředí, což je ovlivnění v dané geologické situaci nevýznamné. Vzhledem k aktuálnímu stavu posuzovaných dílčích lokalit lze za nevýznamné považovat i vlivy koncepce na biotopy a flóru, zvláště při zachování stávajících vzrostlých dřevin a dalších hodnotných prvků při okrajích některých rozvojových ploch. Realizaci vnitroareálové zeleně v ploše OS by naopak bylo možno považovat za vliv sice celkově málo významný, ale pozitivní. Nevýznamné jsou i předpokládané vlivy na faunu, opět s výjimkou plochy pro výstavbu větrné elektrárny vzhledem k málo významné hladině zbytkového rizika tohoto zařízení pro ptáky a netopýry. Z charakteru plánovaných stavebních záměrů a jejich situování do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území obce je zřejmé, že při dodržení podmínek, specifikovaných jak pro jednotlivé plochy, tak pro zástavbu celkově, bude málo významný i vliv koncepce na krajinný ráz území (zvláště v širším kontextu). Jediným z plánovaných záměrů, jehož vliv na krajinný ráz bude významný až velmi významný bude záměr v ploše Z3-9 (větrná elektrárna); z výsledku hodnocení krajinného rázu pro účely oznámení záměru ale vyplývá, že půjde o vliv podmíněně akceptovatelný (podmínky jsou specifikovány v citované studii). Přímé vlivy na hmotný majetek a na kulturní památky se nepředpokládají. Z faktorů obvykle zahrnovaných do hodnocení vlivů na veřejné zdraví byly již výše zmíněny předpokládané celkově málo významné vlivy na hlukovou situaci a málo významné až nevýznamné vlivy na kvalitu ovzduší. Jako málo významný až nevýznamný lze z hlediska veřejného zdraví hodnotit i vliv stroboskopického efektu větrné elektrárny v ploše Z3-9. Žádný z plánovaných záměrů nebude zdrojem radioaktivního, rentgenového, ultrafialového nebo infračerveného záření, případně intenzivního světla (světelné letecké překážkové značení větrných elektráren je nastaveno tak, aby neovlivňovalo území pod horizontální rovinou proloženou gondolou VE), ani se v nich jako primární náplň činnosti nepředpokládá manipulace s toxickými látkami. Nakládání s odpady bude řešeno v souladu se zákonem 185/2001 Sb. a s jeho prováděcími předpisy.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 36 -

Předpokládané vlivy koncepce jako celku na veřejné zdraví lze tedy, s přihlédnutím k nejistotám, vyplývajícím z počátečních fází projektové přípravy dílčích záměrů, označit za málo významné. Sociálně-ekonomické aspekty zájmového území nebudou posuzovanou koncepcí nijak přímo dotčeny; podstatně významnější by mohly být vlivy nepřímé (smluvně zajištěné příspěvky do rozpočtu obce z výnosu provozu větrné elektrárny). Z hlediska faktoru pohody dotčené populace bude pozitivním přínosem zvýšení vybavenosti obce (sportovní areál, kanalizace s centrální ČOV). Faktor pohody technofobní části populace může být poněkud narušen výstavbou větrné elektrárny v ploše Z3-9. Celkový vliv změny ÚPO na životní prostředí a veřejné zdraví lze tedy označit za málo významný v aspektu negativním a málo významný až nevýznamný v aspektu pozitivním, přičemž rozdíl obou aspektů je natolik nízký, že celkový vliv koncepce lze považovat za vyvážený. Současně je posuzovaná změna ÚPO pouze jednou z etap kontinuální řady územně plánovacích koncepcí, zajišťujících v minulosti i dobudoucna územní a hospodářský rozvoj obce; z hlediska synergického působení tedy vlivy jednotlivých dílčích záměrů koncepce stanou součástí celkových vlivů obce Kozmice. III.2

Hodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace)

Z analýzy posuzované změny ÚPO a z posouzení jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví vyplývá, že výrazným pozitivním rysem hodnocené koncepce je její logické zasazení do stávající struktury území. ÚPO v předložené podobě umožňuje v obci Kozmice rozvoj zejména v oblasti venkovského bydlení, navržena je i lokalita pro umístění objektů občanské vybavenosti, dopravní a technické infrastruktury. Prakticky všechny navržené rozvojové plochy jsou situovány do proluk nebo na kontaktní pozemky současných zastavěných území a nezakládají žádnou novou zastavěnou enklávu v dosavadní volné krajině, s výjimkou ploch kategorie VE (větrná elektrárna) a TI (centrální ČOV), u nichž je odsazení od sídelních ploch naopak žádoucí. Lze konstatovat, že posuzovaná koncepce buď přímo řeší některé environmentální problémy předmětného území nebo alespoň pro jejich řešení vytváří předpoklady. K prevenci, snížení a eliminaci nepříznivých vlivů koncepce byla navržena řada opatření jak specifických pro jednotlivé lokality, tak obecnějších a výhledových (další opatření jsou potom navržena nebo doporučena v rámci posouzení vlivů ÚP na životní prostředí). Za předpokladu respektování navržených opatření a podmínek lze tedy s posuzovanou koncepcí v předložené podobě vyslovit souhlas. III.3

Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně plánovací dokumentace)

Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) na základě posouzení vlivu změny č. 3 územního plánu obce Kozmice na životní prostředí vydává podle ustanovení § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci

ZMĚNA Č. 3 ÚPO KOZMICE při respektování následujících podmínek a opatření, které lze rozčlenit do kategorií podle časového a prostorového rozsahu uplatnění: A.

podmínky obecnější, vyplývající jednak ze souhrnné charakteristiky celé řady lokalit jako intenzivních agrocenóz nebo antropicky silně ovlivňovaných stanovišť s velmi nízkým podílem stromového a keřového patra, jednak z environmentálních problémů obce jako celku: A.1 zachování pokud možno veškerých vzrostlých dřevin v plochách změn, resp. v jejich kontaktním okolí, jako dělících, ochranných a krajinotvorných prvků, a jejich ochrana před poškozením během stavebních prací (toto opatření bylo konkrétně navrženo na lokalitě Z3-7, ale je možno ho uplatnit i na lokalitách dalších);

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 37 -

předchozí opatření (A.1) lze na části lokalit doplnit i výsadbou dřevin nových, pokud možno stanovištně příslušných (opatření bylo konkrétně navrženo na lokalitě Z3-5 a vysoký podíl zeleně se předpokládá i v budoucím sportovním areálu v ploše Z3-3, opatření je ale možno uplatnit i na lokalitách dalších); A.3 vybudování kanalizačního systému obce s napojením na centrální ČOV. podmínky specifické, vyplývající z charakteru a pozice jednotlivých konkrétních lokalit v rámci řešeného území: B.1 v lokalitě Z3-1 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše bude situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie; B.2 zástavbu v lokalitě Z3-1 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, vč. nivy a břehových porostů, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán; B.3 v lokalitě Z3-2a územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na silnici II/110 a zástavbu v ploše situovat (případně technicky vybavit) s ohledem na výsledky uvedené studie; B.4 areál v lokalitě Z3-3 v dalších fázích přípravy řešit jako celek (3,5 ha), čímž bude splňovat kritéria pro záměry vyžadující zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (příl. č. 1., kategorie II, bod 10.8 – sportovní areály na ploše nad 1 ha...), a bude tak předmětem hodnocení vlastním procesem EIA, v jehož rámci budou podrobně specifikovány veškeré případné vlivy areálu na okolní prostředí, kontaktní obytnou zástavbu nevyjímaje; B.5 v lokalitě Z3-5ab po ukončení stavebních prací vysadit podél příjezdové komunikace a severního okraje zástavby autochtonní a stanovištně vhodné dřeviny jak stromového, tak keřového patra, jako dělící prvek v krajině a krycí zeleň vůči sousedním intenzivně obhospodařovaným zemědělským pozemkům;. B.6 v lokalitě Z3-7ab územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie; B.7 zástavbu v lokalitě Z3-7ab řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél jižního okraje plochy a během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí v předmětné ploše negativně neovlivňovat vodoteč, její břehové porosty a kontaktní mokřad, tedy krajinné prvky, na něž je zmíněný skladebný prvek ÚSES vázán; B.8 v lokalitě Z3-7ab během stavebních prací nepoškodit ani následným užíváním nemovitostí negativně neovlivňovat vzrostlé dřeviny na kontaktních pozemcích při západním okraji plochy; B.9 v lokalitě Z3-8 územní, resp. hlukovou studií v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy hluku z dopravy na výhledové obchvatové trase silnice II/110 a zástavbu v ploše situovat s ohledem na výsledky uvedené studie; B.10 zástavbu v lokalitě Z3-8 řešit s ohledem na průběh lokálního biokoridoru ÚSES podél východního a jižního okraje plochy a na nutnost jeho budoucího funkčního založení; B.11 v lokalitě Z3-11b biologickým hodnocením dle § 67 zák. 114/1992 Sb. v dalších fázích přípravy záměru podrobněji specifikovat vlivy již konkrétního projektu ČOV na biotu dotčených vodotečí s ohledem na výskyt mihule potoční (Lampetra planeri); B.12 konkrétní projekt ČOV v lokalitě Z3-11b v rámci dalších etap schvalovacího procesu předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku dle § 45i zák. 114/1992 Sb. podmínky výhledové s cílem eliminovat nepříznivé vlivy budoucích záměrů, tzn.: C.1 v rámci územního a stavebního řízení k jednotlivým záměrům preferovat nebo v mezích legislativních možností přímo vyžadovat taková architektonická a technická řešení staveb, která by omezila nebo zcela vyloučila jejich případné nepříznivé vlivy na ovzduší, kvalitu povrchových a podzemních vod a na odtokové poměry dotčených lokalit, případně i na A.2

B.

C.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 38 -

další složky životního prostředí a faktory veřejného zdraví (vytápění, kanalizace, protihluková opatření u výrobních záměrů, poměr zpevněných ploch a zeleně apod.). Další podrobné soubory opatření k prevenci a eliminaci nepříznivých vlivů budou stanoveny v rámci vlastních procesů projektové EIA pro záměry v plochách Z3-3, Z3-9 a Z3-10b. Upozorňujeme, že v souladu s ustanovením § 10i, odst. 5 zákona 100/2001 Sb. je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivu na životni prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů.

Ing. Josef Keřka, Ph.D. vedoucí odboru

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 39 -

POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA BÍNOVÁ L. ET AL. (1996): Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Územně technický podklad). - SŽP Brno. BLAŠKO M. ET AL. (2007): Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji. ů MS, Enterprise plc, s. r. o., Ostrava na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/aktuality/program-rozvojecestovniho-ruchu-ve-stredoceskem-kraji.htm (cit. 14. 3. 2011). BÚ ČAV (1987): Regionálně fytogeografické členění ČSR. 1. Vyd. - Academia Praha. CULEK M. ET AL. (1996): Biogeografické členění České republiky. - ENIGMA Praha. GÚ ČSAV (1992): Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. - GÚ ČSAV Brno, FVŽP Praha. HORVÁTHOVÁ M. (2000): Územní plán obce Kozmice. – http://mapy.kr-stredocesky.cz/up_obci/index.htm (cit. 23. 3. 2010) HORVÁTHOVÁ M. ET AL. (2010): Územní plán obce Kozmice. Zadání změny č. 3 územního plánu obce Kozmice. MS, archív ObÚ Kozmice. HORVÁTHOVÁ M. ET AL. (2011): Změna č. 3 územního plánu obce Kozmice - návrh. Podklad pro zpracování dokumentace vyhodnocení vlivů na životní prostředí. - MS, archív ObÚ Kozmice. HRUŠKA E. (1942): Regionální průzkum. - České zemské ústředí obcí, města a okresů/Architektura Praha. CHYTRÝ M. ET AL. (2010): Katalog biotopů České republiky, druhé vydání. - AOPK ČR Praha. JIRÁSKA A. (2009): Větrná elektrárna Vestas V90–2 MW, lokalita Kozmice. Hluková studie. – MS, archív G.L.I. Humpolec. KLEINDIENST J. ET AL. (2007): Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Návrh zadání. - http://www.krstredocesky.cz/ portal/odbory/uzemni-planovani/uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemniho-rozvoje/ (cit. 14. 3. 2011). KOČVARA R. (2010): Větrná elektrárna Kozmice. Biologické posouzení záměru výstavby větrné elektrárny spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů. Doplnění původní zprávy. – MS, archív G.L.I. Humpolec. KOČVARA R.–POLÁŠEK Z. (2005): Metodické doporučení pro postup při hodnocení možných vlivů větrných elektráren na ptáky a další obratlovce - www.ekoaudit.cz. KOLÁŘOVÁ B. ET AL. (2006): Územní plán velkého územního celku okresu Benešov. - MS, Cityplan, s.r.o., Praha na http://www.wmap.cz/vucbenesov/ (cit. 14. 3. 2011). KÖRNER M. ET AL. (2011): Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. - MS, AURS, s.r.o., Praha na http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/uzemni-planovani/uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemniho-rozvoje/ (cit. 14. 3. 2011). KREIDL J. ET AL. (2009): Interpretace situační a trendové analýzy v oblastech cestovního ruchu, školství, zdravotnictví, sociální péče a dopravní obslužnosti Středočeského kraje a implementace jejich výstupů do Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. - MS, Nexpro Communication s.r.o., Praha na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/program-rozvoje-kraje/ (cit. 14. 3. 2011). KRÚ (2004, aktualizace 2009): Povodňový plán správního obvodu Středočeského kraje. - http://mapy.krstredocesky.cz/pov_plan/plan/html/index.html (cit. 14. 3. 2011). KRÚ (2004–2010): Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. - http://www.kr-stredocesky.cz/ portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp (cit. 14. 3. 2011). KŘÍŽ K. ET AL. (2006): Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016. - MS, ČSOP Vlašim na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp (cit. 14. 3. 2011). KUBEŠOVÁ A. ET AL. (2011): Zásady územního rozvoje Středočeského kraje – návrh. Vyhodnocení vlivu na životní prostředí dle přílohy k zák. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. - MS, Ateliér T-plan, s.r.o., na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/uzemni-planovani/uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemnihorozvoje/ (cit. 14. 3. 2011). LANDA J. ET AL. (2006): Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. - MS, Citypark s.r.o., Praha na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/program-rozvoje-kraje/ (cit. 14. 3. 2011). MAŘAN J. (1958): Zoogeografické členění Československa. - Sborník Čs. spol. zeměpisné, 63/2. MÍSAŘ Z. ET AL. (1983): Geologie ČSSR, I. díl – Český masiv. - SPN Praha. MPO (2004): Státní energetická koncepce České republiky. - MS, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha (na http://www.mpo.cz/dokument5903.html [cit. 5. 3. 2011]). MPO (2010A): Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. - MS, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha (na http://www.mpo.cz/dokument5903.html [cit. 5. 3. 2011]). MPO (2010B): Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů. - MS, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha (na http://download.mpo.cz/get/42577/47632/568798/priloha001.pdf [cit. 5. 3. 2011]).

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 40 -

OBST P. ET AL. (2010): Větrná elektrárna Kozmice, kraj Středočeský. Oznámení záměru podle § 6 v rozsahu podle příl. č. 4 Zákona 100/2001 Sb., v platném znění. - MS, G.L.I. Humpolec. OBST P.–OBSTOVÁ Z. (2009): Větrná elektrárna Kozmice. Stroboskopický efekt. - MS, G.LI. Humpolec. OBST P.–OBSTOVÁ Z. (2010): Větrná elektrárna Kozmice. Hodnocení krajinného rázu. - MS, G.LI. Humpolec. OBÚ KOZMICE (2011): Územní plán obce Kozmice. Návrh zadání změny č. 3 územního plánu obce Kozmice. Doklady o projednání, spis. značka: ÚPO/10/zm.3/11. - MS, archív ObÚ Kozmice. POLÁČKOVÁ V. ET AL. (2008): Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje. Textová část. - MS, Urbanistický ateliér UP24 na http://www.wmap.cz/uapkrsc/ (cit. 14. 3. 2011). POLÁČKOVÁ V. ET AL. (2011): Vyhodnocení vlivu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje na udržitelný rozvoj území. - MS, Urbanistický ateliér UP24 na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/uzemni-planovani/ uzemni-planovani-kraj/zasady-uzemniho-rozvoje/ (cit. 14. 3. 2011). POVODÍ VLTAVY, S.P. (2009): Plán oblasti povodí Dolní Vltavy. - MS, Povodí Vltavy, s.p. na http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti-zp/Plány+oblastí+povodí/ plany-oblasti-povodi.htm (cit. 14. 3. 2011). QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. fasc. 16. - Geografický ústav ČSAV Brno. RŮŽKOVÁ J. ET AL. (2005): Statistický lexikon obcí České republiky. - ČSÚ/MVČR Praha. TONIKOVÁ Z. ET AL. (2006): Aktualizace programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje. Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb. včetně hodnocení vlivu na území Natura 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.- MS, ENVI-TON, Praha na http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/program-rozvoje-kraje/ (cit. 14. 3. 2011). VIP–CITYPLAN–REA (2011): Územní energetická koncepce Středočeského kraje. Akční plán. - MS, ViP s.r.o./ /Cityplan s.r.o./REA Kladno s.r.o na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/dokumenty/strategie-akoncepcni-materialy.htm (cit. 14. 3. 2011). VOREL I. ET AL. (2009): Vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje (2. část). - MS, http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/ochrana-prirody-a-krajiny/aktuality/studievyhodnoceni-krajinneho-razu-na-uzemi-stredoceskeho-kraje.htm (cit. 16. 3. 2010) VRBOVÁ M. ET AL. (2004): Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. - MS, Středočeské komunální služby, s.r.o., Kladno na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/koncepce-voblasti -zp (cit. 14. 3. 2011). VRBOVÁ M. ET AL. (2008): Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. Závazná část – aktualizace. - MS, Středočeské komunální služby, s.r.o., Kladno na http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredia-zemedelstvi/koncepce-v-oblasti -zp (cit. 14. 3. 2011). ZELENAY J. ET AL. (2004): Územní energetická koncepce Středočeského kraje. Souhrnná zpráva, I. a II. etapa. - http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/dokumenty/strategie-a-koncepcni-materialy.htm (cit. 14. 3. 2011). ZOUBEK V. – KODYM O. (1960): Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000, list M-33-XXI Tábor. - ÚÚG Praha.

Dílčí informace a podklady z archívů a internetových stránek osob, organizací a firem (abecedně): AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR; ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA; ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (CENIA); ČESKÝ EKOLOGICKÝ ÚSTAV; ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD; KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE; MĚSTSKÝ ÚŘAD BENEŠOV; MĚSTSKÝ ÚŘAD VLAŠIM; MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ; MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ; MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ; OBECNÍ ÚŘAD KOZMICE; OBECNÍ ÚŘAD TEPLÝŠOVICE; ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR.; VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, PRAHA ARCHÍV ZPRACOVATELE.

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 41 -

FOTODOKUMENTACE (foto P. Obst, 02/2011)

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 42 -

PŘÍLOHY Příloha 1: Stanovisko OŽPaZ KrÚ k posuzované ÚPD, vč. stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody k možnému vlivu koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 43 -

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 44 -

Příloha 2: Pozice ZÚJ Kozmice v širším územním kontextu, 1 : 50 000

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 45 -

Příloha 3: Zmenšený výřez koordinačního výkresu změny č. 3 ÚPO (HORVÁTHOVÁ ET AL. 2011) se zvýrazněnými návrhovými plochami (vypouštěné plochy jsou vyznačeny šrafovaně); 1 : 7 500

SEA Z3 ÚPO Kozmice

- 46 -