Chelčického 4, 702 00 Ostrava, Česká republika, tel., fax: +420 596 114 440, tel.: 596 114 469 e-mail:
[email protected], http://www.rceia.cz
Název zakázky: Změna č.3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava Číslo zakázky: 21202 Objednatel: Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava
OZNÁMENÍ KONCEPCE dle §10c, přílohy č. 7 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Změna č. 3 Regionálního operačního programu soudržnosti Střední Morava
Zpracovaly:
Ing. Jitka Kaslová Ing. Petra Bestová
Zkontroloval a schválil: Ing. Vladimír Rimmel osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93 prodlouženo rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2586/ENV/11 ze dne 23.2. 2011
Ostrava, duben 2012
Výtisk č.
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................................................... 4 A.
ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................................................. 5 1. NÁZEV ORGANIZACE ....................................................................................................................................... 5 2. IČ .................................................................................................................................................................. 5 3. SÍDLO (BYDLIŠTĚ) ........................................................................................................................................... 5 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, PRACOVIŠTĚ, TELEFON A E-MAIL OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE PŘEDKLADATELE ................... 5
B.
ÚDAJE O KONCEPCI........................................................................................................................... 5 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
C.
NÁZEV ....................................................................................................................................................... 5 OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ (OSNOVA)............................................................................................................... 5 CHARAKTER .............................................................................................................................................. 6 ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY POŘÍZENÍ .............................................................................................................. 6 ZÁKLADNÍ PRINCIPY A POSTUPY (ETAPY) ŘEŠENÍ....................................................................................... 7 HLAVNÍ CÍLE .............................................................................................................................................. 7 PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ............................................................................................... 8 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A MOŽNOST KUMULACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ S JINÝMI ZÁMĚRY ......................................................................................................................................... 8 PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN DOKONČENÍ ..................................................................................................... 9 NÁVRHOVÉ OBDOBÍ ................................................................................................................................. 10 ZPŮSOB SCHVALOVÁNÍ ............................................................................................................................ 10 ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................................................................................................ 10
1. 2. 3. 4.
VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................................ 10 VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY ... 10 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................. 13 STÁVAJÍCÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ......................................................... 21
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................................................................... 22 E.
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ......................................................................................................................... 23 1. 2. 3.
VÝČET MOŽNÝCH VLIVŮ KONCEPCE PŘESAHUJÍCÍ HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY....................................... 23 MAPOVÁ DOKUMENTACE A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ KONCEPCE ............... 23 DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE PŘEDKLADATELE O MOŽNÝCH VLIVECH NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ .................................................................................................................................................... 23
2
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Seznam zkratek BAT CO CO2 ČOV ČR EK EU EVL CHKO CHOPAV MŽP ČR NOx NO2 NPP NPR NUTS OLK OP OZKO
nejlepší dostupná technika oxid uhelnatý oxid uhličitý čistírna odpadních vod Česká republika Evropská komise Evropská unie evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod Ministerstvo životního prostředí oxidy dusíku oxid dusičitý národní přírodní památka národní přírodní rezervace Nomenklatura územních statistických jednotek Olomoucký kraj operační program oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
PAU PM10 PO PP PPk PR REZZO ROP SM RR SEA SEZ SCHKO SO2 TZL ÚSES VOC ZLK ZCHÚ
polyaromatické uhlovodíky suspendované částice ptačí oblast přírodní památka přírodní park přírodní rezervace Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší Regionální operační program Střední Morava Regionální rada posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví stará ekologická zátěž Správa Chráněné krajinné oblasti oxid siřičitý tuhé znečišťující látky územní systém ekologické stability těkavé organické látky Zlínský kraj zvláště chráněné území
Seznam obrázků a tabulek Obrázek 1: Podíl krajů na celkových emisích hlavních znečišťujících látek v ČR [9] ......................... 13 Obrázek 2: Emise základních znečišťujících látek do ovzduší v Olomouckém kraji [9]...................... 14 Obrázek 3: Emise základních znečišťujících látek do ovzduší ve Zlínském kraji [10]......................... 14 Obrázek 4: Podíl oblastí s překročením imisních limitů na rozloze jednotlivých krajů ČR [9]............ 15 Obrázek 5: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Olomouckého a Zlínského kraje [11] .... 16
3
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Úvod Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava reviduje Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen „ROP SM“), který byl dne 3. 12. 2006 schválen Evropskou komisí, a to včetně jeho pozdějších znění vyvolaných na základě Změny č. 1 ROP SM a Změny č. 2 ROP SM. V roce 2006 bylo zpracováno Posouzení vlivů ROP SM na životní prostředí a veřejné zdraví (tzv. SEA posouzení)1. Na jeho základě bylo pro ROP SM vydáno schvalující stanovisko Ministerstva životního prostření ČR (dále jen „MŽP“) č.j. 79166/ENV/06 ze dne 11. 11. 2006. Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava byla schválena Monitorovacím výborem ROP SM 13. 3. 2012. Předmětem této změny jsou úpravy ROP SM v souvislosti s: • neschválením realizace letiště Přerov; • doplněním využití finančního nástroje JESSICA do prioritní osy 2 a 3 ROP SM. Změna č. 3 navazuje na Změnu č. 1 a Změnu č. 2. Změna č. 1 byla schválena Evropskou komisí 15. 12. 2010. Předmětem Změny č. 1 ROP SM je: • doplnění chybějícího oprávněného příjemce u prioritní osy 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu – „školské a právnické osoby zřizované podle zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon); • přesun finančních prostředků mezi prioritními osami programu. Z prioritní osy 1 Doprava do prioritních os 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a 3 Cestovní ruch. Změna č. 2 ROP SM byla schválena Evropskou komisí 21. 12. 2011. Předmětem Změny č. 2 jsou následující body: • dodatečné finanční prostředky na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody; • realokace finančních prostředků mezi operačními programy dle usnesení vlády ČR č. 382 ze dne 18. května 2011; • úprava monitorovacích indikátorů ROP Střední Morava ve vazbě na úpravy Národního číselníku monitorovacích indikátorů; • úprava monitorovacích indikátorů ROP Střední Morava ve vazbě na jejich reálné plnění; • úprava oprávněných příjemců v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst. K oběma Změnám ROP SM bylo vypracováno Posouzení vlivů Změny ROP SM na životní prostředí a veřejné zdraví.2 V závěru obou hodnocení je uvedeno že: „Na základě komplexního posouzení změny a očekávaných vlivů na životní prostředí lze konstatovat, že veškeré závěry předchozího hodnocení (SEA ROP SM) jsou platné a předloženou změnu koncepce je možné doporučit k realizaci.“ Změna č. 2 byla navíc podrobena screeningovému šetření Ministerstva životního prostředí, které závěrem uvádí: „Na základě provedeného screeningového šetření vlivů změn ROP SM bylo zjištěno, že nedochází k takové změně vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, která by vyžadovala zpracování Vyhodnocení koncepce (SEA).“
1 2
http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP036K http://eia.cenia.cz/sea/revize/detail.php?id=MZP003R
4
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
A. Údaje o předkladateli 1. Název organizace Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
2. IČ 75084911
3. Sídlo (bydliště) Jeremenkova 1211/40b, 779 00 Olomouc 4. Jméno, příjmení, pracoviště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele Ing. Ivan Matulík – ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava Tel.: 587 333 303 Email:
[email protected]
B. Údaje o koncepci 1. Název Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava 2. Obsahové zaměření (osnova) Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen „ROP Střední Morava“, popř. „ROP SM“) spočívá v následujících bodech dle charakteru změn: •
změna ROP Střední Morava vyvolaná neschválením realizace letiště Přerov;
•
doplnění využití finančního nástroje JESSICA do prioritní osy 2 a 3 ROP Střední Morava.
ROP Střední Morava je strukturován do čtyř priorit: 1. Doprava 2. Integrovaný rozvoj a obnova regionu 3. Cestovní ruch 4. Technická pomoc
5
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
3. Charakter ROP SM představuje dokument strategického a programového charakteru, který se zabývá rozsáhlým spektrem problematiky veřejné intervence strukturálních fondů EU. Rozsah působnosti strukturálních fondů EU určují nařízení EK pro využívání finančních operací strukturálních fondů EU v rámci politiky hospodářské a sociální koheze EU. Realizace ROP SM přispívá k podpoře rozvoje lidských zdrojů, ekonomického rozvoje, ochrany životního prostředí, sociální a zdravotnické infrastruktury, zkvalitnění občanské vybavenosti a kultury. Vymezení obsahu ROP SM vychází z Národního rozvojového plánu, relevantních strategií regionálního rozvoje v daném území a je komplementární vůči ostatním operačním programům. ROP SM je zpracován pro realizační období 2007 – 2013, respektive 2015.
4. Zdůvodnění potřeby pořízení Změna č. 3 ROP Střední Morava se pořizuje z níže uvedených důvodů: Řídící orgán ROP Střední Morava se v rámci strategie pro cíl 1 v prioritní ose 1 Doprava zavázal zlepšit dostupnost regionu Střední Morava prostřednictvím vybudování regionálního letiště Přerov, které by mělo statut mezinárodního veřejného letiště se smíšeným provozem, tj. provozem pro vojenské a civilní účely. V souvislosti s realizací letiště Přerov byla ze strany Evropské komise uložena podmínka, že dříve než budou podniknuty jakékoliv kroky k zahájení civilního provozu na tomto prozatím vojenském letišti, české orgány připraví a předloží Komisi ke schválení podrobný podnikatelský plán, z nějž budou jasně vyplývat socioekonomické výhody podniknutí takového kroku. Vzhledem k tomu, že Evropská komise ve svém dopise ze dne 28. dubna 2011 neposkytla kladné stanovisko ke spolufinancování letiště Přerov z ROP Střední Morava, nelze v rámci ROP Střední Morava realizovat letiště Přerov a naplnit závazné monitorovací indikátory v prioritní ose 1 Doprava, které byly s realizací letiště Přerov spojené. Změna vyvolaná neschválením podnikatelského plánu letiště Přerov spočívá v: •
odstranění závazků spojených s realizací letiště Přerov;
•
rozdělení finančních prostředků původně alokovaných na letiště Přerov;
•
navýšení cílových hodnot monitorovacích indikátorů v návaznosti na návrh nového využití finančních prostředků.
V souladu se snahou Evropské Komise a Evropské investiční banky rozvíjet mechanismy finančního inženýrství a podporovat investice do udržitelného rozvoje měst byl schválen postup přípravy možného využití finančního nástroje JESSICA v rámci ROP Střední Morava. Aplikací tohoto finančního nástroje může dojít k efektivnějšímu využívání prostředků Strukturálních fondů, a to díky návratnému způsobu financování, využití profesionálních kompetencí správců Fondu rozvoje měst, flexibilitě použití úvěrových prostředků a možnosti pákového efektu. Z tohoto důvodu rozhodl Výbor Regionální rady ROP Střední Morava o rozšíření možnosti využití finančního nástroje JESSICA v rámci prioritních os č. 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a č. 3 Cestovní ruch.
6
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Celkovou odpovědnost za realizaci ROP Střední Morava nese řídící orgán - Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen „RR“). Pro potřeby schvalování kritérií pro výběr projektů a monitorování na úrovni programu byl ustaven Monitorovací výbor ROP Střední Morava, který též zprostředkovává vazbu na sociální partnery a orgány EU. Změna č. 3 ROP SM byla zpracována RR začátkem roku 2012 a to především na základě dopisu Evropské komise (ze dne 28. 4. 2011), která neposkytla kladné stanovisko ke spolufinancování letiště Přerov z ROP Střední Morava. Muselo tedy dojít k odstranění závazků spojených s realizací letiště Přerov, přerozdělení finančních prostředků (původně alokovaných na letiště) a navýšení cílových hodnot monitorovacích indikátorů v návaznosti na návrh nového využití finančních prostředků. Zároveň byl do Změny č. 3 zapracován nový finanční nástroj JESSICA. Změna č. 3 ROP SM byla schválena Monitorovacím výborem 13. 3. 2012.
6. Hlavní cíle Globálním cílem ROP Střední Morava je zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu. Globálního cíle je dosaženo prostřednictvím tří specifických cílů, které dále rozvádějí jeho zaměření a obsah. Specifický cíl 1 Zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní služby. Specifický cíl 2 Zlepšení kvality života v regionu soudržnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a příznivých, podpůrných podmínek pro podnikání. Specifický cíl 3 Zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Specifické cíle ROP Střední Morava představují základ pro formulaci prioritních os ROP Střední Morava. Prioritní osy jsou dále členěny na oblasti podpory. Prioritní osa 1 Doprava Oblasti podpory
1.1. Regionální dopravní infrastruktura 1.2 Veřejná doprava 1.3 Bezmotorová doprava
Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Oblasti podpory
2.1 Rozvoj regionálních center 2.2 Rozvoj měst
7
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
2.3 Rozvoj venkova 2.4 Podpora podnikání Prioritní osa 3 Cestovní ruch Oblasti podpory
3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 3.2 Veřejná infrastruktura a služby 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby 3.4 Propagace a řízení
Prioritní osa 4 Technická pomoc Oblasti podpory
4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu
7. Přehled uvažovaných variant řešení Změna č. 3 ROP Střední Morava je zpracována jednovariantně na základě „Metodického pokynu k revizi operačních programů 2007 – 2013“, který vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Návrh změny č. 3 byl před jeho předložením a schválením na Monitorovacím výboru konzultován se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva financí ČR.
8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry ROP Střední Morava má z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví vztah k následujícím koncepčním dokumentům (popř. k jejich SEA hodnocení) a jejich aktualizacím: Dokumenty na národní úrovni -
Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 (verze červenec 2007) Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR (2008) Státní politika životního prostředí (2004) Plán odpadového hospodářství ČR (2003) Aktualizovaná Státní energetická koncepce (2010) Národní program snižování emisí (2007) Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (2004) Strategie ochrany biologické rozmanitosti (2005) Akční plán Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na léta 2010 – 2012 NEHAP - Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky (1998) Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století („program ZDRAVÍ 21“), 2002
8
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Dokumenty na regionální úrovni Olomoucký kraj: - Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje a jeho aktualizace, srpen 2011 - Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011-2013 - Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku 2013 - Územní studie rozvoje cyklistické dopravy v Olomouckém kraji, 2009 - Akční plán Územní energetické koncepce, 2006 - Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek v ovzduší Olomouckého kraje, květen 2003 - Plán odpadového hospodářství v Olomouckém kraji, listopad 2003 - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, říjen 2006 - Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje, duben 2004 - Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova v Olomouckém kraji, 2005 - Koncepce environmentální výchovy a osvěty, únor 2004 - Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Olomouckém kraji, 2007 - Územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace - Územní plán velkého územního celku Jeseníky - Územní generel dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje Zlínský kraj: - Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje a jeho aktualizace, červen 2002, březen 2010 - Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 - Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji, 2007 - Územní energetická koncepce, 2004 - Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje, 2004 - Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje, 2004 - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, 2004 - Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji, 2010 - Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje, 2011 - Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje, 2004 - Koncepce dopravní infrastruktury na území Zlínského kraje - Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje, 2004 - Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje, 2003 - Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji 2010 - 2015 - Územní plán velkého územního celku Zlínské aglomerace, 2000 - Územní plán velkého územního celku Beskydy, 2002 Není pravděpodobné, že by ROP podporoval projekty, u nichž by mohlo dojít ke kumulaci negativních vlivů na ŽP a veřejné zdraví. Při výběru projektů jsou využívána kritéria a indikátory navržená v SEA hodnocení (primárně sloužící k vyloučení projektů s možným negativním vlivem).
9. Předpokládaný termín dokončení Změna č. 3 ROP Střední Morava byla schválena Monitorovacím výborem 13. 3. 2012.
9
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
10. Návrhové období ROP Střední Morava je zpracován pro programové období 2007 – 2013 a jeho ukončení se předpokládá v polovině roku 2017, kdy by mělo dojít ke schválení Závěrečné zprávy o realizaci ROP Střední Morava ze strany Evropské komise.
11. Způsob schvalování ROP Střední Morava a jeho jednotlivé změny jsou schvalovány Monitorovacím výborem Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava a poté jsou spolu se všemi příslušnými dokumenty (včetně SEA zjišťovacího řízení) předkládány Evropské komisi ke schválení.
C. Údaje o dotčeném území 1. Vymezení dotčeného území Regionální operační program je zpracováván pro NUTS II Střední Morava, tedy pro území Olomouckého a Zlínského kraje. 2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Regionální operační program ovlivňuje více či méně celé území NUTS II Střední Morava, tzn. všechny obce nacházející se ve vymezeném území (řazení dle krajů a obcí s rozšířenou působností): Olomoucký kraj -
Hranice: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalička, Střítež nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky;
-
Jeseník: Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Javorník, Kobylá nad Vidnavkou, Skorošice, Stará Červená Voda, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Vidnava, Vlčice, Žulová, Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Ostružná, Písečná, Supíkovice, Velké Kunětice, Mikulovice, Zlaté Hory;
-
Konice: Bohuslavice, Brodek u Konice, Březsko, Budětsko, Dzbel, Hačky, Horní Štěpánov, Hvozd, Jesenec, Kladky, Konice, Lipová, Ludmírov, Ochoz, Polomí, Raková u Konice, Rakůvka, Skřípov, Stražisko, Suchdol, Šubířov;
-
Lipník nad Bečvou: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Veselíčko;
10
Horní Těšice, Horní Újezd, Klokočí, Malhotice, Milenov, Partutovice, Polom, Potštát, nad Ludinou, Špičky, Teplice
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
-
Litovel: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dubčany, Haňovice, Cholina, Litovel, Loučka, Luká, Měrotín, Mladeč, Náklo, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Senička, Slavětín, Střeň, Vilémov;
-
Mohelnice: Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština, Úsov;
-
Olomouc: Hlubočky, Bělkovice-Lašťany, Blatec, Bohuňovice, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Daskabát, Dolany, Doloplazy, Drahanovice, Dub nad Moravou, Grygov, Hlušovice, Hněvotín, Horka nad Moravou, Charváty, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, KřelovBřuchotín, Liboš, Loučany, Luběnice, Lutín, Majetín, Mrsklesy, Náměšť na Hané, Olomouc, Přáslavice, Příkazy, Samotišky, Skrbeň, Slatinice, Suchonice, Svésedlice, Štěpánov, Těšetice, Tovéř, Tršice, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Libavá;
-
Prostějov: Dobromilice, Doloplazy, Dřevnovice, Hruška, Koválovice-Osíčany, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Tištín, Víceměřice, Vitčice, Vrchoslavice, Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bousín, Brodek u Prostějova, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Drahany, Hluchov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Obědkovice, Ohrozim, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Skalka, Slatinky, Smržice, Stařechovice, Stínava, Tvorovice, Určice, Vícov, Vincencov, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč;
-
Přerov: Kojetín, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov, Uhřičice, Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Líšná, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Sušice, Šišma, Troubky, Tučín, Turovice, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice;
-
Šternberk: Moravský Beroun, Norberčany, Babice, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Hnojice, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Jívová, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice, Mutkov, Řídeč, Strukov, Štarnov, Šternberk, Žerotín;
-
Šumperk: Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov, Vikantice, Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Bratrušov, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hraběšice, Hrabišín, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Libina, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Olšany, Oskava, Petrov nad Desnou, Písařov, Rapotín, Rejchartice, Ruda nad Moravou, Sobotín, Sudkov, Šumperk, Velké Losiny, Vernířovice, Vikýřovice;
-
Uničov: Dlouhá Loučka, Lipinka, Medlov, Nová Hradečná, Paseka, Šumvald, Troubelice, Újezd, Uničov, Želechovice;
-
Zábřeh: Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile,
11
Mírov,
Mohelnice,
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Svébohov, Štíty, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole. Zlínský kraj -
Bystřice pod Hostýnem: Blazice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice;
-
Holešov: Bořenovice, Holešov, Horní Lapač, Jankovice, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, Přílepy, Roštění, Rymice, Třebětice, Zahnašovice, Žeranovice;
-
Kroměříž: Bařice-Velké Těšany, Bezměrov, Břest, Cetechovice, Dřínov, Honěnice, Hoštice, Hulín, Chropyně, Chvalnov-Lísky, Jarohněvice, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kroměříž, Kunkovice, Kvasice, Kyselovice, Litenčice, Lubná, Lutopecny, MorkoviceSlížany, Nítkovice, Nová Dědina, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Prasklice, Pravčice, Rataje, Roštín, Skaštice, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Šelešovice, TroubkyZdislavice, Uhřice, Věžky, Vrbka, Záříčí, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice;
-
Luhačovice: Biskupce, Bohuslavice nad Vláří, Dolní Lhota, Horní Lhota, Lipová, Ludkovice, Luhačovice, Petrůvka, Podhradí, Pozlovice, Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Šanov;
-
Otrokovice: Bělov, Halenkovice, Komárov, Napajedla, Oldřichovice, Otrokovice, Pohořelice, Spytihněv, Tlumačov, Žlutava;
-
Rožnov pod Radhoštěm: Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Valašská Bystřice, Vidče, Vigantice, Zubří;
-
Uherské Hradiště: Babice, Bílovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Buchlovice, Částkov, Hluk, Hostějov, Huštěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Medovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Podolí, Polešovice, Popovice, Salaš, Staré Hutě, Staré Město, Stříbrnice, Stupava, Sušice, Svárov, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Újezdec, Vážany, Velehrad, Zlámanec, Zlechov;
-
Uherský Brod: Bánov, Bojkovice, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žitková;
-
Valašské Klobouky: Brumov-Bylnice, Drnovice, Haluzice, Jestřabí, Křekov, Loučka, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Rokytnice, Štítná nad Vláří-Popov, Študlov, Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole;
-
Valašské Meziříčí: Branky, Choryně, Jarcová, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Lešná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Střítež nad Bečvou, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Zašová;
12
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
-
Vizovice: Bratřejov, Březová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Vizovice, Všemina, ZádveřiceRaková;
-
Vsetín: Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Jablůnka, Janová, Karolinka, Kateřinice, Lačnov, Leskovec, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno, Ratiboř, Růžďka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov;
-
Zlín: Bohuslavice u Zlína, Březnice, Březůvky, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták, Hostišová, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Lhota, Lípa, Lukov, Lukoveček, Machová, Mysločovice, Ostrata, Provodov, Racková, Sazovice, Šarovy, Tečovice, Velký Ořechov, Vlčková, Zlín, Želechovice nad Dřevnicí.
3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí Ovzduší
Emise V rámci obou krajů (OLK, ZLK) dochází vzhledem k rozložení průmyslu a osídlení k nerovnoměrnému emisnímu zatížení jednotlivých částí, patrná je převaha lokalizace zdrojů znečišťování na území, např. Olomouc a Přerov, méně v okrese Prostějov. Obrázek 1: Podíl krajů na celkových emisích hlavních znečišťujících látek v ČR [11]
Největšími emitenty tuhých znečišťujících látek (TZL) jsou v kategorii REZZO malé zdroje (REZZO3), které tvoří minimálně polovinu těchto emisí. Kromě emisí z lokálních zdrojů znečišťování přispívá k nepříznivé imisní situaci také znečištění z liniových zdrojů znečištění ovzduší (REZZO4).
13
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Obrázek 2: Emise základních znečišťujících látek do ovzduší v Olomouckém kraji [9]
Obrázek 3: Emise základních znečišťujících látek do ovzduší ve Zlínském kraji [10]
Zdroje emisí TZL v Olomouckém kraji ovlivňují podstatně znečištění ovzduší zejména ve svém okolí a jejich meziměstský a regionální vliv není velký.
14
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Zlínský kraj lze hodnotit jako lepší a celkové rozptylové podmínky na území kraje jako příznivé. Na lokální úrovni může ovšem docházet ke zhoršení kvality ovzduší i v menších sídlech a to především v zimním období, je to způsobeno vytápěním v lokálních topeništích a to zejména během zhoršené rozptylové situace. Imise Na území obou krajů je prováděno pravidelné měření imisních koncentrací znečišťujících látek automatizovaným měřícím programem, manuálním a kombinovaným měřením. V Olomouckém kraji se nachází 8 stanic (lokalit), kde probíhá imisní měření - MPST Prostějov, MJES Jeseník, MOLS Olomouc-Šmeralova, MOLV Olomouc-Velkomoravská, MBEL Bělotín, MPRR Přerov, MDST Dolní Studénky, MSMU Šumperk MÚ. Ve Zlínském kraji je 6 takových lokalit - ZUHR Uherské Hradiště, ZSNV Štítná n.Vláří, ZZLN Zlín, ZZLT Zlín-Svit, ZVME Valašské Meziříčí – Masarykova, ZVSH Vsetín – hvězdárna. Měřeny jsou následující látky: oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, ozón, prachové částice o velikosti PM10 a PM2,5, benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky, olovo, kadmium, arsen, nikl a rtuť. Od roku 2009 je patrný vzestup znečištění ovzduší znečišťujícími látkami SO2, PM10 a NO2. Vzestup koncentraci znečišťujících látek v ovzduší je dán často méně příznivými meteorologickými a rozptylovými podmínkami zejména v lednu, únoru a prosinci 2009. Obrázek 4: Podíl oblastí s překročením imisních limitů na rozloze jednotlivých krajů ČR [11]
V obou krajích byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Oblasti, u kterých došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, znázorňuje následující obrázek.
15
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Obrázek 5: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší na území Olomouckého a Zlínského kraje [13]
Zkratky: LV – imisní limit LV+MT – imisní limit zvýšený o mez tolerance
Voda
Povrchové a podzemní vody Olomoucký kraj je hydrologicky rozdělen na dvě části. První část tvoří úmoří Baltského moře a nachází se zde celá řada místních horských potoků, které odvádí vody ze severních svahů Jeseníků a Rychlebských hor. Nejvýznamnějšími vodotečemi jsou řeky Bělá a Vidnávka. Druhá část, většina kraje, patří k úmoří Černého Moře a je odvodňována řekou Moravou. Mezi nejvýznamnější přítoky Moravy patří Desná, Písečná, Oskava, Bystřice, Bečva a Romže. Zlínský kraj spadá převážně do střední části povodí řeky Moravy, která se svými přítoky odvádí vody do Dunaje a náleží tak do úmoří Černého moře. Velmi malá část území při západním okraji je odvodňována Kyjovkou a jejími přítoky a náleží do povodí Dyje, která je největší pravostranným přítokem řeky Moravy. Další okrajová část regionu u hranic se Slovenskou republikou leží v povodí Váhu, který se vlévá rovněž do Dunaje. V Olomouckém kraji jsou vyhlášeny tři chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), jejichž rozloha je 24,3 % rozlohy kraje – Kvartér řeky Moravy (rozkládá se také na území Zlínského kraje), Jeseníky a Žamberk – Králíky. Mezi významné zdroje podzemní vody ve Zlínském kraji patří fluviální uloženiny v povodí řeky Bečvy a byly zde vyhlášeny CHOPAV Beskydy a Vsetínsko, podíl těchto oblastí na celkové rozloze kraje je 30 %. Zejména ve Zlínském kraji se nalézají také zdroje minerálních vod, podmíněné pestrostí geologické stavby a tektonikou. Nejčastějším typem minerálních vod jsou zřídla studených 16
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
uhličitých kyselek a sirovodíkových vod (Luhačovice). Zdroje sirovodíkové nebo hydrouhličitano-síranové vody jsou ve Vizovicích, Kostelci u Zlína, Napajedlích. Zásobování pitnou vodou Z hlediska zásobování pitnou vodou lze konstatovat, že zásobování obou krajů je na dobré úrovni, jak vzhledem k napojení obyvatel, tak i k technickému a koncepčnímu řešení. Města a obce Olomouckého kraje jsou zásobována pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů. Procento napojení obyvatel na veřejný vodovod je 86,2 % obyvatelstva. Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě ve Zlínském kraji činí k roku 2010 necelých 92 %. Celkový objem vyrobené pitné vody již dlouhodobě mírně klesá. V roce 2009 spotřeba pitné vody na obyvatele v OLK byla 87,2 l za den, v ZLK byla hodnota nižší, jen 79,6 l, obě hodnoty spotřeby jsou pod celorepublikovým průměrem 92,5 l. Odpadní vody V roce 2010 žilo v domech napojených na kanalizaci s koncovkou na ČOV 77,6 % z celkového počtu obyvatel Olomouckého kraje. Čištěno bylo 96,8 % odkanalizovaných odpadních vod. Ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách přispěla nejvíce v roce 2008 rekonstrukce stávající kanalizace a výstavba nových kanalizačních stok v obcích Kojetín a Drahotuše, které byly napojeny na ČOV Hranice. Dále byly ve městě Přerova vybudovány kmenové stoky pro odkanalizování jeho městské části, ve městě Olomouci došlo k rekonstrukci a dobudování stokové sítě ve třech městských částech a místní části Radíkov. Do provozu byly rovněž po rekonstrukci a intenzifikaci uvedeny ČOV v Lipníku nad Bečvou a průmyslové ČOV v závodě Aloisov a Lukavice společnosti Olšanské papírny a.s. Průmyslové podniky ve Zlínském kraji mají zajištěn režim čištění odpadních vod na úrovni legislativou požadovaných standardů. Dlouhodobě narůstá podíl obyvatel bydlících v domech napojených na síť ČOV (např. v roce 2000 75,7 %, v roce 2010 85,6%). Rovněž počet ČOV v kraji stoupá (v roce 2000 - 47, v roce 2010 - 93). Naopak klesá množství vypouštěných odpadních vod (v roce 2000 činil objem 32,696 mil. m3, v roce 2010 25,077 mil. m3). Podíl čištěných odpadních vod se v posledních letech pohybuje nad 90% (v roce 2010 to bylo 93,4%). Jakost vodních toků Znečištění vodních toků prošlo během posledních patnácti let výraznými změnami. Zejména během první poloviny 90. let minulého století došlo k výraznému zlepšení kvality vody na většině toků. Příčinou je zánik některých zastaralých průmyslových výrob a investice do ochrany čistoty vod (nové průmyslové technologie, výstavba ČOV). V posledních letech již k výraznějšímu zlepšování čistoty vod nedochází, jejich kvalita osciluje zejména v závislosti na hydrologických a klimatických poměrech daného roku. Mezi nejvíce znečištěné významné toky Olomouckého kraje (třída čistoty IV. – V.) patří Brodečka, Morávka, Olešnice, Romže, Sitka, Valová a řeka Bečva. Největšími znečišťovateli kraje zůstávají papírenské podniky a velké čistírny odpadních vod (Olomouc, Zábřeh, Šumperk, Prostějov). Nejhornější tok řeky Odry, jež se nachází na území Olomouckého kraje, není významně průmyslově ani komunálně znečišťován. Největším znečišťovatelem (z
17
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
pohledu ukazatele BSK5) řeky Bělé je ČOV v Jeseníku, která je zároveň 11. největším znečišťovatelem v celém povodí řeky Odry. Hodnocení podle ČSN 75 7221 (Jakost vod) řadí Bělou na profilu Mikulovice (blízko hranic s Polskem) do třídy čistoty III. (znečištěná voda). V nedávné minulosti byla v řece Moravě a v dolních úsecích jejích přítoků (Zlínský kraj) převážně velmi silně znečištěná voda (V.třída), v současnosti je voda v těchto tocích klasifikována jako znečištěná až silně znečištěná (III. a VI. třída). Dominantní podíl na znečištění vod v krajích tvoří komunální odpadní vody a to jak v množství produkce odpadních vod, tak i z hlediska jejich kvality (vysoké hodnoty přiváděného organického znečištění a vnosu dusíku a fosforu do povrchových vod). To se (vedle splachů z polí) výrazně odráží mimo jiné i na přetrvávající zhoršené kvalitě toků a vodních nádrží, čímž dochází i ke snižování jejich rekreačního potenciálu (zvláště z důvodu rozvoje sinic). Odpady
Olomoucký i Zlínský kraj patří mezi kraje s nižší produkcí odpadů i nebezpečných odpadů na obyvatele. Největší podíl materiálově využitých složek z komunálních odpadů tvoří ve většině krajů papír a lepenka, plasty, kovy a biologicky rozložitelný odpad. Naopak nejnižší podíl tvoří textil, akumulátory a elektrozařízení. Nejvýznamnějšími producenty odpadů jsou průmyslové podniky, obce, ČOV a stavební výroba. Na území obou krajů převládá skládkování jako převažující způsob nakládání se směsným komunálním odpadem. Vzhledem k omezující kapacitě ukládaných odpadů na stávajících skládkách odpadů není současný systém nakládání se směsnými komunálními odpady ekonomicky ani environmentálně udržitelný. Důvodem je především neexistence jiných zařízení k využívání směsného komunálního odpadu a velké množství skládek, které jsou často situovány v blízkosti hranic se sousedními kraji a jsou proto logicky využívány také původci z těchto krajů. Nakládání s odpady je prováděno v souladu s legislativou, daří se zvyšovat podíl využívaných odpadů oproti odpadům předaných k odstranění. Zařízení pro odstraňování odpadů, separace a recyklace odpadů jsou na území regionu zastoupeny v následující podobě: spalovny, skládky, úpravny nebezpečných odpadů, provozovny na demontáž autovraků, na zpracování plastů, na recyklaci stavebního a demoličního odpadu, kompostárny a dotřiďovací linky. Na území regionu NUTS II Střední Morava bylo ke dni 30. 8. 2010 provozováno celkem 21 skládek, z toho 13 v Olomouckém kraji a 8 ve Zlínském kraji. Produkce odpadu celkem (v kategorii ostatních i nebezpečných) a úprava nebo další využití odpadu je vyšší v Olomouckém než ve Zlínském kraji. Staré ekologické zátěže
Ke starým ekologickým zátěžím (SEZ) na území regionu patří zejména staré skládky. Z hlediska kvantitativního je možno tyto zátěže z převážné většiny hodnotit jako lokální. Za nejrizikovější pro životní prostředí je nutno považovat skládky, které byly nevhodně založeny v prostředí příhodném pro eventuální šíření kontaminace, např. v blízkosti vodních toků, kdy je navíc podloží skládek dobře propustné, a na kterých byly v minulosti ukládány jak odpady komunální, tak i odpady průmyslové.
18
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
V současnosti se na území Olomouckého kraje nachází 465 SEZ, ve Zlínském kraji je tento počet nižší - 150 SEZ a jedná se především o menší skládky odpadů nebo pozůstatky po činnosti armády. Velké průmyslové zátěže jako například areál Let Kunovice, kalové laguny Zeveta Bojkovice, Pilana Zborovice, Pilana Hulín, Colorlak Staré Město či areál Loany Holešov, jsou již vyřešeny nebo sanační práce v současnosti probíhají. Hluk
Významnými zdroji hluku jsou především dopravní infrastruktura (silnice a dálnice, dále městské komunikace, železnice a letiště), méně již pak technologická zařízení (průmysl, těžba, energetika). Liniové zdroje hluku jsou na území obou krajů koncentrovány především podél nejvýznamnějších dopravních tahů jako je rychlostní silnice R35 nebo R55 a silnic I. třídy. Vzhledem ke koncentraci aktivit se zdroje hluku kumulují i v sídlech s hustou dopravní sítí. Výrazná koncentrace dopravy a průmyslu se soustřeďuje především v Olomouci, ve Zlínské aglomeraci a Valašském Meziříčí. V pásmech, jež přiléhají k liniovým zdrojům, nebo v oblastech s vysokou koncentrací průmyslu dochází k překračování hygienických limitů. Půda a krajina
Zemědělská půda pokrývá v regionu 51,8 % celkové výměry a stupeň zornění představuje 36,7 %. V posledních letech došlo k mírnému snížení rozlohy orné půdy a k nárůstu plochy trvalých travních porostů a lesní půdy. Přetrvává zatížení půdy větrnou erozí v rovinatých oblastech a v podhůří Bílých Karpat a Chřibů, vodní eroze přetrvává na svažitých pozemcích pahorkatin. Eliminace vodní a větrné eroze pokračuje realizací prvků Územního systému ekologické stability (ÚSES) v rámci komplexních pozemkových úprav. V oblastech převažuje intenzivně využívaná zemědělská krajina s velkým podílem orné půdy a minimální biodiverzitou. Závažným lokálním problémem jsou přívalové srážky, při nichž dochází k poškozování zemědělských půd splachem úrodné vrstvy půdy do vodních toků či do zastavěného území obcí. Nebyla zjištěna nová kontaminace zemědělských půd rizikovými látkami. Od roku 2009 vzrůstá rozloha zemědělské půdy, na které je ekologicky hospodařeno a také počet ekofarem. Podíl ekologicky obhospodařované půdy vzhledem k celkové výměře zemědělské půdy v kraji představuje v Olomouckém kraji cca 11% a ve Zlínském cca 17%. Střety se vyskytují zejména mezi zájmy těžby štěrkopísků a ochranou podzemních a povrchových vod (CHOPAV Kvartéru řeky Moravy, řeky Moravy a Bečvy), dále mezi vymezenými územními systémy ekologické stability (ÚSES) a stávající těžbou na území (CHKO Jeseníky a CHKO Litovelské Pomoraví). Několik existujících maloplošných chráněných území je dotčeno dobývanými prostory ložisek. Příroda a chráněná území
V oblasti se nachází jak horská a relativně nedotčená extenzivně využívaná lesnatá a členitá krajina se zachovaným krajinným rázem, tak intenzivně využívaná nížinná krajina s velkým podílem orné půdy (okolo toku řeky Moravy).
19
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Region Střední Morava se vyznačuje poměrně kvalitním a relativně málo narušeným životním prostředím zejména v jeho severní a východní části, které zahrnují chráněná území různé velikosti s přírodním bohatstvím. Celkové zatížení životního prostředí je únosné, vyšší zatížení ŽP se vyskytuje v oblasti velkých měst se zastoupením průmyslové výroby (Olomouc, Přerov, Šumperk, Valašské Meziříčí, Vsetín, Otrokovice) a v okolí hlavních komunikací. Podíl velkoplošných chráněných území v regionu NUTS II Střední Morava je v rámci ČR pětinový cca 20 % rozlohy regionu, což patří k největšímu podílu v rámci republiky. Jedná se o CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy, CHKO Litovelské Pomoraví a CHKO Bílé Karpaty. Maloplošná chráněná území (ZCHÚ) zahrnují národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Ve Zlínském kraji se nachází 177 a Olomouckém kraji 146 maloplošných zvláště chráněných území. V celém regionu se nachází 12 přírodních parků (PPk) – 6 na území Olomouckého kraje (Bohdalov-Hartinkov, Březná, Kladecko, Sovinecko, Údolí Bystřice, Žádlovice) a 6 na území Zlínského kraje (Hostýnské vrchy, Chřiby, Prakšická vrchovina, Vizovické vrchy, Záhlinické rybníky, Želechovické paseky). Kvalitní lesní porosty přispívají k naplnění cílů v oblasti ochrany přírody např. obnovení environmentálních funkcí, podpoře biodiverzity nebo udržitelnému turismu. Důležitou funkcí lesa je protierozní a protipovodňová ochrana. Celková rozloha lesů v NUTS II Střední Morava činí 36,1 % z celkové rozlohy území. Podíl lesů Zlínského kraje dosahuje nadprůměrných 38,9 % jeho rozlohy, jedná se o 3. nejvyšší zastoupení celkové rozlohy lesů v ČR. Druhová skladba lesů s vysokým podílem smrku není optimální. NATURA 2000
V zájmovém území NUTS II Střední Morava (území OLK a ZLK) se nachází celkem 139 evropsky významných lokalit (EVL) a 7 ptačích oblastí (PO). Na území Olomouckého kraje se nachází celkem 71 evropsky významných lokalit. Mezi plošně nejrozsáhlejší patří následující EVL: Litovelské Pomoraví (CZ0714073) - 9726 ha, Rychlebské hory-Sokolský hřbet (CZ0714086) - 8046 ha, Praděd (CZ0714077) - 6071 ha, Sovinec (CZ0810018) - 2561 ha, Keprník (CZ0714075) - 2543 ha. V kraji byly vyhlášeny 4 ptačí oblasti: Jeseníky (CZ0711017) - 52228 ha, Libavá (CZ0711019) – 32 728 ha, Králický Sněžník (CZ0711016) – 30 225 ha, Litovelské Pomoraví (CZ0711018) - 9319 ha. Zlínský kraje zahrnuje celkem 68 evropsky významných lokalit. Mezi plošně nejrozsáhlejší patří následující EVL: Beskydy (CZ0724089) – 120 387 ha, Chřiby (CZ0724091) - 19 226 ha, Bílé Karpaty (CZ0724090) - 14 915 ha, Morava-Chropyňský luh (CZ0714085) 3205 ha. Dále se zde nachází 3 ptačí oblasti: Horní Vsacko (CZ0721023) – 27 001 ha, Hostýnské vrchy (CZ0721024) - 5177 ha a Beskydy (CZ0811022) - 41 907 ha, z toho na území Zlínského kraje zasahuje jen malá část ptačí oblasti. Ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody (SCHKO Beskydy, SCHKO Jeseníky, SCHKO Litovelské Pomoraví, SCHKO Bílé Karpaty, Krajského úřadu Olomouckého kraje a Krajského úřadu Zlínského kraje) vydaných dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění vyplývá, že hodnocená Změna ROP SM nemůže mít vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
20
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Ovzduší Stav ovzduší v obou krajích je sledován prostřednictvím imisního monitoringu měřících stanic. Olomouc a menší města jako Přerov, Šumperk a Prostějov patří v Olomouckém kraji mezi nejvíce imisně zatížené lokality. Situace znečištění ovzduší ve Zlínském kraji je v porovnání s Olomouckým nebo Moravskoslezským krajem významně lepší. Mezi nejvíce zatížené lokality patří města Zlín, Kroměříž, Vsetín, Valašské Meziříčí a Uherské Hradiště. Dle Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje a Aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje (2009) je hlavním problémem kvality ovzduší v obou krajích imisní zátěž suspendovanými částicemi PM10, tedy jednoznačnou prioritou jsou emise tuhých znečišťujících látek. Úkolem č. 2 je snížení emisí oxidů dusíku jako produktu spalovacích procesů, které jsou zároveň prekurzorem tvorby přízemního ozónu, jehož koncentrace byla překročena téměř na celém území republiky. Úkolem č. 3 je pak sníženi emisí těkavých organických látek. Mezi hlavní opatření ke snížení imisní zátěže patří: - Snížení primárních emisi tuhých znečišťujících látek z liniových, bodových a plošných zdrojů. - Omezení resuspenze (znovuzvíření) emitovaných částic jejich odstraněním. - Přesun zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti. Doprava Významným problémem z hlediska životního prostředí na celém území je doprava, zejména silniční automobilová doprava, která se projevuje obzvlášť v okolí zatížených komunikací a v městských aglomeracích zvýšenou emisní a hlukovou zátěží. Růst zátěže životního prostředí dopravou souvisí se zvyšováním atraktivity individuální automobilové dopravy a rovněž se zvýšením počtu cílů těžké nákladní dopravy. Vody - znečištění podzemních a povrchových vod Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že se jakost vody v tocích zlepšuje. Během posledních let došlo v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod k poklesu počtu profilů s nejhoršími třídami jakosti. Problematické jsou stále úseky vodních toků s menší vodností a vysokou kumulací zdrojů znečištění. Snížení znečištění povrchových vod lze podpořit, např. pokračující výstavbou a intenzifikací ČOV nebo užíváním umělých hnojiv a dalších nebezpečných látek v zemědělství. Staré ekologické zátěže Problémem jsou stále nedořešené staré ekologické zátěže v některých lokalitách kraje, a to právně i finančně. Překážkou mohou být nevyjasněné majetkové vztahy některých kontaminovaných lokalit a vysoká finanční náročnost sanačních prací. Zátěže mohou mít charakter kontaminovaných průmyslových areálů postižených minulou činností nebo starých
21
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
skládek odpadů. Proto je potřeba prioritně sanovat území, která mohou ohrožovat podzemní a povrchové zdroje vody a vzácné ekosystémy nebo jsou příležitostí pro ekonomický rozvoj. Mezi další negativní trendy a problémy ŽP v území lze řadit také: - úbytek a snižující se kvalita (ruderalizace) stávajících přírodních biotopů; - šíření invazních druhů; - snižování biodiverzity; - zvyšování fragmentace krajiny; - urbanizace krajiny a zábor zemědělské půdy; - kumulace aktivit v nivě řeky Moravy; - intenzifikace zemědělství doprovázená dalším ochuzováním spektra pěstovaných plodin v nejvíce produktivních oblastech kraje; - narušený vodní režim v krajině; - větrná a vodní eroze.
D. Předpokládané vlivy koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve vymezeném dotčeném území V roce 2006 bylo zpracováno Posouzení vlivů ROP SM na životní prostředí a veřejné zdraví (tzv. SEA posouzení). Na jeho základě bylo pro ROP SM vydáno schvalující stanovisko Ministerstva životního prostření ČR (dále jen „MŽP“). Posuzovaná změna č. 3 ROP SM obsahuje především přesuny finančních prostředků do jednotlivých prioritních os, a to především do oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura (podoblast podpory 1.1.1 Silnice II. a III. třídy) a oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava a dále úpravy hodnot monitorovacích indikátorů, případně formální a technické změny. Zároveň do ROP SM bude doplněno využití finančního nástroje JESSICA u prioritních os 2 a 3. Vzhledem k charakteru výše uvedených změn a vzhledem k tomu, že jsou navrhovány na koncepční úrovni lze konstatovat, že negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví se nepředpokládají. Celkově lze změnu koncepce chápat jako upřesnění nebo doplnění, nedochází k žádné významné změně celého programu, tj. ke vzniku nových podporovatelných aktivit, změně cílů nebo strategie ROP Střední Morava. Projekty, které budou výše uvedenou změnu naplňovat, mohou mít negativní vlivy na jednotlivé složky ŽP a veřejné zdraví. Posouzení konkrétních projektů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví musí proběhnout v rámci jejich přípravy dle zákona č. 100/2001 Sb. Ze stanovisek příslušných orgánů ochrany přírody (vydaných dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění vyplývá), že hodnocená Změna ROP SM nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.
22
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Na základě komplexního posouzení změny a očekávaných vlivů na životní prostředí lze konstatovat, že veškeré závěry předchozího hodnocení (SEA ROP SM) jsou platné a předloženou změnu koncepce je možné doporučit k realizaci.
E. Doplňující údaje 1. Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky Region NUTS II Střední Morava zahrnuje celé území Olomouckého a Zlínského kraje, které v rámci ČR, sousedí se Slovenskem a Polskem. Vzhledem k charakteru navrhovaných změn ROP SM se přeshraniční vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví nepředpokládají. U projektů, které to budou vyžadovat, bude provedeno posouzení vlivu záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., tzv. EIA posouzení.
2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Součástí Oznámení jsou stanoviska orgánu ochrany přírody z hlediska možného ovlivnění EVL a PO dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen stanovisko) a přehledné mapové přílohy. Příloha 1: Stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje Příloha 2: Stanovisko Krajského úřadu Zlínského kraje Příloha 3: Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Příloha 4: Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Příloha 5 Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Příloha 6: Stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Příloha 7: Vymezení území NUTS II Střední Morava Příloha 8: Lokality soustavy NATURA 2000 v NUTS II Střední Morava
3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Na základě stanovisek orgánů ochrany přírody – Krajských úřadů Olomouckého a Zlínského kraje a stanovisek Správ Chráněných krajinných oblastí Bílé Karpaty, Beskydy, Jeseníky a Litovelské Pomoraví (viz přílohy) byly vyloučeny možné vlivy na lokality soustavy NATURA 2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality). Ostatní možné negativní vlivy Změny č. 3 ROP SM na životní prostředí a veřejné zdraví byly na koncepční úrovni posouzeny a nepředpokládají se.
23
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Informační zdroje [1] Aktualizace Integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje, Envitech, Zlín, 2009 [2] Aktualizace koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje – Oznámení koncepce, Ageris s.r.o., Brno, 2011 [3] Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje, Věstník právních předpisů Olomouckého kraje, 5/2009 [4] Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 2013 (výhled do roku 2016) a Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011 – 2013 (výhled do roku 2016) – Vyhodnocení koncepce, GHC regio s.r.o., Olomouc, 2010 [5] Aktualizace Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje – Oznámení koncepce, DHV CR , spol. s.r.o., Brno, 2010 [6] Hodnocení imisní situace v Olomouckém kraji pro potřeby Krajského regulačního řádu, ČHMÚ, Ostrava, 2010 [7] Regionální inovační strategie Olomouckého kraje – Oznámení koncepce, HGC regio s.r.o., Olomouc, 2011 [8] Regionální operační program pro NUTS II Střední Morava - Oznámení koncepce, Regionální centrum EIA s.r.o., Ostrava, 2006 [9] Statistická ročenka Olomouckého kraje 2011, ČSÚ, Olomouc, 2011 [10] Statistická ročenka Zlínského kraje 2011, ČSÚ, Zlín, 2011 [11] Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR v roce 2009, Cenia, Praha, 2011 [12] Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 – Oznámení koncepce, Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín, 2008 [13] Věstník MŽP, duben 2011 [14] Vyhodnocení plnění plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje v roce 2010, Olomoucký kraj, Olomouc, 2011 [15] Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2010, MŽP, Praha, 2011 [16] Zákony, vyhlášky, opatření a předpisy související s ochranou životního prostředí v ČR [17] http://geoportal.cenia.cz [18] http://www.chmi.cz/ [19] http://drusop.nature.cz [20] http://hydro.chmi.cz [21] http://www.sekm.cz
Datum zpracování oznámení koncepce:
19. 4. 2012
24
Změna č. 3 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava – oznámení
Vedoucí řešitelského týmu: Ing. Vladimír Rimmel Osvědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 3108/479/opv/93, vydáno dne 3.6. 1993, prodlouženo rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2586/ENV/11 ze dne 23.2. 2011
Řešitelský tým: Ing. Petra Bestová, RCEIA s.r.o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava, tel: 596 114 440,
[email protected] Ing. Jitka Kaslová, RCEIA s.r.o., Chelčického 4, 702 00 Ostrava, tel.: 596 114 440,
[email protected]
25