ZAHRANIČNÍ POLITIKA
•Sňatková •Vydání •Karel
politika
zlaté buly pro říši
jako Římský král a císař
SŇATKOVÁ
POLITIKA
•Sňatková politika začíná již u Karlova dědečka hraběte Jindřicha Lucemburského. •Oženil svého 14 letého syna Jana s Eliškou Přemyslovnou.
Svatba Jana s Eliškou
SŇATKOVÁ
POLITIKA
•Jan pokračoval ve sňatkové politice svého otce. Provdal a oženil jak své sestry, tak i potomky včetně č ě mladičkého l dičkéh Karla l IV. s Blankou l k z Valois. l i •Po její smrti mohl Karel IV. roku 1349 vstoupit do manželství ž l t ísA Annou Falckou F l k (strategicky ( t t i k velmi l i výhodný sňatek)
A Anna F Falcká l ká (vlevo) ( l ) a Blanka Bl k z V Valois l i ((vpravo))
SŇATKOVÁ
POLITIKA
•I ona (Anna Falcká) však brzy zemřela. Karel zasnoubil dceru Kateřinu s Rudolfem Rakouským (1353). Jeho druhá dcera Markéta byla již provdána za uherského krále Ludvíka I. Nicméně i ta brzy zemřela. Syn Václav byl už v 11 měsících svého života zasnoubený kníže, stejně jako Markéta však umírá. P smrtii Vá l l ý Karel K l ujal j l jjeho h •Po Václava se 37 letý role a vzal si teprve 14 letou Annu Svídnickou (1353). Ta porodila Karlovi korunního prince Vá l Václava. Nicméně Ni é ě v roce 1362 ttaktéž ktéž umírá. í á
Karel IV. s Annou Svídnickou
SŇATKOVÁ
POLITIKA
•47letý císař se oženil v roce 1363 s 16letou Alžbětou Pomořanskou. Ta mu na svět přivedla 6 dětí, i když dva synové zemřeli v kojeneckém věku. •Dcery Kateřinu a Alžbětu provdal za habsburské vévody. •Syna Václava oženil s Janou z dolního Bavorska-Holandska •Zikmunda oženil za uherskou princeznu Marii (1385). •Když manžel dcery Kateřiny zesnul, V Karel nezahálel a vdal ji za Otu V., nejmladšího syna císaře Ludvíka Bavora. • Svou právě narozenou dceru Markétu (d (dceru Alžbět Alžběty P Pomořanské) ř ké) provdal d l do Norimberska.
ZLATÁ BULA ŘÍMSKÁ …neboli Zlatá bula Karla IV: •Byla y vydána y císařem Karlem IV. a schválena 10. 1. 1356 v Norimberku (23 článků) a 25. 12. v Métách (7 článků). Byla sepsána v latině. •Zlatá Zl tá bula b l byla b l nejdůležitějším jdůl žitější ú ústavním t í dokumentem Svaté říše římské, v podstatě se dá říct, že byla ústavou této říše. •Platila až do roku 1806. •Její název pochází z toho, že je k ní připojena pečeť Karla IV.
ZLATÁ BULA ŘÍMSKÁ Obsah: •Zlatá bula upravovala volbu Římského krále. K jeho zvolení již nebyla potřeba shoda všech sedmi kurfiřtů, ale pouze většina. •Zajímavostí je, že menšina, která pro krále nehlasovala, musela nadále předstírat, že se na volbě všichni ši h i shodli. h dli •Zlatá bula z volby zcela vyšachovala papeže. Jeho schválení volby a následné korunování krále na císaře se stalo pouhou formalitou. p •Bula stanovovala, že se kurfiřti musejí scházet jednou do roka a společně se radit s císařem. •Velký přínos měla pro Frankfurt nad Mohanem, protože kde se k konaly t ž ho h povýšila ýšil na císařské í ř ké město, ě t kd l volby římských králů, díky čemuž Frankfurt zažil obrovský rozkvět.
ZLATÁ BULA ŘÍMSKÁ Význam pro české země: •Zlatá bula potvrzovala výjimečné postavení českých zemí a českého krále v císařství. císařství Např Např. na říšských sněmech a dalších shromážděních měl mít český král přednost před všemi ostatními. •Dále Dále potvrzovala svobodnou volbu českého krále v případě, že panovnický rod vymřel. Císař tedy nemohl českého krále jmenovat a udělit stát jako léno. •Nikdo z poddaných českého krále se nemohl odvolávat na cizí soud ani nemohl být k mimočeskému soudu předvolaný. •Český král mohl od kohokoli v říši odkoupit hrady a jiné majetky, získávat je darem nebo zálohou.
KAREL ŘÍMSKÝM
KRÁLEM
•Od počátku čtyřicátých let - Karel favoritem papežské kurie na hodnost římského panovníka proti císaři Ludvíku d k Bavorovi. •Podpora jeho bývalého učitele a nyní papeže Klementa VI., - poručil kurfiřtům, aby ho zvolili •Dne 11. července roku 1346 byl Karel hlasy pěti kurfiřtů, totiž arcibiskupa kolínského, mohučského a trevírského, českého krále Jana a saského vévody Rudolfa d lf (d (dva zbývající bý jí í k kurfiřti, fiř i totiž iž markrabě k bě braniborský a falckrabě rýnský nebyli ze vzdoru přítomni), zvolen římským vzdorokrálem. •Dne D 26. 6 li listopadu d 1346 6b byll v B Bonnu k korunován. á
KAREL ŘÍMSKÝM
CÍSAŘEM
•1355 - Karel se vydává do Říma, bere to přes Pisu (tam si dal Karel rendez-vous rendez vous se zbývajícími hodnostáři) •Začátek dubna 1355 – se 4000 rytíři čeká před branami města •Po Po třech dnech byl přijat a slavnostně pomazán a korunován, včetně jeho manželky, Anny Svídnické
BRANIBORSKÁ EXPANZE •Není Není pravda, pravda že by Karel nikdy neválčil •Šedesátá léta znamenala mocenskou expanzi do zemí braniborských. •Roku 1371 se markrabě Ota Braniborský po boku polského krále Kazimíra a uherského krále Ludvíka I. p pustil do sporu s císařem. Ota drtivě poražen a musí se vzdát nároků.
CESTA DO FRANCIE •Karel IV. v roce 1377 se vydává na cestu do Francie, i se synem Václavem, na jednání s Karlem V. •Karel se zde chtěl setkat se svými známými z mladí – potkal se však jen s Izabelou z Valois, švagrová Blanky, ostatní † •S Karlem řešili rozdělení vlivu, přesídlení papeže zpět do Říma, plánování připadnutí polské koruny Zikmundovi
CESTA DO FRANCIE •Zikmund však na trůn stejně neusedl, naopak proti plánu lá získal í k l Uherský Uh ký ttrůn ů •Papež sice přesídlil, ale francouzští kardinálové hned zvolili nového •Tento problém však později vyřešil Zikmund
