ZKOUŠENÍ KAMENIVA. Přehled základních zkoušek PDF created with pdffactory Pro trial version

3.4.2008

Přehled základních zkoušek

ZKOUŠENÍ KAMENIVA

o geometrické vlastnosti kameniva n n n n n

zrnitost tvarový index podíl drceného kameniva hodnota ekvivalentu písku hodnota methylenové modři



o fyzikální a mechanické vlastnosti kameniva

o odolnost kameniva vůči teplotě a zvětrávání

n odolnost proti drcení n sypná hmotnost a mezerovitost volně sypaného kameniva n vlhkost kameniva n objemová hmotnost zrn a nasákavost n ohladitelnost

n odolnost proti zmrazování a rozmrazování n zkouška síranem hořečnatým

1 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com

3.4.2008

Geometrické vlastnosti kameniva

Zrnitost

o ČSN EN 933-1 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 1: Stanovení zrnitosti – Sítový rozbor o ČSN EN 933-2 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 2: Stanovení zrnitosti – Zkušební síta, jmenovité velikosti otvorů

o sítový rozbor = roztřídění a oddělení materiálu do několika frakcí pomocí sady sít se sestupnou velikostí otvorů – praní a prosévání za sucha


Zrnitost

provedení a vyhodnocení zkoušky n zkušební navážka se zváží – hmotnost M1 n praní o ke zkušební navážce se přidá dostatečné množství vody, aby kamenivo bylo zcela pod vodou o vzorek se dostatečně promíchá, aby se dosáhlo dokonalého oddělení jemných částic o použije se síto 0,063 mm a ochranné síto (např. 1 mm nebo 2 mm), kamenivo s vodou se vylévá na ochranné síto a pokračuje se v praní tak dlouho až je voda protékající sítem 0,063 mm čirá o zůstatek na sítě 0,063 mm a ochranném sítě se vysuší do ustálené hmotnosti – hmotnost M2


Zrnitost

příprava zkušební navážky n zmenšení, vysušení do ustálené hmotnosti n hmotnost zkušební navážky – viz tabulka Pro kamenivo s jiným maximálním zrnem kameniva musí hmotnost zkušební navážky odpovídat nejblíže většímu zrnu kameniva uvedenému v tabulce. Pro kamenivo s objemovou hmotností zrn menší než 2,00 Mg/m3 nebo větší než 3,00 Mg/m3 se použije vhodná korekce pro korekce pro hmotnost zkušební navážky tak, aby hmotnost zkušební navážky měla přibližně stejný objem jako hutné kamenivo.


Zrnitost

n prosévání o vypraný a vysušený materiál se prosévá na sadě sít, kterou se ručně nebo mechanicky otřásá o síta se postupně odebírají a na jednotlivých sítech se ručně dokončí prosévání (materiál, který propadne se přidá na další síto) o zůstatky na jednotlivých sítech se zváží – hmotnosti R1, R2,…,Rn o na dno sady sít mohou propadnout jemné částice – hmotnost P


3.4.2008


Zrnitost

n vyhodnocení o vypočte se hmotnostní podíl zůstatků na sítech z celkové hmotnosti navážky M1 v procentech , vypočtou se součtová procenta hmotnosti původní navážky, které propadly každým sítem (% propadu zrn) o pro jemné částice (propad sítem 0,063 mm) platí f =

(M 1 − M 2 ) + P ⋅ 100 %


Zrnitost

zkušební síta n kovová tkanina (otvory < 4 mm) nebo děrovaný plech (otvory ≥ 4 mm) n pouze síta se čtvercovými otvory n jmenovité velikosti otvorů

M1

M1 hmotnost vysušené zkušební navážky [kg] M2 hmotnost vysušeného zůstatku na sítě 0,063 mm [kg] P hmotnost propadu jemných částic na dně [kg] o jestliže se součet hmotností Ri a P liší o více než 1% od hmotnosti M2, musí se zkouška opakovat

0,063 mm - 0,125 mm - 0,250 mm - 0,500 mm - 1 mm - 2 mm - 4 mm - 8 mm - 16 mm - 31,5 mm - 63 mm - 125 mm zvláštní síta – pro některé zkoušky

o grafické znázornění – čára zrnitosti


Zrnitost


Zrnitost


3.4.2008



o ČSN EN 933-4 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 4: Stanovení tvaru zrn – Tvarový index

Jednotlivá zrna ve vzorku kameniva jsou roztřiďována na kubická a nekubická pomocí dvoučelisťového posuvného měřítka na základě poměru L/E jejich délky a tloušťky. Kubická zrna mají poměr L/E ≤ 3, nekubická zrna mají poměr L/E > 3.

Tvarový index

o o

délka zrna L – největší rozměr zrna (největší vzdálenost dvou rovnoběžných tečných rovin povrchu zrna) tloušťka zrna E – nejmenší rozměr zrna (nejmenší vzdálenost dvou rovnoběžných tečných rovin povrchu zrna)

o frakce, kde d ≥ 4 mm a D ≤ 63 mm o frakce d/D musí splňovat podmínku D ≤ 2d, pokud není splněna musí se oddělit (proséváním dle ČSN EN 933-1) jednotlivá zrnění di/Di, pro která platí Di ≤ 2di

Tvarový index

Zrna s rozměrovým součinitelem jednoznačně jiným než 3 mohou být předběžně oddělena bez zkoušení měřítkem. Tvarový index SI (shape index) = hmotnostní podíl zrn s L/E > 3 z celkové hmotnosti zkoušených zrn v procentech.



příprava zkušební navážky

provedení a vyhodnocení zkoušky

Tvarový index

n zmenšení, vysušení do ustálené hmotnosti, prosetí na příslušných sítech n hmotnost zkušební navážky – viz tabulka Pro jiné horní velikosti zrna D se hmotnosti interpolují z hodnot v tabulce. Pro kamenivo s objemovou hmotností zrn menší než 2,00 Mg/m3 nebo větší než 3,00 Mg/m3 je nutná příslušná korekce hmotnosti zkušební navážky tak, aby se docílil přibližně stejný objem jako u kameniva běžné objemové hmotnosti.

Tvarový index

n zkušební navážka se zváží – hmotnost M0 n zkušební navážka, kde D ≤ 2d o odstraní se všechna zrna menší než di a větší než Di – prosévání dle ČSN EN 933-1 o zkušební navážka se zváží – hmotnost M1 o pomocí dvoučelisťového posuvného měřítka se posoudí délka L a tloušťka E a zrna nekubického tvaru (L/E > 3) se oddělí o zrna nekubického tvaru se zváží – hmotnost M2


3.4.2008


Tvarový index o vyhodnocení M SI = 2 ⋅ 100% M1 M1 M2 SI

hmotnost zkušební navážky [g] hmotnost nekubických zrn [g] tvarový index [%], zaokrouhluje se na celé číslo


Tvarový index

o pomocí dvoučelisťového posuvného měřítka se posoudí délka L a tloušťka E a zrna nekubického tvaru (L/E > 3) se oddělí o zaznamená se hmotnost zrn nekubického tvaru v každém ze zkoušených zrnění – hmotnost M2i o vyhodnocení pro nezmenšená zrnění

SI = ΣM1i ΣM2i SI

∑M ∑M

2i

⋅100 %

1i

součet hmotností zkoušených zrnění [g] součet hmotností nekubických zrn v každém zkoušeném zrnění [g] tvarový index [%], zaokrouhluje se na celé číslo


Tvarový index

n zkušební navážka, kde D > 2d o oddělí se jednotlivá zrnění di/Di, pro která platí Di ≤ 2di – prosévání dle ČSN EN 933-1 o zaznamená se hmotnost každého zrnění Mi a vypočítá se Vi procentuální podíl hmotnosti zrnění z celkové hmotnosti zkušební navážky M0 o vyřadí se všechna zrnění di/Di, která obsahují méně než 10% M0, jestliže některé ze zbývajících zrnění obsahuje méně než 100 zrn, musí se to uvést do protokolu o zkoušce o zrnění, která obsahují velký počet zrn, mohou být dále zmenšena – po tomto zmenšení musí zůstat v zrnění nejméně 100 zrn o zaznamená se hmotnost zrn, které mají být zkoušeny, v každém zbývajícím zrnění – hmotnost M1i


Tvarový index

o vyhodnocení pro zmenšená zrnění n vypočtou se procenta nekubických zrn v každém zkoušeném zrnění

M 2i ⋅100 % M 1i n vypočtou se procenta hmotnosti zrnění i ve zkoušeném vzorku n výsledný tvarový index SI je vážený průměr procent nekubických zrn SI i =

SI =

∑ (V ⋅ SI ) ⋅100% ∑V i

i

i

Vi SIi SI

procento hmotnosti zrnění i ve zkoušeném vzorku [%] procento hmotnosti nekubických zrn v zrnění i [%] tvarový index [%], zaokrouhluje se na celé číslo


3.4.2008



o ČSN EN 933-5 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 5: Stanovení tvaru zrn – Stanovení podílu drcených zrn v hrubém kamenivu

o frakce, kde d ≥ 4 mm a D ≤ 63 mm o frakce d/D musí splňovat podmínku D ≤ 2d, pokud není splněna musí se oddělit (proséváním dle ČSN EN 933-1) jednotlivá zrnění di/Di, pro která platí Di ≤ 2di

Podíl drcených zrn

o

o o o o

lomové plochy – plochy zrna oblázku s ostrými hranami, které vznikly drcením nebo přírodními vlivy, pokud jsou hrany drcených zrn otupené nebo zaoblené zvětráváním, považují se tyto povrchy za zaoblené ostrohranné zrno – zrno s lomovými plochami na 90 % povrchu (tc – totally crushed) drcené zrno – zrno s lomovými plochami na více než 50 % povrchu (c – crushed) zaoblené zrno – zrno s lomovými plochami na 50 % povrchu a méně (r – rounded) oblé zrno – zrno se zaoblenými plochami na více než 90 % povrchu (tr – totally rounded)


Zrna zkušební navážky se ručně třídí na drcená a zaoblená a určí se jejich hmotnostní podíl z celkové hmotnosti zkušební navážky. Ostrohranná a oblá zrna se ručně roztřídí z drcených a zaoblených zrn a opět se určí jejich hmotností podíl z celkové hmotnosti navážky.






n zmenšení, vysušení do ustálené hmotnosti – hmotnost M0, prosetí na příslušných sítech n hmotnost zkušební navážky – viz tabulka Pro jiné velikosti zrna kameniva D se může příslušná hmotnost zkušební navážky získat interpolací hodnot v tabulce.


n zkušební navážka se zváží – hmotnost M1 n zkušební navážka, kde D ≤ 2d o zrna zkušební navážky se rozprostřou na rovný povrch a ručně se oddělí drcená zrna (c) včetně ostrohranných zrn (tc) a zaoblená zrna (r) včetně oblých zrn (tr) o každá část se zváží – hmotnosti Mc a Mr o drcená zrna se rozprostřou na rovný povrch, ručně se oddělí ostrohranná zrna (tc) od ostatních a zváží se – hmotnost Mtc o zaoblená zrna se rozprostřou na rovný povrch, ručně se oddělí oblá zrna (tr) od ostatních a zváží se – hmotnost Mtr


3.4.2008



Mc,r,tc,tr M1 Cc,r,tc,tr

M c ,r ,tc,tr M1

⋅100%

hmotnosti drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn ve zkušební navážce [g] hmotnost zkušební navážky [g] hmotnostní podíl drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn ve zkušební navážce [%], zaokrouhluje se na celé číslo



o zrna v jednotlivých zrněních se roztřídí na drcená, zaoblená, ostrohranná a oblá stejným postupem jako v případě frakce D ≤ 2d – hmotnosti Mci, Mri, Mtci, Mtri o vyhodnocení pro nezmenšená zrnění C c,r ,tc,tr =

Podíl drcených zrn n zkušební navážka, kde D > 2d

o vyhodnocení

C c ,r ,tc ,tr =


∑M ∑M

ci ,ri ,tci,tri

⋅ 100%

o oddělí se jednotlivá zrnění di/Di, pro která platí Di ≤ 2di – prosévání dle ČSN EN 933-1 o zaznamená se hmotnost každého zrnění Mi a vypočítá se Vi procentuální podíl hmotnosti zrnění z celkové hmotnosti zkušební navážky M1 o vyřadí se všechna zrnění di/Di, která obsahují méně než 10% M1, jestliže některé ze zbývajících zrnění obsahuje méně než 100 zrn, musí se to uvést do protokolu o zkoušce o zrnění, která obsahují velký počet zrn, mohou být dále zmenšena – po tomto zmenšení musí zůstat v zrnění nejméně 100 zrn, zrnění mohou být zmenšeny, pokud obsahují větší počet zrn nad 200 o zaznamená se hmotnost zrn, které mají být zkoušeny, v každém zbývajícím zrnění – hmotnost M1i



o vyhodnocení pro nezmenšená zrnění n vypočtou se procenta drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn v každém zkoušeném zrnění

Cci ,ri ,tci ,tri =

M ci, ri ,tci ,tri M 1i

⋅ 100%

1i

ΣMci,ri,tci,tri součet hmotností drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn ve zkoušených zrněních [g] ΣM1i součet hmotností zkoušených zrnění [g] Cc,r,tc,tr hmotnostní podíl drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn ve zkušební navážce [%], zaokrouhluje se na celé číslo

n vypočtou se procenta hmotnosti zrnění i ve zkoušeném vzorku


3.4.2008



n výsledné hmotnostní podíly Cc,r,tc,tr jsou vážené průměry procent drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn

Cc ,r ,tc,tr =

∑ (V ⋅ C ∑V i

ci , ri ,tci ,tri

) ⋅100%

i

Vi Cci,ri,tci,tri Cc,r,tc,tr

procento hmotnosti zrnění i ve zkoušeném vzorku [%] procento drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn v zrnění i [%] hmotnostní podíl drcených, zaoblených, ostrohranných a oblých zrn ve zkušební navážce [%], zaokrouhluje se na celé číslo


Hodnota ekvivalentu písku o ČSN EN 933-8 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 8: Posouzení jemných částic – Zkouška ekvivalentu písku o ekvivalent písku se určuje pro frakci 0/2 drobného kameniva a štěrkopísku Zkušební navážka a malé množství koloidního roztoku se vloží do odměrného válce a protřepe se, aby se z povrchu zrn zkušební navážky uvolnil jílovitý povlak. Dalším rozplavením koloidním roztokem se jemné částice dostanou do suspenze nad zkušební navážku. Hodnota ekvivalentu písku SE se vypočítá jako procentuální podíl výšky usazeniny z celkové výšky koloidního materiálu.



o

proplachovací trubka

Hodnota ekvivalentu písku

o o o

proplachovací roztok – krystalický chlorid vápenatý CaCl2.6H2O nebo bezvodý chlorid vápenatý CaCl2, glycerin, roztok formaldehydu, destilovaná nebo demineralizovaná voda odměrné válce – vnitřní průměr (32 ± 0,5) mm, výška (430 ± 0,25) mm, vyznačené 2 rysky – (100 ± 0,25) mm ode dna a (380 ± 0,25) mm ode dna střásací zařízení proplachovací trubka


o souprava zkušebního pístu –při dosednutí příruby zkušebního pístu na horní okraj válce nesmí být vzdálenost mezi horní plochou příruby a dolní plochou hlavy pístu větší než 0,5 mm


3.4.2008




provedení a vyhodnocení zkoušky – uvedený postup se provede



n zmenšení n zkouška se provádí na frakci 0/2 při vlhkosti menší než 2 % a teplotě (23 ± 3)°C, vzorek se nevysušuje v sušárně n zkušební navážka se zmenší k získání dvou dílčích navážek n hmotnost každé dílčí navážky musí být 120 ⋅ (100 + w) 100

g

n w je vlhkost navážky


Hodnota ekvivalentu písku n střásání obsahu odměrného válce o válec se zazátkuje gumovou zátkou o upevní se na střásací zařízení a střásá se (30 ± 1) sekund, pak se odstaví

n proplachování o odměrný válec se odzátkuje, zátka se opláchne proplachovacím roztokem (všechen materiál se vrátí do válce) o proplachovací trubka se vloží do válce a zatlačí se na dno o proplachovací trubkou se přidává roztok a přitom se proplachovací trubka pomalu a rovnoměrně vytahuje při pomalém otáčení válce, proplachovací roztok čeří obsah a umožňuje jemným částicím vystoupit nahoru

pro obě dílčí navážky

n plnění odměrného válce o odměrný válec se naplní proplachovacím roztokem k nižší rysce na válci o za použití trychtýře se do odměrného válce vloží dílčí navážka, dlaní ruky se několikrát lehce poklepe na dno válce (uvolnění vzduchových bublinek, usnadnění navlhčení dílčí navážky) o dílčí navážka se ve válci ponechá nasáknout po dobu (10 ± 1) minut


Hodnota ekvivalentu písku o hladina roztoku má dosáhnout horní rysky současně s vytažením proplachovací trubice o doba usazování začíná ihned po vytažení proplachovací trubice

n měření o obsah odměrného válce se nechá usadit bez otřesů a vibrací po dobu (20 ± 0,25) minut o pravítkem se změří výška horní hladiny koloidního roztoku ode dna odměrného válce – výška h1 o do válce se ponoří souprava zkušebního pístu až koncová část dosedne na usazeninu, příruba se upevní k tyči pístu o změřením vzdálenosti mezi dolní plochou hlavy pístu a horní plochou příruby se stanoví výška usazeniny – výška h2


3.4.2008




Hodnota ekvivalentu písku n vyhodnocení

h

o pro dílčí navážky se stanoví se poměr 2 ⋅100% h1 zaokrouhluje se na 1 desetinné místo o pokud se oba poměry liší o více než 4 %, je nutné zkoušku opakovat o hodnota ekvivalentu písku SE se vypočítá jako průměr poměrů

h2 ⋅100% h1

pro dílčí navážky

zaokrouhluje se na celé číslo



o ČSN EN 933-9 Zkoušení geometrických vlastností kameniva - Část 9: Posouzení jemných částic – Zkouška methylenovou modří


Hodnota methylenové modře

o methylenová modř se určuje pro frakci 0/2 drobného kameniva a štěrkopísku Do suspenze zkušební navážky s vodou se přidává roztok methylenové modře (10 g/l). Adsorpce barevného roztoku zkušební navážkou je po každém přidání roztoku kontrolováno zkouškou zbarvení filtračního papíru k zjištění přítomnosti nevázaného barviva. Pokud je potvrzena přítomnost nevázaného barviva, vypočte se hodnota methylenové modře MB jako barvivo adsorbované jedním kilogramem zkoušené frakce.

Hodnota methylenové modře n zmenšení, vysušení do ustálené hmotnosti n prosetí sítem 2 mm n zmenšení – hmotnost 200 g

provedení a vyhodnocení zkoušky n zkušební navážka se zváží – hmotnost M1 n příprava roztoku o do kádinky se nalije (500 ± 5) ml destilované nebo demineralizované vody a přidá se vysušená zkušební navážka, důkladně se promíchá o byreta se naplní roztokem barviva


3.4.2008


Hodnota methylenové modře o mísící zařízení se ponoří asi 10 mm nad dno kádinky o pokud je ve zkušební navážce přítomno nedostatečné množství jemných součástí k získání barevného kruhu, přidává se kaolinit – do kádinky se přidá (30 ± 0,1) g kaolinitu vysušeného do ustálené hmotnosti a V´ ml roztoku barviva Objem V´ je objem roztoku barviva adsorbovaného 30 g kaolinitu, V´ = 30MBK. Hodnota methylenové modře kaolinitu se určuje stejným postupem, který je zde popsaný pro frakci 0/2, pouze je tato frakce nahrazena 30 g kaolinitu. Hodnota methylenové modře kaolinitu se zaokrouhluje na 1 desetinné místo a udává se v gramech adsorbovaných 100 g kaolinitu.


Hodnota methylenové modře o jestliže se neobjeví barevný kroužek, opakuje se přidávání 5 ml roztoku barviva a zkouška zbarvení po 1 minutě promíchávání až se barevný kroužek objeví o po objevení barevného kroužku se pokračuje v promíchávání bez dalšího přidávání roztoku barviva, v jednominutových intervalech se provádí zkouška zbarvení, pokud barevný kroužek během zmizí během prvních 4 minut, přidá se dalších 5 ml roztoku barviva, pokud zmizí během páté minuty, přidají se pouze 2 ml roztoku barviva

o v promíchávání a přidávání barviva se pokračuje tak dlouho, až kroužek nezmizí během 5 minut (u jílovitého materiálu může určitou dobu trvat než se dokončí adsorpce barviva) o zaznamená se celkový objem roztoku barviva přidaného do kádinky – objem V1


Hodnota methylenové modře n stanovení množství adsorbovaného barviva o filtrační papír se umístí na prázdnou kádinku nebo na jinou vhodnou podpěru tak, aby se většina jeho povrchu nedotýkala pevného materiálu ani kapaliny o obsah kádinky se promíchává po dobu 5 minut rychlostí (600 ± 60) otáček za minutu, následně se nepřetržitě promíchává rychlostí (400 ± 40) otáček za minutu do ukončení zkoušky o do kádinky se přidá 5 ml roztoku barviva, po uplynutí nejméně 1 minuty se provede zkouška zbarvení na filtračním papíru – skleněnou tyčinkou se odebere kapka roztoku z kádinky a odkápne se na filtrační papír, zkouška se považuje za pozitivní, jestliže se okolo středu vytvoří trvalý kroužek světle modré barvy šířky asi 1 mm


Hodnota methylenové modře n vyhodnocení o zkouška bez přidání kaolinitu MB = V1 ⋅10

M1

o zkouška s přidáním kaolinitu MB =

V1 − V ′ ⋅10 M1

součinitel 10 přepočítává objem použitého roztoku barviva na hmotnost barviva adsorbovaného jedním kilogramem zkoušené frakce M1 hmotnost zkušební navážky [g] V1 celkový objem přidaného roztoku barviva [ml] V´ objem roztoku barviva adsorbovaného kaolinitem [ml] MB barvivo, které adsorbuje 1 kg frakce 0/2 [g], zaokrouhluje se na jedno desetinné číslo


3.4.2008

Fyzikální a mechanické vlastnosti kameniva

Odolnost proti drcení



o ČSN EN 1097-2 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 2: Metody pro stanovení odolnosti proti drcení

n

o metody

n n

n n

zkouška Los Angeles (referenční metoda) zkouška rázem (alternativní metoda)

náplň koulí – 11 ocelových koulí o průměru 45 – 49 mm o hmotnosti 400 – 445 g, celková hmotnost koulí musí být 4690 – 4860 g náplň koulí – 11 ocelových koulí o průměru 45 – 49 mm o hmotnosti 400 – 445 g, celková hmotnost koulí musí být 4690 – 4860 g síta – 1,6 mm, 10mm, 11,2 mm nebo 12,5 mm, 14 mm zkouška se provádí na frakci kameniva 10/14, další podmínky – propad sítem 12,5 mm mezi 60 a 70 %, propad sítem 11,2 mm mezi 30 – 40 %

o metoda Los Angeles n

otlukový buben – dutý uzavřený válec o vnitřním průměru (711 ± 5) mm a vnitřní délce (508 ± 5) mm, otáčí se kolem své vodorovné rotační osy, po celé délce válce je otvor široký (150 ± 3) mm pro vložení vzorku, vnitřní povrch je přerušen přepážkou pravoúhlého tvaru stejné délky jako válec, šířky (90 ± 2) mm a tloušťky (25 ± 1) mm



Vzorek kameniva se omílá ocelovými koulemi při otáčení bubnu. Po předepsaném počtu otáček bubnu se zjistí množství materiálu, který zůstane na sítě 1,6 mm.


Odolnost proti drcení příprava zkušební navážky

n vzorek se proseje síty 10 mm, 11,2 mm nebo 12,5 mm a 14 mm – získání frakcí 10/11,2 nebo 10/12, 5 a 11,2/14 nebo 12,5/14 n každá frakce se samostatně propere a vysuší do ustálené hmotnosti n frakce se smíchají k získání upravené frakce 10/14 tak, aby vyhovovaly podmínkám n frakce 10/14 se zmenší – hmotnost (5000 ± 5) g


3.4.2008



provedení a vyhodnocení zkoušky n do vyčištěného bubnu se vloží koule a pak zkušební navážka n buben se uzavře a otočí se 500x při stejnoměrné rychlosti 31 - 33 otáček za minutu n kamenivo včetně jemných součástí a koule se vyjmou, pak se odstraní koule tak, aby nedošlo ke ztrátě jemných součástí n provede se sítový rozbor praním a proséváním s použitím síta 1,6 mm – ČSN EN 933-1



n vyhodnocení - součinitel Los Angeles LA je hmotnostní podíl propadu sítem 1,6 mm na celkové hmotnosti zkušební navážky v procentech

LA = m LA

5000 − m 50 hmotnost zůstatku na sítě 1,6 mm [g] součinitel Los Angeles [%], zaokrouhluje se na celé číslo



o ČSN EN 1097-3 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 3: Stanovení sypné hmotnosti a mezerovitosti volně sypaného kameniva


Volně sypané kamenivo

Sypná hmotnost volně sypaného kameniva je hmotnost vysušeného kameniva volně nasypaného do odměrné nádoby k objemu odměrné nádoby. Mezerovitost je podíl objemu mezer mezi zrny na celkovém objemu kameniva v odměrné nádobě, určuje se ze sypné hmotnosti volně sypaného kameniva


n vzorek se vysuší do ustálené hmotnosti n zmenšováním se získají 3 dílčí navážky – každá musí mít 120 – 150% hmotnosti potřebné pro naplnění nádoby n nejmenší objem nádoby – maximální zrno 4 mm – 1,0 l, maximální zrno 16 mm – 5,0 l, maximální zrno 31,5 mm – 10 l, maximální zrno 63 mm – 20 l

a objemové hmotnosti zrn kameniva.


3.4.2008




Volně sypané kamenivo n vyhodnocení

provedení a vyhodnocení zkoušky – uvedený postup se provede

o sypná hmotnost volně sypaného kameniva – průměr ze tří hodnot sypných hmotností dílčích navážek

pro všechny dílčí navážky

n suchá, prázdná a čistá nádoba se zváží – hmotnost m1 n s použitím lopatky se nádoba přeplní kamenivem – lopatka se nesmí opírat o okraj nádoby, konec lopatky nesmí být výše než 50 mm nad horním okrajem nádoby n přebytečné kamenivo nad horním okrajem nádoby se opatrně odstraní, povrch se zarovná pravítkem n naplněná nádoba se zváží – hmotnost m2



o mezerovitost – podíl objemu mezer mezi zrny z celkového objemu kameniva v nádobě v procentech

v= ρb ρp

v

ρ p − ρb ρp

⋅100%

sypná hmotnost volně sypaného kameniva [Mg/m3] objemová hmotnost vysušených zrn kameniva [Mg/m3], stanovuje se podle ČSN EN 1097-6 použitím zkušební navážky ze stejného laboratorního vzorku mezerovitost [%]

ρb =

m 2 − m1 V m1 m2 V ρb

hmotnost prázdné nádoby [kg] hmotnost nádoby se zkušební navážkou [kg] objem nádoby [l] sypná hmotnost volně sypaného kameniva [Mg/m3], zaokrouhluje se na dvě desetinná místa pro hutné kamenivo a na tři desetinná místa pro pórovité kamenivo


Vlhkost

o ČSN EN 1097-5 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 5: Stanovení vlhkosti sušením v sušárně o o

vlhkost je celkové množství volné vody ve zkušební navážce kameniva, voda může být z povrchu kameniva i z přístupných pórů kameniva pro stanovení vlhkosti se používá metoda sušením v sušárně, kamenivo se vysušuje do ustálené hmotnosti v sušárně s nuceným pohybem vzduchu a s termoregulací umožňující udržet teplotu (110±5) °C

o ustálená hmotnost kameniva – taková hmotnost kameniva, která se po vysoušení trvajícím nejméně jednu hodinu při teplotě (110±5)°C mění o méně než 0,1%


3.4.2008





Vlhkost

n zmenšení n nejmenší hmotnost zkušební navážky se určuje z hodnoty velikosti horního síta D – pro D ≥ 1,0 mm je hmotnost min. 2D kg, pro D < 1,0 mm je hmotnost min. 0,2 kg


Vlhkost

n miska/misky se vloží do sušárny o teplotě (110±5)°C a zkušební navážka se suší do ustálené hmotnosti M3 n dosažení ustálené teploty o miska se ochladí na pokojovou teplotu v exsikátoru, stanoví se hmotnost zkušební navážky Md1 odečtením hmotnosti misky M2 o miska se zkušební navážkou se vrátí do sušárny na dobu nejméně 1 hodina o opakuje se ochlazení a stanovení hmotnosti zkušební navážky Mdi o pokud se hmotnost navážky mezi dvěma stanoveními za sebou sníží o méně než 0,1% od Md1 bylo dosaženo ustálené hmotnosti, pokud se hmotnost navážky sníží o 0,1% nebo více postup se opakuje

Vlhkost

n miska/misky na zkušební navážku se vyčistí, vysuší a zváží – hmotnost M2 n zkušební navážka se rozprostře na misku/misky – tloušťka vrstvy nemá být větší než 2D mm, kamenivo se zrny 1 mm nebo menšími nemá mít tloušťku vrstvy větší než 2 mm, při větším podílu jemných částic je nutné tloušťku vrstvy zmenšit n miska/misky s vlhkou zkušební navážkou se zváží a stanoví se hmotnost zkušební navážky M1 odečtením misky/misek M2


Vlhkost

n ustálená hmotnost vysušené zkušební navážky M3 = Mdi, pokud se používá více misek, je hmotnost M3 součet dílčích hmotností Mdi pro jednotlivé misky n vyhodnocení – vlhkost w je hmotnost vody ve zkušební navážce vyjádřená jako procento celkové hmotnosti vysušené zkušební navážky w=

M1 − M 3 ⋅100 % M3

M1 M3

hmotnost vlhké zkušební navážky [g] ustálená hmotnost vysušené zkušební navážky [g]

w

vlhkost [%], zaokrouhluje se na 0,1%


3.4.2008



o

metoda s drátěným košem:

Objemová hmotnost a nasákavost ČSN EN 1097-6 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 6: Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti

Objemová hmotnost a nasákavost

o metody o o o o

n metoda s drátěným košem – pro frakce 31,5/63 n pyknometrická metoda – pro frakce 0,063/31,5 objemová hmotnost zrn vysušených v sušárně – poměr hmotnosti vzorku kameniva vysušeného v sušárně k objemu včetně pórů objemová hmotnost zrn – poměr hmotnosti vzorku kameniva vysušeného v sušárně k objemu bez pórů objemová hmotnost zrn nasycených vodou a povrchově osušených – poměr hmotnosti kameniva a vody v pórech k objemu bez pórů nasákavost – zvýšení hmotnosti vzorku kameniva vysušeného v sušárně v důsledku zaplnění pórů vodou


Objemová hmotnost a nasákavost provedení a vyhodnocení zkoušky n zkušební navážka se vloží do drátěného koše a ponoří do nádoby s vodou o teplotě (22 ± 3)°C, voda musí přesahovat přes horní okraj koše 50 mm n pro odstranění vzduchu se koš ihned po ponoření 25x zvedne asi 25 mm nad dno nádoby a opět se ponoří (jeden cyklus za sekundu) n koš s kamenivem se nechá ponořený ve vodě (24 ± 0,5) hodin n koš s kamenivem se protřepe a zváží – hmotnost M2, zaznamená se teplota vody

příprava zkušební navážky n zmenšení n hmotnost zkušební navážky – pro maximální zrno 63 mm – 15 kg, pro maximální zrno 45 mm – 7 kg, pro jiné velikosti maximálního zrna se hmotnost navážky interpoluje z uvedených hodnot n odstranění jemnějších částic promytím na sítech 31,5 mm a 63 mm, vzorek se nechá oschnout


Objemová hmotnost a nasákavost n koš s kamenivem se vyjme z vody, ponechá odkapat, kamenivo se po jednotlivých zrnech vyjme z koše na suchý hadřík, prázdný koš se ponoří do vody a zváží – hmotnost M3 n zrna kameniva se osuší, rozprostřou na druhý hadřík v jedné vrstvě a ponechají se v okolním prostředí (bez slunečního světla nebo jiného zdroje světla) dokud nezmizí viditelný vodní film, ale kamenivo má stále mokrý vzhled, kamenivo se zváží – hmotnost M1 n kamenivo se vysuší do ustálené hmotnosti a zváží – hmotnost M4


3.4.2008


Objemová hmotnost a nasákavost n vyhodnocení o objemová hmotnost zrn ρa = ρ w

M4 M 4 − (M 2 − M 3 )

o objemová hmotnost zrn vysušených v sušárně M4 ρ rd = ρ w M 1 − (M 2 − M 3 ) o objemová hmotnost zrn nasycených vodou a povrchově osušených ρ ssd = ρ w

M1 M 1 − (M 2 − M 3 )


Objemová hmotnost a nasákavost o nasákavost – po ponoření do vody na 24 hodin M − M4 WA24 = 1 ⋅100% M4 M1 M2 M3 M4 ρw ρa ρrd ρssd WA24


Objemová hmotnost a nasákavost pyknometrická metoda pro frakci 4/31,5 a 0,063/4: příprava zkušební navážky n zmenšení n hmotnost zkušební navážky – pro maximální zrno 31,5 mm – 5 kg, pro maximální zrno 16 mm – 2 kg, pro maximální zrno 8 mm – 1 kg, pro jiné velikosti maximálního zrna se hmotnost navážky interpoluje z uvedených hodnot, hmotnost zkušební navážky pro frakci 0,063/4 nesmí být menší než 1 kg

hmotnost vodou nasyceného a povrchově osušeného kameniva [g] hmotnost nasyceného kameniva ponořeného ve vodě v koši [g] hmotnost prázdného koše ve vodě [g] hmotnost kameniva vysušeného v sušárně na vzduchu [g] hustota vody při zaznamenané teplotě [Mg/m3] objemová hmotnost zrn [Mg/m3], zaokrouhluje se na 2 desetinná místa objemová hmotnost zrn vysušených v sušárně [Mg/m3], zaokrouhluje se na 2 desetinná místa objemová hmotnost zrn nasycených vodou a povrchově osušených [Mg/m3], zaokrouhluje se na 2 desetinná místa nasákavost [Mg/m3], zaokrouhluje se na 1 desetinné místo


Objemová hmotnost a nasákavost n odstranění jemnějších částic promytím na sítech 4 mm a 31,5 mm pro frakci 4/31,5 a na sítech 0,063mm a 4 mm pro frakci 0,063/4, vzorek se nechá okapat


3.4.2008


Objemová hmotnost a nasákavost provedení a vyhodnocení zkoušky n zkušební navážka se vloží do pyknometru do vody o (22 ± 3)°C, převalováním a protřepáváním pyknometru se odstraní vzduchové bubliny n pyknometr se ponechá ve vodní lázni o teplotě (22 ± 3)°C po dobu (24 ± 0,5) hodin, poté se odstraní zbytek vzduchových bublin jemným převalováním a třepáním nebo vakuováním n pyknometr se přeplní vodou a přikryje se víkem, vnější povrch se osuší, pyknometr se zváží – hmotnost M2, zaznamená se teplota vody

n kamenivo se vyjme z vody, nechá se okapat, pyknometr se naplní vodou přikryje se víkem, osuší a zváží – hmotnost M3




Objemová hmotnost a nasákavost n frakce 4/31,5 - kamenivo se umístí na suchý hadřík v jedné vrstvě a ponechá se v okolním prostředí (bez slunečního světla nebo jiného zdroje světla) dokud nezmizí viditelný vodní film, ale kamenivo má stále mokrý vzhled, kamenivo se zváží – hmotnost M1 n frakce 0,063/4 – kamenivo se rovnoměrně rozprostře na dně plochého tácu a vystaví se slabému proudu horkého vzduchu, aby se odpařila povrchová vlhkost, vzorek se nechá vychladnout na pokojovou teplotu, při sušení i chladnutí se vzorek v častých intervalech promíchává



n posouzení zda bylo dosaženo povrchového osušení u frakce 0,063/4 – kuželovitá forma se naplní částí zkušební navážky, povrch se lehce udusá pěchem (25x po celé ploše otvoru horní části formy, forma se opatrně zvedne, podle tvaru a rozpadnutí kužele kameniva se hodnotí povrchové osušení n kamenivo se vysuší do ustálené hmotnosti a zváží – hmotnost M4


3.4.2008





n vyhodnocení

o nasákavost – po ponoření do vody na 24 hodin

o objemová hmotnost zrn M4 ρa = M 4 − (M 2 − M 3 )

WA24 =

M1 M2 M3 M4 ρa ρrd

o objemová hmotnost zrn vysušených v sušárně M4 ρ rd = M 1 − (M 2 − M 3 ) o objemová hmotnost zrn nasycených vodou a povrchově osušených ρ ssd =

M1 M 1 − (M 2 − M 3 )

ρssd WA24

M1 − M 4 ⋅100 % M4

hmotnost vodou nasyceného a povrchově osušeného kameniva [g] hmotnost pyknometru s kamenivem nasyceným vodou [g] hmotnost pyknometru naplněného pouze vodou [g] hmotnost kameniva vysušeného v sušárně na vzduchu [g] objemová hmotnost zrn [Mg/m3], zaokrouhluje se na 2 desetinná místa objemová hmotnost zrn vysušených v sušárně [Mg/m3], zaokrouhluje se na 2 desetinná místa objemová hmotnost zrn nasycených vodou a povrchově osušených [Mg/m3], zaokrouhluje se na 2 desetinná místa nasákavost [Mg/m3], zaokrouhluje se na 1 desetinné místo



o ČSN EN 1097-8 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 8: Stanovení hodnoty ohladitelnosti

o materiály

Ohladitelnost

Ohladitelnost n

přírodní zrnitý smirek – předepsaná zrnitost viz tabulka

n

přírodní smirková moučka – předepsaná zrnitost viz tabulka

o kamenivo frakce 7,2/10 o 2 části zkoušky n n

dílčí navážky jsou vystaveny působení ohlazování zkušebním přístrojem pro zrychlené ohlazování stav ohlazení na každé zkušební navážce se zjišťuje zkouškou třením

Zjišťuje se odolnost hrubého kameniva vůči ohlazování koly aut za podmínek podobných podmínkám na povrchu vozovky.


3.4.2008


Ohladitelnost n n


Ohladitelnost

srovnávací kámen – z odsouhlaseného zdroje, střední hodnota odladitelnosti PSV 50 -60 referenční kámen pro zkoušky třením – z odsouhlaseného zdroje, pro posouzení nových třecích patek a kontrolu zkušebního zařízení pro zkoušku třením, střední hodnota odladitelnosti PSV 50 – 60

o zkušební zařízení n

přístroj na zrychlené ohlazení – kolo pro uchycení 14 vzorků, dvě plná kola s pneumatikami, dávkovací zařízení pro smirek a smirkovou moučku, vahadlo se závažím, které přitlačuje povrch kola s pneumatikou ke kolu se vzorky

n přístroj na stanovení tření – gumová třecí patka, zařízení na nastavení ramene kyvadla do vodorovné osy a jeho uvolnění, kruhová zkušební stupnice (stupnice F) – od 0 do 100


Ohladitelnost


Ohladitelnost

příprava dílčích navážek n n n n

zmenšení prosetí pro získání frakce 7,2/10 hmotnost zkušební navážky neméně 2 kg do kovové formy se nahodile v jedné vrstvě vyskládá 36 – 46 zrn kameniva, zrna se ukládají co nejtěsněji vedle sebe, nejrovnější plocha zrn se pokládá na dno formy, mezery mezi zrny se vyplní do výšky tří čtvrtin drobným kamenivem (pískem), forma se vyplní pryskyřicí, po ztvrdnutí pryskyřice (obvykle po 30 minutách) se vzorek vyjme z formy a drobné kamenivo se odstraní kartáčem – připraví se 4 vzorky z každého kameniva


3.4.2008


Ohladitelnost

n stejným způsobem se připraví 4 vzorky ze srovnávacího kamene, hmotnost srovnávacího kamene pro zmenšení a prosetí je nejméně 1 kg


Ohladitelnost

o vzorky se uloží do vody o teplotě (20 ± 2)°C na dobu 30 - 120 minut, ihned po vyjmutí z vody se provede zkouška třením

n zkouška třením o kyvadlo se uchytí do vodorovné polohy, při uvolnění se na stupnici (stupnice F) označí nula tam, kde se začne vracet pohyb kyvadla o vzorek se pevně přichytí tak, aby jeho delší strana ležela v dráze kyvadla, vzorek se umístí tak, aby se patka pohybovala v obráceném směru než je směr pohybu kol auta o výška ramene kyvadla se nastaví tak, aby při průchodu po povrchu vzorku byla třecí patka v dotyku se vzorkem po délce (76 ± 1) mm o povrch vzorku a třecí patka se hodně navlhčí vodou o rameno kyvadla uchyceného do vodorovné polohy se uvolní, na stupnici se zaznamená hodnota, kdy pohyb kyvadla dosáhnul bodu obratu


Ohladitelnost

provedení a vyhodnocení zkoušky n zrychlené ohlazování vzorků o v předepsaném pořadí se uchytí 14 vzorků po obvodu kola – 2 vzorky od každého zkoušeného kameniva (6 druhů kameniva) + 2 vzorky ze srovnávacího kamene, chybějící vzorky se doplní rezervním kamenivem o kolo se vzorky se roztočí rychlostí (320 ± 5) otáček za minutu, kolo s pneumatikou pro smirek se přitlačí na povrch vzorků a rovnoměrně se dávkuje smirek s vodou, doba otáčení (180 ± 1) minut, po dokončení se vzorky umyjí vodou pro odstranění smirku o kolo s pneumatikou se vymění a ohlazování vzorku se opakuje stejným způsobem s dávkováním smirkové moučky a vody


Ohladitelnost n vyhodnocení

o pro každé kamenivo i pro srovnávací kámen se vypočte průměrná hodnota ze dvou vzorků kameniva v dílčí zkoušce, pro každé kamenivo jsou 2 dílčí zkoušky → 2 výsledky o pro každé zkoušené kamenivo se vypočte průměrná hodnota S ze čtyř vzorků kameniva (sečtení hodnot z obou dílčích zkoušek a vydělení dvěma) o vypočte se průměrná hodnota C ze čtyř vzorků srovnávacího kamene (sečtení hodnot z obou dílčích zkoušek a vydělení dvěma) o všechny průměrné hodnoty se zaokrouhlují na 1 desetinné místo o vypočte se hodnota PSV (polished stone value)

PSV = S + 52,5 − C


ZKOUŠENÍ KAMENIVA. Přehled základních zkoušek PDF created with pdffactory Pro trial version

Recommend Documents