P ehled výsledk
ešení projektu VAV SP/2d4/16/08
Zjišt ní chyb jících údaj o biologii a ekologii vydry í ní: vytvo ení modelu vývoje populace 1. 1.1.
ešitelský tým ešitelské pracovišt : ALKA Wildlife, o.p.s
ešitel: Mgr. Kate ina Poledníková, spolu ešitelé z pracovišt : Mgr. Lukáš Poledník, Ph.D., Mgr. Václav Beran, terénní pracovníci: Gašpar amlík, Sergi Munne, Mgr. Petra Št pánková, RNDr. Aleš Toman, Št pán Zápoto ný, dobrovolník: Sandra Tomljenovic
1.2.
Spolu ešitelské pracovišt : Agentura ochrany p írody a krajiny R
Odpov dný spolu ešitel: Ing. Václav Hlavá , spolu ešitelé z pracovišt : Mgr. Tereza Mináriková, Mgr. Jitka V trovcová
1.3.
Spolu ešitelské pracovišt : Ústav biologie obratlovc AV R, v.v.i.
Odpov dný spolu ešitel: Mgr. Petra Hájková, spolu ešitelé z pracovišt : Mgr. Barbora Zemanová, další pracovníci: Mgr. Veronika Sládkovi ová, Mgr. Jan Zima (ml.), Mgr. Radka Poláková, Bc. Lenka Gettová
1.4.
Externí spolupracovníci:
Na projektu dále spolupracovali zejména tito odborníci: MVDr. Petr Fictum (VFU Brno), MVDr. Tomáš Fichtel, Ph.D. (FVL Brno), MVDr. František Kostka (SVÚ Jihlava), MVDr. Zden k Andreas, MVDr. Lud k Ku era, Dr. Manlio Marcelli (Lutria snc., Itálie), Dr. Romina Fusillo (Lutria snc., Itálie), pracovníci eského nada ního fondu pro vydru a pracovníci Stanice Pavlov, o.p.s.
2. Cíl projektu Cílem projektu bylo zjistit a následn zhodnotit chyb jící údaje týkající se biologie a ekologie vydry í ní (Lutra lutra) a navrhnout opat ení k zajišt ní efektivní ochrany tohoto druhu a vhodný management populace. Vydra í ní (Lutra lutra) byla v minulosti rozší ena po celém území eské republiky. V d sledku lovu pro kožešinu, pytláctví, zhoršování kvality vody a potravní nabídky v tekoucích vodách došlo ve 20. století k silnému poklesu po etnosti, který se blížil hranici vyhynutí. Z d vodu rapidního úbytku je vydra í ní v eské republice chrán ná od roku 1947. Od konce 80. let byl zaznamenán nár st areálu rozší ení vydry í ní, který stále pokra uje. S obnovou p vodního areálu rozší ení a vzr stající po etností druhu však nar stají i pochybnosti o smyslu ochrany vydry a realizace programu pé e pro tento druh. Pokud má být ochrana vydry í ní efektivní a udržitelná v dlouhodobém m ítku, musí být podložena objektivními údaji z oblasti biologie a ekologie. V p ípad konfliktního druhu je tato pot eba o to d ležit jší, že tyto údaje jsou pot ebné také jako podklad p i jednání zainteresovaných
stran a proto, že zavedení i zrušení jednotlivých opat ení m že siln ovlivnit pr b h konfliktu. Navržený projekt proto ešil otázky týkající se popula ní ekologie a kvantitativního modelování vývoje populace.
3. Metodika ešení Sb r a analýzy dat byly rozd leny do p ti základních okruh . První dva okruhy se týkaly sb ru základních dat a popisu situace: stav populace vydry í ní a dynamika populace vydry í ní. Další okruh zahrnoval komplexní analýzy dat získaných z prvních dvou okruh a modelování. Cílem posledních dvou okruh bylo na základ p edchozích analýz zhodnotit a navrhnout jednotlivá opat ení pro efektivní ochranu vydry í ní: management populace a další managementová opat ení. V rámci projektu byly jednak kompletovány a analyzovány dosavadní údaje o populaci vydry í ní v eské republice získané nap íklad p i celonárodních mapováních, p i pravidelném monitoringu a z d ív jších výzkumných projekt . V tšina údaj byla ale získána vlastním terénním sb rem dat, který probíhal od za átku až do konce projektu. Pro sb r nových dat byla použita ada r zných metod a zejména jejich kombinací byly získány velmi cenné údaje. P ehled o použitých metodách a jejich použití je uveden v následující tabulce. Metoda Stopování na sn hu
Mapování výskytu
Telemetrické sledování
Sb r uhynulých jedinc a specifické analýzy t chto kadaver : pitva, rentgen, ezy zub , analýzy DNA
Genetická analýza trusu
Sledování pomocí fotopastí a
Použití Popula ní hustoty, podíl rozmnožujících se samic v populaci, velikost vrhu Velikost populace, r st populace, vliv vn jších faktor na populaci Struktura populace, sociální systém, zapojení samc a samic do reprodukce, dispersal Mortalita, p í iny smrti, velikost vrhu, plodnost, pom r pohlaví, genetická variabilita populace, propojenost populací, tok gen Struktura populace, sociální systém, zapojení samc a samic do reprodukce, dispersal Velikost vrhu, sociální
Použitá data Data z d ív jších projekt i nov získaná v rámci tohoto projektu, údaje od roku 2003 Data ze t í celonárodních mapování provedených v letech 1989-1992, 19972001, 2006 V rámci projektu sledováno 9 jedinc , analýzy zejména v kombinaci s genetickou analýzou trusu v oblasti Údaje z d ív jších sb r byly zkompletovány a sjednoceny, p ípadn dopln ny a provedeny další analýzy u zp tn získaného materiálu, sb r a analýzy nových jedinc Analýzy zejména v kombinaci s telemetrickým sledováním V sou asnosti pouze
PIT tag ip Deskriptivní nestrukturovaný model Životní tabulky PVA analýzy
4. P ehled výsledk 4.1.
systém Deskriptivní analýza r stu populace Deskriptivní analýza r stu populace Prediktivní analýza r stu populace, simulace odlovu
dopl ková data Data o distribuci a hustotách Data o mortalit a natalit Data o mortalit a natalit
ešení
Ov ení p esnosti a efektivnosti n kterých metod výzkumu
Krom standardních metod (nap . telemetrické sledování, genetické analýzy kadaver ) byly v pr b hu projektu také testovány nové zp soby studia vyder – pomocí fotopastí a PIT tag ip a byly navzájem porovnány dv již v minulosti používané metody výzkumu vyder: genetická analýza trusu a stopování na sn hu. P i stopovacích akcích byl zárove sbírán trus pro genetické analýzy, a tak mohly být ob metody p esn srovnány. Ze srovnání vyplynulo, že ob metody mají svá úskalí. Na v tších tocích m že být odlišení stopních drah více jedinc na stejném úseku nep esné. Naopak n kte í jedinci nejsou metodou analýzy trusu zachyceni. Bu to nebyl nalezen žádný trus konkrétního jedince nebo žádný z nalezených vzork nebyl dostate né kvality, aby mohla být DNA úsp šn analyzována. Populace byla také sledována pomocí sít fotopastí za ú elem získání více dat o natalit . Z dosavadních výsledk je z ejmé, že nejd ležit jším faktorem pro efektivitu metody je výb r místa i zp sob umíst ní p ístroje na monitorovací ploše. Z videozáznam je možné rozeznat v tší i menší jedince, rodiny, kojící samice a samice v pokro ilém stádiu b ezosti, n kdy samce. V rámci projektu bylo také testováno použití pasivních ip (implantovány telemetricky sledovaným zví at m), zví ata byla monitorována pomocí antén umíst ných v tocích. Zdá se, že technologie ale zatím není natolik dostate ná, aby se tato metoda dala použít pro výzkumné ú ely.
4.2. Hustoty vyd í populace a vztah k faktor m prost edí, kapacita prost edí Stopováním jedinc na erstvém sn hu byly zjiš ovány hustoty populace p i r zných podmínkách: odlišná prost edí, odlišné klimatické podmínky a oblasti s odlišnou historií osídlení vydrou a v odlišné pozici ve vztahu k aktuálnímu rozší ení. Hustoty vyder se v jednotlivých kvadrátech pohybovaly od 1 po 19 dosp lých jedinc na ploše 100 km2. (Nejv tších známých hustot dosahuje populace vyder na T ebo sku, tam stopování provedl Roche a kolektiv (Roche 2004) a zjistili hustotu 26 dosp lých jedinc na 100 km2). Výsledek analýz ukazuje silný lineární vztah mezi hustotami dosp lých vyder a délkou rybni ních b eh v oblasti. Existence tohoto regresního vztahu potvrzuje, že v oblastech dlouhodob obsazených populací vyder jsou hustoty limitovány ur itým faktorem (tedy je
dosaženo nosné kapacity prost edí), a že tímto faktorem jsou rybníky. Rybníky jsou zastupujícím faktorem. Primárn p í inným faktorem je pravd podobn potrava v rybnících. Rybníky p edstavují pro vydru í ní významný zdroj potravy. Hustoty rybích obsádek v rybnících bývají ádov n kolikrát v tší než hustoty rybích populací v tekoucích vodách. V dlouhodob obývaných oblastech jsou tedy hustoty vyd í populace ur ované z velké ásti práv množstvím tohoto potravního zdroje. Rybníky jsou tak v našem prost edí významným regula ním faktorem, který ovliv uje kapacitu prost edí vydry í ní. Analýzou dat ale nebylo možné zjistit, jakým konkrétním mechanismem dochází k samoregulaci populace vydry í ní. Popula ní r st p i dosažení kapacity prost edí m že být snížen zm nou proces natality nebo mortality nebo obou. P i v tší konkurenci o potravní zdroje nap íklad mohou mít samice menší vrh, m že docházet k v tší mortalit mlá at nebo se m že do reprodukce zapojit mén samic. P i vyšších hustotách m že docházet ke zvýšení agresivity mezi jedinci a tím i mortalit atd. Sulkava a kol. (2007) prokázal, že p i dosažení kapacity prost edí je velikost vrhu vydry í ní menší, než v r stové fázi populace.
4.3.
Velikost populace
Velikost populace byla odhadnuta zp tn pro roky, ve kterých prob hla celonárodní mapování výskytu vydry í ní, a to na základ výskytu vyder a hustot vypo tených dle regresního vztahu mezi po ty vyder a množstvím rybni ních b eh v kraji. Odhady byly vypo teny pro dosp lé jedince. Pro jednotlivá období byly odhadnuty po ty následovn : pro rok 1990 730 dosp lých jedinc , pro rok 2000 1390 dosp lých jedinc a pro rok 2006 2480 dosp lých jedinc .
4.4.
R st populace a vliv faktor na rychlost a sm r r stu
Výsledky celonárodních mapování v letech 1989-1992, 1997-2000, 2006 (Toman 1992, Ku erová a kol. 2001, Poledník a kol 2007) ukazují jasný trend obnovy bývalého areálu rozší ení vydry na našem území. Doposud ale nebyly analyzovány p í iny této obnovy p vodního areálu. Již letmý pohled na mapy rozší ení v jednotlivých letech ukazuje, že se vydry z p vodní populace neší ily všemi sm ry, ale n kterými sm ry postupovala rekolonizace rychleji. Použitím dynamických model obsazenosti jsme se pokusili nalézt p í iny i vysv tlující faktory t chto zm n areálu. P edpokládali jsme, že hlavním d vodem nár stu areálu je pokles antropogenního tlaku na životní prost edí vyder. Tento tlak a jeho zm ny jsme se pokusili vyjád it pomocí zm n ve využívání krajiny zaznamenaných díky dostupným satelitním snímk m z let mezi jednotlivými národními mapováními výskytu vydry. Pro modelování vývoje rozší ení vydry í ní jsme použili dynamický model obsazenosti (Mackenzie a kol. 2002), pomocí kterého jsme pro každý mapovací tverec a národní mapování odhadli p vodní obsazenost a pravd podobnost kolonizace i lokálního vymizení vyder v daném tverci b hem následujících let. Pravd podobnost kolonizace i vymizení vyder v daném tverci jsme se pak pokusili vysv tlit pomocí souboru prom nných charakterizujících p írodní pom ry ve tverci a antropogenního tlaku. Modelování ukázalo, že v po áte ní fázi (rok 1992) bylo rozší ení vyder v eské republice dáno p edevším kvalitou p írodního prost edí (významný vliv rybník ) a nízkým antropogenním tlakem (podíl urbanizace, intenzivního zem d lství a pr myslu). Další vývoj
rozší ení vyder byl dán p edevším zm nami v zem d lském využití krajiny s tím, že oblasti s poklesem intenzity zem d lského využívání byly kolonizovány d íve, a to v obou sledovaných obdobích (1990-2000 a 2000-2006). Významný byl také vliv p ítomnosti/nep ítomnosti vyder v sousedních tvercích, kolonizace tedy probíhala postupn od p vodních zdrojových populací. Pokles intenzity zem d lského využívání krajiny je zástupným faktorem použitým p i analýze dat. Z stává ale otázkou, jaký je p í inný faktor, který m l vliv na kolonizaci území, v úvahu p ichází nap . množství PCB i jiných škodlivých látek ve vod .
4.5.
Pom r pohlaví
Pom r pohlaví u potomstva druhu jako je vydra í ní by m l být vyrovnaný. Aktuální stav populace však m že zp sobovat adaptivní odchylky ve prosp ch jednoho i druhého pohlaví. Pom r pohlaví v dalších vývojových stádiích souvisí s rozdílným p ežíváním pohlaví v jednotlivých v kových kategoriích. Pohlaví bylo sledováno u nalezených uhynulých jedinc , u odchycených jedinc pro telemetrické sledování i u nalezeného trusu i chlup pro genetické analýzy. Pom r pohlaví se lišil mezi soubory získanými jinou metodou: u uhynulých nalezených jedinc p = 0,64 (podíl samci/všichni jedinci), u odchycených jedinc p = 0,42, z nalezeného trusu a chlup p = 0,47. Zjišt ný pom r pohlaví byl vychýlen v d sledku metodických chyb, ob pohlaví mohou mít p i použití r zných metod výzkumu rozdílnou zachytitelnost vlivem rozdílného chování. Dosavadní data tedy nep inesla žádné údaje o možném vychýlení pom ru pohlaví vyder v eské republice.
4.6.
P í iny mortality
Zjišt ní p í in mortality a alespo p ibližný odhad po tu nelegáln zabitých vyder je jedním z nejd ležit jších údaj pro zhodnocení hlavních rizikových faktor a pro návrh managementových opat ení. P í iny smrti byly zjiš ovány u nalezených uhynulých jedinc . Významným nedostatkem metody je, že nalezení uhynulých jedinc je siln závislé na p í in smrti. Celkový obraz p í in smrti je tedy výrazn zkreslený. Je však možné provést zhodnocení na základ srovnání, nap . jednotlivých asových úsek , region a srovnání se sousedními zem mi. Z celkového souboru dat se u 76,4 % nalezených jedinc jednalo o kolize s dopravními prost edky, 3,3 % jedinc uhynulo p irozenou nenásilnou smrtí, 6,9 % násilnou smrtí a 13,5 % jedinc uhynulo na základ jiné p í iny smrti, která se nedala jednozna n ozna it jako násilná i nenásilná. V p ípad kolizí s dopravními prost edky se až na jeden p ípad (úhyn na železni ní trati) jednalo o úhyny na silnici. Mezi p í iny smrti nenásilné pat í velmi špatná kondice, stá í a nemoci. Na základ pitvy lze tyto p í iny odlišit jen n kdy, v tšinou je jako p í ina uvedena kondice (velmi vyhublé zví e), i když p vodní p í inou m že být neobjasn ná nemoc i stá í. Z nemocí byla v jednom p ípad prokázána psinka. Do kategorie nenásilná smrt pat í také predace mlá at a vnitrodruhová agresivita – smrt jako následek zran ní. Do kategorie násilná smrt pat í úmyslné zabíjení vyder ze strany lidí za použití želez, zást el, ubití a trávení. Zejména trávení se rozmohlo v posledních letech. Od roku 2006 bylo prokázáno šest p ípad , p i kterých zahynulo celkem 14 jedinc vydry í ní. Ve všech p ípadech byl jako jed prokázán karbofuran, insekticid v dnešní dob již nepovolený pro
použití, ale d íve b žn používaný v zem d lství, proto je pravd podobn velmi jednoduše dostupný. V posledních letech se karbofuran stává oblíbeným nástrojem jak se zbavit necht ných predátor , zejména dravc , ale také šelem. Poslední kategorii tvo í takové p ípady, které nešlo jednozna n za adit do p edchozích t í kategorií. Ve dvou p ípadech bylo zví e pokousáno neznámým zví etem, v dalších p ti p ípadech šlo o pokousání psem. V této kategorii jsou za azena také všechna mlá ata nalezená bez matky. P í inou mohl být úhyn matky z r zných d vod nebo úmyslné opušt ní mlád te ze strany matky. Do poslední kategorie pat í také p ípady, kdy ani z okolností nález ani pitvou nebylo možné ur it p í inu smrti. Ve v tšin p ípad se jedná o zví ata nalezená v krajin , v dobré kondici a bez jakýchkoliv patologických nález i traumat. Srážka s vozidlem je nej ast jší p í inou úmrtí u nalezených jedinc . V období 1990 - 2000 byl podíl nižší (60 %). V dalších dvou p tiletých obdobích podíl sražených jedinc narostl, v obou obdobích na 80 %. Toto srovnání podporuje vliv vzr stající intenzity dopravy na úmrtnost vydry í ní. Násilná smrt výrazn narostla z 2 % na 11 %. Tento nár st je zp soben používáním karbofuranu v posledních 5 letech. Podíl p í in smrti se liší mezi samci a samicemi. Samci jsou výrazn náchyln jší na úmrtí na silnicích než samice.
4.7.
Mortalita, p ežívání, v ková struktura
Mortalita/p ežívání je jedním ze dvou základních proces ur ujících zm ny populace a jsou jedním ze základních vstupních parametr v simula ních modelech. P ežívání bylo sledováno ur ením v ku nalezených uhynulých jedinc . V k byl ur ován z p ír stkových linií cementové vrstvy horního špi áku. Nejstarší zaznamenaný jedinec byl 15letý samec, nejstarší samice m la 13 let. Analýza dat p ežívání v subadultním a adultním období ukázala zejména jeden zajímavý jev: postupný nár st míry mortality v prvních 7 letech života. U takových druh jako je vydra í ní, lze p edpokládat, že míra mortality bude vysoká u mlá at a subadultních jedinc , poté bude st edn vysoká a zvýší se až v období stá í. Výsledky ale ukazují jiný pr b h. V tšina jedinc uhynula po kolizi s dopravními prost edky. Dosud p evažoval názor, že na silnicích hynou mladí dispergující samci, kte í jsou nezkušení a v období rozptylu se pohybují na dlouhé vzdálenosti a p ekra ují tak velké množství komunikací. To však neodpovídá zjišt ným údaj m. Formulovali jsme proto novou hypotézu na základ zkušeností z telemetrického sledování jedinc : dispergující jedinci se pohybují tak, že v pr m ru urazí menší vzdálenosti a p ekonají tak mén komunikací než dosp lí jedinci obhajující své domovské okrsky. Dosp lí jedinci jsou tak náchyln jší na úmrtí na silnicích. Vyšší míra mortality v dosp lém v ku je velmi d ležitým výsledkem, který má dopad na zhodnocení n kterých opat ení a simulací. Na mortalitu na silnicích jsou náchyln jší dosp lá zví ata, tedy zví ata zapojující se do reprodukce, nejde tedy o úmrtí „p ebyte ných“ jedinc z populace. Pokud dojde ke zvýšení mortality z jiného d vodu, nelze pravd podobn po ítat s kompenza ní mortalitou. Je samoz ejmé, že p es sebev tší snahu zajistit co nejvíce uhynulých jedinc , není možné získat všechny kadavery. Detekovatelnost tedy nikdy nedosáhne hodnoty 1 (získání každého uhynulého zví ete). Výše detekovatelnosti závisí jednak na zp sobu sb ru (zejména množství spolupracujících osob) a také velmi siln závisí na samotné p í in smrti. Vzhledem k tomu, kde se lidé v krajin pohybují, je nalezení jedince uhynulého na silnici n kolikanásobn vyšší než nalezení jedince uhynulého v d sledku nemoci, které se nap . ukryje v hustém porostu a
tam pomalu uhyne. Matematickou simulací byla odhadnuta sou asná detekovatelnost uhynulých jedinc vydry í ní.
4.8.
Po et mlá at (velikost vrhu)
Po et mlá at (velikost vrhu) lze m it v r zných v kových t ídách a klesá v závislosti na p ežívání v jednotlivých t ídách. Velikost vrhu je základní charakteristikou mající vztah k natalit , mí e natality, plodnosti. V pr b hu projektu byly zaznamenávány po ty placentárních skvrn v d loze, po et mlá at u telemetrovaných jedinc , po et mlá at zaznamenaných fotopastmi a po et mlá at p i stopování na sn hu. Maximální zaznamenaná velikost vrhu byla t i mlá ata. Pr m rná velikost vrhu zaznamenaná p i stopování na sn hu byla 1,69.
4.9.
Prostorová struktura a sociální systém
Prostorová struktura a sociální systém byly zjiš ovány telemetrickým sledováním voln žijících jedinc v kombinaci s DNA analýzami trusu, stopováním na sn hu a sledováním pomocí fotopastí. V pr b hu projektu bylo telemetricky sledováno paraleln dev t jedinc . Systém pá ení u vydry í ní je polygynie. Pouze samice se starají o mlá ata, p ibližn 10-12 m síc . Samice mohou vyvést mlá ata (úsp šn ) maximáln jednou do roka. Generace se p ekrývají. Dosp lí samci vykazovali fidelitu k ur ité oblasti, pohybovali se v domovských okrscích, které se v pr b hu asu mírn m nily. Okrsky dosp lých samc se p ekrývají jen minimáln a jen v ur itém období. Dosp lé samice také vykazují fidelitu k ur ité oblasti, pohybují se v domovských okrscích, které se v pr b hu asu mírn m ní. Samice kontrolují své okrsky i v dob vod ní mlá at a i v dob , kdy jsou mlá ata v porodní no e. P esto porovnáním údaj ze všech použitých metod vyplývá, že se okrsky dosp lých samic zna n p ekrývají. Domovské okrsky samc a samic se p ekrývají, což odpovídá všem dalším studiím. Systém intrasexuální teritoriality, tedy výše popsaný, je astý u kunovitých šelem. Domovské okrsky dosp lých samc jsou v tší než okrsky samic a v rámci jednoho okrsku samce se nachází 2 a více okrsk samic. Zajímavé poznatky p ineslo sledování jedné samice, která se pohybovala v domovském okrsku více samc . Telemetrické sledování také p ineslo zajímavé údaje o tvaru domovských okrsk . Zejména samci mají domovské okrsky v podstat nezávislé na povodí. Jejich okrsky asto zahrnují více povodí a mezi nimi pravideln p ebíhají po souši. ada dalších nových poznatk se týká rodi ovského chování a komunikace mezi samci a samicemi. Zdá se, že samci a samice spolu komunikují mnohem více, než se všeobecn p edpokládá. P estože jde o samotá ská zví ata a o mlá ata pe ují pouze samice, samci se samicemi ve svém okrsku komunikují v pr b hu celého roku, ne jen v dob pá ení.
4.10. Podíl rozmnožujících se samic v populaci a podíl mlá at v populaci Samice vydry í ní pohlavn dospívají v druhém roce svého života, nejstarší zaznamenaná reproduk n aktivní samice m la 13 let ( erstvé placentární jizvy a kojila). Ze stopovacích akcí samice s mlá aty tvo ily 18,4 % ze všech samostatných jedinc . Pom r mlá at v populaci v i dosp lým jedinc m byl 0,306.
4.11. Genetická variabilita Všechny analyzované mikrosatelitové lokusy byly polymorfní, s po tem alel 3-10 (pr m r 5,8). Pr m rná hodnota pozorované heterozygotnosti (Ho) byla 0,507, což je p ibližn uprost ed hodnot zjišt ných v dalších evropských populacích vydry í ní (0,35-0,69; MUCCI a kol. 2010). Ve srovnání s jinými druhy savc jsou tyto hodnoty pr m rné – v populacích b žn rozší ených a po etných druh bývají vyšší, u siln ohrožených druh , které prošly velmi výraznou redukcí po etnosti, i výrazn nižší. eskou populaci vyder m žeme na základ analýz mikrosatelitové DNA rozd lit zhruba do t í ástí: (1) kompaktní jádrová populace; (2) severovýchodní populace – sou ást populace zasahující ze Slovenska, s plynulým p echodem k jádrové populaci; a (3) „populace“ vzniklá v d sledku repatria ního programu (potomci samice s cizím p vodem).
4.12. Inbríding a inbrední deprese V malé uzav ené populaci s nedostate ným po tem jedinc nevyhnuteln dochází k p íbuzenskému k ížení – inbrídingu. Inbríding zvyšuje pravd podobnost, že jedinec bude na sledovaném lokusu homozygotní. Zp sobuje tak redukci heterozygotnosti a m že vést až ke snížení životaschopnosti jedinc – k inbrední depresi. Na základ analýz vzork tkání z let 2002-2005 nebyla zjišt na statisticky významná hodnota FIS. Hodnota zjišt ná na základ nového datového souboru jedinc je již vyšší. Tento nár st koeficientu inbrídingu však souvisí spíše s existencí substruktury v rámci eské populace. Vzhledem k propojenosti populací je v sou asnosti riziko inbrední deprese pro eskou populaci vydry í ní nízké.
4.13. Propojení populací Vzhledem k historii populace vydry í ní v R, která byla v 70. letech minulého století zredukována na málo po etnou a izolovanou populaci v jižních echách, je pro budoucnost vydry v R propojenost populací zcela zásadní. Významné je zejména propojení s tzv. východoevropskou populací, zasahující do R ze Slovenska a Polska. Výsledky mapování z r. 2006 a 2008 (Poledník a kol. 2007, Poledníková a Poledník 2008) ukazují, že ke kontaktu populací již dochází. Populace ze Slovenska a Beskyd je v kontaktu s „ eskou“ populací p es údolí eky Odry a dále p es repatria ní populaci v širším okolí Jeseník . Také v Polabí se vydry sice nepravideln , ale po celém území již vyskytují a jsou napojeny na populaci v Polsku a s populací v eském st edoho í napojenou na populace vyder v Dolním Sasku. Také genetická data potvrzují trend propojování populace eské s populací na Slovensku. Zatímco na základ analýz tkání získaných v letech 2002-2005 m l fixa ní index hodnotu 0,154 (HÁJKOVÁ a kol. 2007), po p idání dalších jedinc získaných v letech 2006-2009 se tato hodnota snížila na 0,123. Nadále jde o statisticky signifikantní hodnotu, indikující existenci bariéry toku gen , nicmén již podstatn slabší. Snižování hodnoty FST poukazuje na postupující propojování populací.
4.14. Modely r stu populace vydry í ní v R V rámci projektu bylo zkonstruováno n kolik model od jednodušších po složit jší. Nestrukturovaný deskriptivní model byl založen na odhadech velikosti populace ve t ech asových obdobích v minulých letech. Na základ tohoto modelu byla vypo tena vnit ní míra r stu populace v minulých letech na r = 0,05. Model ukázal, že míra popula ního r stu byla v posledních letech pom rn stabilní, pravd podobn tedy ve sledovaném období nedošlo k výrazným zm nám v základních demografických procesech. Pomocí životních tabulek byla spo ítána istá míra reprodukce na generaci pro n kolik variant vstupních dat. Na záv r byly také zkonstruovány PVA analýzy, v rámci kterých byl sledován základní model pr b hu r stu populace, vliv repatria ního programu, který prob hl v minulých letech, na r st populace a hypotetické modely s povolením lovu vyder. Analýza demografických dat a prezentované modely ukázaly d ležitý výsledek: p estože nár st populace subjektivn vypadal pom rn rychlý, r st populace není velký. Data jsou velmi citlivá a mírné posunutí okamžit vede p i simulacích k poklesu populace. Tento výsledek v podstat odpovídá tomu, o jaký druh živo icha jde. Jde o typického predátora s malým po tem mlá at, o která se pom rn dlouho stará. Úsp šn mohou vydry vyvést mlá ata maximáln jednou ro n , genera ní as je dlouhý. Tento druh tak nemá velký potenciál reagovat na p ípadné negativní vlivy.
4.15. Návrhy opat ení Na základ dostupných a nov získaných dat byla zhodnocena efektivnost a d ležitost možných managementových opat ení. V sou asnosti jakékoliv dopl ování jedinc do voln žijící populace nemá opodstatn ní. Na základ analýz lze také jednozna n íci, že trvalé odstra ování jedinc z populace by neslo neúm rn vysoká rizika. Na základ analýz tedy nedoporu ujeme žádný p ímý management populace. Naopak byla navržena opat ení podporující zlepšování životního prost edí a opat ení k dalšímu sledování populace. Vzhledem k tomu, že na kolize na silnicích jsou náchylná dosp lá zví ata, jsou opat ení na snížení mortality na silnicích velmi d ležitá. Místa úhyn jsou rozmíst na po celém areálu rozší ení vyder. Jedná se tedy o plošný problém. Protože prognózy intenzity dopravy ukazují další výrazný nár st dopravy v eské republice, lze p edpokládat, že tento rizikový faktor bude v dalších letech ješt nar stat. Dle údaj ze sb ru kadaver stoupá výskyt násiln zabitých zví at. Je tedy z ejmé, že konflikt s rybá skou ve ejností není dostate n vy ešen. V nejbližší budoucnosti je pot ebné zam it se p edevším na zamezení používání karbofuranu k trávení vyder. Rozbor dostupných dat a znalostí ukázal, že v n kterých aspektech vyd í biologie stále chybí základní údaje. Je proto pot ebné dále pokra ovat také ve výzkumu. Jako zásadní se jeví pot eba nadále sbírat a analyzovat standardním zp sobem nalezené uhynulé jedince. Vzhledem k množství vynaložené práce a pot ebných financí a množství získaných dat je tato metoda velmi efektivní. V pr b hu projektu byly p ipraveny pot ebné protokoly pro standardní postupy a ke sb ru uhynulých jedinc byla vyzvána jak laická tak i odborná ve ejnost (opakovan ). Z tohoto pohledu je tedy v sou asnosti sb r úhyn dob e zaveden.
Ro ní vzorek okolo 40 jedinc (po ty z posledních dvou let) umožní pom rn rychlé získání n kterých d ležitých chyb jících údaj (p ežívání samic, pom r pohlaví mlá at, p í iny p irozeného úmrtí, nap . nemoci, atd.). Velký vzorek navíc umožní sledovat zm ny mezi danými obdobími, které mohou ukázat na zm ny v populaci, a to zm ny jemn jší než m že zachytit nap . pravidelné mapování výskytu. Také je doporu eno nadále pokra ovat v d sledném monitoringu vývoje populace.
5. Výstupy projektu 5.1.
Aplika ní výstupy
Vzhledem k tomu, že vydra í ní je stále ohroženým druhem v eské republice i v celé Evrop , jsou pro její ochranu a další p íznivý vývoj populace d ležité výstupy aplika ního charakteru. V minulých letech byla vytvo ena nová metodika stanovení výše náhrad škod pro vydru í ní. Pro vytvo ení této metodiky byla mimo jiné použita také data získaná v rámci prezentovaného projektu. Z nov získaných dat byla také aktualizována tabulka odhadovaných hustot populace vydry í ní pro jednotlivé mapovací kvadráty v R a vytvo ena mapa s aktuálními hustotami. Druhým d ležitým výstupem projektu je databáze nález uhynulých jedinc vydry í ní v R od roku 1990 a metodické protokoly týkající se sb ru a analýzy kadaver . Sou ástí databáze je také specializovaná mapa s lokacemi nález . Z databáze byla vytvo ena zpráva o rizikových úsecích silnic. Údaje z databáze již také byly využity v konkrétních lokalitách, nap . p i vytvá ení plánu pé e v EVL Olše nebo p i návrhu vhodných opat ení na nov budované komunikaci R42 p es Novomlýnské nádrže. Údaje z databáze jsou na požádání p ístupné a mohou tak být využity p i praktické ochran vydry í ní.
5.2.
Publika ní innost
V pr b hu projektu byly publikovány dva lánky v zahrani ních recenzovaných asopisech. Z projektu také vznikla jedna diplomová práce. Další t i práce jsou ve fázi p ípravy manuskriptu pro zahrani ní recenzované asopisy. Vzhledem ke krátkému trvání projektu a sb ru dat až do konce bude ada dalších publikací p ipravována v následujícím období. Projekt a výsledky projektu byly prezentovány na n kolika konferencích v eské republice i v zahrani í. Výsledky projektu byly také p edstaveny ve ejnosti v asopise Myslivost a na výstav Natura Viva.
6. Záv r Projekt VAV SP/2d4/16/08 „Zjišt ní chyb jících údaj o biologii a ekologii vydry í ní: vytvo ení modelu vývoje populace“ komplexn studoval populaci vydry í ní (Lutra lutra L.) kombinací n kolika výzkumných metod a zahrnoval jak sledování celé populace na území eské republiky tak i detailní výzkum, který byl ešen na lokální úrovni. V projektu byly zjišt ny a zkompletovány základní údaje o demografických procesech sou asné populace v eské republice, na základ kterých je možné zhodnotit sou asný stav, a
také predikovat další vývoj a zhodnotit možnost vývoje p i zm n n kterých faktor vn jšího prost edí. V rámci projektu ale byly také zjišt ny n které nové obecné poznatky týkající se biologie vydry í ní, které mají hodnotu na mezinárodní úrovni. Aplikované výstupy ve form metodiky, metodických protokol a databáze mohou být pr b žn využívány pro ochranu vydry í ní v eské republice. Výsledky byly prezentovány laické i odborné ve ejnosti formou p ednášek a publikací.
