Zjištění a analýza příčin páchání trestné činnosti v souvislosti se závislostí pachatelů na alkoholu

Cíl práce: Zjištění a analýza příčin páchání trestné činnosti v souvislosti se závislostí pachatelů na alkoholu.

Základní literatura: MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K.

. 1. vyd. Praha:

Empatie, 1995. ISBN 80-901618-9-8. MATOUŠEK,

O.

.

1.

vyd.

Praha:

Portál,

2003.

ISBN 80-7178-549-0. MATOUŠEK, O. ISBN 80-7178-548-2.

. 1. vyd. Praha: Portál, 2003.

MATOUŠEK, O. ISBN 80-7367-002-X. VÁGNEROVÁ, M.

.

2004. ISBN 80-7178-802-3.

1.

vyd.

Praha:

Portál,

2005.

. 1. vyd. Praha: Portál,

Poděkování

Děkuji především PhDr. Janu Sochůrkovi, Ph.D. za odborné vedení práce, trpělivost, cenné rady a kritické, ale konstruktivní připomínky. Dále děkuji Okresnímu ředitelství Policie České republiky Děčín za umožnění realizace praktické části práce. Všem blízkým děkuji za toleranci a pochopení při zpracovávání a dokončení práce.

Roman Drozd

Název bakalářské práce: Závislost na alkoholu a páchání trestné činnosti The title of the Bachelor thesis: Dependence on alcohol and commission criminal activities Jméno a příjmení autora: Roman Drozd Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2007 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Sochůrek, Ph.D.

Resumé: Bakalářská práce se zabývala problematikou závislosti na alkoholu v souvislosti s pácháním trestné činnosti. Cílem práce bylo zjistit situaci v této oblasti v Libereckém a Ústeckém kraji v letech 2004 až 2006. Zároveň zjistit druhy páchané trestné činnosti, pokusit se analyzovat důvody páchání trestné činnosti pod vlivem alkoholu a zjistit, zda závislost na alkoholu je primární příčinou páchání trestné činnosti. Tohoto cíle práce bylo dosaženo. Práci tvořily dvě stěžejní oblasti. Jednalo se o část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů popisovala a objasňovala uvedenou problematiku. Praktická část zjišťovala pomocí analýzy statistických zdrojů a studia spisové dokumentace situaci v uvedené oblasti. Přínos práce lze spatřovat zejména při vyšetřování násilné trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu, při tipování motivace pachatele a vytváření jeho psychologického profilu. Summary: The Bachelor thesis was inquired into the dependence on alcohol problems in connection with commission criminal activities. Its aim was to uncover the situation of these problems in the Liberecký and Ústecký kraj from the year 2004 to 2006, herewith ascertaining the sorts of the criminal activities, trying to analyse the causes of criminal activities commisioned by impaired people and finding out whether the dependence on alcohol is the main cause of the criminal activities. This aim has been reached. The thesis contained two parts. The theoretical part described and hammered out the forementioned problems. The practical part investigated the situation in forementioned sphere with the help of the analysis of the statistic sources and studying the file documentation. The gains of the thesis are apparent in investigating the violent criminal activities that were commisioned by impaired people and in guessing the motivation of the offenders and in creation of their psychological profile.

Klíčová slova: Alkohol. Historie alkoholu. Závislost na alkoholu. Vývoj závislosti. Příčiny závislosti. Stádia opilosti. Trestná činnost. Příčiny páchání trestné činnosti. Druhy trestné činnosti. Keywords: Alcohol. The history of alcohol. Dependence on alcohol. The emergence of the dependence. The causes of the dependence. The phases of inebriation. The criminal activities. The causes of the criminal activities. The sorts of the criminal activities.

OBSAH

1

ÚVOD

8

2

TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU

10

2.1 Alkohol

10

2.2 Historie alkoholu

12

2.3 Závislost na alkoholu

13

2.3.1

Dělení skupin konzumentů

14

2.3.2

Vývoj závislosti

14

2.3.3

Stádia opilosti

15

2.4 Příčiny vzniku závislosti na alkoholu

16

2.5 Příčiny páchání trestné činnosti pachatelů závislých na alkoholu 18 2.6 Druhy trestné činnosti, kterou páchají osoby závislé na alkoholu 19 2.6.1

Násilí na veřejném činiteli – policistovi

19

2.6.2

Domácí násilí

20

2.6.3

Davové násilí

21

2.6.4

Porušování domovní svobody

22

2.6.5

Krádeže vloupáním

23

2.6.6

Krádeže motorových vozidel

24

2.6.7

Krádeže v objektech

24

2.6.8

Poškozování cizí věci

25

2.6.9

Výtržnictví

25

2.6.10 Sexuálně motivované trestné činy

26

2.6.11 Trestné činy mladistvých pachatelů

27

2.6.12 Trestné činy na úseku dopravy

28

2.7 Závěr

3

29

PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Cíl praktické části

30 30

3.1.1

Popis oblasti průzkumu

30

3.1.2

Stanovení předpokladů

32

3.2 Použité metody

32

3.3 Popis zkoumaného vzorku

33 6

3.4 Druhy trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu

33

3.5 Podíl jednotlivých druhů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu na celkovém počtu trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu

39

3.6 Studium spisové dokumentace

43

3.7 Vyhodnocení předpokladů

45

4

ZÁVĚR

47

5

NÁVRH OPATŘENÍ

49

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

50

7

1 ÚVOD Alkohol je starý téměř jako lidstvo samo a rovněž tak dlouho trvají problémy, které s jeho konzumaci a nadužíváním souvisejí. S alkoholem je to podobné jako s ohněm. Dalo by se s nadsázkou říci, že je to dobrý sluha, ale zlý pán. Pitím alkoholu se člověk uvolní a odbourávají se zábrany, které střízlivý člověk má. Samozřejmě, že to záleží na povaze a charakteru člověka a rovněž na okolnostech, které pití provázejí. Jak je známé, někdo je po alkoholu veselý a rozjařený, někdo smutný a zadumaný, někdo agresivní, ať již verbálně nebo fyzicky. Lékaři stanovují stádia opilosti. Ty ale neplatí přesně stejně pro každého.

Rovněž není doposud vysvětleno, proč se z jednoho člověka stane po několika letech pití závislý alkoholik na okraji společnosti a z druhého, přestože rovněž dlouhodobě konzumuje alkohol, se alkoholik nestane. Lidé v posledních stádiích alkoholismu jsou již většinou nebezpeční jen sami sobě a lze na ně pohlížet s lítostí nebo i soucitem, přestože si svou situaci zavinili většinou sami. Lékařská věda ale pohlíží na alkoholismus jako na nemoc a rovněž se snaží tuto nemoc léčit.

Sklony k alkoholismu mohou být dědičné - genetické, kdy člověk zdědí po předcích určité dispozice k nestřídmé konzumaci a závislosti. Dále je zde možnost příkladu, kdy dítě vyrůstající v rodině alkoholika příjme toto jednání za normu a ve svém životě pak v nestřídmém pití pokračuje. Jedná se také o vliv okolí, o různé pijácké party i pracovní kolektivy, kde kdo nepije není normální a nezařadí se. Jedná se o party, které jdou ze zaměstnání rovnou do hospody a tyto osoby ani nenapadne, že by svůj čas mohly trávit jiným způsobem. K alkoholismu rovněž přispívá masivní reklama ve sdělovacích prostředcích, kde se pití alkoholu ukazuje jako něco běženého, dokonce módního. Dále jsou to například sportovní kluby, které do svých názvů zařazují názvy alkoholických výrobků, zejména piva.

Je pravdou, že většina populace s alkoholem problémy nemá. U alkoholiků a závislých osob je to však veliký problém, který doslova ohrožuje jejich životy. Bylo by zajímavé vypočítat, zda se výdělek státu, tedy daň z vyrobeného a prodaného alkoholu vyrovná

8

nákladům na léčení alkoholiků, jejich úrazů a náhrad škod, které v důsledku konzumace alkoholu vznikají, ať již v silniční dopravě, v podnicích, ale i v rodinách. Jak uvádí Skála (1988)1, závislost na alkoholu a jiných drogách představuje sice nemoc, avšak nejde jen o nemoc v běžném klinickém smyslu, ale i o poruchu a rizikové chování, které nám leccos říká k základnímu filosofickému problému, jak je vlastně člověk nucen jednat ve světě, do něhož se zrodil. K osobnosti člověka je možno přistupovat jako k soustavě potřeb: Člověk se neustále zmocňuje okolního světa, aby nasycováním svých různých potřeb přetvářel tento svět a tím i sebe. Je téměř vyloučeno, aby se komukoliv podařilo zcela vyřešit tento složitý a náročný úkol. Zpravidla každý trpí v té či oné míře frustrací celkového životního smyslu. Závislost na drogách, včetně alkoholu, je jedna z cest, jimiž lidé pod vlivem mechanismů, kterým nerozumějí, se snaží vystupňovat své životní síly fiktivním způsobem.

Z pohledu páchání trestné činnosti pod vlivem alkoholu je potřeba si uvědomit, jaké jsou příčiny a podmínky této závažné a negativní společenské skutečnosti. Jistě se nejedná pouze o problém právní, ale rovněž sociologický, psychologický, psychiatrický i pedagogický. Nelze konstatovat, že tento problém by bylo možné snadno odstranit. S alkoholismem a jeho následky se lidstvo potýká od nepaměti. Zlepšení situace v této oblasti by se mohlo napomoci větším úsilím například na úseku výchovy mládeže, ale i prevence a také terapie.

Nelze také pominout somatické následky dlouhodobého požívání a nadužívání alkoholu. Jedná se zejména o nemoci jater, vysoký krevní tlak a další choroby včetně onemocnění psychických. Jak uvádí Marhounová a Nešpor (1995)2, po dlouholeté konzumaci alkoholických nápojů, zejména koncentrovaných, vznikají alkoholické psychosy. Nejčastěji se vyskytuje delirium tremens, Korsakovova psychosa, alkoholická halucinatorní psychosa a alkoholická paranoidní psychosa. Spouštěcím mechanismem alkoholické psychosy může být např. docela obyčejná chřipka, způsobující oslabení organismu.

1

2

SKÁLA, J. 1988. s. 5 MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. 1995. s. 69

9

2 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU

2.1 Alkohol

Samotné slovo alkohol pochází z arabského slova al-ka-hal, což znamená zvláštní jemnou látku, něco zvlášť dobrého. Alkohol ovlivňuje především nervový systém člověka, zejména jeho chování a prožívání. Účinek alkoholu je závislý na vypitém množství a koncentraci.

Z hlediska souvislosti požívání alkoholu a páchání trestné činnosti je zajímavý vztah mezi požíváním alkoholu a agresivitou. Jak uvádějí Kvapilík a Svobodová (1985)3, pozitivní vztah mezi konzumací etanolu a agresivitou je ve vědeckých kruzích dlouho tradován. Podrobnější a cílené studie však o farmakologické teorii etanolu jakožto spouštěče agresivních tendencí vážně pochybují. Vliv etanolu na lidské chování je podmíněn více kulturními tradicemi než farmakologickou zákonitostí. Série experimentů zjistily, že etanol sice zvyšuje pohotovost k agresivnímu chování, ale toto je do značné míry výsledkem interakce s okolím, společností a prostředím. Tam, kde se pije ve skupině, stoupá agresivita více než tam, kde se pije osamoceně. Při individuálním pití je agresivní chování podmíněno více osobnostními vlastnostmi než samotnou látkou.

Z pohledu chemie je alkohol chemická sloučenina. Jedná se o organické uhlovodíky z nichž nejznámější je etanol. Molekula etylalkoholu se skládá z prvku vodíku, kyslíku a uhlíku. Je využíván zejména v potravinářském průmyslu k výrobě alkoholických nápojů.

Etanol se vyrábí kvašením jednoduchých cukrů, kdy získáme alkoholické nápoje s nižším obsahem alkoholu, např. víno či pivo. Destilací kvasu lze získat tzv. pálenky, tedy nápoje s velmi vysokým obsahem alkoholu.

3

KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. 1985. s. 22-23

10

Dle Wikipedie (2006)4, ethanol nebo ethylalkohol (lidově nesprávně líh či alkohol) je druhý nejnižší alkohol. Je to bezbarvá kapalina ostré, ale ve zředění příjemné alkoholické vůně, která je základní součástí alkoholických nápojů. Je snadno zápalný a je proto klasifikován jako hořlavina 1. třídy.

Ethanol

Systematický název

ethanol hydroxyethan

Racionální název

ethylalkohol

Registrační číslo CAS 64-17-5 Funkční vzorec

C2H5OH

Sumární vzorec

C2H6O

Molární hmotnost

46,07 g/mol

Teplota tání

? 114,4 °C

Teplota varu

78,3 °C (

Hustota

0,789 g/cm3

Teplota vzplanutí

13 °C ( 24 °C (

4

)

)

)

Teplota hoření

30 °C

Teplota vznícení

366 °C

Meze výbušnosti

3,4–15 % objemových

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ethanol

11

2.2 Historie alkoholu

Historie alkoholu je velmi dávná. Pravděpodobně již od doby, kdy prvním lidem zkvasila uložená potrava a oni ji pak požili a poznali účinky této látky na lidský organismus. Nejstarší zmínky o alkoholu pocházejí již ze starověku. Pravděpodobně již před 7000 lety se vyrábělo zejména víno a pivo v místech tehdejšího osídlení v okolí Středozemního moře a na Blízkém východě. Alkohol se používal k náboženským a lékařským účelům. Řekové i Římané byli zkušenými vinaři a měli dokonce svého boha vína Bakcha. I staří Slované znali například medovinu ze zkvašeného medu a víno z rýže vyráběli Japonci. U kvasných nápojů jako je pivo a víno činí obsah alkoholu až 14 %. Čistý alkohol byl objeven nejspíše Araby okolo 10. století. Dvojitou destilací bylo možno získat alkohol až okolo 95 %. Takto silný alkohol byl užíván k lékařským účelům. Ke konzumaci se užívá většinou alkohol okolo 40 %. Dá se tedy říci, že alkohol provázel lidstvo od jeho vzniku až do současné moderní doby. Většina lidí s alkoholem problémy nemá, ale u těch, kdo je mají, bývají následky často tragické. Stát vydělává na výrobě a prodeji alkoholu asi 15 miliard korun za jeden rok. Bylo by však zajímavé porovnat tuto částku s výdaji, které společnost vynakládá na nápravu škod, které lidé pod vlivem alkoholu napáchají a dále na léčení poškozeného zdraví pijáků a alkoholiků. Jak uvádí Šedivý a Válková (1988)5, alkohol vstoupil lehkým krokem do lidského života. Proč? Protože v prvopočátku lidem pomáhal a zpříjemňoval život. Lidem vyhovovaly především ty vlastnosti alkoholu, jichž bylo možno využít v lékařství. O blahodárných účincích alkoholu najdeme svědectví v pracích

antického lékaře

Hippokrata (460 – 370 př. n. l.) a filosofa a lékaře Ibn Síny (Avicenny) (980 – 1037). Proslulé a známé po celé Evropě byly zejména Avicennovy lékařské spisy, hlavně Kánon medicíny. Jsou známy i další práce starověkých mistrů lékařství. K čemu alkohol používali? Při některých úrazech a chorobách, poraněních v boji a při práci to byly vínové obklady, které přinášely pacientovi úlevu. Také po samotném požití alkoholického nápoje se pacientovi ulevilo a bolest již byla snesitelnější. Důležitou roli v rozvoji požívání alkoholických nápojů sehráli i bylinkáři, lidoví felčaři i čarodějové, kteří se předháněli v přípravě různých odvarů z rostlin v jejich léčebné praxi.

5

ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ H. 1988. s. 22

12

2.3 Závislost na alkoholu

Jak již bylo výše uvedeno, alkohol stejně jako oheň může být dobrý sluha, ale zlý pán. Již naši předci poznali, že závislost na alkoholu může snadno vzniknout a že je zhoubná. Jak uvádí Matoušek (2003)6, je alkoholová závislost „alcohol abuse“ touha požívat alkohol, kterou závislý člověk nemá pod kontrolou. Ta mu ztěžuje život (ovlivňuje jeho vztahy, práci, zájmy) a má nepříznivé účinky na jeho zdraví. Obvykle je spojena se zvyšující se tolerancí k alkoholu (tzn. že závislý člověk musí k dosažení stejného účinku postupně zvyšovat dávku alkoholu) a s odvykacím stavem (abstinenčním syndromem) při pokusu o vysazení alkoholu. (Za a. z. není považována tzv. dipsomanie, impulzivní opíjení se jednou za určitou dobu.) Alkohol zvyšuje riziko úrazů i vážnost jejich následků, při dlouhodobém užívání oslabuje imunitu, způsobuje jaterní nemoci, některé druhy rakoviny, postižení periferních nervů i mozku, což se projeví poruchami paměti, některými druhy psychóz, případně též epileptickými záchvaty. V ČR jde o nejrozšířenější typ závislosti, průměrná spotřeba je jen u piva v posledních letech 160 litrů na jednoho obyvatele za rok.

Ne každý piják alkoholu se však stane závislým. Nebylo doposud objasněno, proč se z některých pijáků stanou závislí alkoholici a z jiných ne. Jsou zde pravděpodobně příčiny genetické, sociální, zdravotní a další. Rozhodujícím způsobem ovlivňuje míru pití alkoholu rovněž tradice a dostupnost alkoholu. Lákavé televizní reklamy na alkohol v době, kdy se na televizi dívají děti a mládež. Zobrazování životního stylu, kde je konzumace alkoholu nepostradatelným doplňkem denního života v rodině a ve společnosti. Jak uvádí Vágnerová (2004)7 závislost na užívání psychoaktivní látky je multifaktoriálně podmíněnou poruchou, na jejím vzniku se mohou podílet somatické a psychické vlastnosti jedince i vlivy vnějšího prostředí, především sociálního. (Je třeba diferencovat působení obecných sociokulturních faktorů, menších sociálních skupin i situační podněty, jako např. aktuální dostupnost drogy). Jejich interakce určuje pravděpodobnost experimentace i míru rizika vzniku závislosti.

6 7

MATOUŠEK, O. 2003. s. 25 VÁGNEROVÁ, M. 2004. s. 550

13

2.3.1

Dělení skupin konzumentů

Konzumenty alkoholu lze rozdělit do čtyř skupin:

a) za prvé jsou to soby, které zásadně nepožívají alkohol, tzv. abstinenti, b) další skupinou jsou konzumenti alkoholu, kteří požívají alkohol příležitostně za účelem uhašení žízně nebo pro jeho chuť a neočekávají od něj žádné další účinky, c) další skupinou jsou tzv. pijáci alkoholu, kteří sice pijí alkohol pravidelně, ale nezvyšují dávky a nemají problémy v sociální a osobní rovině. Lze však u nich předpokládat, že se „propijí“ k vážným somatickým potížím jako je například vysoký krevní tlak, jaterní nemoci apod., d) poslední skupinou jsou potom alkoholici, kteří mají nezvladatelnou potřebu pití bez ohledu na následky, které jim pití přináší. Alkohol se pro ně stal drogou zcela mimo jejich kontrolu.

2.3.2

Vývoj závislosti

Rovněž vývoj závislosti na alkoholu má čtyři stádia:

a) fáze počáteční, kdy konzument zjistí, že mu alkohol zlepšuje náladu, zvyšuje sebevědomí a odstraňuje problémy. Na tyto příjemné účinky alkoholu si konzument rychle zvyká. Zdá se mu, že alkohol zvyšuje jeho výkonnost. Pije často, ale neopíjí se,

b) fáze varovná, konzument alkohol stále dobře snáší, zvyšuje dávky alkoholu, které potřebuje k dosažení stejného účinku, tělo si na alkohol zvyká, objevují se občasné opilosti,

c) fáze rozhodná, konzument se stal na alkoholu závislým, nedokáže přestat pít, neovládá se, dochází často k opilosti, pije i několik dnů po sobě. Objevují se tzv. „okénka“, nepamatuje si, co se stalo v době opilosti, vznikají problémy s okolím, alkoholik i kdyby chtěl, sám přestat pít již nedokáže, 14

d) fáze konečná – terminální, alkoholik v této fázi již nedokáže žít s alkoholem ani bez něj, snižuje se tolerance k alkoholu, v době abstinence se dostavuje třes rukou, bolesti hlavy, dochází k úpadku osobnosti v oblasti sociální i zdravotní.

Za alkoholiky považujeme osoby ve třetí a čtvrté fázi vývoje závislosti. Přes velké problémy, které jim pití působí, nedokážou přestat. Dá se říci, že alkoholismus se dá léčit ale nelze jej vyléčit. Po léčbě musí alkoholik již abstinovat. Jediné napití by u něj mohlo způsobit recidivu a návrat na „šikmou plochu“ závislosti.

2.3.3

Stádia opilosti

Dle serveru alkoholik.cz, (2006)8 můžeme rozlišovat tato stádia opilosti:

I. 1-1,5 ‰ spokojený, sdílný, veselý výraz, živá mimika, výřečnost, smích, rozpustilost, přátelskost, pocit sebejistoty – cítí se lépe, jeho starosti jsou „lehčí“.

II. 1,5-3 ‰ nekritický, netaktní, křičí, zpívá, nedbá okolí, impulsivní, nenaslouchá ostatním, erythema (zčervenání), stoupá tep (tachykardie), pohyby neuspořádané (ataxie), poráží sklenice, vrávorá, diplopie (rozdvojené vidění).

III. 3‰ a více únava, ospalost, zvracení, obličej bledne. Opilý může zemřít při zcela banálních situacích, které by za střízliva hravě zvládl - např. se může utopit v kaluži vody. Při vysokých dávkách: narkotický efekt – bezvědomí, necitlivost, inkontinence (pomočení, pokálení), tep slabý, bradypnoe (zpomalené dýchání), mydriáza (rozšíření zornic) nereagující na osvit. V nejhorším případě zástava dechu (dechové centrum CNS, ale netýká se svalů hrudníku).

8

http://www.alkoholik.cz/stadia_opilosti.htm

15

2.4 Příčiny vzniku závislosti na alkoholu

Příčiny vzniku závislosti můžeme rozdělit do tří skupin. Jedná s o příčiny genetické – dědičné, které si jedinec přináší do života ve své genetické výbavě. Další skupinou jsou psychické problémy jedince. Poslední skupinou jsou příčiny sociální. a) Jak uvádí Vágnerová (2004)9, genetické dispozice jsou považovány za etiologicky významný faktor, který může zvýšit tendenci užívat psychoaktivní látku. Není ovšem jednoznačně určeno, zda jde o komplex specifických genetických informací, podmiňujících např. vznik poruchy osobnosti a s tím související potřebu nadměrného vzrušení, nebo o dědičně podmíněnou produkci určitého mediátoru, resp. změnu jeho receptoru či enzymu, který se podílí na zpracování psychoaktivní látky (v případě alkoholu je to alkoholová dahydrogenáza). Je třeba si uvědomit, že familiární výskyt závislosti může být podmíněn i pouhou nápodobou tohoto modelu chování.

Je pravděpodobné, že rovněž sklony ke kriminálnímu chování pod vlivem alkoholu jsou geneticky podmíněné. Autor zná z praxe několik případů, kdy otec a syn jsou zcela identické osobnosti v případech nadužívání alkoholu a následného kriminálního chování. Lze se ztotožnit s předpokladem, že i zde platí vedle genetických předpokladů i předpoklad o nápodobě modelu chování. Jak uvádí Matoušek (2003)10 v typologii rodin, asociální rodiny (impulzivní, agresivní, deviantní, delikventní rodiny), se vyznačují nedostatkem hodnotového i sociálního napojení na běžnou společnost. Uspokojování svých potřeb řeší bez ohledu na platné právní normy. Vztahy v rodině jsou mělké, neodpovědné. Svazek mezi dospělými vznikl obvykle z náhlého popudu, narození dětí nebývá plánované, rodiče jsou někdy ochotni se dětí zříci a dát je k adopci. V rodinách se vyskytuje zanedbávání a zneužívání dětí; projevy fyzické agresivity jsou i mezi dospělými. Dospělí nechodí pravidelně do práce a práce pro ně nepředstavuje něco cenného. Časté je zneužívání návykových látek, zejména alkoholu. 9

VÁGNEROVÁ, M. 2004. s. 550-551 MATOUŠEK, O. 2003. s. 195

10

16

b) Na vznik závislosti na alkoholu může mít rovněž vliv psychický stav jednice a jeho individuální potřeby. Jak uvádí Vágnerová (2004)11, jde obvykle o projev:

-

Potřeby uniknout něčemu negativnímu, např. vyřešit problémy, vyhnout se stresům a frustracím.

-

Potřeby získat něco pozitivního, např. dosáhnout uspokojení nebo slasti, která není jinak dostupná. Může jít i o potřebu uniknout stereotypu, nudě, získat inspiraci, uvolnit zábrany.

-

Potřeby sociální konformity, uchování určitých vztahů, akceptace skupinou nebo subkulturou, v níž užívání této látky (alkoholu či drog) patří k oceňovanému, resp. standardnímu chování.

c) Sociální faktory mohou ve značné míře zvyšovat tendenci k užívání psychotropních látek. Patří k nim:

-

Společnost

–

obecná

dostupnost

psychoaktivních

látek

v dané

společnosti, resp. jejich dosažitelnost pro populaci dospívajících. -

Městské prostředí, kde je větší pravděpodobnost nabídky drogy, větší anonymita a možnost menší kontroly nežádoucího chování.

-

Rodina – vliv dysfunkční rodiny, kde dítě není citově akceptováno ani vhodně vychováváno, kde chybí disciplína a model přijatelného způsobu řešení problémů. Tendence k užívání psychotropních látek může vzniknout jako nápodoba obdobného rodičovského chování, nadměrného užívání léků nebo alkoholu.

-

Sociální skupina – vliv party, event. subkultury, která má své vlastní odlišné hodnoty a normy, kde je užívání drog nebo alkoholu běžné. Za rizikové lze považovat i některé profese, jež přinášejí větší množství stresových situací nebo umožňují snadnější přístup k psychoaktivním látkám (např. zdravotníci, číšníci).

11

VÁGNEROVÁ, M. 2004. s. 552-554

17

-

Sociální deprivace – nezaměstnanost, chybění možnosti přijatelné seberealizace, event. jakéhokoli zázemí, bezdomovectví (Netík a kol., 1991)12.

Jak uvádí Matoušek (2005)13 problematikou závislostí se zabývá několik resortů státní správy, veřejná správa a mnoho státních a nestátních institucí (vedle léčebných zařízení např. probační a mediační služba, policie, soudy, vězeňská služba, protidrogoví koordinátoři, sociální kurátoři a kurátoři pro mládež, hygienická služba, medicína zaměřená na infekční onemocnění aj.)

2.5 Příčiny páchání trestné činnosti pachatelů závislých na alkoholu

Páchání trestné činnosti osobami závislými na alkoholu můžeme rozdělit do dvou skupin:

a) trestná činnost, kterou si pachatel opatřuje alkohol či finanční prostředky na jeho získání, b) trestná činnosti páchaná pod vlivem alkoholu ( sem může samozřejmě spadat i bod a),

Trestná činnost páchaná pod vlivem alkoholu má určitá svá specifika. Většinou se nejedná o tzv. kvalifikovanou trestnou činnost, kde je zapotřebí určitá zručnost, dovednost, znalosti, koncentrace apod. Nejedná se tedy například o hospodářskou trestnou činnost, bankovní loupeže, nájemné vraždy atd.

Trestnou činnost osob závislých na alkoholu můžeme rozdělit nejlépe na činnost násilnou, mravnostní a majetkovou. Z činnosti násilné se jedná zejména o fyzická napadení, rvačky, domácí násilí a nemůžeme pominout loupežná přepadení, ve kterých se spojuje trestná činnost násilná a majetková. U mravnostní trestné činnosti jde pak zejména o znásilnění a pohlavní zneužívání. Z činnosti majetkové se jedná o vloupání do víceméně nechráněných prostor, jako jsou sklepy, půdy, rozbíjení výloh, vloupání do 12 13

NETÍK, K , Praha 1991. MATOUŠEK, O. 2005. s. 211

18

obchodů a restaurací, které nejsou dobře zabezpečené proti vloupání, krádeže motorových vozidel atd. Specifickou trestnou činností je dnes jízda motorovým vozidlem pod vlivem alkoholu nad 1 promile, která je již rovněž trestným činem. Jak uvádí Němec (1993)14, u téměř dvou třetin trestných činů, které spáchaly osoby s psychopatickou strukturou osobnosti, byl zjištěn alkohol. Někteří jedinci skutečně páchají trestnou činnost pod jeho vlivem. Připomeňme si v této souvislosti již uvedený údaj, že téměř 50 % jedinců s asociální osobnostní poruchou, odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody, prodělalo nebo mělo soudem nařízenou protialkoholickou léčbu. Primární vzhledem k trestné činnosti tedy nebude zřejmě alkohol, ale osobnost pachatele. Je dostatečně známo, že k požívání alkoholu a drog tíhnou ve velké míře psychopatičtí a kriminálně narušení jedinci, u nichž není návyk a závislost na těchto látkách jevem prvotním, ale odvozeným, vyplývajícím z jejich asociálnosti a nezdrženlivosti.

2.6 Druhy trestné činnosti, kterou páchají osoby závislé na alkoholu

Nejčastější trestné činy páchané osobami pod vlivem alkoholu:

2.6.1

Násilí na veřejném činiteli – policistovi

K těmto trestným činům dochází nejčastěji, když se osoby pod vlivem alkoholu dopouštějí protiprávního jednání, které si vynutí zákrok policistů. Nemusí se nutně jednat o trestný čin, ale například pouze o přestupek rušení nočního klidu, či jiný méně závažný protiprávní čin. Časté bývají rovněž hádky v domácnostech. Alkoholik či osoba pod vlivem alkoholu ale bere policistu jako někoho, kdo ho omezuje na jeho právech a s kým si to chce vyřídit. Zde pak dochází k uvedenému trestnému činu, kdy pachatel například hází po policistovi doslova vše, co má po ruce nebo se ho snaží udeřit pěstí nebo jakýmkoli předmětem, který uchopí do ruky. Je na místě, aby byl policista v těchto případech velice obezřetný a ostražitý a nepodceňoval situaci. Osoby pod vlivem 14

NĚMEC, J. 1993. s. 26

19

alkoholu či drog jednají nevypočitatelně a impulsivně a z popudu, který nemusí být policistovi hned zřejmý. Autor zná ze své policejní praxe případ, kdy při domácí hádce hodil pachatel na policistu kotě, které držel v ruce, a přestože byl pouze v trenýrkách, ukrýval pod nimi dosti velký kuchyňský nůž.

2.6.2

Domácí násilí

Domácí násilí a nebezpečné vyhrožování je další ze skutků, které často páchají osoby pod vlivem alkoholu. Velmi často se jedná o partnerské hádky, kdy je zejména ženám vyhrožováno fyzickým násilím či zabitím. Policisté si později často kladou otázky, zda napadený(á), měl(a) opravdu důvodnou obavu o svůj život.

Zde je opět bezesporu případ, kdy pachatel míří na manželku ostře nabitou střelnou zbraní nebo dokonce po ní vystřelí a podobné případy. Autor může opět ze své policejní praxe uvést případ, kdy manželka na otázku, zda byla důvodná obava, že na ní manžel zaútočí nožem, vyhrnula rukávy na obou předloktích, kde měla již zhojené hluboké řezné rány po útocích manžela nožem z minulosti, které však na policii nehlásila.

Je pravdou, že slova „já tě zabiju“, jsou často užívána i v případech, kdy to není myšleno vážně a dokonce se stává, že to i rodiče řeknou dítěti v afektu a zcela jistě to nemyslí vážně. Proto je zejména v tomto případě důležité zjišťovat, zda byla důvodná obava se domnívat, že je pohrůžka zcela reálná a hrozí nebezpečí. Častá je situace, kdy policisté vyjíždějí do jedné rodiny téměř pravidelně k manželským hádkám, kde takové vyhrožování je zcela běžné. Jak se říká, večer by se zabili, a ráno jdou spolu za ruku nakoupit a ještě jsou schopni vynadat policistovi, který u nich zakročoval. Je tedy nutné citlivě posuzovat každou situaci a hodnotit, zda je reálné nebezpečí napadení či dokonce usmrcení. V tomto nyní napomáhá policii zákon o domácím násilí a zejména skutečnost, že policista může vykázat násilníka z bytu na dobu deseti dnů, aby napadená osoba mohla situaci nějakým vhodným způsobem řešit. Je třeba zdůraznit, že k tomuto druhu trestné činnosti dochází až na výjimky vždy pod vlivem alkoholu. Bohužel ne jen u sociálně slabých skupin obyvatelstva.

20

Další případy nebezpečného vyhrožování mohou být rasově motivované, mohou být směřované rovněž proti zakročujícímu policistovi a dalším osobám. V posledních letech se objevují případy tohoto vyhrožování na úřadech práce a sociálních úřadech, kde si osoby, kterým nebylo vyhověno podle jejich představ, vybíjejí vztek na úřednicích a ani nebezpečné vyhrožování není výjimkou. Dále jsou to osádky vozů rychlé lékařské pomoci, které jsou rovněž při zákrocích pachateli pod vlivem alkoholu napadány a je jim často nebezpečně vyhrožováno.

2.6.3

Davové násilí

V souvislosti s násilím páchaným pod vlivem alkoholu nelze opominout davové násilnosti páchané nejrůznějšími extrémisty, ale i sportovními fanoušky, kteří posilněni alkoholem se rovněž dopouštějí nejrůznějších výtržností, poškozování cizích věcí, rvaček, ublížení na zdraví a napadání veřejných činitelů – policistů, ale i pořadatelů, případně osádek vozidel lékařské záchranné služby a hasičů.

Jedním z nejtěžších úkolů policie při těchto akcích a nepokojích je udržet veřejný pořádek a to v praxi znamená, udržet odděleně nepřátelské skupiny – davy. Toto se lépe daří na sportovních stadionech, kde jsou odděleni fanoušci obou sportovních týmů a po zápase jsou pouštěni ven ze stadionu různými branami a v různých časových intervalech, aby co nejméně docházelo k jejích vzájemnému napadání. Přes důkladné prohlídky při vstupu na stadiony se vždy nepodaří odhalit veškerý alkohol, který se tyto osoby snaží na stadion pronést. Televizní záběry od nás ale i ze zahraničí často ukazují, čeho všeho jsou tyto osoby schopny. Sport a jeho sledování jde zcela stranou a rozběsnění „fandové“ si vybíjejí svou agresivitu doslova na všem, co jim přijde pod ruku.

Rovněž při různých pouličních demonstracích a shromážděních extrémistických skupin nechybí alkohol a následně agresivita zúčastněných osob. Pro policistu není lehké se v takové situaci vždy správně orientovat a zůstat nestranný. Přestože jsou pořádkové jednotky policie řádně vycvičené a vyzbrojené, přímý kontakt s rozvášněným davem se dá simulovat jen velmi těžce a tato zkušenost zanechává v účastnících dlouhodobé a nepříjemné dojmy. Autor se při své policejní praxi zúčastnil několika rizikových 21

sportovních utkání a rovněž demonstrací v Praze při zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000. Jestliže se lze jen těžko smířit se sprostými nadávkami rozhodčím a protihráčům na stadionech, jde v ulicích, kde létají dlažební kostky a zápalné láhve již doslova o život. Je bezpochyby, že i zde hraje alkohol svou negativní roli a stupňuje agresivitu účastníků.

Mediálně známé jsou vášnivé bitky skinheadů a anarchistů při nejrůznějších výročích a demonstracích a úporná snaha policie udržet tyto skupiny odděleně. Je to velmi nevděčný úkol, který jak se někdy zdá z novinových zpráv, nemá řešení. Jestliže policie zakročí, je to novináři posuzováno jako nedůvodné, nepřiměřené a brutální a je třeba policisty potrestat. Jestliže nezakročí, je policie liknavá, nedbalá a rovněž je třeba vyvodit důsledky. Autor nechce nijak snižovat kontrolní funkci médií v demokratické společnosti, ale jen poukázat na velmi těžkou práci policistů, kteří se musí v okamžiku rozhodnout a rozhodnout se správně. Rozeznat, kdo je provokatér, kdo pachatel, kde hrozí největší nebezpečí a kam upřít svou pozornost při ochraně pořádku a zdraví osob.

2.6.4

Porušování domovní svobody

Porušování domovní svobody patří mezi trestné činy, kterých se dle policejních statistik poměrně často dopouštějí osoby závislé na alkoholu resp. pod vlivem alkoholu. Jedná se o závažné narušení práva na soukromí občanů. Nejčastěji se jedná o případy, kdy se opilec domáhá vstupu do obydlí, kde dříve bydlel, například k bývalé partnerce či rodině. Při takových případech dochází často i k fyzickému napadení, kdy se majitel domu či bytu brání proti tomu, aby opilec vstoupil dovnitř a bývá verbálně nebo i fyzicky napaden.

Dalšími případy trestné činnosti osob závislých na alkoholu jsou ty případy porušování domovní svobody, kdy pachatel vstupuje do obydlí za účelem odcizení věcí a souběžně se samozřejmě také dopouští uvedeného trestného činu porušování domovní svobody. Zde se také může rozlišovat závažnost trestného činu podle toho, zda pachatel vstoupil do neuzamčeného obydlí a nebo tam vnikl násilím ( krádež vloupáním).

22

2.6.5

Krádeže vloupáním

Dalo by se říci, že tato trestná činnost je již kvalifikovaná a vyžaduje tedy určitou přípravu a zručnost. Objekty, které jsou dobře zabezpečené, a do kterých se lze vloupat jen velmi těžko, nebývají cílem osob závislých na alkoholu. Osoby závislé na alkoholu jednají často impulsivně za účelem uspokojení momentální potřeby a tomu odpovídá i způsob páchání krádeží vloupáním.

Jedná se zejména o výlohy obchodů, kde jako nástroj k vloupání, tedy rozbití výlohy, slouží nalezený kámen, dlažební kostka a nebo opilec sklo ve výloze vykopne nohou. Předmětem zájmu těchto osob jsou převážně alkoholické nápoje, které často konzumují již přímo v prodejně při krádeži. Autor zná ze své policejní praxe případ, kdy závislý alkoholik a toxikoman po vloupání do prodejny usnul s lahví vodky v ruce přímo u police s alkoholem a byl na tomto místě také zadržen policií.

Dalšími případy krádeží vloupáním těchto osob je vniknutí do různých sklepů a půdních prostor, kde přespávají a případně odcizují věci, které se pak pokoušejí prodat, aby měly finanční prostředky na alkohol. V posledních letech se velice množí krádeže různých kovových věcí, ať již ze železa či z barevných kovů. Vysoké výkupní ceny ve sběrnách odpadu motivují tyto osoby ke krádežím těchto surovin.

Také zde nemůžeme opomenout krádeže vloupáním do restaurací, které rovněž nebývají kvalitně zabezpečené a zde lákají opilce nejen lahve s alkoholem, ale i cigarety a finanční hotovost, i když se často jedná pouze o drobné mince. Časté jsou v napadených restauracích také případy vloupání do výherních automatů, ze kterých jsou odcizovány drobné mince.

Obvyklé jsou rovněž případy krádeží vloupáním do zaparkovaných vozidel, kde jsou pak nejčastějším objektem zájmu pachatelů autorádia a věci uložené a odložené ve vozidlech. Jedná se zejména o věci, které lze snadno a rychle zpeněžit, tedy o získání prostředků na alkohol.

23

2.6.6

Krádeže motorových vozidel

U případů krádeží motorových vozidel lze rozlišovat dva motivy, které vedou pachatele k jejich odcizení. Jedná se o krádež motorového vozidla, kdy si pachatel chce vozidlo ponechat a nebo ho dále prodat a získat tak finanční prostředky nebo o krádež motorového vozidla za účelem přepravy (svezení se), kdy toto lze právně kvalifikovat jako trestný čin neoprávněného užívání cizí věci.

V případech lidí závislých na alkoholu a lidí pod vlivem alkoholu lze konstatovat, že se zpravidla jedná o druhý motiv, kdy se pachatel chce odvézt někam jinam a vozidlo pak zanechá odstavené na nějaké vedlejší komunikaci, jestliže ovšem nezpůsobí dopravní nehodu, které nejsou v takových případech neobvyklé.

Tato trestná činnost je častá zejména u mladších pachatelů, kteří takto řeší návraty z diskoték, zejména o víkendech. Bohužel je zde veliké riziko již uvedených dopravních nehod s velmi závažnými následky, kdy nezřídka zahyne celá osádka vozidla.

2.6.7

Krádeže v objektech

Další statisticky častou trestnou činností osob závislých na alkoholu, resp. pod vlivem alkoholu jsou krádeže bez vloupání v různých objektech. Zde se jedná zejména o krádeže v prodejnách, převážně v supermarketech a hypermarketech. Zde vystavený alkohol je pro závislé lidi přímo neodolatelný a jejich pokusy o jeho odcizení a vynesení z prodejny jsou nekonečným příběhem v policejní práci. Mnohé prodejny již přistoupily k tomu, že prodávají pouze makety lahví alkoholu, které si pak po zaplacení zákazník vymění za skutečnou láhev, když doloží, že zboží opravdu zaplatil.

Je samozřejmé, že pro lidi závislé na alkoholu je alkohol na žebříčku hodnot prioritou. Vzhledem k tomu, že se často jedná o lidi na okraji společnosti, bez zaměstnání a finančních prostředků, jsou krádeže často jejich jedinou možností, jak si finanční prostředky na alkohol nebo přímo alkohol opatřit. Jedná se tedy o krádeže nejen v obchodech, ale i na nádražích, v čekárnách a v dalších nejrůznějších objektech. Je

24

nutné říci, že po požití alkoholu jsou to pak sami opilci, kteří se stávají objektem krádeží, když někde pod vlivem alkoholu usnou, pokud jim je ovšem co ukrást.

2.6.8

Poškozování cizí věci

Velice širokou paletou trestné činnosti osob závislých na alkoholu a opilců je poškozování majetku. Pokud škoda přesáhne 5.000,-- Kč a čin byl spáchán úmyslně, vždy se pak jedná o trestný čin poškozování cizí věci a je obvyklé, že tento trestný čin je v souběhu s další trestnou činností, ať už se jedná o vloupání do objektů, vozidel, krádeží vozidel či další trestné činnosti.

Sem můžeme zařadit i rozbíjení zařízení restaurací při hospodských rvačkách a výtržnostech. Dále ničení dopravních značek, poškozování zařízení na zastávkách autobusů a vlaků atd. Ve stavu opilecké euforie si opilec často neuvědomuje co dělá a ničí věci třeba jen z rozmaru nebo bez zjevného důvodu.

2.6.9

Výtržnictví

Tento trestný čin je velice obsáhlý a dají se jím postihovat téměř všechny závažné protiprávní činy proti veřejnému pořádku, které nelze právně kvalifikovat jako přestupky. Po roce 1989 se dokonce uvažovalo o jeho zrušení, neboť byl často zneužíván pro postihování osob, vystupujících proti komunistickému režimu.

V případech osob závislých na alkoholu a opilců je toto ustanovení zákona často uplatňováno. Jedná se o souběh uvedeného ustanovení zákona s dalšími trestnými činy, které tyto osoby páchají. Zejména se jedná o různé rvačky a potyčky na veřejnosti a nebo na veřejně přístupných místech. Hrubé neslušnosti se sexuálním podtextem jako je obnažování a onanování na veřejnosti, ničení veřejně prospěšných zařízení apod.

25

2.6.10 Sexuálně motivované trestné činy

Ve výčtu trestných činů páchaných osobami pod vlivem alkoholu nelze opominout sexuálně motivované trestné činy. Zde se jedná zejména o znásilnění a pohlavní zneužívání. Při znásilnění pod vlivem alkoholu můžeme rozdělit pachatelé do dvou skupin. První skupinu tvoří osoby, které mají problém ve svém sexuálním životě, ať se již jedná o sexuální deviaci nebo jen problémy například při navazování známosti s opačným pohlavím. U těchto osob působí alkohol jako spouštěč a odbourává zábrany. Tyto osoby pak přepadávají neznámé ženy, které znásilní, zraní nebo i usmrtí.

Druhou skupinou, se kterou se v policejní praxi setkáváme častěji, jsou osoby, které pod vlivem alkoholu po různých zábavách a plesech doprovázejí partnerky, na kterých si později vynutí pohlavní styk. Při vyšetřování takových případů pak uvádějí, že partnerka souhlasila nebo, že přinejmenším neprotestovala. Vyšetřování takových případů je složité a obtížné. Svědci většinou chybí a proto je třeba pečlivých lékařských a psychologických vyšetření obou aktérů, aby mohl soud správně a spravedlivě rozhodnout.

Nezřídka se stane, že manželka podá na manžela trestní oznámení pro znásilnění. Těmito případy může vyvrcholit domácí násilí či jiné problémy v rodině, kdy partner pod vlivem alkoholu si vynucuje na manželce sexuální styk. Bohužel v některých případech vyjde najevo, že se jedná o účelové oznámení, kterým si chce naopak manželka vyřídit s manželem účty například při rozvodu nebo jako trest za jeho nevěru apod.

Jedním z nejvíce právem odsuzovaných trestných činů jsou trestné činy pohlavního zneužívání dětí. Bohužel ani tyto trestné činy nejsou zcela výjimečné a rovněž se jich dopouštějí osoby pod vlivem alkoholu. Často se jedná o rodiny, kde rodiče jsou rozvedení a matka žije s novým partnerem, který se uvedeného trestného činu dopouští na nevlastních nezletilých dětech. Stávají se případy, že matka o tomto jednání svého druha ví, ale z obavy před ostudou mlčí a věc neoznámí. Autor zná ze své policejní praxe případ, kdy matka neoznámila pohlavní zneužívání dcery z obavy před ekonomickými potížemi, v jakých by se rodina ocitla po uvěznění pachatele – živitele rodiny. Věc byla odhalena až tehdy, když matka odjela do lázní a dcera v obavě před 26

dalším zneužíváním utekla z domova, kdy byla později nalezena v lese již s omrzlinami na nohou.

Pohlavní zneužívání dětí však není jediným trestným činem, kterého se osoby pod vlivem alkoholu dopouštějí na dětech a mladistvých osobách. Zanedbávání a týrání dětí je v rodinách alkoholiků velmi časté. Jedná se o nepřiměřené požadavky na děti, které musí často vykonávat velmi těžkou fyzickou práci. V těchto rodinách je na velmi špatné úrovni hygiena a rovněž výživa dětí. Přednost má vždy alkohol, případně cigarety. Děti jsou často bity a je jim odepírán jakýkoliv náznak náklonnosti a vlídného zacházení. Poruchy chování jsou pak u těchto dětí velmi časté. Jedná se o krádeže, útěky z domova a velmi brzo začínají samy konzumovat alkohol, kouřit a sexuálně žít.

2.6.11 Trestná činnost mladistvých pachatelů

Přestože v České republice se dle zákona smí konzumovat alkohol až od osmnácti let věku, není problém potkat opilé nejen nezletilé osoby ve věku od patnáctí do osmnácti let ale i děti mladší patnácti let. Některým nezodpovědným obchodníkům nedělá problém dětem alkohol prodat. Případně si mladiství či děti nechají alkohol koupit od staršího kamaráda. Na diskotékách a zábavách je situace obdobná. Při policejních kontrolách personál, pokud není přistižen přímo při činu tvrdí, že nikomu pod osmnáct let alkohol neprodal a rovněž děti a mladiství pak vypovídají, že jim alkohol koupil starší kamarád, který už odešel, a kterého neznají.

Trestná činnost dětí a mladistvých je zejména majetkové povahy, kdy dochází k drobným krádežím ve školách (peníze, mobilní telefony), v prodejnách (cukrovinky, cigarety, alkohol), ale i v okolí místa bydliště nebo kdekoli jinde (např. jízdní kola, ale i motocykly a motorová vozidla). Děti ze sociálně slabších rodin, mezi které patří i rodiny alkoholiků, často odcizují věci, které nemají a dobře vědí, že jim takové věci rodiče nikdy nekoupí. Krádeže v těchto rodinách nejsou bohužel

nijak zvlášť

odsuzovány.

Autor se přiklání k názoru, že při provinění a činech jinak trestných dětí a mladistvých osob je vždy nejméně padesát procent odpovědnosti a viny na straně rodičů. Nebylo by 27

od věci přemýšlet o trestní odpovědnosti rodičů v těchto případech. Nezájem o to, co dítě dělá ve volném čase a jeho zanedbávání je jedním z typických projevů rodičů alkoholiků.

2.6.12 Trestné činy na úseku dopravy

Přestože každý zná slogan o tom, že alkohol za volant nepatří, jsou dopravní nehody a další přestupky při řízení pod vlivem alkoholu velmi časté a nijak neobvyklé. Přestože se tresty zvyšují, neodradí to zejména osoby závislé na alkoholu od řízení motorových vozidel pod jeho vlivem.

Za takový skutek je pachatel často odsouzen k vysoké pokutě a zákazu činnosti, tedy řízení motorového vozidla. Přesto část pachatelů opět usedne za volant a dopouští se tak trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Zde jsou pak již ukládány i nepodmíněné tresty odnětí svobody a dlouholeté zákazy řízení motorových vozidel. Pachatelé si často neuvědomují, že při opakování tohoto trestného činu na ně již soudce pohlíží jako na recidivisty a tresty tomu také odpovídají. Je s podivem, že ani tragické následky nehod pod vlivem alkoholu tyto pachatele neodradí od této trestné činnosti.

Jestliže je řidič přistižen s obsahem alkoholu v krvi vyšším než 1 promile, je stíhán pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Přes vysoké tresty a často i ztrátu zaměstnání u profesionálních řidičů, těchto trestných činů neubývá. Není neobvyklé, že v okresním městě, kde autor vykonával svou policejní praxi, byli při jedné noční službě zjištěni dva až tři řidiči pod vlivem alkoholu.

2.7

Závěr

Alkoholismus a jeho následky jsou velmi dobře popsány a zmapovány téměř ve všech vědních disciplinách, ať se již jedná o vědu lékařskou, psychologii, kriminologii atd. Přesto se stále nedaří tento negativní jev za společnosti vymýtit. Represivní opatření jako například prohibice ve třicátých letech minulého století v USA se minula účinkem. Toto opatření vedlo k pašování alkoholu, zakládání nelegálních palíren alkoholu, ke 28

zvýšení jeho ceny při snížení kvality, kterou stát nemohl kontrolovat a rovněž k úniku nemalých částek z daní pro stát za vyrobený a prodaný alkohol. Léčení alkoholiků je náročné, dlouhodobé a bez zaručeného výsledku. Dá se říci, že alkoholik není vyléčen nikdy. Musí do konce svého života abstinovat a jediné napití jej může vrátit na šikmou plochu závislosti.

Trestné činy alkoholiků a závislých osob tvoří sice jen malou část z celkové zjištěné trestné činnosti, nikoli však zanedbatelnou. U některých jedinců jakoby alkohol otevíral a uvolňoval temnější stránky jejich osobnosti. Při nadužívání alkoholu je téměř jisté, že se dostaví problémy, ať už v rovině osobní, sociální, zdravotní, pracovní, ale nezřídka i trestní.

V prevenci lze proti alkoholizmu bojovat na nejrůznějších frontách. V našem tržním prostředí pravděpodobně není schůdné omezování výroby a prodeje alkoholu. Cesta by však mohla vést v první řadě přes zákaz reklamy na alkohol a jeho propagaci. Zejména mládeži je nutné ukazovat příklady životního stylu bez alkoholu a drog.

29

3

PRAKTICKÁ ČÁST

3.1 Cíl praktické části

Pro zjištění a analýzu příčin páchání trestné činnosti v souvislosti se závislostí pachatelů na alkoholu je důležité zjistit, jakých forem trestné činnosti se tito pachatelé dopouštějí, jaké důvody je k páchání trestné činnosti vedou a také to, zda závislost na alkoholu je skutečně primárním důvodem páchání jejich trestné činnosti.

V praktické části práce bylo zjišťováno, jaká je situace s pácháním trestné činnosti pod vlivem alkoholu v bývalém Severočeském kraji, v současné době se jedná o kraje Liberecký a Ústecký.

3.1.1

Popis oblasti průzkumu

Liberecký a Ústecký kraj tvořily společně v minulosti jeden celek s názvem Severočeský kraj. Po územně správní reformě došlo v roce 2000 k rozdělení Severočeského kraje na výše uvedené dva samostatné kraje. Pro tyto kraje však zůstala prozatím společná krajská policejní správa se sídlem v Ústí nad Labem. Rovněž policejní statistiky se vykazují společně pro celý bývalý Severočeský kraj.

Liberecký kraj tvoří okresy Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Ústecký kraj pak tvoří okresy Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Ke dni 1. ledna 2003 byly zrušeny okresní úřady. Okresy jako jednotky státní správy nadále existují, okresy také zůstávají jednotkou statistickou. Některé úřady mají okresní působnost, např. okresní soudy, státní zastupitelství a policejní ředitelství.

Oba kraje se rozkládají v severní části České republiky. Hranice krajů jsou zde tvořeny státní hranicí s Polskem a Spolkovou republikou Německo. Území Libereckého kraje zahrnuje severní část České kotliny, západní Krkonoše s podhůřím a východní část Lužických hor. Ústecký kraj tvoří při hranici s Německem Krušné hory, Labské

30

pískovce a Lužické hory. Oba kraje jsou tedy převážně hornaté, kdy na hraniční hory navazuje České Středohoří. Jedná se o pahorkatinu se sopečným původem. Nachází se zde krásná a rozmanitá příroda se spoustou památek. V souvislosti se zlepšující se ekologickou situací máji oba zdejší kraje předpoklady stát se vyhledávanou turistickou destinací.

Liberecký kraj je se svou rozlohou 3 163 km² nejmenším krajem v České republice, s výjimkou hlavního města Prahy. Počet obyvatel Libereckého kraje je cca 428 000, což je cca 4,2 % všech obyvatel České republiky. Ústecký kraj má pak rozlohu 5 335 km² a cca 822 000 obyvatel.

Liberecký kraj je průmyslovou oblastí s rozvinutou tradiční výrobou skla a bižuterie, strojírenstvím, výrobou a zpracováním plastů a dalších komponentů pro automobilový průmysl. V důsledku mezinárodní konkurence ztratil své dominantní postavení textilní průmysl. V souvislosti s rozvojem podnikání se ale rozvíjí stavebnictví, doprava a služby. Vzhledem ke kvalifikované a relativně levné pracovní síle mají zájem o investice v kraji i zahraniční firmy a ekonomický prospěch plyne i ze zvyšujícího se cestovního ruchu a turistiky.

Rovněž Ústecký kraj lze označit za průmyslovou oblast, kdy však v minulosti průmyslová činnost měla neblahý dopad na životní prostředí. Jednalo se zejména o následky důlní činnosti v povrchových dolech a znečišťování ovzduší neodsířenými tepelnými elektrárnami. Významné postavení v kraji má průmysl strojírenský, energetický, chemický a rovněž sklářský. Velký význam pro rozvoj kraje má rovněž budovaná dálnice D8, která spojuje Českou republiku s německým Saskem, hlavním městem Berlínem a celou severovýchodní částí Spolkové republiky Německo.

Vzhledem k tomu, že se velká část obou krajů nachází v oblasti bývalých tzv. Sudet, obývaných do konce 2. světové války převážně německým obyvatelstvem, došlo po konci druhé světové války k masivní výměně obyvatelstva, kdy německé obyvatelstvo bylo na základě rozhodnutí mocností na Postupimské konferenci a tzv. Benešových dekretů odsunuto do Německa a do českého pohraničí přicházeli noví lidé z vnitrozemí Čech.

31

Byli to různí lidé a různé byly i motivy jejich příchodu do pohraničí. Jisté je, že byli z různých koutů země, neměli společné tradice a museli se teprve učit žít v nových podmínkách. Je rovněž známé, že majetek po odsunutých Němcích přilákal různé, jak by se dnes řeklo, nepřizpůsobivé občany, kteří se rovněž v pohraničí usídlili. Tyto skutečnosti vedly k určitým jevům, které se později projevily v těchto oblastech například zvýšenou rozvodovostí, zvýšeným počtem přerušených těhotenství, zvýšenou spotřebou alkoholu a zvýšeným počtem lidí na alkoholu závislých, zvýšeným počtem trestných činů, atd. V současné době se jedná i o problém s vysokou nezaměstnaností a také velkým počtem lidí s malou nebo žádnou kvalifikací.

3.1.2

Stanovení předpokladů

1. Předpoklad:

Osoby závislé na alkoholu páchají pod vlivem alkoholu převážně násilnou trestnou činnost a to nejméně v 50 % případů trestné činnosti spáchané těmito osobami.

2. Předpoklad:

Primární vzhledem k trestné činnosti není alkohol, ale osobnost pachatele. K požívání alkoholu a drog tíhnou psychopatičtí a kriminálně narušení jedinci, u nichž není návyk a závislost na těchto látkách jevem prvotním, ale odvozeným, vyplývajícím z jejich asociálnosti a nezdrženlivosti a to minimálně v 50 %.

3.2 Použité metody

V této části bylo převážně vycházeno z policejních statistik Ministerstva vnitra ČR a studia spisové dokumentace.

32

Při analýze statistických údajů autor vycházel z policejních statistik posledních tří let roku 2004, 2005 a 2006 v Libereckém a Ústeckém kraji.

3.3 Popis zkoumaného vzorku

Při zpracování uvedené problematiky vycházel autor převážně z policejních statistik pro uvedenou oblast bývalého Severočeského kraje, tedy dnešního Libereckého kraje a Ústeckého kraje a rovněž ze studia spisové dokumentace. Trestná činnost pachatelů se závislostí na alkoholu, resp. pod vlivem alkoholu byla rozdělena do tří oblastí:

•

násilná trestná činnost,

•

mravnostní trestná činnost,

•

majetková trestná činnost.

Do oblasti trestné činnosti násilné spadají zejména trestné činy loupeže, násilí na veřejném činiteli, úmyslné ublížení na zdraví, nebezpečné vyhrožování, vydírání, omezování osobní svobody a porušování domovní svobody.

U mravnostních trestných činů zahrnuje tato skupina zejména trestný čin znásilnění a pohlavní zneužívání ale i další sexuálně zaměřené trestné činy, které jsou často páchány v souběhu s trestným činem výtržnictví, jako například obnažování a onanování na veřejnosti a veřejně přístupných místech.

V případě trestné činnosti majetkové se jedná zejména o trestné činy krádeže vloupáním do různých objektů, krádeže motorových vozidel a ostatní krádeže věcí v objektech jako jsou například prodejny, ale i ostatní krádeže, včetně kapesních krádeží.

Nejprve autor zjišťoval celkový počet oznámených - zjištěných trestných činů v uvedené oblasti za jednotlivé roky, míru jejich objasnění a jak velké procento z objasněných trestných činů spáchaly osoby pod vlivem alkoholu.

33

3.4 Druhy trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu

Zjišťovali jsme, kolik bylo celkově spácháno trestných činů v dané oblastí na úseku násilné, mravnostní a majetkové trestné činnosti. Dále bylo zjišťováno, kolik z uvedených trestných činů bylo objasněno a byl ustanoven konkrétní pachatel. Z uvedeného počtu objasněných trestných činů

bylo zjišťováno, kolik z nich bylo

spácháno pachatelem pod vlivem alkoholu a toto číslo bylo vyjádřeno i v procentech.

Trestná činnost osob pod vlivem alkoholu v roce 2004

Trestné činy 2004 Násilná trestná činnost Mravnostní trestná činnost Majetková trestná činnost

zjištěno objasněno pod vlivem alkoholu procento 4299 3577 304 8,5 367 310 12 3,9 28856 9836 118 1,2

Počet zjištěných trestných činů v roce 2004 v procentech

13%

1%

Násilná trestná činnost Mravnostní trestná činnost Majetková trestná činnost

86%

V roce 2004 bylo na území Libereckého a Ústeckého kraje evidováno 4 299 násilných trestných činů. Z těchto násilných trestných činů bylo 3 577 násilných trestných činů 34

objasněno a bylo zjištěno, že z nich bylo 304 spácháno pod vlivem alkoholu, což je 8,5 %.

Dále bylo v roce 2004 evidováno 367 mravnostních trestných činů, z nichž bylo 310 objasněno. Bylo zjištěno, že 12 mravnostních trestních činů bylo spácháno pod vlivem alkoholu, což je 3,9 %.

U majetkové trestné činnosti bylo evidováno 28 856 trestných činů. Objasněno bylo 9 836 trestných činů. Bylo zjištěno, že 118 jich bylo spácháno pod vlivem alkoholu, což je 1,2 %.


Trestné činy 2005 zjištěno objasněno pod vlivem alkoholu procento Násilná trestná činnost 4041 3393 300 8,8 Mravnostní trestná činnost 316 272 1 0,4 Majetková trestná činnost 27472 9780 169 1,7


13%

1%


86%

35

V roce 2005 bylo zjištěno na úseku násilné trestné činnosti zjištěno celkem 4 041 trestných činů. Objasněno bylo 3 393 násilných trestných činů a bylo zjištěno, že z nich bylo 300 spácháno pod vlivem alkoholu, což je 8.8 %.

Na úseku mravnostní trestné činnosti bylo zjištěno celkem 316 trestných činů, z nichž bylo 272 objasněno a dále bylo zjištěno, že pouze jeden mravnostní trestný čin byl spáchán pod vlivem alkoholu, což je 0,4 %.

Majetkových trestných činů bylo v uvedeném období zjištěno 27 472. Objasněno bylo 9 780 majetkových trestných činů. Bylo zjištěno, že 169 majetkových trestných činů bylo spácháno pod vlivem alkoholu, což je 1.7 %


Trestné činy 2006 zjištěno objasněno pod vlivem alkoholu procento Násilná trestná činnost 3192 2706 276 10,2 Mravnostní trestná činnost 272 245 6 2,4 Majetková trestná činnost 24404 8503 155 1,8


11% 1%

Násilná trestná činnost Mravnostní trestná činnost

88%

Majetková trestná činnost

36

V roce 2006 bylo na úseku násilné trestné činnosti zjištěno celkem 3 192 násilných trestných činů, z nichž bylo 2 706 objasněno. Bylo zjištěno, že 276 z těchto trestných činů spáchaly osoby pod vlivem alkoholu, což je 10,2 %.

Na úseku mravnostní trestné činnosti bylo zjištěno celkem 272 trestných činů. Objasněno bylo 245 mravnostních trestných činů. Bylo zjištěno, že 6 pachatelů spáchalo mravnostní trestnou činnost pod vlivem alkoholu, což je 2,4 %.

Na úseku majetkové trestné činnosti bylo zjištěno 24 404 trestných činů, z nichž bylo 8 503 trestných činů objasněno. 155 pachatelů páchalo majetkovou trestnou činnost pod vlivem alkoholu a to je 1,8 % z celkového počtu objasněných majetkových trestných činů.

Jak vyplývá z uvedeného zjištění, bylo nejvíce trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu násilné povahy a to jak v počtu trestných činů, tak i v procentuálním vyjádření z celkové sumy objasněných násilných trestných činů. V průběhu zkoumaných let se množství uvedených násilných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu příliš nemění a pohybuje se v dané oblasti okolo 300 trestných činů za jeden rok, což je vyjádřeno v procentech cca 8-10 % z celkového počtu objasněných násilných trestných činů.

Dále ze zjištěných skutečností vyplývá, že nejmenší počet trestných činů je v oblasti mravnostní trestné činnosti. Zde se celkový počet spáchaných trestných činů pohybuje okolo 300 mravnostních trestných činů za jeden rok. Počet těchto trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu nepřesahuje 4 % z celkového počtu objasněných mravnostních trestných činů. Jedná se tedy o nízké číslo, kdy pouze v roce 2004 bylo spácháno 12 mravnostních trestných činů pod vlivem alkoholu. V ostatních letech se jednalo o jednociferná čísla.

Jak vyplývá ze statistiky, bylo nejvíce spáchaných trestných činů majetkové povahy. Rovněž v této oblasti je nejnižší objasněnost a to okolo 30 %. Z hlediska zkoumané problematiky bylo pod vlivem alkoholu spácháno okolo cca 150 majetkových trestných činů za jeden rok což je cca do 2 % z celkového počtu objasněných majetkových trestných činů za jeden rok. 37

Dále bylo zjištěno, že celková situace v uvedené problematice páchání trestných činů pod vlivem alkoholu se v průběhu uvedených let příliš nemění. Snad s výjimkou mravnostní trestné činnosti, kde ovšem vzhledem k malým číslům může být procentuální vyjádření nepřesné.

Přesná čísla v procentech za jednotlivé roky ukazuje následující tabulka a na uvedeném grafu je přehledně znázorněn počet spáchaných trestných činů v procentech za jednotlivé roky.

Trestná činnost osob pod vlivem alkoholu v procentech 2004 2005 2006 Násilná trestná činnost 8,5 8,8 10,2 Mravnostní trestná činnost 3,9 0,4 2,4 Majetková trestná činnost 1,2 1,7 1,8

12

Procenta %

10 Násilná trestná činnost

8 6

Mravnostní trestná činnost

4


2 0 2004

2005

2006

Z analýzy statistických údajů bylo tedy zjištěno, že osoby pod vlivem alkoholu páchají převážně násilnou trestnou činnost, v menší míře pak majetkovou trestnou činnost a nejméně pak mravnostní trestnou činnost. Uvedené údaje potvrzují předpoklad, že

38

pachatelé pod vlivem alkoholu svou činnost nijak neplánují a alkohol pouze zvýrazňuje některé rysy jejich osobnosti (např. agresivitu). V určité fázi opilosti pak jednají bez morálních zábran, které jinak jejich jednání korigují. Tato impulsivnost jednání je patrná i u majetkové trestné činnosti a případně u trestné činnosti mravnostní.

Autor úmyslně nezařazoval mezi trestnou činnost osob závislých na alkoholu trestný čin výtržnictví, neboť tento trestný čin je téměř vždy v souběhu s další trestným činem, ať se již jedná o ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, krádež apod.

3.5 Podíl jednotlivých druhů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu na celkovém počtu trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu

Dalším úkolem průzkumu bylo zjistit, jak se podílí jednotlivé druhy trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu na celkovém počtu objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu v uvedených letech.

V roce 2004 bylo v uvedených kategoriích trestných činů zjištěno celkem 434 trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu. Z tohoto množství bylo 304 násilných trestných činů, což je 70 %. Mravnostních trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu bylo zjištěno 12, což je 2,8 % a majetkových trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu bylo zjištěno 118, což je 27,2 % z celkově objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

Názorně nám uvedenou situace ukazuje následující tabulka s přehledným grafem.

Trestná činnost osob pod vlivem alkoholu v roce 2004 Trestná činnost celkem 434 % Násilná trestná činnost 304 70,0 Mravnostní trestná činnost 12 2,8 Majetková trestná činnost 118 27,2

39

Podíl jednotlivých druhů trestné činnosti spáchaných osobami pod vlivem alkoholu v roce 2004 v procentech

Násilná trestná činnost

27%

Mravnostní trestná činnost

3% 70%


V roce 2005 bylo v uvedených kategoriích zjištěno celkem 470 trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu. Z toho násilných trestných činů bylo zjištěno 300, což je 63,8 %. Mravnostní trestný čin byl zjištěn pouze jeden, což je 0,2 % a majetkových trestných činů bylo zjištěno 169, což je 36 % z celkového počtu objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

Uvedenou situaci opět názorně ukazuje následující tabulka s přehledným grafem.


40

Podíl jednotlivých druhů trestné činnosti spáchaných osobami pod vlivem alkoholu v roce 2005 v procentech

Násilná trestná činnost 36% Mravnostní trestná činnost 0%

64%


V roce 2006 bylo v uvedených kategoriích zjištěno celkem 437 trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu. Z těchto bylo 276 násilných trestných činů, což je 63,2 %. Mravnostních trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu bylo zjištěno 6, což je 1,4 % a majetkových trestných činů bylo zjištěno 155, což je 35,5 % z celkově objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

Situaci v uvedené oblasti opět popisuje následujíc tabulka a přehledným grafem.


41

Podíl jednotlivých druhů trestné činnosti spáchaných osobami pod vlivem alkoholu v roce 2006

Násilná trestná činnost 35% Mravnostní trestná činnost 64%

1%


Jestliže srovnáme situaci v jednotlivých letech pak zjistíme, že situace na tomto úseku kriminality se téměř nemění. Toto nám zřetelně ukazuje následující tabulka a graf, který porovnává situaci v letech 2004 – 2006.

Vývoj trestné činnosti osob závislých na alkoholu v letech 2004-2006 2004 2005 2006 Násilná trestná činnost 70 63,8 63,2 Mravnostní trestná činnost 2,8 0,2 1,4 Majetková trestná činnost 27,2 36 35,5

Procenta %

Vývoj trestné činnosti osob závislých na alkoholu v letech 2004 - 2006 v procentech 80 70 60 50 40 30 20 10 0


2004

2005

2006

42

Z výsledků provedeného průzkumu vidíme, že nejvyšší podíl na objasněné trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu má trestná činnost násilná, která se pohybuje v procentuálním vyjádření v rozmezí šedesáti tří až sedmdesáti procent.

Za touto trestnou činností následuje trestná činnost majetková, která se podílí na celkově objasněné spáchané trestné činnosti pod vlivem alkoholu v procentuálním vyjádření v rozmezí od dvaceti sedmi do třiceti šesti procent. Zde je však nutné počítat s větší statistickou chybou, neboť počet objasněných majetkových trestných činů dosahuje pouze okolo třiceti procent z počtu celkově spáchaných majetkových trestných činů.

Nejméně jsou na celkovém počtu objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu zastoupení pachatelé mravnostní trestné činnosti, kde procentuální vyjádření dosahuje maximálně tří procent z celkově objasněných trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

Rovněž srovnání mezi jednotlivými sledovanými roky nám ukazuje, že uvedená trestná činnost se kvantitativně nemění a počet trestných činů celkem i v jednotlivých kategoriích se nijak významně nemění, jak rovněž ukazuje výše uvedený graf.

3.6 Studium spisové dokumentace

Při studiu spisové dokumentace vycházel autor z archivovaných policejních spisů pachatelů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu. Celkem bylo prostudováno padesát trestních spisů v souvislosti s uvedenou problematikou, ve kterých bylo zjišťováno, jaký měl pachatel motiv ke spáchání trestného činu, zda trestný čin předem plánoval, či zda se jednalo o momentální impulzivní projev.

Cílem této části průzkumu bylo pokusit se zjistit, zda pachatelé trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu svoji trestnou činnost plánují a zda motivace trestného činu závisí na požívání alkoholu či osobnostních vlastnostech pachatele.

43

Ze studia těchto skutků konkrétních pachatelů trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu bylo zjištěno, že tyto skutky pachatelé předem neplánují. Jak již bylo zjištěno v předešlém výzkumu, převážná většina trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu je násilné povahy. Nejčastěji se tedy jedná o nejrůznější fyzická napadení a ublížení na zdraví. Jsou to známé hospodské rvačky, domácí násilí, útoky na veřejné činitele, ale i na revizory v dopravních prostředcích, osádky záchranných vozidle hasičů a vozů rychlé zdravotnické pomoci.

Z uvedených prostudovaných padesáti spisů bylo 35 případů násilné trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu, což je 70 % z uvedených prostudovaných trestních spisů. V žádném z uvedených případů se pachatel na svůj čin předem nepřipravoval a trestný čin úmyslně neplánoval. Jednalo se vždy o impulsivní jednání pod vlivem alkoholu, který připravil pachatele o morální zábrany. Při studiu trestní minulosti uvedených osob bylo zjištěno, že se často uvedené trestné činnosti dopouštějí opakovaně.

Rovněž bylo při studiu spisové dokumentace zjištěno, že převážná část pachatelů trestné činnosti se opakovaně dopouští pouze určitých trestných činů. Jedná se například o pachatele, kteří se dopouštějí téměř výhradně trestných činů násilné povahy a to ublížení na zdraví, rvaček, výtržnictví apod. Další část pachatelů se dopouští například pouze podvodů, zpronevěr a podobných majetkových trestných činů. Jiní pachatelé mají v evidencích například pouze záznamy o krádežích. I zde lze ještě diferencovat pachatele krádeží prostých a pachatele krádeží vloupáním do objektů. Z uvedených dokumentů lze dále zjistit, že některé osoby s kriminální minulostí se dopouštějí například pouze krádeží motorových vozidel.

U části pachatelů lze však v jejich kriminální kariéře zjistit, že postupují od méně závažné trestné činnosti k trestné činnosti závažnější, až například k nejzávažnější trestné činnosti jako jsou nájemné vraždy, únosy apod.

Při uvedeném studiu spisové dokumentace bylo dále zjištěno čtrnáct případů majetkové trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu, což je 28 % z celkových padesáti prostudovaných trestních spisů. Jedná se zejména o krádež motorových vozidel pod vlive alkoholu. Krádeže v prodejnách, ale i krádeže vloupáním. 44

V uvedených materiálech byl zjištěn pouze jediný případ mravnostního trestného činu spáchaného pod vlivem alkoholu, kdy se pachatel obnažoval a onanoval na veřejnosti. Tento případ byl však odložen vzhledem k psychickému stavu pachatele, kdy se jednalo o nesvéprávnou osobu, které bylo nařízeno ústavní léčení v psychiatrické léčebně.

Jak již bylo uvedeno, ani v jednom z prostudovaných případů trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu nebyla zjištěna příprava na spáchání trestného činu a žádný z případů nebyl předem plánovaný.

3.7 Vyhodnocení předpokladů

1. Předpoklad:

Osoby závislé na alkoholu páchají pod vlivem alkoholu převážně násilnou trestnou činnost a to nejméně v 50 % případů trestné činnosti spáchané těmito osobami.

Dalo by se a nadsázkou říci, že tento předpoklad byl naplněn více, než bylo očekáváno ale tato situace souvisí s celkovou problematikou alkoholismu a pácháním trestné činnosti pod jeho vlivem. Každý člověk není pouze špatný a nebo pouze dobrý. Lidé bojují s tím špatným v sobě a ti rozumnější se snaží to špatné v sobě potlačit a žít podle svého mravního zákona. Tento mravní kodex člověka může být samozřejmě u každého odlišný. Záleží to na morálce společnosti i vyspělosti jedince. Ani v různých zemích nejsou trestné činy stejně hodnoceny a to co je v naší zemi považováno za trestný čin může být v jiné zemi zcela legální. Například mnohoženství, různé rituální obřady apod.

Je zcela zřejmé, že alkohol velmi silně narušuje tuto snahu o život podle mravních zásad. Ve většině případů, kdy si vytváříme názor na určitou věc, zcela bezpečně dle svého vnitřního cítění víme, co je správné a co ne. Víme, co bychom měli udělat a čeho bychom se měli naopak vyvarovat. U závislých alkoholiků je tato vůle silně narušena. I když vědí, že mají problém s alkoholem, namlouvají si, že ho nemají, že mají vše pod kontrolou. Ze dvou piv, na které původně šli je najednou piv dvanáct. Často pak slýcháme od pachatelů trestné činnosti pod vlivem alkoholu: „ Kdybych nepil, nikdy bych to neudělal!“ 45

Alkohol tedy snižuje schopnost ovládat nižší pudy člověka a dodržovat mravní zásady, které si člověk, ovšem jako střízlivý, ve svém životě stanovil. Lze vypozorovat, že pokud alkoholik tyto zásady porušuje, dopouští se ve většině případů stále stejné trestné činnosti. Často se jedná o trestnou činnost, kterou pachatel páchal dříve i ve střízlivém stavu. Později se snažil od této kriminální kariéry odklonit a trestnou činnost nepáchat. A potom byl alkohol jedním ze startérů, který tuto osobu vrátil na kriminální dráhu a opět ke stejnému druhu trestné činnosti. Zde je rovněž nezanedbatelný negativní vliv tzv. pijáckých part.

Pokud se tedy jedná o násilnou trestnou činnost páchanou pod vlivem alkoholu, bylo průzkumem zjištěno, že tato se pohybuje ve zkoumaných letech 2004 až 2006 v uvedené oblasti v rozmezí 63 až 70 procent z celkového počtu trestných činů spáchaných pachateli pod vlivem alkoholu. První předpoklad, že tedy nejvíce trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu je násilné povahy a činí více než padesát procent z celkově spáchané trestné činnosti pod vlivem alkoholu byl tedy naplněn.

2. Předpoklad:

Primární vzhledem k trestné činnosti není alkohol, ale osobnost pachatele. K požívání alkoholu a drog tíhnou psychopatičtí a kriminálně narušení jedinci, u nichž není návyk a závislost na těchto látkách jevem prvotním, ale odvozeným, vyplývajícím z jejich asociálnosti a nezdrženlivosti a to minimálně v 50 %.

Tento předpoklad byl ověřován při studiu spisové dokumentace a to zejména zjišťováním kriminální minulosti jednotlivých pachatelů trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu. Při studiu padesáti trestních spisů těchto pachatelů bylo zjištěno, že v 72 procentech, to je u třiceti šesti osob, se jedná o osoby s kriminální minulostí a tedy záznamem v rejstříku trestů. Z této skutečnosti lze usoudit, že alkohol a jeho požívání není primárním důvodem páchání trestné činnosti, ale potvrzuje se předpoklad, že u jedinců se sklonem ke kriminálnímu chování působí jako podnět k páchání trestné činnosti. Při studiu

dokumentů je nejčastějším případem z praxe ta skutečnost, že

pachatel trestného činu jde původně pouze za svou zábavou, jde tedy konzumovat alkohol. Vzhledem k nestřídmosti při konzumaci se se zvyšující se opilostí začnou 46

projevovat jeho asociální sklony a agresivita. Vzhledem k typu a temperamentu pachatele pak dochází ke rvačkám, výtržnostem, poškozování majetku. Po příchodu pachatele domů jde nejčastěji o týrání osob žijících ve společné domácnosti, ať se již jedná o partnerku, děti, rodiče či další osoby žijící ve společné domácnosti s pachatelem.

4

ZÁVĚR

Cílem této práce bylo zjistit a analyzovat příčiny páchání trestné činnosti v souvislosti se závislostí pachatelů na alkoholu. Zejména v rámci provedeného průzkumu zjistit, jakého druhu trestné činnosti se tyto soby dopouštějí, jaká je motivace těchto osob k páchání trestné činnosti a zda je alkohol a závislost na něm primární příčinou páchání trestné činnosti, či zda by tito pachatelé páchali trestnou činnosti i bez konzumace alkoholu a závislosti na něm.

V teoretické části práce bylo zjišťováno, co je to vlastně alkohol, historie alkoholu, působení alkoholu na člověka, příčiny vzniku závislosti na alkoholu a také trestná činnost páchaná v souvislosti s požíváním alkoholu.

V praktické části práce byly stanoveny dva předpoklady. Prvním předpokladem je tvrzení, že osoby závislé na alkoholu páchají pod vlivem alkoholu převážně násilnou trestnou činnost a to nejméně v padesáti procentech případů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu. Tento předpoklad vychází z teorie, že alkohol u většiny osob, které jej nadužívají a páchají pod jeho vlivem trestnou činnost stupňuje agresivitu těchto osob a proto dochází převážně k páchání násilné trestné činnosti pod jeho vlivem.

K ověření tohoto předpokladu byla provedena analýza údajů z policejních statistik Ministerstva vnitra České republiky v Libereckém a Ústeckém kraji v letech 2004 až 2006. Provedenou analýzou byl potvrzen předpoklad, že pachatelé trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu páchají převážně násilnou trestnou činnost a to až v sedmdesáti procentech případů celkové trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu.

47

Druhý předpoklad vychází z teorie, že primární vzhledem k trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu není alkohol ale osobnost pachatele. K požívání alkoholu a drog tíhnou psychopatičtí a kriminálně narušení jedinci, u nichž není návyk a závislost na těchto látkách jevem prvotním ale odvozeným, vyplývajícím z jejich asociálnosti a nezdrženlivosti a to minimálně v padesáti procentech trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

K ověření tohoto předpokladu bylo provedeno studium spisové dokumentace. Celkem bylo prostudováno padesát trestních spisů pachatelů trestné činnosti spáchané pod vlivem alkoholu, kde byla zjišťována motivace pachatelů, jejich kriminální minulost a také, zda trestnou činnosti plánovali či jednali impulsivně pod vlivem alkoholu.

Tímto studiem spisové dokumentace bylo zjištěno, že třicet šest pachatelů ze zkoumaného vzorku padesáti pachatelů trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu jsou osoby s kriminální minulostí, které se opakovaně dopouštějí páchání trestné činnosti a byly za ni odsouzeni. Jedná se tedy o sedmdesát dvě procenta ze zkoumaného vzorku. U těchto osob lze předpokládat, že prvotní tedy primární příčinou páchání jejich trestné činnosti není alkohol, ale jedná se o asociální osobnosti, které by trestnou činnost páchaly i bez konzumace alkoholu případně závislosti na něm.

Oba předpoklady byly naplněny a cíle práce bylo dosaženo. Přínos práce lze spatřovat zejména při vyšetřování násilné trestné činnosti, při tipování psychologického profilu pachatele a jeho motivace. Velmi často může být motiv i závažného násilného trestného činu velice malicherný, neboť pachatel pod vlivem alkoholu nejedná racionálně a často používá nepřiměřené násilí.

48

5 NÁVRH OPATŘENÍ Návrh opatření ke zlepšení situace na úseku trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu můžeme rozdělit na dvě části. Jedná se o preventivní opatření a represivní opatření.

Na úseku prevence je nutné se zaměřit především na mládež. Ať se již jedná o přednášky ve školách o škodlivosti alkoholu a negativních následcích jeho užívání ale hlavně nabídnout dětem a mladým lidem jinou alternativu, například na úseku sportovního vyžití, různých zájmových kroužků, umělecké činnosti apod. Je téměř jisté, že zodpovědní rodiče povedou děti k těmto aktivitám a vysvětlí jim škodlivost alkoholu a závislosti. Jsou však rodiče, kteří nejsou schopni a nebo nechtějí děti a mladistvé takto usměrnit a vychovávat. Zde je pak místo pro učitele a výchovné pracovníky ale i dobrovolníky a organizace. Ve vážných případech je nutné včas věc oznámit sociálním pracovníkům k provedení opatření v problémových rodinách. Rovněž by bylo vhodné aby mladí lidé byli v rámci výuky lépe seznamováni s trestními zákony. Ne snad z pohledu zastrašování, ale v rámci obeznámení s touto problematikou. Je nutné aby si uvědomili závažnost protiprávního jednání a svou odpovědnost k sobě i ke společnosti.

V případech, kdy se mladiství ale i dospělé osoby dostaly již do střetu se zákonem by bylo vhodnější při prvních prohřešcích spíše než trestat najít vhodnou terapii. Může se jednat o návštěvy psychologa, pracovní terapii apod., aby osoba dostala správný náhled na své protiprávní chování a cítila, že se jí společnost snaží pomoci a ne ji pouze odsuzuje.

Na úseku represe je rovněž mnoho možností, které se dají využít v boji proti alkoholismu a trestné činnosti páchané pod jeho vlivem. Především to jsou častější kontroly restaurací a míst, kde dochází k požívání alkoholických nápojů a zvýšení počtu policejních hlídek v těchto oblastech. Dále je to možnost instalování bezpečnostních kamer do míst, kde dochází často k výtržnostem pod vlivem alkoholu a porušování veřejného pořádku. K tomuto opatření je však potřeba přistupovat citlivě, neboť se množí i hlasy občanů, kteří nesou nelibě množství bezpečnostních kamer na veřejně přístupných místech a cítí v tom ohrožení svého soukromí.

49

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ethanol

http://www.alkoholik.cz/stadia_opilosti.htm

KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A. A KOLEKTIV.

1. vydání. Praha:

Avicenum, 1985. 240 s.

MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K.

1. vydání. Praha:

Empatie, 1995. 110 s. ISBN 80-901618-9-8.

MATOUŠEK, O.

1. vydání. Praha: Portál, 2003.

287 s. ISBN 80-7178-549-0.

MATOUŠEK, O.


380 s. ISBN 80-7178-548-2.

MATOUŠEK, O.


350 s. ISBN 80-7367-002-X.

NETÍK, K., BUDKA, I., NEUMANN, J., VÁLKOVÁ, H.

Psychiatrické centrum, Zprávy č. 108, Praha: 1991.

NĚMEC, J.

Praha: Vydavatelství a nakladatelství MV ČR

Centurion, 1993. 71 s. ISBN 80-901121-7- X.

VÁGNEROVÁ, M.

1. vydání. Praha: Portál,

2004. 870 s. ISBN 80-7178-802-3.

SKÁLA, J

4. vydání. Praha: Avicenum, 1988. 144 s.

50

ŠEDIVÝ, V., VÁLKOVÁ H.

1. vydání. Praha: Naše vojsko,

1988. 160 s.

51

Zjištění a analýza příčin páchání trestné činnosti v souvislosti se závislostí pachatelů na alkoholu

Recommend Documents