Zitpis z jednini zastupitelstva M6styse Jimramov konan6ho dne 2s.06.2009 pozemki Bezriplatny pievod do vlastnictvi M6styseJimramov (p.i. 826/16, 826/12, 832123 v kf.. Trhonice) ZastupitelstvoM6styseJimramovschv6lilo bezirplatndnabyi pozemkri p.i. 826/16 o vlimdie 1087m2. p.{.826112o vfmdie 424 m2, p.d. 832123o v'j,mdie2227 m2 v k.ir. r lastrrictvi Uiadu pro frhonicc z zastupoviini st.itu ve vdcech majetkovlich do vlastnictviMdstyseJimramov.Jedniise o pozemky, kterd jsou vyuZivdny jako cesta. 9-0-0 Projednrini odkupu pozemkri(p.i. 82616, 82617,82619 v k.ri. Trhonice ZM rozhodlo o zahdieniodkupu pozemkt p.t,.82616o vymdie6l m2, 82617o vlimdie 70 n'2 a 82619o vynidie 139 m2 v5e v k.ir. Trhonicez vlatnictvi soukromlichosob do vlastnictvi MdstyseJimramol. .ledniise o pozemky r'1'uZivand iako piijezdovzi k o r n t r n i k a ru eu l i e iN r d V a p e r r i c i .
S vlastniky pozemkfi bude jedniino o odkupu. Cena odkupu bude projedniina na piiStischfiziZM. 9-0-0 Bezriplatnf pievod pozemkt do majetku M6styse Jirnramov st.373, st. 374, st. 375 v k.f . Jimramov Zastupitelstvo Mdstyse Jimramov schv6lilo bezfplatny pievod pozen.rkfrst. 373 (vodojem)o vlim6ie 39 m2" st. 374 (odkyselovacistanice)o vyrndie 78 m2. st. 375 (derpacistanice)o vimdie 23 m2 v vlasLnictvi k.ri. Jimramov z Pozenrkoveho lbndu CR do rhstnictri MdstyseJimramov. Projedndni kupni smlouvy na odkup pozemkup.i. 1247llv k.ri.Jimramov ZM projednalo Kupni stllouvr.r d. U ZSV M I BZR] I 757I2OO9-BZRM tykajici se irplatndho pievodu pozemkov6parcely p.d. 124711t' k.u. Jimramovo vyimdie42 n2 z vlastnictvi Cesk6republiky Uiadu pro zastupo\'{ini stiitu ve r,6cech majetkovjch do vlastnictviMdstyseJimramor,.Jedniiseo pozemekpied obecnigar62ir.raI IrbanovE
rybniku. Kupni cena 3 000,- Kd. ZM 9-0-0 rozhodlokupni smlouvuuzaviit. Odprodejbytu i.p. 5l/5 na Bendtktichvfsledeksout6ie ZM bylo sezn6menos vfsledkemsoutdZe na odprodejbytovdjednotky51/5v d.p.51, Jimramov - Benritky, ul. Pod Horou. Pisemnd se piihl6sili dva zi\emci. ZM rozhodlo odprodat by. jednotku 51/5 ul. Pod Horou, v d.p. 51 na Ben6tk6ch, panuVladimiruKlukanovi,PodHorou55, Jimramov Benritkyza cenu803000,-Kd. 9-0-0 Projednrini odkupu pozemkfi do vlastnictvi Mdstyse Jimramov, i6st pozemkup.8.27, Eist,,b" v k. ri. SedliSt6 ZM projednalo odkup pozemki do vlastnictviMbstyseJimramovod pani Jany Hiebidkov6,Stdp6novnad Svratkou 179. Jedn6se o d6stpozemkup.d. 27 v k.u. Sedli5t6o vyim6ie20 m2 (pozemkypod mistni komunikaci k lyZaisk6muvleku) oznadendpismenem,,b" dle GP,kteni byl zveiejn6n. ZM rozhodlo odkoupit d6st pisemenem,,b" pozemkup.d. 27 oznaEen6 9-0-0 v cend20.-Kd/m2. Projednini odkupu pozemkri do vlastnictvi MdstyseJimramov,i6st o,c'o z parcely566/4v k.ti. SedliStd ZM projednalo odkupd6stiparcely56614 pismenem,.c" dle v k.t. Sedli5tdoznaden6 pana Jaroslava m2 od o vyy'mdie 80 GP Skorpika,Sedlistd10. ZM rozhodloodkoupitd6st,,c" o vlfmie 80 m2 z pozemku p.L 56614v k.f . Sedli5td v cend20,-Kd/m2. Smlouva o poskytnuti dotacena ridrZbu veiejn6zelenb(seienipiikopri) ZM projednalo Smlouvu o poskl'tnuti dotace na ridrZbu veiejn6 zelenE na veiejn;ich prostranstvichv prujezdnich risecichobcipod6lsilnicII. a III. tiid. Kraj se zavazujeposkltnout finandnidotaci ve vliSi 7 518,- Kd za irdelem realizace projektu ,,UdrZbaveieind zelen6",dotace piedstavuje100% z vydislenipoZadovan6 dotace. ZM Jimramov projednalopiijeti 9-0-0 dotace.
Financovriniakci 2. pololeti roku 2009' rozpoitov6 opatieni L 312009 Zastupitel6 obdrZeli piedem niivrh t'. 312009. rozpodtovdho opatieni Jednotlivd poloZky tohoto ndvrhu byly proj ednrinya diskutov6ny. V r6mci diskusebyla pod6nainformaceo celkov6m zadluLeni mdstyse. Mdstys spl6ci rivdr na plynofikaci m.d. Trhonice, Ubu5in pies 1 000 000,- Kd, tento fvdr bude letos doplacen. Pokud bychom spl6celi spkitky na novy uv6r (cca 400 000,- Kd), nemdlo by to dinit probl6my. Soudasn6dluhov6 sluZba je ve vj5i 13 Yo,coi. je zadhLeni nizke. Uv6ry na bytovou vystavbu (dim na sokolovnb,dfrmu Gamy) jsou celkem 9 600 000,- Kd, tlto fvdry jsou spliiceny piev6Znd z piijmfi a nezatd,Zuii Iedy vlfrazndrozpodetmdstyse. Po diskusi tento ziiv6r: Uvedend akce zaiadit do rozpodtu s tim, Le realizace bude zapodata aZ po vy.jasn6ni daiiovychpiijmri za l. pololeti v a dobd, kdy bude potvrzen piislib rivdru. Uvdr se piedpokl6d6 ve vliSi do 3 000 000,- Kd, a to piedev5im r.ra dofinancov6ni piipravovanl/ch projektii pro dotadniprogramy. 9-0-0 Pl6tcovstvi DPH Pod6nainformace, Mdstys Jimramov od 1.7.2009podal Z6dosto registracipl6tce DPH. Ceny sluZeb (vodnd, stodn6. nakl6drini s odpady atd.) se pro 2. pololeti roku 2009 nemEni, piipadn6 zmdny budou projednrlnys rozpodtemna rok 2010. SoudasnEse mdni termin vytidtov6ni vodn6ho a stodndho, a to vZdy ke konci roku. Piedpoklddany dopad do rozpodtu mdstyseje navli5eni vldajt o 50 000.-Ki/ttvrtleti iLidost o odkoupeni pozemku i{st p.i. 1198/33v k.ri. Jimramov ZM projednaloZridostmanZeli Dagtnara Pavla Ka5ovych,Hlinik 146, Jimt'amov" o odkoupenid6stipozemku 1l98i I, r, GP pozemek 1198/33o vjmdie 129 m2 v k.ti. Jimramov. ZM rozhodlo zveiejnit ziimdr. Na pii5tim jednini ZM bude projednrino. 9-0-0
Rtznd: Zodpovdzendotaz na prubdh stavby,,111360 Horka". Piedpokl6dan6 Jimramov uzavirka deruenec - srpen 2009. Bude provedeno zpevndni svahu v riseku nad Dobiri5ovyimi,ziizena kanalizacepro odvod deit'olych vod. opravenavozovka, upraven svah z horni strany a vyk6ceny star6 a nebezpedn6stromy. Firma Lomond s.r.o. akceptovala n6vrh prodejni ceny pozemku, 1.:j.70,-KE/m2.
Slovo hejtmana Tak n6m zatiniL novy Skolni rok. Zadiiek zirti byvit dasem vzru5en6 nervozity prwn:idkri, povzdechfi nad koncem priizdnin tdch zku5endjSichSkol6ki i fvah nad celfm na5im Skolstvim. To je pravidelnd objektem nejrizndj Sich reforem a rcotganizac| pak zase zm6n tdch reforem a irprav reorganizaci. Vedou se bouiliv6 diskuse na rtrzni t€mata - naposledy o statnich maturitAch. Nebudu tu ddlat chltr6ho a arbitra vSem odbornikrim - jen dojit Ze bychom uZ m6li soudim, k n6jak6mu vfsledku a systdm na5eho Skolstvi piinejmen3im na ndjakj das stabilizovat. Tak6 pravidelnd sly5ime mnoho slov o obrovsk6m vyiznamu vzddl ni, a tedy i Skolstvi, ale nakonec vidime m6lo konkr6tnich dinri - hlavnd ve stdtnim rozpodtu. Piitom st6leplati, Ze rodina a Skolamaji sv6 nezastupiteln6 misto pii formoviini rozumu a charakteru mlad6ho dlov6ka. Obdvrim se, Ze dnes je dasto zastupuji neosobni zdroje jako jsou mddia (hlavnd televize) a moZnAje3td dastdji internet.Ten dodri rychle a spolehlivd informace.Ale nic vic. Piimli lidskli kontakt s vfmdnou n6rzor&a pied6v6nin Zivotnich zku5enostis nribojem t6 prav6 dlov6diny nenahradi.Tak bych rrid alespoi poddkoval tdm kantortm, kteii to st6le umi a ddlaji a popi6l jim hodn6sil kjejich nelehk6mukoniini. V l6t6 jsme rovndZ vyhodnotili dal5i rodnik soutdZeVesniceroku. Letos seji na Vvsodin6 stalo Hlubokd z Tiebidska.
PiestoZe v obci neni Skola ani Skolka. najde se zde dostatekaktivnich lidi, kteii dokiiZou s ddtmi a ml6deZi organizovat kulturni a sportovni akce, kteq/ch se v obci poi6dri pdh6 i6dka. Krajsk6 hodnotici komise ocenila zejmena pospolitost obdanfi,zapojeni mlideZe do obnovy obce, dinnost zemdd6lct pro obec, pdknou fpravu obce, pddi o veiejn6 prostranstvi a zelei' v obci," zazndlo mimo jind ve zdfivodndni vitdzstvi tdto mal6 obce. Je opravdu obdivuhodnd, co v3echno dok6Zou lid6 i ve skromnly'ch podmink6ch naseho vekova. Ostatnd krajsky devitidlenn6 porota letos udElila priici ocendni za celkem 16 v nejruzndjSichoblastech. Mezi obce, kter6 letos bodovaly v krajsk6m kole soutdZe,rozddlil kraj na finandnich a vdcnych darech zhruba pil milionu korun. Vime, Ze f4o symbolickd odmdny neryie5i probldmy,kter6 obce v soudasn6dob6 tr6pi. Ty se na kaii i do taky budoucna pokusime ,,l6dit" napiiklad podporou z programu obnovy venkova nebo vypisovanim cilenich grantovych programri samoziejmd v z6vislosti na aktuAlnim vyfvoji ekonomiky. ZAii je taktlL dobou vzpominek na letni dovolen6 a jakymsi .,staftem" do dal5i sez6ny, do dal5iho obdobi nejen pro Skoldky. ale pro vdt5inu z nds. Naderpalijsme nov6 pozn6ni a snadi sily pii dovolenkovlfch relaxacich. Doufrlm, Ze n6m to bude k prospdchu v pr6ci i bbZn6mZivotd. Jiii Bdhounek. hejtmanVysodiny
Pam6tn6 stromy - pokradovani
Buky a duby Buky a dubyjsou stromydoZivajicise velk6host6ii. V na5emregionuv3aknejsou hojn6. Starobyljch jedinct, kter6 maji vysok6striii,je velmi m6lo.Mezi bukyjsou statndsFomyna Starkovd,v ridoli Svratky kolem ziiceninhradriPy5olcea Zub5tejna. Zalimavd porosty smrkovfch budinjsou v masivu Prosidkyv lokalitdSmetanice a v lokalit6 Vldi krimenv lesnimkomplexu jihor"jchodndod RoZenecklich Pasek.Mezi dubyje vliznamnyPajkrfivdubv Telecfm. Buk JaromirStdrba Zelenijasnouty les z jara prosvi5ti5 jak dotkl by selehce, kouzelnikStdtcem zemsetbupiijala a nebepiiSlobliZ, ode5eldena spdtseje5tdnechce. Z proutedkuslab6hovyrostljun6k uZ, hlad'ktry blinniv! mladikysv6di, srdidkodo kfiry r.yr1v6ost4fnfiZ, 2eF t M semajinavdkyrddi. Na sv6tldpasecestoji5 tyjako kriil, vitr v tvjch haluzichtichounceSumi, do snt by tajemnfchpisni svouzkolibal, kdo duSilesazn6,ten porozumi. V jesenizlatemseodivdStepanj.rn. jak v chr6muboZimtu paprskyhraji, zlatojak protk6v6kadidlalehk! dfm, v motlitbdpokorndduSeseztaji.
Lipa na Sirok6mPoli Jde o mohutnoulipu velkolistouo obvodukmeneve vliSce1,3 m okolo Sestimetrri.Koruna stromuje t6mdi 25 metrt vysok6. St.iii stromu lze odhadnoutna vice jak 250 let a sah6 ziejmddo obdobizaloLenit6to osady. Sirok6 Pole je osadouobce Novj Jimramov. Tato osada povstala pii vrchnostensk6 kolonizacina pod6tku18. stoleti. Tehdy zde vrchnost rozparcelovalapozemky na severnim svahu Pickova (n.v. 698,8 m), kter6 nileLely pavlovickdmudvoru a usadila zde osm osadnikfi.Nr2ev osadyziejmd piekladem vznikl doslovnlfm z ndmeckdho n6zvuBreitfeld.Pii sdit6ni v roce 1930zde Lllo ve tiin6cti domech 41 oblwatel.V soudasnd dob6jsoutrvale osidlenypouzedva domy,ostatniuZivaji chalupaii.Diivdj5i pole jsou vyuZiv6na jako pastviny. ZdejSi flora m6 t6mdi horskf 16z. Solitdmd rostl6 smrky s vdtvemi aL k zemi, zakrsld biizy bradavidnatd, topol osika a jei6by ptadi jsou nejdast6j3imizdejSimi dievinami. Mezi nimi rrynik6 mohutnri lipa velkolist6(Tilia platyphyllos). Na zdej5im svahu je ndkolik prameni5t',malli rybnidek a studdnka, z niZ vfilkh dolfi po svahu drobnri vodoted.Rostezde ndkolik chr6n6nyich rostlin.Hojndse zde vyskltuje ohroZenli prstnatecm6jovf, roztrou5endzde roste prvosenkavy35i,tak6 vSivecmokiadnia kozlik dvoudom,i.
Z trochu jin6ho soudkujsou zprdry o ze stoleti ddni" ,,pivovarskdm smoln6 knihy sedmn6ctdho. Podle jimramovsk6 byl k trestu smrti odsouzen v roce 1613 ,,kodi pana Dubsk6ho",ktery opustil svou Zenu a ddti, ukadl kond a jimramovsk6mu sl6dkovi ,,Satyuzmul." Ve stejn6m stoleti je doloZena v Jimramovd iada cechfi. Spolednyl byl pro koviiie, zfimedniky, kol6ie a bedn6ie. je zmiiov6n Pivovarsky slidek jimramovskd v listind o pron6jmu vinopalny Zidu Westenheimrovi z roku povinen byl 1715. Podle smlouvy Zidovi odvriddt z kaLdd v6rky ml6to a horni i spodni kaly, za coL musel nosidfim platit rodn6 6 zlalych. V polovind I 8. stoleti byl sl6dkem Frantisek Staud, bedndiem V6clav Kubik. Pansk6 ntipoje tehdy prodrival takd n6jemce pansk6ho hostince, kterlim byl podle smlouvy z rolrrt 1728 Ignat Libra. V pachtE byl koncem 18. stoleti, tedy k roku 1798 podle odhadu Jimramova a panstvi, i pivovarem piidemZ rodni piijem z ndj dinil 2659 zlatych.To 1iL na panstvi vkidl rod Belcredi, kter,-isidlil v mistnim zdmku a je s Jimramovem spojen dodnes. V majetku vrchnosti tehdy byly mj. i slipky ,,U Flori6na" jejichZ domek soud6stibyly pivovarsk6 sklepy, bednriie a jin6. To vSe v bezprostiedni blizkosti zrimku, kde v6t5inabudov dodnes stoji. Hodnota panstvi dinila v t6 dobE 140 tisic zlatlich. Jak jiZ bylo zmin6no, pivovar byl pronajimdn.Jako niijemcijsou koncem 19. stoleti uvriddni Franti5ek Frohlich (1882 88), Bohdan Polz (1889 - 99) - za ndj pivovar v roce i890 vyhoiel, d6le pak Franti5ekLanger (1900 - 5), Alfr6d Ohler (1905 - 6). Vystav koncem 19. stoletidinil kolem 1000hektolitrua ani v dalSichletech se vyznamnd nemdnil. V roce 1906 mistni pivovar pievzal konkurent v regionu. pr6vo v6redn6 md5t'anstvov Polidce.Od roku 1913 pivovar provozoval Antonin Richter, vystav se vSak sniZoval.Po prvni sv6tov6 vdlce do5lo zase k mirndmu niirtstu, privodni vliSevSaknedosrihl. Pivo se v Jimramovd vaiilo aZ do poZ6ru roku 1928. Po obnovd bylo vystavEno poschodi. Byl zde sklad a
st6dimapiva a pansk6 sypka. V roce 1941 zde opdt hoielo a pivovar uZ obnoven nebyl. Hlavni budova byla jako sypkyvelkostatku. vyuZiv6na Po roce 1948pievzal budovyst6tni statek a nechal je ve Spatnemstavu. Pozddji zde byly kanceldie JZD. DruZstvobudovuopraviloa vybudovalo vlistavnisii. Nyni je budovad.p. 59 nevyuZit6,panskdsklepy d.p. 303 byly piemdndnyna obyny drim Autorem dl6nku je panFilip Vriina z Bma, kteqy'jej piipravujepro webov6 strdnky www.pivovarl.infb a dovolil publikov6ni v naSem zpravodaji. Fotografiek tomuto t6matu na.idetena kronikajim.sweb.cz. PavelNovotny Pan Vr6na piidal r1'j6dieni k tomuto t6matu od p. Belcrediho: ,,Pivovarem v Jimramovdjsem se nikdy nezabyval, ale urditdna podritku20. stol. se tam jiZ pivo nevaiilo.JiL v 19. stol. SlouZila budovapouzejako mlyin,kterii v roce 1909 koupil Ludvik Belcredi a r.ybudoval tam elektr6rnu. Zbytek budovy jeitd ndjaky das slouZil jako mlyn, pozddjislipka." Tato zminkajde zcela proti mdmu dl6nku(piSeF.V.),ovSemi spoustddalSf literatury kterdk pivovaruv Jimramovd je. Podle Z. Likovsk6ho,ktery ve5kerd pivovary mapoval,v5ak existovaljeit6 pivovar v Novdm JimramovE(Hutich), kteqf zaniklkolem roku 1873.Snadse tedyjedn6o toto misto,kterdv roce I 909 koupil hrabdBelcredi.TdZkoiici. Spolu s p. Filipem Vriinou se obracim na dtenaie,kteii by mdli o pivovarupo roce 1900 piesndj5iinformace,Ze je mohou piedat mn6, nebo na adresu
[email protected]. Piedem dEkuii PavelNovotnl/
Buk u Kadovsk6homlfna Jedenz nejstar5icha nejmohutn6j5ich bukt v regionu je na okraji lesa u Kadovskdhomlyna. JiZ z d6lky upout6vri svoji mohutnosti.Obvod kmene mii vice jak dtyii metry jeho staii se bliZi 300 lettm. Pro svoji mohutnost a st6ii by zasluhovalzaiadit do kategoriepam6tnych stromi.
Tato publikacese nedininiirok na riplnost vlidtu vjznamnych a pam6tnlichstromfi Jimramovskaa blizk6horegionu.Nailo by se jich vice. To jsem si uv6domil.kdyZ jsem doprovazelDr. HruSkovou s fotografkouMarii Holedkovoupo okolf Jimramova,kde sbiraly materirilke knize .,ZaparnitnymistromyVysodiny",kterrlm6 vy.lit.ieStd v roce2009.Tammohouzdjemci najft i dal5i zde neuvedend stromy. JosefDobi6S
Historie jimramovsk6ho pivovaru Obecni pivovar v Jimramov6 patrn6 existoval jiZ v 15. stoleti, pivodnd v3ak pravd6podobnd pansky. DfileZitri je
v tomto smdruzprdvaz roku 1500, kdv Vildm z Pern5tejna dal vyisadu svobodn6ho Senku piva Jinramovu. Pivovar tedy zde byl zaloLen jistd pied rokem 1500. V roce 1564 je doloZenv obecnich fdtech, stejnd jako l6znd. mlyn di pole. V roce 1582 z n6j byly piij rny 4 kopy groS& ze 75 vdrek. Obec pivorar spravovala do roku 1590, respektive 1589,kdy vyhoiel. Pak uZ obec nemdla prostiedky na jeho obnovu, a proto v roce 1590 uzaviela smlouvu s tehdej5im majitelem jimramovsk6ho panstvi Pavlem Katharinem z Katharu, podle niZ vrchnosti pivovar piedala i s viirednlim priivem. Zbavila se tak moZn6 svdho nejqjnosndjSihomajetku. VZdl rodni vynos pivovaru tehdy obnd5el 3 kopy a 18 groSii.Vaiilo se celkem66 v6rekajedna vynesla3 groSe. Na druhou stranu obec pivovar nedala lacino. Pavel Katharin vlimdnou obci odpustil dluhy a poskytl vripno i cihly na vystavdni novych domi. D6le daroval obci zakoupend sprileniStd na stavbu radnice, potvrdil vlastnictvi lesri a osvobodil Jimramov od roboty. V textu listiny se mj. piSe. 2e Jimramov5ti sv6mu piinu v6rednri priiva ,,na dasy budouci a vddnd jsoi"r zase se v5emi potiebami n6leZitlimi postoupili. Aby on Pavel Katharin jakoito d6didnli pan jejich, toho pivovaru a vaieni piva v tomZ mdstedku vesnice sv6 dddice budoucimi svlimi podle svd vtrle a libosti uZivati mohl a moci mdl. jak se jemu zd6ti a kolikovdji libiti bude na dasy budouci a vddn6, v5ak mimo starodiivnd krdmy a hostinsk6 domy Lddny z obyvatehi Jimramovskjch k Senku piipu3t6n by1tinemri." V dal5ihistoriijiZ neni zminky o tom. Ze by pivovar v Jimramovd vlastnil ndkdo jinli neZ vrchnost, kterd drZela krom6 pivniho i Senk vina a koialky. Je mo2n6.,Le to souvisi i s flaktem, Ze od konce 16. stoleti vrchnostsidlilajiZ v Jimramovd, zatimco do td doby zde vltidu prinavykon6vali dosazeniiriednici.
9O.vfroii narozeniCefikaDobi65e Vlistavaobrazfr Ceika DobiiiSe ve vyistavni sini ,,U sv. Jana" v Jimramovi byla koniimak piipomenuti nedoZitlich 90. narozenintohoto vliznamn6horod6ka. iendk Dobitl5se narodil 1. dervna1919 v Ubu5in6, kde tak6 chodil do obecnd Skoly. Potd nav5tdvoval mdit'anskou Skolu v Jimramov6. Zde se pod vedenim uditele Adolfa Tichdho, ktery objevil jeho mimoi6dny talent, zdokonalovalv kresbd a seznamoval se s vlitvamlimi technikami. N6kter6 Dobi6Sovy v;itvam6 prtrce ze Skolnichlet byly vystavenypii oslav6ch90. vlirodi zaloZenit6to jimramovskd Skoly. Po ukondeni Skolni dochrizkyode5elza praci do Zlina a pot6Zil a pracovalv Brn6. Cen6k Dobi65 se vitvarnou dinnosti za1al vice zabyvat od konce dtyiic6t'-ich let. kdy se samostatnimstudiema kontakty s brndnskl/mi vfvarniky, s nimiZ se stfkal a pidtelil, zdokonalovalve sv6m vj4varn6m projevu. Svoji pili a houZevnatostise vYzr6l6mu, osobitdmu vypracoval k profbsiln6lnimu qltvarn6mu proj evu' V td dobd zam6ioval svoji tvorbu na figurdlni komoozice. Maloval divdi a Zensk6 cik6nskd rnotivy. Svd modely nachrizel ve staqich brndnskych dinZ6cich. Pr6vd t1'to cik6nskd portrdty oteviraji autorovi cestu mezi profesion6lni qitvamiky. Stal se dlenem prestiZniho Svazu umdlcri AleS moZnost v Brnd a dlenstvim ziskal sinich. v'-istavnich vystavovat v brn6nsklich 1949 aL S timto sdruZenim tak6 v letech 1958 vystavoval na spoledn;ichqistavrich. Od roku 1972 bYl tak6 dlenem Svazu Timto desklich v1'tvarnfch umdlct. odborn6 uzndni dostalo se mu dlenstvim akademickd obce, a to i piesto, Ze nemdl odpovidajici odbornouPrfiPravu. CenEk Dobi63 byl takd mistrem kvdtinovyfchz6ti5i malovanfch akvarelem. Jeho kJtice upout6vaji jednoduchou linii kresby, jemnou barevnosti a poetidnosti. Piesto jeho hlavni n6m6tovou dominantou Ner'Ychazel byla krajinomalba. vysodinsklfch z impresionistick6 tradice krajinriit (Slavidka, BlaZidka, Hanycha a dalSich). ale maloval poetickou, zd6sti n6mdtovE krajinu, komponovanou
vychiuejici z jeho rodn6ho kraje. 5r'6 zpracov6val rftznlimi krajinomalby olejomalbou, technikami, ale v pozdni technikami, kombinovanymi etapd svd tvorby nejdast6ji pastely. Krajinn6 motivy zachycoval osobiqim rukopisem a jemnou barevnosti jara" zl6tnoucich letnich dni. zliivych jiskii{ch zim nebo podzimri Jako v1'tvarnik svlfm dilem piesiihl region6lni vyznam. V letech 1958 aZ 1979 vystavoval na samostatnYch i ne1en vjstav6ch kolektivnich
galeriich,ale i v zahranidi. v tuzemskyfch dila, kter6 mfiZeme spatirt Jeho v tuzemsk;ichi zahranidnichgaleriich, patii k trvallim hodnotdmcelon6rodni tvorby. v1/tvarnd iendk Dobiri5zemieluprostiedsvdho dila 28. zriii 1980 ve nedokondendho je pochov6nna hibitovd v6ku 61 let a v rodn6mUbu5in6. Jimramov si PiiPomndl sv6ho qiznamn6horod6kaposmrlnouqistavou jeho praci v roce 1999 u pfileZitosti Piipomin6mesi nedoZitychosmdesAtin. jej takd v mistni sini rod6ki, kde je umistdn na destn6m mistd mezi vliznadnlfmirod6kyna5ehomEstedka. .IosefDobi6S Pomnik na hrobd ieika hibitov6v Ubu5ind
Dobi6Sena
Historie Stalo se v Jimramovd pied osmdesdti Iety fotografii prohliZeni staqich Pii z minul6ho stoleti jsem objevil fotografii, na niZ byla kovovii skiiiov6 pokladna, kterou se ndkdo pokouSel vyloupit. Jeji ocelovy pl65t' byl poSkozen,zlod6j v ndm uddlal velkyi otvor. Na fotografii byl n6pis: ,,Obdansk6ziioLna dne 14. dubna 1929". Dlouho jsem hledal, zda nenajdu nEjak6 bliZ5i idaje o t6to ud6losti.Marn6. Zminil jsem se o tom mistnimu kronik6ii, panu Mgr. Pavlu Novotn6mu, a on vYhledal v mistni kronice vedend od roku 1924 irdaje, kter6 ud6losti vloup6ni do obdanskd zilolny akrldel, pendzpopisuji. Udrilostje v kronice popsiinatakto: ,,Tiindct6ho dubna dostavila se k panu strriZmistroviLudkovi. kte{i bydlel v domd d. 28, jakdsi Zena, kter6 mu sd6lila, Ze viddla plouZiti se po polich.lak6sitii cizi muze, kteii se ji zd6li podezieli. ale nejen to, ti tii obch6zeli v mistech Pod m65t'anskouSkolou a skutedndi jinym se zddli podeziellimi, a proto hledali ochranu na detnickdstanici. Cetnici skutednd zakrodili a opatrnim postupem se jim dva z on6ch tif pobdhlikt podaiilo zatknout, kdeZto tietimu se podaiilo uprchnout. Ti dva zatdeni byli odvedeni do obecni Satlavya v;islechemse zjistilo, Ze jsou dleny kasaisk6 bandy. Tietiho lupide podaiilo se po dlouh6m proniisledov6ni za soudinnostiobyvatelstva dopadnout aZ u Pavlovic. Byl dopravent6Z do obecni Satlavy". Zd6lo by se, Ze nebezpediloupeZebylo zaLehn|no, lupidi dopadeni. Ud6lost vSak mdla druhli den dalSipokradov6ni: ,.V ned6li 14. dubna SelsluhaObdansk6 zdloZnyjako obydejn6uklidit a zatopit. ale jakli byl jeho tidiv. kdyZ uvid6l pokladnu z boku roziiznutou v rozmdru 50 x 40 proti ttezofu, z kter6ho vybrali cm okrouhle asi 8 000 Kd. Veder pied tim vybr6no b1,lo z pokladny na z6krok obecniho tajemnika pana Karase dinovniky z|IoLny 59 000 Kd, kter6 uloZeny byly mimo pokladnu, a tak byly zachr6n€ny.
Pokladnuzloddji navrlali i v dolni polovinE, ale kdyZ piiSli pravdEpodobnd na knihy, tedy otvor vice neroz5iiili. Zprfna o vyloupeni z6loZny bleskem se roznesla a tak6 na zakrodeni detnictva sjiZd6lo se detnictvo do Jimramova z NEmeckdho,Daledinaa Novdlio Mdsta. veleni pievzal detnickl' kapit6n z Noviho Mdsta. Zatdeni SvobodaJosef, Dvoirik Josef a Fiala Josef, vesmds ze Zidenic, podrobeni vfslechu, mimo nd zatdenbyl i Josef Klement z Domkfi. kteqi byl podeziely, Zejim o z6loZn6poradil a Ze je tam vedl aZna misto. dovezeni K vederu byli zatdeni k soudu do Nov6ho M6sta. Ti pravi lupidi uprchli k Nov6mu Jimramovu, Pavlovicim a Rozsochiin.r.nebot' taSku Skolici z6loZenskou na5li pozddji v silniinimpropusluna Honzottrovd. Obdanskriz\loLna byla pojiSt6najak na poSkozeni pokladny. tak i Proti uloupeni pendz,takie ztrdtu neutrpdla". Tolik ziiznam v kronice. Z6vdr piipadu loupeZeneni uvedelt.nerime tedy, jestli byli pravi zloddji vypritrrini a potrest6ni. Z popisu piipadu vyplyvri. Ze mistni tetnici, kteii meli i Jimramovi e blizkdm okoli st6lli rajon. kterlim vykondvali pravidelnd obchtzky. znali mistni pomEry i obyvatele. TESili se takovd dfrvdie, Ze sejim mistni svdiovali a. jak je ziejme. bili ochotnijinr i pom6hat. JosefDobi63
PiispEvekod iteniie Jak jsem ministroval Moji rodide Patiili k nejchudSim, nejpoctivdjSim a nejzboZndjSimlidem v Jimramovd. Narodil jsem se v roce 1932 v dobd krize. V5ichni mdli dost svlich starosti. Nikdo z piibLrznich a znimych nechtdl nebo nemohl mi jit za kmotra. Kmotiidka Smrt se neobjevila. Tak mne drZel pii kitu na rukou kostelnik, pan Dvoi6k. Ve Skole jsem se neudil Spatnd. Bydleli isme blizko kostela u Sest6kt.Staljsem se ministrantem. Ministranti byli prima kluci, i kdyZ trochu ro5t'6ci. Dobie jsem mezi nd zapadl. Pan farrii V6lka byl velmi zboZn;i, horlivli a piisn!. Pan rada M6chal byl hodnli, chripajici a moudry. Mdl jsem ho velmi r6d. SlouZil kr6tkd m5e, u zpov6di se nevyptiival ta hiichy proti Sest6mu piik4zirni a iikal mi ,,Ciminku". V kostele po lev6 strandolt6ie je oratoi. Vyvli Send zasklenri mistnost se zvlti5tnim vchodem, ze kter6 sledovali mSe Belcrediov6. N6kdy do oratoie k md velk6 radosti pii5la i spanil6 divenka se sv6tlimi vl6sky, komteska Pupa. J6, bidnj hi{Snik, jsem vdnoval vic pozornosti libezn6 PupE neL liturgii. Zapominal jsem odiikat Suscipi6t, Konfiteor a piendst mis6l. Pan far6i mi v sakristii dtraznd domlouval tato provindni. Ani to nebolelo. Jenj6 vdddl, Ze se na mnd Pupa malinko usm6la. Sklendnku, duhovou kulidku, bych dal za jeji tsmdv. Nejkr6sndj5i a nejdfistojndj5i bylv pirlnodni m5e. Kostel plnj lidi, varhany, hudba, zpdv, vrinodni stromky,vrind jehlidi' svidek a kadidla. V oratoii Pupa.Tak ndjak "Zlati slavici" snad to asi vypadri v nebi. prominou, ale nikdo z nich nemii tak disty andblskli hlas, jak! m6la Vlasta Popelkov6, kdyZ o ptlnodni na ktru zpiwala ,,Let€la bdlounk6 holubidka'. Celf kostel snad ani nedjchal. K ministrovdni patiilo tak6 zaopatioviini tbZce nemocnych. posledni pomazini. Pii5el pro mne domft kostelnik, Pan Dvoi6k. M6m hned piijit do kostela,ptjdu s panem radou zaopatiovat. Utikal jsem
celou cestu. Pan rada uZ byl piipravenli. jsem do obl6kl Rychle - se jsme hibitovy, nad ministrantsk6ho.Sli Hlinikem, do restaurace Koruna. VySli Tam jsme do prvniho Poschodi. posteli v otevien6m pokoji ve velk6 leZelastariipani Markov6. TdZce dy/chala a naiikala. Pan rada ji poskytl ritdchu a uddlil Posledni pomaz|ni. Mdl jsem dojem' Ze na to dekala. Dost se ji ulevilo. Odchdzeli jsme. Je5td v pfizemi n6s dohonil pan Marek, v ruce drZel velkou koZenou pendZenku. Ptal se pana rady: ,,Kolik platim?" Pan rada zavrt6l hlavou: ,,Jti nechci nic, kdyZ tak dejte nEjakou korunu klukovi", a ukAzal na mne. Pan hotelidr v1'ttihl z pendZenky kriisnou dervenoupades6tikomnua dal mi ji. To bylo radosti. Kdysi jsme s Frantikem Biirtou misto vyudov6ni bez svoleni Sli ministrovat na n6jakou drileZitou svatbu. Pan uditel to \,yiesil tim, Ze n6s nechal kledet nonstop hodiny na stupinku. Kledeli jsme zkrouiend, tise a trpdlivd. O piestrivk6ch jsme vyplazovali jazyky na svadici a smdjici se spoluZaky. Ani ve snu n6s nenapadlo si st6Zovat. Jestli si snad ndkdo mysli. 2e jsem Narcis a nloc se naparuju,m6 asi pravdu. CYril Koudela
lnformace pro obiany VriZeni obdand, v chodbd ndkupniho stiediska v6m piedstaujeme moZnou finrilni upravu n6mdsti Jana Karafiita v Jimramovd.Jedn6 se o studii, kter6 si klade za cil zjistit, zda piipravovanlf projekt,,Revitalizace ndmdsti v Jimramovd" ieSi VaSepotieby a odpovidri Va5im piedstav6m. Piipadn6 podndty, piipominky a nrivrhy miZete ie5it kdykoli se starostou mdstyse, d6le bude tzv. projedn6ni" (pravddpodobn6 ,,veiejnd v mdsici zitif) za piitomnosti projektantt, pii tomto mfiZete takd piedat svoje niimdty a vzn6st dotazy. MriZete d6vat pisemn6 piipominky na podateln6 uiadu m6styse nebo e-mailem"
[email protected]. Pavel Kaki5ek starostaMdstYSeJimramov
Oznamujemeobianfim, Ze kancelii Uiadu mEstyseJimramov je nyni v piizemi (budovaradnicev prostordch bjval6 restaurace). - podatelna - kopirovrini - rybirdni poplatkri * Czechpoint - matrika - evidenceobyvatel - obdansk6prrlkazy - ovEiovini(vidimace,legalizace) - rydrivrinizpravodaje - evidencebytri _ DPS V prvnim poschodi zristala kanceldi starosty,mistostarostya riietni a tak6 knihovna.
KULTURN|KOMISEMFSTYSEJIMRAMOVA VAs SRDEENE zVE NA PREDSTAVENI DIVADELNI
TAKOVA ZENSKA NA KRKU GEORGESFEYDAU PREDSTAVENiSE V PATEK 2. RiJNA2OO9 V 19. 00 HODIN V SALE SOKOLOVNYV JIMRAMOVE V S T U P N E : D O S P E L I 6 O , - K EDETI3O,-KE
Vyddvd Obecni riiad Jimramov, Pod registratnim MK 1292 _iislem
