M
aj
z p r ý avo k c i d ěš
Duben 2013
„Zimní“ vítání jara - strana 25
Závody kočárků v Měšicích - strana 26
VÍTÁME JARO S BÁSNÍKEM Je doba poupátek a růží Je doba poupátek a růží a rosy, doba slavíků, tu každé kvítko má svou vůni a ptáček na sta jazyků. Jest doba povzletu a plesu a hraní, doba zásnubí, květ každý nejkrásnější šatem, a pták se písní pochlubí. Jest doba pohádky a báje a divů, doba zázraků, zem dýchá květem jen a písní a úsměv prší s oblaků. A doba pravdy přec a skutku: květ v slovu stojí odvěkém, pták bez klamu své srdce zjeví, a člověk zas je člověkem. Vítězslav Hálek (Básně) Vzduch jarní naplněn je písní Vzduch jarní naplněn je písní ta hraje v dechu májovém, a každá větev aspoň hlásek má v lístečku ji domovem. Vzduch jarní naplněn je krásou ta svítí v nebi májovém, a každý kvítek aspoň lístek má v kalíšku jí domovem. Vzduch jarní naplněn je láskou, ta kape v dešti májovém, a každý ptáček aspoň kapku má v hnízdečku ji domovem. Vítězslav Hálek (Básně) Měšický zpravodaj - 1
SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení spoluobčané, milí čtenáři, při pohledu do kalendáře slušelo by se zvolat „Jaro, vítej!“ Leč pohled z okna velí jít přiložit do kamen a začít zdobit vánoční stromek. Takto to ale vypadá jen teď, když se Zpravodaj teprve rodí; až ho dostanete do schránky, bude to jistě už jinak – máj bude za dveřmi. Když se ale ohlédneme zpět, tak se opravdu způsob této zimy jevil poněkud podivným. Sníh byl, když by ještě být neměl, pak zase byl, když už být neměl, a co hlavně: Šero a chlad. Naprostá absence slunečního svitu bezpochyby ovlivnila i naše, lidské počínání. Zima, zima, a jaro někde daleko, ale husí kůži máme spíš z politiků a jejich zahledění do moci vládnout a do pomalu přituhujícího boje o to, kdo tu moc urve pro sebe. Všechny neduhy naší poněkud nezdravé společnosti se do zářiva vybarvily zejména v době prezidentské kampaně, a úroveň politické kultury opět poklesla. Obohatilo ji nové výrazivo některých politiků. Živnostníci byli označeni jako paraziti, média jsou ostrovem negativní deviace… A těmto politikům ušlo, že jsou tam zvoleni z naší vůle, a že sloužit mají oni nám, ne naopak. Vyrábí se spousta problémů, které by jinak samy vůbec nevznikly, a pak se těžkopádně řeší. Není pak čas na vládnutí a správu věcí veřejných. A to vše se na nás valí ze všech úrovní veřejné správy v podobě obludné rétoriky. Tu jsme dříve označovali jako byzantskou hatmatilku, či též „newspeak“, a mylně jsme se domnívali, že s koncem minulého režimu zanikla. Nezanikla, jen se zdokonalila. Tím ta méně příjemná část úvodníku už skončila, nezoufejme, není všechno tak černé. Přece jen je ještě víc věcí, které nás těší, než těch, které nás štvou. Těšit nás může, že zase vyšel Zpravodaj, a my se teď podíváme, co se v něm dnes dá najít. Úvodní verše jsou, jak jinak, ve znamení jara, byť si dává s příchodem tolik na čas a skočíme možná rovnou do léta. Že jsme zařadili Hálkovy verše, není náhoda. Narodil se a prožil dětství v nedalekém Dolínku. A náš dnešní Tip na výlet je situován právě tam. Cesta vede po stopách účastníků jednoho z tradičních „Vejšlapů“ – krajem Hálkova dětství. Ten ovlivnil i jeho literární tvorbu. Kolem Dolínku tehdy ovšem nebyly dálnice, skládky, velkokravíny nebo plechové krabice skladů, ale venkovská příroda. Tu uvidíme i my, jen musíme víc zapojit představivost, fantazii, abychom duch těch míst lépe vnímali. Nevynechali jsme ani další výlet, jako obvykle proti proudu času. Je to už padesátý druhý díl cyklu věnovaného historii obce a nazvaného „Toulky…“ Vrátíme se do poloviny osmdesátých let minulého století, a bude to díl jeden už z posledních. Ještě jeden pohled do minulosti, tentokrát pradávné, si dopřejeme. Pohled je to zcela nevážný, spíš to je aprílový žert, trochu fikce, trocha mystifikace. Věděli jste, co byl praslovanský kmen Krhútú? Tak právě o něm pojednává stať pod titulkem „Historie málo známá“ – Z krhútské kroniky. Trochu jsme se ale v obsahu předběhli – ještě před těmito příspěvky najdete blok zpráv z radnice. Osloví nás pan starosta a najdete tu pár užitečných informací z Obecního úřadu. Vyplatí se tyto stránky číst, pak vám nic důležitého neujde. Co ale zde, jako obvykle, nenajdete, jsou zprávy o činnost výborů zastupitelstva obce. Vyžadujeme je, nedostáváme Měšický zpravodaj - 2
je. Přitom tato část Zpravodaje je stěžejní, hlavně kvůli ní se časopis vydává. Občané mají na tyto informace právo a je i v zájmu vydavatele je poskytovat. V tomto čísle se výjimečně objevila rubrika „Listárna redakce“. Výjimečně proto, že lidé nám moc nepíší. Tentokrát jsem dostal dopis, bohužel nepodepsaný, a můj příspěvek se jím zabývá. Asi řeknete, proč se zabývám anonymním sdělením. Je to pravda, nemá se to. Ale udělal jsem zde výjimku, dopis je dost konfrontační, a kdybych dělal mrtvého brouka, pisatel usoudí, že on má pravdu natolik, že neumím odpovědět. Tak jsem se zaměřil jen na několik evidentních nepravd, a to ani ne všech. Pisatel se třeba domnívá, že „jako mladý jsem si nemusel platit na důchod“. Samozřejmě musel, od 18 let, jinak bych teď důchod nebral. Nebo: „vláda nás krmí jedovatými odpady(!)“ Vláda nás nekrmí, potraviny přece nekupuje ani neprodává. Pisatel se velice opřel i do církví, kvůli restitucím „nač potřebuje farář lesy, pole, budovy“. Nepotřebuje, ale potřebuje je církev, jeho zaměstnavatel, aby ho mohla platit, a nemusel ho platit stát. A pokud jde o ony zatracované jesuity – jezovity, tak právě oni to byli, kteří i v nejzakopanějších koutech země založili školy, aby se v nich česky učila národní hrdost, již má teď kdekdo plná ústa. A tak dál, mohl bych pokračovat. Rád bych ještě upozornil na to, že nadále se už nepodepsanými příspěvky nebudeme zabývat, a to tak, že je nebudeme ani číst. Do bloku informací patří ještě upozornění na významné dny a výročí v květnu a červnu. V obci dochází k významné události, kterou je zahájení provozu v Centru pro volný čas, v bývalé hospodářské budově v ulici Nosticově 15. V dnešním vydání se společnost, která bude Centrum provozovat, již v našem Zpravodaji krátkým příspěvkem představuje a my jim budeme v budoucnu dávat dostatek prostoru k prezentaci, aby každý měl dost informací o tom, jaké aktivity tam probíhají nebo které se připravují. A jsme u společenského a kulturního života. Tam najdete zprávy o tom, co už proběhlo (Vítání jara, Jak v Měšicích strašilo, Závody kočárků, Dětský karneval...) a pozvánky na akce, které nás čekají (Vítání občánků, Dětský den, rybářské závody…) Nechybí ani další stálé rubriky, jako Rady zahrádkářům a Kuchařka naší vesnice. Na posledních stránkách najdete další dvojici „Starých obrázků měšických“ a další výstřižek z 54 let starých novin. Na závěr nebude na škodu, připomeneme-li si, co znamená to slůvko „editorial“ v titulku. Je to náhrada úvodníku, v podstatě totéž, jen to je modernější výraz. Je to druh článku, jenž zaujímá stanovisko k nějakému aktuálnímu problému, a vyjadřuje zároveň stanovisko listu, redakce nebo vydavatele, a upozorňuje se v něm s krátkým komentářem na jednotlivé články v listu. Píše ho zpravidla editor a neexistuje žádný závazný předpis, co obsahem editorialu býti má či nemá. Krásné jarní dny, a příjemné ničím nerušené inspirativní počtení přeje jménem redakční rady, vydavatele a tiskárny Vladimír Novák
Měšický zpravodaj - 3
SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, zastupitelé byli opět nuceni se zabývat parkováním v ulicích obce. Projednávání uvedeného bylo vyvoláno nesouhlasem jedinců, kteří při napomenutí nebo pokutování za nepovolené parkování poukazovali na to, proč nejsou sankcemi postihnuti všichni, kteří se uvedeného dopouštějí. Všem by nám mělo být známo, že stání vozidel je v obytných zónách povoleno jenom na vyhrazených parkovištích a není povoleno ani na vjezdech k nemovitostem a to se týká i vlastníků těchto nemovitostí. Mimo obytné zóny je stání povoleno jen pokud vedle vozidla zůstane volný pruh vozovky o šíři min. 6 m a není to zakázáno z jiných důvodů. Z uvedeného je jasné, že se v obci může parkovat pouze na parkovišti před OÚ, v ulici Nová před č.p. 275 – pošta, a po dohodě v areálu č.p. 15. Připomínám, že není povinností obce zajišťovat parkování. Pro každou bytovou jednotku musí investor vybudovat jedno parkovací místo, ale to dnes již nestačí. Vlastníci aut se proto musí postarat sami a další parkování vybudovat na svém nebo pronajatém pozemku. Když však připustíme, že žijeme na vesnici a jsme ochotni tolerovat parkování tam, kde se vozidla nestanou nebezpečnou nebo trvalou překážkou provozu, bude na obecní policii, aby zhodnotila každou jednotlivou situaci. Otázkou bude, zda každý dokáže přijmout rozhodnutí strážníka OP a nebude se odvolávat na platnost zákona. Zatím se najdou jedinci, kteří se ptají: „Proč já a ne všichni ostatní?“ A přitom sami brání průjezdu popelářů nebo výjezdu z vyhrazeného parkoviště. Jsme schopni si uvědomit následky svého konání? Někdy tomu tak není a to si pak vyžaduje striktní vynucování zákona. Stejné je to i s omezením rychlosti. Ti slušní vždy doplácí na neukázněné chování jiných. Zastupitelé rozhodli o vybudování parkovacích míst podle projektu, který prošel schvalovacím procesem a nikdo z občanů se k tomuto tehdy nevyjádřil. Dnes však vlastníci nemovitostí, u kterých budou parkovací místa vyznačena, s tímto nesouhlasí. Projekt je však schválen a není jiné schůdné řešení problému parkování v obci. Přeji hodně zdraví, Petr Lanc
INFORMACE Z RADNICE Vítání občánků V letošním roce uvítáme naše nově narozené spoluobčánky v sobotu 18.5.2013 v obřadní síni obecního úřadu. Opět máme velkou „úrodu“ nově narozených dětí, a protože prostor na úřadě je malý, budou slavnostně uvítáni v několika skupinách. Všichni rodiče vítaných dětí budou písemně pozváni na určitou hodinu. Začínáme ve 14:00 hodin. Jako vždy naši malí oslavenci dostanou od obce na památku malou upomínku a fotografie, které pořídí profesionální fotograf. OÚ Měšický zpravodaj - 4
Shromaždiště odpadů Od 1. dubna je provoz našeho sběrného místa odpadů otevřen vždy ve středu od 17:00 do 19:00 a v sobotu od 10:00 do 12:00 hod. Sběrné místo mohou využívat všichni občané, kteří mají v obci Měšice trvalý pobyt nebo na jejím katastru vlastní nemovitost. Za všechny ostatní, kteří by zde chtěli odpad ukládat, provoz a likvidaci odpadu doplácíme z naší vlastní kapsy. Zákaz využívat sběrného dvora se týká i místních živnostníků a podnikatelů. Ti všichni si musí likvidovat odpad z podnikání na své náklady. Pokud budete svědky toho, že někdo bude likvidovat svůj odpad, který pochází evidentně z podnikání nebo nepochází z naší obce (a těchto „chytráků“ stále přibývá) a plní jím třeba naše nádoby na tříděný odpad, neváhejte a volejte hned obecní policii nebo na úřad. Tito „šibalové“ nás stojí nemalé peníze a v neposlední ředě jsou i příčinou toho, že máme kontejnery vzápětí po vývozu hned plné. OÚ
VÝROČÍ SLAVNÁ I NESLAVNÁ 1. květen 5. květen 8. květen 12. květen
31. květen
1. červen 10. červen 12. červen 27. červen
Významné dny – květen, červen - Svátek práce – státní svátek. - Významný den, výročí Povstání českého lidu, též Pražského povstání, v roce 1945 proti německým okupantům. - Státní svátek, den osvobození, výročí konce 2. světové války roku 1945. Před rokem 1990 se u nás slavil 9. května. - Den matek. Za minulého režimu bylo jeho slavení potlačeno ve prospěch oslav Mezinárodního dne žen. Po roce 1989 se MDŽ v původním rozsahu už neslaví, přesto se význam Dne matek už opomíná. Slaví se vždy druhou neděli v květnu. - Před 60 lety, v roce 1953, byla komunisty vyhlášena rozsáhlá měnová reforma. Vstoupila v platnost hned l. června. Týkala se všech občanů, lidé přišli o téměř všechnu hotovost i úspory. Peníze (jen nepatrná hotovost) se měnily v poměru 5 : 1, vše ostatní 50 : 1. Ceny se změnily v poměru 5 : 1, stejně jako platy. - Mezinárodní den dětí. Slavil se už za minulého režimu, slaví se stále, jen s bohatším a pestřejším programem. - V roce 1942 byla vypálena a srovnána se zemí obec Lidice u Kladna oddíly SS jako odveta za atentát na R. Heydricha. Muži byli na místě zastřeleni, ženy a děti odvezeny do koncentračních táborů. - Den otců. Novinka, o které asi ví málokdo, a do povědomí lidí se ještě nedostala. - Významný sen – Den památky obětí komunistického režimu. -red Měšický zpravodaj - 5
Historie málo známá Bajka aprílová Už jste něco slyšeli o praslovanském kmeni Krhútů? Jestli ne, tak to v učebnicích dějepisu nehledejte. Protože se z našeho listu nějak vytratil humor a vtip, zařadili jsme trochu poučného čtení, které ale patří spíš do říše recese, fikce či mystifikace. Každého nemusí tento druh humoru uchvátit. Připomíná trochu cimrmanovskou poetiku, a věříme, že i tyto „šprochy“ svého čtenáře najdou. Poslyšte tedy pár výpisů z krhútských kronik vybraných na internetu z díla Ervína Hrycha. O původu Krhútů Daleko nejmalebnější výklad původu Krhútů nacházíme u Vrby Hrabaty, prvního kronikáře píšícího národním jazykem Krhútů, autora díla, jemuž se od nepaměti říkalo „Kronika Krhatá“. Vypráví totiž, jak jakési individuum jménem Krhút uteklo s dcerou váženého českého vladyky, zrzavou dívkou Mrzenou, a ubíralo se s ní všemi směry. POZNÁMKA: Vrba Hrabata rozkošně, byť poněkud rozvláčně líčí, že onen muž unesl tuto dívku ve chvíli, kdy prala prádlo celé rodiny vladykovy, takže nemohli být pronásledováni: cudná rodina seděla doma nahá a starý vladyka marně vybíhal ve své zlobě na zápraží drže si před hanbatou částí těla hrneček se vzácným ornamentem lužické kultury. Vladykův dvorec dodnes stojí na Malé Straně - je to onen známý dům Na Prádle. Krhúti a umění Z krhútského umění se toho mnoho nedochovalo. Lze dokonce s trochou nadsázky říci, že se nedochovalo nic. Krhúti vynikali ve dvou uměleckých oborech. V loutkovém divadle a v poezii. Pomocí primitivních loutek hráli krátké hry zvané stroky. V některých vesnicích dokonce probíhaly soutěže loutkářských spolků. Řezbář František Kloudný se pokusil rekonstruovat jednu krhútskou loutku. V poezii se orientovali na krátké básnické útvary zvané zádrhely. Do dnešní doby se dochovaly pouze tři a ještě se o jejich pravosti vedou spory. První zádrhel, prý nejstarší, zní: Na úpatí Sněžky potkal jsem tři ježky. Všichni tři šli pěšky: život je holt těžký Druhý zádrhel, z doby zlatého rozkvětu starého krhútského písemnictví, zmiňuje se o jistém panu Doležalovi, jemuž odjela dívka na hory s jiným. Zní: Nahoře radost, dole žal: až bude Doležal nahoře, zapomeň dole na hoře Měšický zpravodaj - 6
Jistý zmatek je tu skvěle nahrazen vtipem. Konečně poslední zádrhel má již dokonce satirické ostří: Hoří necky blíže chýše, v níž pan Hais-Týnecký píše. Ó kéž raděj píší necky, a shoří náš pan Hais-Týnecký. Velice populární je čtvrtý zádrhel, nejkratší a nejlapidárnější, který zněl: Ještě jdu z Ještědu Ukázalo se však, že jde o podvrh utvořený bona fide moderním básníkem Oldřichem Kryštofkem, který byl skutečnou Hankou krhútského národního obrození. Krhúti a náboženství Krhútské náboženství, které se někdy nepříliš přesně slučuje s názvem Prakršno, je samorostlé: spočívá především v kultu boha Lomikela, který jest jediným dokázaným pravoslavným bohem potrubí a kanálů. První popsal boha Lomikela věštec Krombožinec Lilibínský: tvrdí, že jej spatřil v prastarém dubovém potrubí u Mejknínu. Je prý vysoký 93 a půl centimetru, má tvar rovnoramenného trojúhelníku, který je jeho podstatou a jehož spodní část se nazývá vrávor. Horní část se nazývá řapuch, který je zakončen pýtenem. Pýteno se jaksi podobá lipovému listu – je-li svěží píše se pýteno, je-li povadlé, píše se píten s měkkým i. Na řapuchu pak rozeznáváme krhy, jimiž Lomikel krhá, a chlístor, kterým nasává břeť kanální neboli blebel, a rourácí. Rourácení je projev božího hněvu: slýcháme je občas ve výlevce vodovodu, do kterého jsme nalili konev špíny (řečeno správně kuchřeč neboli ihuhu). Lomikel nemá nosu – co by s ním v kanálech taky počal! Nemá oči a uši, protože je vševědoucí a nemusí tudíž poslouchat nějaké kecy. Má však po obou stranách řapuchu po jedné vzbouli: takové převislé tváře se u lidí nazývají zlemejže. Vrávor je pak dole zakončen pluzněmi, po nichž se Lomikel pohybuje cukavým pohybem – je tudíž cukavec. Nemá ruce – nepotřebuje je, neboť nepracuje. Vše, co potřebuje, opatřuje si zázrakem nebo jiným přirozeným způsobem. Místo rukou má však vádlo, jehož přesmyknutím trestá. O povaze Lomikela se vedly dlouhé teologické spory, ale většina krhútských bohoslovců se přiklání ke geniální definici Vratiprsta Choromysla Krombožince (Lilibínského), že: „není dobr ani zel bůh kanálů Lomikel“. Družkou Lomikelovou je bohyně Kvakev, která se tvarem nejspíše podobá staré škebli. Je jedinou bohyní rodu mužského (ten Kvakev!) a na její počest se pálí žáha. Padne-li Lomikel na Kvakev, což se stává nezřídka, dochází k ponikvě, která filozoficky vzato neznamená konec života, ale konec v životě. K vertikálnímu pohybu slouží Kvakvi drása, k horizontálnímu pak krouh. -red-
Měšický zpravodaj - 7
LISTÁRNA REDAKCE Napsali nám čtenáři… Ten titulek není přesný. Napsal čtenář jeden, a ne nám, redakci, ale mně osobně, jako soukromý dopis. Normálně bych také takto odpověděl, a nezatěžoval bych čtenáře něčím, co je nemusí zajímat. Jenže… Ono to má chybu, jednu velkou. Pán se zapomněl podepsat. A dopis se týká mého psaní ve Zpravodaji, takže jsem zvolil tuto cestu, jak pisatele oslovit, jinou možnost nemám. Anonymy já jinak zmuchlám a zahodím, neberu je na vědomí. Když se někdo stydí (nebo bojí?) pod svůj názor podepsat, tak asi něco nebude v pořádku. On ale tenhle dopis mne nějak zaujal, je trochu jiný, dvěma věcmi. Jednak v něm skoro nejsou pravopisné chyby, a ani vulgární nadávky a sprosté urážky, jak to u anonymů bývá běžné. Je to jen názor. Osobní názor, byť jiný (ale ne ve všem) než ten můj. A za druhé, pisatel vyslovuje stejné postoje k současnosti, jaké má dnes snad už většina lidí. Je to prostě vzorek mínění části naší společnosti. Sociolog nebo politolog by z toho mohl vytvořit pěknou studii. O co se tedy jedná. Pán je rozhořčen mou tvorbou ve Zpravodaji. Mne naopak jeho nelichotivý dopis sice nepotěšil, ale nepohněval. Spíš mám smíšené a nedobré pocity z toho, že už tolik lidí se takto – a často i právem – vyslovuje, situace taková prostě je. A tady mě zaráží, jak už jsem naznačil, že už zase se někdo bojí podepsat se pod svá slova. Je to pohodlnost, opatrnost, nebo co vlastně? Já každé dva měsíce v tom časopise nesu kůži na trh, píšu tam i věci nepopulární, které se někomu i vůbec nelíbí, a pod všechno se podepíšu a stojím si za tím. Tak čeho se už zase proboha bojíte? Přece jsme nikdy nezveřejnili jméno autora čehokoliv bez jeho souhlasu. Ten dopis neotiskneme, právě jen proto, že není podepsaný. Ale co naplat, byl jsem osloven, takže nechat vše zcela bez komentáře mi přijde příliš jednoduché a pohodlné, vůči pisateli i vůči čtenářům. Takže si to trochu probereme. Ten dopis má hlavní jednotící myšlenku „za komunistů bylo líp“. Jasně, ono dřív bylo vždycky lépe. Někdo se měl lépe i za protektorátu, líp bylo za Rakouska… Já jsem v nevýhodě, že neznám věk pisatele (pisatelky?), a tak nemohu namítnout, že si to nemůže, nebo naopak musí pamatovat, jak bylo. Ale bohužel, tohle stále více používané rčení, to už je mantra, je příliš paušální, příliš zevšeobecňující, zjednodušující, než aby polemika s ním někam vedla. Je to tvrzení proti tvrzení, které autorovi nikdy nevyvrátíte, on ctí jen svou pravdu. Necháme mu ji, a lépe bude si to celé rozkouskovat, jednotlivosti se pak komentují lépe. Různá tvrzení z dopisu se dají rozdělit na zcela pravdivá, pak ta diskutabilní, a nakonec ta evidentně mylná. Ta pravdivá, jako: velká nezaměstnanost, velká zadluženost státu, kriminalita, škodlivá amnestie, korupce, obrovská byrokracie, o výkonech vlády a parlamentu ani nemluvě, tak to si necháme stranou, ono je to bez komentáře, snad jen že chybí návrh cesty k nápravě. Já jsem si raději vybral pasáže, na které odpovědět mohu, alespoň zčásti. Budu doslova citovat, citát bude v uvozovkách kurzivou. Měšický zpravodaj - 8
Takže: „Vy vůbec nejste český vlastenec… protože dáváte přednost Schwarzenbergovi… který není Čech“ atd. Jednak jsou Schwarzenbergové česká šlechta, není každý Němec, kdo se píše německy. A hlavně, já jsem jeho volbu nikomu nedoporučoval, však už bylo po volbách. Jen jsem konstatoval stav věci. Ale musím se přiznat, že nevím, zdali jsem český vlastenec, a ani nevím, kdo to má být, tu definici, a kdo o tom rozhoduje. Je vlastenec český ten kdo skáče „hop – hop“? Nebo kdo jde (nebo naopak nejde) demonstrovat s odboráři (učiteli, lékaři)? Nebo jen kdo volí „českého prezidenta“? A tady zase nevím, kdo je český prezident. Byl jím pan Klaus, když má slovenskou manželku? Byl jím Slovák Husák? Nebo dokonce že by jím snad nebyl ani prezident Masaryk, když si vzal americkou manželku a ještě si přidal jméno Garrigue? A co Karel IV., to nebyl Čech ani náhodou. Tak tady něco nehraje, že. A to jsem zapomněl na Japonce Okamuru, co lidí by ho bylo volilo. Cituji dál: „Vy stále napadáte komunisti… a zapomněl jste, že postavily pro všechny lidi metra, dálnice, přehrady, bytovky…“ Věru že nezapomněl, pamatuji si to dobře, však jsem v tom žil. Jen se mi stále vkrádá otázka, jak to, že toto vše už daleko dřív a líp před námi stavěli v nekomunistických zemích na západ a jih od nás i jinde ve světě. Jak mohli stavět, když neměli komunisty? A dále: „bytovky stavěli komunisti, a nebýt jich, kde by nás tolik milionů bydlelo… pod mostem“. Ano, to si taky pamatuji, že už od konce války tu byla bytová krize, která pak už nikdy úplně neskončila. Komunisti s tím měli velký, zásadní problém, a s masivní výstavbou panelákových sídlišť se začalo až v 70. letech, 30 let po válce. A taky se pamatuji, že ani já, ani mnoho mých vrstevníků, spolupracovníků jsme nikdy žádný státní ani družstevní byt nedostali. Byly pořadníky, byty přednostně dostávali vojáci, policisté, špičkoví sportovci, a zaměstnanci velkých, pro stát potřebných podniků, pak komunisti, pak dlouho nic a pak náhodně i obyčejní lidé. A my ostatní jsme bydlení museli řešit jak se dalo – někdo zdědil domek po rodičích, někdo si ho musel postavit vlastníma rukama. Zvláštní je, vážený pisateli, že Vám najednou vadí „Rusáci“, co skupují české zámky a domy v Karlových Varech. Mně to vadí taky, ale já to tak měl i dřív. Komunistům, ale přece „Rusáci“ nikdy nevadili, ani když sem přijeli tenkrát v srpnu na tancích. Ale hlavně: aby někdo mohl koupit, musí někdo prodat. Prodávají přece Češi, a rozhodně nic neprodává Nečas, ten nic nemá. Tím se dostávám k tomu, že „Nečas dává miliardy flanďákům“. Míníte tím církevní restituce. „Flanďáky“ nazývá pan pisatel faráře, kněze, prostě hodnostáře církví. O těchto restitucích jednaly už dřívější vlády, i soc. dem, tato to jen dotáhla do konce. Kdyby jim teď Nečas „nedal“ to, co jim bylo komunisty sebráno, bude jim dál stát do nekonečna platit na platy duchovních, na opravy kostelů… Takto si na sebe budou muset vydělat hospodařením na svém. A ti „flanďáci“, neboli nositelé křesťanské víry, bez těch by nebylo dnešní západní judaokřesťanské civilizace a byli bychom kdesi daleko na východě. Kdopak asi na našem venkově ve středověku uměl číst a psát? Pan farář, samozřejmě. A kdopak asi pro nás zanechal ono kulturní dědictví, stavební památky a kultivovanou krajinu? Šlechta… a církve. A nakonec se už dostávám k Vašemu omylu největšímu, nesmyslu, kvůli kterému jsem hlavně psal celou tuto úvahu. Nesmyslu, kterému věří v této obci hodně lidí, předávají si to a drží se to jako svízel. Musím to citovat, aby i čtenář věděl, jak to popravdě je: „Jo, to už hrabě Nostic, to byl jiný frajer, ten zámek daroval … to jistě víte sám, naší obci Měšice…“ Ano, to skutečně vím sám. Což o to, Nosticové byli frajeři, ale v tomto Měšický zpravodaj - 9
případě pan hrabě Ervin nikomu nic nedaroval. Ani nemohl, když mu už nic tady nepatřilo. Nepatřilo mu to už od května 1945, kdy mu byl veškerý majetek konfiskován na základě Benešova dekretu, protože měl německou příslušnost. A obec měšická, ta vše dostala od státu až teprve v 90. letech, předtím to byl majetek čs. státu. Ta pověra byla někdy od 60. let zřejmě záměrně šířena, aby to vypadalo hezky, jako že nikdo nikomu nic neukradl. Děkuji za Vaše názory a podruhé se nestyďte podepsat, máme svobodu slova. A omlouvám se, že jsem něco vynechal, nebo jestli jsem něco neúmyslně zkreslil. A vy, ostatní čtenáři, pište nám taky, a taky se podepište. Příjemce dopisu, Vladimír Novák
TIP NA VÝLET Krajina Vítězslava Hálka (Předboj – Veliká Ves – Dolínek – Panenské Břežany) Pro dnešní jarní výlet nabízíme návštěvu míst, kde se narodil a prožil dětství spisovatel, básník a novinář Vítězslav Hálek (narozen v Dolínku 1835, zemřel 1874). Vycházka je nenáročná, po rovině otevřenou krajinou, dlouhá 10 – 12 km. Má tři varianty různé délky, se stejným výchozím a cílovým místem. Krajina, kterou půjdeme, nepatří mezi turisticky atraktivní a od dob básníkova dětství se hodně změnilo, přesto je na trase několik míst, která za návštěvu stojí. Cesta je známá účastníkům některého z turistických pochodů („Vejšlap“). Výlet je vhodný pro pěší a cyklisty. Autem se můžete když tak nechat odvézt do výchozího místa nebo od cíle zpět. Do Předboje se lze dopravit příměstským autobusem 368 z Líbeznic. Vyjdeme tedy z obce Předboj, na jejím konci na křižovatce silnic se dáme vpravo, do Veliké Vsi. (Kdo by chtěl jít přímo do Panenských Břežan, pokračuje zde po silnici přímo, to je ta nejkratší varianta). Až do Veliké Vsi jdeme po silnici (kdo chce Velikou Ves vynechat a jít přes Dolínek odbočí ze silnice vlevo po asi 300 m a dojde do Čenkova a Dolínku, to je ta druhá kratší možnost). Do Veliké Vsi jsme zamířili zejména kvůli vzácnému a krásnému kostelu sv. Vavřince z r. 1261, původně románském a gotickém, se štíhlou věží a masivní zvonicí. Z obce pokračujeme ulicí k jihozápadu, kde přejde v polní cestu. Až se bude dělit, jdeme tam vpravo, ve směru vedení vysokého napětí. Přejdeme potok a dostaneme se do osady Čenkov. Zde se ulicemi U Zvoničky a Čenkovskou dostaneme do Dolínku, na náměstí Vítězslava Hálka. Zde najdeme básníkův rodný dům s pamětní síní a na náměstí má i pomník. Kdo bude mít čas a chuť, může si zde udělat odbočku do nedalekého města Odolena Voda. Zde si poutník může dát oběd, odpočinout, prohlédnout si město (není velké) a nevynechat krásný barokní kostel sv. Klimenta. Více o městě na konci textu. Přes Dolínek se opět vrátíme na cestu do Břežan. Z Dolínku se vydáme Břežanskou ulicí do Panenských Břežan. Můžeme jít Měšický zpravodaj - 10
po silnici, nebo lépe před lesem ze silnice odbočit a obejít ho zleva polní cestou. V obojím případě přijdeme do obce Panenské Břežany, asi po 2 km cesty. V obci je empírový Dolní zámek. Silnicí pak vystoupáme k Hornímu zámku, kde náš výlet končí. Podrobnosti k oběma místům si též povíme v následujících odstavcích. Co jsme viděli cestou: Obec Předboj: patří k nejstarším obcím středních Čech (první zmínka z r. 1253). Památky: zbytky tvrze ze 14. století, kaplička z r. 1800, Husův pomník a památník obětem 2. světové války. Ještě dlouho po válce tam byl pravý venkov – malá výlučně zemědělská vesnice. Veliká Ves: Obci dominuje kostel sv. Vavřince, původně románský a gotický z r. 1261, upravený v 19. a 20. století. Presbytář a loď má klenutí křížovou klenbou. Zvonice je ze 16. století, Panenské Břežany - kaple sv. Anny masivní, se vstupní bránou na hřbitov. Přízemí je zdobené sgrafitovou rustikou. Dolínek: V osadě je dům čp. 3 s pamětní deskou z r. 1878, připomínající, že se zde narodil básník Vítězslav Hálek. Najdeme tu i Hálkův památník z r. 1885 od J. Vobořila. Odolena Voda: je městem od r. 1998. Ves je prvně připomínána r. 1352. Barokní zámek je z 18. století, patřil před znárodněním Ferdinandu Bloch – Bauerovi. Nyní je od r. 2006 opravován a hledá se jeho využití. Na náměstí je mariánský sloup z r. 1706 a pomník obětem 1. světové války. Městu dominuje kostel sv. Klimenta z let 1733 – 35, postavený podle plánů K. I. Dienzenhofera. Sídliště bylo postaveno pro zaměstnance závodu Aero Vodochody (1953) Panenské Břežany: Obec je prvně zmiňována r. 1227 jako církevní majetek. Nad obcí je Horní zámek. Je to barokní stavba z poloviny 18. století. V přilehlé zámecké zahradě stojí krásná kaple sv. Anny. Obojí nechal postavit řád panen benediktinek jako letní sídlo pro řeholnice. Kaple byla postavena podle plánů architekta Santiniho. Za 2. světové války tu bydlel K. H. Frank, jeden Měšický zpravodaj - 11
z nejvyšších představitelů nacistického Německa. Naposledy tu byl domov důchodců, ten byl nedávno vystěhován a celý objekt je nepřístupný veřejnosti včetně parku. Budou zřejmě probíhat opravy a rekonstrukce. V obci je ještě jeden zámek, Dolní. Ten je z roku 1840. V roce 1909 zámek koupil průmyslník Ferdinand Bloch – Bauer, za 2. války objekt zabrali Němci a žil zde říšský protektor Neurath, po něm Reinhard Heydrich. Po válce tu sídlil výzkumný ústav kovů, pak i další firmy, nyní je soukromým majetkem a nepřístupný, celý objekt je značně zpustlý. Dnešní putování končí, a zbývá jen jako obvykle dodat, že co jste nenašli zde, najdete na internetu. Cesta vede po silnici a neznačených cestách, tak je vhodné vzít si s sebou podrobnou turistickou mapu. Občerstvení najdete v Dolínku, Odoleně Vodě, Břežanech. A vyberte si na cestu slunečný, ale ne horký den. V blízkém okolí trasy se ještě nabízí turistické cíle: přírodní památky „Netřebská slaniska“, „Kopeč“, „Na skalách“, „Velkoveský vrch“, „Vrchy pod Špičákem“. Příjemnou cestu a dobré zážitky přeje Vladimír Novák. Prameny: Průvodce „Okolí Prahy“, Výlety do okolí Prahy, Turistická mapa Mělnicko
TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl LII. Úvod: Vstoupili jsme do druhého pětiletí 80. let minulého století, které je zároveň posledním na našem dlouhém výletu do minulosti obce. Během 10 let jsme prošli bezmála sedmi sty lety historie příjemného místa, ve kterém máme to štěstí žít. Nebyl to pochod plynulý, šli jsme nepravidelnými přískoky. Zprvu jsme museli bez povšimnutí minout i celá staletí, ke konci se už loudáme rok co rok, to jak o historii známe stále více podrobností. Dnes nás čekají další dva roky. Během nich se ve světě kolem nás odehrálo několik zásadních událostí, které předznamenaly další vývoj i u nás v Československu. Zatím jen předznamenaly. Tím nejdůležitějším, co se stalo, byla bezesporu generační výměna v Kremlu. Do funkce hlavního muže země nastoupil Michail Gorbačov. Změny, které začal uplatňovat, nebyly v globálním měřítku zase tak převratné, ale pro Rusko, tehdy SSSR a jeho satelity, zcela zásadní. Na první pohled to byl jiný člověk, než jsme u sovětských vládců byli zvyklí. Byl výrazně mladší a jeho živý projev doprovázený úsměvem se od dosavadních zamračených starců lišil natolik, že budil důvěru a naději. A to i u nás, kde už jsme byli k jakémukoliv konání a projevům komunistických vůdců neteční. Nastolil kurz ekonomických reforem, známý jako „perestrojka“ – přestavba ekonomických mechanizmů. Pronikání liberálních opatření v jiných oblastech se od něj neočekávalo. I když se pak ukázalo, že chce měnit i ekonomickou a personální politiku strany a tím i chod sovětského státu. V ekonomice začal větším poskytnutím samostatnosti podnikům, ale kladl i důraz na upevnění pracovní discipliny a pořádku. A jak se tedy změny v SSSR projevily u nás. Každému bylo zřejmé, že pokud se něco zásadního nestane v Rusku, na nějakou změnu politiky u nás není šance. Ale přestože se už Měšický zpravodaj - 12
v Rusku cosi nového nadějného dělo, u nás zůstávalo vše při starém, zdejší komunisté svou šanci propásli. Změny se deklarovaly pouze ústy nebo na papíře – nová slova, nové výrazivo („nové myšlení“), ve skutečnosti jen „jako“. Naši čelní funkcionáři ke gorbačovkým reformám přistupovali velmi opatrnicky, ve skutečnosti s odporem. A jaká tedy byla u nás v tom roce 1985 hospodářská situace? Oficiálně dobrá. Skončila 7. pětiletka, s výsledkem, že se „přes těžké podmínky zvýšila životní úroveň pracujících a upevnily jejich sociální jistoty“. Ty „těžké podmínky“ způsobily kapitalistické státy diskriminačními opatřeními, růst cen dovážených surovin a pravidelně i počasí. Řečí čísel: národní důchod stoupl za těch 5 let o 11 %, osobní spotřeba o 6 %, průmyslová výroba o 15 % a zemědělská o 10 %. Podle rozborů nezávislých ekonomů však československá ekonomika ve skutečnosti stagnovala. Ta příznivá čísla byla zřejmě výsledkem výběru metodiky výpočtu. Nic nového ani dnes, používá se to stále. Přejeme-li si, aby nějaký výsledek nějak vyšel, zvolíme metodiku výpočtu tak, aby vyšel. Kdo by se chtěl hlouběji seznámit s atmosférou let, v nichž se teď pohybujeme, může si v televizi pustit Televizní noviny „Před 25 lety“, denně v 17.45 na ČT 24. Tam to je jako živé. A teď už se jako vždy podíváme, co se dělo ve světě kolem nás, i u nás doma, formou telegrafického výběru. 1985: 15.1.: Posledních 6 ze 168 uprchlíků z NDR opustilo velvyslanectví SRN v Praze. – 11.3.: Po úmrtí Konstantina Černěnka (10. 3.) byl zvolen generálním tajemníkem ÚV KSSS Michail Gorbačov. – 11. 4.: Zemřel vůdce albánských komunistů a státu Enver Hodža. – 26.4.: Ve Varšavě se konala schůzka vedoucích představitelů Varšavské smlouvy. Prodloužili její platnost o 20 let. – Na MS v hokeji v Praze zvítězili čs. hokejisté. – 16.5.: Sovětská vláda rozhodla o omezení výroby alkoholu. – 22.5.: Prezidentem ČSSR byl potřetí zvolen Gustáv Husák. – 23.5.: V Gdaňsku začal proces s disidenty (Michnik a další). – 29.5.: V Bruselu na fotbalovém stadionu při výtržnostech fanoušků zahynulo 39 lidí. – 12.6.: Portugalsko bylo spolu se Španělskem přijato do Evropského společenství (12 zemí). – 12.7.: K nelibosti režimu se na Velehradě konala velká slavnost k uctění památky sv. Metoděje (1 100 let od smrti). – 13.7.: Tyčkař Sergej Bubka skočil světový rekord (6 m). – 19.9.: Při zemětřesení v Mexiku zahynulo 5 200 lidí. – 7.10.: Palestinci unesli italskou výletní loď Achille Lauro. – 9.11.: Mistrem světa v šachu se stal Garri Kasparov. – 27.11.: Halleyova kometa proletěla kolem Země. – 27.12.: Teroristické útoky Palestinců na letištích v Římě a Vídni. – V průběhu roku: Šíří se epidemie nové nemoci AIDS. – 8.12.: Shromáždění a průvod mládeže na Kampě k uctění památky J. Lennona, bez většího zásahu policie. 1986: 28.1.: Explodoval po startu americký raketoplán Challenger. – 25.2.: V Moskvě zahájen XXVII. sjezd KSSS. – 10.1.: Zemřel básník Jaroslav Seifert. – 28.2.: Ve Stockholmu byl zavražděn premiér Olof Palme. – 24.3.: V Praze se konal XVII. sjezd KSČ. – 26.4.: V jaderné elektrárně Černobyl (Ukrajina) došlo k havárii reaktoru. – Duben – květen: Zprávy o havárii byly v ČSSR dlouho utajovány a zamlčovány. – 23.5.: V ČSSR se konaly volby do zastupitelských orgánů. – 30.6.: Na MS ve fotbale v Mexiku zvítězila Argentina. – 6.7.: Na tenisovém mistrovství ve Wimbledonu zvítězili Becker a Navrátilová. – 13.8.: V Západním Berlíně vzpomenuli 25 let od postavení „berlínské zdi“. – 31.8.: V Černém Měšický zpravodaj - 13
moři se po srážce s jinou lodí potopil parník s 1.234 lidmi. 398 z nich nehodu nepřežilo. – 2.9.: StB zakročila proti Jazzové sekci Svazu hudebníků. 7 funkcionářů bylo vzato do vazby. – 12.10.: V Reykjaviku byl ukončen bez výsledků summit představitelů USA a SSSR. – 8.10.: Vědci a umělci Srbska upozornili parlament na hrozbu rozpadu Jugoslávie. To je vše, co jsme vybrali z hlavních událostí doma i ve světě, a teď se podíváme, co se v těchto dvou letech odehrávalo v obci Měšice. Část padesátá druhá: Stalo se před 27 lety (1985 – 1986) Důležitou součástí zkoumání historie místa jsou statistické údaje o obyvatelstvu získané z matriky. Začneme právě jimi, nejdříve pro rok 1985: Narodilo se 15 dětí (4 chlapci, 11 dívek). Zemřelo 10 občanů (5 žen, 5 mužů). V obřadní síni MNV byly uzavřeny jen dva sňatky. Dále si ve zkratce probereme činnost veřejné správy (MNV). V personálním složení nedošlo k větším změnám, s výjimkou výměny předsedů komisí (stavební: P. Macek / J. Šiška / K. Švehla), sociální (A. Krausová / neobsazeno), a veřejného pořádku (ing. Turek / V. Bartůněk). Rezignovat chtěl i předseda MNV pro neshody s funkcionáři, k tomu Vl. Šíla - předseda MNV 1986-87 nedošlo. Obraz života obce dokreslují i zápisy z různých jednání MNV. Těch podání a podnětů byly stovky, a tak citujeme jen důležité body. Takovým byla třeba vyhláška o zpoplatnění záboru veřejného prostranství. Jednalo se o různé hromady stavebního materiálu, zeminy apod. na ulicích před domy. Od té doby (1.5. 85) pouliční skládky téměř vymizely. MNV také vyslovil souhlas s vestavbou poštovního úřadu do obecní budovy TESKO, což se posléze i stalo. Naopak MNV nesouhlasil s vedením trasy horkovodu přes les „Na Křížku“, a s výstavbou silážních žlabů v polích za parkem. Přesto se obojí stalo a došlo tím k porušení životního prostředí a vzhledu obce. MNV povolil Svazu zahrádkářů vykácení stromů v ulici V Aleji s podmínkou nové výsadby. Ke kácení došlo, výsadba se nezdařila, alej tak na řadu let zanikla. MNV měl také v úmyslu získat Malý rybník a zrušit ho kvůli podmáčení budovy Sokolovny, a také v těchto místech zřídit čistírnu odpadních vod pro obec. Na obojí také nedošlo. Přehled obecních záležitostí uzavřeme zprávou o hospodaření, a to velmi stručně – rozpočtem. Skutečné příjmy činily 379.977 Kčs, skutečné výdaje 267.589 Kčs. Teď už otevřeme další přihrádku. V ní je spousta údajů o hospodaření místního střediska státního statku. Z nich vybíráme jen to nejzajímavější. Výnos u ječmene (ze 7,7 ha) byl 36,4 q/ha. Pšenice z 652,3 ha vynesla 61,9 q/ha. U řepy cukrovky se z 238 ha sklidilo 434 q/ha, kukuřice byla na 689 ha s výnosem 474 q/ha. Měšický zpravodaj - 14
Na farmě v Měšicích bylo 108 krav, dojivost průměrně 9,9 l na 1 krávu. A ještě, jak byly takové výsledky odměňovány. Průměr mezd byl 2.920 Kčs, z toho traktoristé a řidiči kolem 4.000 Kčs, techničtí a hospodářští pracovníci 3.500 Kčs, ošetřovatelé dobytka 3.600 Kčs. Celé středisko Měšice hospodařilo na 2 140 ha půdy, z toho farma Měšice na 433 ha půdy. K cifrám o profesionální zemědělské Bývalá filiální řepná váha cukrovaru Čakovice. Po zrušení produkci se ještě tématicky hodí sloužila jako staveništní zařízení podniku Agrostav (1984). zajímavý poznatek o tehdejším chovu Dnes již tam nestojí. drobného hospodářského zvířectva v obci. Slepic a kohoutů lidé chovali 1 674, kachen a hus 229, bylo tu i 18 ovcí a beranů a 25 prasat. Králíci se nesčítali, chov koz zanikl. V době střídavých nedostatků masa či vajec na trhu se lidé k samozásobitelskému chovu začínali vracet. Změníme opět oblast zájmu a chvíli se budeme věnovat tomu, co dnes nazýváme infrastrukturou. Veřejná doprava, to je pro obyvatele věc zásadní důležitosti. Jak se tedy jezdilo, jaké nové spoje autobusů se objevily, podíváme se hned. Obecně lze říci, že autobusová doprava se tehdy na základě rostoucí poptávky rozvíjela poměrně hodně, avšak nekoncepčně, nekoordinovaně a živelně. Nová linka začala jezdit z Čakovic přes Líbeznice a Měšice do Čakoviček, a další z Brandýsa do Odoleny Vody. Autobusy tedy jezdí na 5 různých linkách s celkem zhruba 29 páry spojů. To se zdá býti dost, ale pokud se bylo třeba v určitou dobu dopravit na určité místo, tak se ukázalo, že systém příliš nevyhovuje. Doprava železniční nabízela 14 párů vlaků. Novou bytovou výstavbu toho roku reprezentoval bytový dům čp. 269 na Hlavní ulici – sever. Je zde 6 nájemních bytů pro zaměstnance Agrostavu a AChP. Na Hlavní ulici (sever) vznikly novostavby rodinných domků čp. 270 a 271. Novou průmyslovou výstavbu představují objekty podniku AChP na severním okraji obce. Teď je už řada na školství a kulturu. Mateřská škola měla 55 – 57 dětí z Měšic. Knihovna byla jako vždy Oslava dětského dne (1985) chloubou kulturního života obce. Knihovnicí byla Jiřina Choděrová, knižní fond čítal 6593 svazků. Výpůjček bylo 1 431, zapsaných čtenářů 150. Doplňkem kulturního života bylo kino. Promítalo se 3 x týdně, 1x pro děti. Představení bylo toho roku 154, a přišlo na ně 4 518 diváků. Měšický zpravodaj - 15
A to už se dostáváme k dalšímu kulturnímu, společenskému a sportovnímu životu obce. Ten probíhal prostřednictvím spolků. Byly zde: TJ Sokol, Svaz zahrádkářů, Požární sbor, Myslivecká společnost a Sbor pro občanské záležitosti. Projdeme si jejich činnost. TJ Sokol měl 149 členů, oddíly základní a rekreační tělovýchovy, kopané a stolního tenisu. ZRTV je bez činnosti pro nezájem. Oddíl kopané měl dvě „A“ mužstva, jedno „B“ mužstvo, dorost a žáky. Dvě mužstva hrála III. třídu, „B“ a žáci okresní přebor. Oddíl stolního tenisu měl 10. výročí činnosti. Zahrádkáři měl 99 členů, a pořádali výstavu ovoce, výstavu květin a dva společenské večery. Požární jednota má 52 členů a 20 žáků. Měli v tom roce dva zásahy. Techniku měli nevyhovující. Vůz T 111 je už technicky nezpůsobilý. Sbor dostal od Prahy 8 Budova MNV po opravě - r. 1986 stříkačku CAS 25 – havarovanou. Myslivecká společnost (sdružení „Háj“ Veleň) má velmi bohatou a pestrou činnost. Z Měšic je v ní 10 členů. Sbor pro občanské záležitost (SPOZ) měl 9 členek, a věnoval se zejména starším lidem a dětem (gratulace k významným výročím, vítání nových občánků). A dospěli jsme ke společenským akcím, což byly hlavně taneční zábavy a karneval pro děti v Sokolovně, a společenské večery. Pořadateli byli TJ Sokol – fotbal, zahrádkáři a myslivecká společnost. Byla i akce sportovní. Pohárové zápasy ve fotbale v srpnu na místním hřišti. Ke společensko – politickým událostem patřila oslava 1. máje v Líbeznících, a 8. května slavnostní večer ke 40. výročí osvobození v Sokolovně, s následujícím průvodem k pomníkům, kde byly položeny květiny. Z činnosti politické ještě jmenujme schůze – veřejná VO KSČ (březen, 35 přítomných), a výroční členská VO KSČ (účast 25 členů). Tím jsme to nejdůležitější, co se odehrálo v roce 1985, vyčerpali. Teď se ještě podíváme, jaké bylo počasí, a doplníme pár drobných zajímavostí v rubrice „Různé“. Pojďme na to. Z počasí roku 1985 si uveďme jen jeho mimořádnosti. 5. února nastala silná vichřice při teplotě 7o C. Výsledkem byly polomy v zámeckém parku a strom přes silnici. 30. Zmrzlé ořešáky (Nosticova ulice) zima 1985/86. ledna dopoledne při teplotě -2o C pršelo na zmrzlý povrch a vytvořilo se silné náledí. Letní měsíce byly deštivé. Nejteplejší byl srpen, nejchladnější leden, nejvíce srážek bylo v květnu, červnu a srpnu. Roční úhrn srážek byl 413,5 mm. Měšický zpravodaj - 16
A teď už jen pár drobností – střepinek roku. - V předvečer 1. máje se slavilo „Pálení čarodějnic“. To se tehdy přejmenovalo na „Oheň míru“. Ani to nebylo příliš žádoucí, protože pak byla malá účast mládeže na oslavě 1. máje (!). V letech 1965 – 85 v naší obci bylo 62 rozvedených manželství (ve všech věkových kategoriích). – 8. května došlo k nehodě cyklisty s osobním autem (byl těžce zraněn). – 21. prosince jsme pocítili slabé zemětřesení. A přecházíme do roku 1986, z kterého však vybereme už jen fakta a události, výrazně se lišící od roku předešlého, abychom se neopakovali – nemáme už mnoho prostoru. Důležitou událostí roku 1986 byly volby do zastupitelských orgánů všech stupňů. My si blíže všimneme jen výsledků voleb do místního národního výboru. Byly to jako obvykle volby–nevolby, nebylo na výběr. Jediná jednotná kandidátka, na ní všichni navržení poslanci, bez možnosti něco měnit. Do MNV bylo navrženo 25 poslanců, všichni byli zvoleni. Volby proběhly 23. – 24. května. Složení MNV pak bylo následující: Předseda Vl. Šíla, místopředseda A. Baudyš, tajemník M. Šindlauer. Složení rady MNV: Vl. Šíla, A. Baudyš, M. Šindlauer, ing. A. Svobodová, ing. Vl. Ksandr, ing. A. Dudek, V. Bartůněk, J. Šiška, K. Švehla. Komise a jejich předsedové: finanční (ing. Svobodová), výstavby (K. Švehla), veřejného pořádku (V. Bartůněk), školská, kulturní a sportovní (A. BauOprava železničního svršku (1986) dyš), sociální, bytová a zdravotní (ing. Ksandr), komise VLHZ, obchodu a cestovního ruchu (ing. Dudek). Na ustavujícím zasedání se nový MNV sešel 24. června, kde byl mj. předložen volební program na r. 1986 – 1991. K charakteristice obce patří demografické údaje, ty jsou proměnné, a tak je ani pro rok 1986 nevynecháme. K 31. 12. 1986 měla obec 920 obyvatel. Přistěhovalo se do obce 24 občanů, odstěhovalo se jich 41. Narodilo se 8 dětí (4 chlapci, 4 děvčata). Zemřelo 9 lidí (4 ženy, 5 mužů). Z toho jen dva byli pohřbeni do hrobu, ostatní v krematoriu. Sňatky byly uzavřeny na MNV dva, v jiných místech pět. Ze společenských událostí jmenujme oslavu 1. máje, ta proběhla v Líbeznicích, kam účastníky dovezl autobus. Byla i tradiční oslava Dne dětí. Proběhla za nepříznivého počasí 7. června na fotbalovém hřišti. Nepřízeň počasí poškodila i spoOprava železniční trati (1986) lečenský večer zahrádkářů 17. ledna. Měšický zpravodaj - 17
Přišlo 130 lidí, což na tehdejší poměry bylo málo. Navíc z počátku nešel i proud, což bylo v těch dobách dost obvyklé. Z jiných akcí se zachoval jen záznam o „Požárnickém věnečku“ 15. února. Taneční zábavy ještě pořádali myslivci (leden) a TJ Sokol – fotbal (celkem čtyři). Rozsáhlá a bohatá byla činnost Sboru pro občanské záležitosti. Za jiné lze uvést „Vítání občánků“ a předávání nových občanských průkazů. A jen letmo o kultuře a sportu. Kino mělo 155 představení, přišlo 4600 diváků. Knihovna měla 144 čtenářů a 6908 svazků. V polovině září bylo v Sokolovně v provizorních podmínkách zahájeno cvičení ZRTV (základní tělovýchova). Bylo 6 cvičitelek, cvičilo mladší (28) a starší žactvo (30 – 35), dále 7 – 10 dorostenek a kolem 20 žen. TJ Sokol – fotbal měl mužstva A, B (III. třída), dorost (okresní soutěž) a žáky (okresní přebor). Oddíl stolního tenisu měl tři družstva, postoupili do okresní soutěže. Máme ještě chvíli času a prostor pro pár dalších kroků. Zastavíme se na chvíli třeba na statku. Musíme si nejdřív upřesnit terminologii. Měšice byly sídlem střediska, kam ještě patřily Polerady, Kojetice, Mratín, Popovice. Součástí byla farma Měšice. A ta hospodařila na 503 ha, což bylo 22 polních celků, tzv. „honů“, každý měl svůj název podle lokality (Amerika, Za větrolamem…). Byly vybudovány už zmíněné silážní žlaby s podzemní jímkou. Namátkové výnosy (ve středisku): ječmen 66 q/ha, pšenice 56 q/ha. Nahlédneme také na interní oddělení místní nemocnice. Přijato bylo za rok 1 898 pacientů, zemřelo jich zde 234. Primářem oddělení byl MUDr. Kubasa, zástupkyní MUDr. Kunstátová. Působilo tu během roku 8 lékařů. Tím jsme hlavní údaje roku vyčerpali, a teď už jen stručně pár zajímavostí – „různé“. V letních měsících probíhaly po částech úplné výluky na železniční trati z Neratovic do Prahy (obnova svršku, výměna kolejových polí). Dělo se tak i pomocí těžké techniky. Náhradní dopravu obstarávaly autobusy. – Byl zaveden nový autobusový spoj pro školáky do Líbeznic (odjezd v 7.35 z Měšic). – V obci žilo v roce 1986 přihlášených 140 psů. – V témže roce odbírali předplatitelé 8 titulů denního tisku. Nejvíce se odebíralo Rudé právo (58 lidí), celOprava železniční trati (1986) kem 220, v neděli 270 odběrů. Ještě počasí, a jsme u konce etapy. Koncem února byly silné mrazy (-18o C). Od konce května do 5. června vytrvale pršelo při nízkých teplotách. A 24. 10. nastala silná vichřice, po níž zůstaly hmotné škody. Dešťové srážky byly nejsilnější v květnu a srpnu, souhrn 528,2 mm za rok. Nejvyšší průměrná teplota byla v červnu (19,9o C), nejnižší v únoru (-7,07o C). A to už je pro dnešek opravdu vše. Příště, za dva měsíce se sejdeme už na konci 80. let a tím i na konci Toulek. Ledaže by pak vycházely ještě nějaké samostatné dodatky, které dlužíme čtenářům a dosud na ně nedošlo. Pokračování příště Vladimír Novák Měšický zpravodaj - 18
Otevření Centra volného času Konečně se něco děje! Říkají si určitě ti z vás, kteří si všimli, že kolem nové budovy Centra volného času nastal aktivnější pohyb. Ano, vyhráli jsme výběrové řízení a stali jsme se provozovateli Centra. A proto bychom se vám rádi představili.
Kdo jsme? Naše společnost se jmenuje Svět dětí na dlani, s.r.o a volnočasovým aktivitám dětí a jejich rodin se věnujeme už několik let. V současné době v našem centru v Říčanech nabízíme program pro rodiny s dětmi od narození do předškolního věku, jehož hlavní náplní jsou především kurzy plavání. Klientům nabízíme vlastní prostory s bazénem se slanou vodou o teplotě 30°C, který je určen výhradně pro plavání dětí. Pro větší děti organizujeme kurzy plavání ve větších bazénech v Říčanech a Čelákovicích. Nově poskytujeme výuku dospělým neplavcům a plavecké tréninky dospělých. Jsme certifikovaná „Společnost přátelská k dětem“ a jsme členy Aliance plavání ČR. V prostorách našeho říčanského bazénu se nachází také odpovídající zázemí šaten a odpočíváren, baby kavárna s drobným občerstvením, dětský koutek, herna, multifunkční učebna, ateliér a tělocvična. Kromě výuky plavání našim klientům nabízíme různé volnočasové aktivity a organizujeme pro ně pobyty s plaváním a dalším zajímavým programem pro děti i celé rodiny. Jednatelkou a ředitelkou Světa dětí na dlani je Bc. Vlaďka Lipovská. Je absolventkou bakalářského studia v oboru sociální a charitativní práce. Je lektorkou kojeneckého plavání, certifikovanou učitelkou plavání C, instruktorkou lyžování. Má zkušenosti se založením a dlouholetým vedením mateřského centra, organizací volnočasových aktivit a pobytů pro rodiny s dětmi. Druhou jednatelkou, která se aktivně podílí na činnosti naší společnosti, jsem já, autorka tohoto článku, Mgr. Iveta Kameníková, absolventka magisterského studia žurnalistiky na FF UK v Bratislavě a studia managementu na Open University v Praze. Mám cca 10-letou praxi v reklamě a marketingu, kromě žurnalistiky jsem se věnovala také PR, organizaci školení, jazykových kurzů a studijních pobytů. Co nabízíme? Obci Měšice se povedlo vybudovat vskutku jedinečný objekt CVČ, vybízející k realizaci projektu, který bude ojedinělý jak svým pojetím, tak svým rozsahem. My zde hodláme vytvořit integrovaný atraktivní prostor pro volnočasové aktivity pro děti předškolního a školního věku a jejich rodiče, stejně tak pro různé zájmové skupiny obyvatel Měšic i okolních obcí a pro seniory. Podobný projekt v takto ucelené podobě doposud nebyl v blízkém okolí realizován. V objektu je kromě bazénu se zázemím a prostoru rodinné kavárny k dispozici krásný multifunkční sál, dvě učebny – jedna vybavena výpočetní technikou, podkrovní ateliér Měšický zpravodaj - 19
a odpovídající zázemí šaten a sociálního vybavení. Chceme je naplnit volnočasovými aktivitami pro všechny věkové kategorie „od podlahy až ke stropu“. Od května 2013 připravujeme ukázkové lekce aktivit, které bychom zde chtěli poskytovat – zatím jsme v jednání s hudebním programem YAMAHA CLASS, s Ostrovem objevů, jednáme s několika lektory angličtiny, s lektory různých pohybových aktivit, s lektory rozličných kreativních kurzů a také se společnostmi nabízející kulturní i zábavné programy. Chceme spolupracovat s maminkami z obce i mateřskými centry z okolí, připravit příměstské tábory pro školní děti o prázdninách, nabídnout prostory i další služby pro různá zájmová i firemní setkávání. Budeme se také aktivně podílet na organizování obecních akcí – od plesu přes Mikulášskou nadílku až po oslavu Dne dětí, na který se už teď aktivně chystáme a zveme vás na něj 25. května. Veškeré nabízené aktivity budou určeny klientům každého věku – od dětí až po seniory. Plánujeme provoz od rána do večera. Pokud máte jakýkoliv nápad, chuť spolupracovat nebo si k nám prostě jen chodit odpočinout, či se něco naučit, jste u nás vítáni. O všem, co se u nás bude dít Vás budeme průběžně informovat na www.cvcmesice.webnode.cz, na webových stránkách obce, na vývěskách i prostřednictvím tisku a letáčků. Místnost pro občerstvení - mini kavárna. Zatím jsme pro Vás připravili plavání pro rodiče s dětmi v krásném novém bazénu a drobné občerstvení v provizorní mini kavárně s dětským koutkem pro aklimatizaci po plavání. První kurzy jsou už v běhu, další připravujeme od 29. dubna. Pokud máte o plavání dětí od 6 měsíců do 6 let zájem, kontaktujte nás na našich webových stránkách, nebo se zastavte u nás. Na naší vývěsce na vstupních dveřích vás budeme průběžně informovat, kdy jsme v centru k zastižení. Věříme, že každým týdnem budou přibývat nové nabídky a nové termíny ukázkových lekcí. Jsme na úplném začátku. Máme odhodlání a velké plány a uděláme vše proto, aby se Vám u nás líbilo. Za CVČ Iveta Kameníková
okénko MĚŠICKého ZAHRÁDKÁŘe Vážení přátelé zahrádkáři, budeme pokračovat v popisu odrůd třešní, zaměříme se na středně rané a pozdní odrůdy. AMID – vznikla v ČR, strom roste středně bujně až bujně. Květ je velký, doba začátku kvetení raná až středně raná. Plod je středně velký, tvarem srdčitý, stopku má velmi dlouhou a tenkou. Slupka má tmavě červenou barvu. Dužnina je tmavě červená, tuhá, málo až středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, velmi aromatická, Měšický zpravodaj - 20
velmi dobrá. Šťáva je purpurově zbarvená. Pecka je středně velká. Její velikost v porovnání k plodu je malá až střední. Zraje v pátém až šestém třešňovém týdnu. Plodnost je středně brzká, středně velká až velká. Odrůda patří bezesporu k odrůdám, jejichž velikou předností jsou atraktivně vypadající a chutné kvalitní plody. Určitou nevýhodou je vzpřímený růst stromů. Plody jsou univerzálně použitelné. Neklade žádné speciální požadavky na podmínky stanoviště, ani na agrotechniku. Odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům je střední, proti pukání plodů za deště středně velká až velká. DEBORA – vyšlechtěna také v ČR, strom roste středně bujně, habitus tvoří polovzpřímený. Květ je velký až velmi velký, doba začátku kvetení raná až středně raná. Plod je středně velký až velký, tvarem kruhovitý, stopku má středně dlouhou až dlouhou a středně tlustou. Slupka má tmavě červenou barvu. Dužnina je růžového zbarvení, středně tuhá, středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, aromatická, velmi dobrá, šťáva růžové barvy. Pecka je středně velká až velká. Její velikost v porovnání k plodu je střední. Zraje ve čtvrtém třešňovém týdnu. Plodnost je středně brzká, velká. Velmi kvalitní novější česká odrůda, která patří ke středně raným chrupkám. Plody jsou kulatější, dužnina chruplavá, vyniká výbornou aromatickou chutí. Na agrotechniku neklade žádné speciální požadavky. Středně odolná proti pozdním jarním mrazíkům má však vysokou odolnost proti pukání plodů za deště v době jejich dozrávání. GRANÁT – je také česká odrůda, strom roste bujně. Květ je středně velký, doba začátku kvetení středně raná. Plod je středně velký až velký, srdčitý, stopku má středně dlouhou, tenkou. Slupka je středně tlustá, hnědočervená. Dužnina je růžová, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, sladce navinulá až navinule sladká, poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je červená, pecka je velká. Její velikost v porovnání k plodu je velká. Zraje ve čtvrtém třešňovém týdnu. Plodnost je brzká, velká, někdy střídavá. Starší česká odrůda. Plody má velmi kvalitní, jejich dužnina je výrazně červená a plod má i typický srdčitý tvar s tupým vrcholem. Chuť plodů je vynikající, můžeme ji zařadit mezi spolehlivě plodící odrůdy s univerzálně využitelnými plody. Nevýhodou je nízká odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům, vybíráme proto chráněná stanoviště. Proti pukání plodů za deště je středně odolná. HALKA – česká odrůda rostoucí středně bujně, habitus tvoří vzpřímený. Květ je středně velký až velký, doba začátku kvetení středně raná. Plod je velký tvarem kulovitý. Středně tlustá slupka má červenou barvu. Dužnina je červené barvy, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá, sladká až velmi sladká, jen průměrně aromatická, dobrá. Šťáva je červeně zbarvená. Pecka je středně velká v porovnání s velikostí plodu je malá až střední. Zraje v šestém až sedmém třešňovém týdnu, plodnost je středně brzká, středně velká až velká. Jedná se o první původní českou odrůdu, která je samosprašná, což je asi její největší předností. Při zrání je velmi náchylná na moniliovou hnilobu. Doporučuje se proto její pěstování v sušších oblastech, případně s nakrytím folií. Také je méně odolná proti pozdním jarním mrazíkům v době květu, proto vybíráme přednostně chráněná stanoviště. Vzhledem k pozdní době zrání vyžaduje dva postřiky proti vrtuli třešňové. HEDELFINGENSKÁ – náhodný semenáč německého původu, strom roste středně bujně, habitus tvoří polovzpřímený. Květ je velký, doba začátku kvetení středně raná. Plod je středně velký až velký, elipsovitý, stopku má středně dlouhou až dlouhou. Slupka je Měšický zpravodaj - 21
tlustá, tmavě červená, dužnina červená, tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpurové barvy. Pecka je malá až středně velká, její velikost v porovnání k plodu je střední až velká. Zraje v šestém třešňovém týdnu. Plodnost je pozdnější, pouze malá, maximálně středně velká. Jedná se o poměrně starou odrůdu, jejíž plody jsou sice velmi kvalitní, dobré a chutné, avšak plodnost stromu je z dnešního pohledu velmi malá, málo uspokojivá. Její použití je vhodné tedy pouze do velmi extenzivních výsadeb do sadů s nadbytkem místa jako sbírková záležitost. K dalším negativním vlastnostem patří nízká odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům a také malá odolnost plodů proti pukání za deště. HORKA – česká odrůda, strom roste středně bujně, habitus tvoří rozložitý. Květ je velký, doba začátku kvetení raná až středně raná. Plod je velmi velký, tvarem srdčitý, stopku má středně dlouhou a tenkou. Slupka je středně tlustá, má hnědočervenou barvu. Dužnina je červené barvy, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá, navinule sladká až sladká, velmi aromatická, velmi dobré až výborné chuti. Šťáva je červená. Pecka malá, její velikost v porovnání k plodu je malá. Zraje ve čtvrtém třešňovém týdnu. Plodnost je středně brzká, malá maximálně středně velká. Velmi zajímavá středně zrající chrupka, která vyniká zejména svým velmi velkým plodem, který má opravdu jedinečnou vynikající chuť. Bohužel plodnost stromu je malá, což je značnou nevýhodou. Hodí se pro pěstování pouze drobnými pěstiteli a to do větších zahrad, spíše jako sbírková záležitost a pro specialisty. Mezi další negativa patří malá až střední odolnost květů proti pozdním jarním mrazíkům a malá odolnost proti pukání plodů při déletrvajících deštích v době dozrávání plodů. JUSTYNA – jedná se opět o českou odrůdu, strom roste bujně. Květ je velký, doba začátku kvetení raná. Plod je velký, tvarem srdčitý, stopku má středně dlouhou a tenkou. Slupka je tenká barvy hnědočervené, dužnina je růžové barvy, středně tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající v chuti. Šťáva je růžově zbarvená. Pecka je malá, její velikost v porovnání k plodu je střední. Zraje v pátém až šestém třešňovém týdnu. Plodnost je středně brzká, středně velká až velká. Je vhodná pro pěstování jak v produkčních sadech, tak i v zahradách drobných pěstitelů. Neklade žádné speciální požadavky na agrotechniku. Plody jsou velmi kvalitní, tuhé a chutné, univerzálně využitelné. Má nižší odolnost proti pozdním jarním mrazíkům v době květu, proto vybíráme chráněná stanoviště. Odolnost proti pukání plodů za deště je střední. KORDIA – často pěstovaná česká odrůda vznikla jako náhodný semenáč. Strom roste středně bujně, habitus tvoří rozložitý. Květ je velký, doba začátku kvetení střední. Plod je velký až velmi velký, tvarem srdčitý, stopku má dlouhou a tenkou. Středně tlustá slupka má hnědočervenou barvu. Dužnina je tmavě červená, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, navinule sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobré až výborné chuti. Šťáva je purpurově zbarvená. Pecka je středně velká, její velikost v porovnání k plodu je střední až velká. Zraje v šestém třešňovém týdnu. Klasická česká původní odrůda, která své uplatnění nalezla i za hranicí našeho státu. Je jednou z nejkvalitnějších odrůd našeho sortimentu. Lze ji s úspěchem pěstovat ve všech polohách a to jak produkčních sadech se sklizní pro tržní využití tak u drobných pěstitelů v extenzivních zahradách. Plody jsou výborné, tuhé, velmi typicky srdčité, univerzálně Měšický zpravodaj - 22
využitelné. Jedinou její zápornou stránkou je poměrně nízká odolnost proti pozdním jarním mrazíkům, proto pro pěstování vybíráme chráněná stanoviště. Zato odolnost proti pukání plodů za deště je velká až velmi velká. V dalším příspěvku již popis pozdních odrůd třešní uzavřeme. Za pomoci pomologie peckovin zpracoval Miroslav Šmoranc
KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Dnešní recept mi poslala kamarádka, která ho doma s úspěchem vyzkoušela. KUŘE NA BRAMBORÁKU Budeme potřebovat: Kuřecí stehýnka, 5 větších brambor, 20 dkg anglické slaniny, 1 cibuli, 3 vejce, 3 housky, mléko, sůl, majoránku, mletý kmín, koření na pečené kuře, máslo na vymazání pekáče. Brambory nastrouháme nahrubo a vymačkáme z nich šťávu. Housky nakrájíme na kostičky, namočíme do mléka a vymačkáme. Přidáme k bramborám společně s vejci a kořením. Vypracujeme těstíčko, které dáme na vymazaný pekáč a na to poklademe okořeněné kuře. Nejprve stehýnka položíme vnitřní stranou navrch, pečeme a potom obrátíme, aby se na vrchní straně udělala kůrčička. Podle kamarádky je to fakt dobrota a u nich doma měli všichni boule za ušima. Věřím, že i vám budou stehýnka chutnat. Dobrou chuť, Lála
JAK V MĚŠICÍCH STRAŠILO Vážení občané, v sobotu 16.3.2013 OS Měšický tým společně s divadelním spolkem R.A.M. z Mratína uspořádali plánovanou akci ,,V MĚŠICÍCH STRAŠÍ“. Celý týden před konáním této akcí jsme kvůli nepříznivému a stále ještě mrazivému počasí zvažovali, zda by nebylo lepší posunout termín konání ke konci března, anebo až na další měsíc. Nakonec jsme zariskovali a jeli podle plánu. Všichni účinkující se sešli navečer v půl páté před Měšickým zámkem a jak jinak než řádně nabaleni do svetrů, bund a dokonce i oteplovaček. Nu a po vypití kouzelného lektvaru se po necelé hodině proměnili v různé pohádkové i hororové bytosti. Pak se bytosti a postavičky rozmístily po širokém okolí zámku Měšický zpravodaj - 23
a vyčkávaly na případné odvážlivce, kteří přijdou a budou absolvovat pohádkovo strašidelnou trasu. Něco málo před šestou hodinou se objevili u hlavní brány první zájemci a k překvapení pořadatelů jich začalo přibývat a přibývat a nakonec byla bledou jeptiškou Marií Magdalenou, která prováděla u brány zápis účastníků, zapsána více než stovka odvážlivců. Dokonce byla využita i naše kyvadlová doprava Mratín – Měšice a zpět. Kolem půl sedmé dostali všichni mapu pohádkově strašidelné trasy a pár pokynů od postavičky jménem Pó z Teletabís a vyráželo se. Venku se už mezitím začalo pomalu a jistě stmívat, teplota se pohybovala okolo jednoho stupně nad nulou a to všechno navozovalo docela ponurou atmosféru. Na prvních stanovištích bylo ale celkem veselo, protože zde čekaly známé a milé pohádkové bytosti jako například medvídek Pů, Karkulka a vlk, nebo vodník Česílko... apod. Postupně však přituhovalo a na dalších stanovištích kromě zlé čarodějnice Bubuny Jagyny číhali na trase čerti, pekelníci, krutý loupežník, smrtka, žíznivá upírka Karena, nebo rozzuřený kouzelník Merlin s motorovou pilou a v okolí zámku se do půl osmé rozléhalo mnoho různých zvuků počínaje veselým smíchem, přes výkřiky překvapení až po šílený jekot z leknutí :-) Nakonec bez sebemenší újmy všichni účastníci prošli trasu, splnili úkoly na stanovištích a došli do cíle. Ve stánku s občerstvením jim pohádkoví kamarádi z Teletabís nabídli zdarma horký čaj s domácím koláčem a jako odměnu rozdali účastníkům mladším osmnácti let malé dárky a sladkosti. Následovalo pár společných fotografií před Měšickým zámkem a pak už vodník Česílko a Teletabískové celý dav rozehnali domů. Přes počáteční obavy pořadatelů se akce opravdu vydařila a byla natolik úspěšná, že se pořadatelé rozhodli a dohodli, že pro vás připraví něco podobného ještě tento rok, nejspíše někdy na podzim. Rádi bychom Vám srdečně poděkovali za účast, která nás velmi potěšila a zároveň bychom vás rádi pozvali na následující akci, která proběhne v sobotu 18.5.2013. Bude to výlet – zájezd na PIVNÍ JARMARK do Ústí nad Labem, kde bude probíhat nejen bohatý kulturní program, ale můžete ochutnat pivo z českých, německých i belgických, převážně rodinných pivovarů. Pro someliéry, sběratele a milovníky zlatavého moku nutno také podotknout, že pořadatelé uvádějí, že většinu těchto chmelových produktů nikde v obchodech nekoupíte. Takže pokud budete mít zájem, můžete se jako vždy přihlásit v železářství vedle obecního úřadu a zakoupit si jízdenku, která bude stát rovných 222 Kč a která bude zahrnovat dopravu, vstupné, obrovskou svačinku, zábavu a legraci od začátku až do konce :-). Odjezd z Měšic je plánovaný v 10.00 hodin z parkoviště před OÚ. Přihlásit se a zakoupit si jízdenku můžete do 15.5.2013 v železářství vedle OÚ. Více najdete na vyvěšených plakátech, nebo na našich webových stránkách. Měšický zpravodaj - 24
V případě dotazů nás můžete kontaktovat na naší e-mailové adrese:
[email protected], nebo volejte 602 294776. Dále můžete navštívit naše stránky na adrese: www.mesickytym.estranky.cz, kde najdete nejen informace o našem týmu, ale také informace o tom, co se pro vás chystá a pozvánky na blížící se akce. Také zde naleznete fotografie a videa ze všech již pořádaných akcí. Tento rok jsme připravili různé akce jak pro děti, tak i pro dospělé a proto abyste nepropásli akci, která by se vám mohla líbit, sledujte prosím aktuality na stránkách OÚ Měšice, sem tam klikněte na naše webové stránky a pozorně čtěte vyvěšené plakáty. Přejeme krásné jaro a na viděnou na akcích. OS Měšický tým Pozn.: Prosíme účastníky akce ,,V Měšicích straší“ o případné zaslání fotografií na náš e-mail. Díky.
ZE SPORTU A KULTURY
„Zimní“ vítání jara. I když Velikonoční svátky by měly být jarní, vůbec to letos tak nevypadalo. Týden před nimi jsme opět zdobili naši břízku velikonočními vajíčky a pentlemi. Od rána jsme si museli zahřívat ruce v rukavicích a na hlavách jsme měli naražené čepice. Při zdobení vánočního stromu snad bylo tepleji. Měli jsme obavu zda odpoledne vůbec někdo přijde aby si pověsil také to své malované vajíčko a spolu s námi přivítal blížící se nástup jara. Byli jsme mile překvapeni, že přišlo více rodičů s dětmi než jiné roky. Za odměnu na ně také čekalo výborné moravské vínečko, domácí Měšická medovina od p. Říhy a domácí mazanec. Snad byli všichni kteří přišli spokojeni. Poděkování patří všem co se zdobením, vztyčením břízky i s přípravou malého pohoštění pomáhali. Za rok na viděnou – třeba již v tričku a kraťasech se těší Dráža Myšáková a spol.
Měšický zpravodaj - 25
Závody kočárků v Měšicích 2013 Maminky a tatínkové si zase po roce stoupli na startovní čáru s kočárky a i přes nepřízeň počasí si zazávodili na závodech kočárků. V letošním roce na Světový den zdraví se závodilo v neděli odpoledne 7. 4. na 26 místech České republiky a to najednou ve stejný den a ve stejný čas. Cílem akce bylo přivolat jaro a ukázat, že sportovat a udržet si kondici můžete kdekoliv a kdykoliv na procházce venku s kočárkem. V letošním roce jsme připravili pár novinek a ponechali to, co se v loňském roce osvědčilo. Na uvítanou všichni obdrželi pozornosti od našich partnerů a za to bylo stanovené minimální startovné ve výši 30,- Kč. Toto startovné bylo určeno k podpoře neziskové organizace, kterou před zahájením závodů vylosovala hlavní organizátorka celé akce v pražské Stromovce. Vylosovanou neziskovou organizací, které půjde obnos z celé republiky, se stalo Klubíčko, Beroun (http://www.klubicko-ops.cz/). Účastníci závodů kočárků v Měšicích podpořili Klubíčko částkou ve výši 1 135,- Kč. Na počet účastníků je to úplně úžasná částka a všem moc děkujeme!!! Celkem za Českou republiku se podařilo vybrat částku 27 884,- Kč. A jak se závodilo? Na začátku si všichni vyzkoušeli, co je to sportovní chůze a po natrénování a zahřátí vyrazily jako první na trať maminky. Pak následovali tatínkové, potom společně maminky a tatínkové a nakonec prarodiče. Během závodů mohli zrovna odpočívající závodníci luštit úkoly v honbě za pokladem a průběžně se zahřívat čajem a cviky a krátkými choreografiemi na hudbu. Myslím, že účastníkům rozhodně nebyla zima. Pak následovaly závody dětí. První závod na odrážedlech proběhl velice rychle, protože všichni natěšení malí závodníci vyrazili najednou hned na první start. V cíli byla pěkná tlačenice, kterou museli zvládnout měřiči času. Nakonec všichni malí závodníci obdrželi cenu a stoupli si na stupně vítězů. Poslední závod pro celou rodinu představoval tzv. závod zručnosti – závod ukazoval, jak je kdo šikovný v běžných situacích, které maminky musí zvládat den co den, když jezdí s kočárkem – naložit nákup, dostat se přes překážku, jít s deštníkem a nasadit pláštěnku na kočárek. Děkujeme všem partnerům za zajímavé věcné ceny a volné vstupy, které si mohli vítězové odnést. A doufáme, že partneři nás budou podporovat i v dalším ročníku. Zároveň děkujeme obci Měšice a měšické nemocnici, že jsme závod mohli uskutečnit, panu Bejlkovi za hudební zázemí, klubu Stromeček za doplnění zábavy pro děti a všem pomocníkům. A hurááá, jaro dorazilo, těšíme se na další ročník. Irča Šulcová (Strollering) Měšický zpravodaj - 26
Rybáři si mákli ale... Rybáři si na své plánované brigádě 9. března mákli, ale stálo to za to. Všichni se můžete přesvědčit jak prokoukly břehy Dolního Velkého rybníka po té, co členové klubu rybářů zkrátili nebezpečné stromy, prořezali staré větve a vysadili 14 krásných, nových sazenic dubů. Stále je chodí pravidelně zalévat a tak se snad již zanedlouho zazelenají a zakoření a naši potomci si budou v budoucnu pod nimi moci posedět. Uklidilo se i celé okolí a tak se jistě toto místo stane oblíbeným cílem všech měšičáků. Další akcí co rybáři plánují jsou již v minulém vydání Zpravodaje avizované tradiční jarní závody u rybníčku „V Kruhu“. Kdo má zájem může si v sobotu 18.5. od 7:00 hodin přijít zazávodit. Vstupenky jsou k zakoupení již týden před závody v restauraci U Václava anebo přímo u rybníka před zahájením vlastního závodu. Letos se koná již XV. ročník. Máme bohatě zarybněno, tak jistě budou i bohaté úlovky. O cenách pro vítěze ani nemluvě, protože ty jsou u nás v Měšicích jistě velice pěkné a i v okolí vyhlášené. I putovní pohár pro vítěze z Měšic, pro tzv.„Měšickou vydru“ stojí za to. Letos může být i váš, na jeho podstavci se nechá zvěčnit vaše jméno a rok 2013, a vy si ho budete moci vystavit do příštích závodů v roce 2014 doma v obýváku a chlubit se známým nebo manželce, jaký jste borec. Abyste ho získali je však třeba jedna docela podstatná věc, aby jste se závodů zúčastnili, potom už jen stačí mít u sebe 200,- Kč na vstupenku, nějaký „vercajk“, umět nahodit a štěstí. Já určitě přijdu, 2 stovky mám, „vercajk“ taky, nahodit zvládnu, jen to štěstí ne a ne přijít. Já si ale počkám, snad se také dočkám. Pokud mi ale pohár letos vyfouknete právě někdo z vás, kteří přijdete poprvé, tak se z určitě zlobit nebudu a budu vám ho přát. Určitě nám všem půjde hlavně o zábavu, proto se také každoročně závody pořádají. A na to hecování a přátelské pošťuchování se všichni již určitě po dlouhé zimě těší. Takže závěrem. Označte si v kalendáři sobotu 18. května 2013 červeným fixem, vezměte s sebou manželku a známé a před sedmou hodinou ráno u Kruhu. Jídlo a pití si brát nemusíte, na místě bude všeho hojnost. Za všechny členy Klubu měšických rybářů a za výbor Klubu na tuto akci zve závodníky, spoluobčany, příznivce, fanoušky i kibice a na viděnou se těší, Jiří Bejlek
Měšický zpravodaj - 27
X. ročník Dětského dne Letošní jubilejní X. ročník má již stanovený konečný termín 25.5.2013, ale program se stále ještě upřesňuje. Jisté jsou každoroční sportovní soutěže u rybníčku „Kruh“, kam letos opět přijedou hasiči s pěnou. V loňském roce se nám je k velké lítosti dětí nepodařilo zajistit, a proto jsme letos již s předstihem vyjednávali vhodný termín aby jejich účast byla jistá. Museli jsme proto změnit i původně uvažovaný den konání 1. června a posunout ho o týden dříve. Snad se podaří zajistit opět projížďky dětí člunem po rybníku, úspěšnou olympiádu v loupání brambor na čas a jiné zajímavé a již osvědčené soutěže. Pro letošek také chceme spolupracovat s vedením nově otevřeného Centra volného času a pokusíme se do doby konání oslavy Dne dětí připravit další zajímavý program. Nechte se tedy všichni překvapit jaký letošní svátek dětí bude. Všichni jste srdečně zvání na sobotu 25. května 2013 od 14:30 ke Kruhu. Za organizátory zve, Jiří Bejlek
Dětský karneval masek V sobotu 20. dubna si daly každoroční dostaveníčko v restauraci U Václava na tradičním Maškarním karnevalu malé děti v pestrých maskách v doprovodu svých rodičů. Zase byl plný sál princezen, pirátů, kovbojů, kouzelníků, víl a jiných pohádkových postav. Přivítaly je písničky známé z pohádek a diskotékové rytmy. Soutěžilo se v hodu míčkem do koše, děti tvořily přímo na místě také svoji masku, tancovalo se jako o život - vlastně o pohár vítěze v tanci. Děti měly připraveno malé občerstvení a plno drobných drobných sladkostí, které dostávaly za své výkony. Za zvuků písničky „Jede jede mašinka...“ od Maxíků, projely celou restaurací a všichni již netrpělivě čekaly na závěrečné hodnocení s vyhlášením nejhezčí masky. Letos vyhrála Andrea Jirouchová v masce poštovního pytle, druhý Vojta Kočík se představil v montérkách a se svou brašnou plnou nářadí jako Bořek stavitel a třetí byly sourozenci Chlumští jako sultán a tanečnice. Celý rej masek trval necelé dvě hodiny, které utekly jako voda a spokojené a utahané děti odcházely domů. Poděkování patří restauraci U Václava – za přípravu sálu a občerstvení, obci za poskytnutí příspěvku na nákup sladkostí, zastupitelce D. Myšákové - předsedkyni výboru pro kulturu a sport za pomoc, předvedené taneční kreace a za vytvoření mašinky, p. L. Langmayerové – každoroční pomocnici, za rozdělování sladkostí a členství v hodnotitelské komisi při soutěži masek a J. Haldové a I. Šulcové – obětavým maminkám, které pomáhaly s programem. Vlastní příprava určitě trvala déle než celý program a proto ještě jednou díky. Za rok na viděnou Jiří Bejlek - ten co tam byl taky. Měšický zpravodaj - 28
Psalo se o nás ... před 54 lety
Staré noviny jsou jako staré víno. Obsah získává po létech na hodnotě. Co bychom tehdy asi přešli bez povšimnutí, dnes si přečteme se zájmem. Kdopak dnes už ví, že si školáci spořili, a dokonce v tom soutěžili, a ti z Měšic byli nejlepší. A kdy padlo rozhodnutí, že v zámku bude nemocnice, to už bychom jinde těžko hledali. Rozhodnutí to bylo nejlepší ze všech špatných... Měšický zpravodaj - 29
Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Dům čp. 143, Revoluční ulice (proti pomníkům)
30. léta 20. století - řeznictví a uzenářství „U Černohorských“
Současný stav - rodinný dům (2012) Měšický zpravodaj - 30
10% sleva s tímto inzerátem do 30.5.2013!!!
Měšický zpravodaj - 31
- tisk a reklama Potřebujete nové vizitky, letáky, plakáty, brožury nebo reklamní cedule? Obraťte se na nás! Ušetříme Vám čas i peníze. Zhotovíme Vám grafický návrh, sazbu, logo, tisk až po konečné knihařské zpracování. A to vše za velice příjemné ceny! Hlavní 21, Klíčany Volejte na 284 890 646 - 7 nebo 602 305 205
[email protected] www.tigras.cz
Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - duben 2013. Ročník 10, číslo 2. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail:
[email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 30. dubna 2013, příští číslo vyjde v červnu 2013. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 32
„Malý rybář na velké brigádě“ Rybáři si mákli, ale ... - strana 27
Dětský karneval masek- strana 28
Jak se v Měšicích strašilo - strana 23
Rodný dům (památník) Vítězslava Hálka v Dolínku Tip na výlet - strana 10
Pomník Vítězslava Hálka v Dolínku Tip na výlet - strana 10
Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech Tip na výlet - strana 10
Kostel sv. Vavřince ve Veliké Vsi Tip na výlet - strana 10
