Vilyž č. 26
Z díla T. & J. Kingových Zločin se nekonal
Leží Dita v lánu žita, nezabita, pouze zblita. ( s b . Pr o t i a l k o h o l i c k é z p ě v y )
Piknik v horách
Do ledové průrvy s p a d l y č t y ř i k u r v y, byly kdysi noblesní, teď však tři z nich jednu sní. ( s b . L e h k é ž e n y, t ě ž k á r á n a )
Sen
O č i j a k p o m n ě n k y, nos jako korálek, to by byl od Zdenky parádní orálek. (sb. Miluji, miluješ, nepůjdeš?)
Ve č í r e k
Ne j d ř í v j s e m s e n a l i l , pak jsem holky balil, potom jsem se svalil, ach, to jsem se nalil. ( s b . Pa ř í š , p a ř í m , p a ř í m e )
Mezinárodní ostuda S p a d l No r d o b r a m b o r, hned vyvolal s o u d n í s p o r. Pr e j t y s v i n ě p o v a d l ý maj mít kolem zábradlí. (sb. Světem křížem krážem a zase zpátky)
Zimní radovánky (nejsou pro každého) Blilo káně z příkré stráně, nechce více vidět sáně. (sb. Keře - stromy - tráva - les)
Mucholapka Na m o j e p é r o desatero much nalákal jeho puch. (sb. Ze života slizu)
Př í r o d a ú t o č í
Seděli ptáci na drátě, p ř i p r a v i t , p o z o r, t e ď , posrali chlápka v kabátě. Př e d d r á t y n a h o r u h l e ď ! (sb. Keře - stromy - tráva - les)
Svérázný digestiv
Copak jsem špatného k obědu snědl, že spodek kalhot mi dočista zhnědl? Vi n e n j e s a l á t č i ř í z e č e k s m a ž e n ý, nebo snad na závěr lahvinka zelený? ( s b . Pr o t i a l k o h o l i c k é z p ě v y )
Míjení Pr o j e l f r a j e r s o p l e m , trefil jsem ho soplem. (sb. Světem křížem krážem a zase zpátky)
Na r o z l o u č e n o u Vi d ě l i j s m e b ě h a t p u d l a , čouhala mu ze zad kudla, z a n í m z n ě l y v ý s t ř e l y, asi už ho nechtěli… (sb. Plantáže hoří)
Moudrosti Vilyže Nakrájená cibule se líp vyhazuje. Kdo chce vlka míti, nesmí prdel mýti. Chleba s máslem nepřipálíš. V horké novince na tenký led neradno vstupovat. Průvan je nejlepší vrátnej. Kdo se zleje, tomu zle je. Živý maso se nekazí. Stín nenatřeš.
2
Vilyž č. 26
Krátce ze Slovenska S reportážním štábem Vilyže jsme se tentokrát vypravili k našim východním sousedům.
Nově vzniklá síť cyklostezek v okolí Žiliny vede pečlivě vybranými úseky s minimálním automobilovým provozem.
Specialisté z elitní zásahové jednotky zabránili ve Svidníku sebevražednému atentátu islámských extrémistů na sochu Svobody.
Jubilejní desátý ročník Mezinárodního mistrovství Slovenska v dezorientačním běhu družstev uspořádal Spolek nevidomých z Bratislavy.
Za podezření z kanibalismu během operace byl v budově Fakultní nemocnice v Banské Bystrici zatčen primář chirurgického oddělení V.R.
V Jasovskej jäskyni (Jasovské jeskyni) západně od Košic (Košic) objevili speleologové zcela unikátní druh netopýrů.
3
Do psychiatrické léčebny v Prešově byl převezen bývalý český prezident Václav Havel.
Vilyž č. 26
Jak na to? 1 2 3
(dnes s Georgem W. Bushem) “Tak tohle je deštník. Existuje jich několik druhů a liší se většinou podle barvy.” “Knoflíkem pod palcem mé levé ruky se to celé ovládá.” “A takhle se to nosí.”
Hádanky Vilyže
Jak se jmenuje tělesně postižená molekula vody? (invalidní vodík)
2
3
Co udělá jedna ze západočeských řek na svém soutoku s Radbuzou? (zemže)
1
4
Vilyž č. 26
Vilyžcup VI., VII. Díky přízni počasí a ochotě správce fotbalového hřiště v Plzni – Liticích proběhla v loňském roce další dvě kola kmenového turnaje našeho časopisu. A byl to právě pořádající VILYŽ TEAM KT, který jarní i podzimní klání vyhrál. Stalo se tak poprvé v historii turnaje a VILYŽ se navíc může pochlubit stoprocentní úspěšností – zvítězil totiž ve všech utkáních turnaje. Získal tak do svého držení nově zavedenou putovní cenu pro vítěze – epesní hranol z králického mramoru. Nejvyrovnanější zápasy sváděl VILYŽ s ambiciózním týmem D.I.P. ROCKLE, nad kterým dvakrát zvítězil těsně 4:3. V podzimním kole došlo k další historické změně z důvodu nemocí a zranění odřeklo svoji účast mužstvo NC TO JE JEDNO a uvolnilo tak místo týmu ADRIE. Zajímavá situace nastala v tabulce podzimního klání – zatímco o celkovém vítězství VILYŽE nebylo pochyb, o pořadí na dalších třech místech muselo rozhodnout skóre, protože ani výsledky vzájemných zápasů tuto situaci neřešily.
Vítězný VILYŽ z května 2004.
Při každém VILYŽCUPU je zvláštní pozornost věnována kvalitě občerstvení hráčů i diváků s důrazem na zásady zdravé výživy
Dramatická situace z podzimního utkání ADRIE vs. ROCKLE. Funkce oficiálního fotografa turnaje s se- Již čtyři družstva se nesmazatelně zabou nese rizika naprostého vyčerpání. psala do historie VILYŽCUPU.
Přehled výsledků a tabulky: VILYŽCUP VI. (22. 5. 2004)
V utkání proti D.I.P. ROCKLE zvítězil MAGIC KT těsně 2:1.
VILYŽ KT – D.I.P ROCKLE VILYŽ KT – NC TO JE JEDNO VILYŽ KT – MAGIC KT D.I.P. ROCKLE - NC TO JE JEDNO D.I.P. ROCKLE - MAGIC KT MAGIC KT - NC TO JE JEDNO
4:3 4:0 2:1 4:0 6:1 3:2
1. VILYŽ KT 2. D.I.P. ROCKLE 3. MAGIC KT 4. NC TO JE JEDNO
9b. 6b. 3b. 0b.
10:4 13:5 5:10 2:11
VILYŽCUP VII. (30. 10. 2004) VILYŽ KT – ADRIE VILYŽ KT – D.I.P. ROCKLE VILYŽ KT– MAGIC KT ADRIE - D.I.P. ROCKLE ADRIE - MAGIC KT MAGIC KT - D.I.P. ROCKLE
Taktická porada v týmu D.I.P. ROCKLE.
5
1. VILYŽ KT 2. ADRIE 3. D.I.P. ROCKLE 4. MAGIC KT
8:4 7:7 7:8 4:7
2:1 4:3 2:0 2:3 4:2 2:1 9b. 3b. 3b. 3b.
Vilyž č. 26
Klatovská amatérská liga v malé kopané - 2. liga Následující reportáže z utkání byly včetně gramatických chyb převzaty z Klatovského deníku
Branka Vilyže: Soukup.
6
Vilyž č. 26
STATISTIKY VILYŽE Vítězné zápasy: 6 Remízy: 3 Porážky: 11 Rekordní vítězství: 9:0 proti ANFK ČERNÝ UHLÍ Nejvyrovnanější zápasy: S týmem MAGIC KT. V obou střetnutích si VILYŽ zasloužil minimálně bodovat, přesto prohrál dvakrát 1:2. Největší příprava: Na odvetné utkání s FORMANKOU LUBY. Předzápasové soustředění, které začalo už den předem a pokračovalo téměř celou noc, vyčerpalo borce z VILYŽE natolik, že na samotný zápas již mnoho sil nezbylo. Hrobník VILYŽE: Tento nově zavedený titul si v tomto ročníku bez diskusí zasloužil jediný muž – Miroslav Urban (SRÁČÍ Z MANHATTANU). Ve dvou zápasech nastřílel VILYŽI dohromady 12 branek (v každém po šesti). Tímto týmu SRÁČŮ Z MANHATTANU upřímně gratulujeme k postupu do 1. ligy. Historický gól: V jarním utkání s CAMELEM LUBY B padl do sítě VILYŽE jubilejní 500. gól v historii jeho účinkování v Klatovské amatérské lize. Hříšníci VILYŽE: Žlutou kartou byli v tomto ročníku potrestáni dva hráči VILYŽE: Jan Hulec a Martin Skalický. V obou případech za verbálně projevenou nespokojenost s výkonem rozhodčího, která pramenila z jejich zapálení pro hru a tradičního odporu k autoritám. Tabulka střelců: 1.
Ivan Gašpár
8 gólů
2.– 3.
Jan Hulec
6 gólů
Libor Ponocný
6 gólů
4.
Martin Skalický
5 gólů
5.– 6.
Martin Přibík
3 góly
Radim Steiner
3 góly
Martin Heský
2 góly
Pavel Smolík
2 góly
Rosťa Soukup
2 góly
7.– 9.
10. – 13.
Jan Adámek
1 gól
Milan Podlaha
1 gól
Petr Skřivan
1 gól
Marek Tramba
1 gól
Vlastní góly si zápasech proti VILYŽI vstřelila mužstva GEROJE a MAGICU. Autoři hattricků: Libor Ponocný a Radim Steiner. Oba zaznamenali po třech gólech v zápase proti ANFK ČERNÝ UHLÍ. Premiérové góly za VILYŽ: Jan Adámek (v utkání s FORMANKOU LUBY) Martin Heský (v utkání s CAMELEM LUBY B) Petr Skřivan (v utkání s FC NA PLECH) Prognózy pro příští ročník: Před mužstvem VILYŽ TEAM KT leží další zásadní meta. S velkým náskokem jako první ze všech týmů překoná hranici sta porážek v historii Klatovské amatérské ligy. Momentálně má VILYŽ na svém kontě 96 proher a naplnění jubilea bude záležet víceméně na rozlosování zápasů. Pro 9. ročník KAL se na soupisce objeví tři nové posily, které jistě s chutí přiloží nohu k dílu.
7
Vilyž č. 26
Kanonýr VILYŽE Ivan Gašpár několikrát během sezóny dokázal, že góly umí nejen střílet, ale i chytat. Na snímku likviduje šanci soupeře v utkání s MAGICEM.
DÝM TÝM. Poločasy v utkáních KAL poskytují prostor pro odpočinek, povzbuzení, případně cigárko na uklidnění.
Brankami Martina Skalického a Ivana Gašpára zvítězil VILYŽ v tomto složení nad ANFK ČERNÝ UHLÍ 2:0.
Počínání hráčů MODRÉHO ABBÉ s pobavením sleduje opora VILYŽE Libor Ponocný.
V přátelském zápase proti mužstvu IV. třídy SK DOUBRAVA zvítězil VILYŽ 6:3. Družba s tímto týmem byla vzápětí stvrzena vypitím společného sudu.
Dalším velkým úspěchem VILYŽE v minulém roce bylo vítězství na turnaji PIVOŇKA CUP v Plzni na Bílé Hoře. Tuto trofej získal náš tým již podruhé.
Správnou péči o kopačky demonstruje po posledním utkáníí VILYŽCUPU naše jihoameriká posila José Valentino, občanským jménem Pepa Valenta.
Pečlivé dodržování pitného režimu je nedílnou součástí profesionálního přístupu každého z hráčů. Nejen na turnajích série VILYŽCUP kráčejí ruku v ruce kvalitní výkony fotbalistů s neméně kvalitními výrobky Plzeňského Prazdroje, a.s. Opora týmu ADRIE Wuz (občanským jménem nám neznám) názorně předvádí, že každý fotbalový zápas má dva poločasy.
8
Vilyž č. 26 Milovníkům dobrého čtiva nabízíme další z dosud do češtiny nepřeložených povídek klasika americké literatury.
Sláva
Charles Bukowski John Marlowe a jeho agent David Hudson se střídali za volantem. John zrovna řídil když sjížděli z malých kopečků a uviděl před sebou dlouhou rovnou cestu, která se zdála být nekonečná. Dave si zapálil cigaretu. „Kurva, kdybysme letěli letadlem, už bysme teď leželi natažený v New Yorku a volali pokojskou, aby přinesla drinky….“ „Je mi líto, Dave, já ale už prostě nedokážu prožít stejnej let jako byl ten poslední.“ „Co se stalo?“ „No, na letišti to bylo v pohodě a tak jsem si říkal, že to bude fajn a všechno bylo v pořádku až do chvíle, kdy jsme nastoupili a letuška začala brát objednávky na drinky.“ „Jo?“ „Jo. Objednal jsem si a ona tak trochu zamrkala a maličko se zhoupla. Pak na chvíli přestala být profesionální servírkou a zeptala se takovým hlubokým hlasem: ,Vy jste John Marlowe, že jo?‘“ „A co se stalo?“ „Co se stalo? Ten let se zhroutil! Lidi si začali chodit pro autogramy, otáčeli se na sedadlech a zírali na mě.“ „To je tak zlý, Johne? Mně by to nevadilo.“ „Hele Dave, za chvíli by ti to vadilo. Nikdy nemůžeš bejt sám sebou, nikdy se nebudeš cítit v pohodě, nikdy si neodpočineš.“ „Chtěls´ bejt herec. Před pěti lety nikdo nevěděl, kdo jsi.“ „Rád hraju, to je všechno co umím. Ale pak zjistíš, že nemáš vůbec nic jako soukromí. Až do chvíle, než o to přijdeš, si neuvědomuješ, co vlastně máš.“ „Kurva, chlape, podívej se na ty prachy co vyděláš! To musíš trošku trpět!“ John Marlowe se zasmál, „Máš pravdu, jasně. Ale prokrista….“ Dál jeli chvilku mlčky. Aspoň tu nikdo není, myslel si John. Jenom zajíci, hadi a mlází. „V tom letadle,“ řekl John, „bylo nejhorší to, že tam dávali jeden z mých filmů. Představ si tu převahu! Já tam sedím v letadle a oni mě mají v té piksle! Musel jsem se s nima dívat na svůj nejhorší film ‚Nájemný vrah‘. Když to skončilo, všichni v letadle tleskali.“ Agent uhasil cigaretu v popelníku. „Jsi slavnej chlap, jsi úspěšnej chlap. Znáš to přísloví! To přijde s časem.“ „Jo, ale pořád je to dobrej pocit si jenom tak jet bez nikoho okolo.“ „Hej, Johne, já jsem tady.“ „Takhle jsem to nemyslel. Myslel jsem to tak, že ty jsi na mě zvyklej. S tebou můžu odpočívat. Kurva chlape, nedokážeš si to představit, jaký je jít do supermarketu nebo pro novej řidičák nebo se jít někam ven najíst, aniž by tě poznali. Nemůžeš dělat vůbec žádný ty drobnosti co dělají průměrný lidi. Je to peklo.“ Herec zajel autem na kraj cesty a kopnu-
9
tím otevřel dveře. „Budeš chvíli řídit, Dave.“ Dave se protáhl k volantu a herec si sedl na druhou stranu. Zase se rozjeli. „Ani nemůžeš mít skutečnou přítelkyni, Dave. Zjistíš, že je s tebou jenom proto, že jsi slavnej.“ „Ošukal bych je všechny, Johne.“ „To tě strašně rychle omrzí. Chceš něco opravdovýho.“ „To chceme všichni, ale jenom pár z nás to skutečně dostane.“ „Máš pravdu. A já z toho moc blbnu, já vím. Ale nejhorší na tom, že jsi slavnej, je to, že si slavnej nepřipadáš. Cítíš se pořád stejně jako vždycky předtím. Tak to vidí jenom publikum, že jsi slavnej. To všechno je jako sen, víš co myslím….“ „Do prdele, tak já začnu dělat tvoji práci a ty si vem tu mou.“ „Dave, mně by to nevadilo, vůbec by mi to nevadilo, jenomže ty jsi lepší agent a já jsem lepší herec a tak to i zůstane.“ „Podívej se,“ řekl Dave, „vidím před náma místo, kde se můžeme najíst. Zastavíme. Dám si hamburger a pivko.“ „O.K.“, řekl John. Zaparkovali, vystoupili a vešli do restaurace Louieho Nebe. Bylo něco kolem druhé odpoledne. To místo bylo prázdné a špinavé, jenom servírka a kuchař. Seděli u jediného slunečníku a čekali. Servírka jen mrkla a pokračovala v rozhovoru s kuchařem. Věděla, že dvacet mil okolo žádná další restaurace není. „To je hezký“, řekl herec, „je to tu klidný.“ „Jo, ale mně už se sbíhají sliny na pivo.“ „Poslouchej, Dave, proč vlastně děláme tenhle zkurvenej výlet?“ „Je to ve smlouvě. Podepsal jsi smlouvu. Osobní účast, New York City. Budou s tebou dělat interview v pořadu ‚Dobré ráno, New Yorku‘ o tvým novým filmu. Dobrá reklama.“ „Kurva.“ „No, podepsal jsi smlouvu. Hele, už jde.“ Servírka byla velké děvče ve fialových šatech, žvýkala žvýkačku, v teniskách. Přes její zástěru bylo napsáno: DONESU TO TEPLÉ A PŘIPRAVENÉ! Zastavila u stolku a podívala se ven z okna jako by tam něco bylo. „Jsem Eva,“ řekla, „nemáme jídelní lístek. Je to tady na tabuli.“ Na zdi byla černá tabule. Bylo na ní napsáno: Kuřecí polévka Chili Koláč Sendviče Pivo „Dám si hamburger se zeleninou a pivo,“ řekl agent. „ A pivo hned, prosím.“ Velké děvče se dál dívalo z okna. „Dám si roastbeefový sendvič a kafe,“ řekl herec. Servírka stála a dál se koukala z okna. Pak se otočila, jakoby ji něco naštvalo… Dívali se na její velké kyčle, jak se pohybují nahoru a dolu pod jejími růžovými šaty. Něco řekla kuchaři a pak po chvíli čekání, které se zdálo mnohem delší než bylo nutné, přišla zpátky ke slunečníku s lahví piva zakrytou skleničkou a šálkem kávy na talířku. Bouchla pivem před Davea
a poprvé se podívala na Johna Marlowa. Několikrát zamrkala, přestala žvýkat, stála tam a držela kafe na talířku. Její ruka se začala třást. Černá káva vyšplíchla a vylila se na talířek. „Ooooo…ooooo, vy jste John Marlowe, že jo?“ „Jo, myslím, že jo. A tohle je můj kamarád, Dave Hudson.“ „Rád Tě poznávám, mami,“ řekl Dave Hudson. „JOHN MARLOWE!“ Zvládla položit kávu na stůl. Její ústa vytvořila malý kruhový otvor. Nadechla se a vydechla. „Panebože, skoro jsem se posrala!“ „Poslouchej,“ řekl herec, „dej si pohov. A přines mi taky pivo, prosím.“ Servírka odběhla. Pak se vrátila jako střela s pivem a tužkou. Položila pivo a vytáhla ubrousek ze stojánku. „Mohl byste mi prosím dát autogram, pane Marlowe? A napište tam Evě‚ Evě Evansové!“ Pak čekali na svou objednávku. Servírka stála vedle kuchaře. Kuchař civěl a civěl. Množství kouře se zvětšilo. Spálil hamburger. Hodil tam další. Pak se znovu objevila servírka a rychle běžela k nástěnnému telefonu. Dívali se, jak vytočila několik čísel a vzrušeně šeptala do telefonu. „Tohle je jenom začátek,“ řekl herec agentovi, „to je to, o čem jsem mluvil.“ Zvedl pivo a polovinu ho vypil. „Mám hlad,“ řekl agent, „musím si dát ten hamburger. Můžeme si vzít jídlo a vypadnout.“ „Hele,“ řekl herec, „tady v tomhle kraji kurva nemůže bejt moc lidí. Neviděl jsem dům ani farmu celý míle, ty jo?“ „Ne.“ Servírka skončila u telefonu a stála hodně blízko jejich stolu. „Ten sendvič bude za minutku.“ „Udělejte to prosím co nejrychleji,“ řekl John Marlowe. „Ano, pane! A Louie říkal ‚zadarmo‘, že jsme poctěni. Ach bože, já se pořád můžu posrat.“ „Prosím, madam,“ řekl John Marlowe, „nedělejte to.“ „Viděla jsem Váš poslední film, kdy jste se všeho vzdal proto, abyste mohl žít s indiánskou dívkou v rezervaci,“ řekla servírka. „Nebyl to ten starý film s Johnem Waynem?“ „Ne, pane Marlowe, to jste byl VY!“ A pak po tom, co se zdálo jako dlouhé čekání, to uslyšeli: zvuk motorů. Pak je uviděli: motorka, pick-up, pár vylepšených dodávek, všechno Fordy a Chevrolety, nikde mezi nimi nebylo žádné zahraniční auto, dobrý venkovský lid, který zvedal prach na parkovišti, a pak se závěs místo dveří rozhrnul a za chvíli byly všechny stoličky obsazené, většinou muži, ale i dvě nebo tři ženy, a všichni tam seděli, chvílemi se dívali přímo na ně nebo se jen tak rozhlíželi ze svých stoliček. „Oni to jsou svým způsobem milí lidé, ale znervózňují mě.“ Víc a víc lidí se otáčelo na židličkách a zíralo. „Proboha,“ řekl agent, „myslím, že začínám vědět, co jsi myslel.“
Vilyž č. 26 „Představ si, že kousneš do sendviče, když se na tebe všechny ty oči dívají.“ „Nemám hlad. Jedeme.“ „Jsem pro, Dave.“ Malrowe hodil na stůl dvacku a vstali. „HEJ, POČKEJTE! VAŠE SENDVIČE UŽ JSOU SKORO HOTOVÉ!“, zakřičela servírka. Šli rychle k autu. Nasedli. John Marlowe si sednul za volant. Vyjeli z parkoviště a vyrazili na cestu, ale ještě předtím si herec všiml, jak lidé rozzlobeně vybíhají z restaurace a běží k pick-upům a dodávkám. „Jdou po nás,“ zakřičel John. „Proč, k čertu?“, zeptal se Dave. „Kdo ví?“ „Sereme na to. Tohle je Mercedes, model 1988. Uvidíme, co umí.“ „S potěšením.“ Herec sešlápnul plyn až na zem. Auto okamžitě zareagovalo. Za nimi se utvořil proud vozidel a vlnící se oblak prachu a výfukových plynů. Rychle se jim začali vzdalovat. Kromě jednoho. Motocyklu. Děsivě se jich držel. „Co ten parchant chce?“, zeptal se Dave. „Nevím. Zdá se ale, že to myslí vážně.“ „Je to blázen.“ „Jo.“ Motocyklista se jich držel asi dalších deset mil. Buď mohli vyhrát oni nad ním nebo on nad nimi. Bylo to zneklidňující. „Ten parchant se asi díval na hrozně moc filmů,“ řekl John Marlowe. „Sežralo mu to mozek.“ „Jo,“ řekl Dave Hudson. A pak vjeli do zatáčky pokryté štěrkem a pískem. Auto ji projelo smykem, ale motocykl sebou hodil do strany, vznesl se, zatímco jezdec
z něj vypadl. Bylo v tom něco definitivního. „Je hotovej,“ řekl herec, „ten parchant je pryč.“ „Správně,“ řekl agent, „pokračujeme do New Yorku.“ „Pokračujeme do New Yorku!“ řekl John Marlowe. „Nikdy jsme nevěděl, že umíš tak dobře řídit,“ řekl Dave, „ty jsi vážně toho parchanta vyřídil.“ „Díky.“ „Hej, kam kurva jedeš?“ John Marlowe zpomalil a otočil auto. Vraceli se zpátky. „Nemůžeme ho tam jen tak nechat. Může bejt těžce zraněnej.“ „Johne, je to jenom bláznivej fanoušek.“ „I bláznivej fanoušek si zaslouží slitování.“ Jeli zpátky. Pak uviděli motorku a zastavili. „Tamhle je,“ řekl Dave. Vystoupili z auta a došli k němu. Motocyklista ležel u cesty, zachycený v křoví. Jedna ruka mu divně visela. Byla zlomená. Levá ruka. Byla vidět špička kosti pokrytá krví. Byl při vědomí. Měl otevřené oči. „Jste v pořádku?“, zeptal se Dave. „Ne, nejsem, zmrde,“ řekl. John šel k autu a otevřel kufr. Byla tam deka. Opatrně vytáhli nadávajícího motocyklistu z křoví, položili ho na zem a přikryli dekou. Zdálo se, že není schopen se hýbat. „Budete v pořádku,“ řekl herec. „Dave, zajeď zpátky do restaurace a zavolej sem záchranku.“ „Johne Marlowe,“ řekl motocyklista zpod deky, „nejsi tak skvělej člověk!“ „Poslouchej, Johne, pojedeme oba pro pomoc a toho parchanta tu necháme. Je to jenom zlomená ruka.“
„Jak to víš? Může mít vnitřní zranění.“ „Johne Marlowe,“ řekl motocyklista, „nejsi tak skvělej člověk!“ Zpod deky vytáhl pravou ruku s pistolí. Zamířil na Johna Marlowa. Na chvíli všichni ztuhli. Pak motocyklista vystřelil. Kulka zasáhla Johna Marlowa do obličeje hned nad nosem. John Marlowe padl přes tělo motocyklisty. Dave mu nějak dokázal vytrhnout zbraň a hodil ji co nejdál do pole na druhé straně cesty, odtáhl herce z motocyklisty, uviděl smrt a zjistil, že je hodně nepříjemná. Otočil se, ušel několik kroků a zvracel. Všechno se to seběhlo moc rychle. Bylo to neskutečné. Otočil se zpět k motocyklistovi, který ležel klidně pod dekou a díval se na něj. John Marlowe ležel vedle. Z nějakého důvodu necítil Dave žádný strach. Chtěl zabít motocyklistu. Všechno se zdálo rozostřené. Zeptal se chvějícím se hlasem: „Proč jsi to udělal?“ „Nevím. Myslel jsem, že to byl skvělej člověk. Miloval jsem ho.“ „Tak tahle jsi to opravdu dokázal.“ „Jo, takhle budu navždycky jeho součást.“ „Jseš zkurvenej maniak!“ Dave se otočil a šel k autu. „Hej, vem mě s sebou! Potřebuju doktora! Nemůžu se hejbat! Ta ruka opravdu bolí!“ Dave se zastavil a podíval se na muže. Nasedl do auta. Klíče byly v zapalování. Nastartoval auto a jel zpátky k Louieho Nebi. Dave vždycky chtěl nový Mercedes. Teď jeden měl. Aspoň na chvíli. © Translation Stoned & Dead 2005
Omluva čtenářům:
v minulém čísle VILYŽE jsme vám slíbili unikátní fotografie medvědí MISS 2003. S politováním oznamujeme všem nedočkavým zájemcům, že VILYŽ na poslední chvíli neobdržel povolení k přetištění těchto mimořádně choulostivých snímků, a proto se vám, milí čtenáři, z celého srdce omlouváme.
10
Vilyž č. 26
11
UDÁLOSTI 2004 Již tradičně Vám předkládáme stručný přehled nejvýznamnějších okamžiků uplynulého roku v České repu-blice. Všechny tyto zásadní novinové titulky jsme pro Vás opět čerpali z deníku MF Dnes.
h t t p : / / v i l y ž . b b r. c z
