Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Zhodnocení způsobů nakládání s komunálním odpadem na Břeclavsku Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.
Brno 2014
Vypracovala: Hana Pfefferová
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci Zhodnocení způsobů nakládání s komunálním odpadem na Břeclavsku vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:.........................................
…………………………………………….. podpis
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych tímto poděkovala vedoucí mé bakalářské práce doc. RNDr. Janě Kotovicové, Ph.D. za ochotu, rady a připomínky a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracovávání práce. Dále děkuji panu Zdeňku Zugárkovi a panu Mgr. Tiborovi Bukovi za vstřícnost a poskytnutí informací a dat.
ABSTRAKT Problematikou této bakalářské práce je zhodnocení nakládání s komunálním odpadem na Břeclavsku, konkrétně v největším městě Břeclavi. V úvodní části se práce zaměřuje na legislativu a základní pojmy odpadového hospodářství, komunální odpad a způsoby nakládání s odpady. V další části práce popisuje informace o regionu a o nakládání s odpady ve městě Břeclavi. Dále je zde uvedena produkce odpadů a následně srovnána s produkcí ve městě Hodoníně a v České republice. V závěru jsou shrnuty informace a cíle, které město Břeclav plní pro zlepšení situace odpadového hospodářství.
Klíčová slova: odpadové hospodářství, komunální odpad, nakládání s odpady, město Břeclav
ABSTRACT The issue of this bachelors thesis is evaluation of municipal waste management in Břeclav region, specifically in the biggest town Břeclav. In the first part thesis focuses on legislativ and basic concepts of waste management, municipal waste and methods of waste management. In the following part thesis describes informations about region and waste management in Břeclav. There is also mentioned waste production and subsequently compared with production in town Hodonín and the Czech republic. In conclusion are summarized informations and goals, which Břeclav fulfils to improve the situation of waste management.
Key words: waste management, municipal waste, waste management, town Břeclav
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE.................................................................................................................. 9 3 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ ............................................................................ 10 3.1 Základní pojmy ....................................................................................................... 10 3.1.1 Katalog odpadů .................................................................................................. 13 3.2 Legislativa ................................................................................................................ 13 3.2.1 Odpady ............................................................................................................... 13 3.2.2 Obaly .................................................................................................................. 15 3.3 Povinnosti při nakládání s odpady ........................................................................ 15 3.3.1 Předcházení vzniku odpadů................................................................................ 15 3.3.2 Obecné povinnosti .............................................................................................. 16 3.3.3 Povinnosti původců odpadů ............................................................................... 16 3.3.4 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s KO ................... 17 3.4 Komunální odpad ................................................................................................... 18 3.4.1 Charakteristika, množství a skladba KO ............................................................ 18 3.4.1.1 Obaly ........................................................................................................... 20 3.5 Nakládání s odpady a sběrné systémy................................................................... 21 3.5.1 Shromažďovací prostředky ................................................................................ 22 3.5.2 Organizace sběru KO ......................................................................................... 23 3.5.3 Způsoby sběru KO ............................................................................................. 24 4 METODIKA A MATERIÁL .................................................................................... 26 4.1 Metodika .................................................................................................................. 26 4.2 Materiál.................................................................................................................... 26 4.3 Břeclav ..................................................................................................................... 28 4.4 Nakládání s odpady v Břeclavi .............................................................................. 28 4.5 Tříděný sběr ............................................................................................................ 30 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ........................................................................................ 31 5.1 Nádoby na separovaný sběr v městě Břeclavi ...................................................... 31 5.1.1 Rozmístění nádob na separovaný sběr ............................................................... 31 5.2 Vývoj produkce SKO v městě Břeclavi................................................................. 35 5.3 Vývoj produkce KO v ČR ...................................................................................... 36 5.4 Srovnání produkce SKO za rok 2012 ................................................................... 37
5.5 Vývoj množství separovaného odpadu v Břeclavi ............................................... 38 5.6 Vývoj množství separovaného odpadu v ČR........................................................ 39 5.7 Srovnání množství separovaného odpadu za rok 2012 ....................................... 40 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 42 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................... 44 8 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 46 9 SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 47 10 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................... 48 11 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................. 49
1 ÚVOD V současné době jde za neustále se zvyšujícího počtu obyvatel a jeho životní úrovně ruku v ruce zvyšování produkce odpadů. A není to problém nijak nový. Lidé odjakživa produkovali odpad. Ale s rozvojem moderní společnosti se problematika odpadového hospodářství stává stále větším problémem. Mnoho vyspělých zemí se snaží nějakými způsoby vypořádat s tímto problémem v podobě různých zákonů, vyhlášek a nařízení. I když na světě nalezneme i takové země, pro které není problematika nakládání s odpady tím hlavním bodem, i proto, že řeší spousty dalších důležitých problémů kvůli jejich nižší úrovni života. Díky rozvíjejícím se technologiím existuje mnoho možností, jak odpady využít, případně jich vyprodukovat co nejméně. Můžeme říct, že už se najdou lidé, kteří si v dnešní době začínají pomalu uvědomovat, jak je důležité snažit se chránit životní prostředí a šetřit přírodní zdroje, které nemůže lidstvo využívat donekonečna. Avšak stále se najde velká řada těch, kteří preferují spíše pohodlnější způsob života. Raději se zbavují vyprodukovaných odpadů jednoduššími cestami, než aby se pokusili zamyslet se nad nějakými alternativami, které by přispěly ke zlepšení v oblasti nakládání s odpadem. Co tedy dělat se stále se zvětšujícím množstvím odpadu? Dát si za cíl pouze množství produkce odpadů snižovat je možné, ale asi méně pravděpodobné. Spíše je zapotřebí zaměřit se na to hledat stále nové a nové způsoby a možnosti, jak jednotlivé složky odpadu opětovně využít, zužitkovat a zpracovat. Důležitým bodem v dodržování plánů odpadového hospodářství je také snižování odpadů ukládaných na skládky. Člověk by měl k tomuto využít svůj mozek a nové technologie k tomu, aby se pokusil použít odpad jako surovinu na výrobu něčeho nového. Tím bychom také vyřešili další problém, a to je šetření přírodních zdrojů, které jsou pro nás vzácné a nenahraditelné. Napadá mě jeden příklad z nedávné doby. Během probíhajících zimních olympijských her v Soči jsme se jako diváci mohli dozvědět, že hokejové dresy byly vyrobeny z PET lahví. Je vidět, že to jde. Problematika v odpadovém hospodářství se čím dál více řeší a mnoho zemí si začíná uvědomovat, jak je to důležité. Je potřeba, aby se otázka týkající se této problematiky dostala více do podvědomí lidí, aby se těmto věcem nevyhýbali obloukem a snažili se slevit ze své pohodlnosti.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je prostudování způsobů nakládání s komunálním odpadem. Zhodnocení informačního a právního prostředí v oblasti odpadového hospodářství a zaměření na konkrétní region. Práce se zabývá nakládáním s komunálním odpadem na Břeclavsku. Popisuje základní informace o tomto regionu a místním odpadovém hospodářství. Následuje identifikace zdrojů dat o nakládání s odpadem, jejich vyhodnocení a porovnání s údaji České republiky a dalšího města. V závěru následuje zhodnocení těchto získaných dat. Následuje celkový souhrn odpadového hospodářství v Břeclavi, upozornění na jeho možné nedostatky, připravované změny v systému a případné návrhy na zlepšení nakládání s komunálním odpadem ve městě.
9
3 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ 3.1 Základní pojmy „Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Nebezpečný odpad je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Odpad podobný komunálnímu je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Odpadové hospodářství je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Nakládání s odpady je shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
10
„Shromažďování odpadů je krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládání s odpady.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Skladování odpadů je přechodné soustřeďování odpadů v zařízení tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Skládka je zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů. první fáze – k odstraňování odpadů jejich ukládáním nad nebo pod úrovní terénu, druhá fáze – k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky, třetí fáze – neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Sběr odpadů je soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Výkup odpadů je sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu.” (Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Úprava odpadů je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Využití odpadů je činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčenému 11
k využití odpadů, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Recyklace odpadů je jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Odstranění odpadů je činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Prvotní původce odpadů je každý, při jehož činnosti vzniká odpad.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Původce odpadů je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpad, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
„Oprávněná osoba je každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zvláštních právních předpisů.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
12
„Obal je výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli.” (Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech)
„Vratný obal je obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu.” (Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech)
3.1.1 Katalog odpadů
Katalog odpadů a Seznam nebezpečných odpadů stanovuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2001. Při nakládání s odpady mají původce a oprávněná osoba povinnost zařazovat je do Katalogu odpadů, který je roztříděn podle původu vzniku odpadů a podle složení. Odpady se značí šestimístnými katalogovými čísly. První dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. Nebezpečné odpady se v katalogu značí symbolem „*”. Pro účely evidence se odpady uvedené v Seznamu nebezpečných odpadů označují „N“, ostatní odpady jako „O" a pokud jsou znečištěny nebo obsahují nebezpečnou látku či mají alespoň jednu nebezpečnou vlastnost, jsou označeny jako „O/N“. (Mareček a kol., 2003, Filip a kol., 2002)
3.2 Legislativa Nakládání s odpady je upravováno zákony, nařízeními a vyhláškami ČR. V odpadovém hospodářství je hlavní právní normou Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
3.2.1 Odpady
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů „Tento zákon upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů
13
a zlepšování účinnosti tohoto využívání, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.” (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Prováděcí předpisy k zákonu o odpadech: 170/2010 Sb. Vyhláška o bateriích a akumulátorech 197/2003 Sb. Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky 237/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků 257/2009 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o používání sedimentů na zemědělské půdě 294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady 341/2008 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady 352/2005 Sb. Vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a eletroodpady 352/2008 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s autovraky 374/2008 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb. 376/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů 381/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu 382/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě 383/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady (www.inisoft.cz)
14
3.2.2 Obaly
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) „Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství. Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob a působnost správních úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh nebo do oběhu, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů a stanoví poplatky a ochranná opatření, opatření k nápravě a pokuty.” (Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech)
Prováděcí předpisy k zákonu o obalech: 111/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů 116/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o
způsobu
označování
vratných zálohovaných obalů 184/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se ruší nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů 641/2004 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence (www.inisoft.cz)
3.3 Povinnosti při nakládání s odpady Povinnosti při nakládání s odpady jsou dány zákonem č. 185/2001, o odpadech ve znění pozdějších předpisů.
3.3.1 Předcházení vzniku odpadů
Povinností prvotního původce je předcházení vzniku odpadů, dále musí omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Jestliže původce není schopen odpadu zabránit,
15
musí odpad využít nebo odstranit tak, aby nebylo ohroženo zdraví člověka nebo životní prostředí. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Při výrobě výrobků mají právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání povinnost omezit vznik odpadů, které nebyly využity, zejména nebezpečných. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Pokud právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání uvádí na trh výrobek, je povinna na tomto výrobku uvést informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
3.3.2 Obecné povinnosti
Původce odpadů má povinnost nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem, který stanovuje zákon o odpadech a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Nakládat s odpady lze pouze v zařízeních, které jsou k tomu podle zákona o odpadech určeny, pokud není stanoveno jinak. Při nakládání v těchto zařízeních nesmí být ohroženo lidské zdraví, nesmí být poškozováno či ohrožováno životní prostředí a dále nesmí být překročeny limity znečišťování, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Odpad do svého vlastnictví smí převzít pouze právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která provozuje zařízení sloužící k využití, odstranění, výkupu nebo sběru daného odpadu. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
3.3.3 Povinnosti původců odpadů
Povinností původce je zařazovat odpady podle druhů a kategorií, zajistit jejich přednostní využití, shromažďovat je podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit 16
odpady před znehodnocením, odcizením nebo únikem. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Jestliže v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími právními předpisy není původce schopen odpady využít nebo odstranit sám, musí odpad převést do vlastnictví oprávněné osobě. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Dále je jeho povinností ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a podle jejich vlastností s nimi nakládat. Může s nimi nakládat pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy. Přeprava a shromažďování nebezpečných odpadů tomuto souhlasu nepodléhají. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Povinností původce odpadů je zpracovat plán odpadového hospodářství a zajistit jeho plnění, musí vést evidenci o odpadech a o způsobech jakými s nimi nakládá, umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů včetně předložení dokumentace a poskytnutí pravdivé a úplné informace, dále pak stanovit odpadového hospodáře a platit poplatky za uložení odpadů na skládku. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
3.3.4 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s KO
Obec, jakožto původce odpadů, může stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, který vzniká na jejím katastrálním území, včetně biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Je povinna určit místa pro odkládání komunálního odpadu a místa pro jeho nebezpečné složky. Minimálně dvakrát ročně musí zajistit odvoz tohoto nebezpečného odpadu oprávněnou osobou. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených, podle stanovené obecně závazné vyhlášky obce komunální odpad 17
shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstranění podle systému stanoveného obcí, pokud odpad nevyužijí samy podle zákona o odpadech. (Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů)
3.4 Komunální odpad Komunálním odpadem (dále jen KO) se rozumí veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob a při čištění veřejných komunikací a prostranství. Pojem KO zahrnuje domovní odpad (dále jen DO) a odpad podobný KO. Domovní odpad je tvořen bioodpadem, který obsahuje kuchyňské zbytky a organické zbytky, např. rostlin. Dále zahrnuje biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen BRKO). Tento odpad je tvořen organickými odpady, které se nachází v DO včetně organického obalového odpadu a také organickým odpadem z údržby zeleně. Objemný odpad je KO větších rozměrů, který není možno shromažďovat v nádobách do velikosti 1,1 m3. Odpad podobný KO vzniká při nevýrobní činnosti právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání v úřadech, školách, průmyslu, živnostech. Shromažďuje se a odváží jako KO, ale náklady na jeho odstranění hradí jeho původce. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
KO je v katalogu odpadů zařazen do skupiny 20, která obsahuje Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru. První podskupina 20 01 zahrnuje složky z odděleného sběru kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01. V podskupině 20 02 jsou odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) a v podskupině 20 03 jsou ostatní komunální odpady, do kterých patří směsný komunální odpad (dále jen SKO), uliční smetky, kal ze septiků. (Vyhláška č. 381/2001 Sb.)
3.4.1 Charakteristika, množství a skladba KO
Pro využívání a odstraňování KO je nutné znát současný i výhledový stav, a to jak z hlediska celkového množství a skladby, tak i časového a prostorového rozložení KO v dané lokalitě. Také jsou důležité fyzikální, chemické a biologické vlastnosti odpadů. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003) 18
Základní charakteristikou KO je jeho celkové množství, které se udává v hmotnostních nebo objemových jednotkách za časové období a měrné množství udávající hmotnostní nebo objemové množství odpadu ve vztahu k jednomu obyvateli nebo jednotce produkce. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Mezi fyzikálně chemické charakteristiky patří objemová hmotnost, vlhkost odpadu, obsah spalitelných látek, spalné teplo odpadu, výhřevnost odpadu, obsah uhlíku, dusíku, fosforu a vodíku, obsah vybraných prvků. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Množství a skladba KO se zjišťuje z evidenčních hlášení státních orgánů, nebo z přímého zjišťování. Evidenční hlášení zpracovává Centrum pro hospodaření s odpady do Informačního systému odpadového hospodářství – ISOH. Sleduje se celkové a měrné množství odpadu, množství vytříděných složek, množství nebezpečných složek, kompostovatelné odpady, minerální odpady, SKO, objemný odpad fyzických osob a specifické druhy KO jako jsou autovlaky, elektronický a elektrotechnický odpad. Přímé zjišťování je ovlivněno typem zástavby, která rozhoduje o počtu obyvatel, systémem sběru KO, druhem a počtem nádob, intervalem svozu atd. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
V České republice se používá tzv. jednotná metodika zjišťování množství a skladby DO. Pro tyto účely rozlišujeme 4 typy zástaveb: •
sídlištní zástavba velkých měst (C1) - s více než 80 tis. obyvateli a centrálním zdrojem tepla
•
sídlištní zástavba menších měst (C2) - s 20 – 80 tis. obyvateli a centrálním zdrojem tepla
•
smíšená zástavba měst (S) - bytové a rodinné domy se smíšeným centrálním i lokálním vytápěním
•
venkovská stavba (V) – rodinné domy s lokálním vytápěním převážně tuhými palivy (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Níže jsou uvedeny výsledky analýz SKO (z domácností), které byly prováděny v roce 2011. Tyto analýzy pravidelně provádí AOS EKO-KOM, a.s.
19
Tabulka 1: Skladba SKO (z domácností) 2011 (www.ekokom.cz – sborník Odpady a obce 2013)
Látková skupina
Průměrná skladba (%)
Papír/lepenka Plasty Sklo Kovy Bioodpad Textil Minerální odpad Nebezpečný odpad Spalitelný odpad Elektrozařízení Zbytek 20-40 mm Zbytek 8-20 mm Frakce < 8 mm Celkem
11,6 9,5 6,6 4,2 24,4 4,6 4,0
Průměrný podíl látkových skupin v SKO (% hmotnostní) Sídlištní Vilová Venkovská zástavba zástavba zástavba 13,2 8,8 8,8 9,5 9,4 10,0 7,5 4,6 5,9 4,3 3,9 4,1 21,6 32,0 24,1 4,6 4,6 4,4 2,3 7,4 5,4
0,6
0,9
0,2
0,2
18,1 0,7 4,5 4,4 6,7 100,0
21,0 0,8 4,6 4,5 5,1 100,0
12,5 0,2 4,4 4,0 8,0 100,0
12,8 0,6 4,6 5,0 14,1 100,0
3.4.1.1 Obaly
Tvoří významnou složku KO a v hospodářsky vyspělých zemích tvoří až polovinu objemu na celkovém množství KO. Podle Zákona č. 477/2001 Sb., o obalech je povinností osoby, která uvádí obal na trh, co možná nejmenší hmotnost a objem obalu. Pokud osoba uvádějící na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opětovně použitelné, musí učinit technická, organizační nebo finanční opatření, které umožňují toto opakované využití. Jestliže jsou na trh a do oběhu uváděny výrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinností osoby, která výrobky uvádí na trh, zajistit opětovné využití těchto obalů. (Kuraš a kol., 1994, Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech)
Dále dle Zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, je povinností osoby, která uvádí obaly nebo balené výrobky do oběhu nebo na trh, zajistit jejich zpětný odběr, pokud neprokáže, že se z těchto obalů nestaly na území České republiky odpady. (Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech)
20
Pro splnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů může osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly, konat samostatně na vlastní náklady, nebo přenést tyto povinnosti a vlastnické práva k obalu na jinou osobu, nebo uzavřít smlouvu s autorizovanou obalovou společností. (Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, Filip a kol., 2002)
Autorizovaná obalová společnost je právnická osoba, která sídlí v České republice a bylo jí vydáno rozhodnutí o autorizaci, což je oprávnění zajišťovat povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů. V roce 1997 byla založena společnost EKO-KOM, a.s. a v roce 2002, kdy nabyl účinnosti Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, vydalo MŽP společnosti rozhodnutí o autorizaci dle tohoto zákona. Tímto se EKO-KOM, a.s. stala autorizovanou obalovou společností. V roce 2012 byl počet klientů zapojených do systému EKO-KOM 20 241 a podíl obalů na českém trhu 81%. Počet zapojených obyvatel a obcí mírně narůstá. V roce 2012 to bylo 6 025 obcí, které byly součástí tohoto systému. (Filip a kol., 2002, www.ekokom.cz)
Existují 3 systémy nakládání s obalovým odpadem: •
Paralelní (duální) systém – jde o dva vedle sebe existující samostatné systémy sběru, a to sběr obalového odpadu, který mají na starosti jeho výrobci a distributoři a sběr vytříděného KO, který má na starosti obec. Veškeré obaly patřící do tohoto systému mají značku „Zelený bod“, který zaručuje, že obal bude výrobcem a uživatelem opět zhodnocen. V České republice je nositelem této značky EKO-KOM, a.s.
•
Integrovaný systém – v tomto systému je obalový odpad součástí DO. Nerozlišuje se zdroj odpadu, ale rozhodující je materiálové složení odpadu. Jde tedy o vytřídění veškerého odpadu bez ohledu na jeho původ.
•
Zálohový systém – jedná se hlavně o zálohování skleněných nápojových obalů, které se využívá desítky let. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003, Kuraš, 1994)
3.5 Nakládání s odpady a sběrné systémy Z pohledu nakládání s odpady existují pro města a obce 3 základní druhy služeb, a to: sběr KO, sběr separovaného KO a úklid veřejné infrastruktury. Ve většině zemí
21
jsou za sběr, odvoz a odstraňování KO zodpovědné obecní a městské úřady, které si tuto činnost zajišťují samy nebo příslušné služby privatizují. (Kotovicová, Božek, 2009)
Sběrné systémy jsou postupy, které zahrnují sběr jednotlivých druhů odpadů z místa jejich shromáždění, jejich nakládání na sběrná či svozná odpadová vozidla a odvoz. Tento systém tvoří shromažďovací prostředky, způsoby sběru a sběrná odpadová vozidla. (Filip a kol., 2002)
3.5.1 Shromažďovací prostředky
Takto nazýváme odpadkové nádoby, sudy, kontejnery, pytle, vaky, kartonové obaly a speciální kontejnery. Vyrábějí se jako kovové, plastové, papírové nebo sklolaminátové či jutové a jsou určeny jak pro ostatní odpad, tak i pro nebezpečný odpad. (Filip a kol., 2002)
Nádoby na odpady se rozdělují na nádoby přesypné, výměnné a skladovací podle toho, jak se nakládá s jejich odpadem při svozu. Přesypné nádoby jsou vyprazdňovány do svozových nebo jiných mobilních prostředků. Výměnné nádoby, které se naplní odpady, jsou vyměněny za prázdné. Skladovací nádoby se používají pro bezpečné uložení nebezpečných odpadů nebo jiných rizikových látek. (Filip a kol., 2002)
Určení typu a velikosti nádob záleží na poměrech ve sběrné oblasti a způsobech shromažďování a sběru odpadu. Zvolení špatného typu nádoby může způsobit, že příliš velké nádoby nejsou zcela zaplněny a dochází tak ke snížení objemové hmotnosti odváženého odpadu, nebo naopak u malých nádob může docházet k jejich přeplňování. (Filip a kol., 2002)
Nádoby určené na sběr KO jsou kovové nebo plastové, popř. sklolaminátové. Vyrábí se v různých objemech a barvách i speciálních úpravách (na objemný odpad, bioodpad, nebezpečný odpad apod.) a v různých formách. Vnitřní odpadkové koše slouží ke třídění DO, jelikož každý má povinnost třídit odpad podle druhu a kategorie. DO se nejčastěji ukládá do přesypných sběrných nádob. U nás se používají menší typy nádob o objemech 110 l a 240 l, nebo přesypné kontejnery o objemu 1100 l. (Filip a kol., 2002, Kuraš, 1994) 22
V současné době se začínají používat podzemní kontejnery, které se spouštějí jeřábem pod zemský povrch do vybetonované šachty. Tyto šachty bývají buď čtvercové, které mají objem 4,2 m3, nebo kruhové s objemem 5 m3. Na povrchu je pak malá nádoba připomínající venkovní odpadkový koš. (Filip a kol., 2002)
Nádoby na separovaný sběr se barevně odlišují pro jednotlivé složky odpadu. Nádoby určené pro papír jsou modré, pro plasty žluté, pro barevné sklo zelené, pro čiré sklo bílé, pro bioodpad hnědé a pro SKO černé. (Filip a kol., 2002)
3.5.2 Organizace sběru KO
Řeší se shromažďování odpadu v místě vzniku, třídění a svoz. Cílem je odpad využít nebo ho bezpečným způsobem odstranit. Shromažďováním odpadů se rozumí krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s nimi. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Třídění odpadů je již s ohledem na životní prostředí povinné, jelikož se získávají druhotné suroviny, snižuje se množství odpadu a šetří se energie. Třídit odpad je možné v místě jeho vzniku, nebo až v ústřední třídírně. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Třídění v místě vzniku se provádí v domácnostech ukládáním složek DO do nádob k tomu určených a jejich shromažďováním na venkovním stanovišti. Separovaný odpad poté odvážejí svozové vozy, které někdy bývají i specializované. Jestliže je kvalita vytříděného odpadu vysoká, poté klesají náklady na dotřiďování DO. Hlavní dělení je na suchou a mokrou frakci, nebo na spalitelný a nespalitelný odpad. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Ústřední třídírna je zařízení, které využívá různé technologické postupy k postupnému rozmělňování a roztřiďování směsného odpadu na jednotlivé látkové složky, které se používají jako druhotné suroviny. Jedná se o zařízení investičně i provozně nákladné, které spotřebovává energii, vodu, vyžaduje obsluhu a zachycování emisí. Kvalita vytřídění a získání čisté druhotné suroviny se odvíjí od předcházejícího vstupního odpadu, jak byl při dovozu znečištěn, zhutněn, navlhčen apod. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003) 23
3.5.3 Způsoby sběru KO
Jedná se o dva způsoby sběru KO, a to odvozný a donáškový. Odvozný způsob sběru se rozlišuje na vlastní odvozný způsob od domu, pytlový, balíkový a sběr dům od domu. Donáškový způsob sběru se pak rozděluje na vlastní donáškový způsob, sběrný dvůr, shromažďování vybraných druhů odpadů v obchodech nebo sběrnách. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Odvozný sběr Podmínkou odvozného sběru je vytřídit DO v domácnosti a shromažďovat ho do nádob na sběrném místě, které se nachází v blízkosti domovních vstupů s donáškovou vzdálenosti do 30 – 50 m. Tříděný odpad se shromažďuje na sběrných místech v nádobách o objemu 80 až 240 l, v sídlištní zástavbě o objemu 1100 l. Tento způsob občanům více vyhovuje, je pro ně pohodlnější než donáškový způsob. Provozní náklady tříděného sběru jsou nižší než u donáškového způsobu, i když vyžaduje více nádob, větší pracnost a více odvozů. Při tomto způsobu je také stupeň třídění odpadu vyšší než u donáškového, ale záleží na typu zástavby. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Donáškový sběr Jde o sběrné místo, které je vybavené více nádobami pro separovaný odpad a donáškovou vzdáleností 100 až 150 m. Tyto sběrná místa se nachází na veřejných prostranstvích, v ulicích, v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy apod. Umisťují se tak, aby byly snadno dostupné občanům i mobilnímu odvozu. Jejich hustota závisí na typu zástavby, druhu sbírané složky KO a době zavedení. Tento způsob sběru se úzce pojí na systém nakládání s obalovým odpadem. Při tomto způsobu se pro jednotlivé druhy odpadů používají barevně rozlišené kontejnery s horním nebo spodním výsypem o objemu 1,1 – 3,5 m3. Někdy se používají vícekomorové nádoby o objemu 7,7 až 22 m3. Nevýhodou těchto kontejnerů je to, že při zaplnění jedné komory je nutný odvoz, i když ostatní ještě nejsou zcela zaplněny. Tento způsob je pro občany méně pohodlný z důvodu delší donáškové vzdálenosti. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
24
Sběrný a recyklační dvůr Slouží za účelem odkládání objemného odpadu, nebezpečných složek DO, bioodpadu i jednotlivých vytříděných využitelných látek DO. Sběrný dvůr je vymezený zabezpečený prostor, kde jsou speciální nádoby pro ukládání určených druhů odpadů. V recyklačním dvoře nejde jen o sběr odpadu, ale i o jeho další zpracování nebo prodej využitelných složek. Sběrné a recyklační dvory se zřizují v místech s větší hustotou obyvatelstva. Měl by být pro občany snadno dostupný a dojezdová vzdálenost by neměla přesáhnout 5 – 10 km. Sběrný a recyklační dvůr je stavbou podle stavebního zákona a podléhá územnímu a stavebnímu řízení. Vlastní provozování podléhá zákonu o odpadech a vyžaduje provozní řád. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Síť sběren Jde o donáškový způsob do sběrny, ve které se vykupuje jeden či více druhů odpadů. Do sítě sběren také patří obchody, kde se odkládá drobný nebezpečný odpad, např. v lékárnách prošlé léky. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Zastávkový odvozný způsob Tímto způsobem se rozumí odvoz mobilní sběrnou drobného nebezpečného odpadu z domácností, jako jsou např. zbytky barev a laků, nádobky od sprejů, zářivky apod. Mobilní sběrna je speciálně upravený nákladní automobil vybavený kontejnery na nebezpečný odpad. Přijíždí pravidelně na určená místa podle odpadového kalendáře, který vyhlašují obecní úřady nebo městské části. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Balíkový sběr Jde o doplněk sběru, který se používá v hustě zastavěných městských částech, kde není dostatek místa pro sběrné nádoby. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003)
Pytlový sběr Tento způsob sběru u nás není tak rozšířený jako v zahraničí. Nejčastěji se jedná o plastové pytle s objemem 40 až 120 l, které nahrazují nádoby. Ukládá se do nich zejména papír a plasty. Naplněné pytle se odvážejí donáškovým nebo odvozným způsobem sběru. Na rozdíl od sběrných nádob mají pytle tu nevýhodu, že může dojít k jejich protržení a následnému znečištění okolí. Naopak výhodou je snadná kontrola obsahu průhledného pytle. (Filip, Kotovicová, Božek, 2003) 25
4 METODIKA A MATERIÁL 4.1 Metodika Pro získání potřebných dat a podkladů k vypracování práce byly použity různé metody. Zdrojem se staly legislativní dokumenty odpadového hospodářství, odborná literatura zabývající se odpadovým hospodářstvím, různé internetové zdroje pro získání dat a informací, data z českého statistického úřadu, plán odpadového hospodářství města Břeclavi, apod. Další metodou byly rozhovory po telefonu nebo při osobním setkání s osobami s oblasti odpadového hospodářství v městě Břeclavi. Rozhovor probíhal po předchozí domluvě prostřednictvím e-mailu na Městském úřadě v Břeclavi s pracovníkem odboru rozvoje a správy, kde jsme diskutovali na téma bakalářské práce. Další rozhovory probíhaly po předchozích telefonických domluvách s pracovníkem místní svozové firmy. Při rozhovorech jsem sdělené informace zapisovala a doplňující údaje mi byly zaslány v elektronické podobě.
4.2 Materiál Zhodnocení nakládání s komunálním odpadem bylo zaměřeno na Břeclavsko, konkrétně na město Břeclav.
Břeclavský region leží na jihovýchodě České republiky v Jihomoravském kraji. Jedná se o pohraniční region, který sousedí s Rakouskem na jihozápadě a se Slovenskem na jihovýchodě. Jeho hlavním sídlem je město Břeclav a je správně členěn do 63 obcí. Podle ČSÚ je k 31. 12. 2013 počet obyvatel na Břeclavsku 114 978. (www.czso.cz) Území je rozděleno na 3 správní obvody obcí ORP Břeclav, Mikulov a Hustopeče. SO ORP Břeclav tvoří jihovýchodní část regionu a sestává z 18 obcí, z nichž 5 má titul města: Břeclav, Lanžhot, Podivín, Valtice a Velké Bílovice. Západní část patří do Dobrovolného svazku obcí (DSO) Lednicko-Valtický areál a východní část je sdružena 26
do DSO Podluží. Střediskem oblasti je město Břeclav, kde žijí dvě pětiny celkového počtu obyvatel všech obcí. Podle ČSÚ je v ORP Břeclav k 1. 1. 2013 počet obyvatel 59 742. (www.wikipedia.cz, www.czso.cz)
Obrázek 1: SO ORP Břeclav (www.czso.cz)
Tabulka 2: Počet obyvatel SO ORP Břeclav k 1. 1. 2013 (www.czso.cz) Obec Břeclav Bulhary Hlohovec Hrušky Kostice Ladná Lanžhot Lednice Moravská Nová Ves
Počet obyvatel 24 925 787 1 284 1 554 1 831 1 245 3 766 2 355 2 613
Obec Moravský Žižkov Podivín Přítluky Rakvice Tvrdonice Týnec Valtice Velké Bílovice Zaječí
27
Počet obyvatel 1 414 2 920 788 2 204 2 089 1 071 3 584 3 876 1 436
4.3 Břeclav Město Břeclav je okresním městem a obcí s rozšířenou působností ležící v Jihomoravském kraji na řece Dyji asi 50 km jihovýchodně od Brna, jehož bohatá historie sahá až do pravěku. První písemná zmínka o Břeclavi pochází z roku 1046. Nachází se poblíž hranic se Slovenskem a Rakouskem a je vstupní bránou do LednickoValtického areálu. Rozloha města je 77,11 km2 a podle ČSÚ je k 1. 1. 2013 počet obyvatel 24 925. (www.lva.cz, www.czso.cz)
Skládá se ze tří katastrálních území a jim odpovídajících městských částí: Břeclav, Poštorná a Charvátská Nová Ves. Do roku 2006 patřila mezi tyto části i Ladná. Břeclav je významným hraničním přechodem a železničním uzlem evropského významu. Toto Jihomoravské město je také důležitou silniční křižovatkou. (www.wikipedia.cz)
4.4 Nakládání s odpady v Břeclavi V roce 2006 schválilo zastupitelstvo města Obecně závaznou vyhlášku č. 2/2006 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem (vyhláška o odpadech), stanovující systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem vznikajícím na území města Břeclav. (Zugárek, 2014)
Firma, která zde zajišťuje nakládání s komunálním odpadem je TESO Břeclav a.s., jehož hlavní centrála se nachází v Brně. Společnost zajišťuje služby zahrnující především svoz, třídění a likvidaci odpadu, likvidací NO a recyklací stavebního odpadu. Dále zajišťuje provoz sběrných dvorů, údržbu veřejného osvětlení a městských komunikací, dopravu a přepravu materiálu, provádí strojní a ruční metení, údržbu zeleně a další služby. Nakládání s odpady v ostatních obcích regionu má na starosti společnost Hantály a.s. se sídlem ve Velkých Pavlovicích. (Buk, 2013)
Ve společnosti TESO Břeclav se nachází 3 střediska. Přímo ve městě Břeclav je to sběrný dvůr a mobilní sběrný dvůr, který je určen pro svoz NO. Dále je to třídírna a překladiště v nedaleké obci Hrušky. Provádí se zde dotřiďování odpadů ze 28
separovaného sběru města Břeclav a z celého okresu Břeclav. Na toto překladiště firma odváží KO, druhotné suroviny, BIO odpad, frakce betonu, izolační materiál, objemný odpad, zemina a suť. Také se zde ukládají uliční smetky z údržby města. Stavební suť se sváží na volnou zpevněnou plochu třídírny a poté se jednou ročně podrtí a roztřídí do 3 sekcí dle velikosti. Takto podrcená a roztříděná suť se používá k zásypům, zpevňování ploch a jako podklad na polní cesty. (Buk, 2013)
Od roku 1996 provozuje společnost sběrný dvůr pro nebezpečné a obyčejné odpady. Odpady zde mohou dovážet všichni občané města Břeclav a podnikatelé z celého okresu. Občanům je odpad odebírán zdarma. Platí pouze za uložení pneumatik, stavební sutě a odpadu o hmotnosti nad 100 kg. Je zde možno uložit SKO jen do hmotnosti 500 kg. Město také optimalizovalo systém provozování sběrného dvora tím, že zde byla zavedena možnost ho využívat na odkládání BRO. Na tuto realizaci byly pořízeny velkoobjemové kontejnery a zajištění svozu těchto kontejnerů. Mobilní sběrný dvůr slouží ke svozu nebezpečných odpadů. Pro občany města Břeclavi a pro všechny jeho městské části se provádí odběr a svoz NO ze tří stanovišť. Na těchto sběrných místech jsou všechny druhy NO odebírány zdarma, stejně jako na sběrném dvoře. Mobilní sběrný dvůr je určen pro elektrospotřebiče, autobaterie, zářivky, plechovky od barev, motorové oleje, olejové filtry a další. (www.temposas.cz)
Na obrázku č. 2 je vyznačen již zmíněný sběrný dvůr společnosti, který je situován přibližně ve středu města. Je to určitá výhoda zejména pro občany žijící v centru, kteří nemusejí odvážet odpad velmi daleko. Je to i určitá výhoda pro firmu, jelikož je vzdálenost při svozu odpadu do všech jednotlivých městských částí přibližně stejná.
Obrázek 2: Mapa Břeclavi s vyznačeným sběrným dvorem, 1:10 000 (maps.google.cz)
29
SKO mohou občané ukládat do košů o množství 341 ks a dále do kontejnerů o objemu 120 l a 240 l, kterých je ve městě instalováno 2661 ks. Svoz veškerých nádob na SKO je prováděn 1x týdně.
Společnost provádí sběr a svoz odpadu ve všech
městských částech. (Buk, 2013)
NO přijímá společnost pouze na sběrném dvoře, kde se třídí, uloží a poté nachystá k odvozu na likvidační místo. Použité oleje odkupuje firma, která je dále recykluje a využívá. Na likvidaci NO se podílí firma PURUM, BIOWASTE s.r.o. a REKLA s.r.o., která kromě likvidace NO odkupuje oleje a recykluje je. (Buk, 2013)
BRKO břeclavská společnost netřídí a nepřijímá. Firma přijímá pouze biologicky rozložitelný odpad, a to z ořezu větví. Občané jej ukládají na sběrném dvoře, nebo v třídírně odpadů na dané místo. Poté se větve drtí a dále prodávají na otop. Společnost má možnost kompostování, ale zatím ji nevyužila. (Buk, 2013)
4.5 Tříděný sběr Občané Břeclavi mohou separovaný odpad ukládat do kontejnerů, volně umístěných na sběrných místech. Všechny odpady ze separovaného sběru se dotřiďují v třídírně v obci Hrušky a poté předávány k recyklaci a jsou vedeny v evidenci pro EKO-KOM. Provoz třídírny a překladiště v Hruškách byl zahájen na začátku roku 1996. Tříděnými komoditami jsou papír, plasty a sklo, které jsou lisovány do balíků o hmotnosti 160 400 kg a následně expedovány do zpracovatelských podniků. Mezi tříděné složky papíru patří lepenka, noviny a časopisy. U plastů je to HDPE, čirá fólie, barevná fólie, PET zelená, PET modrá, PET čirá a TETRA PACK. Sklo, které se zde třídí, je čiré a barevné. Svoz modrých kontejnerů na papír se provádí nejčastěji, a to 1x týdně. Žluté nádoby na plast se sváží 2x týdně a zelené kontejnery na sklo 1x za 14 dní. (Buk, 2013)
Tabulka 3: Počet barevných kontejnerů (Zugárek, 2014) Druh nádoby 240 l 1100 l 1500 l 4000 l
Papír 312 52 64 5
Plast 358 19 71 / 30
Sklo 363 18 85 /
Celkem 1033 314
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Nádoby na separovaný sběr v městě Břeclavi 5.1.1 Rozmístění nádob na separovaný sběr
Po městě Břeclavi jsou rozmístěny 4 typy barevných kontejnerů na tříděný sběr, a to nádoby o objemu 240 l a větší kontejnery tzv. zvony o objemech 1100 l, 1500 l a 4000 l. Tabulka č. 4 uvádí počet barevných kontejnerů v městské části Břeclav. Do sběrných nádob o objemu 4000 l, nacházející se v centru města, se třídí pouze papír. Na obrázku č. 3 jsou sběrné nádoby o objemu 240 l, které se nachází na sídlišti v městské části Poštorná. Zde je umístěno více nádob z důvodu ukládání většího množství odpadu. Ve většině částí města jsou na jednotlivých stanovištích rozmístěny v menším počtu.
Obrázek 3: Nádoby na separovaný sběr v městské části Poštorná (vlastní zdroj)
Tabulka 4: Počet barevných nádob v městské části Břeclav (Zugárek, 2014) Městská část Břeclav 240 l 1100 l Zvony 1500 l 4000 l
Papír 188 28 35 5
Sklo Barevné Čiré 189 28 11 47 /
31
Plasty 211 11 37 /
Na obrázku č. 4 je zobrazena městská část Břeclav a v ní je zakreslené rozmístění nádob na separovaný sběr. Z mapy je patrné, že umístění zvonů (na obrázku vyznačeny žlutou barvou), se nejvíce soustřeďuje na sídliště v centru. Menší nádoby o objemu 240 l (na obrázku vyznačeny červenou barvou) se nachází v blízkosti bytových domů a v některých okrajových částech města.
Obrázek 4: Mapa míst s barevnými kontejnery v městské části Břeclav 1:50 000 (maps.google.cz)
Tabulka 5: Počet barevných nádob v městské části Poštorná (Zugárek, 2014) Městská část Poštorná 240 l 1100 l Zvony 1500 l
Papír 67 7 12
Sklo Barevné Čiré 71 4 2 12
32
Plasty 80 2 12
V Poštorné zcela chybí zvony o objemu 4000 l. Rozmístění sběrných nádob je rovnoměrné a objevují se nejvíce na sídlištích v okrajové části a v okolí supermarketů. Množství nádob by se mohlo nepatrně zvýšit. Na některých lokalitách jsou často menší nádoby často přeplněny, a proto by mohly být vyměněny za větší kontejnery.
Obrázek 5: Mapa míst s barevnými kontejnery v městské části Poštorná, 1: 20 000 (maps.google.cz)
V tabulce č. 6 je uveden počet jednotlivých nádob na separovaný sběr v Charvátské Nové Vsi. Stejně jako v Poštorné, i v této městské části chybí zvony o objemu 4000 l. Tabulka 6: Počet barevných nádob v městské části Charvátská Nová Ves (Zugárek, 2014) Městská část Charvátská N. Ves 240 l 1100 l Zvony 1500 l
Papír 57 17 17
Sklo Barevné Čiré 58 13 5 26
33
Plasty 67 6 22
Z obrázku č. 6 je vidět, že nádoby na separovaný odpad jsou umístěny rovnoměrně. V lokalitě by mohlo být větší počet stanovišť s kontejnery o větším objemu (na obrázku vyznačeny žlutou barvou), které jsou od sebe více vzdáleny a zabránily by tak možnému přeplnění malých nádob.
Obrázek 6: Mapa míst s barevnými kontejnery v městské části Charvátská Nová Ves, 1:20 000 (maps.google.cz)
Obrázek 7: Nádoby na separovaný sběr v městské části Charvátská Nová Ves (vlastní zdroj)
34
5.2 Vývoj produkce SKO v městě Břeclavi Do roku 2010 množství SKO mírně narůstalo v závislosti na zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Avšak v letech 2011 a 2012 došlo k výraznému snížení produkce SKO díky opatřením na zintenzivnění separovaného sběru papíru, plastů a skla (čiré i barevné) a díky opatřením za separovaný sběr objemného odpadu a stavebních odpadů.
Tabulka 7: Produkce SKO v Břeclavi (TESO Břeclav a.s., hlášení o produkci a nakládání s odpady) Rok
Produkce SKO [t]
2009 2010 2011 2012
7 387,922 7 522,470 6 149,238 4 209,098
8000
Produkce SKO [kg/obyv.] 296,41 301,80 246,71 168,87
7522,47
7387,922
7000
6149,238
6000 5000
4209,098
4000 3000 2000 1000
301,8
296,41
168,87
246,71
0 2009
2010
2011
Produkce SKO [t]
2012
Produkce SKO [kg/obyv.]
Graf 1: Produkce SKO v Břeclavi (TESO Břeclav a.s., hlášení o produkci a nakládání s odpady, vlastní úprava)
Z grafu č. 1 vyčteme, že V roce 2012 se produkce SKO snížila až na hodnotu 168,87 kg na obyvatele. Dále jde vidět, jak se za posledních pár let množství vyprodukovaného SKO stále klesá. 35
5.3 Vývoj produkce KO v ČR V roce 2012 byla v České republice celková produkce odpadů 23,4 mil. tun. V porovnání s ostatními státy EU není produkce odpadů u nás vysoká. V naší zemi se množství odpadu pohybuje okolo 2 250 kg na obyvatele, zatímco v EU je průměr okolo 5 000 kg na obyvatele. Odpad z podniků se v roce 2012 více recykloval a méně ho končilo na skládkách. Na rozdíl od roku 2011 se o 9% více odpadu recyklovalo a na skládkách skončilo o čtvrtinu méně odpadu. Skoro polovinu skládkovaného odpadu tvořil KO. Naopak tomu bylo v obcích, kde odpad končil více na skládkách a byl méně recyklován. (www.czso.cz)
KO bylo v České republice za rok 2012 vyprodukováno 5,2 mil. tun. Na jednoho obyvatele to bylo 279 kg odpadu odloženého do kontejnerů nebo popelnic. Z tohoto množství se 14% odpadů vytřídilo. Každý obyvatel vytřídil 10 kg plastů, 14 kg papíru, 11 kg skla a 8 kg kovů a ostatních odděleně sbíraných složek. Díky následnému dotřiďování SKO se v roce 2012 celkem recyklovalo 21% KO. I když se recyklace oproti předchozímu roku zvýšila o 6%, v recyklaci patří stále Česká republika k podprůměrným zemím EU. (www.czso.cz)
Níže je uvedena tabulka s celkovou produkcí KO a jeho jednotlivých složek v České republice za období od roku 2009 do roku 2012.
Tabulka 8: Produkce KO a SKO v ČR v letech 2009 – 2012 (www.cenia.cz) Rok 2009 2010 2011 2012
Produkce KO [tis. t] 5 324 5 362 5 388 5 193
Produkce SKO [tis. t] 3 284 3 143 3 068 2 933
36
Produkce SKO [kg/obyv.] 312,39 298,98 291,88 279,00
6 000
5388
5362
5 324
5193
5 000 4 000
3284
3143
3068
2933
3 000 2 000 1 000
312,39
298,98
291,88
279
0 2009
2010
Produkce KO [tis. t]
2011
Produkce SKO [tis. t]
2012 Produkce SKO [kg/obyv.]
Graf 2: Produkce KO a SKO v ČR (www.cenia.cz, vlastní úprava)
Z grafu č. 2 můžeme vyčíst, že se produkce v posledních letech výrazně nemění. Produkce SKO se pomalu snižuje a pohybuje se v hodnotách okolo 3 mil. tun za rok. Produkce SKO na jednoho obyvatele je kolem 300 kg.
5.4 Srovnání produkce SKO za rok 2012 Pro srovnání produkce odpadu bylo vybráno město Hodonín, které má přibližně stejný počet obyvatel jako město Břeclav. V tabulce č. 9 je uvedeno množství produkce SKO za rok 2012 a tyto hodnoty jsou také přepočteny na produkci na jednoho obyvatele.
Tabulka 9: Srovnání produkce SKO za rok 2012 (vlastní, www.cenia.cz)
ČR Břeclav Hodonín
Počet obyvatel
Produkce SKO [t]
10 512 419 24 925 25 094
2 933 000 4 209,98 12 677, 58
37
Produkce SKO [kg/obyv.] 279,00 168,87 505,20
2933000
10000000 1000000 100000
12677,58 4209,98
10000 279
1000
505,2 168,87
100 10 1 Produkce SKO [t] ČR
Produkce SKO [kg/obyv.] Břeclav
Hodonín
Graf 3: Srovnání produkce SKO za rok 2012 (www.cenia.cz, vlastní úprava)
Z grafu č. 3 vidíme, že ačkoliv má Hodonín o necelých 200 obyvatel více než Břeclav, jeho produkce SKO je výrazně vyšší. Zatímco v případě Břeclavi je průměrná produkce SKO na jednoho obyvatele nižší než český průměr, v Hodoníně je o více než 200 kg/obyvatele vyšší než v porovnání s průměrem v České republice.
5.5 Vývoj množství separovaného odpadu v Břeclavi Množství vytříděného odpadu se v Břeclavi postupně zvyšuje. Město postupně rozšiřuje a optimalizuje systém separovaného sběru, což zahrnuje zahuštění sítě komplexních sběrných stanovišť a snížení donáškové vzdálenosti, která je rozhodující při donáškovém systému. Tím byl zvětšen komfort služeb pro občany, a tak i větší motivace ke třídění.
Tabulka 10: Množství separovaného odpadu v Břeclavi (TESO Břeclav a.s) Druh odpadu Papír a lepenka Plasty Sklo
2009 [t]
2010 [t]
2011 [t]
2012 [t]
2012 [kg/obyv.]
823,46
885,73
927,80
954,83
38,31
278,10 296,12
249,07 351,38
241,23 339,82
253,69 413,21
10,18 16,58
38
1000 900
954,83
927,8
885,73 823,46
800 700 600 500 400
413,21 296,12 278,1
300
351,38 249,07
339,82 253,69
241,23
200 38,31 16,58 10,18
100 0 2009 [t]
2010 [t]
2011 [t] Papír
Plasty
2012 [t]
2012 [kg/obyv.]
Sklo
Graf 4: Množství separovaného odpadu v Břeclavi (TESO Břeclav a.s., vlastní úprava)
Jak můžeme vidět z grafu č. 4 množství papíru a lepenky se postupně zvyšovalo, avšak v poslední době začíná postupně klesat. Není to zapříčiněno neochotou občanů tuto komoditu třídit, ale je to způsobeno narůstajícím vybíráním těchto modrých kontejnerů. Avšak oproti množství vytříděných plastů a skla, které se během posledních let výrazně nemění, je papíru stále o něco více.
5.6 Vývoj množství separovaného odpadu v ČR Tabulka 11: Množství separovaného odpadu v ČR v letech 2009-2012 (www.cenia.cz) Druh odpadu Papír a lepenka Plasty Sklo
2009 [tis. t]
2010 [tis. t]
2011 [tis. t]
2012 [tis. t]
2012 [kg/obyv.]
337 799
353 413
374 591
379 627
36,11
208 815 188 086
209 550 176 271
209 414 186 966
211 660 193 848
20,13 18,44
39
350
379
374
400
353
337
300 250
208 188
200
209 176
211 193
209 186
150 100 36,1120,13 18,44
50 0 2009 [tis. t]
2010 [tis. t]
2011 [tis. t]
Papír a lepenka
Plasty
2012 [tis. t]
2012 [kg/obyv.]
Sklo
Graf 5: Množství separovaného odpadu v ČR (www.cenia.cz, vlastní úprava)
Jak je patrné z grafu č. 5, množství papíru v České republice stále narůstá a v roce 2012 se pohybovalo kolem 36 kg/obyvatele. V případě komodit jako jsou plasty a sklo se jejich množství výrazně nemění. Nejméně bylo v roce 2012 skla, což bylo 18,44 kg/obyvatele. Tato hodnota se však blíží vytříděných plastů, což bylo v tomtéž roce 20,13 kg/obyvatele.
5.7 Srovnání množství separovaného odpadu za rok 2012 Opět bylo pro srovnání množství tříděného odpadu vybráno město Hodonín. Hodnoty v tabulce č. 12 jsou přepočteny na jednoho obyvatele a obě města jsou porovnána společně s českým průměrem.
Tabulka 12: Srovnání množství jednotlivých složek KO [kg/obyv.] (vlastní, www.cenia.cz) Počet Obyvatel ČR Břeclav Hodonín
10 512 419 24 925 25 094
Papír a lepenka 36,11 38,31 34,90
40
Plasty
Sklo
20,13 10,18 13,36
18,44 16,58 1,82
40
38,31 36,11
34,9
35 30 25
20,13
18,44
20
16,58
13,36 10,18
15 10
1,82
5 0 Papír a lepenka
Plasty ČR
Břeclav
Sklo Hodonín
Graf 6: Srovnání množství jednotlivých složek KO [kg/obyv.] (www.cenia.cz, vlastní úprava)
V roce 2012 bylo v Břeclavi vytříděno na jednoho obyvatele více papíru a lepenky než v Hodoníně. Mezi hodnotami není velký rozdíl a obě se blíží celorepublikovému průměru. Hodonín za Břeclaví výrazně zaostává v množství skla. Zatímco v Hodoníně je skla 1,82 kg/obyvatele, v Břeclavi je to 16,58 kg/obyvatele a blíží se tak českému průměru.
41
6 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala zhodnocením současných způsobů nakládání s komunálním odpadem na Břeclavsku, konkrétně ve městě Břeclav. Byly zpracovány informace o tom, jak vypadá odpadové hospodářství, a byla získána data o vyprodukovaném množství komunálního odpadu v Břeclavi. Dále byly tyto údaje o produkci porovnány s údaji města Hodonín, jakožto města s podobným počtem obyvatel a s produkcí v České republice na jednoho obyvatele.
V práci je popsáno nakládání s SKO, separovaným odpadem a některými dalšími složkami KO. V Břeclavi se o oblast odpadového hospodářství stará místní svozová firma TESO Břeclav a.s., která zabezpečuje svoz SKO, provozuje zde sběrný dvůr a stará se o čistotu ulic a o městkou zeleň.
Co se týče separovaného odpadu v Břeclavi, množství se nějak výrazně neliší od průměru v České republice. V Břeclavi mnoho lidí stále třídění a recyklaci nevěnuje příliš velkou pozornost. Většinou mají občané města na tuto problematiku tradiční názor jako ostatní lidé, kteří se o třídění nezajímají. Zastávají ten názor, že třídění nemá žádný smysl, jelikož veškerý odpad skončí po svozu nevytříděný na jednom místě. Je potřeba lidi informovat a poučit je, jak je důležité odpad třídit, a že všechno má nějaký dobrý důvod.
Město Břeclav si uvědomuje nedostatků, a proto má několik cílů, kterými by chtělo zlepšit nakládání s odpady. Kromě toho, že město zlepšilo systém provozování sběrného dvora, postupně ho také zapojuje do systémů zpětného odběru povinných osob (tj. výrobců a dovozců výrobků). Výhodou pro město je to, že tyto zpětně odebrané výrobky nebudou zaneseny do ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady města Břeclavi, jelikož budou vykazovány jako produkce povinných osob. Tím se tedy sníží produkce odpadů města. Další výhodou je finanční úspora za zneškodnění odpadů, protože je tato odpovědnost přenesena na povinnou osobu. Náklady za využití nebo odstranění ponese povinná osoba a město pouze poskytne sběrný dvůr jako místo pro zpětný odběr.
42
Dalším opatřením je materiálové využití komunálních odpadů. K jeho dosažení se město snaží průběžně rozšiřovat a optimalizovat separovaný sběr. Cílem optimalizace je zahuštění sítě sběrných míst s barevnými kontejnery a snížení donáškové vzdálenosti, což je hlavní parametr pro účinnost tohoto opatření. Tím by se zajistil pro občany větší komfort a také by se zvýšila motivace pro třídění. Zda se snížením donáškové vzdálenosti zvýší motivace občanů je otázka. Také se zvažuje možnost pytlového sběru a zvýšení počtu kontejnerů na BRKO. Všechna tato opatření jsou podpořena masivní osvětovou kampaní prostřednictvím brožur, internetových stránek města a na různých akcích a ve školách. Myslím si, že rozšíření sběrných míst s barevnými kontejnery je potřeba, jelikož na některých stanovištích je sběrných nádob nedostatek. I když se najdou i místa, kde jsou nádoby poloprázdné. To však neznamená, že je jich hodně, nebo lidé málo odpad třídí, ale je to způsobeno tím, že je množství především modrých kontejnerů vybíráno místními obyvateli, což je v Břeclavi bohužel častým jevem. Jistým možným řešením zvýšení třídění by bylo, kdyby každá domácnost dostala k dispozici své vlastní nádoby na separovaný odpad, jak je tomu například v jiné evropské zemi. Občané se zde neodváží nevytřídit odpad, jelikož jim svozová firma neodveze odpad a navíc jim hrozí tučná pokuta. Toto řešení by v Břeclavi nebylo možné, z důvodu možných vysokých nákladů, a také odlišné mentality českého národa.
Vedení města se snaží co nejlépe informovat veřejnost o problematice v odpadovém hospodářství a snaží se zajistit jim více možností a co největší komfort při třídění odpadů. Aby si lidé uvědomovali problémy v oblasti odpadového hospodářství, a aby pro ně bylo třídění součástí jejich života a ne jenom povinností. Pokud budou lidé k těmto věcem stále lhostejní, nebudou se nám řešení těchto problémů hledat snadno.
43
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Odborná literatura •
FILIP, Jiří, Jana KOTOVICOVÁ a František BOŽEK. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: MZLU, 2002, 116 s. ISBN 80-715-7608-5.
•
FILIP, Jiří, Jana KOTOVICOVÁ a František BOŽEK. Komunální odpad a skládkování. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 121 s. ISBN 80-715-7712-X.
•
KOTOVICOVÁ, Jana, František BOŽEK. Ochrana životního prostředí II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0.
•
KURAŠ, Mečislav. Odpady, jejich využití a znečišťování. 1. vyd. Praha: Český ekologický ústav, 1994. ISBN 80-850-8732-4.
•
MAREČEK, Jan. Legislativa odpadového hospodářství. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 241 s. ISBN 80-715-7656-5.
Internetové zdroje •
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. [online]. [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-sb
•
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. [online]. [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-477-2001-sb
•
Prováděcí předpisy k zákonu o odpadech. [online]. [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/legislativni-prirucka-odpady
•
Prováděcí předpisy k zákonu o obalech. [online]. [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/legislativni-prirucka-obaly
•
EKO-KOM, a.s.: Sborník odpady a obce. [online]. [cit. 2014-01-13]. Dostupné z: http://www.ekokom.cz/uploads/attachments/Obecne/sborniky/sbornik_Odpady_ a_obce_2013.pdf
•
EKO-KOM, a.s. [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/o-systemu
•
Břeclavsko. [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.trasovnik.cz/k_jihom/breclav/breclav.asp 44
•
SO
ORP
Břeclav.
[online].
[cit.
2014-02-19].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Obvod_obce_s_roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en ou_p%C5%AFsobnost%C3%AD_B%C5%99eclav •
Břeclav. [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.lva.cz/cs/obce/breclav/breclav/?info http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99eclav#cite_note-1
•
ČSÚ. [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/cr_vybranych_ukazatelu_breclav http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/50002DF529/$File/13011302.pdf http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/50002DF52B/$File/13011303.pdf http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/so_orp_breclav
•
TESO Břeclav a.s. [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.temposas.cz/informace.htm http://www.temposas.cz/index.htm
•
Google Maps. [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: https://www.google.cz/maps/@48.7581753,16.8698772,2054m/data=!3m1!1e3h ttps://www.google.cz/maps/@48.753507,16.8612941,2054m/data=!3m1!1e3
•
Produkce KO a SKO v ČR. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1730
•
Produkce tříděného odpadu v ČR. [online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1935
•
Informační systém odpadového hospodářství. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/fin.php
Ostatní zdroje •
Obecně závazná vyhláška města Břeclav (poskytl pan Zugárek Zdeněk, Odbor rozvoje a správy)
•
Hlášení o produkci a nakládání s odpady (poskytl pan Zugárek Zdeněk, Odbor rozvoje a správy)
•
Ústní sdělení Zugárek Zdeněk, Odbor rozvoje a správy, 2014
•
Ústní sdělení Mgr. Buk Tibor, poradce v odpadovém hospodářství, 2013
45
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 5: SO ORP Břeclav (www.czso.cz)
Obrázek 6: Mapa Břeclavi s vyznačeným sběrným dvorem, 1:10 000 (maps.google.cz) Obrázek 7: Nádoby na separovaný sběr v městské části Poštorná (vlastní zdroj) Obrázek 8: Mapa míst s barevnými kontejnery v městské části Břeclav 1:50 000 (maps.google.cz) Obrázek 5: Mapa míst s barevnými kontejnery v městské části Poštorná, 1: 20 000 (maps.google.cz) Obrázek 6: Mapa míst s barevnými kontejnery v městské části Charvátská Nová Ves, 1:20 000 (maps.google.cz) Obrázek 7: Nádoby na separovaný sběr v městské části Charvátská Nová Ves (vlastní zdroj)
46
9 SEZNAM TABULEK Tabulka 13: Skladba SKO (z domácností) 2011 (www.ekokom.cz – sborník Odpady a obce 2013) Tabulka 14: Počet obyvatel SO ORP Břeclav k 1. 1. 2013 (www.czso.cz) Tabulka 15: Počet barevných kontejnerů (Zugárek, 2014) Tabulka 16: Počet barevných nádob v městské části Břeclav (Zugárek, 2014) Tabulka 17: Počet barevných nádob v městské části Poštorná (Zugárek, 2014) Tabulka 18: Počet barevných nádob v městské části Charvátská Nová Ves (Zugárek, 2014) Tabulka 19: Produkce SKO v Břeclavi (TESO Břeclav a.s., hlášení o produkci a nakládání s odpady) Tabulka 20: Produkce KO a SKO v ČR v letech 2009 – 2012 (www.cenia.cz) Tabulka 21: Srovnání produkce SKO za rok 2012 (vlastní, www.cenia.cz) Tabulka 22: Množství separovaného odpadu v Břeclavi (TESO Břeclav a.s) Tabulka 23: Množství separovaného odpadu v ČR v letech 2009-2012 (www.cenia.cz) Tabulka 24: Srovnání množství jednotlivých složek KO [kg/obyv.] (vlastní, www.cenia.cz)
47
10 SEZNAM GRAFŮ Graf 7: Produkce SKO v Břeclavi (TESO Břeclav a.s., hlášení o produkci a nakládání s odpady, vlastní úprava) Graf 8: Produkce KO a SKO v ČR (www.cenia.cz, vlastní úprava) Graf 9: Srovnání produkce SKO za rok 2012 (www.cenia.cz, vlastní úprava) Graf 10: Množství separovaného odpadu v Břeclavi (TESO Břeclav a.s., vlastní úprava) Graf 11: Množství separovaného odpadu v ČR (www.cenia.cz, vlastní úprava) Graf 12: Srovnání množství jednotlivých složek KO [kg/obyv.] (www.cenia.cz, vlastní úprava)
48
11 SEZNAM ZKRATEK BRO – Biologicky rozložitelný odpad BRKO – Biologicky rozložitelný komunální odpad ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DO – Domovní odpad EU – Evropská Unie ISOH – Informační systém odpadového hospodářství KO – komunální odpad ORP – Obec s rozšířenou působností NO – Nebezpečný odpad SKO – směsný komunální odpad SO ORP – Správní obvod obce s rozšířenou působností
49
