Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Zhodnocení významu plemeníka Masis v chovu anglického plnokrevníka v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. Ing. Iva Jiskrová Ph.D.
Jaroslava Kubátová
Brno 2010
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zhodnocení významu plemeníka Masis v chovu anglického plnokrevníka v ČR“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MENDELU v Brně.
dne …………………………….. podpis…………………………...
3
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. za odborné vedení a konzultace při zpracování mé bakalářské práce. Zároveň bych chtěla také poděkovat doc. Ing. Drahoslavu Misařovi, CSc. a Ing. Ireně Komzákové za ochotu a pomoc při hledání odborné literatury.
4
ABSTRAKT První část práce nastiňuje poválečné období v chovu anglického plnokrevníka v Československu. Další část se zabývá analýzou původu plemeníka Masis. Jsou zde rozebráni jeho předci jak z otcovy, tak i z matčiny strany. Třetí část práce podrobně rozebírá jeho rodiče, jejich dostihovou kariéru, působení v chovu a potomstvo. Následující oddíl se zabývá už Masisem samotným. Je zde popsána celá jeho dostihová kariéra, jakých dosáhl významných umístění a poté jeho úspěchy coby plemeníka v Napajedlích. Pátá část je věnována jeho potomstvu. Dal velkou řadu potomků, kteří zvítězili v našich nejvýznamnějších dostizích. Většina jeho dcer byla zařazena do plemenitby a synové vynikli jako plemeníci. Závěrečný oddíl práce je věnován návrhu metodiky pro následující diplomovou práci, která se bude problematikou Masise zabývat hlouběji a bude zkoumat výkonnost jeho potomstva.
Klíčová slova: Anglický plnokrevník, koně, hřebčín Napajedla, dostihová výkonnost
5
ABSTRACT The first part of my work describes the postwar period in the English thoroughbred breeding in Czechoslovakia. Next part is concerned with the analysis of origin of stallion Masis. There are also analyzed ancestors from his father's and from his mother's side. The third part presents a detailed analysis of his parents, their racing career, incidence in breed and their offspring. The following part deals with Masis itself. It describes all of his racing career, achievements he reached and then his success as a stallion in Napajedla. The fifth part is devoted to his offspring. He gave a large number of descendants, who won our most prestigious races. Most of his daughters were placed in breeding and sons excelled as stallions. Final section of the paper is devoted to design methodologies for the following diploma thesis, that will address the problems of Masis deeper
and
will
investigate
the
performance
of
its
Key words: English thoroughbred, horses, stud farm Napajedla, horse racing performance
6
progeny.
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 10
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................... 11 3.1 Stručná charakteristika vývoje chovu anglického plnokrevníka po II. světové válce............................................................................................................... 11 3.1.1
Nejvýznamnější napajedelští plemeníci.................................................... 12
3.1.1.1 Lionel (West Nor West – Lisi).............................................................. 12 3.1.1.2 Gradivo (Ladro – Grafenkrone) ............................................................ 13 3.1.1.3 City (Caissot – Twilight)....................................................................... 14 3.1.1.4 Deux pour Cent (Deiri – Dix pour Cent) .............................................. 14 3.1.1.5 L’Amiral (Admiral Drake – Hurrylor).................................................. 15 3.1.1.6 Detvan (Gradivo – Diva)....................................................................... 16 3.2
Masis................................................................................................................ 17
3.2.1
Analýza původu ........................................................................................ 17
3.2.1.1 Ze strany otce ........................................................................................ 19 3.2.1.2 Ze strany matky..................................................................................... 21 3.2.2
Masisovi rodiče......................................................................................... 24
3.2.2.1 Mamuška ............................................................................................... 24 3.2.2.2 City........................................................................................................ 27 3.2.3 3.3
Třída plemeníka Masise............................................................................ 29
Masis jako plemeník ...................................................................................... 35
3.3.1
Délka působení v chovu............................................................................ 38
3.3.2
Masisovo potomstvo ................................................................................. 38
3.3.3
Počet potomků .......................................................................................... 40
3.3.4
Třída potomstva ........................................................................................ 40
3.3.5
Nejvýznamnější potomci .......................................................................... 41
7
4
NÁVRH METODIKY........................................................................................... 48
5
ZÁVĚR ................................................................................................................... 50
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................. 51
7
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK .................................................................. 55
8
1 ÚVOD Chov anglického plnokrevníka má u nás velice starou tradici. K pilířům chovu anglického plnokrevníka u nás patřil a stále patří hřebčín Napajedla, založený roku 1886 Aristidem Baltazzim. V průběhu času si hřebčín musel projít různými těžkostmi, ale vždy je dokázal překonat. Ať to byla druhá světová válka, nástup komunismu či jiné problémy. Právě v této době (v roce 1952) se narodil hřebec Masis (City – Mamuška), který zanechal v československém chovu anglického plnokrevníka nesmazatelnou stopu. Je právem nazýván „legendou“ čs. plnokrevného chovu. Také je několikaletým šampiónem plemeníků a otec velké řady vítězů našich klasických dostihů. Zajímalo mě, co všechno tento kůň dokázal, že si zasloužil tento přívlastek, a tak se Masis stal ústředním tématem mé bakalářské práce.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem této práce je zhodnocení vlivu plemeníka Masis na chov anglického plnokrevníka u nás. Následně také vytvoření vhodného literárního podkladu pro diplomovou práci, jejímž cílem by bylo porovnání plemeníka Masis s jiným hřebcem anglického plnokrevníka českého chovu. Touto prací bych chtěla zjistit, jaký po sobě Masis zanechal odkaz a v čem byla jeho výjimečnost.
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Stručná charakteristika vývoje chovu anglického plnokrevníka po II. světové válce LERCHE (1965) uvádí, že chov anglického plnokrevníka má u nás starou a zároveň velmi dobrou tradici. Počátky jeho chovu najdeme již v letech 1830, kdy celá řada menších soukromých hřebčínů se zabývala chovem anglického plnokrevníka, v Čechách např. Chlumec n. Cidlinou, Kladruby n. Lab., na Moravě Bystřice pod Hostýnem a na Slovensku Gomba a Smolenice. Postupně však skoro všechny tyto malé plnokrevné hřebčíny kolem roku 1918 zanikly a nezachovalo se z nich nic. BŘEZINOVÁ (1980) k tomu dodává, že nejstarším ústavem pro chov anglického plnokrevníka je hřebčín v Napajedlích, založený roku 1886 a roku 1931 převzatý ministerstvem zemědělství do státní správy. Systém plemenářské práce státního hřebčína v Napajedlích měl pro chov našeho plnokrevníka největší význam. V hřebčíně se chovala řada osvědčených plemeníků a klisen, z jejichž potomstva se vybírali další koně pro hřebčín. Stádo napajedelských klisen se skládá jednak z klisen domácího původu, jednak z klisen dovezených z ciziny a z klisen narozených v Napajedlích, které měly jednoho nebo oba rodiče importované. Po okupaci Československa pronikli hitlerovci všude, i do turfu: zmocnili se vedení Jockey Clubu, rozkradli stáje židovských majitelů, na závodiště povolili přístup jen tzv. árijcům a Československé derby přejmenovali na „Modrou stuhu českomoravskou“. Po vypuknutí války dostihový sport jen zkomíral… (MAHLER, 1995) Mír vdechl i turfu nový život: už v roce 1946 byla z našich nejvýznamnějších dostihů ustavena takzvaná trojkoruna, trojice klasických dostihů (po vzoru Velká jarní cena – Derby – St. Leger). O dva roky později se ustavil akční výbor Čs. Jockey Clubu v čele s prof. Václavem Michalem, později se dění kolem turfu ujal Čs. dostihový spolek, nakonec byla organizace dostihů svěřena Státnímu závodišti. V roce 1949 se rozhodlo o pořádání každoročních mezinárodních dostihových mítinků. Prvý se konal v Praze (MAHLER, 1995).
11
DUŠEK (1992) dodává, že po roce 1948 došlo k zásadním změnám v organizaci a chov i dostihy převzal do svých rukou stát. Krátce po osvobození ČSR došlo ke změnám vlastnických vztahů. Únorové vítězství pracujícího lidu a následná kolektivizace zemědělství znamenaly vznik státních a družstevních zemědělských podniků. Některé z nich založily rovněž plnokrevné chovy. Převážnou část plemenného materiálu těchto chovů tvořili plnokrevníci vyvlastnění ze soukromých dostihových stájí. Napajedelský chov byl i nadále garantem kvality československého chovu a reprezentantem na mezinárodním poli (HLAČÍK a JÁŠEK, 1986). LERCHE (1965) uvádí, že po druhé světové válce byly u nás založeny další plnokrevné chovy v hřebčínech Albertovci u Opavy, v Motěšicích u Trenčianských Teplic a na Státním plemenářském statku v Xaverově. V roce 1965 vznikl další hřebčín s chovem anglického plnokrevníka při velkovýkrmně Státního statku v Mimoni.
3.1.1
Nejvýznamnější napajedelští plemeníci Dle HLAČÍKA a JÁŠKA (1986) okupace ČSR a události druhé světové války
podstatně nepoškodily napajedelský chov. Během okupace byl pro Napajedla získán plemeník Gradivo (Ladro – Grafenkrone) a v posledních dnech války z transportu koní přesunovaných z Maďarska do Německa zůstali v Napajedlích jako válečná kořist vítěz Magyar St. Leger – City (Caissot – Twilight) a roční klisnička Mamuška (Ut Majeur – Mák). Tito tři uvedení plnokrevníci, zahrnutí do sumy válečných náhrad, později pozitivně ovlivnili výkonnost reprezentantů napajedelského chovu v následující etapě.
3.1.1.1 Lionel (West Nor West – Lisi) Ryzák, narozený v roce 1939 v Napajedlích, byl nejlepším koněm na dostihové dráze ve válečných letech. Není u nás významného dostihu, do jehož seznamu vítězů by nebyl Lionel zanesen (NEUMANN A KOL., 1986). MAHLER (1995) dodává, že z 38 startů jich suverénně 25 vyhrál, na dotacích vyběhal 1 753 000 korun.
12
Z jeho potomstva se Div (z Divy) a Moravan (ze Spring Morning) uplatnili v polokrevném chovu. Z jeho dcer si Napajedla nechala Bečvu, Dalii, Lávu, Lydii, Lyriku a Vílu. Nejúspěšnější z nich byla Lydie, matka Lyona, vítěze Čs. derby (NEUMANN A KOL., 1986).
Obr. 1 Lionel (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=24)
3.1.1.2 Gradivo (Ladro – Grafenkrone) Tmavý hnědák, narozený 1939, pocházel z německého hřebčína Waldfried. Byl na dráze 3 roky, startoval dvacetkrát, osmkrát vyhrál (NEUMAN A KOL., 1986). LERCHE (1968) uvádí, že jeho největším úspěchem bylo vítězství v „Hnědé stuze Německa“ v roce 1942 a pak vítězství v „Ceně Baden – Baden“.
Obr. 2 Gradivo (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=25) 13
Gradivo výborně navázal na napajedelské stádo klisen. Dal s nimi řadu vítězů klasických dostihů v ČSR i několik vítězů na mítincích socialistických států (HLAČÍK a JÁŠEK, 1986). Své vlastnosti také předával potomstvu. Z negativních to byla vysokonohost, popřípadě přerostlost, a z pozitivních vytrvalecké schopnosti (NEUMANN A KOL., 1986). Dal několik vynikajících synů, z nichž dlužno jmenovat zejména Detvana, Brata, Diadéma, Korana a Symbola, z jeho dcer je nutno uvést především Cetinu (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=25, 2010).
3.1.1.3 City (Caissot – Twilight) Dle HLAČÍKA a JÁŠKA (1986) City působil v Napajedlích do roku 1953 a po jedné sezóně v jiném chovu uhynul. Jeho odchod z Napajedel byl vážným oslabením chovu. Ostatní plemeníci, které měl hřebčím k dispozici, neměli mimo Gradiva dostatečnou chovnou třídu a navíc docházelo ke značnému zužování krevní základny stáda. Proto byl v roce 1955 koupen z Francie plemeník Deux pour Cent. Jeho dostihová i plemenná třída byla zárukou dalšího zvýšení výkonnosti napajedelských plnokrevníků. Plemennému hřebci City bude věnována jiná kapitola.
3.1.1.4 Deux pour Cent (Deiri – Dix pour Cent) Byl to hnědák, narozený v roce 1941 ve Francii (LERCHE, 1968). A v roce 1954 dovezený k nám, plně vyhovoval všem současným požadavkům našeho chovu plnokrevníka (NEUMANN A KOL., 1986). Dle HLAČÍKA a JÁŠKA (1986) vstup Deux pour Centa do československého chovu byl impozantní, bohužel po dvou připouštěcích obdobích uhynul náhle na srdeční kolaps. Z obou ročníků hříbat měl vítěze Čs. derby – pravé bratry Centa a Cejlona z Cetiny, dále jeho potomci 1krát zvítězili v St. Leger a Memoriálu ing. Tichoty.
14
V letech 1959 – 1960 stál v čele šampionátu plemeníků. Kvalita obou ročníků jeho potomstva dokumentuje velikost jeho ztráty pro Napajedla i československý chov.
Obr. 3 Deux pour Cent (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=28)
3.1.1.5 L’Amiral (Admiral Drake – Hurrylor) Úspěchy potomstva plemeníka Deux pour Centa podnítily záměr importovat nového plemeníka opět z Francie. Stal se jím L’Amiral (Admiral Drake – Hurrylor). Tento plemeník sice nedal mnoho špičkových koní na dráze, ale pozitivně ovlivnil kvalitu napajedelského stáda klisen. V době příchodu L’Amirala vzrostl počet klisen stáda na 60 – 65. Gradivo byl již dvacetiletý a navíc měl omezené využití ve stádě, kde měl zařazen velký počet dcer (HLAČÍK a JÁŠEK, 1986).
Obr. 4 L‘Amiral (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=29)
15
L’Amiralovi byla vytýkána přešlechtěnost a nedůtklivý charakter (NEUMANN A KOL., 1986). HLAČÍK a JÁŠEK (1986) uvádějí, že sekundanty L’Amirala a Gradiva se stali dva plemeníci z vlastního chovu, Masis (City – Mamuška) a Detvan (Gradivo – Diva). Ve výčtu nejdůležitějších napajedelských plemeníků patří oběma významné místo.
3.1.1.6 Detvan (Gradivo – Diva) Dle HLAČÍKA a JÁŠKA (1986) byl Detvan ve srovnání s Masisem méně exponovaným plemeníkem a relativně i méně úspěšným.
Obr. 5 Detvan (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=26) Zosobňuje jeden z největších chovatelských omylů v historii našeho plnokrevného chovu. Po skončení úspěšné dostihové kariéry, která čítala mj. vítězství v mezinárodní Ceně Moskvy, Velké ceně středoevropské, Ceně Varšavy a St. Legeru, bylo rozhodnuto o jeho zařazení do chovu. Rodný hřebčín ho ovšem nemohl vzhledem k blízké příbuznosti k některým chovným klisnám (Gradivova krev) využít, a tak jej zapůjčil do Xaverova. Zde ovšem neměli k Detvanovi důvěru a poslali ho do Hubic. Na Slovensku se mu během čtyř let narodila pouhá čtyři hříbata a v roce 1959 se vrátil do Napajedel. Mezitím ovšem na dráze ukázala skvělé výsledky jeho dcera Hviezda, a tak se Detvanovi postupně dostávalo stále větší důvěry. V průběhu dalších 17 let dal skvělé koně
jako
Silver,
Crapom
či
(http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=26, 2010).
16
Siesta
HLAČÍK a JÁŠEK (1986) uvádějí, že jeho syn Libanon se stal koněm roku 1970 v Rakousku. V době nejintenzivnějšího využití Masise a Detvana došlo k podstatnému rozšíření krevní základny stáda importem klisen. Ve dvou dovozech v letech 1962 a 1965 bylo z Francie dovezeno 18 plnokrevných klisen velmi dobrého původu (HLAČÍK a JÁŠEK, 1986). DUŠEK (1992) dodává: „A to s cílem rozšířit krevní základnu napajedelského hřebčína. Je přirozené, že se touto genovou imigrací vytvořily nové kvalitativní podmínky pro plemenářskou práci. Řada z těchto klisen se stala zakladatelkami nových rodin.“ Ostatní napajedelští plemeníci tohoto období nedosáhli až na malé výjimky Masisovy plemenné hodnoty. Za zmínku stojí ale dva, oba západoněmeckého chovu – Wiesenklee (Chief – Wiesenblüte) a Waidwerk (Neckar – Windstille). Jejich využití bylo poměrně krátkodobé, přesto se v současné době ukazuje jejich význam ve vysoké plemenné hodnotě dcer ve stádě (HLAČÍK a JÁŠEK, 1986).
Obr. 6 Wiesenklee (http://www.smart - web.cz/skritula/index.php?nid=4390&lid =CZ&oid=758459)
3.2
Masis
3.2.1
Analýza původu
MISAŘ (1988) uvádí, že Masisův původ obsahoval významné zdroje kvality, reprezentované hřebcem Ut Majeur, jedním z předních reprezentantů linie Bruleur.
17
Tab. 1 Rodokmen hřebce Masis (http://www.pedigreequery.com/masis) BAYARDO
(GB) BAY RONALD (GB)
b. 1893
GALICIA (GB)
br. 1898
GAY CRUSADER (GB) b. 1906 [P] b. 1914 CAISSOT
GAY
(GB) BEPPO (GB)
br. 1909
(GB)
ch. 1923
SWYNFORD
GALEOTTIA (GB) (GB) JOHN O'GAUNT (GB)
(GB) br. 1907 [C]
KEYSOE br. 1916 CITY
LAURA
KEYSTONE
ch. 1938
(GB) PERSIMMON (GB) LOCK AND KEY (GB)
HAND
THIRD
br. 1898
TRICK (GB) WILLIAM THE THIRD (GB)
b. 1898
dkb/br. 1906
br. 1929
SANSKRIT HELOISE
CONJURE (GB) (HUN) ST FRUSQUIN (GB)
(AUT) ch. 1913
LE SAGE (GB)
br. 1893 ch. 1906
MADAME CURIE (GB) RADIUM (GB)
b. 1903 b. 1907
MAID OF CORINTH (GB) (FR) CHOUBERSKI (FR)
(FR) b. 1910 [P]
ch. 1918
br. 1895
b. 1912 BRULEUR KSAR
b. 1893
DORIS (GB)
TWILIGHT
ch. 1919
b. 1893
ch. 1898
(GB) br. 1908 [S]
dkb/br. 1920
b. 1901
(GB) SUNDRIDGE (GB)
SUNSTAR LIGHT
dkb/br. 1892
CANTERBURY PILGRIM (GB) ch. 1893 *
b. 1903
(HUN)
dkb/br. 1903
BASSE TERRE (FR)
b. 1902 ch. 1899
KIZIL KOURGAN (FR) OMNIUM (FR)
ch. 1892
UT MAJEUR (FR)
ch. 1899
b. 1892
b. 1927
BRIDAINE UGANDA
KASBAH (FR) (FR) GORGOS (GB)
(GB)* b. 1914
br. 1921
BITTER ORANGE (GB) (GB)* ST. SERF (GB)
HUSH b. 1911
SILENT LADY (GB) (GB) SUNSTAR (GB)
MAMUSKA (HUN)
BLINK
b. 1944
br. 1915 BLANC br. 1926 MAK
(GB) CHI
CHI
dkb/br. 1903 ch. 1906 br. 1887 b. 1905 br. 1908 [S]
WINKIPOP (GB)
b. 1907
LITTLETON (GB)
b. 1900
DUSKY BRIDE (GB)
b. 1909
(GB)
b. 1918
(HUN)
br. 1934 CARABAS MICA
(HUN) br. 1907
1917
MISSIVE b. 1910
(GB) CARBINE (NZ) DOLLY WATTS (GB) (GB) DESMOND (GB) MISS KNIGHT (GB)
b. 1885 b. 1901 blk. 1896 b. 1901
Masis je z krosu Gay Crusader x Ksar. Gay Crusader je druhým nejvýznamnějším synem plemeníka Bayardo (Bay Ronald), vedle Gainsborough, který zplodil mimo jiné famózního Hyperiona a velmi dobrého Solario. Gay Crusader se proslavil zejména tím, že je otcem klisen Loika a Indolence. První z nich je matkou Djebel a druhá matkou Prince Rose, kteří jsou oba pilíři moderního chovu. Djebel, jak známo, je synem plemeníka Tourbillon a tudíž z krosu Ksar x Gay Crusader (SCHULMANN, 1980). 18
V jeho původu vidíme, že teprve v V. a VI. řadě předků nastává opakování některých významných hřebců, jako například Galopin, St. Simon, William The Third, Sundridge, St. Frusquin. Sledujeme-li řadu mužských ascendentů ze strany otce, přicházíme v původu Masise až ke známému Darley Arabianovi (http://www.horsesonline.cz/index.php?mmi=1&smi=270&bmi=M, 2010).
3.2.1.1 Ze strany otce CITY (Caissot – Twilight), Masisův otec, který běhal na dostihové dráze v Maďarsku, je vítězem tamějšího St. Legeru a jako druhý se umístil v Derby a velkém maďarském dostihu Millenium dij (VAŇOUREK, 1974). VAŇOUREK (1966) dodává, že nahlédneme – li do původu Cityho, zjistíme, že ač narozen v Maďarsku, má v II. generaci předků 75 % krve anglických importů, neboť jeho otec Caissot i dědeček ze strany matky Light Hand byli do Maďarska importováni z Anglie. VAŇOUREK (1966) dále uvádí, že v jeho původu (Cityho) vedle vynikajících koní jako byli například Gay Crusader, Bayardo, Swynford, Sunstar, Sanskrit, Sceptre a další, je však i dost koní jen průměrných anebo i průměru nedosahujících. CAISSOT (Gay Crusader – Keysoe), otec Cityho, se narodil v Anglii. Svou dostihovou kariéru absolvoval na anglických závodištích a patřil k dobrým koní (VAŇOUREK, 1966). LERCHE (1981) uvádí, že Caissotovým největším úspěchem v dostizích v Anglii bylo vítězství v ascotském „Prince od Wales’s Stakes“ – 2614 m. Ale ještě hodnotnější bylo jeho druhé místo v St. Legeru za Coronachem, kde byl docílen rekordní čas. Později byl importován do Maďarska, kde značnou měrou ovlivnil plnokrevný chov. Současným pokračovatelem této linie v Maďarsku je špičkový plemeník Imperiál (VAŇOUREK, 1974). GAY CRUSADER (Bayardo – Gay Laura), děd Cityho z otcovy strany, byl výborný na dostihové dráze, kde mimo jiné zvítězil v klasických 2000 Guineas, Derby i St. Leger (získal „Trojkorunu“), dále v ascotském Gold Cup, Champion Stakes a Criterium Stakes (LERCHE, 1981). 19
LERCHE (1981) k tomu ještě dodává, že snad ještě lepší byl jeho otec BAYARDO (Bay Ronald – Galicia), který kromě Gold Cup, Eclipse Stakes, St. Leger a Champion Stakes vyhrál ještě Middle Park Stakes, Dewhurst Stakes, Prince of Wales’s Stakes, New Stakes, Richmond Stakes a další významné dostihy. Matka Gay Crusadera, klisna GAY LAURA (Beppo – Galeottia) vyhrála jeden z klasických dostihů v Anglii, 1000 Quineas na 1609 m (VAŇOUREK, 1966). Babička Cityho ze strany otce, Caissotova matka KEYSOE (Swynford – Keystone II.), byla klisna nejen výborného původu, ale byla výborná i na dráze. Z vítězství v St. Leger Stakes na 2935 m můžeme soudit na její veliké vytrvalecké schopnosti. Její otec SWYNFORD (John O’Gaunt – Canterbury Pilgrim), zakladatel linie, byl úspěšný v chovu právě tak jako na dráze. Z významných dostihů vyhrál St. Leger Stakes na 2935 m, Princess of Wales’s Stakes na 2413 m, Hardwicke Stakes na 2413 m a Eclipse Stakes na 2011 m. Zatímco jeho otec John O’Gaunt byl pouze průměrným koněm, jeho matka Canterbury Pilgrim představovala na dostihové dráze třídu a dokázala zvítězit, krom jiných dostihů v anglickém Oaks Stakes na 2413 m a Jockey Club Cupu na 3620 m (VAŇOUREK, 1966). VAŇOUREK (1966) uvádí, že také výbornou klisnou byla i matka Keysoe, hnědka KEYSTONE II. (Persimmon – Lock and Key), které vedle Coronation Stakes na 1609 m vyhrála i Oaks Stakes na 2413 m. Mateřská strana původu Cityho není již tak hodnotná, jako byla strana otcovská. Cityho matka TWILIGHT (Light Hand – Heloise) byla na dostihové dráze dobrou handicapovou třídou s vytrvaleckými a skokanskými schopnostmi. Vyhrála ve Vídni Memoriál Karla Kinského, st. – ch. na 4500 m. V chovu působila v hřebčíně Aszár a dala ještě krom Cityho, Teri po Caissot a Princess Twilight po Weissdorn (VAŇOUREK, 1966). VAŇOUREK (1966) dále dodává, že její otec LIGHT HAND (Sunstar – Third Trick) po skončení dostihové kariéry v Anglii byl importován do Maďarska. Byl to jen průměrný hřebec, který svoji průměrnost zřejmě zdědil po své matce THIRD TRICK (William The Third – Conyure), která, ač pravá sestra vítězky 1000 Quineas klisny Winkipop, na dostihové dráze nic neznamenala. Otec Light Handa, hřebec SUNSTAR (Sundridge – Doris), polobratr The Storyho, byl na dostihové dráze velmi úspěšný.
20
Vedle klasických dostihů 2000 Quineas na 1609 m a Derby Stakes na 2413 m vyhrál ještě The New Market Stakes na 2011 m. V chovu dal hřebce Blink, který se objevuje v původu potomstva klisny Mamušky. HELOISE (Sanskrit – Madame Curie), babička Cityho ze strany matky, matka Twilight, byla velmi plodná klisna hřebčína barona Rothschilda. Ve Vídni vyhrála St. Leopold Preis a své skokanské schopnosti dokázala druhým místem v Preis von Schönau. Její matka MADAME CURIE (Radium – Maid of Corinth) přišla do Maďarska jako sající hříbě se svou matkou z Anglie. Nejlepších výsledků na dostihové dráze dosahovala na vzdálenost 1 až 1 ¼ míle. (VAŇOUREK, 1966) SANSKRIT (St. Frusquin – Le Sage) byl napajedelský plemeník (LERCHE, 1981). NEUMANN A KOL. (1986) uvádějí, že zvítězil ve vídeňském Derby v roce 1916, v St. Leger, v Ceně Jockey Clubu v Budapešti, v Buccaneer – Rennen a v Císařské ceně ve Vídni. Jako pětiletý začal připouštět v Napajedlích a zůstal zde do roku 1925. Velmi úspěšně si vedl na dráze Sanskritův syn Simson. V roce 1925 odešel do Maďarska, kde byl plemeníkem ještě osm let. MAID OF CORINTH, matka Madame Curie, i když stojí v původu Cityho až ve IV. generaci, je pozoruhodná z několika důvodů. Byla velmi úspěšnou klisnou na dostihové dráze v Anglii. Byla také jednou z nejdražších klisen, které do Rakouska kdy přišly. Za pozoruhodnost stojí i to, že byla dcerou klisny Sceptre, která vyhrála čtyři klasické dostihy Anglie a byla pokládána za nejlepšího vytrvalce své doby. Význam Maid of Corinth pro nás je i v tom, že dala vedle Madame Curie i klisnu Korfu, která je matkou
Corcyry,
zakladatelky
velké
rodiny
v chovu
našeho
plnokrevníka
(VAŇOUREK, 1966).
3.2.1.2 Ze strany matky MAMUŠKA (Ut Majeur – Mák), Masisova matka, rovněž maďarského chovu, běhala na naší dostihové dráze a je vítězkou klasické Podzimní ceny klisen a jako III. doběhla v našem St. Legeru. (VAŇOUREK, 1974)
21
LERCHE (1981) uvádí, že Mamuška ostatně měla ve svém rodokmenu zejména ze strany otce výborné předky. UT MAJEUR (Ksar – Uganda) vyhrál newmarketský Champion Stakes a stal se významným anglickým, později maďarským a sovětským plemeníkem. Jeho matka UGANDA (Bridaine – Hush) zvítězila v Prix de Diane (Chantilly), Prix Royal Oak (Longchamp) a Prix la Rochette (Longchamp). (LERCHE, 1981) VAŇOUREK (1974) k tomu dodává, že Prix de Diane je obdoba naší Podzimní ceny klisen. BRIDAINE (Gorgos – Bitter Orange), otec Ugandy, vyhrál v Prix de Croissy, Prix de Chantilly a Prix du Cadran, tento hřebec odešel do hřebčína de Saint-Crespin (Calvados), (http://www.pedigreequery.com/bridaine, 2010). Vynikající na dostihové dráze byl Ut Majeurův otec KSAR (Bruleur – Kizil Kourgan), který vyhrál Prix du Cadran, Prix du Jockey Club (Derby), Prix Royal Oak a především 2krát (v r. 1921 a 1922) Prix de l’Arc de Triomphe, tedy samé „velké“ francouzské dostihy a byl významným francouzským, později americkým plemeníkem (kromě Ut Majeura dal vynikající plnokrevníky Tourbillon, Peter The Great, Zurs, Thor a další), (LERCHE, 1981). VAŇOUREK (1974) dodává, že Prix Royal Oak je vlastně obdoba v jiných zemích běhaného St. Leger.
Obr. 8 Ksar (http://www.tbheritage.com/Portraits/Bruleurf/Ksar.jpg) BRULEUR (Chouberski – Basse Terre), otec Ksara, 14krát startoval a 5krát zvítězil, mezi jeho nejvýznamnější vítězství patří 1913 Grand Prix de Paris, Prix La Rochette des 3 ans, 1913 Prix Royal - Oak. V letech 1921, 1924 a 1929 byl ve Francii nejdůležitějším otcem (http://www.pedigreequery.com/bruleur, 2010). 22
Obr. 7 Bruleur (www.tbheritage.com/Portraits/Bruleur.html) Ksarova matka, KIZIL KOURGAN (Omnium – Kasbah), vyhrála v roce 1902 Poule
d'Essai
des
Pouliches
a
Grand
Prix
de
Paris
(http://www.pedigreequery.com/kizil+kourgan, 2010). Sledujeme – li předky z matčiny strany klisny Mamuška, nacházíme zde koně jen průměrných dostihových výsledků. Matka klisny Mamuška, klisna MÁK (Blanc – Mica), vyhrála 3 dostihy rovinné a 2 dostihy překážkové, vyhrála 22 220 Pengö. Babička klisny Mamuška, klisna MICA (Carabas – Missive) zvítězila v 5 dostizích a je matkou klisny Mimosa, která vyhrála 5 dostihů a 13 415 Pengö. Prababička klisny Mamuška, klisna MISSIVE (Desmond – Miss Knight), vyhrála 4 dostihy (VAŇOUREK, 1963). Děd Mamušky ze strany matky, BLANC (Blink – Chi Chi), se narodil v Anglii a později, v roce 1927, byl poslán do Maďarska. Zde vyhrál velkou řadu významných dostihů (http://www.pedigreequery.com/blanc, 2010). CARBINE (Musket – Mersey), otec Carabase, podobně jako Phar Lap, se narodil na Novém Zélandu a stejně jako on přerostl v myslích turfmanů pátého kontinentu v legendu (VLČKOVÁ, 2008). HORÁČEK (1983) k tomu dodává, že na dráze se objevil celkem třiačtyřicetkrát. Jen jednou v průběhu čtyř sezón se neumístil a celkem třiatřicetkrát zvítězil. Na rozdíl od Phar Lapa si Carbine nevydobyl slávu jen na dráze, ale i v chovu – a to za historicky významných okolností (HORÁČEK, 1983).
23
Obr. 9 Carbine (http://www.nzetc.org/etexts/Gov13_10Rail/Gov13_10Rail010b(h280).jpg) HORÁČEK (1983) doplňuje, že nejskvělejších výsledků dosáhl Carbine jako pětiletý, po sérii triumfů nebylo divu, že mu handicaper předepsal pro Melbourne Cup 1890 nejvyšší zátěž (66kg). Carbine vystřelil kupředu, za ohlušujícího jásotu diváků odrazil veškeré pokusy o útok a prolétl cílem jako vítěz (HORÁČEK, 1983). Již z původu se tedy dalo předpokládat na Masisovy vytrvalecké schopnosti. (http://www.horses-online.cz/index.php?mmi=1&smi=270&bmi=M, 2010)
3.2.2
Masisovi rodiče
3.2.2.1 Mamuška MAMUŠKA (UT MAJEUR – MÁK) se narodila 13. 3. 1944 v Maďarsku v hřebčíně Dióspuszta. Dostihová kariéra Mamušky probíhala v divokých poválečných letech v Československu (HOLUBCOVÁ, 2005).
24
Obr. 10 a 11 Mamuška (http://www.tbdiamond.cz/mamuska.htm a diplomová práce Rozbor situace v chovu plnokrevníka v ČSSR, VÍTEK, M., 1964) Startovala 14krát, z toho 3krát zvítězila (Cena Šárky, Memoriál ing. B. Tichoty, Cena Čs. Jezdeckého svazu). Ve svém původu má však předky, kteří dosáhli jen průměrných výsledků (VAŇOUREK, 1963). V generálním handicapu dvouletých získala 75 kg, což jí stačilo na deváté místo v ročníku a v generálním handicapu tříletých obsadila šesté místo s oceněním 76,5 kg (HOLUBCOVÁ, 2005). VAŇOUREK (1963) popsal Mamušku takto: „Je krásná, velmi ušlechtilá klisna, ve velmi výrazném typu plnokrevníka, s lehkou klínovitou hlavou, dlouhým, dobře nasazeným krkem, s vysokým a dlouhým kohoutkem, pevným hřbetem, dobře vázaná, s dlouhou, šikmou a svalnatou zádí. Je hluboká a široká v prsou. Přiměřeně silný, suchý fundament, dobře značené klouby, postoje pravidelné, chody ploché a prostorné. Míry: 168/159, 182, 19,1 cm.“ ŠEVČÍKOVÁ (1986) uvádí, že v roce 1974 založila klisna Mamuška rodinu M – 1 v napajedelském hřebčíně. HOLUBCOVÁ (2005) pokračuje, že příslušníci této rodiny (M – 1) jsou středního rámce, korektního zevnějšku, souladní. Jinak odchylky od tohoto typu způsobuje především matka. Pokud se plodnosti týká, je velmi zajímavé, že ze tří dcer Mamušky byla plodná pouze Marna (Deux pour Cent), kdežto Maska (Liberál) i Maruška (L ‘Amiral) byly pro degeneraci vaječníků vyřazeny z chovu.
25
Obr. 12 Maska a obr. 13 Mohykán (oba http://www.tbdiamond.cz/mamuska.htm) Dle HOLUBCOVÉ (2005) byla i Mamuška poté jalová, i přes léčbu, proto byla převezena do SPÚ Albertovec s tím, že je to poslední naděje klisny na zabřeznutí. Mamuška nezabřezla. Jak zemřela, nevíme, ale tehdejší praxí bylo vysloužilé chovné matky odvážet na jatka. PAVLÍČKOVÁ (1979) uvádí, že k rodině M - 1 patří také čtyři vynikající synové Mamušky. Hřebec Masis (City) působil jako plemeník v Napajedlích, Makar (City) byl prodán do Bulharska jako plemeník, Mohykán (Árkász) byl zařazen jako plemeník do plnokrevného chovu a hřebec Mandarin (Gradivo). Nejlepších výsledků na dostihové dráze dosáhl Masis. VAŇOUREK (1963) dodává, že v chovu se Mamuška velmi dobře osvědčila, patří mezi naše nejúspěšnější matky. Její produkty jsou vesměs výborné kvality. V hřebčíně Mamuška zanechala tři dcery, z nichž se uplatnila v chovu Marna. (PAVLÍČKOVÁ, 1979) ŠEVČÍKOVÁ (1986) dodává, že z produkce Marny vynikl Makeur po Detvan, který byl rovněž vybrán jako pepiniér. MRKVIČKOVÁ (1991) uvádí, že Marna darovala turfu dvě klisny, Marlen (Detvan) a Matu Hari (Wiesenklee). Prvně jmenovaná klisna zůstala bez pokračovatelky. MRKVIČKOVÁ (1989) dále pokračuje, že Mata Hari za 9 let působení v chovu dokázala porodit jen dvě hříbata – Máju (Silvaner) a Matriku (Arcaro).
26
Mata Hari byla v 15 letech exportována do Itálie. (ZEMANOVÁ, 2004) ZEMANOVÁ (2004) však uvádí, že ani Matrika nebyla příliš plodnou a v chovu Státního statku Postřelmov přivedla na svět dnes již 14letou dceru Matiné (Beldalle Ball) a v roce 1996 hnědáka Miltona (Patcher). Do plnokrevného chovu zatím nezařazená Matiné a Milton tak jsou dnes posledními příbuznými Masise v českém turfu. HOLUBCOVÁ (2005) k tomu dodává: „A tak Matrikou skončila rodina Mamušky, kdysi tak věhlasná a slavná. Je to příklad ošklivě promrhaného potencionálu, ale bohužel to nebyla jediná rodina, která takto dopadla, podobný osud potkal i Lissy…“ Bezesporu nejlepší spojení bylo s hřebcem City, které dalo nejlepší produkty rodiny – hřebci Makar a Masis, kteří výkonností daleko přesahují své sourozence po jiných otcích. Vhodné bylo spojení i s hřebci Árkász a Liberál. Spojení s hřebcem Gradivo nebylo ověřeno v rovinných dostizích a spojení s hřebcem D. p. Centem se ukázalo jako nevhodné, ale v obou případech bylo jen po jednom produktu (VAŇOUREK, 1963).
3.2.2.2 City Hřebec CITY se narodil 10. 5. 1938 v maďarském hřebčíně Ászári po otci CAISSOT z matky TWILIGHT (LERCHE, 1981).
Obr. 14 City (diplomová práce - Rozbor plemenné hodnoty plnokrevných hřebců GRADIVA a CITYHO, VAŇOUREK, J., 1966)
27
VAŇOUREK (1966) k tomu dodává, že svoji dostihovou kariéru absolvoval v Maďarsku a patřil ke špici ročníku. Startoval celkem v 13 dostizích, z čehož byl: 8x – I., 3x – II., 1x – IV. a 1x – VI. Jako dvouletý startoval 6krát, z toho 4krát zvítězil, a to v „Hatvani díj“ – 1600 m, „Kétévesek versete“ na 1200 i 1300 m a „Nyeretlek kétévesek versete“ – 900 m, v dalších dvou startech skončil na čtvrtém a šestém místě. Ve třech letech z pěti startů 3krát zvítězil a 2krát byl druhý. Nejcennější bylo jeho vítězství v „Magyat St. Leger“, dále i vítězství v „Alagi díj“ a „Kettös lvadekversenye“, cenné však bylo i druhé místo v Magyar Derby. Ve čtyřech letech se dostavil na start jen dvakrát. Zvítězil v „Millenium díj“ – 1800 m a druhý se umístil v „Batthyany – Hunyady díj“ – 1600 m. Ze 13 startů 8krát zvítězil a vyhrál celkem 195 000 Pengö (LERCHE, 1981). VAŇOUREK (1966) uvádí, že City se do našeho plnokrevného chovu dostal v roce 1945, když tedy již asi dva roky připouštěl v Maďarsku. Na sklonku druhé světové války byl zabaven, ale vzápětí zachráněn a převezen do hříbárny v Mimoni a odtud do Napajedel (NEUMANN A KOL., 1986). LERCHE (1981) uvádí popis hřebce Cityho takto: „City byl ryzák s úzkou probíhající lysinou, pravostrannou šňupkou a oběma zadníma nohama do půli holeně bílýma. Zevnějškem to byl kompaktní, silný a celkem souladný plnokrevník s rozměry 161, 186, 20,2 cm a váhou 540 kg. Jeho fundament měl otevřená hlezna, postoj končetin jinak
pravidelný.
City
měl
nervózní
temperament
a
velmi
zlou
povahu,
charakterizovanou zlým výrazem v oku.“ Dle VAŇOURKA (1966) připouštěl City po 8 připouštěcích období v Napajedlích plně a jeden rok (1945) částečně. V Xaverově pak již jen jedno období. V našem plnokrevném chovu připustil City 142 klisen, ze kterých se narodilo 38 hřebečků a 37 klisniček (LERCHE, 1981). LERCHE (1968) dále dodává, že pepiniér City dal za svého působení v Napajedlích v letech 1945 – 1953 šest vítězů Československého derby a mnoha dalších mezinárodních dostihů v Moskvě, Berlíně, Varšavě a Budapešti, což se zatím nepodařilo žádnému z plnokrevných plemeníků v našem chovu.
28
City zanechal výborné syny, z nichž na prvním místě vyniká hnědák Masis (vítěz Československého derby v rekordním čase 2,32,2 minuty), který působil v mateřském hřebčíně v Napajedlích. Další synové, kteří vynikli nejen na dostihové dráze, ale byli i později zařazeni do plnokrevného chovu, jsou: Makar (vítěz Československého derby), plemeník v Bulharsku, Korbel (vítěz Československého derby), působil jako plemeník v Xaverově, Blyskač (vítěz Československého derby), plemeník v Motěšicích (PAVLÍČKOVÁ, 1979). PAVLÍČKOVÁ (1979) k tomu doplňuje, že ze Cityho dcer vynikly hlavně na dostihové dráze Bosna a Svatava (vítězky Československého derby). Obě byly zařazeny do napajedelského stáda chovných matek, ale samy se tam neuplatnily. Dále byly ještě zařazeny do kmenového chovu Děva, Moldava, Parména, Silvie, Sinaj, Vážka, Riva, aj. City byl v roce 1954 utracen (NEUMANN A KOL., 1986). HLAČÍK a JÁŠEK (1986) k tomu dodávají, že jeho odchod z Napajedel byl vážným oslabením chovu.
3.2.3
Třída plemeníka Masise MASIS (CITY – MAMUŠKA) se narodil 12. ledna 1952 v Napajedlích.
(VAŇOUREK, 1977)
Obr. 15 a 16 Masis (oba diplomová práce - Rozbor situace v chovu plnokrevníka v ČSSR, VÍTEK, M., 1964) Již jako hříbě vzbuzoval pozornost zaměstnanců hřebčína, když se projevoval mezi svými vrstevníky jako silná individualita (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=32, 2010). 29
NEUMANN A KOL. (1986) uvádějí, že ani jeho kariéra nezačínala slibně. Hájil barvy rodného hřebčína a v přípravě byl od začátku u trenéra Josefa Cellera. Po příchodu do tréninku byl v tradiční přehlídce dvouletých oceněn jako exteriérově
nejlepší
hřebec
(http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=32, 2010). Josef Celler popsal Masise svými slovy (v knize Koně formule A1/1, JELÍNEK, A., 1985) takto: „Jen si vyhrál dostih. Pak přišlo jaro, a já jsem si Masise všimnul v tréninku. Následoval jsem jen kalupy, ale taky – a to dokonce víc – i pomalou práci. Všiml jsem si, jak se ten hřebec krásně pohybuje, jak přenáší nohy a tělo. Nejen žokej Havelka, ale i učedníci, které jsem na Masise posadil, si chválili, že je na něm dobrý svezení. Sedět na dobrým koni, to je zvlášť krásnej pocit. Takový kůň dopadá hebce, má ladnej cval a ladnej klus. Elegance při pomalým cvalu – radost se podívat! Tím mě Masis upoutal a začal jsem si ho víc všímat.“ V „Roce Symbola“ (1954) absolvoval dvouletý Masis tři starty, premiéru si odbyl za slunečného odpoledne 6. června (hodinu a půl před Symbolovým triumfem ve Velké červnové) v Ceně Lionela. S Miroslavem Šustou finišoval v roztaženém doběhu Ceny Lionela třetí a snad nikdo netušil, co tento hnědáček v budoucnu dokáže. Napajedelskou stáj tehdy trénoval Karel Havelka, ale v létě ji převzal Josef Celler a Masise nechal schovaného až do podzimu. V polovině září, v den, kdy nejlepší dvouletí vybojovali Gerschův memoriál, skončil Masis pod jezdcem Rudolfem Vincentu pátý z půltuctu dosud nezvítězivších vrstevníků. Až při třetím startu poslední den měsíce října, kdy elita juniorů zápolila v Ceně zimního favorita, Masis s Karlem Havelkou vyhrál svůj první dostih – 1400 metrovou handicapovou Cenu Lyndory, opět pro nezvítězivší (ZLÁMANÝ, 2003). Toto hezky vystihuje komentář Josefa Cellera: „Tenkrát byl Masis nezvítězivší dvouletek. Byl ušetřený a nic zvláštního neukazoval. Jen si vyhrál dostih (ZLÁMANÝ, 2003).“ HOLUBCOVÁ (2005) dodává, že v Generálním handicapu dvouletých byl Masis s 67,5 kg 19. nejlepším koněm ročníku ze 49 dvouletých. Na čele žebříčku stály Delta a Tajga.
30
Obr. 17 Masis (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) ZLÁMANÝ (2003) uvádí, že tříletý Masis byl přihlášen do Velké jarní ceny, ale nestartoval v ní (vyhrála ji klisna Blava, Masis nebyl ještě dostatečně vyvinut, sezóna musela začít později kvůli vydatným jarním dešťům, a tak odpadly dubnové přípravné zkoušky). Kariéru tříletka ovšem Masis také nezahájil zrovna oslnivě. Nejdříve doběhl druhý v menším dostihu (CÁP, 2000). VAŇOUREK (1977) k tomu dodává, že to bylo ve Slovenské ceně na 1800 m. ZLÁMANÝ (2003) dále pokračuje, že Masis v poli pouhých tří koní skončil po mohutném finiši druhý za xaverskou klisnou Cornetou. Za třináct dní potom vyběhl do Velké květnové, jenže na startu se po leknutí otočil do protisměru, ztratil tím řadu délek a docválal poslední. Podle vzpomínek jeho stálého jezdce Karla Havelky však právě v tomto dostihu našel Masisův realizační tým klíč k Masisově výkonnosti (CÁP, 2000). Svou třídu a stoupající formu však potvrzuje dalším startem, tentokrát ve Velké červnové ceně, kde ve velmi silném poli poráží všechny 3 – leté a po boji zůstává jen ½ délky za vynikajícím 4 – letým Symbolem (VAŇOUREK, 1977). ZLÁMANÝ (2003) uvádí, že čtyřletý Symbol měl už před sezónou problémy s předníma nohama, a tak v roce 1955 absolvoval pouze jediný dostih – Velkou červnovou cenu. Proti plejádě tříletých nastupoval, ač nerozběhán, znovu jako favorit. Před lahovickým obloukem nasadil ostřejší tempo a vybudoval si menší náskok. Na 31
distanci podnikl útok Masis, ale Symbol dokázal jeho snahu eliminovat a po boji o půl délky vyhrál v dobrém čase 2:22,1. Potvrdil tak svou výjimečnost, Masis se k ní začal posouvat. Přenesl se přes nejlepší vrstevníky a stal se favoritem pro Československé derby 1955. Start v 35. Čs. derby byl pro Masise lehkou záležitostí, zvítězil zaraženě o 6 délek v rekordním čase 2:32,3 min. Tím překonal rekord Tornada z roku 1937 a teprve při jubilejním 50. Čs. derby v roce 1970 docílil lepšího času 2:31,3 min. Norbert. Stálým jezdcem Masise byl žokej Karel Havelka (NEUMANN A KOL., 1986).
Obr. 18 Masis vítězí v Derby (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Josef Celler popsal tento dostih takto (v knize Koně formule A1/1, JELÍNEK, A., 1985): „Měl jsem dva vodiče, Deltu a Tajgu, pro jistotu, kdyby jedna zklamala. Obě však pracovaly stoprocentně a dělaly tempo. Masis se coural až v druhém lotu. Dopředu nesměl vůbec jít, protože by vyčerpal svůj spíd. Teprve u 1400 metrů si mohl udělat pozici, jít na čtvrté místo a čekat. No a u tisícovky si Masis sám od sebe přehodil rychlost, na to byl naučenej, to bylo jeho místo, kde zrychlil tempo. Obě kobyly byly ještě v čele. A když Masis přišel do cílové rovinky, tak zapracoval a byl svým pánem. To jsme pak opakovali na mezinárodním mítinku v Moskvě, včetně rekordu.“ JELÍNEK (1985) k tomu dodává, že Československé derby (2400 m) je nejdůležitější chovnou zkouškou z pětice klasických dostihů. Další je Jarní cena klisen (1600 m), Velká jarní cena (1600 m pro hřebce i klisny), Memoriál ing. Tichoty (2400 32
m, dříve Podzimní cena klisen), a St. Leger (2800 m pro hřebce i klisny). Za „klasické“ jsou tyto dostihy označovány proto, že v nich všichni soupeři nesou stejnou hmotnost (jen klisny mají úlevu 1,5 kg proti hřebcům). Vítězstvím v Derby se stal Masis hlavní zbraní čs. ekipy pro Mezinárodní mítink (CÁP, 2000). ZLÁMANÝ (2003) dále uvádí, že v červenci splnil Masis povinnost ziskem přípravné Ceny kongresu, kde po pomalém průběhu vyhrál jen o hlavu nad Koranem (hrdinou Velké pardubické 1963). Na podzim startoval Masis na mezinárodním mítinku v Moskvě, kde zvítězil v Ceně Moskvy na 2400 m v novém rekordu moskevské dráhy 2:28,4 min. (NEUMANN A KOL., 1986). ZLÁMANÝ (2003) k tomu dodává, že Cena Moskvy pro tříleté hřebce a klisny byla nabitá konkurencí – kromě maďarského Roppanta startovali vítězové Derby všech zúčastněných zemí. Delta, jež pod osvědčeným Jaroslavem Maškem byla pověřena úlohou vodiče, nadiktovala ostré tempo, zatímco Masis s Havelkou cválal tradičně v zadní části. Postupně se začal přibližovat a v polovině trati převzal vedení. Vypracoval si několik délek náskoku, se kterým zatočil do cílové rovinky. Tam nedal nikomu žádnou šanci, nasadil k mohutnému závěru a zvítězil velmi lehce o pět délek za rekordních 2:28,4. Takového času na trati jeden a půl míle dodnes žádný náš kůň nedosáhl!!! Není divu, že před Masisovým druhým startem na mítinku, ve Velké ceně (2800 m), byly na našeho reprezentanta kladeny vysoké nároky. Z dostihu, jehož se zúčastnilo 8 koní, se nakonec vyvinula velká taktická bitva. Malou předehru obstaralo několik neúspěšných pokusů o start, které zvýšily nervozitu jezdců i koní. Hned po startu se ujal vedení polský vodič Lubicz, jenž nasadil velmi ostré tempo a vypracoval si dvacetidélkový náskok. Do té doby vzadu cválající Masis byl proto nucen jít dopředu, v okamžiku, kdy se dostal do vedení, ovšem klopýtl a mále upadl, čímž ztratil řadu délek a byl vyřazen z boje o vítězství. Do cíle doběhl čtvrtý (CÁP, 2000). NEUMANN A KOL. (1986) doplňují, že to bylo za koňmi Faktotum, De Corte a Element.
33
19 Masis vítězí v ceně Moskvy (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm)
Obr. 20 Dostihová ročenka 1955 – Cena Moskvy (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm)
ZLÁMANÝ (2003) uvádí, že po skončení mítinku hodnotila odborná komise umístěné koně po stránce původu a exteriéru, mezi hřebci byl Masis kvalifikován těsně druhý za De Cortem. ZLÁMANÝ (2003) dále pokračuje, že posledním Masisovým startem a vítězstvím byl St. Leger, kde lehce o dvě a půl délky zakončil kariéru. V tomto dostihu jej nevedl Karel Havelka, jemuž byla po Československé ceně odňata na tři dny licence kvůli nebezpečné jízdě, a tak se do sedla vyhoupl žokej Viktor Čahoj. Tímto vítězstvím Masis ukončil svoji životní kariéru na dráze. Než odešel do chovu, v Generálním handicapu získal 95 kg a získal tak nejvyšší známku GH tento rok (HOLUBCOVÁ, 2005). Více mu již zdravotní stav nedovolil (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=32, 2010). CÁP (2000) uvádí, že brzké ukončení Masisovy dostihové kariéry nás může mrzet o to více, že se v roce 1956 vyskytl slabý ročník tříletých, který zcela propadl na mezinárodní (socialistické) scéně. Jediný vyčnívající kůň tohoto ročníku – Blyskač – se tak stal naším třetím vítězem Trojkoruny, což ovšem ani tak nebylo dáno jeho výjimečnými kvalitami, jako spíše „nijakou“ konkurencí. Masis by se tedy za této
34
situace určitě stal nejlepším starším koněm Československa a na mezinárodní scéně by mohl změřit síly se skvělým maďarským hřebcem Imi. V turfu však žádná „kdyby“ neexistují… PAVLÍČKOVÁ (1979) dodává, že do mateřského hřebčína v Napajedlích odešel Masis jako plemeník 31. října 1956. Přehled: Startoval celkem 11x: Zvítězil 5x:
Cena Lyndory
1400 m
Čs. derby
2400 m
Cena kongresu 2800 m
Druhý 2x:
Cena Moskvy
2400 m, Moskva 1955
St. Leger
2800 m
Slovenská cena
1800 m
Velká červnová cena 2200 m Třetí 1x:
Cena Lionela
1200 m
Čtvrtý 1x:
Pohár národů
2800 m, Moskva 1955
Neumístil se 2x, vyhrál celkem 76 200,- Kčs a 12 500,- Rb. (VAŇOUREK, 1963)
3.3
Masis jako plemeník Na rozdíl od Symbola vynikal Masis harmonickým exteriérem, a proto dostal
příležitost i v chovu. Využil ji beze zbytku (HORÁČEK, 1983). PAVLÍČKOVÁ (1979) pokračuje, že v napajedelském hřebčíně byl Masis zástupcem linie hřebec City. ŠEVČÍKOVÁ (1986) dodává, že díky Masisovi se podařilo překlenout vakuum ve výběru plemeníků, ale na druhé straně se tím zvětšovala odtrženost od cizích
35
moderních chovů. V době působení Masise rovněž došlo k importu klisen z Francie, pro které nebyl v hřebčíně ekvivalentní plemeník.
Obr. 21 a 22 Masis (http://www.horses-online.cz/index.php?mmi=1&smi=270&bmi=M a http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=32) VAŇOUREK (1963) uvedl popis Masise těmito slovy: „Ušlechtilý, harmonický, typický plnokrevný hřebec, středního rámce. Kratší, suché hlavy, dlouhého, svalnatého, nízko nasazeného krku, dlouhý, výrazný kohoutek, pevný hřbet, dobře vázaný v bedrech, skloněná záď. Hluboký v hrudi, široký v prsou, dobře osvalená plec, dlouhá, šikmá lopatka. Fundament suchý, přiměřeně silný, vpředu naznačeně poněkud francouzský, vzadu korektní postoj, chody lehké a prostorné.“ VAŇOUREK (1963) dále doplňuje Masisovy míry: KVP – 176, KVH - 167, OHr – 195, OH - 20,7 cm a váha 580 kg. Zkratky: KVP – kohoutková výška pásková KVH – kohoutková výška hůlková OHr – obvod hrudníku OH – obvod holeně V Napajedlích připouštěl do 25. 5. 1976, kdy uhynul na zauzlení střev (LERCHE, 1981). Na ten den vzpomínal jeho dlouholetý ošetřovatel a legenda napajedelského hřebčína Antonín Vítů v knize Dostihová čítanka: „Přišel den, kdy měl Masis smrt na
36
jazyku. Zauzlení střev. Masisovi bylo čtyřiadvacet let a v hřebčíně byla německá kobylka, a ta se mu strašně líbila. Řekli jsme si, že ju zavedeme na sklep, a tak ho přilákáme na kopeček. On šel přední nohou po té kobyle, vyhoupl se na ní jako mladík, on by ju připustil. Sedmkrát jsme skákali z toho sklepa, a pak jsme Masise dali do rotundy. Aby se vyválel a třeba by se ta střeva mohla promíchat. Nic nepomohlo. Šel jsem s ním do boxu, abychom si v noci mohli popovídat. Opřel se o mě hlavou: Pomoz mi! Já bych mu pomohl alespoň klidně umřít, ale nemohl jsem. Prožil jsem s ním kus života. Byli jsme tak skamarádění, že mi byl ještě milejší než člověk. Tak dokonale jsem neznal ani svoji ženu, jako toho koňa. Položil mi hlavu na rameno. Byl ke mně milej. Tak jsme se pěkně rozloučili (ZLÁMANÝ, 2003). CÁP (2000) vyslovil ve svém článku Čeští koně století (III.), který byl uveřejněn v časopise Turf č. 2, pár námitek směřovaných k Masisovi a jeho působení v československém chovu anglického plnokrevníka. Například k jeho dostihové kariéře – Masis předvedl několik výborných výkonů, ve vrcholné době však byl jenom čtyři měsíce, v létě a na podzim roku 1955. Nebo k jeho kariéře plemeníka – svého času byl podobným pilířem našeho chovu napajedelský Simson, ovšem s přibývajícím časem jeho vliv i sláva pobledly. A v neposlední řadě je tu skutečnost, že pokud hřebec působí tolik let jako Masis v Napajedlích a navíc dostává nejlepší klisny, je velká pravděpodobnost, že se narodí úspěšní potomci. To ostatně přiznává i František Lerche ve své knize Státní hřebčín Napajedla (1968), když po ocenění Masisových kvalit ukončuje svou stať: „Nelze popírat, že hřebec Masis byl v hřebčíně protěžován, byly mu přiděleny nejlepší klisny, což se (…) pak odrazilo v jeho chovné kariéře…“ PAVLÍČKOVÁ (1979) uvádí, že po Masisovi vznikla mezera a je otázkou času, bude – li nahrazen jiným hřebcem takových kvalit. Byly mu přidělovány nejlepší klisny, což se odrazilo v kvalitě a výsledcích jeho potomstva a v jeho vlastní chovatelské kariéře. ZLÁMANÝ (2003) dodává, že koncem roku 1999 Rada Jockey Clubu vyhlásila Masise českým Koněm století. Dnes je považován za nejlepšího československého plemeníka poválečných let, za důstojného zástupce napajedelských králů Matchboxe a Simsona (HORÁČEK, 1983).
37
VAŇOUREK (1977) k tomu doplňuje, že jméno MASIS se stalo v našem chovu anglického plnokrevníka skutečným pojmem.
3.3.1
Délka působení v chovu PAVLÍČKOVÁ (1979) uvádí, že Masis byl plemeníkem číslo jedna nejen
v napajedelském hřebčíně, ale i v celém československém plnokrevném chovu. Po skončení dostihové kariéry byl 31. 10. 1955 zařazen jako plemeník do napajedelského hřebčína, kde v délce působnosti, počtu připuštěných klisen, produkci vítězů klasických dostihů, chovných matek i hřebců dosáhl další rekordy. Výsledky svých potomků na dostihové dráze se stal několikaletým šampionem československých plemeníků (LERCHE, 1981). JELÍNEK (1985) k tomu doplňuje, že v Napajedlích připouštěl Masis dvacet let.
3.3.2
Masisovo potomstvo PAVLÍČKOVÁ (1979) uvádí, že potomstvo hřebce Masis je v zevnějšku
vyrovnané, dobrého typu, bez podstatných vad. Jeho první ročník nar. 1958, který prodělal výkonnostní zkoušky, měl nejúspěšnějšího Indiga z Istoma, který v generálním hcp tříletých byl pátý s váhou 86 kg, z klisen se nejlépe uplatnila Vana z Vatra, v generálním hcp osmá, z klisen třetí, s váhou 83,5 kg. Produkty druhého ročníku nar. v r. 1959 se ukázaly jako nejlepší z celého ročníku tříletých (v r. 1962), kdy vyhrály všechny klasické dostihy, mimo Velké jarní ceny, Jarní cenu klisen Mohyla z Mora, Čs. derby a St. Leger Lyon z Lydie a Podzimní cenu klisen Valba z Valta. Hřebec Lyon ještě vyhrál na mezinár. meet. v Praze Cenu Moskvy a byl druhý v Poháru národů. (VAŇOUREK, 1963). Dal 4 vítěze Čs. derby, 9 vítězek Memoriálu ing. Tichoty, 9 vítězů St. Leger a 4 vítěze Velké jarní ceny. Jeho syn Lyon zvítězil v Ceně Moskvy a dcera Latina zvítězila v Ceně Prahy (HLAČÍK a JÁŠEK, 1986). Z jeho synů vynikli především Lyon (vítěz Čs. derby), Relief (vítěz Čs. derby a druhý v rakouském Derby). Nelze opomenout úspěchy na dostihové dráze u synů 38
Blatec, Vardar, Metrans, Mor, Valet, Krakatit, Calypso, Locarno, Maringotte, Sirano, Lincoln, aj. (PAVLÍČKOVÁ, 1979). PAVLÍČKOVÁ (1979) dále pokračuje, že ještě více vynikl Masis v chovu jako dobrý reproduktor klisen. Přes jeho 80 dcer bylo zařazeno jako matky plnokrevného chovu, pouze v Napajedlích, např. Aragonie, Cavalerie, Centrála, Cordoba, Coraline, Delegace, Elita, Florencia, Harmonie, Libreto, Libye, Liga, Lira, Lombardie, Mekka, Orchideé, Revue, Silvana, Valba, Valuta, Valentina, Victoire, Verona, Zora, aj., v hřebčíně Ravensberg (NSR): Reseda, atd. (LERCHE, 1981). HLAČÍK a JÁŠEK (1986) doplňují, že Masis byl využit i v ostatních socialistických zemích a to zejména v PLR (Polsku). VAŇOUREK (1978) uvádí, že v roce 1960 byly některé napajedelské klisny odeslány k hnědákovi Aquino a polské klisny z hřebčínů Golejewko a Moszna za naším, tehdy mladým plemeníkem Masisem. Že to byl ze strany polských chovatelů výběr nadmíru dobrý, ukázaly jak výkony na dostihové dráze, tak výsledky v chovu dnes již zařazených klisen z hřebčína Moszna, Demony (Masis – Dziwožona II.) a Gerony (Masis – Genua). Poslední hříbata po Masisovi se narodila v roce 1977 a patří mezi ně výborná Latina, dále Nirvána a Rusava. Všechny jsou již ve stádě napajedelských matek (NEUMANN A KOL., 1986). Masisovo potomstvo úspěšně čelilo i všem později importovaným plemeníkům. Řada dcer se stala matkami napajedelského stáda. Značným problémem byla vysoká koncentrace Masisovy krve ve stádě, která byla nadměrná i v případě tak kvalitního plemeníka, jakým Masis nesporně byl (HLAČÍK a JÁŠEK, 1986). PECINA (1978) dle výsledků ve své diplomové práci označuje Masise jako zlepšovatele s PH = 0,243. Do mřížky vynesl užitkové hodnoty 55 matek a 107 potomků. Použil k tomu metodu modifikované mřížky dědičnosti.
39
3.3.3
Počet potomků Masis byl nejvyužívanějším plemeníkem v napajedelském hřebčíně. Bylo jím
zapuštěno celkem 555 klisen, z toho 51 ze zahraničních hřebčínů. Narodilo se 315 hříbat. Drží rekord v počtu potomstva mezi plnokrevnými plemeníky (PAVLÍČKOVÁ, 1979). LERCHE (1981) zase uvádí, že Masis připustil 545 klisen (z toho 51 zahraničních), ze kterých se narodilo 182 hřebečků a 153 klisniček. PAVLÍČKOVÁ (1979) dále pokračuje, že celkem bylo zařazeno do stavu chovného stáda matek 75 jeho dcer. Význam Masise pro náš chov je neoddiskutovatelný a máme dnes k dispozici řadu jeho dcer, jejichž využití bychom měli věnovat více pozornosti než dosud (SCHULMANN, 1981). NEUMANN A KOL. (1986) dodávají, že Masis dal také 12 plemeníků.
3.3.4
Třída potomstva Jeho potomci vyhráli 30 našich klasických dostihů. V Jarní ceně klisen (Mohyla
– 1962, Siena – 1963, Tarantella – 1967, Delegace 1972), ve Velké jarní ceně (Metro – 1968, Relief – 1969, Delegace – 1972, Val II. – 1973), v Československém derby (Lyon – 1962, Relief – 1969, Elita – 1974, Latina – 1980), v Memoriálu ing. Tichoty (Valba – 1962, Loutna – 1963, Libye – 1964, Victoire – 1967, Santa Maria – 1970, Delegace – 1972, Lira – 1973, Cavalerie – 1975, Latina – 1980), v St. Leger (Lyon – 1962, Siena – 1963, Listr – 1965, Vardar – 1967, Caravella – 1969, Continental – 1971, Victor – 1972, Lira – 1973, Cavalerie – 1975). Na mezinárodním mítinku vyhrál Cenu Moskvy (2400 m) Lyon – 1962. V PLR byly na dostihové dráze i v chovu výborné jeho dcery Demona a Gerona. Potomci Masise byli výborní nejen v rovinných, ale i překážkových dostizích, např. Mocná a Mor – vítězové Velké pardubické steeplechase (LERCHE, 1981). VAŇOUREK (1977) dodává, že je však i řada dalších jeho potomků, kteří dosáhli rovněž výborných výsledků a které nelze opomenout jen proto, že se jim nepodařilo zvítězit v některém klasickém dostihu. Jsou to např.: Blatec, Valet, 40
Krakaktit, Metrans, Loreta, Calypso, Locarno, Siráno a na dráze dosud úspěšně startující Lincoln. V jeho potomstvu byla řada koní, kteří měli dobré výsledky na mílových tratích (např. Tarantella, Delegace) anebo dokázali zvítězit jak na kratších, tak i vytrvaleckých tratích (Blatec, Calypso), ale převážná část jeho potomstva, tak jako Masis sám, byli vytrvalci.
3.3.5
Nejvýznamnější potomci DEMONA (z Dziwožona II., * 1961) v roce 1964 vyhrála první tři polské
klasické dostihy, tedy Cenu Relera, Cenu Iwna a Derby, což byl úspěch, který se dodnes povedl jenom Solalimu a Dipolovi. Demona však byl úspěšná i na Mezinárodním mítinku, ale hlavně v Rakousku, kde vyhrála St. Leger (KAŇKA, 1975). VAŇOUREK (1978) k tomu doplňuje, že Demona má v chovu již 3 dcery a velmi nadějně se ukazuje její syn Demon po Mahari, vítěz Nagrody Strzegomi.
Obr. 23 Demona (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) KAŇKA (1975) dále uvádí, že aby byl Masisův triumf toho roku (1964) dovršen, vyhrála za nepřítomnosti Demony St. Leger v Polsku GERONA (z Genua), která byla rovněž Masisovou dcerou. VAŇOUREK (1978) k tomu dodává, že Gerona má již v chovu zařazeny 2 dcery, dala i Gerundu po Balustrade, vítězku Nagrody Wiosennej a hřebce Gerona po Negresco, vítěze Nagrody Sygneta a Nagrody Golejewka. LYON (Masis – Lydie, * 1959) byl ve své době naším nejlepším koněm. Vyhrál Československé derby, St. Leger, na svém kontě má kromě mnoha dalších vítězství i dvě mezinárodní a to v Ceně Moskvy na mezinárodním mítinku v Praze a v Ceně 41
Ulánbátaru na mezinárodním mítinku v Budapešti. Uplatnil se i jako plemeník (ŠEVČÍKOVÁ, 1986).
Obr. 24 Lyon a obr. 25 Reliéf (oba http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) HOLUBCOVÁ (2007) doplňuje, že v roce 1965 Lyon odešel do chovu, ale bohužel patřil mezi celou plejádu plemeníků, kteří prakticky nedostali příležitost. Osudem se mu stalo právě nekvalitní motěšické stádo, přesto dokázal dát Derby – vítěze Hviezdara. RELIÉF (Masis – Relation, * 1966) byl v době své největší slávy považován za neporazitelného šampióna. Na dráze hájil v letech 1968 – 1970 barvy PP Kladruby, pro které získal mj. vítězství v Ceně zimního favorita, Velké jarní ceně, Velké červnové ceně, Čs. derby či Ceně generálního ředitelství SPP. Nejvýše byla ovšem ceněna druhá místa v Rakouském derby a v mezinárodním dostihu v Hoppegartenu. V roce 1969 se v souvislosti s Reliefem hodně spekulovalo o startu v Ceně Evropy v Kolíně nad Rýnem, poté ale přišel pokles formy a expedice do západního Německa musela být zrušena (http://www.napajedlastud.com/index1.php?stranka=historie&id=35, 2010). PAVLÍČKOVÁ (1979) uvádí, že MOCNÁ (Masis – Morava, *1958) byla vynikající steeplerka, která běžela čtyřikrát Velkou pardubickou, kde se v roce 1964 umístila na 4. místě, v roce 1966 na 3. místě, v roce 1967 na 2. místě a v roce 1965 v tomto dostihu zvítězila. LATINA (Masis – La Legion) se narodila 8. března 1977 jako poslední dcera Masise. V tréninku Františka Vítka zprvu podávala slušné výkony, ale mezi špičkou ročníku nefigurovala. Širší veřejnost si jí všimla až začátkem června 1980, když deklasovala soupeře v Ceně časopisu Jazdectvo a rázem se dostala mezi favority Čs. derby. V nejvýznamnějším dostihu roku nasadila na distanci pověstný speed a donesla
42
Vlastimila Smolíka k jeho prvnímu vítězství v Derby. Po dalším klasickém vítězství v Memoriálu ing. Tichoty zamířila na Mezinárodní mítink v Budapešti a příjemně překvapila vítězstvím v Ceně Prahy. Kariéru ukončila těžce vybojovaným vítězstvím v St. Legeru. Poté se stala v napajedelském chovu jednou z nejúspěšnějších chovných klisen poválečné historie – vedle vítěze Derby Lancelota dala výborného vytrvalce Laténa, klasickou vítězku Latinku či další výborné klisny Laminu a Latinitu (http://www.napajedlastud.com/index1.php?stranka=historie&id=38, 2010). Nejslavnějším dostihovým koněm, reprezentujícím stáj hřebčína Albertovec, byl bezesporu dvojnásobný vítěz Velké pardubické – MOR (Masis – Mora, 1964). V roce 1970 zvítězil v druhém nejtěžším dostihu při Velké pardubické, Ceně Vltavy. To byl začátek šňůry úspěšných startů ve Velké pardubické, na jejímž konci jsou dvě vítězství, dvě druhá a dvě třetí místa v tomto dostihu. Ani jeden start ve Velké pardubické nebyl bez umístění. Tímto výsledkem se Mor, se svým stálým jezdcem Karlem Benšem a trenérem Františkem Janíkem, zařadili mezi nejúspěšnější koně Velké pardubické (HOŠÁK, 2009).
Obr. 26 Latina a obr. 27 Mor (oba http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) ŠEVČÍKOVÁ (1986) uvádí, že DELEGACE (Masis – Delta, * 1969) je trojnásobná klasická vítězka. V chovu se uvedla hřebcem Delegát po Waidwerk, který působil v zahraničí, a jeho největším úspěchem bylo šesté místo v rakouském Derby. Další produkce této klisny však byla zklamáním, pouze Deprese po Norbert vynikla jako dvouletá. TARANTELLA (Masis – Tara, * 1964) výborně reprezentovala svého otce vítězstvím v Jarní ceně klisen a třetím místem v Derby, je matkou vítězů derby Tarana a Trocadera (NEUMANN A KOL., 1986).
43
ELITA (Masis – Elisabeth, * 1971) je vítězkou Československého derby (ŠEVČÍKOVÁ, 1986).
Obr. 28 Elita a obr. 29 Calypso (oba http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Hnědáka LINCOLNA (Masis – Likoni) narozeného 25. února 1972, zakoupil na napajedelské dražbě plemenářský podnik Kladruby nad Labem. Lincoln byl univerzální kůň, který dokázal zvítězit na trati 1200 m stejně jako na 2800 m. Do skvělé formy se dostal na sklonku sezóny 1975, kdy dokázal zvítězit ve třech dostizích za sebou. Jako čtyřletý si udržel formu po celý rok a ze třinácti startů sedmkrát zvítězil, třikrát byl druhý a dvakrát třetí. Jen jednou se v Berlíně neumístil, ale byl naším jediným koněm, který zvítězil na mezinárodním mítinku v Praze. Byl zvolen koněm roku 1976 (NEUMANN A KOL., 1986). KŘEPELKA (1988) dodává, že mezi jeho nejúspěšnější potomky patří klisna Centurie (z Century Anne), např. 1. v St. Leger, Zlatý pohár ZN, Cena lidové demokracie, Cena mítinku a 2. v Jarní ceně klisen a Velké jarní ceně. Další jeho potomci jsou např. Arika (z Arabie) - 3. v Jarní ceně klisen a 1. v Ceně zimního favorita a Centráž (z Century Bound) – 2. v St. Leger. KŘEPELKA (1988) uvádí, že VAL II. (Masis – Valteline, * 1970) jako dvouletý zvítězil v Ceně Lyona a jako tříletý v Ceně Dubé, Velkém jarním hp. – Ceně deníku Svoboda, Velké jarní ceně a Velké červnové ceně RP. V Československém derby skončil na třetím místě. Je otec vítěze VP 1996 Cipíska (http://www.fitmin.cz/fitmin.asp?start=18&idc=59&akce=3&kun=Val+II, 2010).
44
Dle HOLUBCOVÉ (2008) CALYPSO (Masis – Caléche, * 1967) zvítězil v roce 1971 v Ceně Varšavy na Mezinárodním mítinku, dále byl také třetí v Československém derby, St. Legeru a druhý v Ceně Budapešti na Mezinárodním mítinku. ŠEVČÍKOVÁ (1986) dodává, že Calypso byl plemeník v našem chovu a bratr klisen Caravella a Cavalerie. MOHYLA (Masis – Mora) nar. 1959, ze svých startů 3x zvítězila – Simsonova cena, Jarní cena klisen, 9x s umístila – druhá ve výběrovém dostihu dvouletých, čtvrtá v Ceně hřebčína Cislav v Moskvě r. 1961, v Podzimní ceně klisen, pátá v Čs. derby. Je zařazena v SPÚ H. Motěšice (VAŇOUREK, 1963). SVOBODA (1990) doplňuje, že Mohyla také startovala ve Velké pardubické v roce 1969 a umístila se jako druhá. CAVALERIE (Masis – Caléche, * 1972) byla pokračovatelkou rodiny C – 4 v Napajedlích. Dala však pouze syna, hřebce Calumet po Behistoun a pak byla pro mnohaletou jalovost prodána a tím rodina C – 4 v Napajedlích zanikla (ŠEVČÍKOVÁ, 1986). LERCHE (1981) uvádí, že VARDAR (Masis – Vanda, * 1964) vyhrál v roce 1967 St. Leger. V anketě Turf klubu SSM v roce 1973 se stala koněm roku LIRA (Masis – Literatura), narozená 21. května 1970. Od svého příchodu na dostihovou dráhu byla Lira v péči trenéra Jaroslava Maška a její stálým jezdcem byl František Huleš. Jako dvouletá startovala pouze čtyřikrát. Z toho při posledním startu zvítězila, jednou byla druhá, jednou čtvrtá a jednou se neumístila. Jako tříletá startovala Lira v roce 1973 v Chuchli devětkrát a z toho sedmkrát zvítězila v nepřetržité sérii. Xaverovskou Quintal, svou soupeřku, porazila v Memoriálu ing. B. Tichoty a v St. Leger. V Derby nestartovala. Na mezinárodním mítinku ve Varšavě byla jednou čtvrtá a jednou pátá. Na dotacích vyhrála doma 183 000 Kčs. Svoji dostihovou kariéru ukončila vítězstvím v St. Leger a po slavnostním vyhlášení koněm roku se vrátila do rodných Napajedel (NEUMANN A KOL., 1986). HLAČÍK a JÁŠEK (1986) dodávají, že z jejího potomstva se na dráze uplatnila nejlépe Libraria po Arcaro.
45
Obr. 30 Lira (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) LIBYE (Masis – Lydie, * 1961) podala velmi dobrý výkon na dostihové dráze i v chovu. Svým exteriérem byla jednou z nejlepších klisen napajedelského hřebčína (PAVLÍČKOVÁ, 1979). HLAČÍK a JÁŠEK (1986) uvádějí, že Libye je pravá sestra Lyona. Dala na dráze výborné potomky, např. Lyži po L'Amiral a Libanona po Detvan, který byl v tréninku ve Vídni, zvítězil v rakouském St. Leger a dalších dostizích, stal se koněm roku v Rakousku a plemeníkem v ČSSR). Nejvýznamnější byla Lyže, dále Linie po Coral a Liberty po Wiesenklee, která pro zranění nemohla být vyzkoušena na dostihové dráze. PAVLÍČKOVÁ (1979) uvádí, že LOUTNA (Masis – Loučka, * 1960) dosáhla rekordního času v Podzimní ceně klisen (Memoriál ing. Tichoty – 2400 m) 2,32.2 minut. ŠEVČÍKOVÁ (1986) k tomu dodává, že byla klasickou vítězkou, která se však jako matka příliš neuplatnila. SILVANA (Masis – Sidney, * 1959) patřila mezi nejlepší klisny našeho chovu. Její prvorozený syn Silver po Detvan byl dvojnásobným klasickým vítězem. Jako čtyřletý byl v tréninku ve Vídni a po skončení dostihové kariéry byl zařazen do chovu. Také další produkty Silvany patřily většinou ke špičce. Sestra Silvera Siesta je klasickou vítězkou a byla třetí v Derby. Jako matka dala výborné klisny Sofii po Wiesenklee, Spartu po Ivory Tower a Sulejku po Ataens Wood. Synové Silvany, Silex po Detvan a Silvaner po Wiesenklee byli čtvrtí v Derby, Silex byl rovněž dobrým překážkovým koněm, Silvaner slavil i mezinárodní úspěchy a nyní působí jako plemeník (ŠEVČÍKOVÁ, 1986).
46
ŠEVČÍKOVÁ (1986) dále uvádí, že VICTOIRE (Masis – Victory Bound, * 1964) je klasickou vítězkou a založila velmi úspěšnou část rodiny V – 1. Její prvorozený syn Viking po Cejlon, který byl v tréninku v Budapešti, skončil v našem Derby čtvrtý. Z jejích pěti dcer byla nejlepší Victoria Regia po Wiesenklee, dvojnásobná klasická vítězka a druhá v Derby a v St. Leger. CARAVELLA (Masis – Caléche, * 1966) vítězka St. Leger a nositelka titulu „Kůň roku“ 1970. Patřila do napajedelské C – 4 rodiny, založené klisnou Caléche (ŠEVČÍKOVÁ, 1986).
47
4
NÁVRH METODIKY Ke zhodnocení významu plemeníka Masise pro chov anglického plnokrevníka u
nás bude vymezena srovnávací základna koní, kterou bude tvořit jeho potomstvo uvedené v dostihových ročenkách. Na základě tohoto bude také využito zjištěných výsledků výkonnosti dle GH (generálního handicapu). Zvlášť se budou hodnotit potomci dle dosažených výsledků na dostihové dráze a tím získané výkonnosti (GH) jako dvouletí a zvlášť jako tříletí. Pro dvouleté byly v té době nejvýznamnější dostihy Simsonova cena, Gerschův memoriál a Cena zimního favorita. Pro tříleté to byly tzv. „dostihy klasické“, ke kterým patří Velká jarní cena, Derby a St. Leger, společné pro hřebce i klisny a „něžnému pohlaví“ vyhrazené Jarní cena klisen a Memoriál ing. Tichoty (Podzimní cena klisen). Mnoho Masisových potomků se stalo vítězi těchto dostihů nebo se v nich alespoň umístili. Masis je znám také jako dobrý reproduktor klisen, proto bude dále zkoumáno, jaké výkonnosti jeho dcery vlastně dosáhly, jaké byly matky a jaké daly potomstvo. Zda bylo jejich potomstvo na dostihové dráze úspěšné či nikoliv. Přes Masisovy dcery se prokáže, jaká byla krevní návaznost Masisovy krve v chovu anglického plnokrevníka, např. na importované linie či linie jiných hřebců, působících v té době v našem plnokrevném chovu. Ke srovnání vlivu Masise na chov anglického plnokrevníka u nás bude použit jeho syn Lincoln, který skvěle navázal na svého úspěšného otce jak v dostihové, tak i chovatelské kariéře. Také u Lincolna bude stanovena srovnávací základna koní, kterou bude tvořit jeho potomstvo uvedené v dostihových ročenkách. Opět bude použita výkonnost potomstva zjištěná podle generálního handicapu (GH) a to zvlášť pro dvouleté a zvlášť pro tříleté. Dále bude sledováno, jaké dcery dal sám Lincoln a jaké ony daly potomstvo. Poté budou všechny tyto výsledky statisticky zhodnoceny. Bude mezi sebou porovnáno Lincolnovo a Masisovo potomstvo (dvouletí, tříletí, dcery - matky) a tím zjistíme, jak se Masisovo působení v chovu anglického plnokrevníka v průběhu času vyvíjelo a měnilo. Z výsledků bude patrné, zda byl Lincoln v chovu lepší než Masis a
48
co po sobě Masis v našem plnokrevném chovu zanechal, že je považován za „legendu a pilíř“ československého chovu anglického plnokrevník.
49
5
ZÁVĚR Napajedla vždy patřila a stále patří k pilířům plnokrevné chovu u nás. Z tohoto
hřebčína vzešla velká řada vynikajících koní. Mezi ně patřil bezesporu i hřebec Masis. Jako dvouletý se na dostihové dráze moc neprojevoval, ale vše si vynahradil jako tříletý. Vyhrál dva naše „klasické“ dostihy (Derby a St. Leger), z toho v jednom dosáhl rekordu. Také v zahraničí se mu podařilo zvítězit v rekordním čase v Ceně Moskvy, byl to rekord trati. Poté odešel do chovu. Jako plemeník působil v našem plnokrevném chovu necelých dvacet let. Dal velkou řadu vítězů nejvýznamnějších dostihů, běhaných u nás. Někteří jeho potomci se dokonce zúčastnili a vyhráli nebo se umístili v nejtěžším překážkovém dostihu starého kontinentu – Velké pardubické steeplechase. V neposlední řadě byla zařazena do chovu i řada jeho dcer, které pak byly součástí mateřského stáda, např. v Napajedlích. Názory na jeho přínos pro chov anglického plnokrevníka se různí. Někteří tvrdí, že byl využíván až moc. V době jeho působení nebyl žádný další plemeník, který by se Masisovi vyrovnal. Druzí zase tvrdí, že to byl skvělý plemeník s vynikajícím potomstvem. Otázkou ale spíše zůstává, zda byla pochopena úloha Masise, kterou v našem chovu ztvárnil. Je také považován za jednoho z nejlepších plemeníků v období po druhé světové válce, který u nás působil.
Obr. 31 Masisův náhrobek v Napajedlích (foto: Kristýna Zemachová, 11. 3. 2010)
50
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. LERCHE, F.: Státní hřebčín Napajedla, Brno – provozovna 21 Gottwaldov, 1968, 104 s. 2. LERCHE, F.: Jezdecký sport v ČSSR a státní plemenářský ústav Napajedla, Napajedla, 1965, 32 s. 3. BŘEZINOVÁ, L.: Chov koní, pro IV. ročník experimentální studijní obor Chovatelství, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1980, vydání první, 239 s. 4. MAHLER, Z.: Člověk a kůň, nakladatelství Dona, 1995, 183 s., ISBN 80 – 85463 – 52 - 0 5. DUŠEK, J. A KOLEKTIV: Chov koní v Československu, Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha, 1992, 176 s., ISBN 80 – 209 – 0168 – X 6. HLAČÍK, Z., JÁŠEK, F.: Sto let hřebčína Napajedla, Moravské tiskařské závody, n. p., závod Gottwaldov, 1986, 64 s. 7. NEUMANN, P., BOHUNĚK, L., HLAČÍK, Z.: 100 let hřebčína Napajedla, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1. Vydání, 1986, 128 s. 8. Historie hřebčína Napajedla - Gradivo (online), 2010, (cit. 2009-03-05), dostupný z: http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=25 9. Historie hřebčína Napajedla - Detvan (online), 2010, (cit. 2010-03-05), dostupný z: http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=26 10. MISAŘ, D.: Československý turf ve světle vrcholných výkonnostních zkoušek (tentokrát poněkud jinak), časopis Turf, členský zpravodaj klubu mládeže SSM, č. 4, 1988, s. 28 – 33 11. LERCHE F.: Plemeníci našeho plnokrevného chovu - Hřebčín Napajedla, členský zpravodaj k 10. výročí TURF KLUBU SSM, Turf klub SSM ve spolupráci s PP Tlumačov – Hřebčínem Napajedla, 1981, 144 s. 12. Galerie velikánů – Masis (online), 2010, (cit. 2010-03-05), dostupný z: http://www.horses-online.cz/index.php?mmi=1&smi=270&bmi=M
51
13. VAŇOUREK J.: Lira, časopis Turf, členský bulletin Turf clubu SSM Praha 5, č. 2, 1974, s. 38 – 42 14. SCHULMANN, J.: Teorie a praxe, časopis Turf, členský bulletin Turf clubu SSM Praha 5, č. 1, 1980, s. 20 – 23 15. VAŇOUREK, J.: Rozbor plemenné hodnoty plnokrevných hřebců GRADIVA a CITYHO, diplomová práce, 1966, VŠZ Brno, 104 s. 16. SCHULMANN, J.: Teorie a praxe, časopis Turf, členský bulletin Turf clubu SSM Praha 5, č. 1, 1980, s. 20 – 23 17. VLČKOVÁ, Z.: Carbine (online), 2008, (cit. 2010-03-21), dostupný z: http://www.casopisjamamkone.cz/casopis/archiv/50/clanek/866/ 18. HORÁČEK, M.: Království za koně, edice Stadión, Olympia Praha, 1. Vydání, 1983, 316 s. 19. Bruleur
(online),
2010,
(cit.
2010-03-21),
dostupný
z:
http://www.pedigreequery.com/bruleur 20. Kizil
Kourgan
(online),
2010,
(cit.
2010-03-21),
dostupný
z:
http://www.pedigreequery.com/kizil+kourgan 21. Blanc
(online),
2010,
(cit.
2010-03-21),
dostupný
z:
http://www.pedigreequery.com/blanc 22. MRKVIČKOVÁ, M.: Čs. rodiny ve světle dávném i budoucím (VII), časopis Turf, zpravodaj Turf klubu, č. 4, 1991, s. 36 – 44 23. MRKVIČKOVÁ, M.: Naše nejúspěšnější plnokrevné rodiny, časopis Turf, č. 4, 1989, s. 18 - 26 24. ZEMANOVÁ, M.: Zašlá sláva Sidney (České rodiny včera, dnes a zítra – V.), magazín Turf, měsíčník o dostihovém sportu a chovu anglického plnokrevníka, č. 5, 2004, s. 54 - 59 25. HOLUBCOVÁ, E.: Mamuška (online), 2005, (cit. 2010-02-02), dostupný z: http://www.tbdiamond.cz/mamuska.htm
52
26. VAŇOUREK, V.: Současný stav chovu anglického plnokrevníka v ČSSR, diplomová práce, VŠZ, Brno, 1963 27. ŠEVČÍKOVÁ, L.: Genealogické linie a rodiny anglického plnokrevníka v hřebčíně Napajedla, diplomová práce, VŠZ, Brno, 1986, 99 s. 28. PAVLÍČKOVÁ, J.: Hřebčín Napajedla a jeho význam pro chov anglického plnokrevníka v ČSSR, diplomová práce, VŠZ, Brno, 1979, 68 s. 29. PECINA, P.: Ověření různých způsobů hodnocení anglických plnokrevných hřebců podle potomstva, diplomová práce, VŠZ, Brno, 1978 30. CÁP, M.: Čeští koně století (III.), magazín Turf, měsíčník o dostihovém sportu a chovu anglického plnokrevníka, č. 2, 2000, s. 66 – 71 31. JELÍNEK, A.: Koně formule 1/1, Pressfoto, vydavatelství ČTK, Praha, I. vydání, 1985, 178 s. 32. ZLÁMANÝ, J.: Velká Chuchle dostihová aneb průřez historií hlavního českého závodiště, Secret Partnership a. s., 2003, 160 s., ISBN: 80 – 902694 – 3 – 5 33. SCHULMANN, J.: Masisovy dcery, časopis Turf, členský bulletin Turf clubu SSM Praha, č. 6, 1981, s. 29 - 32 34. KAŇKA, P.: Dostihy v socialistických státech (II. část přednášky) – Nejlepší dostihoví koně po II. světové válce a celková situace v chovu koní (Polsko), časopis Turf, členský bulletin Turf clubu SSM Praha 5, č. 5, 1975, s. 29 - 32 35. VAŇOUREK, J.: Spolupráce československého a polského chovu, časopis Turf, členský bulletin Turf clubu SSM Praha 5, č. 4, 1978, s. 13 - 15 36. VAŇOUREK, J.: Odešel „Pan Hřebec“, časopis Turf, členský bulletin Turf clubu SSM Praha 5, č. 1, 1977, s. 52 – 54 37. Historie hřebčína Napajedla - Masis (online), 2010, (cit. 2009-03-03), dostupný z: http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=32 38. HOLUBCOVÁ, E.: Masis (online), 2005, (cit. 2010-02-02), dostupný z: http://www.tbdiamond.cz/masis.htm
53
39. Historie hřebčína Napajedla - Reliéf (online), 2010, (cit. 2010-03-29), dostupný z: http://www.napajedlastud.com/index1.php?stranka=historie&id=35 40. HOLUBCOVÁ, E.: Lyon (online), 2007, (cit. 2010-03-29), dostupný z: http://www.tbdiamond.cz/lyon.htm 41. Historie hřebčína Napajedla - Latina (online), 2010, (cit. 2010-03-29), dostupný z: http://www.napajedlastud.com/index1.php?stranka=historie&id=38 42. KŘEPELKA, J.: Plemeníci 1988 (katalog hřebců anglického plnokrevníka, působících v plnokrevném chovu ČSSR v sezóně 1988), Turf klub, klub mládeže SSM a Státní plemenářské podniky, GŘ Praha, 136 s. 43. Val
II.
(online),
2010,
(cit.
2010-03-29),
dostupný
z:
http://www.fitmin.cz/fitmin.asp?start=18&idc=59&akce=3&kun=Val+II 44. HOŠÁK, S.: Hřebčín / novinky – Mor (online), 2009, (cit. 2010-03-29), dostupný z: http://www.hrebcinalbertovec.cz/novinky-hrebcin/mor 45. HOLUBCOVÁ, Z.: Potomci Masise, 2008, (cit. 2010-02-02), dostupný z: http://www.tbdiamond.cz/masisprogeny.htm 46. SVOBODA, M.: 100 ročníků Velké pardubické steeplechase, SZN v Praze ve sbírce Živočišná výroba, 1990, 1. Vydání, 256 s.
54
7
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK
Obr. 1: Lionel (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=24) Obr. 2: Gradivo (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=25) Obr. 3: Deux pour Cent (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=28) Obr. 4: L’Amiral (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=29) Obr. 5: Detvan (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=26) Obr. 6: Wiesenklee (http://www.smartweb.cz/skritula/index.php?nid=4390&lid=CZ&oid=758459) Obr. 7: Bruleur (www.tbheritage.com/Portraits/Bruleur.html) Obr. 8: Ksar (http://www.tbheritage.com/Portraits/Bruleurf/Ksar.jpg) Obr. 9: Carbine (http://www.nzetc.org/etexts/Gov13_10Rail/Gov13_10Rail010b(h280).jpg) Obr. 10: Mamuška (http://www.tbdiamond.cz/mamuska.htm) Obr. 11: Mamuška (VÍTEK, M.: Rozbor situace v chovu plnokrevníka v ČSSR, diplomová práce, VŠZ, Brno, 1964, 100 s.) Obr. 12: Maska (http://www.tbdiamond.cz/mamuska.htm) Obr. 13: Mohykán (http://www.tbdiamond.cz/mamuska.htm) Obr. 14: City (VAŇOUREK, J.: Rozbor plemenné hodnoty plnokrevných hřebců GRADIVA a CITYHO, diplomová práce, 1966, VŠZ Brno, 104 s.) Obr. 15: Masis (diplomová práce - Rozbor situace v chovu plnokrevníka v ČSSR, VÍTEK, M., 1964) Obr. 16: Masis (diplomová práce - Rozbor situace v chovu plnokrevníka v ČSSR, VÍTEK, M., 1964) Obr. 17: Masis (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm)
55
Obr. 18: Masis vítězí v Derby (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 19: Masis vítězí v Ceně Moskvy (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr.
20:
Dostihová
ročenka
1955
–
Cena
Moskvy
(http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 21: Masis (http://www.horses-online.cz/index.php?mmi=1&smi=270&bmi=M) Obr. 22: Masis (http://www.napajedlastud.cz/index1.php?stranka=historie&id=32) Obr. 23: Demona (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 24: Lyon (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 25: Reliéf (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 26: Latina (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 27: Mor (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 28: Elita (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 29: Calypso (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 30: Lira (http://www.tbdiamond.cz/masis.htm) Obr. 31: Masisův náhrobek v Napajedlích (foto: Kristýna Zemachová, 11. 3. 2010) Tab. 1: Rodokmen hřebce Masis (http://www.pedigreequery.com/masis)
56