Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Novohradských hor

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Novohradských hor

Bakalářská práce

2010/2011

Pavel Bednář

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Novohradských hor zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ podpis studenta

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Radimovi Matulovi Ph.D. za jeho odborné vedení a Ing. Martinu Svátkovi Ph.D. za jeho připomínky a rady k hodnocením. Další komu bych chtěl poděkovat, jsou pánové Bc. Petr Stehlík a Robert Ouředník z Krajského úřadu Jihočeského kraje, kteří mi ochotně poskytli potřebné materiály.

Abstrakt Pavel Bednář: Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Novohradských hor V této bakalářské práci bylo zhodnoceno 7 maloplošných zvláště chráněných území v Novohradských horách o celkové rozloze 160,22 ha. U kaţdého území byl podrobně posouzen jeho současný stav a péče a byly vyhodnoceny výsledky. Z výsledků vyplývá, ţe současný stav byl u 3 území vyhodnocen jako dobrý a u 4 území jako průměrný. Péče je u 6 území vyhodnocena jako dobrá a u 1 jako průměrná. V diskuzi byly výsledky práce porovnány s výsledky hodnocení v jiných oblastech. Klíčová slova: hodnocení, Novohradské hory, péče o chráněná území, současný stav

Abstract Pavel Bednář: Assessment of the current condition and management in selected natural protected areas in Novohradske hory This undergraduate thesis provides an assessment of 7 small natural protected areas in Novohradske hory with an total acreage of 160.22 ha. Each area had been assessed for current condition and management and then rated. The results show that the current condition of 3 areas had been rated as good and in the remaining 4 areas as average. The management had been rated as good in 6 areas and average in 1 area. The results had been discussed and compared to results in other regions. Keywords: assessment, Novohradske hory, management in natural protected areas, current condition

Obsah 1

Úvod ............................................................................................................. 10

2

Cíl práce ........................................................................................................ 11

3

Výběr území.................................................................................................. 12

4

Charakteristika přírodních podmínek Novohradských hor ............................. 14 4.1

Poloha a vymezení oblasti ......................................................................14

4.2

Geomorfologie a geologie ......................................................................14

4.2.1

Geomorfologie ................................................................................ 14

4.2.2

Geologie ......................................................................................... 15

4.2.2.1 Kristalinikum moldanubika ......................................................... 15 4.2.2.2 Moldanubický pluton .................................................................. 15 4.2.2.3 Kvarterní uloţeniny ..................................................................... 15

5

6

4.3

Podnebí .................................................................................................. 16

4.4

Hydrografické poměry ...........................................................................17

4.5

Pedologie ............................................................................................... 17

4.6

Flóra a fauna .......................................................................................... 18

4.7

Vegetační poměry, lesní hospodářství .................................................... 19

Historický vývoj lesů od středověku .............................................................. 21 5.1

Vývoj vlastnických poměrů .................................................................... 21

5.2

Vývoj lesního hospodářství .................................................................... 21

Ochrana přírody v zájmové oblasti ................................................................ 23 6.1

Historie ochrany přírody......................................................................... 23

6.2

Přírodní park Novohradské hory ............................................................. 23

6.3

Natura 2000 ........................................................................................... 24

6.3.1

Evropsky významné lokality ........................................................... 24

6.3.1.1 Pohoří na Šumavě (kód CZ0310057) ...........................................24

6.3.1.2 Ţofínský prales – Pivonické skály (kód CZ0310163) ................... 24 6.3.1.3 Přesličkový rybník (kód CZ0313117) ..........................................24 6.3.1.4 Veverský potok (kód CZ0313137)............................................... 24 6.3.1.5 Horní Malše (kód CZ0314022) .................................................... 25 6.3.2 6.4 7

8

9

10

Ptačí oblasti..................................................................................... 25

Maloplošná zvláště chráněná území........................................................ 25

Charakteristika vybraných území................................................................... 26 7.1

PP Myslivna ........................................................................................... 26

7.2

PP Pohořské rašeliniště ..........................................................................27

7.3

PR Rapotická březina ............................................................................. 28

7.4

PP Stodůlecký vrch ................................................................................ 29

7.5

PP Ulrichov............................................................................................ 30

7.6

PP U tří můstků ...................................................................................... 31

7.7

PP Úval Dolní Příbraní ...........................................................................32

Metodika a postup prací ................................................................................ 34 8.1

Metodika ................................................................................................ 34

8.2

Postup prací ........................................................................................... 36

Výsledky hodnocení ...................................................................................... 37 9.1

PP Myslivna ........................................................................................... 37

9.2

PP Pohořské rašeliniště ..........................................................................42

9.3

PR Rapotická březina ............................................................................. 48

9.4

PP Stodůlecký vrch ................................................................................ 53

9.5

PP U tří můstků ...................................................................................... 58

9.6

PP Ulrichov............................................................................................ 63

9.7

PP Úval Dolní Příbraní ...........................................................................68

Shrnutí výsledků ........................................................................................... 75

11

10.1

Shrnutí výsledků hodnocení současného stavu ........................................ 75

10.2

Shrnutí výsledků péče ............................................................................ 76

Diskuze ......................................................................................................... 77 11.1

Srovnání výsledků hodnocení MZCHÚ Novohradských hor s výsledky

hodnocení dalších oblastí ......................................................................................... 77 12

Závěr ............................................................................................................. 81

13

Summary....................................................................................................... 82

14

Literatura a pouţité zdroje ............................................................................. 83

Použité zkratky AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod LVS – lesní vegetační stupeň MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace PLO – přírodní lesní oblast PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Poznámka Všechny fotografie obsaţené v této práci byly pořízeny autorem.

1 Úvod Novohradské hory jsou díky své minulosti a poloze mimořádně zachovalou oblastí. Toto svérázné pohoří na samém jiţním okraji Jihočeského kraje bylo díky poloze v pohraničním pásmu a odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce dlouhá léta uchráněno před výraznějšími negativními zásahy člověka, díky čemuţ se nejen zachoval, ale také dotvořil jeho typický ráz. V souvislosti s ochranou přírody se však mnohým vybaví události ještě starší a to vyhlášení dvou našich nejstarších rezervací, Ţofínského pralesa a Hojné vody roku 1838 Georgem Augustinem hrabětem de Longueval-Buquoy. Tyto dvě rezervace jsou v současnosti podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny maloplošným zvláště chráněným územím (dále jen „MZCHÚ“) a to konkrétně kategorií národní přírodní rezervace a národní přírodní památka. Vedle a také trochu ve stínu těchto dvou nejznámějších území dotváří mozaiku s kulturními porosty ještě téměř desítka dalších MZCHÚ a právě některá z těchto území jsou předmětem zájmu předkládané bakalářské práce. Dle zákona č. 114/92 sb. lze za zvláště chráněná vyhlásit území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Kategoriemi zvláště chráněných území jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, přičemţ maloplošnými jsou pouze poslední čtyři jmenované. V současnosti (k 1. 3. 2011) je vyhlášeno 2241 MZCHÚ, přičemţ jejich počet za posledních 20 let prudce stoupá (AOPK ČR, 2011). Většina údajů o jednotlivých územích pochází ještě z doby jejich vyhlášení, nebo z doby poslední obnovy plánů péče. Souhrnné a především aktuální informace o stavu a péči v jednotlivých územích prakticky neexistují, z tohoto důvodu vznikla „Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích“ (Svátek et Buček, 2005) na základě které je vyhotovena tato práce.

10

2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce bylo rychlé zhodnocení současného stavu a péče ve vybraných maloplošných chráněných územích Novohradských hor.

11

3 Výběr území Pro hodnocení bylo v souladu s rozsahem práce vybráno sedm zvláště chráněných území v Novohradských horách, jejichţ hlavním, nebo alespoň převaţujícím předmětem ochrany jsou lesní společenstva. Šest z vybraných území leţí přímo v PLO 14 Novohradské hory, jedno území leţí v těsném sousedství, v PLO 12 Předhůří Šumavy a Novohradských hor. Cílem výběru bylo zhodnotit soubor všech „lesních“ rezervací kategorie přírodní památka a přírodní rezervace v dané lokalitě. Celková rozloha vybraných území je 160,22 ha (výměry z plánů péče).

V následující tabulce jsou uvedena vybraná chráněná území spolu se základními údaji. Následuje situační mapka s vyobrazením vybraných MZCHÚ. Tab. 1: Přehled vybraných MZCHÚ(AOPK ČR, 2011) Kód Název Rozloha (ha) 1562 PP Myslivna 14,56 581 PP Pohořské rašeliniště 41,06 2227 PR Rapotická březina 14,72 1561 PP Stodůlecký vrch 50,07 1283 PP U tří můstků 8,57 1560 PP Ulrichov 9,24 1563 PP Úval Dolní Příbraní 22,00

12

Rok vyhl. 1992 1973 2002 1992 1990 1992 1992

Platnost plánu péče 2004 - 2013 2004 - 2013 2004 - 2013 2004 - 2013 2004 - 2013 2004 - 2013 2006 - 2016

Obr. 1: Přehledová mapa vybraných území (ÚHÚL, 2011)

13

4 Charakteristika přírodních podmínek Novohradských hor 4.1 Poloha a vymezení oblasti Zájmová oblast této práce, tedy Novohradské hory se nachází v jednom z nejjiţnějších cípů Jihočeského kraje a zároveň i celé české republiky. Hranice Novohradských hor jakoţto geomorfologického celku jsou na našem území z části určeny státní hranicí s Rakouskem, zbytek hranic pak probíhá od západu k východu přibliţně obcemi Cetviny, Malonty, Benešov nad Černou, Chlupatá ves, Dlouhá Stropnice a hraničním přechodem Nové Hrady. (CENIA, 2011) Ze správního hlediska tato oblast spadá pod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny a Kaplice. Nejvyšším bodem je vrchol hory Kamenec (1072 m n. m.). (CENIA, 2011)

4.2 Geomorfologie a geologie 4.2.1 Geomorfologie Novohradské hory mají z geomorfologického hlediska následující členění: systém: Hercynský provincie: Česká vysočina subprovincie: Šumavská soustava oblast: Šumavská hornatina celek: Novohradské hory podcelek: Pohořská hornatina okrsek: Leopoldovská vrchovina okrsek: Ţofínská hornatina okrsek: Pohořská kotlina podcelek: Jedlická vrchovina okrsek: Skalecká vrchovina okrsek: Holá hora (CENIA, 2011) Větší část celku Novohradských hor leţí v Rakousku a nese název Weinsberger Wald. Nejvyšší horou na rakouské straně je Viehberg (1112 m n.m.). Hranice geomor14

fologicky vymezeného celku Novohradské hory se prakticky kryje s hranicí přírodní lesní oblasti 14. Výjimkou je například jihozápadní část území poblíţ obce Cetviny,ve které se nachází jedno z hodnocených území a která geomorfologicky patří do Novohradských hor, z hlediska PLO je však jiţ zařazena do PLO 12, tedy předhůří Šumavy a Novohradských hor. (ÚHÚL, 2000) 4.2.2 Geologie 4.2.2.1 Kristalinikum moldanubika Cordieritické ruly a nebulitické migmatity: jsou součástí pláště, tvořeného metamorfovanými horninami. Vytvářejí převáţně plošší bázi Novohradských hor na linii, tvořené spojnicí obcí Šejby - Hojná Voda - Černé Údolí - Luţnice - Pohorská Ves - Bělá - Bukovsko. Úzkým pás rul a migmatitů se táhne ještě jiţně od obcí Dobrá Voda - Konratice - Benešov n/Č. Zvětráváním rul a migmatitů vznikají poměrně kyselé, ţivinami špatně zásobené půdy s náchylností k uléhavosti. (ÚHÚL, 2000) 4.2.2.2 Moldanubický pluton Biotický granodiorit: je nejrozšířenější horninou oblasti. Zaujímá část území jiţně od Ţofína, Terčího Dvora, Jeleního vrchu a Bukovska a dále pak tvoří ostrov kolem Vysoké a úzký pruh jiţně od Dobré Vody - Benešova n/Č. Jedná se o středně zrnitý porfyricky granodiorit který vytváří hluboké hlinitopísčité půdy dobře zásobené ţivinami. V úzkém pruhu u Janovy Vsi zasahuje do území také Biotitický granodiorit a křemenný diorit, středně zrnitý, zčásti porfyrický (freistadského typu). Na Jelením hřbetu se pak objevuje i Dvojslídný granit aţ granodiorit. Tyto horniny tvoří půdy o něco chudší. (ÚHÚL, 2000) 4.2.2.3 Kvarterní uloţeniny Hlavními prvky kvarterních uloţenin jsou především svahové sedimenty v podobě kamenných moří, nebo písčitohlinitých aţ hlinitých svahovin. Dále pak sedimenty deluviálně-fluviální a aluviální vzniklé v návaznosti na tvořivou činnost vody a v neposlední

15

řadě organogenní sedimenty tvořící vrchovištní a přechodné rašeliny zejména v okolí Pohoří na Šumavě. (ÚHÚL, 2000)

4.3 Podnebí Novohradské hory spadají do chladné klimatické oblasti CH 7 (Culek et al., 1995). Dle OPRL (ÚHÚL, 2000) spadají do oblasti chladné – C, okrsek C 1 – mírně chladný, charakteristický průměrnou červencovou teplotou 12 – 15 ºC. Průměrné teploty se v bioregionu pohybují kolem 5°C a méně (Culek et al., 1995). Následující tabulka uvádí průměr z měření teplot na meteorologické stanici v Pohoří na Šumavě z let 1901 – 1950 (ÚHÚL, 2000). Tab. 2: Průměrné teploty (°C) z let 1901-1950 (ÚHÚL, 2000) Stanice

Nadm. Výška

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

Pohoří n.Š.

838

-4,3

-4,5

-0,4

3,4

8,3

11,8

13,6

12,6

9,3

4,5

-0,3

-3,1

4,3

Roční úhrn sráţek se v Novohradských horách pohybuje od 750 mm na úpatích po 950 mm v nejvyšších polohách. Od dubna do konce září spadne 67% ročního úhrnu sráţek. Sněhová pokrývka leţí v nejchladnějších částech v průměru 136 dnů v roce. Tab. 3: Průměrné úhrny srážek (mm) v letech 1876 – 1950 (ÚHÚL, 2000) Stanice

Nadm. Výška

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

Bělá

683

36

35

40

59

95

100

127

110

71

51

40

47

813

Benešov

668

35

32

43

57

85

109

122

92

71

49

37

38

765

Dobrá Voda

695

37

39

44

63

95

99

119

96

74

54

40

42

802

Pohoří na Šumavě

838

50

48

55

65

90

118

141

125

86

63

52

55

948

Ţofín

749

47

44

52

69

95

119

135

110

79

65

49

53

917

Zájmová oblast patří mezi největrnější oblasti jiţních Čech. Na jaře vane vítr nejčastěji od severozápadu. Ještě červenci převaţuje severozápadní proudění, které se postupně mění na západní, na podzim aţ jihozápadní. Jihozápadní proudění větru bývá na podzim přerušováno jihovýchodním kontinentálním prouděním. Rovněţ v zimě

16

převaţuje jihozápadní proudění. Největrnější měsíc roku je únor. Vichřice se vyskytují především v chladné roční době a jsou převáţně západních směrů (SZ, Z, JZ). (ÚHÚL, 2000 )

4.4 Hydrografické poměry V jiţní části Novohradských hor na státní hranici mezi Kamencem a Stodůleckým vrchem se nachází hranice rozvodí Vltavy a Dunaje, tedy úmoří Severního a Černého moře. Hlavní část území patří do povodí Vltavy, konkrétně jejího pravostranného přítoku Malše. Malše pramení v Rakousku pod vrcholem Viehberg a tvoří v délce asi pěti kilometrů státní hranici s Rakouskem. Oblast Novohradských hor opouští u obce Dolní Dvořiště. Mezi další řeky protékající územím Novohradských hor patří Luţnice, která pramení v Rakousku poblíţ Pohoří na Šumavě a protéká východně od Myslivny. V Rakousku pramení také řeky Stropnice a Černá, které protékají zájmovým územím a jsou pravostrannými přítoky řeky Malše. Významnou vodotečí je také Pohořský potok, který odvádí vodu z většiny hodnocených území. V zájmovém území se nachází několik menších vodních nádrţí, které vznikly v souvislosti s plavením dříví. (ÚHÚL, 2000) Novohradské hory byly prohlášeny za Chráněnou oblast přirozené akumulace vod. CHOPAV Novohradské hory byla schválena nařízením vlády ČSR č.10/1979 Sb. ze dne 10. ledna 1979. Hranice CHOPAV probíhají po hranici Nové Hrady - Údolí u Nových Hradů - Svarišov - Rychnov u Nových Hradů - Benešov nad Černou - Kaplice - Naţidla - Dolní Dvořiště. Do CHOPAV spadá tedy i celá PLO 14. (ÚHÚL, 2000)

4.5 Pedologie Celé území je charakteristické chudými půdami. Ve vyšších polohách převaţují kambizemní podzoly s přechody do distrických kambizemí i organozemních glejů a organozemí na prameništích a rašeliništích. Na okrajových svazích pohoří převaţují districké kambizemě, na stanovištích ovlivněných vodou kyselé pseudoglejové kambizemě. Poměrně velké plochy zaujímají litozemě. (Culek et al, 1995)

17

Z následující tabulky vyplývá, ţe v Novohradských horách převaţují půdy typické pro kyselá stanoviště, především kambizem, ve vyšších polohách kryptopodzol a na stanovištích ovlivněných vodou přechodové typy, jejichţ zástupcem je nejčastěji se objevující kambizem pseudoglejová. Za zmínku stojí také poměrně vysoké zastoupení organozemí. Vhledem k tomu, ţe tyto údaje jsou odvozeny od zastoupení jednotlivých souborů lesních typů mohou se od reálného stavu lišit. Do celkového stavu tak nejsou navíc zahrnuty nelesní pozemky. Tab. 4: Procentické zastoupení jednotlivých půdních typů (ÚHÚL, 2000)

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Půdní typ Regozem Ranker Kambizem oligotrofní Kambizem mezotrofní Kambizem pseudoglejová Kambizem rankerová Kryptopodzol oligotrofní Kryptopodzol mezotrofní Kryptopodzol rankerový Kryptopodzol oglejený Pseudoglej Glej typický Fluvizem Organozem

zast. 0,4 % 4,5 % 3,7 % 0,3 % 29,4 % 0,9 % 18,6 % 8,3 % 13,4 % 4,4 % 8,1 % 4,8 % 0,2 % 3,0 %

4.6 Flóra a fauna Z hlediska fytogeografického členění patří Novohradské hory do fytogeografického okrsku 89 (CENIA, 2011). Z hlediska členění biogeografického je tato oblast zařazena orefytika, bioregionu Novohradského (1.63) (Culek et al., 1995). Hranice území je přibliţně shodná s dolní hranicí výskytu květnatých bučin. V nejvyšších partiích jsou vyvinuty horské bučiny. Charakteristickými biotopy jsou podmáčené smrčiny, hojné zejména v centrální části pohoří. V této oblasti se rovněţ objevují malá vrchoviště. Zachována zůstala také společenstva suťových lesů. Významný je výskyt společenstev pramenišť a luhů.

18

(Culek et al., 1995) Novohradské hory jsou územím s největším kvalitativním a kvantitativním počtem druhů alpského migrantu v ČR a výrazně tak obohacují středoevropskou horskou flóru. K charakteristickým alpským druhům náleţí dřípatka horská (Soldanella montana), pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus), pryskyřník omějolistý (Ranunculus aconitifolius), kýchavice bílá (Veratrum album), olšička zelená (Duschekia alnobetula), vrba velkolistá (Salix appendiculata), řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia) a vzácně šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Ostatní floru zastupuje například podbělice alpská (Homogyne alpina), sedmikvítek evropský (Trientalis europea) a mléčivec alpský (Cicerbita alpina). (Culek et al., 1995) V Novohradských horách je zastoupena fauna hercynských lesů, podobná bioregionu Šumavskému, avšak druhově chudší. Mezi nejvýznamnější druhy patří vydra říční (Lutra lutra), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a další. (Culek et al., 1995) Další druhy rostlin a ţivočichů, včetně stupně jejich ochrany jsou vyjmenovány v popisech a hodnoceních jednotlivých území.

4.7 Vegetační poměry, lesní hospodářství Většinu zájmového území (81,2%) pokrývá 6. smrkobukový LVS. V okrajových částech, především mezi obcemi Malonty, Bělá a Bukovsko je v menší míře (6,7%) zastoupen také 5. jedlobukový LVS. Další lesní vegetační stupně se vyskytují pouze jako azonální. Na vrchovišti Stodůlecký vrch se vyskytuje 0. a 9., tedy azonální borový a klečový LVS. Na chladných inverzních polohách vázaných na vodou ovlivněné půdy je vyvinut také 7. a 8. tedy bukosmrkový a smrkový LVS. Největší souvislou plochu tyto LVS vytváří v okolí Pohoří na Šumavě a jejich zastoupení je 11,9%. PP Myslivna, PR Rapotická březina a PP Ulrichov se nachází v 6. LVS. PP Úval Dolní Příbraní se nachází v 5. LVS. PP Pohořské rašeliniště, PP U tří můstků a PP Stodůlecký vrch se nachází převáţně v 7. LVS. (ÚHÚL, 2011)

19

Obr 2: Mapa lvs oblasti (ÚHÚL, 2011) Popisované území leţí převáţně v PLO 14 Novohradské hory západní část, ve které leţí PP Úval Dolní Příbrání se nachází PLO 12 Předhůří Šumavy a Novohradských hor. Z hlediska zastoupení dřevin v PLO 14 naprosto převaţuje smrk, který je zastoupen 83,4%, dalšími výrazněji zastoupenými dřevinami jsou borovice (6,1%) a buk (5,9%), dále se objevuje jedle (1,1%), Modřín (0,8%) a olše šedá (0,7%). (ÚHÚL, 2000)

20

5 Historický vývoj lesů od středověku 5.1 Vývoj vlastnických poměrů Majetky v sousedství Novohradských hor náleţely ve 12. století k panství Vitorazskému a byly v lénu pánů z Kueringu. Ve 13. století přechází majetek do rukou Vítkovců, od kterých jej v roce 1359 získávají Roţmberkové. Panství Nové Hrady bylo v drţení Roţmberků aţ do roku 1611, kdy tento rod úmrtím Petra Voka vymírá. Silně zadluţené panství připadlo Janu Jiřímu ze Švamberku, který je postoupil v r.1615 svému synovi Petrovi ze Švamberka. Ten se roku 1618 zúčastnil povstání proti Habsburkům, a proto mu byly Nové Hrady i ostatními velkostatky královskou komorou zabrány. Darovací listinou ze 6.2.1620 přechází majetek do rukou rodu Buquoyů. Na základě záborového zákona č.215/19 Sb. z r.1919 přechází část Novohradského panství pod státní správu. Zbývající lesy, spolu s drobnými majetky soukromých vlastníků byly zkonfiskovány na základě dekretu presidenta republiky č. 12/45 Sb. a převzaty podnikem Státní lesy a statky. Obecní, církevní a soukromé lesy byly postupně předávány do státní správy, takţe do roku 1990 byla jiţ celá oblast ve státní správě. Po vydání restitučních zákonů byly oprávněným vlastníkům postupně vydávány jejich lesní pozemky, i přesto zůstává většina lesů zájmové oblasti ve státní správě. (ÚHÚL, 2000)

5.2 Vývoj lesního hospodářství Počátky kolonizace Novohradských hor spadají do 13. století. V této době vznikají osady (Chlupatá Ves), Ottenschlag (Dluhoště), Zirnetschlag (Bělá), Uretschlag (Meziříčí) a další. Osídlenci nachází obţivu ve výrobě drobných výrobků ze dřeva, dřeváků, talířů atd. V roce 1553 byla zaloţena první sklárna ve Vilémově hoře (Wilhelmsberg) u Hojné Vody. O století později vznikají sklárny na Pohoří a v Luţnici. Kolem poloviny 18. století se objevují první pokusy o těţební úpravu a zpeněţení dříví. Ty však často ztroskotávají na špatné dopravní dostupnosti této oblasti. Do druhé poloviny 18. století spadá další vlna kolonizace. Byla zaloţena celá řada skláren, zároveň vzniká první kolonie lesních dělníků Leopoldov. Hlavním odběratelem dříví v oblasti se stávají sklárny, které ale těţí dříví ve svém nejbliţším okolí, navíc jsou jediným odběratelem a tak diktují ceny. Z roku 1768 pochází první zmínka o plavení dříví. K systematickému plavení dochází ale aţ po roce 1783 po úpravě toků, plavilo se měkké i tvrdé palivové dříví a to 21

do Českých Budějovic. Z r. 1768 pochází instrukce lesního úřadu a lesní a myslivecký řád, který je na svou dobu velice pokrokový a zmiňuje potřebu pěstování porostů, jejich zakládání i následnou péči. Ze dne 4. 9. 1788 pochází reskript majitele panství o hospodaření, který navazuje na ustanovení před 20 lety vydané instrukce lesního úřadu a doplňuje ji. Ukládá zvýšení výnosu, péči o zalesnění, zakládání skladů dříví, zřízení luštíren, které se mají zaměřit na sběr semen, hlavně smrku. Dále nařizuje síje olše a břízy a vnášení borovice. V roce 1803 se objevuje zmínka o introdukci modřínu, bylo dovezeno 200 liber modřínového osiva z Tyrolska a rozděleno mezi lesníky jednotlivých úseků. Velké holiny v okolí skláren a splavných vodotečí vyvolaly potřebu umělé obnovy, ta probíhala zejména síjí smrku, pěstovány byly také sazenice, jak smrku, tak i listnáčů. Vyuţívána byla také borovice černá a modřín. Zlepšené podmínky odbytu si vyţádaly regulaci těţeb a s ní spojenou taxaci porostů, která proběhla v letech 1845 – 1849. V druhé polovině devatenáctého století byla vybudována řada pil (Jakule, Sv. Gabriela), kromě toho došlo k výraznému zlepšení zpřístupnění lesů. Při exkurzi České lesnické jednoty do Novohradských hor v roce 1874 bylo zjištěno, ţe rozsáhlé smrkové porosty vzniklé řazením velkých holin vedle sebe jsou značně nestabilní a na mnoha místech jiţ rozvrácené větrem. Byl doporučen porostní způsob hospodaření a jiţ při další exkurzi ČLJ v roce 1885 byla pozorována změna k lepšímu. Na začátku 20. století dochází ke sníţení podílu listnáčů aţ na 0,7 %. Aţ do roku 1945 se hospodaří převáţně pasečným způsobem. Po druhé světové válce je úsilí zaměřeno na zpracování kalamitního dříví a zalesnění rozsáhlých holin. Situace je ztíţena chybějící pracovní silou po odsunu německého obyvatelstva. V druhé polovině dvacátého století se v Novohradských horách hospodaří jiţ převáţně podrostním způsobem a dochází k zalesňování nelesních půd. Hospodaření v Novohradských horách bylo silně poznamenáno vysokým stavem jelení zvěře, v jehoţ důsledku docházelo ke značným škodám loupáním, ohryzem a okusem. (ÚHÚL, 2000)

22

6 Ochrana přírody v zájmové oblasti 6.1 Historie ochrany přírody První snahy majitelů některých velkostatků o ochranu lesů a některých druhů zvěře se v regionu se datují jiţ od 16. Století. Soustavněji je pak ochrana lesů řešena v podobě řádů a instrukcí vydávaných pro jednotlivá panství (viz předchozí kapitola). Později dochází k zákonným úpravám, které se týkají celých Čech (1754, 1852). Předmětem zvláštních předpisů se zemskou působností se postupně stává také ochrana ptactva, lovné zvěře, vodních zdrojů atd. (Albrecht et al., 2003) Za nejvýznamnější událost z hlediska ochrany přírody v této oblasti, ale i v Evropě lze povaţovat vyhlášení ochrany nad zbytkem pralesa, dnes chráněného v národní přírodní rezervaci Ţofínský prales. Rezervaci zaloţil svým dopisem datovaným 28. Srpna 1838 Georg Augustin hrabě de Longueval-Buquoy a jedná se tedy o nejstarší chráněné území v České republice. O měsíc později byla zaloţena menší rezervace poblíţ Hojné vody, dnes národní přírodní památka Hojná voda. V roce 1949 byla vyhlášena národní přírodní památka Terčino údolí, kterou následuje přírodní památka Pohořské rašeliniště vyhlášená v roce 1973. Nejvíce chráněných území bylo však vyhlášeno po roce 1990 a to 8. Celkem se v současnosti na území Novohradských Hor nachází 11 MZCHÚ. (Albrecht et al., 2003)

6.2 Přírodní park Novohradské hory Přírodní park Novohradské hory byl vyhlášen v roce 1999 Nařízeními Okresních úřadů v Českém Krumlově a Českých Budějovicích (Albrecht et al., 2003). V roce 2003 došlo k novému vymezení přírodního parku Nařízením Jihočeského kraje č.2/2003, ve kterém se mimo jiné uvádí jako poslání přírodního parku ochrana krajinného rázu území s významnou přírodní, estetickou a historickou hodnotou, s harmonicky utvářenou horskou a podhorskou krajinou a vysokým stupněm zachovalosti přírodního prostředí. Rozloha přírodního parku je 238,2 km2 (Albrech et al., 2003).

23

6.3 Natura 2000 6.3.1 Evropsky významné lokality 6.3.1.1 Pohoří na Šumavě (kód CZ0310057) Rozloha lokality činí 156,88 ha. Nachází se v jiţní části zájmové oblasti v okolí zaniklé obce Pohoří na Šumavě. Mezi naturové biotopy, které jsou v této lokalitě předmětem ochrany patří: 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podloţích v horských oblastech, 7110 Aktivní vrchoviště, 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště, 91D0 Rašelinný les a 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea). V této lokalitě se nachází hodnocená území: Stodůlecký vrch, Pohořské rašeliniště a U tří můstků. (Natura 2000, 2011) 6.3.1.2 Ţofínský prales – Pivonické skály (kód CZ0310163) Rozloha lokality činí 416,86 ha. Nachází se východně od obce Pohorská Ves. Mezi naturové biotopy, které jsou v této lokalitě předmětem ochrany patří: 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum, 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum a 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea). Součástí této lokality NPR Ţofínský prales. (Natura 2000, 2011) 6.3.1.3 Přesličkový rybník (kód CZ0313117) Rozloha lokality činí 8,44 ha. Jedná se o dva rybníky na bezejmenném potoce jihovýchodně od Nových Hradů. Lokalita je významná z hlediska výskytu vzácného a ohroţeného druhu váţky - Leucorrhinia pectoralis, spolu s dalšími pozoruhodnějšími druhy této skupiny. Lokalita má také status PP. (Natura 2000, 2011) 6.3.1.4 Veverský potok (kód CZ0313137) Rozloha lokality činí 2,01 ha. Předmětem ochrany je asi pětikilometrový úsek Veverského potoka jiţně od Nových hradů, který je vhodným biotopem pro mihuli potoční (Lampetra planeri). (Natura 2000, 2011)

24

6.3.1.5 Horní Malše (kód CZ0314022) Rozloha lokality činí 1609,02 ha. Lokalitu tvoří asi čtyřicetikilometrový úsek řeky Malše od místa, kde přitéká do České republiky aţ po Kaplici. Součástí lokality je také česká část povodí Malše od obce Cetviny vytvářející pás podél česko-rakouské hranice. Mezi naturové biotopy, které jsou v této lokalitě předmětem ochrany patří: 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum a 91E0 Smíšené jasanovo-olšové luţní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Lokalita je významná také z důvodu výskytu Perlorodky říční (Margaritana margaritifera). Součástí této lokality jsou hodnocená území PP Úval Dolní Příbraní a PP Ulrichov. (Natura 2000, 2011) 6.3.2 Ptačí oblasti Značnou část rozlohy zájmového území zabírá Ptačí oblast Novohradské hory (kód CZ0311039). Její rozloha je 9052,5 ha. Tato oblast je jednou z lokalit s nejhojnějším výskytem jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), kteří jsou zde předmětem ochrany. Lokalita je významná také pro další druhy ptáků vyjmenovaných v příloze I (směrnice Rady 79/409EHS ze dne 2. Dubna 1979 o ochraně volně ţijících ptáků), zejména čápa černého (Ciconia nigra), chřástala polního (Crex crex), tetřívka obecného (Tetrao tetrix), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), sýce rousného (Aegolius funereus), ţlunu šedou (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Kromě těchto celoevropsky významných druhů se zde vyskytuje řada druhů v ČR zvláště chráněných, např. kos horský (Turdus torquatus), holub doupňák (Columba oenas) a další. Všechna hodnocená území leţí v této oblasti. (Zasadil, 2006)

6.4

Maloplošná zvláště chráněná území

V Novohradských horách se nachází 11 MZCHÚ. V kategoriích NPR, NPP a PR je po jednom území, v kategorii PP je území 8 (AOPK ČR, 2011). Celková plocha všech MZCHÚ je 352,84 ha (AOPK ČR, 2011). Následující graf zobrazuje plošné zastoupení jednotlivých kategorií MZCHÚ.

25

výměra PP výměra PR výměra NPP výměra NPR

Obr. 3: Podíl výměry jednotlivých kategorií MZCHÚ (AOPK ČR, 2011)

7 Charakteristika vybraných území 7.1 PP Myslivna Přírodní památka Myslivna se nachází 5 km jihovýchodně od obce Pohorská Ves, má rozlohu 14,56 ha a leţí na severozápadním svahu stejnojmenné hory (1040 m n. m.), přibliţně 100 metrů pod jejím vrcholem. Území se nachází v rozpětí nadmořských výšek 942-1020 m n. m. Z hlediska členění geomorfologického celku Novohradské hory patří území do podcelku Pohořská hornatina a okrsku Ţofínská hornatina (CENIA, 2011). Podloţí je budováno středně zrnitou porfyrickou botickou ţulou weinsberského typu a tvoří na většině plochy rozvlečenou balvanitou suť. Převaţujícím půdním typem je zde kambizem typická kyselá s přechody ke kambyzemnímu rankeru a kambizemnímu podzolu. (Albrecht et al., 2003) Z hlediska vegetace převládají květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), které na extrémně balvanitém terénu přecházejí ve vysokobylinné klenové bučiny (Aceri-fagetum) a na méně svaţitém hřbetu v acidofilní smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Mezi druhy typické pro tato stanoviště patří například kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bullbifera), svízel vonný (Galium odoratum), Baţanka vytrvalá (Mercurialis perennis), třitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), podbělice alpská (Homogyne alpi-

26

na), řeřišnice hořká (Cardamine amara) a další. Dle plánu péče (Bílek et al., 2003) se zde vyskytují také ohroţená (vyhl. 395/92 Sb.) dřípatka horská (Soldanella montana). (Albrecht et al., 2003) Při inventarizačním průzkumu motýlů (Šumpich, 2009) byl potvrzen výskyt 273 druhů motýlů. Ze zvláště chráněných druhů ţivočichů (vyhl. 395/92 Sb.) se zde vyskytují silně ohroţení holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva) (Bílek et al., 2003). Nejrozšířenějším lesním typem je dle mapy v příloze plánu péče (Bílek et al., 2003) 6A6, následovaný 6V7, 6S2 a okrajově do území zasahuje také 5J3. V porostech převaţuje buk lesní s příměsí smrku ztepilého, javoru klenu a vzácně vtroušenou jedlí bělokorou a jilmem horským (Albrecht et al., 2003).

7.2 PP Pohořské rašeliniště Přírodní památka Pohořské rašeliniště se nachází přibliţně 1,5 km severozápadně od bývalé obce Pohoří na Šumavě v údolí Pohořského potoka. Leţí poblíţ silnice vedoucí z Pohoří na Šumavě do Leopoldova v nadmořské výšce 893-912 m n. m a má rozlohu 41,06 ha. Z hlediska členění geomorfologického celku Novohradské hory patří území do podcelku Pohořská hornatina, jeho východní část patří do okrsku Pohořská kotlina, část západní do okrsku Ţofínská hornatina (CENIA, 2011). Podloţí tvoří středně zrnitá porfyrická biotitická ţula weinsberského typu, pokrytá deluviálními sedimenty, na většině plochy navíc překrytá loţiskem rašeliny o mocnosti aţ 2,7 m. Z půd zde převaţuje organozem a glej organozemní. (Albrecht et al., 2003) Z hlediska vegetace převaţuje komplex podmáčených rohozcových smrčin (Mastygobrio-Piceetum) a zakrslých rašelinných smrčin (Sphagno-Piceetum), které tvoří mozaiku s kulturními porosty smrku na nepodmáčených stanovištích. Ve východní části území se nachází menší vrchovištní rašeliniště s rašelinnými klečovými porosty (Sphango-Pinetum mughi). Do území patří také plochy horských luk a pastvin se společenstvy svazů Caricion fuscale, Violion caniae a Polygono-Trisetion. Mezi rostlinné druhy typické pro toto území patří například borůvka černá (Vaccinium myrtilus), sedmikvítek evropský (Trientalis europea), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) a další. 27

Z druhů rostlin chráněných podle vyhlášky 395/92 Sb. se zde podle plánu péče (Bílek et al., 2003) vyskytují ohroţená dřípatka horská (Soldanella montana), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Během mykologického průzkumu (2003) zde byly zjištěny např. bělochoroš fialovějící (Tyromyces mollis) a šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoalbus). (Albrecht et al., 2003) Ze zoologického hlediska je území významné především výskytem vzácnějších druhů hmyzu. Mezi nejvýznamnější patří střevlíčci Pterostichus illigeri a P. pumilio. Z ptačích druhů se zde vyskytují druhy typické pro smrčiny, např. králícěk obecný (Regulus regulus), Sýkora úhelníček (Parus ater) a střízlík obecný (Troglodytes troglodytes). (Albrecht et al., 2003) Dle typologické mapy v příloze plánu péče (Bílek et al., 2003) jsou hojně zastoupeny lesní typy z rašelinné řady (7R2,8R1,9R2) okrajově do území zasahují typy z řady obohacené vodu a oglejené (7O1,6V4). V porostech naprosto převaţuje smrk ztepilý, místy je vtroušena jedle bělokorá a buk lesní, na vrchovišti se objevuje borovice lesní a kleč (Albrecht et al., 2003).

7.3 PR Rapotická březina Přírodní rezervace Rapotická březina se nachází přibliţně jeden klinometr západně od obce Pohorská Ves. Rezervace leţí v těsné blízkosti silnice vedoucí z obce Malonty do Pohorské vsi v nadmořské výšce 720-760 m n. m. a má rozlohu 14,72 ha (Bílek et al., 2004). Z hlediska členění geomorfologického celku Novohradské Hory patří do podcelku Pohořská hornatina a okrsku Leopoldovská vrchovina (CENIA, 2011). Z geologického hlediska se rezervace nachází na přechodu jednotvárné série moldanubika (svorové ruly, pararuly aţ migmatity) a ţulového podkladu (CENIA, 2011). Z hlediska vegetace zaujímají převáţnou část plochy rašelinné březiny náleţící do svazu Betulion pubescentis (Albrecht, 1986). Dalšími výrazně zastoupenými společenstvy jsou potoční olšový luh náleţící do podsvazu Alnenion glutinoso incanae, rašelinné křovinné vrbiny svazu salicion cinereae, vysokobylinné mokřadní porosty blíţící se asociaci Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum a rašelinná luční společenstva svazu Caricion fuscae (Albrecht, 1986). Mezi rostlinné druhy uvedené v plánu péče (Bílek et al., 28

2003) patří kozlík dvoudomý (Valeriana Dioica), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), starček potoční (Senecio rivularis), ostřice prosová (Carex panicea), psineček psí (Agrostis canina) vrbovka bahenní (Epilobium palustre) a další. Plán péče (Bílek et al., 2003) uvádí jeden druh chráněný podle vyhlášky 395/92 Sb. a to ohroţenou vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata). Ţádné ţivočišné druhy nejsou ve výše zmíněném plánu péče uvedeny. Z typologické mapy v příloze plánu péče vyplývá, ţe plošně jsou nejvíce zastoupeny lesní typy 6O1 a 7G1. V porostech je nejvíce zastoupena bříza pýřitá, dále je přimíšena olše lepkavá, vrba ušatá a popelavá a na stanovištích neovlivněných vodou také smrk ztepilý, buk lesní, javor klen a borovice lesní.

7.4 PP Stodůlecký vrch Přírodní památka Stodůlecký vrch se nachází při státní hranici s Rakouskem přibliţně 2 km jiţně od zaniklé obce Pohoří na Šumavě. Území leţí v pramenné oblasti Pohořského potoka, na k severu ukloněném mírném svahu v nadmořské výšce 924-973 m n. m. Rozloha chráněného území je 50,07 ha. Z hlediska geomorfologického členění celku Novohradské hory patří území do podcelku Pohořská hornatina a okrsku Ţofínská hornatina (CENIA, 2011). Z hlediska geologického je podklad tvořen středně zrnitou porfyrickou biotitickou ţulou weinsberského typu, překrytou v okolí vodotečí deluviofluviálními hlinitými písky. Více neţ polovinu území pokrývá loţisko rašeliny místy mocné aţ 3 m. Půdními typy jsou zde především organozem, glej organozemní a glej typický. (Albrecht et al., 2003) Jádro chráněného území tvoří rozsáhlý porost rašelinného boru (Vaccinio uliginosiPinetum sylvestris), stromové patro je zde tvořeno nízkým tyfózním typem borovice lesní. Uprostřed rašelinného boru a ve východní části rašeliniště se nachází malé enklávy vrchovištních klečových porostů (Pino rotundate-Shagnetum). Na plochách silně zavodněných je vyvinuto suchopýrorašeliníkové společenstvo (Eriophoro vaginamiSphagnetum recurvi). Na rašeliniště navazují kontaktní rašelinné smrčiny (Shagno piceetum), dále pokračují úzké lemy podmáčených rohozcových smrčin (MastigobryoPiceetum) a na okrajích území se objevují fragmenty vlhkých smilkových porostů (Nardo-Juncetum squarrosi). Zbytek chráněného území, převáţně na sušších stanovištích pokrývají smrkové kultury. Mezi rostlinné druhy vyskytující se v tomto území patří 29

například rojovník bahenní (Ledum palustre), který se zde nachází na nejvýše poloţeném stanovišti v ČR, dále jsou to suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), borůvka baţinná (Vaccinium uliginosum), černýš luční (Melampyrum pratense), smilka tuhá (Nardus stricta) a celá řada rašeliníků. Vyskytuje se zde také několik druhů rostlin chráněných podle vyhlášky 395/92 Sb. a to ohroţená klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), dřípatka horská (Soldanella montana), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) a prha arnika (Arnika montana). (Albrecht et al., 2003) Během entomologického průzkumu (Křivan, Jelínek, 2009) bylo na ploše chráněného území zjištěno 181 druhů hmyzu. Tímto průzkumem byl zjištěn výskyt několika druhů hmyzu chráněných podle vyhlášky 395/92 Sb. a to kriticky ohroţeného střevlíka Ménétriésova (Carabus menetriesi pacholei), silně ohroţeného ţluťáska borůvkového (Colias palaeno) a ohroţeného zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta). Při ornitologickém průzkumu (Pykal, 1991) zde byl zjištěn silně ohroţený krahujec obecný (Accipiter nisus) vyskytuje se zde také silně ohroţený jeřábek lesní (Bonasa bonasia) (Albrecht et al., 2003) oba druhy jsou téţ chráněny vyhláškou 395/92 Sb. Z typologické mapy v příloze plánu péče (Bílek et al., 2003) vyplývá, ţe z hlediska plošného zastoupení zde převládají lesní typy z řady rašelinné (OR3, 9R2, 7R1, 7R2). V dřevinné skladbě převládá smrk ztepilý a borovice lesní, přimíšena je borovice kleč, vtroušen buk lesní, javor klen, bříza karpatská, topol osika a jedle bělokorá.

7.5 PP Ulrichov Přírodní památka Ulrichov se nachází na severovýchodním svahu bezejmenného vrchu v blízkosti zaniklé osady Ulrichov, necelý kilometr východně od hory Mrzenáč a přibliţně 2,5 km jiţně od osady Leopoldov. Území má rozlohu 9,24 ha a leţí v nadmořské výšce 875-940 m n. m. Z hlediska členění geomorfologického celku Novohradské hory území spadá do podcelku Pohořská hornatina a okrsku Ţofínská hornatina (CENIA, 2011). Horninový podklad je tvořen středně zrnitou porfyrickou biotitickou ţulou weinsberského typu. Ve vrcholové části je utvořeno několik mrazových srubů s rozvlečenou balvanitou sutí pod nimi. Nejčastějším půdním typem je zde kambizem typická kyselá s přechody ke kambizemi dystrické a kambizemnímu podzolu. (Albrecht et al., 2003)

30

Chráněné území pokrývá několikaetáţový přirozený porost květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentario eneaphylli-Fagetum), který na plochém hřbetu přechází k acidofilním smrkovým bučinám (Calamagrostio villosae-Fagetum). V důsledku silného zastínění má bylinný podrost nízkou pokryvnost. Vyskytují se v něm například pitulník horský (Galeobdolon montanum), lipnice hajní (Poa nemoralis), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kakost smrdutý (Geranium robectianum), svízel vonný (Galium odoratum), baţanka vytrvalá (Mercurialis perennis), bika lesní (Luzula silvatica), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a další. (Albrech et al., 2003) Z hlediska zoologického je území významné především výskytem několika druhů ptáků chráněných vyhláškou 395/92 Sb. jsou to silně ohroţení čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas) a kos horský (Turdus torquatus) (Bílek et al., 2003). V území ţije také chrobák Geotrupes stercorarius. Byly zde nalezeny dva druhy bedlobytek (Cordyla flaviceps a Cordyla semiflava) a tiplice Tipula signata, která indikuje přirozené bučiny (Albrech et al., 2003). Z typologické mapy v příloze plánu péče (Bílek et al., 2003) vyplývá, ţe z hlediska plošného zastoupení převaţuje lesní typ 6A6. Ve všech etáţích stromového patra převaţuje buk lesní, přimíšen je smrk ztepilý, jasan ztepilý, javor klen, javor mléč a bříza karpatská (Albrecht et al., 2003).

7.6

PP U tří můstků

Přírodní památka U tří můstků se nachází v údolí Pohořského potoka poblíţ Pohořského rybníka, 2 km severozápadně od zaniklé obce Pohoří na Šumavě v blízkosti silnice vedoucí do této obce. Území má rozlohu 8,57 ha a leţí v nadmořské výšce 895–912 m n. m. Z hlediska členění geomorfologického celku Novohradské hory území spadá do podcelku Pohořská hornatina a okrsků Ţofínská hornatina a Pohořská kotlina (CENIA, 2011). Podloţí je tvořeno středně zrnitou porfyrickou biotitickou ţulou weinsberského typu, která je prakticky na celé ploše území překryta aţ 1,5 m mocným loţiskem rašeliny. Půdy tvoří organozem a glej organozemní. (Albrecht et al., 2003) Vegetační kryt tvoří menší plochy zakrslých, místy značně rozvolněných rašelinných smrčin (Sphango-Piceetum), na které navazují podmáčené rohozcové smrčiny 31

(Mastigobryo-Piceetum). V okrajových částech jsou do chráněného území zahrnuty i smrčiny kulturního charakteru. Z rostlinných druhů se v tomto chráněném území vyskytují například bika lesní (Luzula silvatica), violka bahenní (Viola palustris), podbělice alpská (Homogyne alpina), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), černýš luční (Melampyrum pretense), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a ostřice chudokvětá (Carex pauciflora). V mechovém patře rašelinných smrčin převládá rašeliník (Sphanum). Z rostlin chráněných dle vyhlášky č 395/92 Sb. se zde vyskytují ohroţená plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), dřípatka horská (Soldanella montana), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a malá populace kýchavice bílé (Veratrum album). (Albrecht et al., 2003) Ze vzácnějších druhů ţivočichů se v území vyskytuje tiplice Tipula limbata a bedlobytky Bolitophila occlusa a Mycetophila bohemica. (Albrecht et al., 2003) Z typologické mapy v příloze plánu péče (Bílek et al., 2003) vyplývá, ţe z hlediska plošného zastoupení v území převládají lesní typy řady rašelinné (7R1, 7R2, 8R1). V porostech naprosto převládá smrk ztepilý, vtroušen je jeřáb ptačí, borovice lesní a bříza karpatská.

7.7

PP Úval Dolní Příbraní

Přírodní památka Úval Dolní Příbraní se nachází v údolí řeky Malše při státní hranici s Rakouskem přibliţně 0,7 km jihozápadně od zaniklé obce Dolní Příbraní a 3,5 km od obce Bělá. Území má rozlohu 22 ha a leţí v nadmořské výšce 748–810 m n. m. Z hlediska členění geomorfologického celku Novohradské hory náleţí území do podcelku Pohořská hornatina a okrsku Leopoldovská vrchovina (CENIA, 2011). Podloţí je tvořeno středně zrnitou porfyrickou biotitickou ţulou weinsberského typu, která je zčásti překryta deluviálními a deluviálně soliflukčními sedimenty a v nivě Malše fluviálními hlinitými písky. Půdním typem je zde kambizem districká a pseudoglejová, která na vodou neovliněných stanovištích přechází k podzolu kambizemnímu. V nivě pak glej organozemní a fluvizem glejová. (Albrecht et al., 2003)

32

Jádro chráněného území tvoří komplex prameništních smrkových olšin (PiceoAlnetum) a přípotočních podhorských olšin (Alnetum incanae), které lemují úzké pásy podmáčených smrčin (Mastigobryo-Piceetum, Equiseto-Picetum). V nivě Malše jsou vyvinuty porosty ostřicové, svazu Caricion fuscale, porosty ostřicovorašeliníkových oligotrofních společenstev (Sphango recurvi-Caricion canscentis) a porosty vysokobylinných trvale podmáčených stanovišť (Calthion). Z rostlinných druhů se v tomto území vyskytuje například blatouch bahenní (Caltha palustris), kapraď osténkatá (Driopteris carthusiana), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), starček potoční (Tephroseris crispa), ostřice prosová (Carex panicea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a hadí kořen větší (Bistorta major). Z rostlin chráněných podle vyhlášky 395/1992 Sb. se zde vyskytuje ohroţená klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kýchavice bílá pravá (Veratrum lobelianum), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), dřípatka horská (Soldanella montana), prha arnika (Arnika montana) a silně ohroţená vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) (Wimmer, 2006). (Albrecht et al., 2003) Ze zoologického hlediska je významné především ochranné pásmo území, kde se v toku řeky Malše vyskytuje populace kriticky ohroţené (vyhl. č. 395/1992 Sb.) perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) V území samotném se pak vyskytují některé vzácnější druhy hmyzu jako třeba páskovec krouţkovaný (Cordulegaster boltonii), pestřenky Sericomyia silentis, vrtule Acidia cognata a kůrovec Xyloterus signatur. (Albrecht et al., 2003) Dle plánu péče (Wimmer, 2006) je plošně nejvíce zastoupeným souborem lesních typů kyselá jedlová bučina (5K) a svěţí smrková jedlina (6O). Porosty území jsou tvořeny převáţně smrkem ztepilým s přimíšenou borovicí lesní a olší šedou, vtroušen je buk lesní, jedle bělokorá a vrba ušatá. (Albrecht et al., 2003)

33

8 Metodika a postup prací 8.1 Metodika Pro vypracování této bakalářské práce byla pouţita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných chráněných územích (Svátek et Buček, 2005). (dále jen „metodika“) Cílem metodiky je rychlé získání aktuálních informací o stavu maloplošných zvláště chráněných území a o adekvátnosti a efektivnosti péče o ně. Výsledky hodnocení jednotlivých chráněných území upozorňují na jejich hlavní problémy. Metodika je zaloţena na následujících čtyřech principech: jednoduchost, univerzálnost, rychlost a komplexnost. Metodika je koncipována tak, aby bylo moţné ji pouţít pro hodnocení všech maloplošných zvláště chráněných území, ale také pro hodnocení území se zvláštním statutem ochrany. Kritéria a ukazatele jsou vybrány tak, aby bylo moţné srovnatelně hodnotit území s rozmanitým předmětem ochrany. Hodnocení kritérií vychází z porovnání stavu aktuálního se stavem optimálním. Současný stav chráněných území je hodnocen podle osmi kritérií uvedených v následující tabulce: Tab. 5: Kritéria hodnocení současného stavu

Kritéria hodnocení současného stavu území název kritéria

stručná charakteristika hodnocení kritéria

zachovalost

posouzení zachovalosti území z hlediska předmětu ochrany

skládky a odpad

hodnocení prostorové, věkové a druhové struktury biocenóz hodnocení stavu a vývoje populací zvláště chráněných a sozologicky významných druhů hodnocení schopnosti reprodukce populací posouzení závaţnosti a rozsahu narušení obnovy s důrazem na výskyt invazních neofytů a neozoí s ohledem na jejich rozsah a dopad na současný stav území

jiné negativní vlivy

hodnocení dalších případných negativních faktorů ovlivňujících stav území

struktura významné druhy reprodukce narušení obnovy invazní a expanzivní druhy

34

Péče o chráněná území je hodnocena podle osmi kritérií uvedených v následující tabulce: Tab. 6: Kritéria hodnocení péče

Kritéria hodnocení péče o území název kritéria

stručná charakteristika hodnocení kritéria

dokumentace

posouzení kvality existující dokumentace o území

značení hranic

hodnocení kvality značení hranic území

cesty

posouzení péče o síť cest (regulace návštěvnosti, eroze, fragmentace

ochranné pásmo

hodnocení funkčnosti ochranného pásma i všech jevů v něm se vyskytujících

omezování vnějších negativních vlivů

posouzení eliminace všech významných a zřetelných negativních vlivů z okolí

péče o obnovu

hodnocení opatření, která obnovu ochraňují, umoţňují či podporují

zásahy

hodnocení veškerých zásahů a opatření, ovlivňujících stav území

dosahování cílů ochrany

celkové posouzení péče vzhledem k dosahování cílů ochrany

Základním principem hodnocení je vţdy srovnání aktuálního stavu se stavem optimálním, tedy takovým, při kterém jsou nejlépe naplněny cíle ochrany. Ke kaţdému z kritérií v tabulce XX a YY je přiřazen násobný faktor (multiplikátor) dle váhy tohoto kritéria. Jednotlivá kritéria jsou hodnocena stupni dle verbálně numerické stupnice uvedené v následující tabulce: Tab. 7: Stupnice k hodnocení jednotlivých kritérií stavu a péče číslo stupně 0 1 2 3 4 5

označení stupně extrémně nízký velmi špatný špatný průměrný dobrý vynikající

Udělený stupeň je vynásoben příslušným násobným faktorem. Výsledné hodnocení stavu a péče (H) je pak vypočítáno jako procentuální podíl celkového počtu bodů z maximálního moţného počtu získatelného. 35

Podle výše výsledného hodnocení (H) je území hodnoceno způsobem uvedeným v následující tabulce (stav i péče jsou hodnoceny stejným způsobem): Tab. 8: Stupnice k výslednému hodnocení ZCHÚ H 0 - 30 31 - 50 51 - 71 71 - 90 91 - 100

Výsledné hodnocení ZCHÚ velmi špatný (VŠ) špatný (Š) průměrný (P) dobrý (D) vynikající (VY)

8.2 Postup prací Nejprve byly na Krajském úřadě v Českých Budějovicích získány potřebné podklady, plány péče a inventarizační průzkumy. Po prostudování těchto a dalších především mapových podkladů byl proveden terénní průzkum všech území, během kterého byly lokalizovány hlavní problémy a pořízena fotodokumentace. Během pochůzky byla nejdříve lokalizována hranice a poté došlo k průzkumu uvnitř území. Během pochůzky byly pořizovány poznámky do terénního zápisníku, především kritérium „ochranné pásmo“ bylo hodnoceno také podle dostupných ortofotomap. Všechna území byla vzhledem k poměrně malé rozloze prozkoumána během jednoho dne. Průzkumy proběhly na podzim a v zimě roku 2010 a na jaře 2011.

36

9 Výsledky hodnocení 9.1 PP Myslivna Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Myslivna

Kód ZCHÚ:

1562

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní památka

Zřizovací předpis:

vyhláška OÚ Český Krumlov ze dne 27. 5. 1992

Kraj:

Jihočeský kraj

Obec s rozš. působností 3. stupně: Kaplice Katastrální území:

Dolní Přibraní, Pohoří na Šumavě

Výměra ZCHÚ:

14,56 ha

Výměra ochranného pásma: (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:

Krajský úřad Jihočeského kraje

Plán péče:

na období 2004–2013 (Bílek et al., 2003)

Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkum entomologický, Lepidoptera (Šumpich, 2009)

Předmět ochrany:

Zbytek relativně přirozených porostů květnatých bučin s přechody k horským acidofilním smrkovým bučinám a suťovým klenovým bučinám s charakteristickým floristickým sloţením a druhově početnou avifaunou (Bílek et al., 2003).*

Cíl ochrany:

Cílem hospodaření v lesních porostech PP je zachování stávajících přírodě blízkých porostů. Postupnými zásahy (skupinový výběr aţ maloplošné clonné seče) 37

se připraví podmínky pro přirozenou obnovu a postupně dojde k věkové i prostorové diverzifikaci. (Bílek et al., 2003)

Poznámka:

* plán péče neuvádí přímo předmět ochrany, uvádí pouze kapitolu 2.1 Hlavní motiv ochrany.

(Bílek et al., 2003)

Hodnocení současného stavu území

stupeň

Tab. 9: Hodnocení současného stavu PP Myslivna

zachovalost

3

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4

invazní a expanzivní druhy

4

Kategorie území:


Název území:

Myslivna

Datum hodnocení:

16. 3. 2011

Na většině území se nachází zachovalé starší často dvouetáţové bukové porosty s příměsí smrku a javoru klenu ve fázi rozpadu. Více neţ třetinu území však zabírá kalamitní holina v jiţní části území, na které v obnově převaţuje smrk a další plochy na kterých smrk dominuje a neodpovídají tak předmětu ochrany. Dvouetáţové porosty s předpokladem budoucí věkové a prostorové diverzifikace se nacházejí přibliţně na polovině území. Struktura nevyhovuje v části bukových porostů, kde se doposud neobjevila přirozená obnova, na ploše zasaţené kalamitou a v částech s převahou smrku. V přírodní památce Myslivna se podle plánu péče (Bílek et al., 2003) vyskytuje ohroţená dřípatka horská (Soldanella montana), silně ohroţení holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva). Vypracován byl pouze inventarizační průzkum bezobratlých, konkrétně motýlů (Šumpich, 2009) Výskyt populací významných druhů proto nemohl být objektivně posouzen. Při vlastním průzkumu nebyl ţádný z významných druhů zaznamenán. Přirozená hlavních dřevin porostů, buku a smrku probíhá nerovnoměrně na více neţ polovině plochy. Především na místech s dobrými světelnými podmínkami. Obnova se dosud neobjevila na zabuřenělých částech kalamitní plochy. Obnova je narušována především okusem zvěří vysokou a srnčí. K nejvíce škodám dochází v jiţní části území, kde se jedinci buku nachází jednotlivě na volné ploše. Hustší zmlazení ve zbylé části odrůstá bez problémů. Na kalamitní ploše obnovu narušuje také buřeň. Jako lokálně expanzivní druh se zde začíná projevovat smrk, který nalétá z porostů v ochranném pásmu, ale i ze samotného území pod bukové porosty a v některých částech, zvláště u porostních okrajů začíná v obnově převaţovat. Invazní druhy nebyly zjištěny.

38

skládky a odpad

5

Během terénního průzkumu nebyly nalezeny ţádné odpadky.


3

Území bylo v minulosti poškozeno větrem, vzhledem k otevřenosti porostů na jihu a na západě od území je moţné ţe se škody větrem budou opakovat.

Jméno hodnotitele: Bednář Pavel

Obr. 4: Přirozená obnova buku v pro-

Obr. 5: Přirozená obnova smrku a buku

světlené části porostu

na kalamitní ploše

Hodnocení péče o území

stupeň

Tab. 10: Hodnocení péče o PP Myslivna

dokumentace

5

značení hranic

2

cesty

4

Kategorie území:


Název území:

Myslivna

Datum hodnocení:

16. 3. 2011

Plán péče (Bílek et al. 2003) ani zřizovací předpis neuvádí výslovně předmět ochrany, ten je v plánu péče uveden v kapitole Hlavní motiv ochrany. V plánu péče (Bílek et al. 2003) je navíc jako dlouhodobý cíl péče uveden pouze soubor opatření vedoucích k diverzifikaci porostů. Další postup a opatření jiţ plán neuvádí. Byl vypracován inventarizační průzkum motýlů (Šumpich, 2009). Pruhové značení hranic je správně obnoveno pouze po obvodu oddělení B a A a poté vede zcela chybně po průseku, který protíná území přibliţně z východu na západ. Po obvodu zbytku území není značení obnoveno. Na lomových bodech se nachází tabulky s malým státním znakem. U příjezdové cesty je státní znak navíc doplněn štítkem se stručnou informací o území. Územím prochází pouze několik v současnosti nepouţívaných přibliţovacích linek. Lesní cesty probíhají v ochranném pásmu v severním a západním okraji rezervace. Cestní síť má pouze mírný negativní vliv v podobě moţného znečišťování a rušení ţivočichů.

39

ochranné pásmo

3


5

péče o obnovu

3

zásahy

4


3

V ochranném pásmu se nachází porosty především buku, smrku a javoru klenu v různé vývojové fázi. Dochází k nalétávání smrku z porostů v ochranném pásmu do okrajových částí území. Na jiţní straně na území navazuje poměrně rozsáhlá kalamitní holina a na straně západní větší komplex mlazin, porost tak není dostatečně chráněn proti negativním účinkům větru. V ochranném pásmu se nachází dvě vyuţívané lesní cesty, které kopírují přibliţně dvě třetiny hranic území. Provoz na lesních komunikacích je redukován zákazy vjezdu na přístupové komunikace. Území se nachází mimo turistické trasy a výskyt negativních vlivů je zde ojedinělý. Nebylo přihlíţeno k negativnímu vlivu větru, který je řešen u bodu ochranné pásmo. Přirozená obnova pod porostem odrůstá dobře i bez ochranných opatření. Na volné ploše v jiţní části plochy, kde dochází k největším škodám okusem spárkatou zvěří především na buku, je provedena pomístně individuální chemická ochrana repelentem. Nátěr nebyl proveden dostatečně a u všech jedinců, nezabránil tak škodám. Pouţití chemické ochrany není plánem péče (Bílek et al. 2003) zakázáno. V jiţní části území bylo vytěţeno kalamitní dříví. V plánu zásahů (Bílek et al. 2003) jsou navrţeny clonné seče a uvolňování náletu. Ţádné z těchto opatření není v terénu patrné. Porost se samovolně rozpadá. Provedení zásahu vyţaduje jiţní část území zasaţená kalamitou, kde v současnosti v zastoupení převládá smrk. Plán péče (Bílek et al. 2003) uvaţuje o doplnění odrostky, ţádné výsadby však nebyly provedeny. Na většině plochy se nachází dvouetáţové převáţně bukové porosty, které mají dobrý předpoklad pro dosaţení cílů ochrany. Z hlediska dalšího vývoje se jeví problematickou především kalamitní plocha v jiţní části území, kde jsou soustředěny nejvýznamnější škody zvěří a jejíţ současná skladba a struktura nezaručuje obnovu předmětu ochrany.


Obr. 6: Chemická ochrana buku 40

dokumentace značení hranic cesty ochranné pásmo omezování vnějších neg. vlivů

5 2 4 3 5

péče o obnovu

3

zásahy dosahování cílů ochrany

4 3

3 3 n 4

3 2,5 2 1,5

9 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6

4

1

4

5 3

1 1,5

5 4,5

invazní a expanzivní druhy skládky a odpad jiné negativní vlivy výsledné hodnocení současného stavu:

počet bodů

zachovalost struktura významné druhy reprodukce

6

výsledné hodnocení péče:

Hstav = 70 průměrný

1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3

počet bodů

Hodnocení péče o PP Myslivna

násobný koeficient

Hodnocení současného stavu PP Myslivna


Tab. 12: Hodnocení péče

stupeň

Tab. 11: Hodnocení současného stavu

stupeň

Výsledné hodnocení

5 2 6 4,5 7,5 6 10 9

Hpéče = 71 dobrá

100 90

5

70 Jiné

4

Cíle

Odp

3 50

Invz

Zás

2 Nar


zásahy

péče o obnovu

omezování negativních vlivů

ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

1 30

Rep

Stru

POb

Neg OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 7, 8: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP Myslivna Stav PP Myslivna je celkově hodnocen jako průměrný, výsledné hodnocení sniţuje především kalamitní holina v jiţní části území, kde se objevují neobnovené plochy, a v 41

obnově převaţuje smrk. Navíc jsou zde soustředěny nejvýznamnější škody zvěří. Jako další problém se jeví moţné další negativní působení větru. Péče o PP Myslivna je celkově hodnocena těsně nad dolní bodovou hranicí pro stupeň dobrá, hlavním problémem z hlediska péče je špatně obnovené značení hranic a nedostatečná péče o obnovu buku na kalamitní ploše.

9.2 PP Pohořské rašeliniště Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Pohořské rašeliniště

Kód ZCHÚ:

581

Kategorie ZCHÚ:



vyhlášeno MK ČSR 14.742/73 ze dne 14. 12. 1973, přehlášeno OÚ Český Krumlov ze dne 27. 5. 1992

Kraj:

Jihočeský kraj



Výměra ZCHÚ:

41,06 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkum vegetačního krytu (Albrechtová, Urban 1985), Inventarizační průzkum mykologický (2003)

Předmět ochrany:

malé vrchoviště s porosty kleče (Bílek et al., 2003) *

42

Cíl ochrany:

Cílem hospodaření v lesích v PP, definovaným v rámcových způsobech řízení vývoje v plánu péče, je zachování současných přirozených a přírodě blízkých porostů (podmáčených a rašelinných smrčin a vrchovištní rašeliniště). V lesních kulticenózách bude postupně zvyšován podíl chybějících a nedostatečně zastoupených druhů přirozené skladby. Cílem mysliveckého hospodaření v příslušné honitbě musí být z hlediska dlouhodobější perspektivy dosaţení souladu mezi přirozeným potravním potenciálem lesa a početními stavy zvěře. (Bílek et al., 2003)

Poznámka:



stupeň

Tab. 13: Hodnocení současného stavu PP Pohořské rašeliniště

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

1. 4. 2011

Všechny částí území, rašeliniště, smrkové, borové i luční porosty jsou s výjimkou několika menších kalamitních ploch v jiţní a východní části, kde je stav v současnosti nevyhovující, poměrně zachovalé. Z hlediska druhové skladby porostů je nedostatečné zastoupení přimíšených dřevin, především jedle ve smrkových porostech. Většina území má velice rozmanitou strukturu hlavně z hlediska prostorové skladby jednotlivých porostů a má dobré předpoklady pro budoucí zachování přirozených a přírodě blízkých lesů. Strukturu je moţné povaţovat za nevyhovující pouze na několika kalamitních plochách, kde ještě nedošlo k obnově a v několika lesních porostech především v okrajových částech, které jsou spíše hospodářského charakteru. Tyto porosty jsou věkově i prostorově stejnorodé, probíhá zde běţné hospodaření. Na ploše území se podle plánu péče (Bílek et al., 2003) vyskytují ohroţená dřípatka horská (Soldanella montana), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Z hub pak například bělochoroš fialovějící (Leptoporus mollis) a šťavnatka olivově bílá (Hygrophorus olivaceoal-

43

reprodukce

3

narušení obnovy

4


5

skládky a odpad

4


2

bus), oba tyto druhy uvádí jako zjištěné i mykologický průzkum z roku 2003. Pro objektivní zhodnocení stavu a vitality populací není v současné době dostatečné mnoţství podkladů. Při vlastním průzkumu nebyl ţádný z těchto druhů zaznamenán. Reprodukce hlavní dřeviny území, smrku probíhá bez problémů na všech plochách s dostatečným světelným poţitkem, to jest asi na polovině území. V jihovýchodní části území probíhá především na okrajích porostů také obnova borovice lesní a kleče. Přirozená obnova ostatních dřevin, především jedle, která je v porostech vtroušena, se na ploše území téměř nevyskytuje. Narušení obnovy je nepatrné, vyskytují se pouze jednotlivé případy okusu spárkatou zvěří ve smrkových náletech a nárostech. Na ploše území nebyly zjištěny invazní nebo expanzivní druhy. Území je jen mírně znečištěno jednotlivými odpadky. Zvláště podél cest a v souvislosti s těţební činností (obaly). Výrazným negativním vlivem, který zasahuje značnou část území je loupání a ohryz vysokou zvěří. Dalšími negativními vlivy, které zasahují území jsou vítr, který má za následek několik menších kalamitních ploch a jednotlivých vývratů a podkorní hmyz, který působí odumírání stromů v okrajích území a kalamitních ploch.

Obr. 9: Smrkové porosty poškozené loupáním a ohryzem vysokou zvěří.

Obr. 10: Porost kleče ve východní části území


dokumentace

stupeň

Tab. 14: Hodnocení péče o PP Pohořské rašeliniště

5

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

1. 4. 2011

V plánu péče (Bílek et al., 2003) se navzájem neshodují předmět ochrany, v kapitole 2.1 Hlavní motiv ochrany uveden jako "malé vrchoviště" a cíl péče, kde se hovoří o podmáčených a rašelinných smrčinách a vrchovištním rašeliništi. Zbylé

44

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

3


2

péče o obnovu

5

zásahy

4


3

náleţitosti jsou obsaţeny v plném rozsahu. Byly vypracovány také dva inventarizační průzkumy a to Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Pohořské rašeliniště, vegetační kryt (Albrechtová, Urban, 1985) a Seznam taxonů makromycetů (2003). Pruhové značení hranic je obnovené a po celém obvodu přehledné. Na lomových bodech jsou instalovány sloupky s malým státním znakem. Poblíţ hlavních přístupových komunikací jsou sloupky s malým státním znakem doplněny o tabulku se stručnou informací o území. V ochranném pásmu podél přibliţně dvou třetin území prochází lesní odvozní cesta, která působí jako potenciální zdroj znečištění a má negativní dopad na vodní reţim. Samotným územím pak prochází několik nezpevněných přibliţovacích linek, které mají pouze mírný vliv na území. Ochranné pásmo podél západní hranice tvoří luční porosty, které neposkytují dostatečnou ochranu proti negativním účinkům větru. Ochranné pásmo podél zbytku území tvoří smrkové porosty, které poskytují dostatečnou ochranu před škodlivými vlivy. Přibliţně dvěma třetinami ochranného pásma vedou lesní odvozní cesty. Na ploše území je nedostatečně omezováno loupání a ohryz zvěří. Negativní vliv větru je zohledněn v bodu "Ochranné pásmo". Provoz na komunikacích v blízkosti území je omezen zákazy vjezdu. Území je mimo vyuţívané turistické trasy. Péče o obnovu je dostatečná, objevuje se v podobě individuální ochrany plastovými chrániči ve výsadbě jedle. Obnova smrku prakticky pozornost nevyţaduje. Byla zrealizována řada zásahů. Proti podkornímu hmyzu jsou na ploše instalovány lapače a trojnoţky a byla poloţena série lapáků. Mechanická ochrana proti loupání a ohryzu se objevuje jen v několika porostech a je jiţ většinou nefunkční. V souladu s plánem péče (Bílek et al., 2003) byla provedena výsadba jedle na kalamitní ploše ve východní části území a její mechanická ochrana proti okusu pomocí plastových chráničů. V lesních porostech hospodářského charakteru v okrajových částech území jsou uskutečněny některé těţební zásahy v souladu s plánem péče (Bílek et al., 2003). Kosení luční části území probíhá kaţdoročně. Většina potřebných zásahů s výjimkou zásahů proti loupání a ohryzu zvěří byla uskutečněna. Hlavního cíle ochrany, tedy zachování současných přirozených a přírodě blízkých porostů (Bílek et al., 2003) je aţ na drobné výjimky v podobě několika kalamitních ploch dosahováno. Jako hlavní problém do budoucna se jeví dosaţení souladu mezi přirozeným potravním potenciálem lesa a stavy zvěře, které je vzhledem k rozloze souvislých porostů komplikované a které plán péče (Bílek et al., 2003) uvádí také jako jeden z hlavních cílů.


45

Obr. 11: Kalamitní plocha ve východní části území s výsadbou jedle

Obr. 12: Lapák položený u západní hranice území.



počet bodů

3 2,5 2 1,5

12 10 4,5

4

1,5

6

5

1

5

péče o obnovu

5

4 2

1 1,5

4 3


4 3

dobrý


4 4 n 3

Hstav = 74

Hodnocení péče o PP Pohořské rašeliniště

stupeň

počet bodů

narušení obnovy


Hodnocení současného stavu PP Pohořské rašeliniště zachovalost struktura významné druhy reprodukce


stupeň



5 5 4 3

1 1 1,5 1,5

5 5 6 4,5

2

1,5

3


46

2 2,5 3

10 10 9

Hpéče = 75 dobrá

100 90

70

5

Jiné Cíle Odp

4

Invz Zás

3

50

Nar

2 Rep

POb

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

30

0

Neg Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 13, 14: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP Pohořské rašeliniště Stav PP Pohořské rašeliniště je celkově hodnocen jako dobrý, hlavními problémy jsou negativní vliv loupání a ohryzu vysoké zvěře a negativní vliv větru. Jako další problém se jeví nedostatečná reprodukce přimíšených dřevin, především jedle. Péče o PP Pohořské rašeliniště je celkově hodnocena jako dobrá. Nejhůře j hodnoceno kritérium omezování vnějších negativních vlivů a to z důvodu nedostatečné ochrany porostů proti loupání a ohryzu, s tím je spojeno i sníţené hodnocení u kritéria dosahování cílů ochrany. Stejně jako kritérium dosahování cílů ochrany je ohodnoceno i ochranné pásmo, které nechrání dostatečně území proti negativním vlivům větru, coţ je však způsobeno postavením území na okraji otevřeného terénu.

47

9.3 PR Rapotická březina Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Rapotická březina

Kód ZCHÚ:

2227

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní rezervace


nařízení č. 3/2002 OÚ Český Krumlov ze dne 9. 12. 2002

Kraj:

Jihočeský kraj


Rapotice

Výměra ZCHÚ:

14,72 ha

Výměra ochranného pásma: nevyhlášeno (je-li vyhlášeno)

Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace:

-

Předmět ochrany:

Mokřadní a rašelinná lesní i nelesní společenstva tvořící význačný ekologicky stabilizující prvek krajiny a centrum biotické diverzity. (Bílek et al., 2003). *

Cíl ochrany:

Přirozené porosty rašelinných březin, rašelinných vrbin a kolem toku ponechat dlouhodobě bez zásahů s výjimkou případné asanační těţby. Z lesnického hlediska vyloučit lesnické rekonstrukce s výjimkou některých okrajových částí na vodou neovlivněných stanovištích. Vyloučit jakékoli zásahy do vodního reţimu

48

celé lokality. Vyloučit aplikaci všech druhů pesticidů. (Bílek et al., 2003)

Poznámka:



stupeň

Tab. 17: Hodnocení současného stavu PP Rapotická březina

zachovalost

4

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

3

narušení obnovy

3


n

skládky a odpad

3


3

Kategorie území:


Název území:

Rapotická březina

Datum hodnocení:

4. 4. 2011

Část území tvoří z hlediska druhové skladby nevyhovující smrkové kotlíky při severním okraji rezervace a porosty buku s borovicí a javorem klenem v jihovýchodní části. Poškozena je také hranicemi nevyznačená západní část rezervace, kde došlo polámání náletu olše. Zbytek území tvoří přirozené porosty břízy, vrby a olše. Strukturu narušuje především nálet smrku, dále také javoru klenu a buku pod původní březové a olšové porosty. Nevyhovující jsou části rezervace se smrkovými, borovými a bukovými porosty, které se nachází podél severního a jiţního okraje rezervace. Tyto části však nejsou příliš rozsáhlé. V rezervaci se podle plánu péče (Bílek et al., 2003) vyskytuje ohroţená vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), nebyl vypracován inventarizační průzkum, proto není moţné posoudit stav její populace. Během průzkumu nebyla zaznamenána. Vzhledem ke světelným nárokům hlavních dřevin rezervace jejich reprodukce pod porostem neprobíhá nebo je minimální. Probíhá obnova smrku, buku a javoru klenu. Podmínky jsou pro obnovu břízy, olše a vrby nepříznivé. Podmínky pro reprodukci rašelinných lučních druhů jsou dobré. Obnova především buku a javoru klenu je téměř z poloviny poškozována okusem spárkatou zvěří. Smrk je poškozován minimálně. Hodnocení území bylo provedeno brzy na jaře, nebylo proto moţné s jistotou určit zda se v rezervaci nenachází invazní bylinné druhy. Jako expanzivní je moţná označit javor klen, který se hromadně zmlazuje pod původními porosty. Území je především podél hranic znečištěno odpadem pocházejícím ze zemědělské činnosti, jedná se převáţně o pevný odpad (součásti strojů, pneumatiky, plasty) a odpadky souvisejícími s provozem na komunikaci vedoucí podél severní části území. Negativní vliv má sešlap vegetace způsobený nadměrným pohybem zvěře v rezervaci. Jako další negativní vlivy se jeví vítr, který působí jednotlivé, ale poměrně četné vývraty a hospodaření v okolí rezervace v podobě pastvy dobytka v těsném sousedství hranic, které je rizikové z hlediska moţného splachu

49

škodlivých látek (eutrofizace). Jméno hodnotitele: Bednář Pavel

Obr. 15: Pohled do centrální části rezer- Obr. 16: Přirozená obnova javoru klenu vace a smrku po původním březovým porostem


stupeň

Tab. 18: Hodnocení péče o PR Rapotická březina

dokumentace

5

značení hranic

2

cesty

3

ochranné pásmo

3


3

Kategorie území:


Název území:

Rapotická březina

Datum hodnocení:

4. 4. 2011

Existuje platný předpis o vyhlášení. Plán péče (Bílek et al. 2003) obsahuje všechny náleţitosti. Inventarizační průzkum nebyl dosud vypracován. Z porovnání map se skutečností vyplývá, ţe do obvodového značení hranic v terénu nebyla zahrnuta východní část rezervace s lučními porosty a zmlazením olše. Zbytek území je značen přehledně pruhovým značením na lomových bodech doplněným tabulkou s malým státním znakem a stručnou informací o rezervaci. Podél severní hranice území prochází poměrně frekventovaná silnice, která je především zdrojem znečištění. Silnice navíc částečně narušuje vodní reţim území. Samotnou rezervací ţádná cesta neprochází. V ochranném pásmu se na severu území nachází frekventovaná silnice. Ochranné pásmo po obvodu zbytku rezervace je tvořeno zemědělsky vyuţívanou plochou v podobě luk a pastvin s rizikem splachu škodlivých látek do rezervace. Tyto plochy navíc neposkytují ţádnou ochranu proti negativnímu vlivu větru. Ţádný z negativních vlivů (zemědělská činnost, vliv komunikace, větru, zvěře) není v současnosti omezován, jejich vliv na území je středně významný. K vlivu zvěře bylo přihlédnuto v

50

bodu "Péče o obnovu" a k vlivu větru v bodu "Ochranné pásmo".

péče o obnovu

3

zásahy

4


4

Péče o obnovu je realizována pouze formou oplocenky v jihovýchodní části rezervace. Oplocenka je v současnosti poškozena padlými kmeny a zcela přístupná zvěři. Obnova na celé ploše rezervace tak není v současnosti chráněna proti okusu zvěří. Dle návrhu opatření v plánu péče (Bílek et al., 2003) bylo provedeno oplocení zmlazení pod bukovými porosty v jihovýchodní části. Oplocení je však v současnosti nefunkční. Byla vyznačena hranice rezervace, ovšem není v souladu s mapami v plánu péče. Většina plochy rezervace je ponechána v souladu s návrhem opatření bez zásahu. V současnosti je cílů ochrany dosahováno na většině plochy území. Do budoucna se jako hlavní problém jeví probíhající sukcese v podobě náletů smrku, buku a javoru klenu. Zachování přirozených březin a vrbin bude v budoucnu bez výraznějších zásahů do dřevinné skladby přirozené obnovy pravděpodobně problematické.


Obr. 17: Poškození buku okusem spárkatou zvěří

Obr. 18: Poškození oplocenky v jižní časti území

51


Hodnocení péče o PR Rapotická březina

stupeň


4 3 n 3

3 2,5 2 1,5

12 7,5

narušení obnovy

3

1,5

4,5


5 2 3 3 3

n

1

péče o obnovu

3

3 3

1 1,5


4 4


4,5

3 4,5



počet bodů

Hodnocení současného stavu PR Rapotická březina


Tab. 20 Hodnocení péče

počet bodů

Tab. 19: Hodnocení současného stavu stupeň


1 1 1,5 1,5

5 2 4,5 4,5 4,5

1,5

6

2 2,5 3

10 12

Hpéče = 69 průměrná

100 90

5

70

4

Jiné

3

Cíle

Odp 50

2

Nar

1

Rep

Zás


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

POb

0

30

Stru

OP Cst Zach

0

Obr.19, 20: Grafické znázornění výsledků hodnoceni PR Rapotická březina 52

Neg

Znč Dok

Stav PR Rapotická březina je celkově hodnocen jako průměrný. Všechna kritéria kromě zachovalosti jsou ohodnocena stupněm 3. Hlavním důvocem sníţeného hodnocení je především celkově vysoký tlak zvěře a další negativní vlivy jako vítr, odpad a zemědělské hospodaření. Z hlediska struktury jsou příčinou sníţeného hodnocení také části rezervace s nevyhovující dřevinnou skladbou. Péče o PR Rapotická březina je celkově také hodnocen jako průměrná. Hlavním problémem jsou nepřesně vyznačené hranice, prakticky neexistující péče o obnovu a negativní vlivy působící z okolí rezervace, které nejsou omezovnány. Dalším problémem můţe být i nastupující sukcese v porostech rezervace.

9.4 PP Stodůlecký vrch Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Stodůlecký vrch

Kód ZCHÚ:

1561

Kategorie ZCHÚ:




Kraj:

Jihočeský kraj



Výměra ZCHÚ:

50,07 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace:

Inventarizační průzkum navrţeného chráněného území Stodůlecký vrch - Ptáci (Pykal, 1991), Závěrečná 53

zpráva k provedenému entomologickému průzkumu (Křivan, Jelínek, 2009)

Předmět ochrany:

rašeliniště s lesními porosty (Bílek et al., 2003) *

Cíl ochrany:

Cílem hospodaření v lesích v PP, definovaným v rámcových způsobech řízení v plánu péče je zachování současných přirozených a přírodě blízkých porostů (rašelinného boru, kontaktních rašelinných a podmáčených smrčin). V lesních kulticenozách bude postupně zvyšován podíl chybějících a nedostatečně zastoupených druhů přirozené skladby. Cílem mysliveckého hospodaření v příslušné honitbě musí být z hlediska dlouhodobější perspektivy dosaţení souladu mezi přirozeným potravním potenciálem lesa a početními stavy zvěře. (Bílek et al., 2003)

Poznámka:



stupeň

Tab. 21: Hodnocení současného stavu PP Stodůlecký vrch.

zachovalost

4

struktura

3

Kategorie území:


Název území:

Stodůlecký vrch

Datum hodnocení:

13. 11. 2010

Centrální část území s porosty rašelinných borů je v dobrém stavu. Smrkové porosty jsou narušeny větrnou a patrně i kůrovcovou kalamitou, která má za následek několik menších holin, na kterých nebyla část předmětu ochrany, tedy lesní porosty, dochována. Holiny jsou rozmístěny jednotlivě a jejich celková plocha je menší neţ pětina území. Struktura území je velmi rozmanitá. Jádro území tvoří nízké, rozvolněné borové porosty, které místy přechází ve volnou plochu. V těchto porostech se jen jednotlivě vyskytuje podúroveň, většinou v podobě náletu smrku nebo malých skupin borovice kleče. Pokryvnost bylinného patra je vysoká. Na borové porosty navazují porosty rašelinných a podmáčených smrčin. Struktura těchto porostů, prostorová i věková je rozrůzněná. Jednotlivě se

54

významné druhy

n

reprodukce

2

narušení obnovy

4


5

skládky a odpad

4


2

objevuje příměs javoru klenu, topolu osiky a borovice lesní. Stav těchto porostů je z hlediska struktury vyhovující. Na zbytku území především v okrajových částech se nachází stejnorodé smrkové monokultury spíše hospodářského charakteru a svou strukturou tedy neodpovídající. Tyto porosty zabírají méně neţ polovinu plochy území. Z druhů hmyzu uvedených v plánu péče (Bílek et al., 2003) zde byl inventarizačním průzkumem (Křivan, Jelínek, 2009) potvrzen pouze hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), dále byli při tomto průzkumu zjištěni kriticky ohroţený střevlík Ménétriésův (Carabus menetriesi pacholei), silně ohroţený ţluťásek borůvkový (Colias palaeno) a ohroţený zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Při ornitologickém průzkumu (Pykal, 1991) zde byl zjištěn silně ohroţený krahujec obecný (Accipiter nisus). Pro posouzení stavu všech populací významných druhů jsou podklady nedostatečné. Během průzkumu nebyl ţádný z ohroţených druhů zjištěn. Přirozená obnova borových porostů probíhá pouze výjimečně na místech s příhodnými podmínkami, častěji se pod borovými porosty zmlazuje smrk. Obnova smrku probíhá s výjimkou několika zabuřeněných ploch v okrajových částech bez problémů. Obnova přimíšeného javoru klenu probíhá minimálně. Na ploše bylo zaznamenáno pouze jednotlivé poškození smrku okusem spárkatou zvěří. Na ploše území nebyly zaznamenány invazní ani expanzivní druhy. Území je znečištěno pouze jednotlivým odpadem. Nejvíce odpadu se vyskytuje v okrajových částech území. Výrazným negativním vlivem je loupání a ohryz smrku spárkatou zvěří, poškozena je většina porostů. Dalšími negativními vlivy jsou vítr a podkorní hmyz. Důsledkem jejich působení je několik menších kalamitních holin.


Obr. 21: Centrální část území se zakrslými porosty borovice 55


stupeň

Tab. 22: Hodnocení péče o PP Stodůlecký vrch

dokumentace

5

značení hranic

3

cesty

4

ochranné pásmo

4


3

péče o obnovu

5

zásahy

4


3

Kategorie území:


Název území:

Stodůlecký vrch

Datum hodnocení:

13. 11. 2010

Plán péče (Bílek et al., 2003) obsahuje všechny náleţitosti. Existuje platný předpis o vyhlášení. Byly vypracovány dva inventarizační průzkumy a to entomologický (Křivan, Jelínek, 2003) a ornitologický (Pykal 1991). V západní části území nebyla obnovena část pruhového značení a průběh hranic je zde nepřehledný. Zbytek pruhového značení je obnoven a přehledný. Pruhové značení doplňují sloupky s malým státním znakem u přístupových cest navíc doplněné o štítek se stručnou informací o území. Značením hranic v terénu je k území v jiţní části přiřazena i část louky, z porovnání s mapovou přílohou plánu péče (Bílek et al., 2003) vyplývá, ţe tato část do území nepatří. Po obvodu jiţní části hranice území prochází ochranným pásmem pouze málo frekventovaná lesní cesta na straně české a silnice za státní hranicí s Rakouskem. Samotným územím pak prochází pouze 2 lesní cesty. Celkově má cestní síť na území pouze minimální vliv v podobě moţného zdroje znečištění a rušení ţivočichů. Ochranné pásmo je zhruba z poloviny tvořeno smrkovými porosty různého stáří. Severní a jiţní část území pak obklopují luční porosty, které neposkytují dostatečnou ochranu před větrem. Škody větrem však nejsou výrazné. Poblíţ hranice v severní části území je umístěno myslivecké zařízení, konkrétně krmelec pro spárkatou zvěř. Území se nachází mimo turistické trasy, přístup do něj je navíc vzhledem k prakticky neexistující cestní síti značně obtíţný. Nedošlo k ţádné ochraně porostů před loupáním a ohryzem spárkatou zvěří. K vlivu větru bylo přihlédnuto u bodu "Ochranné pásmo" Dochází pouze k velice mírným škodám okusem na obnově. V současnosti není nutná ţádná péče. V terénu byla zjištěna řada zásahů. Z některých kalamitních ploch bylo vyklizeno dříví. Na dvou holinách bylo dříví ponecháno, coţ je ţádoucí z hlediska zachování ţivin a organických látek v ekosytému. Byla zrealizována ochranářská opatření proti podkornímu hmyzu, konkrétně lapače a otrávené trojnoţky. V porostech hospodářského charakteru byly v terénu zjištěny běţné výchovné a těţební zásahy v souladu s plánem péče (Bílek et al., 2003). Jádro území s borovými porosty je ponecháno bez zásahu. K neuskutečnění zásahů proti loupání a okusu bylo přihlédnuto u bodu "Omezování vnějších negativních vlivů". Většina potřebných zásahů byla zrealizována. Hlavního cíle ochrany, tedy zachování přirozených a přírodě blízkých porostů (Bílek et al., 2003) je v současnosti aţ na

56

drobné výjimky dosahováno. Ke zvyšování podílu dřevin přirozené skladby v kulticenózách, které je v plánu péče (Bílek et al., 2003) uváděno jako další z cílů v současnosti vzhledem k malé ploše obnovovaných porostů nedochází. Jako hlavní problém se do budoucna jeví stále vysoký tlak zvěře projevující se v ohryzu a loupání. Jméno hodnotitele: Bednář Pavel

Obr. 22: Dříví ponechané na jedné z holin a opatření proti podkornímu hmyzu (lapač a otrávené trojnožky)

Obr. 23: Smrková kultura v okrajové části území poškozená loupáním a ohryzem.


3 2,5 2 1,5

12 7,5

narušení obnovy

4

1,5

6

5

1

4 2

jiné negativní vlivy výsledné hodnocení současného stavu:

počet bodů

4 3 n 2


5 3 4 4

1 1 1,5 1,5

5 3 6 6

3

1,5

4,5

5

péče o obnovu

5

1

4

1,5

3


4 3

počet bodů


invazní a expanzivní druhy skládky a odpad


Hodnocení péče o PP Stodůlecký vrch

stupeň

Hodnocení současného stavu PP Stodůlecký vrch



stupeň


3



57

2 2,5 3 Hpéče = 76 dobrá

10 10 9

100 90

5 Cíle

70

4

Jiné Odp

3 50

2

Invz

Nar

1

Zás

POb


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Rep

0

Neg

30 Stru

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 24, 25: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP Stodůlecký vrch Stav přírodní památky Stodůlecký vrch je celkově hodnocen jako průměrný, nejhůře jsou hodnocena kritéria reprodukce a jiné negativní vlivy a to především z důvodu nedostatečné reprodukce přimíšených dřevin a výrazného negativního vlivu zvěře v podobě loupání a ohryzu smrkových porostů. Péče o přírodní památku Stodůlecký vrch je celkově hodnocena jako dobrá. Část obvodového pruhového značení nebyla obnovena a hranice jsou v tomto místě nepřehledné. Chybí ochrana porostů proti loupání a ohryzu.

9.5 PP U tří můstků Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

U tří můstků

Kód ZCHÚ:

1283

Kategorie ZCHÚ:


58


vyhláška ONV Český Krumlov ze dne 15. 11. 1990

Kraj:

Jihočeský kraj



Výměra ZCHÚ:

8,57 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

na období 2004-2013 (Bílek et al., 2003)

Jiná dokumentace:

-

Předmět ochrany:

Soubor rašelinných a podmáčených smrčin na náhorní plošině Novohradských hor s charakteristickou druhovou skladbou a výskytem kýchavice bílé pravé (Bílek et al., 2003).*

Cíl ochrany:

Cílem hospodaření v lesích v PP, definovaným v rámcových způsobech řízení je zachování současných přirozených a přírodě blízkých porostů (rašelinných a podmáčených smrčin na náhorní plošině). V lesních kulticenozách bude postupně zvyšován podíl chybějících a nedostatečně zastoupených druhů přirozené skladby. Cílem mysliveckého hospodaření v příslušné honitbě musí být z hlediska dlouhodobější perspektivy dosaţení souladu mezi přirozeným potravním potenciálem lesa a početními stavy zvěře. (Bílek et al., 2003)

Poznámka:

* plán péče neuvádí přímo předmět ochrany, uvádí pouze kapitolu 2.1 Hlavní motiv ochrany. 59


stupeň

Tab. 25: Hodnocení současného stavu PP U tří můstů

zachovalost

4

struktura

3

významné druhy

n

reprodukce

4

narušení obnovy

4


5

skládky a odpad

4


2

Kategorie území:


Název území:

U tří můstků

Datum hodnocení:

12. 3. 2011

Předmět ochrany, tedy především soubor rašelinných a podmáčených smrčin (Bílek et al., 2003). Je na většině plochy s výjimkou dosud neobnovených částí kalamitní plochy v centrální části zachován. V porostech naprosto dominuje smrk, ojediněle byla zjištěna příměs břízy. Západní část lesních porostů je nedostatečně věkově a výškově diverzifikována. Strukturou nevyhovují ani některé dosud neobnovené části holiny v centrální části území. Celkově je struktura nevyhovující přibliţně na polovině plochy. Plán péče (Bílek et al., 2003) se pouze okrajově zmiňuje o výskytu kýchavice bílé pravé (Veratrum album). Nebyl vypracován inventarizační průzkum a tak není moţné stav její populace posoudit. Během průzkumu nebyla zjištěna. Smrk, hlavní dřevina porostu, se na většině území obnovuje dobře. Překáţkou pro zmlazení jsou pouze špatné světelné podmínky pod porostem v některých částech území. Narušena je jen velmi malá část obnovy a to okusem spárkatou zvěří. V území nebyly nalezeny ţádné invazní ani expanzivní druhy. Území je znečištěno pouze málo jednotlivými odpadky při okraji rezervace. Výrazně negativně se v území projevuje loupání a ohryz spárkatou zvěří na značné části porostů po celé ploše území, dále pak negativní vliv větru, který vytvořil v centrální části kalamitní holinu a patrně i vliv podkorního hmyzu.


Obr. 26: Obnova smrku na mrtvém dřevě

Obr. 27: Pohled do tloušťkově rozrůzněného porostu ve východní části území 60


stupeň

Tab. 26: Hodnocení péče o PP U tří můstků

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

3

ochranné pásmo

3


3

péče o obnovu

5

zásahy

4


3

Kategorie území:


Název území:

U tří můstků

Datum hodnocení:

12. 3. 2011

Existuje platný předpis o vyhlášení. Plán péče (Bílek et al., 2003) obsahuje všechny náleţitosti. Inventarizační průzkum nebyl dosud zpracován. Hranice jsou značeny přehledně pruhovým značením doplněným o tabulky s malým státním znakem v lomových bodech. Tabulka u přístupové komunikace je navíc doplněna štítkem se stručnou informací o ZCHÚ. Podél severního okraje území prochází lesní cesta, která je potencionálním zdrojem znečištění území odpadky, či provozem motorových vozidel. Vnitřkem území pak prochází přibliţovací linka nešetrně vytvořená odstraněním vrchních půdních horizontů i s vegetačním krytem. Ochranné pásmo podél jihozápadní části hranice území je tvořeno převáţně staršími smrkovými porosty a svou funkci plní dobře. V ochranném pásmu podél severovýchodní poloviny hranice se nachází především kosené louky, které neposkytují porostům ţádnou ochranu před negativním vlivem větru. Území se nenachází poblíţ ţádné turistické cesty. Provoz na přilehlé komunikaci je omezen zákazem vjezdu. K negativnímu vlivu větru je přihlédnuto u bodu "ochranné pásmo". Negativní vliv spárkaté zvěře v podobě loupání a ohryzu není na ploše území nijak omezován. Poškozeno je jen minimum obnovy, péče o obnovu zde není nutná. Došlo k vyklizení kalamitního dříví z holiny, část hmoty byla na místě ponechána, coţ je ţádoucí z hlediska zachování ţivin a organické hmota v ekosystému. Bylo obnoveno značení hranic. V západní části území došlo k prosvětlení porostů a uvolnění nárostu. Zásahy proti vlivu spárkaté zvěře jsou zohledněny v bodu "Omezování vnějších negativních vlivů". Nedošlo k ţádnému zásahu za účelem zvýšení podílu přimíšených dřevin. Hlavního cíle ochrany, tedy zachování přirozených a přírodě blízkých porostů (Bílek et al., 2003) je s výjimkou dosud neobnovených kalamitních ploch dosahováno. Jako hlavní problém se jeví negativní vliv spárkaté zvěře, především loupání a ohryz a následné houbové infekce. Dalším problémem minimální zastoupení přimíšených dřevin.


61

Obr. 28: Nevhodným způsoben vytvořená přibližovací cesta

Obr. 29: Holina v centrální části s ponechaným dříví a obnovou smrku.


Hodnocení současného stavu PP U tří můstků


Hodnocení péče o PP U tří můstků

stupeň


počet bodů


4 3 n 4

3 2,5 2 1,5

12 7,5

5 5 3 3

1 1 1,5 1,5

5 5 4,5 4,5

narušení obnovy

4

1,5

6


3

1,5

4,5

5

1

5

péče o obnovu

5

4 2

1 1,5

4 3


4 3


počet bodů



Hstav = 72 dobrý

6


62

2 2,5 3

10 10 9

Hpéče = 75 dobrá

100 90

Jiné

70

5

Odp

4

Invz

3

50

Cíle

Zás

Nar

2

POb Rep

1

Neg Stru


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

30

0

OP Cst

Zach

0

Znč Dok

Obr. 30, 31: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP U tří můstků Stav PP U tří můstků je celkově hodnocen jako dobrý. Na sníţení hodnocení nese největší podíl tlak zvěře na území, který se projevuje loupáním a ohryzem a negativní působení větru které má za následek kalamitní holinu v centrální části území. Péče o PP U tří můstků je celkově hodnocena jako dobrá. Nedošlo k realizaci ţádné ochrany proti loupání a ohryzu. Není zvyšován podíl přimíšených dřevin.

9.6 PP Ulrichov Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Ulrichov

Kód ZCHÚ:

1560

Kategorie ZCHÚ:

Přírodní památka 63



Kraj:

Jihočeský kraj


Dolní Příbrání

Výměra ZCHÚ:

9,24 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:


Jiná dokumentace:

-

Předmět ochrany:

smíšený suťový porost (Bílek et al., 2003).*

Cíl ochrany:

Cílem hospodaření v lesích v PP, definovaným v rámcových způsobech řízení vývoje lesa je zachování současných přirozených a přírodě blízkých porostů (pralesovité květnaté bučiny). Cílem mysliveckého hospodaření v příslušné honitbě musí být z hlediska dlouhodobější perspektivy dosaţení souladu mezi přirozeným potravním potenciálem lesa a početními stavy zvěře. (Bílek et al., 2003)

Poznámka:



stupeň

Tab. 29: Hodnocení současného stavu PP Ulrichov Kategorie území:


Název území:

Ulrichov

Datum hodnocení:

20. 2. 2011

64

Většinu plochy přírodní památky zaujímá věkově, výškově i tloušťkově rozrůzněný bukový porost s přimíšeným javorem klenem, jasanem ztepilým a smrkem. Z hlediska předmětu ochrany je v současnosti nevyhovující pouze malá holina po větrné kalamitě v severní části území. Struktura porostů je značně rozmanitá, aţ pralesovitá. Na ploše se nachází zbytky mateřského porostu v podobě doupných stromů,výstavků a jiţ tlejícího dříví. Současný porost je ve stádiu optima, několikaetáţový, značně výškově i tloušťkově rozrůzněný. Obnova probíhá pouze na místech s vyhovujícími světelnými podmínkami. Svojí strukturou nevyhovuje pouze holina v severní části a také malá část při jiţním okraji území s porostem smrku, která je spíše hospodářského charakteru. V přírodní památce se dle plánu péče (Bílek et al., 2003) vyskytují silně ohroţení čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas) a kos horský (Turdus torquatus). Nebyl dosud vypracován aktuální inventarizační průzkum, není proto moţné posoudit stav populací těchto druhů. Obnova hlavních porostotvorných dřevin buku a smrku probíhá dostatečně na všech plochách s vhodnými světelnými podmínkami. Obnova, především buku, je narušována okusem spárkatou zvěří. Obnova smrku narušena není.

zachovalost

4

struktura

4

významné druhy

n

reprodukce

5

narušení obnovy

3


n

Nehodnoceno z důvodu sněhové pokrývky.

skládky a odpad

n

Nehodnoceno z důvodu sněhové pokrývky.

4

Hlavním negativním vlivem působícím na území je vítr, který rozvrátil malou skupinu smrku v severní části území. Dalším negativním vlivem je loupání a ohryz smrku spárkatou zvěří. Oba negativní vlivy nejsou vzhledem k nízkému zastoupení smrku a dobré stabilitě zbylých porostů tolik závaţné. Přírodní památka se nenachází v blízkosti turistických cest, negativní vliv turistů je proto naprosto minimální.



Obr. 32: Mrazový srub v centrální části území s porostem buku a smrku

Obr. 33: Porost v centrální části s ponechanými doupnými stromy

65


stupeň

Tab. 30: Hodnocení péče o PP U tří můstků

dokumentace

5

značení hranic

5

cesty

4

ochranné pásmo

3


4

péče o obnovu

3

zásahy

4


4

Kategorie území:


Název území:

Ulrichov

Datum hodnocení:

20. 2. 2011

Existuje platný vyhlašovací předpis. Plán péče (Bílek et al., 2003) obsahuje všechny náleţitosti. Dosud nebyl vypracován inventarizační průzkum. Pruhové značení hranic je úplné a přehledné. V lomových bodech je pruhové značení doplněno sloupky s malým státním znakem a stručnou informací o území. Podél východní hranice území se v ochranném pásmu nachází lesní odvozní cesta. Provoz na této komunikaci má vzhledem k nízkému provozu jen velmi mírný negativní dopad v podobě potencionálního zdroje znečištění a případného rušení ţivočichů. V ochranném pásmu po celém obvodu území se nachází různě staré smrkové monokultury, které představují riziko v podobě náletu smrku pod bukové porosty. Ze severozápadní strany jsou navíc porosty v ochranném pásmu otevřené a nebrání tak případnému negativnímu vlivu větru. Podél západní části hranic prochází lesní odvozní cesta, k jejímu vlivu bylo přihlédnuto v bodu "Cesty". Negativní vliv provozu na komunikaci v ochranném pásmu je omezen zákazem vjezdu na lesní komunikace. K omezení negativního vlivu loupání a ohryzu nedošlo. K negativnímu vlivu větru bylo přihlédnuto v bodu "Ochranné pásmo" V současnosti není zrealizována ţádná péče o obnovu, k velkému narušení obnovy však v současnosti nedochází. Došlo k obnově značení hranic. Z holiny v severní části území bylo vyklizeno kalamitní dříví. V plánu péče (Bílek et al., 2003) jsou ve všech porostech navrţeny jen mírné negativní zásahy. V porostech nebyly ţádné zásahy zaznamenány, dochází k samovolnému prořeďování. Nebyla zrealizována ochrana obnovy před okusem. Hlavního cíle ochrany, tedy zachování současných přirozených a přírodě blízkých porostů (Bílek et al., 2003) je aţ na holinu v severní části území dosahováno. Dosud nebylo dosaţeno souladu mezi početními stavy zvěře a přirozeným potravním potenciálem lesa.


66

Obr. 34: Kalamitní holina s počínající přirozenou obnovou smrku a buku


Hodnocení péče o PP Ulrichov

stupeň


4 4 n 5

3 2,5 2 1,5

7,5

narušení obnovy

3

1,5

4,5


5 5 4 3 4

n

1

péče o obnovu

3

n

1

4

1,5


4 4


12 10

6


Hstav = 80 dobrý

67

počet bodů

Hodnocení současného stavu PP Ulrichov



počet bodů



1 1 1,5 1,5 1,5 2 2,5 3 Hpéče = 78 dobrá

5 5 6 4,5 6 6 10 12

100 90

5

Jiné 70

4

Cíle Nar

3 2

50

Rep

Zás

POb

1


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

struktura

Stru

0

Neg

30 OP Cst Zach

0

Znč Dok

Obr. 35, 36: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP Ulrichov Stav PP Ulrichov je celkově hodnocen jako dobrý, nehůře je hodnoceno kritérium narušení obnovy. Hlavním problémem území je tlak zvěře, který se projevuje především okusem a také negativní vliv větru. Péče o PP Ulrichov je celkově hodnocena jako dobrá. Hlavními problémy jsou nedostatečná péče o obnovu a nedostatečná ochrana porostů proti negativním účinkům větru.

9.7 PP Úval Dolní Příbraní Základní údaje o území

Název ZCHÚ:

Úval Dolní Příbraní

Kód ZCHÚ:

1563

Kategorie ZCHÚ:



Vyhláška OÚ Český Krumlov ze dne 27. 5. 1992 68

Jihočeský kraj

Kraj:


Dolní Příbraní, Mikulov

Výměra ZCHÚ:

22,00 ha


Správce ZCHÚ:


Plán péče:

na období 2007-2016 (Wimmer, 2006)

Jiná dokumentace:

-

Předmět ochrany:

Soubor rašelinných pramenišť v lese a na bezlesí, významná flóra a fauna (Wimmer, 2006)

Cíl ochrany:

Dlouhodobým cílem péče o PP Úval Dolní Příbraní je zachování komplexu společenstev prameništních smrkových olšin a podmáčených smrčin, mimo les lučních rašelinišť a mokřadů v nivě Malše, zejména ochrana a trvalá péče o genofond ohroţených a významných druhů jako je kýchavice bílá, pleška stopkatá, klikva bahenní, prha arnika, pryskyřník omějolistý, oměj pestrý. (Wimmer, 2006)

Poznámka:


zachovalost

stupeň

Tab. 33: Hodnocení současného stavu PP Úval Dolní Příbraní

3

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

9. 4. 2011

Z hlediska druhového sloţení převaţuje v lesních porostech smrk. Především v západní části rezervace se v menší míře vyskytuje také borovice. Na prameništích v podmáčených smrčinách se v příměsi nebo menších skupinkách objevuje olše šedá

69

struktura

3

významné druhy

4

reprodukce

3

narušení obnovy

3


5

skládky a odpad

4


4

a bříza. Z hlediska přirozené skladby porostů je zde zcela nedostatečné zastoupení buku a jedle. Tyto dřeviny se vyskytují pouze jednotlivě po ploše. Jedle byla spolu s javorem klenem uměle vysazena na kalamitní ploše v severozápadní části území. Kalamitou je území poškozeno pouze na několika menších plochách v severní a jiţní části území, zasaţeny byly hlavně kulturní smrčiny. Luční části území jsou v dobrém stavu, objevuje se zde pouze jednotlivý nálet pionýrských dřevin, především olše šedé. Přibliţně polovinu území tvoří smrkové porosty kulturního charakteru, které strukturou nevyhovují předmětu ochrany. Náletové porosty a porosty na prameništích jsou dostatečně výškově rozrůzněné, často značně proředěné, ve větší míře se zde objevuje i tlející dřevo, jejich struktura je z hlediska jejich dalšího vývoje a zachování vyhovující. Struktura luk je na jejich okrajích narušena náletem pionýrských dřevin. Plán péče (Wimmer, 2006) uvádí řadu chráněných rostlin, včetně četnosti jejich výskytu v území: ohroţená klikva bahenní (Oxycoccus palustris) – roztroušeně aţ jednotlivě, kýchavice bílá pravá (Veratrum album) – jednotlivě (2 ks), Oměj pestrý (Aconitum variegatum) – jednotlivě roztroušeně, pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus) – hojně roztroušeně, dřípatka horská (Soldanella montana) - roztroušeně, prha arnika (Arnica montana) - roztroušeně aţ hojně, prstnatec májový (Dacttylorhiza majalis) – 16 ex.a plavuň pučivá (Licopodium annotinum) - vzácně dále pak silně ohroţená vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora) - hojně. V řece Malši v ochranném pásmu rezervace se dle plánu péče (Wimmer, 2006) vyskytuje kriticky ohroţená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera). Dosud nebyl vypracován inventarizační průzkum. Z uvedených údajů vyplývá, ţe stav populací je příznivý. Během vlastního průzkumu nebyl ţádný z těchto druhů zaznamenán. Obnova smrku probíhá bez problémů všude, kde jsou k tomu vhodné světelné podmínky. Obnova buku se vyskytuje pouze jednotlivě, jako hlavní problém se v tomto případě jeví nedostatečný počet mateřských stromů v porostech. Přirozená obnova jedle nebyla zaznamenána. Podmínky pro reprodukci bylin jsou příznivé. Obnova smrku je prakticky bez poškození. Okusem spárkatou zvěří trpí především buk. Značně poškozena je také výsadba javoru klenu. Nebyly zjištěny ţádné invazní ani expanzivní druhy. Území je znečištěno pouze jednotlivým odpadem podél hranic v západní části území. Hlavním negativním vlivem působícím na území je loupání a ohryz smrku vysokou zvěří. Škody zde však nejsou tak vysoké, zasaţena je méně neţ třetina porostů. Dalším negativním vlivem je vítr, který působí jednotlivě po ploše vývraty, především smrku a který má za následek několik menších kalamitních ploch v severozápadní a jiţní části území.


70

Obr. 37: Údolní niva řeky Malše

Obr. 38: Nálet olše šedé na prameništi


stupeň

Tab. 34: Hodnocení péče o PP Úval Dolní Příbraní

dokumentace

5

značení hranic

4

cesty

3

ochranné pásmo

4


4

Kategorie území:


Název území:


Datum hodnocení:

9. 4. 2011

Plán péče (Wimmer, 2006) obsahuje všechny náleţitosti. Existuje platný předpis o vyhlášení. Dosud nebyl vypracován ţádný inventarizační průzkum. Pruhové značení je obnoveno, pouze podél jiţní hranice území je značení nepřehledné. Lomové body jsou stabilizovány sloupky s malým státním znakem. Štítky s informací o území zde nejsou instalovány. Podél západní hranice území vede ochranným pásmem lesní odvozní cesta. Samotným územím pak prochází pouze několik přibliţovacích linek. Cestní síť má pouze částečný negativní vliv v podobě narušení půdy a moţného zdroje znečištění. Ochranné pásmo tvoří z větší části smrkové porosty, které plní svojí funkci dobře. Zbytek, přibliţně jednu třetinu ochranného pásma tvoří kulturní luční porosty, které nechrání území proti negativnímu vlivu větru, navíc je zde riziko splachu škodlivých látek do území. Západní hranici ochranného pásma kopíruje lesní odvozní cesta, po které prochází turistická trasa. Provoz na komunikaci v ochranném pásmu je omezen značkou zákaz vjezdu. Zátěţ území turistickým ruchem je i přes bezprostřední blízkost turistické stezky velice nízká a opatření nevyţaduje. K omezení negativního vlivu loupání a ohryzu nedošlo. K omezení negativního vlivu větru bylo přihlédnuto v bodu "Ochranné pásmo"

71

péče o obnovu

3

zásahy

4


4

Proti okusu je v současnosti chráněna výsadba jedle a javoru klenu v severozápadní části území a to plastovými chrániči. Tento typ ochrany je pro jedli nevhodný, nedovoluje růst bočních větví. Pro javor je tento typ ochrany nedostatečný, většina jedinců jiţ odrostla nad úroveň chrániče a je skousávána. Další prvkem péče o obnovu je oplocenka v jiţní části území. Pozornost z hlediska péče o obnovu vyţaduje především jednotlivě se zmlazující buk. Při terénním průzkumu byla zjištěna řada zásahů, především v části s kulturními smrčinami. Jednalo se o vyklizení kalamitního dříví a další těţební a výchovné zásahy v souladu s plánem péče (Wimmer, 2006). Došlo také k výsadbě jedle a javoru klenu na kalamitních plochách a jejich následné ochraně. V jiţní části území byla zbudována oplocenka. Přírodě blízké porosty na prameništích zůstávají bez zásahu. Zda došlo k plánovanému pravidelnému kosení luk není moţné podle současného stavu s jistotou určit. Plánované odstranění náletových dřevin z lučních částí nebylo v terénu zjištěno. Bylo obnoveno značení hranic. Cílů ochrany, které uvádí plán péče (Wimmer, 2006) je aţ na drobné výjimky dosahováno. Nedostatkem je v současnosti pouze nedostatečná ochrana a podpora bukové příměsi.


Obr. 39: Oplocenka v jižní části území

Obr. 40: Individuální ochrana jedle v severní části území.

72


stupeň


počet bodů


9 7,5 8 4,5


5 4 3 4

1 1 1,5 1,5

5 4 4,5 6

4

1,5

6

5

péče o obnovu

3

1

4

1,5

6


4 4


narušení obnovy

Hodnocení péče o PP Úval Dolní Příbraní

stupeň

Hodnocení současného stavu PP Úval Dolní Příbraní zachovalost struktura významné druhy reprodukce

Tab. 36 Hodnocení péče

počet bodů

Tab. 35 Hodnocení současného stavu

3 3 4 3

3 2,5 2 1,5

3

1,5

4,5

5

1

4 4



2 2,5 3

6 10 12

Hpéče = 76 dobrá

100 90

5 70

4

Cíle Jiné

3

Odp

2

50

Invz

Zás

Nar

1

POb


zásahy

péče o obnovu


ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace


skládky a odpad


narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

zachovalost

0

struktura

Rep 30

Neg VD OP Stru

Cst Znč

Zach

0

Dok

Obr. 41, 42: Grafické znázornění výsledků hodnocení PP Úval Dolní Příbraní Stav PP Úval Dolní Příbraní je celkově hodnocen jako průměrný. Hlavním problémem je zde velký podíl stejnorodých hospodářských porostů a jejich druhová skladba, 73

ve které jsou naprosto nedostatečně zastoupeny přimíšené dřeviny a dominuje smrk. Dalším problémem je loupání a ohryz smrku, které se zde ale objevuje výrazně méně neţ například v PP Stodůlecký vrch nebo Pohořské rašeliniště. Péče o PP Úval Dolní Příbraní je celkově hodnocena jako dobrá. Zde je hlavním problémem nevhodně provedená ochrana výsadeb a nedostatečná podpora přimíšených dřevin především buku. Nebylo provedeno odstranění náletových dřevin z okrajových částí lučních porostů.

74

10 Shrnutí výsledků 10.1 Shrnutí výsledků hodnocení současného stavu Z celkového počtu 7 hodnocených MZCHÚ byl současný stav ve 3 územích (43%) ohodnocen jako dobrý a ve 4 územích (57%) jako dobrý. Nejhůře hodnoceným kritériem jsou jiné negativní vlivy. Aritmetický průměr udělených stupňů u toho kritéria činí 2,9. Nejčastěji udělovaný a zároveň nejniţší je stupeň 2, udělený PP Pohořské rašeliniště, PP U tří můstků a PP Stodůlecký vrch. Nejlépe hodnoceným kritériem jsou invazní a expanzivní druhy. Aritmetický průměr udělených stupňů u tohoto kritéria činí 4,8. Nejčastěji udělovaný stupeň je zde 5, který byl udělen PP Pohořské rašeliniště, PP U tří můstků, PP Úval Dolní Příbraní a PP Stodůlecký vrch. Celkově nejčastěji udělovaným stupněm je stupeň 4. Kritérium významné druhy bylo hodnoceno pouze u PP Stodůlecký vrch. Kritérium invazní a expanzivní druhy nebylo hodnoceno v PP Ulrichov a PR Rapotická březina. Kritérium skládky a odpad nebylo hodnoceno v PP Ulrichov.

kód

kat. název území

1560 581 1283 1562 1563 1561 2227

PP PP PP PP PP PP PR

4 4 3 3 3 3 3

n n n n 4 n n

5 3 4 4 3 2 3

Ulrichov Pohořské rašeliniště U tří můstků Myslivna Úval Dolní Příbraní Stodůlecký vrch Rapotická březina

4 4 4 3 3 4 4

Aritmetický průměr modus

3,7 3,3 4,0 3,4 3,6 4,8 4,0 4 3 4 3 4 5 4

75

3 4 4 4 3 4 3

n 5 5 4 5 5 n

n 4 4 5 4 4 3

výsledné hodnocení stavu


skládky a odpad

narušení obnovy

reprodukce

významné druhy

struktura

zachovalost

Hodnocení současného stavu


Tab. 37: Souhrnný přehled výsledků hodnocení současného stavu

4 2 2 3 4 2 3

80 74 73 70 69 68 65

D D D P P P P

2,9 71,3 P 2

10.2 Shrnutí výsledků péče Z celkového počtu 7 hodnocených MZCHÚ byla péče v 6 (86%) územích ohodnocena jako dobrá a pouze v 1 území (14%) jako průměrná. Nejhůře hodnoceným kritériem je ochranné pásmo, aritmetický průměr stupňů udělených u tohoto kritéria je 3,3. Nejčastěji udělovaným a zároveň nejniţším stupněm je u tohoto kritéria 3. Pouze u PP Stodůlecký vrch a PP Úval Dolní Příbraní byl udělen stupeň 4. Nejlépe hodnoceným kritériem je kritérium Dokumentace, kde byl všem územím udělen stupeň 5. Celkově nejčastěji udělovaným stupněm je stupeň 3.

kód

kat. název území

1560 1561 1563 581 1283 1562 2227

PP PP PP PP PP PP PR

5 3 4 5 5 2 2

4 4 3 4 3 4 3

3 4 4 3 3 3 3

3 5 3 5 5 3 3

výsledné hodnocení péče


zásahy

4 4 4 4 4 4 4

4 3 4 3 3 3 4

78 76 76 75 75 71 69

D D D D D D P

Ulrichov Stodůlecký vrch Úval Dolní Příbraní Pohořské rašeliniště U tří můstků Myslivna Rapotická březina

5 5 5 5 5 5 5

Aritmetický průměr modus

5,0 3,7 3,6 3,3 3,4 3,9 4,0 3,4 74,3 D 5 5 4 3 3 3 4 3

76

4 3 4 2 3 5 3

péče o obnovu

ochranné pásmo

cesty

značení hranic

dokumentace

Hodnocení péče

omezování vnějších neg. vlivů

Tab. 38: Souhrnný přehled výsledků hodnocení péče

11 Diskuze Ke zpracování této bakalářské práce bylo vyuţito metodiky hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek et Buček, 2005). Výhodou této metodiky je nejen její univerzálnost a komplexnost, díky kterým je moţné srovnávat hodnocená území různých kategorií a s různým předmětem ochrany, ale také rychlost. Právě rychlost je dle mého názoru hlavní výhodou této metodiky, díky které je moţné v krátkém časovém úseku zhodnotit velký počet území a na základě výsledků hodnocení zrealizovat potřebná opatření. Hodnocení je navíc moţné v krátkém časovém horizontu zopakovat. Nevýhodou této metodiky se můţe zdát subjektivita hodnocení, z porovnání hodnocení dvou území dvěma řešiteli, kterým se ve své bakalářské práci zabývá Přívětivý (2010) však vyplývá, ţe se hodnocení z velké části shodují. Jedním z problémů, na který jsem narazil během samotného hodnocení je průnik některých jevů více kritérii. V mém případě šlo konkrétně o negativní vliv větru, který působí na všechna hodnocená území a ovlivňuje z hlediska péče jak kritérium ochranné pásmo, tak i omezování vnějších negativních vlivů, byl proto hodnocen vţdy u ochranného pásma. Dalším problémem bylo v mém případě špatné načasování většiny hodnocení, díky kterému nebylo moţné hodnotit například kritérium skládky a odpad u PP Ulrichov či invazní a expanzivní druhy v PR Rapotická březina a které spolu s nedostatkem podkladů znemoţnilo hodnocení kritéria Významné druhy ve všech územích kromě Úvalu Dolní Příbraní.

11.1 Srovnání výsledků hodnocení MZCHÚ Novohradských hor s výsledky hodnocení dalších oblastí I přes to, ţe počet území zhodnocený za pomoci výše zmiňované metodiky (Svátek et Buček, 2005) stále stoupá, nebylo na mnou vybraných územích dosud provedeno ţádné hodnocení, se kterým bych mohl své výsledky porovnat. Díky univerzálnosti metodiky je však moţno porovnávat stav a péči území s různým předmětem ochrany a v různých oblastech. Pro srovnání výsledků hodnocení byly vybrány dvě oblasti leţící ve stejném kraji a to na Táborsku (Reitmajer, 2010) a na Písecku (Chovancová, 2010). Dále byly náhodně vybrány oblasti CHKO Stráţovské vrchy (Pozníková, 2009), CHKO Beskydy (Přívětivý, 2010) a okolí Štěpánova (Bubeníková, 2009). V následující tabulce je uveden přehled hodnocení současného stavu a péče v těchto územích. Pro větší názornost byly výsledky hodnocení uvedeny v procentech. 77

Tab. 39: Srovnání současného stavu a péče v MZCHÚ Novohradských hor s dalšími

špatný

průměrný

dobrý

vynikající

velmi špatná

špatná

průměrná

dobrá

vynikající

Výsledné hodnocení péče [%]

velmi špatný

Výsledné hodnocení současného stavu *%+

Počet hodnocených MZCHÚ

oblastmi

MZCHÚ Novohradských hor

0

0

57

43

0

0

0

14

86

0

7

MZCHÚ okolí obce Štěpánov (Bubeníková, 2009)

0

0

23

77

0

0

0

23

77

0

13

MZCHÚ Táborska (Reitmajer, 2010)

0

9

55

18

18

0

0

46

27 27

11

MZCHÚ CHKO Strážovské vrchy (Pozníková, 2009)

0

0

0

100

0

0

0

0

100

0

6

MZCHÚ CHKO Beskydy (Přívětivý, 2010)

0

0

38

38

24

0

0

25

75

0

8

MZCHÚ Písecka (Chovancová, 2010)

0

0

22

72

6

0

0

33

67

0

18

Oblast

Z této tabulky vyplývá, ţe současný stav je nejčastěji hodnocen jako dobrý a to u 3 oblastí ze 6 v rozsahu 72–100 %. Dále je patrné, ţe ze srovnávaných území je právě v Novohradských horách nejvíce území hodnoceno jako průměrné. V oblasti Táborska se objevuje hodnocení stavu jako špatný. Z tabulky je dále parné, ţe péče je často hodnocena lépe neţli stav území. Péče je nejčastěji hodnocena jako dobrá a to u 5 oblastí ze 6 v rozsahu 67–100 %. Péče není v ţádné z oblastí ohodnocena jako špatná nebo velmi špatná a v oblasti Táborska se objevuje dokonce hodnocení vynikající, coţ je pozitivní informací.

78

Tab. 40: Srovnání nejlépe a nejhůře hodnocených kritérií stavu a péče v MZCHÚ Novohradských hor s dalšími oblastmi. Kritéria hodnocení současného stavu Oblast

Nejlépe hodnocené kritérium (aritmetický průměr)

Nejhůře hodnocené kritérium (aritmetický průměr)

Kritéria hodnocení péče Nejlépe hodnocené kritérium (aritmetický průměr)

Nejhůře hodnocené kritérium (aritmetický průměr)

MZCHÚ Novohradských hor

invazní a expanzivní druhy (4,8)

MZCHÚ okolí obce Štěpánov (Bubeníková, 2009)

významné druhy (4,3)


dokumentace (4,9)

ochranné pásmo + značení hranic (3,3)

významné druhy + skládky a odpad (4)

invazní a expanzivní druhy (3)

dokumentace (4,6)

ochranné pásmo (3,5)

MZCHÚ CHKO Strážovské vrchy (Pozníková 2009)

struktura (4,7)


zásahy (4,3)

dokumentace (1,7)

MZCHÚ CHKO Beskydy (Přívětivý, 2010)

reprodukce (4,4)

narušení obnovy (3,3)

dokumentace (4,4)

ochranné pásmo (3,3)

MZCHÚ Písecka (Chovancová, 2010)

skládky a odpad (4,1)

narušení obnovy + reprodukce (3,5)

dokumentace (4,4)

značení hranic (3,5)

MZCHÚ Táborska (Reitmajer, 2010)

jiné negativní vlivy ochranné pásmo dokumentace (5) (2,9) (3,3)

Z tabulky 40 můţeme vyčíst, ţe nejlépe hodnocenými kritérii z hlediska současného stavu jsou významné druhy a skládky a odpad. V MZCHÚ Novohradských hor je nejlépe hodnoceno kritérium invazní a expanzivní druhy, i přes to, ţe je toto kritérium v polovině srovnávaných oblastí hodnoceno nejhůře. Důvodem, proč je v Novohradských horách kritérium invazní a expanzivní druhy hodnoceno nejlépe je několik, celá oblast je v souvislosti s minulostí velice řídce osídlená a navíc vzdálená od větších říčních toků podél kterých se některé invazní druhy šíří. Dalším důvodem mohou být extrémní klimatické a půdní podmínky, které panují ve většině hodnocených území, prakticky nulové zastoupení nepůvodních dřevin v porostech a zřejmě celá řada dalších. Nejhůře hodnoceným kritériem stavu v MZCHÚ Novohradských hor jsou jiné negativní vlivy coţ je největší měrou způsobeno značnými škodami loupání a ohryzem vysokou zvěří, které jsou právě v tomto kritériu zahrnuty. 79

Z tabulky je moţno dále vyčíst, ţe nejlépe hodnoceným kritériem z hlediska péče je v 5 ze 6 oblastí dokumentace coţ poukazuje na její celkově dobrou úroveň. Mezi kritérii hodnocenými nejhůře se nejčastěji, u 4 z 6 oblastí, objevuje ochranné pásmo. V případě Novohradských hor je toto kritérium hodnoceno niţšími stupni především z důvodů škod větrem ve všech hodnocených územích a časté poloze území na okraji rozsáhlejších porostů, či v blízkosti rozsáhlých kalamitních holin jako je tomu například u PP Myslivna. Dalším poměrně nízko hodnoceným kritériem péče je značení hranic, které se jako nejniţší objevuje ve 2 oblastech. V oblasti Novohradských hor jsou výrazněji chybně vyznačeny hranice pouze u 2 území a to PP Myslivna a PR Rapotická březina.

80

12 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit současný stav a péči v 7 maloplošných zvláště chráněných územích v Novohradských horách. Všechna území se nachází pod správou Krajského úřadu Jihočeského kraje a jejich celková rozloha je 160,22 ha. Jedná se o chráněná území, jejichţ hlavním nebo převaţujícím předmětem ochrany jsou lesní společenstva. Pro hodnocení byla pouţita Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích (Svátek et Buček, 2005). Terénní průzkumy proběhly na podzim a v zimě roku 2010 a na jaře roku 2011. Ve výsledném hodnocení současného stavu byla 3 území ohodnocena jako dobrá a 4 území jako průměrná. Nejlépe hodnoceným územím je PP Ulrichov, nejhůře pak PR Rapotická březina. Nejhůře hodnoceným kritériem současného stavu jsou jiné negativní vlivy, kde je aritmetický průměr udělených stupňů 2,9. Toto kritérium je nejhůře hodnoceno v PP Pohořské rašeliniště, PP U tří můstků a PP Stodůlecký vrch. Nejlépe hodnoceným kritériem jsou invazní a expanzivní druhy, zde aritmetický průměr udělených stupňů dosahuje 4,8. U dvou území, konkrétně u PR Rapotická březina a PP Ulrichov toto kritérium však nebylo hodnoceno. Ve výsledném hodnocení byla péče v 6 územích ohodnocena jako dobrá a pouze v 1 území jako průměrná. Nejlépe ohodnoceným územím je opět PP Ulrichov a nejhůře PR Rapotická březina. Nejhůře celkově hodnoceným kritériem péče je ochranné pásmo, kde aritmetický průměr udělených stupňů činí 3,3. Nejlépe hodnoceným kritériem je dokumentace, kde je aritmetický průměr udělených stupňů 5, coţ znamená, ţe všechna území byla ohodnocena nejvyšším stupněm. Výsledky hodnocení předloţené v této práci mohou upozornit na hlavní aktuální nedostatky těchto území a přispět tak k v budoucnosti jejich nápravě nebo alespoň udrţení stávajícího stavu.

81

13 Summary The objective of this undergraduate thesis was to assess the current condition and the management in 7 small natural protected areas in Novohradske hory. All areas have been managed by the South Bohemian Regional Government and their total acreage is 160.22 ha. They are natural protected areas with forrest biocoenoses being the main subject of the protection. The assessment is based on „The methodology for condition and management assessment in small natural protected areas“ (Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích, Svátek et Buček, 2005). The field research was conducted in the autumn and winter of 2010 and in the spring of 2011. The overallrating of the current condition shows 3 areas as good and 4 areas as average. The best rated area was the natural monument (NM) Ulrichov, thelowest rated was the natural preserve (NP) Rapoticka brezina. The factor with the lowest ratings was „other negative impacts“ with an arithmetic average of 2.9 For this criterion the lowest ratings had been given to the NM Pohorske raseliniste, NM U tri mustku and the NM Stodulecky vrch. The factor with the highest ratings was „invasive and expansive species“ with an arithmetic average of 4.8 However, for 2 areas - namely NP Rapoticka brezina and NM Ulrichov - this criterion hadn’t been rated. The overall rating of the management shows 6 areas as good and only 1 as average. The best rated area was again the NM Ulrichov, the lowest rated was the NP Rapoticka brezina. For management, the factor with the lowest ratings was „protection zone“ with an arithmetic average of 3.3 The best rated criterion was „documentation“ with an arithmetic average of 5. This means that all areas obtained the highest rating. The assessment results provided by this thesis can raise awareness of the main current deficiencies in these areas and thus support their remediation or at least current status preservation in the future.

82

14 Literatura a použité zdroje Albrecht, J. 1986. Záměr vyhlášení přírodní rezervace Rapotická březina. AOPK České Budějovice. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Albrecht, J. et al. 2003. Českobudějovicko. In: Malckovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. 1. vyd. AOPK ČR: Praha, 2003. 808 s. ISBN 8086064-65-4 Albrechtová, A., Urban, F. 1985. Inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Pohořské rašeliniště. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] AOPK ČR, Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP), [online] citováno 5. 5. 2011. Dostupný na WWW: Bílek, P. et al. 2003. Plán péče pro přírodní památku Pohořské rašeliniště na období 2004–2013. ÚHÚL České Budějovice, 5 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Bílek, P. et al. 2003. Plán péče pro přírodní památku Stodůlecký vrch na období 2004– 2013. ÚHÚL České Budějovice, 4 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Bílek, P. et al. 2003. Plán péče pro přírodní památku U tří můstků na období 2004– 2013 . ÚHÚL České Budějovice, 4 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Bílek, P. et al. 2003. Plán péče pro přírodní památku Ulrichov na období 2004–2013. ÚHÚL České Budějovice, 4 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Bílek, P. et al. 2003. Plán péče pro přírodní rezervaci Rapotická březina na období 2004–2013. ÚHÚL České Budějovice, 4 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Bílek, P., Jirátko, J., Kusbach, M. 2003. Plán péče pro přírodní památku Myslivna na období 2004–2013. ÚHÚL České Budějovice, 5 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Bubeníková, J. 2009. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v okolí obce Štěpánov. Diplomová práce. LDF MU v Brně. 127 s. 83

Culek, M. et al. 1995. Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. ISBN 80-85368-80-3 CENIA, Portál veřejné zprávy České republiky, Mapové sluţby [online] citováno 5. 5. 2011. Dostupný na WWW: http: Chovancová, A. 2010. Zhodnocení stavu a péče o vybraná chráněná území Písecka. Diplomová práce, LDF MU v Brně, 180 s. Křivan, J., Jelínek, A. 2009. Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu PR Stodůlecký vrch. ZO ČSOP Kněţice. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Natura 2000, Evropsky významné locality v ČR, [online] citováno 5. 5. 2011. Dostuné na WWW: http://<.nature.cz> Pozníková, G., 2009. Hodnocení stavu a péče o zvláště chráněná území CHKO Strážovské vrchy. Bakalářská práce, AF MU v Brně, 86 s. Přívětivý, T. 2010. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území CHKO Beskydy. Bakalářská práce, LDF MU v Brně, 122 s. Pykal, J., 1991. Inventarizační průzkum navrženého chráněného území Stodůlecký vrch - ptáci. České Budějovice. 9 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Reitmajer, J. 2010. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Táborska. Diplomová práce, LDF MU v Brně, 116 s. Svátek, M., Buček, A. 2005. Metodika hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. Brno: MZLU v Brně. 38 s. Svátek, O., Svátek, M. 2005. Software pro Metodiku hodnocení stavu a péče v maloplošných zvláště chráněných územích. Verze 1.0. Šumpich, J. 2009. Výsledky inventrizačního průzkumu bezobratlých v PR Myslivna motýli (Lepidoptera). 30 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] ÚHÚL, 2000. Oblastní plán rozvoje lesů. Přírodní lesní oblast 14. Novohradské hory. Textová část. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice. 84

ÚHÚL, Mapový server, Oblastní plány rozvoje lesů 2010 [online] citováno 5. 5. 2011. Dostupný na WWW: http: Vyhláška č. 395/1992 Sb. Kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Wimmer, J. 2006. Plán péče pro přírodní památku Úval Dolní Příbraní na období 2007–2016 . WV Projection Service, České Budějovice. 21 s. [Depon. in: Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice. ] Zasadil, P., 2006. Plán monitoringu, ptačí oblast Novohradské Hory. Zákon č. 114/92 Sb. České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny

85

Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Novohradských hor

Recommend Documents