Zhodnocení kontaminace a sanace vybraného území Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Zhodnocení kontaminace a sanace vybraného území Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Bc. Petr Junga, Ph.D.

Bc. Jana Koutná Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Zhodnocení kontaminace a sanace vybraného území“ vypracovala samostatně a použila jsem pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovi univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ………………………

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych touto cestou srdečně poděkovat za odborné vedení, cenné rady a vřelou pomoc vedoucímu diplomové práce panu Ing. Bc. Petru Jungovi, Ph.D., kterou mi poskytl při psaní této práce. Také bych chtěla poděkovat místostarostovi obce Olšany u Prostějova Renému Všetičkovi, který mi velmi pomohl a poskytnul všechny dostupné informace. Rovněž bych chtěla velice poděkovat své rodině za podporu a pomoc.

ABSTRAKT: Diplomová práce na téma „Zhodnocení kontaminace a sanace vybraného území“ je zaměřená na kontaminaci v obci Olšany u Prostějova, Vrbátky a Dubany. Tato kontaminace je způsobena průmyslovou výrobou z firmy Sigma Lutín a.s. Nejvýznamnější kontaminanty na tomto území jsou PCE, TCE, 1,2-DCE a VC. Pomocí částečné analýzy rizik byly stanoveny expoziční scénáře: ingesce vody při plavání či sprchování/koupání, dermální kontakt s vodou, inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou a ingesce kontaminovaných potravin. Ekologická zátěž není stále vyřešená a může mít velký vliv na zdraví lidí a ekosystém.

Klíčová slova: kontaminované látky, podzemní voda, analýza rizik, sanační práce

ABSTRACT: Theme of diploma thesis, called "Evaluation and remediation selected area", is focused on contamination in villages Olšany by Prostějov, Vrbátky and Dubany. This contamination is caused by industrial production from company Sigma Lutín a.s. The most relevant contaminants in this area are PCE, TCE, 1,2-DCE and VC. Exposure scenarios were determined by using partial analysis of risks: ingestion of water during swimming or showering / bathing, dermal contact with water, inhalation of vapors in contact with contaminated water and ingestion by contamined food. Enviromental ballast has still notresolved and may have large effect on human health and ecosystem.

Keywords: contaminated substances, groundwater, risk analysis, remediation

OBSAH 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 9

2

CÍL .......................................................................................................................... 11

3

SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY .................................................................. 12 3.1

Právní předpisy EU ........................................................................................ 12

3.1.1

Právní úprava na ochranu vod .................................................................. 12

3.1.2

Právní úprava na ochranu půdy ................................................................ 14

3.1.3

Právní úprava určitých činností, které vedou nebo by mohly vést ke

kontaminaci životního prostředí .............................................................................. 15 3.1.4 3.2

Právní úprava ČR .......................................................................................... 17

3.2.1 4

Operační program životního prostředí ...................................................... 21

STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...................................................................... 22 4.1

Kontaminanty a polutanty ............................................................................ 24

4.1.1

Anorganické kontaminanty a polutanty .................................................... 24

4.1.2

Organické kontaminanty a polutanty ........................................................ 24

4.2

5

Právní úprava nebezpečných látek ............................................................ 16

Sanace a rekultivace starých ekologických zátěží ....................................... 26

4.2.1

Fáze sanačního procesu ............................................................................ 26

4.2.2

Fáze rekultivace ........................................................................................ 27

4.2.3

Dělení sanačních a rekultivačních technologií ......................................... 28

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 33 5.1

Metodika ......................................................................................................... 33

5.2

Údaje o zájmové oblasti ................................................................................. 33

5.2.1

Zájmové území ......................................................................................... 35

5.2.2

Geografické vymezení vybrané lokality ................................................... 35

5.2.3

Hydrologické poměry ............................................................................... 36

5.2.4

Klimatické poměry ................................................................................... 36

5.2.5

Geologické poměry ................................................................................... 37

5.2.6

Hydrogeologické poměry ......................................................................... 37

5.2.7

Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě ...................................... 38

5.2.8

Chráněné území ........................................................................................ 39

5.3

Dosavadní průzkum a sanační práce na zájmovém území......................... 39

5.3.1

Sanační práce prováděné v letech 1979 – 1995 ........................................ 40

5.3.2

Sanační práce prováděny v letech 1996 – 1999 ........................................ 40

5.3.3

Sanační práce prováděny v letech 2001 – 2006 ........................................ 40

5.3.3.1

Sanační práce v areálu Sigma Lutín a.s. ........................................... 41

5.3.3.2

Sanační práce v areálu Magacina ..................................................... 43

5.3.3.3

Sanační práce na dílčí lokalitě Olšany u Prostějova - Hablov ......... 43

5.3.3.4

Bilance odstranění kontaminantů od roku 2001 - 2006 .................... 44

5.3.4

Sanační práce prováděné v roce 2008....................................................... 44

5.3.5

Sanační práce prováděné v letech 2010 – 2012 ........................................ 46

5.3.6

Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesu přirozené atenuace 52

5.4

Hodnocení rizik .............................................................................................. 52

5.4.1

5.4.1.1

Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových

faktorů

........................................................................................................... 53

5.4.1.2

Základní charakteristika příjemců rizik ............................................ 55

5.4.1.3

Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice ...... 55

5.4.2

Hodnocení zdravotních rizik ..................................................................... 56

5.4.2.1

Hodnocení expozice ........................................................................... 57

5.4.2.2

Odhad zdravotních rizik .................................................................... 58

5.4.3

Hodnocení ekologických rizik .................................................................. 63

5.4.4

Shrnutí celkového rizika ........................................................................... 63

5.4.5

Omezení a nejistoty .................................................................................. 65

5.5 6

Identifikace rizik ....................................................................................... 53

Doporučení nápravných opatření ................................................................. 65

DISKUZE ............................................................................................................... 67

7

ZÁVĚR ................................................................................................................... 70

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 73 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 78 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 79 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 80 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 82

1 ÚVOD Pro vypracovávání diplomové práce na téma „Zhodnocení kontaminace a sanace vybraného území“ jsem se rozhodla, protože je problematika těchto kontaminovaných lokalit nadmíru aktuální. Vybrala jsem si starou ekologickou zátěž z mého nejbližšího okolí, která se nachází na území Olšany u Prostějova a zasahuje právě do obcí, kde žije moje rodina. Tato vybraná oblast je považována za největší ekologickou zátěž na území Olomouckého kraje. Životní prostředí je nejcennější a velmi zranitelné místo na Zemi, ve kterém žijeme a které nás obklopuje. Na jeho kvalitě a stavu jsme závislí, jelikož je zdrojem vody, půdy, vzduchu, potravin, surovin a i estetického požitku. Životní prostředí přímo i nepřímo ovlivňuje zdravotní stav člověka. Lidé si tuto skutečnost v dřívějších dobách neuvědomovali a někteří si ji neuvědomují stále. Svým neuváženým jednáním značně ohrožujeme rostliny i živočichy a ničíme tím i ráz krajiny. Další generace budou mít proto velice omezené možnosti při využívání přírodních zdrojů a obdivování krásy životního prostředí. Na konferenci Životního prostředí pro Evropu v Dobříši dne 21. června 1991 prohlásil bývalý pan prezident České republiky Václav Havel: „Člověk není vládcem přírody, není jejím pánem, jejím vrcholem, jejím nejlepším organizátorem, jejím rozumem. Člověk je prostě jen její součástí. Vždyť čím jiným je naše tělo než jen křižovatkou tisícerých a z větší části nám dosud neznámých silokřivek, čím jiným jsme, než jen nepatrnou zauzlinou jediného velkého pole, kterému říkáme biosféra? A čím jiným je tato biosféra, než zase jen součástí jediného planetárního fyzikálního systému? A čím jiným je tento planetární systém, než jen nepatrnou součástkou ohromného a tajemného systému kosmického?“ (www 1). Životního prostředí je jedna z nejdůležitějších věcí a na její ochranu by se mělo lidstvo především zaměřit. Staré ekologické zátěže jsou pozůstatky z doby, která vlivu na životní prostředí nevěnovala důkladnou pozornost. Období malého zájmu o životní prostředí trvalo zhruba do konce 80. let minulého století a za tuto dobu lidstvo dokázalo napáchat mnoho škod, které vedly ke katastrofálním zátěžím. V životním prostředí představuje kontaminace obrovské riziko pro zdraví lidí a ekosystém jako celek. Takovouto zátěží je znehodnocena voda, půda, rostliny i živočichové a nepřímo také člověk. Při zjištění ekologické zátěže by se hned měly provádět sanační práce. Tyto práce by měly zahrnovat nejprve průzkum znečištěné lokality, pomocí níž se zjistí rozsah ekologické zátěže. Následně by měl být vypracován projekt sanačních prací, kde budou uvedeny 9

limity od České inspekce životního prostředí pro danou lokalitu. V další činnosti se realizuje samotná sanace a posledním krokem je rekultivace a monitoring postiženého území. Sanační práce jsou ekonomicky nákladné a obce nemají ve svém rozpočtu dostatečnou rezervu na jejich řešení. Evropský fond Operačního programu Životního prostředí nabízí v letech 2007 – 2013 přes 776 milionů Euro na financování prací k odstranění zátěží v katastrálních územích jednotlivých obcí (www. 2). Stará ekologická zátěž na lokalitě Olšany u Prostějova úzce souvisí s průmyslovou výrobou v areálu Sigma Lutín a.s. Tato firma používala během svého provozu odmašťovadla na bázi chlorovaných uhlovodíků. Chlorované uhlovodíky v minulosti pronikly z areálu firmy Sigma Lutín a.s. přes nesaturovanou zónu až do podzemní vody, kde se dále šíří ve směru proudění podzemní vody. Tím se kontaminace dostala až na jižní okraj obce Olšany u Prostějova, resp. jižního okraje obce Hablov, Vrbátky, Dubany.

10

2 CÍL Cílem mé diplomové práce je analýza právních předpisů, České republiky a Evropské unie, souvisejících s kontaminací životního prostředí a sanacemi. Dále budu provádět částečnou analýzu rizik, na základě níž provedu zhodnocení velikosti rizika, která má kontaminovaná voda a kontaminace ve vybrané lokalitě pro lidské zdraví či jednotlivé složky životního prostředí. V rámci částečné analýzy rizik provedu charakteristiku vybraného území z hlediska jednotlivých složek životního prostředí. V další části diplomové práce popíšu a zanalyzuji provedené práce na daném území a výsledky dostupného měření. Prostřednictvím hodnocení rizik identifikuji rizika, vyberu expoziční scénáře, zhodnotím zdravotní rizika a ekologická rizika. Zjištěné skutečnosti podrobím diskuzi a stanovím obecně platné závěry, které se týkají sanačních prací na obdobných lokalitách.

11

3 SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY Problematika staré ekologické zátěže není řešena uceleným a jednotným právním předpisem. Je potřeba ji řešit za pomocí vybraných zákonů, vyhlášek, nařízení, směrnic a metodických pokynů, souvisejících s jednotlivými složkami životního prostředí. V této kapitole jsou rozděleny Evropské právní předpisy a České právní předpisy. 3.1 Právní předpisy EU Česká republika se dne 1. května 2004 stala novým členem Evropské unie. Ještě před vstupem musela ČR jako nový člen přizpůsobit svůj právní řád evropským právním předpisům. V Evropské unii byla první zmínka o ochraně životního prostředí v roce 1959 ve smlouvě o Euratomu, která se týkala ochrany pracovníků vůči ionizujícímu záření (www. 3). Zkoumaná problematika není předmětem speciální právní úpravy na evropské úrovni, ale některá evropská práva se jí dotýkají anebo na ní přímo reagují. Evropské právní předpisy, které se zaměřují na staré ekologické zátěže, lze rozdělit do několika úseku:  právní úprava na ochranu vod,  právní úprava na ochranu půdy,  právní úprava určitých činností, které vedou nebo by mohly vést ke kontaminaci životního prostředí,  právní úprava nebezpečných látek (JANČÁŘOVÁ, 2007).

3.1.1

Právní úprava na ochranu vod

Jelikož jsou vody důležité přírodní zdroje, jsou tyto právní předpisy velmi významné. U podzemních i povrchových vod je podstatné kontrolovat jejich kvalitu a jakost. Antropogenní činnost velmi ovlivňuje kvalitu podzemních i povrchových vod a tedy i pitné zdroje. Jelikož se podzemní voda nachází několik metrů pod povrchem země, mohou kontaminanty tuto vodu ovlivňovat velmi dlouhou dobu. Tudíž kontaminanty z různé antropogenní činnosti, které byly prováděny před desítkami let, může neustále ohrožovat kvalitu podzemní vody. Je tedy velmi obtížné tyto procesy sledovat a měřit (JANČÁŘOVÁ, 2007).

12

Při řešení staré ekologické zátěže se využívá v rámci Evropské unie právní předpisy uvedené níže: Směrnice rady ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (80/68/EHS) -

tato směrnice vznikla k naléhavé potřebě k ochraně podzemních vod před znečišťováním,

zejména

některými

toxickými,

perzistentními

a bioakumulativními látkami, a k omezení nebo k odstranění důsledku znečištění, k němuž již došlo; -

členské státy musí učinit potřebné kroky k tomu, aby zabránily a omezily vnikání kontaminujících látek do podzemních vod (www. 4).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky -

směrnice je základním pramenem práva na ochranu environmentálního vodního prostředí (JANČÁŘOVÁ, 2007);

-

účelem směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod;

-

členské státy musí koordinovat správní opatření v rámci oblastí povodí, stanovit si environmentální cíle, vody využívané k odběru pitné vody a jejich monitorování, musí dosáhnout nejvyššího ekologického stavu, i když byl jejich stav ovlivněn (www. 5).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu -

tato směrnice jen doplňuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 200/60/ES;

-

směrnice zavádí kvantitativní cíle, zavazující členské státy Evropské unie monitorovat a posuzovat kvalitu podzemních vod na základě společných kritérií a zároveň identifikovat reverzní trendy ve znečištění podzemních vod (JANČÁŘOVÁ, 2007);

-

stanoví kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod a kritéria pro zjištění a změnu významných a trvalých vzestupných trendů (www. 6).

13

Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů – tzv. Nitrátová směrnice -

ve smyslu této směrnice se rozumí nezbytné snížení přímého či nepřímého znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů a zamezit dalšímu znečištění (www. 7);

-

směrnice též vyžaduje učinit opatření pro skladování veškerých dusíkatých látek za účelem omezit znečištění podzemních vod (JANČÁŘOVÁ, 2007).

3.1.2

Právní úprava na ochranu půdy

Půda patří k přírodním zdrojům a je součástí národního bohatství, které je potřeba chránit pro další generace. Jeho tvorba je velmi pomalá a proto velmi důležitá pro člověka a pro celkový život na zemi. Půda je zdroj pro výrobu potravin, surovin a biomasy. Je stanovištěm a potravou pro živočišný a rostlinný druh. Pomocí antropogenních činností vznikají různé degradační procesy, což velmi ohrožuje funkci půdy. Staré ekologické zátěže patří k nejzávažnější degradaci půdy. Způsobuje vnášení znečišťujících látek do prostředí a kontaminaci vod. Pomocí pitné vody se kontaminanty mohou dostat do potravního řetězce a tak ohrozit zdraví člověka a zvířat (JANČÁŘOVÁ, 2007). Ochrana půdy nemá jednotnou právní formu, ale je rozdělena do několika oblastí práva na ochranu životního prostředí a to např.: Rozhodnutí 1600/2002/EC byl přijat 6. Akční plán Společenství -

zde je jeden z hlavních cílů ochrana přírodních zdrojů a podpora udržitelného využívání půdy;

-

společenství se zavázalo přijmout tematickou strategii pro ochranu půdy, která přispěje k zastavení a zvrácení degradace půdy (JANČÁŘOVÁ, 2007).

Směrnice 2004/34/ES

o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí

a nápravou škod na životní prostředí -

cílem směrnice je vytvořit rámec odpovědnosti za životní prostředí založený na principu „znečišťovatel platí“ s cílem předcházet škodám na životní prostředí a napravovat je (www. 8);

14

-

členské státy se zavazují přijímat opatření k omezení přímého či nepřímého vnášení nebezpečných látek do půdy a jsou povinni identifikovat lokality v rámci jejich státního území, kde se nalezly nebezpečné látky v důsledku antropogenních činností (JANČÁŘOVÁ, 2007).

Návrh směrnice Evropského parlamentu a rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (2006/0086(COD)) -

cílem směrnice je zavedení společné strategie na ochranu a udržitelné využívání půdy, zachování funkce a prevence hrozeb pro půdu a obnova degradované půdy;

-

členské státy zde stanoví oblasti ohrožené erozí, opatření proti erozi, preventivní opatření proti kontaminaci půdy, určí kontaminované místa a způsob sanace (www. 9).

3.1.3

Právní úprava určitých činností, které vedou nebo by mohly vést ke kontaminaci životního prostředí

K činnostem, které často způsobují staré ekologické zátěže, mohou patřit činnosti jako skládkování odpadů, těžební činnosti, průmyslová činnost, atd. Právních úprav určitých činností je mnoho, proto jsou zde uvedeny jen některé, a to: Směrnice Evropského parlamentu a rady 2006/12/ES o odpadech -

členské státy se zde zavazují, že budou podporovat využití odpadů a použití využitých materiálů jako surovin, činnosti snižující tvorbu odpadů a že musí mít vypracované plány pro nakládání s odpady;

-

směrnice uvádí v příloze č. 1, Q 15 - kontaminované látky nebo produkty pocházející ze sanace půd jako jednu z kategorií odpadů (www. 10).

Směrnice Evropské unie č. 1999/31/ES o skládkách odpadu -

tato směrnice si klade za cíl stanovit pomocí příslušných technických a provozních požadavků na odpady a skládky opatření, postupy a návody pro předcházení nebo omezení negativních účinků skládky odpadů na životní prostředí;

15

-

směrnice stanoví, aby skládky v provozu byly neustále monitorovány, aby provozovatelé zřídili zvláštní účet, na který budou po dobu provozu skládky ukládat finanční prostředky, aby provozovatelé oznámili kompetentnímu úřadu jakékoliv negativní vlivy na životní prostředí a příslušné úřady pak mohly jen na základě povolení nebo příkazu uzavřít skládku (www. 11).

Směrnice Evropského parlamentu a rady 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu -

směrnice stanoví opatření, postupy a návody pro předcházení nepříznivým vlivům na životní prostředí způsobeným nakládáním s odpadem z těžebního průmyslu;

-

členské státy zajistí, aby provozovatel přijal všechna nezbytná opatření k zamezení poškození životního prostředí a lidského zdraví. Také je nutné zajistit vypracování plánu pro nakládání s odpady za účelem minimalizace, zpracování, využití a odstranění těžebního odpadu;

-

je potřeba si stanovit postupy pro monitorování zařízení pro nakládání s odpady kategorie A (v příloze č. III.) a odpovědnost provozovatele po ukončení provozu zařízení (www. 12).

3.1.4

Právní úprava nebezpečných látek

Nebezpečné látky podléhají důležitým kontrolám v produkci, dovozu, uvádění na trh a obchodování s nimi. V souvislosti se starými ekologickými zátěžemi je důležitá kontrola perzistentních organických znečišťujících látek, které představují nebezpečí pro životní prostředí a zdraví člověka. Tyto látky se pomalu rozkládají a velmi rychle se akumulují v tkáních živých organismů. Z důvodů eliminace, regulace výroby, úniku a používání perzistentních organických polutantů byla podepsána Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách a Protokol k regionální Úmluvě o dálkovém přenosu látek znečišťujících ovzduší přes hranice států. Tyto úmluvy jsou na evropské úrovni provedeny ve formě Nařízení č. 850/2004 o perzistentních organických

znečišťujících

látkách

a

Směrnice

96/56/EC

o

zneškodňování

polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů, která však nespadá do odstranění starých ekologických zátěží (JANČÁŘOVÁ, 2007).

16

Nařízení č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách -

hlavním cílem tohoto nařízení je chránit lidské zdraví a životní prostředí před perzistentními organickými znečišťujícími látkami;

-

tato směrnice je zaměřená k regulaci produkce, omezení výroby, uvádění na trh, používání, minimalizace a eliminace úniku látek, na něž se vztahuje Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách nebo Protokol k regionální Úmluvě o dálkovém přenosu látek znečišťujících ovzduší přes hranice států (www. 13).

3.2 Právní úprava ČR V České republice byly před rokem 1989 nedostatečné právní předpisy, které vedly ke vzniku starých ekologických zátěží a jejich negativnímu dopadu na životní prostředí. První zákon o ochraně přírody byl vytvořen už v roce 1956 (zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody), ale byl nedostačující. Až po roce 1989 se změnila pozitivně legislativa České republiky, stále však neřeší komplexním způsobem ekologické zátěže (www. 14). Níže jsou shrnuty vybrané právní předpisy, které s danou problematikou souvisejí. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) -

jak jsem uvedla výše, je voda jednou z nejohroženějších složek životního prostředí. Proto je jedním z nejdůležitějších právních předpisů vodní zákon, který se zaměřuje na ochranu a jakost povrchových a podzemních vod, také na bezpečnost vodních děl a na ochranu vodního ekosystému;

-

dle § 23a tohoto zákona je jedním z cílů ochrany vod, jako složky životního prostředí, zamezit zhoršení stavu vod, zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvláště nebezpečných a jiných závadných látek a zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvaru vod;

-

§ 38 definuje a upravuje nakládání s odpadními vodami, které vznikají na skládkách odpadů. Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo 17

podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu; -

některé staré ekologické zátěže mohou být brány jako havárie. Havárie jsou podle vodního zákona, § 40, brány jako mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Toto zhoršení nebo ohrožení způsobují ropné látky, zvláště nebezpečné látky, popřípadě radioaktivní zářiče a radioaktivní odpad. K havárii může dojít, nastane-li zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo ochranných pásmech vodních zdrojů. Ten, kdo způsobil havárii, je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Musí se řídit havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a ČIŽP (www. 15).

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů -

staré ekologické zátěže vznikaly kvůli nedodržování tohoto zákona. Neznalost množství a skladby odpadů, nedostatečné technické postupy, nepatřičné nakládání s odpady a nevědomost, vedly k poškozování životního prostředí. Tento zákon upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezení nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání;

-

dle § 16 je každý původce odpadů povinen odpady zařadit podle druhů a kategorie (Katalog odpadů § 5), zařídit přednostní využití odpadů, odpady, které nemůže sám zpracovat nebo využít převést do vlastnictví oprávněné osobě, ověřit nebezpečné vlastnosti odpadů, třídit odpady podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, umožnit kontrolním orgánům přístup do objektu, zpracovávat plán odpadového hospodáře, vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životního prostředí, ustanovit odpadového hospodáře (§ 15 původce či oprávněná osoba nakládala v posledních 2 letech v množství větší než 100 Mg 18

nebezpečného odpadu za rok, a provozovala první a druhou fázi provozu skládky je povinna zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odpadového hospodáře) a platit poplatky za ukládání odpadů na skládky; -

§ 21 udává povinnosti provozovatele skládky odpadů. Provozovatel musí doložit, že nemá dluhy vůči finančnímu úřadu a celnímu úřadu, před první fázi skládky musí sjednat pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí a zdraví lidí, vytvářet a vést finanční rezervu na rekultivaci, zajistit asanaci, rekultivaci a následnou péči po dobu třiceti let, vybírat poplatky za uložení odpadů na skládku, archivovat evidenci a zajistit, aby odpadový hospodář každý rok proškolil zaměstnance (www. 16).

Zákon č.17/2002 Sb. o životním prostředí -

životní prostředí v tomto zákoně (§ 2) je definován jako vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Je tedy zřejmé, že o životní prostředí musíme pečovat a chránit jej;

-

§ 11 uvádí, že území nesmí být zatěžováno antropogenní činností nad míru únosného zatížení;

-

v § 12 se stanoví, že přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy, tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí;

-

podle § 19 je každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy, povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké;

-

§ 27 požaduje, že každý, kdo poškozováním životního prostředí nebo jiným protiprávním jednáním způsobil ekologickou újmu, je povinen obnovit přirozené funkce narušeného ekosystému nebo jeho část. Není-li to možné nebo účelné, je povinen ekologickou újmu nahradit jiným způsobem, není-li to možné, je povinen tuto újmu nahradit v penězích. Oprávněným ze způsobení ekologické újmy je stát (www. 17). 19

Zákon č.167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů -

tento zákon je spíše preventivním nástrojem, který zamezuje dalšímu vzniku starých ekologických zátěží. Upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při jejím vzniku, k nápravě;

-

v § 2 je ekologická újma brána jako nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, které se můžou projevit přímo nebo nepřímo;

-

podle § 3 musí provozovatel předcházet vzniku ekologické újmy, a pokud způsobí svou činností ekologickou újmu, musí v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat nápravná opatření;

-

v § 7 je vymezeno, že v případě vzniku nebo zjištění ekologické újmy je provozovatel povinen neprodleně provést veškerá proveditelná nápravná opatření k okamžité kontrole, omezení, odstranění nebo jinému zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů, jejichž cílem je omezit ekologickou újmu a nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo předejít dalšímu rozšiřování ekologické újmy, nepříznivým účinkům na lidské zdraví nebo dalšímu zhoršení funkcí přírodních zdrojů. Provozovatel je povinen neprodleně sdělit příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy (www. 18).

Vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich používání na povrchu terénu -

§ 3 stanovuje technické požadavky na skládky odpadů včetně podmínek pro jejich umístění, technické zabezpečení provozu skládek, těsnění, monitorování a podmínek jejich uzavření a rekultivace. Tyto požadavky odpovídají technickým normám. Odpady lze přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů, na základě jejich vzájemné mísitelnosti a podle obsahu škodlivin v sušině. Dále tento paragraf definuje, že na skládky odpadů se odpady ukládají tak, aby nemohlo dojít k nežádoucí vzájemné reakci za vzniku škodlivých látek, narušení těsnosti, k nežádoucím deformacím nebo k narušení stability a konstrikce skládky (www. 19).

20

3.2.1

Operační program životního prostředí

V letech 2007 až 2013 nabízí operační program Životního prostředí z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard Euro na financování ekologických projektů v České republice. Čerpá se 18,4 % všech prostředků určených z fondu EU pro ČR, a tedy se jedná objemem financí o druhý největší český operační program. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí, zvířat a rostlin a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice. Podporuje se tak naše celková konkurenceschopnost. Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí, ve spolupráci s Evropskou komisí, připravili operační program Životního prostředí, který přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech:  Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní  Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí  Udržitelné využívání zdrojů energie  Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží  Omezení průmyslového znečištění a environmentálních rizik  Zlepšování stavu přírody a krajiny  Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Pro řešení a odstranění starých ekologických zátěží je důležitý čtvrtý bod v těchto sedmi oblastech. OPŽP v letech 2007 – 2013 má připraveny prostředky ve výši více než 776 milionů Eur z Fondu soudržnosti na zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží. O dotaci mohou zažádat především obce a města, svazky obcí, kraje, neziskové organizace, příspěvkové organizace, státní podniky a podnikatelské subjekty. Žadatelé mohou z Fondu soudržnosti dostat dotaci do výše 85 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu a ze Státního fondu životního prostředí ČR nebo státního rozpočtu do výše 5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů projektu (www. 2).

21

4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE S přesnou definicí pojmu staré ekologické zátěže neboli staré environmentální zátěže se v platné české právní úpravě nesetkáme. Tento pojem je vymezen v různém smyslu a různými autory. HAVRLANT (1998) chápe pojem staré ekologické zátěže takto: „Ekologické zátěže jsou jevy představující změnu složek přírodního subsystému krajiny s degradačními účinky, znehodnocující jejich kvalitu, snižující jejich využitelnost. Degradační vlivy jsou podmíněny působením odpadů, jejichž produkce ve světě trvale narůstá, byť jako nežádoucí složka především výrobních procesů. Avšak i jiné aktivity se podílejí na poškozování krajinných složek, jako např. těžba surovin spojená se vznikem antropogenního reliéfu – zvláště pak propadání v důsledku poddolování, hluk, vibrace, zařízení aj.“ FILÍPEK, KOTOVICOVÁ, BOŽEK (2003) naopak uvádí: „Pojem staré zátěže či ekologické zátěže se chápe ve smyslu škod, které z nich vznikají, a ze které by se měly považovat takové obsahy a podmínky výskytu a migrace nežádoucích látek, včetně přeměněných vlastností vod, hornin, ovzduší, odpadů a výrobků, které svým výskytem či svými vlastnostmi a projevy v zájmovém území způsobují či mohou v reálném čase způsobit nežádoucí ekologickou újmu a tím i nepřiměřené ekonomické škody. Starými zátěžemi jsou obvykle místa, na nichž jsou nebo byly uloženy odpady a nejrůznější materiály, často i zdraví nebezpečné, a potom místa, na nichž se manipulovalo s rizikovými látkami. Škodlivost starých zátěží spočívá v kontaminaci životního prostředí, čímž je ohroženo zdraví člověka a fauny, je poškozena flora, emisemi narušen rovnovážný stav plynů v atmosféře, především ozonosféry. Jejich nebezpečnost vzrůstá omezenou možností předpokládat probíhající chemicko-biologické a fyzikální procesy uvnitř tělesa zátěže, neboť pravděpodobně není přesně znám obsah uložených látek.“ Ministerstvo životního prostředí definuje staré ekologické zátěže takto: „Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nepřiměřeným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti, například se jedná o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod. Zjištěnou kontaminaci můžeme pokládat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám“ (www. 20). 22

Staré ekologické zátěže tedy nejsou produkty současné činnosti ani současných havárií, nýbrž jsou to vesměs pozůstatky z dob, která vlivu na životní prostředí věnovala pozornost jen okrajově nebo vůbec ne. Tedy v období před rokem 1989. Původ těchto zátěží pramení především z období vládnutí totalitního režimu na našem území. V této době byl nedostatek informací o působení některých látek na životní prostředí a zdraví lidí. Do dnešní doby tyto látky tvoří velké komplikace. Nejčastější kontaminanty, které se v našich podmínkách v současnosti vyskytují, jako hlavní součásti ekologických zátěží, jsou: ·

ropné uhlovodíky;

·

chlorované uhlovodíky;

·

uhlovodíky benzenové skupiny;

·

polyaromatické uhlovodíky;

·

polychlorované bifenyly;

·

dioxiny;

·

těžké kovy (www. 21).

Nedílnou součástí řešení problematiky starých ekologických zátěží je metodika činností odboru, které zpracovává Ministerstvo životního prostředí. Jsou to metodické pokyny a další materiály vytvářeny a určeny všem rezortům, které proces odstraňování starých ekologických zátěží v rámci svých kompetencí zajišťují. Nejvýznamnějším zdrojem informací

o

starých

ekologických

zátěžích

je

databáze

Systém

evidence

kontaminovaných míst. Tento systém umožňuje dle pokynů Evropské agentury pro životní prostředí evidenci informací o kontaminovaných místech, umožňuje systematicky evidovat údaje o zátěžích nebo lokalitách souvisejících se zájmem o ochranu životního prostředí (www. 20). Ministerstvo životního prostředí není odborným garantem zneškodňování všech zátěží, která jsou nyní v majetku státu nebo podléhají jeho kompetenci, nýbrž každá oblast je v současné době řešena jiným rezortem. Odstranění těchto zátěží se dá rozdělit na pět skupin a to:  odstraňování starých zátěží v rámci procesu privatizace;  odstraňování škod způsobených Sovětskou armádou;  staré ekologické zátěže řešené dle zákonu č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů;  staré ekologické zátěže řešené na základě usnesení vlády;

23

 revitalizace oblastí, narušených těžbou hnědého a černého uhlí (www. 22).

4.1 Kontaminanty a polutanty Jako kontaminanty se většinou označují znečišťující složky, především chemické sloučeniny, mikroorganismy a jejich metabolity a látky radioaktivní. Polutanty jsou látky, které vznikají při antropogenní činnosti a při určité dávce nebo době mohou působit škodlivě na člověka, zvířata, rostliny či přírodní ekosystém. Charakter škodlivosti spočívá na povaze polutantu, postiženém organismu, délce expozice, dávce a dalších faktorech a může se projevit jako akutní či chronická toxicita. Tyto látky se mohou vyskytovat ve vzduchu, vodě, půdě a potravinách. Mezi kontaminanty a polutanty není žádná hranice a oba pojmy se často používají současně (KALAČ, 2010). 4.1.1

Anorganické kontaminanty a polutanty

Mezi nejzávažnější anorganické látky patří těžké kovy, amoniak nebo amonné ionty a kyanidy (VANÍČEK, 2002). Kovy tvoří běžnou součást zeminy a při zemědělské činnosti jsou do půdy přidávány. Jejich nepřirozené množství v životním prostředí je velice ovlivněno výrobní sférou a moderními technologiemi. Nejběžněji sledovanými kovy jsou kadmium, kobalt, chrom, měď, železo, rtuť, mangan, nikl, olovo a zinek. Těžké kovy nejsou od většiny organických

látek

v biologických

systémech

degradovány

a

akumulují

se

v povrchových vrstvách půdy a v sedimentech toků a vodních nádrží (KALAČ, 2010). Ze zemědělské výroby je prvotním produktem rozkladu rostlinných a živočišných organických látek amoniak. Amoniak se velmi dobře rozpouští ve vodě. Odpady pocházející z anorganické chemické výroby, galvanotechniky a chemické povrchové úpravy vod způsobují kontaminaci sloučeninami kyanidu v zeminách. Mohou se zdržovat jako více či méně rozpustné komplexy s kovy (měď, zinek, železo, olovo, kadmium, stříbro). Kyanidy alkalických kovů jsou neomezeně rozpustné. Kyanidy jsou látky mobilní podle rozpustnosti a velmi toxické (VANÍČEK, 2002). 4.1.2

Organické kontaminanty a polutanty

Existuje mnoho organických látek ve formě přírodní nebo antropogenní. Proto je velmi těžké tyto látky jednotlivě klasifikovat. Bude se tedy využívat klasifikace organické 24

chemie anebo klasifikace skupiny látek vyvolávající specifické problémy z pohledu kontaminace. Organická chemie rozlišuje především uhlovodíky. Ty dále člení na aromatické a alifatické uhlovodíky. Alifatické uhlovodíky se dále dělí na subkategorie, do kterých patří alkany, alkeny, alkiny a další cyklické analogy. Prvotním zdrojem alkanů je nafta a zemní plyn. Jsou to uhlovodíky, které mají atomy uhlíku spojeny jednoduchou kovalentní vazbou. Podle počtu atomů uhlíku se rozdělují na metan, etan, propan, butan, pentan, hexan, heptan, atd. Alkeny vznikají při krakování ropy. Obsahují méně vodíku a dvojnou vazbu uhlíku. Alkiny mají ještě méně vodíků a trojnou vazbu uhlíku. Skupině látek vyvolávajících specifické problémy z hlediska kontaminace se věnuje velká pozornost z pohledu sanačních prací. Tyto látky jsou spojené s produkty vzniklými při rafinaci ropy, anebo jsou spojené se spalováním fosilních paliv. Produkty z rafinace ropy jsou stálé směsi různých organických složek (především uhlovodíků) s menším množstvím frakce organických či anorganických příměsí. Směsi bývají lehčí než voda a proto na hladině plavou, jsou těžko rozpustné ve vodě a bývají poměrně těkavé. K těmto směsím patří benzín, letecký benzín (kerosin), motorová nafta a odpadní oleje. Nedokonalým spalováním fosilních paliv vznikají polycyklické aromatické uhlovodíky. Tyto uhlovodíky jsou těžko rozpustné, snadno sorbují, jsou obtížně těkavé a mají většinou karcinogenní vlastnosti. Další závažnou skupinu tvoří chlorovaná a nechlorovaná rozpouštědla a odmašťovadla. Chlorovaná rozpouštědla a mazadla jsou málo rozpustná ve vodě a často bývají těžší než voda, proto se drží u dna. Příkladem těchto látek je trichlóretylén, tetrachlóretylén a chlorbenzen. Nechlorovaná rozpouštědla jsou také těžší než voda a ještě méně rozpustné ve vodě než chlorovaná rozpouštědla. Mezi tyto látky patří polychlorované bifenyly, chlorované benzeny nebo některé pesticidy. Další důležitá rozpouštědla, která mají negativní vliv na životní prostředí, jsou aceton, metyl-etyl-keton a metyl-izo-butyl -keton. Všechny jsou extrémně rozpustné ve vodě (VANÍČEK, 2002). Perzistentní organické polutanty jsou organické látky, které mají toxické vlastnosti, tzv. mají nepříznivé účinky na lidské zdraví, na volně žijící organismy a životní prostředí. Také v přírodě odolávají degradaci – jsou perzistentní. Dále se bioakumulují, což je biokoncentrace ve vyšších trofických úrovních na úrovně, které by mohly ovlivňovat zdraví exponovaných lidí a volně žijících organismů (KALAČ, 2010).

25

4.2 Sanace a rekultivace starých ekologických zátěží Sanační a rekultivační technologie na sebe mohou navazovat a představují dlouhodobý, po technické i biologické stránce složitý proces. Sanace je dle § 31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) odstraňování škod na krajině komplexní úpravou územních struktur. Sanace může obsahovat i rekultivaci podle zvláštních zákonů (zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích), všech pozemků dotčených těžbou a monitorování uloženého místa po ukončení jeho provozu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání (www. 23). Rekultivace dle § 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady je uvedení místa zpravidla dotčeného antropogenní činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho původnímu užívání nebo nově zamyšlenému užívání (www. 24).

4.2.1

Fáze sanačního procesu

Po posouzení kontaminovaného území lze uvažovat o následných krocích sanačního procesu:  Fáze průzkumná – je zaměřená na efektivní získání informací o zdroji kontaminantu a jeho charakteru, o ohroženém zeminovém či horninovém prostředí, respektive o očekávaných interakcích kontaminantu se zeminovým či horninovým prostředím.  Fáze definování potencionálního nebezpečí – v této fázi se definuje rozsah kontaminace, zda již kontaminační mrak dosáhl zvodeň, pokud k tomu ještě nedošlo, tak kdy k tomu dojde a jak vážné ohrožení z tohoto vyplývá. Zda lze vycházet jak z monitoringu na místě, tak především z ocenění potenciálního ohrožení pomocí numerického transportního procesu, umožňujícího stanovení očekávaného šíření kontaminace v čase a v prostoru.

26

 Fáze rozhodovací – zde je nutné stanovit, zda nápravná opatření jsou nutná, či jen stačí identifikování omezujících podmínek pro využití dotčeného území, či je nutné přikročit k řešení. Zde přicházejí v úvahu 2 základní principy: ·

kontaminovaná oblast bude izolována od širšího okolí;

·

bude zahájen proces dekontaminace zasažené oblasti.

 Fáze výběru nejefektivnější metody sanace – např. pro případ odizolování kontaminované oblasti jde o volbu různých typů svislých a horizontálních těsnících bariér. Pro dekontaminační metody je spektrum obzvlášť široké a zahrnuje sanaci: - ex-situ – kdy kontaminovaná zemina je vytěžena a odvezena mimo lokalitu a tam zneškodněna anebo uložena na zabezpečenou skládku, - on-situ – kdy se na povrch vyčerpá kontaminovaná podzemní voda a zde se vyčistí anebo se vytěží kontaminovaná zemina a sníží se míra kontaminace na akceptovatelnou úroveň s možností následného vrácení na původní místo, - in-situ – kdy dochází k aplikaci sanační metody přímo v horninovém prostředí bez nutnosti čerpání či těžby na povrch.  Fáze realizace sanačních opatření – obsahuje vlastní realizaci vybrané sanační metody. Součástí realizace je i dokladování splnění vybraných cílů. Z tohoto pohledu se velká soustředěnost věnuje dozoru a tento dozor může mít více poloh, dozor projektanta, investora i státního dozoru.  Fáze post-realizační – zahrnuje především monitoring lokality a dokladující uskutečnění vytčených cílů i z dlouhodobého hlediska (VANÍČEK, 2002).

4.2.2

Fáze rekultivace

Rekultivace se dělí na následující čtyři časově oddělené fáze:  Přípravná fáze – má funkci ochranou a optimalizační, ve které se uplatňují rekultivační záměry v územně plánovacích podkladech (územní generel, územní prognóza, územně technické podklady) a v územně plánovací dokumentaci (územní plán ve stupni velkého územního celku, územní plán obce a regulační plán). Instituce územního plánu ve schvalovacím řízení, zvláště posledních dvou plánů územně plánovací dokumentace, pak vydá závazné územní rozhodnutí. Zejména v této fázi je nezbytné vznést připomínky veřejnosti a různých ochranářských iniciativ a institucí k zamýšlené výstavbě a ne až při výstavbě. 27

Po územním rozhodnutí následuje vypracování projektu rekultivace, který je povolen ve stavebním řízení. Současně se získávají finanční prostředky.  Provozně – technologická práce – etapa provozu skládky, odkališť, elektráren, dolů apod. Tato fáze výrazně působí na rozsah a intenzitu devastace a výslednou efektivnost rekultivace.  Biologická fáze – tvoří vlastní rekultivaci. Ta se může dělit na technickou a biologickou část. Technická část zahrnuje terénní úpravy, v hydrotechnických opatřeních, v technické stabilizaci svahů a výstavbě komunikační sítě. Biologická část se dělí na zemědělskou a lesnickou a ukončení rekultivačních prací.  Post-rekultivační fáze – poslední fáze, kde se předá zrekultivovaný pozemek do následného užívání. Při této fázi se ale stále musí monitorovat vliv na životní prostředí (POKORNÝ, FILIP, LÁZNIČKA, 2001).

4.2.3

Dělení sanačních a rekultivačních technologií

Sanační technologie se dělí podle: 

způsobu aplikace: -

In-situ – na místě bez těžby pevných materiálů, bez čerpání podzemní vody

-

Ex-situ – po vytěžení pevných materiálů nebo vyčerpání podzemní vody a přemístění z kontaminované lokality



On-situ – po vytěžení nebo vyčerpání na kontaminované lokalitě

podle postupů: -

Biologické postupy

-

Fyzikálně chemické postupy (MATĚJŮ, 2006).

TECHNOLOGIE IN-SITU  Biologické postupy Využívá degradačních či transformačních aktivit autochtonních či alochtonních mikroorganismů. Jejich velkou výhodou je to, že polutanty jsou rozloženy, nebo biotransformovány na

neškodné

látky.

Není

tedy potřeba

dalších

nákladů

na zneškodnění vydělených polutantů. Dalšími výhodami jsou relativně nízké náklady, 28

možnost kombinace s ostatními sanačními technologiemi a využívání procesů probíhajících běžně v životním prostředí. Pro správnost fungování této metody se musí dodržet podmínky: polutanty musí být biologicky rozložitelné, musí být biologicky dostupné, v ošetřovaném prostředí nesmějí působit inhibiční faktory, které by biologické procesy neumožňovaly, pro přítomné nebo dodané mikroorganismy musí být zajištěny podmínky pro jejich fyziologické funkce, nezbytné k rozkladu nebo biotransformaci polutantů (pH a redoxní potenciál prostředí, teplota, vlhkost, makrobiotické a mikrobiotické prvky atd.). Při biologických postupech se mohou používat metody jako bioventing a kometabolický bioventing, které pracují na bázi dopravy kyslíku nuceným vháněním nebo odsáváním vzduchu ventingovými vrty. V kometabolickém bioventingu se ještě vhání látky, které mohou autochtonní mikroorganismy využívat jako kosubstrát pro biologický rozklad přítomných polutantů. Také se při sanačních metodách dají použít nejrůznější rostlinné druhy – fytoremediace. Nelze uvažovat o samostatné fytoremediaci jako takové, ale vždy v souladu s ostatními organismy v kořenové oblasti – rhizosféře. Při čištění podzemních vod a průsakových vod se používá metoda biosparging. Tato metoda spočívá v zatláčení vzduchu nebo jiného plynu pod hladinu podzemní vody. Kyslík obsažený ve vzduchu se rozpouští v podzemní vodě a je terminálním akceptorem elektronů pro biologické a chemické oxidace organických polutantů. Rovněž se může používat boitransformace, kdy se jedna látka přeměňuje na jinou látku reakcemi katalyzovanými enzymy organismů. Dále je možné použít metody jako biremediace, bioslurping, biotransformace, přirozená atenuace a také biologické reaktivní bariéry (MATĚJŮ, 2006).  Fyzikální chemické postupy Zahrnují velkou škálu postupů založených na nejrůznějších principech. Jednotlivé metody se liší technickou a ekonomickou náročností. Fyzikálně chemické metody sanace mají nezastupitelnou roly v sanacích kontaminovaných lokalit a bývají v některých případech jediným řešením pro odstranění starých ekologických zátěží. Velmi frekventovanou aplikací má především venting, který se velmi často kombinuje s ostatními sanačními technologiemi. Základním principem této metody je odsávání znečištěného půdního vzduchu v důsledku podtlakového pole vyvolaného ventingovou stanicí. Metoda vymývání půdy spočívá v zapracování vodného roztoku látek (kyseliny, alkoholy, zásady, povrchově aktivní látky a jiné rozpouštědla) schopných rozpouštět 29

nebo měnit povrchové vlastnosti polutantů v horninovém prostředí a převést je do roztoku, nebo změnou povrchových vlastností molekul narušit sorpční vazby s pevnými částicemi horninového prostředí. Dále je velmi využívána metoda air sparging. Snižuje koncentraci těkavých kontaminantů sorbovaných na zeminy nebo rozpouštěny v podzemní vodě. Tato metoda je založená na vhánění stlačeného vzduchu pod hladinou podzemních vod sítí air spargingových vrtů. Rovněž se může používat chemická oxidace. Principem této metody je infiltrace vodného roztoku oxidačního činidla do kontaminované zóny, tak aby došlo k destrukci přítomných kontaminujících látek. Taktéž lze použít metody jako elektronická dekontaminace, solidifikace a stabilizace, bariéry, vitrifikace anebo metody tepelného ošetření a tepelné podpory (MATĚJŮ, 2006).

TECHNOLOGIE EX-SITU  Biologické postupy Využívají většinou aerobních procesů, tady kdy je terminálním akceptorem kyslík. Hlavní nevýhodou této metody je potřeba zapravování kyslíku, která je spojená se spotřebou energie. Výhodou je jejich velká rychlost biodegradace. U biologických metod ex-situ se používají metody, jako ošetření půdy a ostatních pevných materiálů po vytěžení na dekontaminační ploše, kompostování, biostabilizace a biomobilizace, ladfarming, biologicky suspenzní systémy a také umělé mokřady a bioreaktory. Metoda ladfarming je založená na aerobním biologickém rozkladu polutantů v tenké vrstvě kontaminovaného materiálu, který se intenzivně provzdušňuje kypřením, přeoráváním a podobnými mechanickými postupy. Biostabilizace a biomobilizace se využívají pro odstranění působení polutantů, které jsou biologicky obtížně rozložitelné nebo nerozložitelné. V materiálu se navodí podmínky pro biologickou tvorbu látek, které dokáží vázat molekuly polutantů a tím snížit jejich škodlivost, mobilitu a biodostupnost. Umělé mokřady neboli kořenové čistírny využívají pro čištění podzemních vod přirozené geochemické a biologické procesy v uměle připraveném ekosystému. V bioreaktorech jsou polutanty z podzemní vody biologicky rozloženy nebo transformovány, takže voda ztrácí svoji toxicitu a nebezpečné vlastnosti (MATĚJŮ, 2006).

30

 Chemické a fyzikální metody Hlavním účelem většiny chemických a fyzikálních metod je snížit objem či hmotnost kontaminovaných materiálů. Některé z těchto metod nebyly dosud v České republice prakticky použity. Solidifikace a stabilizace dostalo v České republice velký význam s platností vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podmínkách nakládání s odpady. Tato metoda se běžně využívá na úpravu odpadů ze sanací starých ekologických zátěží. Solidifikace je fyzikální přeměna a uzavření znečištěného materiálu do monolitické, omezeně propustné a mechanicky odolné struktury. Stabilizace je proces chemického vázání kontaminantů přítomny v znečištěném materiálu do stabilní a slabě rozpustné formy. Rovněž se využívají metody chemická extrakce, chemická oxidace/redukce, dehalogenace, která je zaměřená na odstranění halogenů z nebezpečných polutantů, fyzikálně mechanická separace, praní půdy a pevných materiál, termická desorpce a spalování, které se používá při odpařování a spalování halogenovaných a dalších těžko rozložitelných organických složek nebezpečných odpadů při teplotě 870 až 1200 °C. Air stripping je plnohodnotná ex-situ sanační metoda, která je založená na fyzikálním procesu, při kterém těkavé látky rozpouštěné ve vodě přecházejí z vodní do plynné fáze. Dále se ještě používají metody srážení, koagulace, flotace, flokulace, adsorpce a absorpce a výměna iontů (MATĚJŮ, 2006).

REKULTIVACE Po použití sanačních technologií nastupuje technická a biologická rekultivace. Obnova krajiny za pomocí realizace jednotlivých typů rekultivace vychází z krajinného řešení souhrnného plánu sanací a rekultivací. Práce technického a biologického rázu jsou v rekultivačních procesech řešeny prostřednictvím základních typů rekultivace:  Zemědělská rekultivace – provedení vychází ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a z povinnosti skrývky kulturních vrstev půdy. Výsledkem zemědělské rekultivace může být orná půda, louka, pastvina a jiné druhy zemědělské půdy.  Lesnická rekultivace – je nejčastější biologický způsob rekultivace. Les má mnoho zvláštních ochranných funkcí, jako např. hygienickou, klimatickou a vodohospodářskou. Realizace má dvě základní fáze, tj. přípravu ploch 31

a zakládání sazenic a pěstební péči. Převažují dřeviny domácího původu ve schválené skladbě a dřeviny příhodné vzhledem k inklinaci rekultivovaného území.  Vodohospodářská rekultivace – prezentuje tvorbu nového vodního režimu rekultivované krajiny formou stavebně-technických prvků. V rámci menších vodohospodářských děl jako např. příkopy, drény, odvodní žebra, retenční nádrže, které slouží k regulaci odtoku vody a zachycení erozního sedimentu. Zachovávají se vytvořené lokální deprese vody jako stabilizující ekologický prvek v krajině. Větší vodní plochy jsou vytvářeny se spojením na zaplavování zbytkových jam či velkých depresí pro záměry příměstské rekreace a jiná funkční využití.  Ostatní rekultivace – při návrhu krajinotvorného řešení tímto provedením není zvolen klasický způsob rekultivace lesní nebo zemědělské, ale forma rozptýlené zeleně (reakční a funkční zeleně). Jejich úkolem je vytvoření např. sadovnických úprav, parků, příměstské zeleně, začlenění sportovních a rekreačních ploch do krajiny, úprava okolí průmyslových objektů a skládek atd. Do rekultivované krajiny jsou také plánována stromořadí podél cest a komunikací, polní lesíky, keře na erozně ohrožených svazích atd. Velký význam má i vhodné využití ploch s různou úrovní dosažené sukcese, která je chápána jako součást rekultivačního procesu zvyšující přírodní pestrost a přirozenost nových území (www. 25).

32

5 PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Metodika Pro zhodnocení negativních dopadů kontaminovaného území jsem zvolila metodiku částečné analýzy rizik. Touto metodikou jsem ověřovala, jak velké riziko přináší kontaminovaná voda a kontaminace pro lidské zdraví či jednotlivé složky životního prostředí. Částečná analýza rizik je zpracována podle Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území z roku 2011. Analýza rizik se stává rozhodujícím odborným podkladem pro proces odstranění rizik na kontaminovaném území. Analýza rizik je sestavena z těchto na sebe navazujících částí:  rešerše dostupných údajů a průzkum stavu znečištění území;  hodnocení zdravotních rizik a rizik pro jednotlivé složky životního prostředí vyplývající z tohoto znečištění;  návrh cílů a cílových parametrů nápravného opatření a způsobu prokázání jejich dosažení, včetně návrhu post-sanačního monitoringu;  návrh nápravných opatření nebo srovnání alternativních postupů omezení či eliminace rizik;  odhad finančních nákladů a časové náročnosti doporučených variant nápravných opatření. Hlavním cílem analýzy rizik je celkově popsat existující a reálné potenciální riziko plynoucí z existence znečištění životního prostředí a na základě posouzení jejich závažnosti určit nápravná opatření (MŽP, 2011). Některé kapitoly z analýzy rizik podle závazné osnovy Metodického pokynu MŽP ČR musely být vynechány z důvodů nedostatečných informací a času. Vybrala jsem si tedy jen některé části a provedla jsem částečnou analýzu rizik. 5.2 Údaje o zájmové oblasti První poznámka o kontaminaci v areálu Sigma Lutín a.s. se objevila v roce 1979. V tomto období se provedl pouze průzkum lokality. V roce 1994 bylo poprvé zveřejněno, že na území okresu Prostějov se nachází kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami, která pochází z areálu firmy Sigma Lutín a.s. Za pomocí laboratorních rozborů bylo prokázáno několikanásobné překročení 33

mezních hodnot dle tehdy platné ČSN pro pitnou vodu. Tehdejší Okresní úřad Prostějov, referát životního prostředí, na základě této skutečnosti vyhlásil stav havarijního zhoršení jakosti podzemních vod a domovní studny byly vyloučeny ze zásobování pitnou vodou. Kontaminace se šířila ve směru proudění podzemní vody i do obce Dubany. Dne 1. 8. 1994 Česká inspekce životního prostředí, oblast inspektorát Olomouce, na základě zjištěného stavu nařídila zastavení používání prostředků na odmašťování v areálu

společnosti

Sigma

Lutín

a.s.

Zároveň

uložila

povinnost

provést

hydrogeologický průzkum v areálu firmy a v jeho okolí ve směru proudění podzemní vody. Na základě závěru z hydrogeologického průzkumu ČIŽP uložila zpracovat projekt sanačních prací, její realizaci a stanovila povinnost dosáhnout v areálu Sigma Lutín a.s. a na území s hydraulickou spojitostí s areálem společnosti, tj. v areálu Magaciny a na území obce Olšany u Prostějova, cílové sanační limity. V areálu společnosti Sigma Lutín a.s. byla v období 1997 až 1999 prováděna sanace nesaturované zóny. Sanace saturované zóny byla prováděna v říjnu 2001 a probíhala až do února 2006, kdy byla sanační práce předčasně ukončena. Dne 5. 4. 2006 byl zrušen konkurz na majetek firmy Sigma Lutín a.s. a firma byla vymazána z Obchodního rejstříku. Došlo tedy k zániku ekologické smlouvy na sanační práce, která byla uzavřená mezi Fondem národního majetku a společností Sigma Lutín a.s. Na dílčích sanačních lokalitách, v areálu Sigmy a Magacina, byly dosaženy stanovené sanační limity a práce byly dokončeny. Na dílčí lokalitě Olšany u Prostějova a Hablov sanační limity dosaženy nebyly (DEKONTA, 2012). Olšany u Prostějova se rozhodly převzít funkci investora a žadatelé o poskytnutí ekonomických prostředků z Operačního programu Životního prostředí dle tehdy platné Směrnice MŽP č. 5/2008. Obec získala finanční prostředky a sanační práce začaly v roce 2008 provedením vzorkování vybraných hydrogeologických objektů, kterými se potvrdilo přetrvávající znečištění podzemních vod. Toto vzorkování prováděla firma Altec International s.r.o. (KORHOŇOVÁ, 2012). Následně se provedly průzkumné práce, které byly na lokalitě provedeny v době od 9. 3. 2010 do 24. 6. 2010 a zahrnovaly vrtné práce (zhotovení 44 nových monitorovacích vrtů), vzorkovací práce (odběr vzorků podzemní vody), analytické práce (stanovení sledovaných polutantů a ostatních látek a parametrů) a karotážní měření na vybraných vrtech. V roce 2011 získala obec Olšany u Prostějova od Krajského úřadu a Evropské unie finanční výpomoc na doprůzkum a znečištění 34

v okolí obce a ověření vhodných sanačních technologií. Tento doprůzkum měla na starost firma Dekonta a.s. a byl ukončen v září 2012. Kontaminovaný mrak je značně rozsáhlý, jeho délku lze odhadovat na cca 4,5 – 5 km a šířku na 1 km. Kontaminovaný mrak se nalézá severozápadně od obce Olšany u Prostějova, pokračuje přes samotnou obec a dále jihovýchodním směrem přes místní část Hablov až k obci Dubany a blíží se k obci Vrbátky. Tento mrak se nerozšiřuje, ale posouvá (DEKONTA, 2010).

5.2.1

Zájmové území

Olšany u Prostějova, Hablov Obec Olšany u Prostějova a jejich místní část Hablov spadají pod okres Prostějov a náleží pod Olomoucký kraj. Obec se nachází asi 9 km severovýchodně od Prostějova. Této části střední Moravy se etnograficky a historicky říká Haná. Obec měla v roce 2012 1 577 obyvatel, jejichž průměrný věk je 39,4 let, a její katastrální výměra činí 1 105 ha. V obci se nachází pošta, základní a mateřská škola, zdravotnické zařízení. Kousek od obce se nachází rychlostní komunikace R 46 spojující město Prostějov a Olomouc (DEKONTA, 2012). Dubany a Vrbátky Obec Dubany je formálně připojená k obci Vrbátky. Celá obec Vrbátky, včetně připojených částí, se rozkládá na 1 326 ha půdy v nadmořské výšce 210 m n. m. Přidružené části k obci Vrbátky jsou vesnice Vrbátky, Dubany a Štětovice. Dohromady zde žije 1 667 občanů o průměrném věku 39 let. V blízkosti obcí vede hlavní železniční trať trasy Olomouc - Prostějov. Ve Vrbátkách se nachází významný vývozce cukru Cukrovar Vrbátky, a.s., který byl založen roku 1870 jako první rolnický cukrovar. Mimo cukrovaru se v obci nachází také Zemědělské družstvo Vrbátky, založené roku 1992, které obhospodařuje cca 1 000 ha orné půdy (DEKONTA, 2012). Mapa zájmového území je uvedena v příloze 1.

5.2.2

Geografické vymezení vybrané lokality

Zájmové území se nachází v Olomouckém kraji, okres Prostějov, přibližně 8 km jihozápadně od města Olomouc (viz obr. 1). 35

Z hlediska regionálního členění reliéfu České republiky patří vybraná lokality k výraznému geomorfologickému celku – Hornomoravskému úvalu, v užším členění pak k pod-celku Středomoravská niva. Území se nachází v údolí řeky Blaty. Nadmořská výška se zde pohybuje v rozmezí 209 – 221 m n. m. (DEKONTA, 2012).

Obr. 1 Výřez z mapy zájmového území (zdroj: http://geoportal.cuzk.cz) 5.2.3

Hydrologické poměry

Hydrologicky náleží

zájmové

území

dle vyhlášky Ministerstva

zemědělství

č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí příloh. 1 do povodí 4 – 12 – 01 Morava od Bečvy po Hanou, v rámci užšího hydrologického členění pak k dílčím povodím: ·

4 – 12 – 01 – 020 Blata od Deštné po Romži

·

4 – 12 – 01 – 023 Romže

Říčka Blata je lokální erozní bází zájmové oblasti (DEKONTA, 2012).

5.2.4

Klimatické poměry

Zájmové území se z hlediska klimatického řadí do teplé klimatické oblasti W2, která je charakterizována dlouhým teplem, s teplým až mírně teplým jarem i podzimem,

36

krátkou a suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (DEKONTA, 2012). V tabulce 1 je uvedená charakteristika klimatické oblasti W2. Tabulka 1 Charakteristika klimatické oblasti W2 (zdroj: DEKONTA, 2012) Klimatické oblasti Průměrný počet letních dnů v roce Průměrný počet dnů s teplotou > 10°C Průměrný počet mrazových dnů Průměrný počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu v °C Průměrná teplota v červenci v °C Průměrná teplota v dubnu v °C Průměrná teplota v říjnu v °C Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou přikrývkou Počet dnů zamračených, oblačnost > 0,8 Počet dnů jasných, oblačnost < 0,2 5.2.5

W2 50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2 až -3 18 – 19 8–9 7–8 90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50

Geologické poměry

Z hlediska geologického náleží zájmová oblast do karpatské předhlubně. Na geologické stavbě se podílejí neogenní a kvartérní uloženiny, jejich podloží se skládá z krystalinika Českého masivu se svým paleozoickým obalem (DEKONTA, 2012). Území je tvořeno dominantě štěrkopískem, štěrky a písky s velmi dobrou průlinovou propustností, charakterizovanou koeficientem propustnosti v řadě 10-3 – 10-4 (KORHOŇOVÁ, 2012).

5.2.6

Hydrogeologické poměry

Zájmová oblast je součástí hydrogeologického rajónu (viz obr. 2) 162 - Pliopleistocénní sedimenty Hornomoravského úvalu a subrajónu 162-1 povodí Blaty. Koryto řeky Moravy probíhající ve směru současného toku Blaty dosahuje cca 10 – 40 m. Úroveň hladiny podzemní vody se pohybuje 0,15 – 9,25 m pod povrchem terénu. V blízkosti Blaty dosahuje úroveň podzemní vody až méně než 2 m pod povrchem terénu a směr proudění podzemní vody je k jihovýchodu (DEKONTA, 2012).

37

Obr. 2 Výřez z hydrogeologické mapy (zdroj: DEKONTA, 2012) Legenda: - Blatská niva - výskyt hydrologicky ověřeného střídání průlinových kolektorů a izolátů pleistocenu v přehloubených depresích (N2) v podloží průlinových kolektorů kvarterních sedimentů (Qp) - Křelovská pahorkatina u Kralic na Hané

5.2.7

Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě

Geochemické údaje Hnědo-rezavá spraš z Nemilan obsahuje 15 % karbonátové příměsi, vedle kalcitu je ve velmi malém množství zastoupený dolomit. Převaha železa a hliníku nad alkáliemi (tzv. index zvětrávání), tj. hodnota poměru (Al2O3 + ∑ Fe2O3) / (Na2O + K2O) = 4,5 a odpovídá nižšímu stupni zvětrávání. Pro nezvětralé spraše se uvádí hodnota 3,5. Poměr Fe2O3 / FeO (tzv. oxidační stupeň) je rovno hodnotě 5,88 a tedy odpovídá chladnějšímu teplotnímu výkyvu v období tvorby spraše. Hodnota arsenu odpovídá 38

obsahu ve spraších jižní Moravy, kobalt má koncentraci pouze ve třetinovém množství. Koncentrace vanadu, zinku, chromu a rubidia patří z hlediska jejich obsahu v jihomoravské spraši k podprůměrným hodnotám a naopak obsah beryllia a zirkonia je zastoupena nadprůměrně (DEKONTA, 2012). Hydrochemické údaje Podzemní vody mělkých kolektorů odpovídají svým hydrochemickým složením méně kvalitním podzemním vodám, které se využívají pouze po technologické úpravě (DEKONTA, 2012).

5.2.8

Chráněné území

Zájmová oblast se nachází v prostoru chráněného území přírodní akumulace vod, v blízkosti ochranného pásma vodního zdroje a národní přírodní památky. Chráněné území přirozené akumulace vod – Kvartér řeky Moravy. Toto CHOPAV bylo stanoveno nařízením vlády č. 85 ze dne 24. července 1981 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. Okolí obce Olšany u Prostějova se zároveň nalézá v OP II. stupně nevyužívaného vodního zdroje Olšany. Místní část Hablov leží v OP II. stupně vodního zdroje Dubany a území ležící jihovýchodně od obce Vrbátky je součástí OP II. stupně vodního zdroje Hrdibořice (DEKONTA, 2010). 5.3 Dosavadní průzkum a sanační práce na zájmovém území Kontaminované území je evidováno jako nejrizikovější stará ekologická zátěž na území Olomouckého kraje. Podzemní vody jsou zamořeny desítky let v důsledku činností společnosti Sigma Lutín a.s. Studie této zátěže přišly už na více jak 20 milionů korun. Zneškodnění této zátěže je zatím odhadováno řádově na stovky milionů korun (www. 27). Informace o sanačních pracích z roku 1979 až 1999 jsem získala pouze z jednoho zdroje, tudíž jsou nedostačující. Materiály z roku 2001 až září 2002 mi nebyly poskytnuty vůbec. Z archívu obce Olšany u Prostějova se tyto materiály ztratily.

39

5.3.1

Sanační práce prováděné v letech 1979 – 1995

V letech 1979 až 1990 prováděla firma GEOTEST, n.p. Brno v širším zájmovém území geologické a především hydrogeologické průzkumy. Jedním z výsledků průzkumných prací bylo vybudování hydrogeologických průzkumných vrtů HV 737, HV 738 a HV 1012. Tyto vrty se posléze používaly jako monitorovací vrty. V období 1990 až 1995 byl prováděn ekologický audit Sigma Lutín a.s. a bylo provedeno několik doplňkových průzkumů. Výsledky průzkumů a závěru z auditu nakonec byly použity jako podklady pro analýzu rizik areálu Sigma Lutín a.s., kterou prováděla firma BIJO s.r.o. Na základě těchto zpráv vydal ČIŽP, OI Olomouc dne 9. 5. 1995 rozhodnutí, ve kterém uložila právnímu subjektu Sigma Lutín a.s. realizovat nápravná opatření. Tato opatření se měla týkat nejen areálu společnosti, ale i území v okolí Olšany u Prostějova (ALTEC INTERNATIONAL, 2008).

5.3.2

Sanační práce prováděny v letech 1996 – 1999

V roce 1996 byly vybudovány 2 indikační vrty ID 1 a ID 2 na území mezi obcí Olšany u Prostějova a Dubany. Tyto vrty měly upřesnit rozsah kontaminace CIU v podzemní vodě. Kontaminace byla prokázána ve vrtech VB 117 a ID 2. V roce 1997 byla v areálu Sigmy zahájena sanace nesaturované zóny, která byla koncem roku 1998 ukončena. V období prosince 1997 a května 1998 probíhalo ze dvou vrtů na jižním okraji areálu společnosti ochranné sanační čerpání kontaminované podzemní vody, aby nedošlo k dalšímu šíření kontaminace. V průběhu roku 1998 byly v okolí Olšan u Prostějova vybudovány indikační vrty LO 1 a LO 10 a současně bylo provedeno plošné vzorkování kvality podzemní vody. Tyto práce prováděla firma Vodní zdroje Holešov a.s. (ALTEC INTERNATIONAL, 2008).

5.3.3

Sanační práce prováděny v letech 2001 – 2006

Sanační práce firmou Vodní zdroje Holešov a.s. byly prováděny na základě smlouvy o dílo č. 135/10-1/01, uzavřená se společností Sigma Lutín a.s. dne 25. 10. 2001. Práce byly provedeny v areálu firmy Sigma Lutín a.s., Magacina, Olšany u Prostějova a částí Hablov. Cílem probíhajícího sanačního zásahu bylo vyčištění saturované zóny ve smyslu tehdejšího platného správního rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc, č. j. 8/OV/776/RNO/Te 40

ze dne 9. 5. 1995. Hodnoty sanačních limitů, které měly být dosaženy, pro jednotlivé lokality, jsou uvedené v příloze 2 (VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002). Sanační práce na lokalitě Sigma Lutín a Magacina byly zahájena v říjnu 2001. V lokalitě Olšany u Prostějova a Hablov byly prováděny s cca 24 měsíčním zpožděním, jelikož byla komplikovaná jednání se zastupitelstvem obce Olšany u Prostějova. V období 2002 až 2003 se posupně budovaly sanační vrty a instalovala sanační technologie (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). 5.3.3.1 Sanační práce v areálu Sigma Lutín a.s. Cílem sanačních prací bylo snížit koncentrace nepolárních extrahovatelných látek a chlorované uhlovodíky zahrnující 1,1dichlorethen, 1,2dichlorethen, tetrachlorethen a trichlorethen v saturované zóně na hodnoty sanačních limitů. Sanační čerpání v areálu společnosti bylo prováděno vždy ze 4 – 6 vrtů, přes dvě dekontaminační jednotky DJS 1 a DJS 2. (VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002) Mapa areálu Sigma Lutín a.s. je uvedena v příloze 3.

SANACE NEL Kontaminace NEL je v areálu společnosti omezená na oblast skladu pohonných hmot a oblast bývalé hydraulické zkušebny. Sanační práce v saturované zóně spočívaly v sanačním čerpání z vrtů DB 104 a HP 101, které jsou osázeny ponornými čerpadly těsně pod hladinou podzemní vody. Vyčerpaná voda byla po dekontaminaci zpětně zasakována do horninového prostředí. Současně s promýváním horninového prostředí probíhaly i biodegradační práce, tzv. biodegradace „in situ“. V bioreaktorech byla vyčerpaná a dekontaminovaná voda obohacována biodetergentem, makrobiotickými prvky nebo bakteriálním preparátem a zpětně zasakována do horninového prostředí. U saturované zóny se sledovaly mikrobiologické osídlení a fyzikálně-chemické parametry. Podzemní voda byla z důvodu zajištění lepší životaschopnosti bakterií degradující NEL prokysličována. K poklesu koncentrace NEL pod sanační limity (< 0,6 mg·l-1) došlo ve vrtu HP 101 v únoru 2003 a ve vrtu DB 104 v dubnu 2003. Dne 2. 3. 2003 došlo k přerušení sanačních prací na těchto vrtech z důvodů nízké koncentrace NEL a byl zahájen monitoring v těchto vrtech. Při kontrole vzorků v listopadu 2003 však byly zjištěny nadlimitní koncentrace v obou vrtech a sanační práce byly znovu zahájeny. Sanační 41

práce na vrtu DB 104 a HP 101 byly ukončeny dne 20. 12. 2004 a byl zahájen monitoring. V srpnu 2005 se provedla odborná likvidace těchto vrtů (VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006). Koncentrace NEL z jednotlivého období jsou uvedené v příloze 4.

SANACE CLU Koncentrace ClU je v areálu společnosti plošně rozšířena. Sanační čerpání kontaminované vody bylo od začátku prací prováděno z vrutů HP 102, HVS 1, LA 2, LA 4, 24. 9. 2003 z vrtu LS 6 a 25. 9. 2003 z vrtu LA 6. Vrty HP 102 a HVS 1 byly čerpány z důvodů zvýšené koncentrace PCE a DCE v podzemní vodě a vrty LA 2 a LA 4 byly čerpány i z důvodů podpory biodegradace „in situ“. Vyčerpaná podzemní voda po dekontaminaci byla zasakována do horninového prostředí anebo vypouštěna do kanalizace. Koncentrace jednotlivých ClU byla pravidelně jednou měsíčně monitorována a z výsledků bylo zjištěno, že nejvýznamnější kontaminantem na lokalitě z hlediska chlorovaných uhlovodíků je PCE. S cílem identifikovat zdroj kontaminace se provedl odběr na začátku roku 2003 ze skládkové vody ze skládky slévárenského písku. Z laboratorních výsledků vyplývá, že skládka slévárenského písku není zdrojem zvýšených koncentrací PCE v podzemní vodě a v okolí. Dalším významným kontaminantem je 1,2 DCE, pro něž ale nejsou stanovené sanační limity. Z hlediska tehdy platné vyhlášky č. 376/2000 Sb., však koncentrace DCE v areálu Sigma Lutín a.s. splňovala požadavky na pitnou vodu a její kvalitu – NHM pro 1,2 DCE je 50 µg·l-1. Vyhláška č. 376/2000 Sb., sice od 1. 5. 2004 již neplatí, nová vyhláška č. 252/2004 Sb., NHM pro 1,2 DCE nestanovuje. Podle MP MŽP ČR se koncentrace 1,2 DCE pohybují pod hodnotou kritéria C (50 µg·l-1). Koncentrace TCE nepřesáhla sanační limity ani v jednou z monitorovaných vrtů za celé sanační období. Sanační čerpání podzemní vody bylo ukončeno dne 31. 8. 2004 z důvodů poklesu koncentrací sledovaných kontaminantů pod sanační limit. Koncentrace jednotlivých ClU byly v jednotlivých vrtech stále monitorovány (VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006). Koncentrace ClU z jednotlivého období jsou uvedené v příloze 4.

42

5.3.3.2 Sanační práce v areálu Magacina Sanační čerpání na této lokalitě probíhalo na začátku čerpáním z vrtů LM 2, HP 11, HV 9 a HP 12. Nejvýznamnější kontaminant na této lokalitě z hlediska chlorovaných uhlovodíků je 1,2 DCE, který je produktem rozpadu PCE. Sanační limity pro 1,2 DCE nebyly stanoveny. Metodický pokyn MŽP ČR stanoví koncentraci 1,2 DCE podle kritéria C na 50 µg·l-1. Koncentrace TCE a 1,2 DCE nebyly na této lokalitě překročeny. Sanační čerpání na dílčí lokalitě Magacina byla ukončena ke dni 31. 8. 2005. Koncentrace sledovaných látek ve vodě byly v období listopadu 2005 až únoru 2006 značně podlimitní. Nemusely se tedy obnovovat sanační práce (VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006). Mapa dílčí lokality Magacina je v příloze 5. Koncentrace sledovaných kontaminantů z jednotlivého období jsou uvedené v příloze 6. 5.3.3.3 Sanační práce na dílčí lokalitě Olšany u Prostějova - Hablov Z hlediska tehdy platného správního rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc a dosažení sanačních limitů je na dílčí lokalitě Olšany u Prostějova a Hablov největším problémem kontaminace vody PCE a TCE. Koncentrace PCE přesahovala 4 – 12 krát násobné překročení sanačních limitů a TCE přesáhlo 2 násobné překročení sanačních limitů. Na začátku sanačních prací v této lokalitě, byly vybudovány tři sanační vrty LO 11, LO 12 (jehož popis je uvedený v příloze 7) a LO 13. V listopadu 2002 byla v blízkosti vrtu LO 13 instalována dekontaminační jednotka DJH 1 a dne 13. 11. 2002 bylo zahájeno sanační čerpání z vrtů, při čerpání konstantní vydatností 2,4 l·s-1. Dekontaminovaná voda byla zasakována do studny označené VH. Díky malé vsakovací schopnosti této studny se musel vybudovat nový zasakovací vrt označený jako ZO 4. V období března až května 2003 bylo schváleno zastupitelstvem Olšany u Prostějova vybudování nových vrtů LO 15, LO 16 a LO 17 a zasakovacích vrtů ZO 5. Sanační čerpání na dílčí lokalitě Olšany a Hablov bylo ukončeno ke dni 28. 2. 2006 (VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006). Mapa dílčí lokality Olšany u Prostějova - Hablov je v příloze 8. Koncentrace sledovaných kontaminantů z jednotlivého období jsou uvedené v příloze 9.

43

5.3.3.4 Bilance odstranění kontaminantů od roku 2001 - 2006 Celkově bylo od začátku sanačního čerpání na dekontaminačních jednotkách v areálu Sigma Lutín a.s., Magacina a Olšany u Prostějova – Hablov přečištěno 2 525 093 m3 vyčištěné podzemní vody a zachyceno 264 kg ClU a 246,37 kg NEL. Dalších 56,9 kg olejové emulze bylo získáno sběrem volné fáze z vrtu HP 101 (VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006).

5.3.4

Sanační práce prováděné v roce 2008

Průzkumné práce prováděla v období června a července 2008 firmou Altec International s.r.o. Tyto práce byly realizovány na lokalitě Olšany u Prostějova a na přilehlém území ve směru proudění podzemní vody, tzv. směrem k obci Dubany, Vrbátky a Štětovice. K monitoringu bylo na lokalitě vybráno 27 hydrogeologických vrtů a 3 domovní studny. Veškeré laboratorní rozbory byly prováděny v akreditované laboratoři firmy Vodní zdroje Holešov a.s., která byla ke dni 4. 10. 2006 rekreditována Českým institutem pro akreditaci, obecně prospěšná společnost, podle kritéria normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Přehled metod použitých pro laboratorní stanovení koncentrace ClU a ostatních stanovení je uveden v tabulce 2 (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). Tabulka 2 Přehled použitých analytických metod (zdroj: ALTEC INTERNATIONAL, 2008) LÁTKA Fe, NO3, S Těkavé organické látky (ClU, VC, CH4, C2H4) Celkový organický uhlík

POUŽITÉ METODY spektrofotometrie plynová chromatografie IČ spektrofotometrie

PLOŠNÉ ROZŠÍŽENÍ PCE Na základě výsledků laboratorních rozborů je možné konstatovat, že koncentrace PCE překročila původní sanační limit ve všech monitorovaných vrtech v centrální části Olšany u Prostějova stanovených ČIŽP (10 µg·l-1) a NMH dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (10 µg·l-1). Zatímco ve vrtech, které se nachází v okrajových částech obce, nebyla zvýšená koncentrace ClU prokázána (nebo se pohybovala v rozmezí 12,0 – 24,8 µg·l-1), ve vrtech v centrální části obce byly limitní hodnoty

44

vysoce překročeny. Vysoké koncentrace byly též potvrzeny v domovních studnách, které se nachází při severním okraji centra obce (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). PLOŠNÉ ROZŠÍŘENÍ TCE Ze žádného z monitorovaných objektů nebyla zjištěna koncentrace TCE překračující původní sanační limit ČIŽP (30 µg·l-1). Pouze ve třech vrtech byly zjištěny koncentrace velmi mírně zvýšené NMH dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody (10 µg·l-1) (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). PLOŠNÉ ROZŠÍŘENÍ DCE Rozhodnutí ČIŽP stanovilo sanační limity pouze pro 1,1 DCE a to 0,3 µg·l-1. Pro 1,2 DCE stanoveny nebyly a proto byla jako srovnávací hodnota pracovně využívána koncentrace 50 µg·l-1, která se rovnala NMH dnes již neplatné vyhlášky č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu pitné vody. V tomto období nebyly překročeny hodnoty sanačních limitů pro 1,1 DCE ani v jednom z monitorovaných

objektů.

Koncentrace

1,2

DCE

byla

překročena

v pěti

monitorovaných vrtech (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). PLOŠNÉ ROZŠÍŘENÍ CLU V ÚZEMÍ JIŽNĚ OD OBCE OLŠANY Na území ležícím jižně od obce Olšany u Prostějova po směru proudění podzemní vody, resp. šíření kontaminace, bylo monitorováno celkem 6 objektů, z toho 3 indikační vrty (ID 1, ID 2, ID 3) a 3 kopané studny (STD 2, STV 2, ZD Štětovice). Ve všech monitorovacích objektech byly analyzovány koncentrace ClU velmi nízké. Výjimkou je vrt ID 2, u kterého byla koncentrace 1,2 DCE 19 µg·l-1 (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). Koncentrace sledovaných kontaminantů jsou uvedené v příloze 9. Na obr. 3 je ukázán vývoj koncentrací DCE, TCE a PCE od roku 1998 až do roku 2008 ve vrtu LO 2.

45

Obr. 3 Graf vývoje koncentrace DCE, TCE a PCE za rok 1998 - 2008 (zdroj: ALTEC INTERNATIONAL, 2008)

5.3.5

Sanační práce prováděné v letech 2010 – 2012

Společnost Dekonta, a.s. prováděla doprůzkum znečištění v okolí obce Olšany u Prostějova a ověření vhodných sanačních technologií na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi obcí Olšany u Prostějova a společností Dekonta, a.s. dne 20. 11. 2009. Průzkumné práce byly prováděny ve 4 katastrálních územích:  Olšany u Prostějova číslo k. ú.

711110

 Hablov číslo k. ú.

711101

 Bystročice číslo k. ú.

616672

 Vrbátky číslo k. ú.

785806

Hlavním cílem doprůzkumu bylo jednoznačně vymezit rozsah kontaminace saturované zóny alifatickými chlorovanými uhlovodíky (DEKONTA, 2010). První etapa projektu byla na lokalitě prováděna v období 9. 3. 2010 až 24. 6. 2010. Tyto průzkumné práce zahrnovaly vrtné práce (44 nových monitorovacích vrtů), vzorkovací práce (odběr vzorků podzemní vody), analytické práce (stanovení sledovaných polutantů a ostatních látek a parametrů) a karotážní měření na vybraných vrtech (geofyzikální měření).

46

K vzorkování bylo využito 26 vybraných původních hydrogeologických objektů a všechny nově vybudované vrty. Celkem bylo odebráno za první etapu 150 ks vzorků podzemní vody. Veškeré laboratorní analýzy byly provedeny akreditovanými metodickými postupy laboratoří společností Analytické laboratoře Plzeň (DEKONTA, 2010). Koncentrace kontaminantů z doprůzkumu jsou uvedeny v příloze 9. Vrty, které se nacházejí mezi obcí Hablov a Olšany u Prostějova a mezi obcí Olšany u Prostějova a Lutínem, jsou zobrazené v příloze 10. SHRNUTÍ PLOŠNÉHO ROZŠÍŘENÍ CLU V severozápadním okraji obce Olšany u Prostějova došlo k poklesu kontaminace u všech sledovaných polutantů, část látek pravděpodobně odtekla jihovýchodním směrem a část byla degradována na níže chlorované etheny. Na jihovýchodním kraji obce Olšany u Prostějova se lokalizovalo velké ohnisko znečištění. V tomto prostoru byla za pomocí průzkumných prací potvrzena vysoká kontaminace podzemní vody, především PCE a DCE. Vysoká kontaminace byla též zjištěna jihovýchodně od obce Olšany u Prostějova, směrem na obec Hablov, a dále až k severozápadnímu okraji obce Dubany. Tímto směrem dochází ke změně v zastoupení PCE a TCE. V rámci průzkumných prací byl vymezen kontaminační mrak chlorovaných ethenů na jihozápadní straně a ve středu obce Olšany u Prostějova. Kontaminační mrak DCE, především 1,2 DCE, lze označit jako nejrozsáhlejší ze všech polutantů, přičemž z velké části překrývá oba kontaminační mraky PCE a TCE. Koncentrace DCE je nejvyšší ve všech odebraných vzorků. Kontaminační mrak TCE je oproti kontaminačnímu mraku PCE výrazně posunutý jihovýchodním směrem od obce Olšany u Prostějova. Největší kontaminace PCE byla zjištěna jižně a jihovýchodně od obce Olšany u Prostějova a dále směrem jihovýchodním na obec Hablov a částečně i pod tuto obec. Nově byla sledována přítomnost VC v odebraných vzorcích podzemní vody. Přítomnost tohoto kontaminantu byla prokázána v 9 vrtech. Přítomnost VC, produktu degradace výše-chlorovaných ethenů, dokládá probíhající rozklad ClU. V rámci průzkumných prací nebyly v žádném ze vzorků zjištěny ethan a ethen, co by produkty konečného rozkladu chlorovaných ethenů (DEKONTA, 2010). Mapa výskytu a koncentrace ClU je uvedena v příloze 11.

47

Druhá etapa projektu byla realizována na základě výsledků průzkumných prací z roku 2010, které identifikovaly rozsáhlý kontaminační mrak chlorovaných ethenů. Tento kontaminační mrak nebyl ideálně zmapován především ve svém jihovýchodním okraji a dále mezi obcemi Olšany u Prostějova a Lutínem. V tomto prostoru bylo nově vybudováno 11 monitorovacích vrtů. V průběhu prací byly v zástavbě obce Olšany u Prostějova vybudovány 4 mělké nevystrojené sondy do hloubky 1,5 m pod terén, kvůli vysoké koncentrace VC v podzemních vodách. Panovala obava o možném prostoupení VC z podzemní vody a přes nesaturovanou zónou až na povrch terénu, kde by mohlo docházet k negativnímu ovlivňování lidského zdraví. Celkem byly odebrány za pomocí vakuové pumpy 4 vzorky půdního vzduchu. Výsledky analytických rozborů neprokázaly přítomnost VC v půdním vzduchu a atmosférickém vzduchu. V rámci druhé etapy sanačních prací byly experimentálně vyzkoušeny tři vhodné sanační technologie na daném území. Ke snížení kontaminace byly vybrány metody BRD, airspargingu a ventingu a nanoFe (DEKONTA, 2012).  Výsledky ověřování technologie BRD Ověření technologie biologické reduktivní dehalogenace bylo zahájeno v lednu 2011 a ukončeno v únoru 2012. Vybrána byla lokalita nacházející se v blízkosti Vrbateckého náhonu, na jeho pravém břehu, zhruba uprostřed mezi obcemi Hablov a Dubany. V rámci doprůzkumu byla na této lokalitě v roce 2010 zjištěna relativně vysoká koncentrace podzemních vod chlorovanými etheny (dominantním kontaminantem je TCE), dosahující hodnot až 20 – 300 µg·l-1. Bylo zde vybudováno 14 nových vrtů a z toho 6 vrtů injektážních a 8 vrtů monitorovacích. Na lokalitě bylo provedeno 13 aplikací substrátu (syrovátky). V rámci jednotlivých aplikací bylo s měsíčními frekvencemi do horninového prostředí injektováno vždy 12 m3 substrátu. Vzorky z vrtů byly na lokalitě odebírány s měsíční frekvencí a to vždy 3 – 7 dnů před následnou aplikací substrátu. Odebraných a analyzovaných vzorků bylo celkem 196 ks (DEKONTA, 2012). VYHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE SLEDOVANÝCH LÁTEK Ve všech vrtech lze sledovat pokles koncentrace ClU oproti počátečnímu stavu. V průběhu monitoringu byly zaznamenány výkyvy v koncentraci sledovaných látek. 48

Tyto výkyvy byly dány menším množstvím aplikované syrovátky do některých z injektážních vrtů, ve kterých byl analyzován pokles hodnoty pH. V případě monitorovacích vrtů byly zaznamenány poklesy koncentrace ClU v jednotlivých vrtech. Dominantním počátečním kontaminantem je ve všech vrtech TCE. V důsledku degradace TCE dochází k velice významnému poklesu koncentrace této látky a naopak nárůstu koncentrace 1,2 DCE. Ostatní kontaminanty DCE a VC vznikají v řádově nižším množství a pro hodnocení účinnosti technologie, rychlosti rozkladu výše-chlorovaných látek na níže-chlorované nejsou podstatné. Koncentrace PCE jsou obecně nízké a nízké zůstávají i v průběhu monitoringu. Pro hodnocení procesu BRD na této lokalitě tedy nemá velký význam. Faktorem, který ovlivňuje monitoring v průběhu procesů BRD a posléze jeho vyhodnocení, je kontinuální přítok kontaminované podzemní vody do vrtů. Přítok kontaminované vody významně ovlivňuje celkovou koncentraci ClU, a tedy snižuje účinnost a efektivitu procesů této technologie. V některých vrtech byla v průběhu monitoringu zjištěna přítomnost ethanu v podzemní vodě. Přítomnost tohoto plynu dokládá, že procesy probíhají až do konce a nedochází k akumulaci produktů rozkladu PCE a TCE. Kromě sledování ClU byly na lokalitě monitorovány i další látky a parametry vhodné pro zhodnocení průběhu procesu BRD. Koncentrace síranů v důsledku injektáže substrátu do horninového prostředí poklesla, ale tento pokles není nijak výrazný a nemá dlouhodobě snižující se tendence. Přirozený obsah dusičnanů je velmi nízký (mg·l-1) a po přidání substrátu do horninového prostředí dochází v jednotlivých vrtech k různě rychlému poklesu koncentrace dusičnanů až pod meze detekce analytické metody. Koncentrace chloridů vzrostla o jeden, výjimečně o dva řády, což je způsobeno po přidání substrátu poklesem pH. Ve výrazně kyselejším prostředí dochází k rozpuštění velkého množství chloridů, které jsou poté za neutrálního pH (původní pH lokality) v pevné fázi, případně jsou adsorbované na částicích horninového prostředí. Koncentrace metanu byla na začátku monitoringu pod mezí detekce analytické metody, ale po 4 měsících se jeho koncentrace zvýšila na sto až tisíce µg·l-1. Koncentrace manganu a železa jsou řádově nižší, resp. jedná se o nárůst koncentrací z hodnot setin mg·l-1 na první jednotky mg·l-1. Koncentrace TOC úzce souvisejí s aplikací substrátu do horninového prostředí. Původní koncentrace TOC se na lokalitě pohybovala v jednotkách mg·l-1 a po aplikaci substrátu došlo k nárůstu koncentrace o 2 - 3 řády

49

na stovky až tisíce mg·l-1. Z rostoucí obsahem TOC roste i pokles koncentrace ClU (DEKONTA, 2012). VYHODNOCENÍ VÝVOJE BAKTERIÁLNÍHO OSÍDLENÍ Ve vrtech byly sledovány 4 skupiny bakteriálních kmenů: psychrofilní bakterie, anaerobní bakterie, fakultativně anaerobní bakterie a síran redukující bakterie. Po aplikaci substrátu došlo k nárůstu koncentrací bakteriálních kmenů o 2 – 3 řády, především u bakterií psychrofilních, aerobních a fakultativně anaerobních. SRB mají poměrně silné redukční schopnosti, které jsou vhodné pro rozklad TCE a izomerů DCE. Během monitoringu byla prokázána relativní citlivost bakteriálních kmenů na změnu pH. Při poklesu pH pod hodnotu 5,5 dochází k poklesu mikrobiální aktivity (DEKONTA, 2012).  Výsledky ověřování technologie airspargingu a ventingu Pro ověření technologie airspargingu a ventingu byla zvolena lokalita na parcele 362/11 v k. ú. Olšany u Prostějova, která se nachází mezi obcemi Olšany u Prostějova a Hablovem jižně od silice č. R 46. V rámci doprůzkumu bylo na této lokalitě v roce 2010 zjištěna kontaminace chlorovanými etheny ve výši cca 160 µg·l-1 ClU. Dominantními složkami byly PCE a 1,2 DCE. Na této lokalitě bylo vybudováno 8 nových vrtů, 5 airspargingových vrtů a 3 monitorovací vrty. Pro ověření této technologie musela být na lokalitě zabudována elektrická energie a na lokalitu byl umístěn technologický kontejner, ve kterém byl vestavěn kompresor Orlík, 2 vývěvy SD6, 2 demistery pro odstraňování vlhkosti a nečistot z půdního vzduchu, 2 filtry s aktivním uhlíkem pro čištění půdního vzduchu a záchyt ClU. Za období provozu této technologie bylo z horninového prostředí z vývěv odsáváno průměrně cca 330 m3·hod-1 pomocí dvou instalovaných vývěv o maximálním výkonu 9,2 m3·hod-1. V průběhu celého ověřování bylo odsáto cca 712 800 m3 půdního vzduchu. Během monitoringu bylo odebráno a analyzováno 150 ks vzorků podzemní vody a 20 ks vzorků půdního vzduchu. Zahájení této technologie se uskutečnilo v srpnu 2011 a ukončeno bylo v únoru 2012 (DEKONTA, 2012).

50

VYHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE SLEDOVANÝCH LÁTEK Hlavním polutantem v podzemní vodě s nejvyšší koncentrací je 1,2 DCE, ostatní látky mají nízký obsah (TCE, 1,1 DCE a PCE a VC nebyly v průběhu monitoringu detekovány). 1,2 DCE je jediný zástupce ze skupiny sledovaných chlorovaných uhlovodíků, který byl zjištěn ze vzorku půdního vzduchu. Celkem bylo odstraněno 1,2 DCE 28,5 g. Celkový pokles znečištění ve vrtech je cca 20 %, tedy na přibližně 80 % hodnoty původního znečištění (DEKONTA, 2012).  Výsledky ověření technologie nanoFe Na lokalitě byla ověřena účinnost technologie redukce polutantů pomocí suspenze nanočástic železa (Fe) v podmínkách zájmového území. Pro ověření této technologie byla vybrána lokalita nacházející se jihovýchodně od obce Hablov, parcela č. 131/38 v k. ú. č. 616672 Bystročice. V této lokalitě byla v rámci doprůzkumu v roce 2010 zjištěna oblast s vyššími koncentracemi ClU v podzemní vodě. K ověření této technologie bylo vybudováno 6 injektážních a 8 monitorovacích vrtů. Zkouška technologie byla na lokalitě zahájena v únoru 2011 a poslední aplikace Fe byla provedena na konci května 2011. Celkem bylo provedeno 11 aplikací substrátu, a to prvních 7 aplikací bylo provedeno pomocí suspenze s povrchově stabilizovanými nanočásticemi Fe. Takto upravené částice reaguji s kontaminantem s určitým zpožděním, jelikož jejich povrchová úprava jim umožňuje migraci horninovým prostředím (sanační zásah postihuje širší území). V rámci těchto injektáží bylo do každého z vrtu aplikováno vždy 3 kg nanočástic Fe. Osmá aplikace byla prováděna též s povrchově stabilizovanými částicemi, ale jejich aplikace byla provedena v trojnásobném

množství.

Poslední

3

aplikace

byly provedeny

s povrchově

nestabilizovanými nanočásticemi Fe v množství 3 kg, které reagují mnohem rychleji se svým okolím. Surovina s nanočásticemi byla dodávána společností NANOIRON. Celkově bylo v rámci monitoringu, k ověření účinnosti této technologie, odebráno 237 ks vzorků podzemní vody (DEKONTA, 2012). VYHODNOCENÍ VÝVOJE KONCENTRACE SLEDOVANÝCH LÁTEK Tato technologie měla velký vliv na degradaci TCE ve vrtech, kdy došlo k výraznému poklesu obsahu této látky. K degradaci 1,2 DCE docházelo jen ve velmi omezeném množství. Sumární koncentrace ClU se tak příliš neměnila a nedocházelo k výraznému 51

poklesu. V průběhu injektáže suspenze se dlouhodobě pohybují koncentrace VC, PCE a izomerů DCE pod mezí detekce analytických metod. Tyto látky se začínají objevovat až po použití bakteriálního substrátu a inicializace procesu BRD. Koncentrace železa vzrostla po aplikací substrátu s nanočásticemi Fe na přibližně desítky mg·l-1. Teplota v podzemní vodě po aplikaci substrátu vzrostla o cca 3 °C a hodnota pH vzrostla o cca 0,5 – 1 (DEKONTA, 2012).

5.3.6

Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesu přirozené atenuace

Atenuační procesy jsou obsáhlým souborem přirozených procesů, které vedou ke snížení kontaminace a celkového množství kontaminantu v horninovém prostředí. Tyto procesy zahrnují destruktivní mechanismy (např. biodegradace, hydrolýza či abiotická oxidace, atd.) a nedestruktivní mechanismy (např. volatilizace, sorpce, ředění, atd.) (MŽP ČR, 2011). Na této lokalitě probíhají atenuační procesy jako např. disperze, difuze, sorpce a nejvíce biologická reduktivní dehalogenace. Důkazem, že tyto procesy probíhají, jsou produkty rozkladu výše-chlorovaných ethenů na níže-chlorované etheny. Tedy rozklad PCE a TCE na 1,2-cisDCE, 1,2-transDCE, 1,2-DCE a VC. Tyto procesy bohužel neprobíhají všude a se stejnou rychlostí. Je též zjištěno, že procesy neprobíhají až do konce, tudíž se může koncentrace VC v některých místech kumulovat a přecházet do půdního vzduchu, případně i do atmosféry. K rozkladu VC na ethen a ethan dochází, pokud koncentrace látek PCE a TCE výrazně poklesne a poklesne i oxidačně redukční potenciál a objeví se síran redukující bakterie. U některých vrtů, kde byla zjištěna větší koncentrace rozpuštěného kyslíku, byly nalezeny pouze látky PCE a TCE. U vrtu, kde byla zjištěna malá koncentrace rozpuštěného kyslíku, byly nalezeny větší koncentrace produktů rozkladu PCE a TCE. Hodnoty pH pro atenuační procesy jsou vhodné, neutrální nebo slabě zásadité (DEKONTA, 2010) 5.4 Hodnocení rizik Hodnocení rizik je prováděno pomocí Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území z roku 2011. Veškeré údaje vychází z materiálů od firmy Dekonta a.s a Altec International, s.r.o.

52

5.4.1

Identifikace rizik

Jak vyplývá z kapitoly 5.2 Údaje o zájmové oblasti, nejvíce jsou ohroženi obyvatelé obce Olšany u Prostějova a následně obyvatelé z obcí Hablov, Vrbátky a Dubany. Toto ohrožení spočívá v přímém kontaktu s kontaminovanou vodou, jako např. konzumace vody a nápojů z kontaminované vody. 5.4.1.1 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů Prioritními kontaminanty ve vybraném území jsou chlorované alifatické uhlovodíky, přesněji PCE, TCE, izomery DCE a VC. Ve vzorcích podzemní vody byly analyzovány izomery DCE – 1,2-cis-dichloretylen, 1,2-trans-dichloretylen a 1,1-dichloretylen. Vzhledem k zastoupení jednotlivých izomerů DCE v podzemní vodě byl dále hodnocen pouze 1,2-cisDCE, který je v kontaminované vodě zastoupen v největší koncentraci. DCE a VC jsou produkty rozkladu TCE a PCE a jsou tedy důkazem staršího znečištění a probíhajícího přírodních procesu na zájmové lokalitě (DEKNOTA, 2012).

TETRACHLORETHEN (Tetrachlorethylen, PCE) PCE je nehořlavá bezbarvá kapalina s chloroformovým nebo sladkým éterickým zápachem. Ve vodě téměř nerozpustná a dráždí oči, kůži, sliznici, toxicky působí na centrální nervovou soustavu člověka. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařazuje PCE do skupiny 2A tzn., že jej nelze klasifikovat jako lidský karcinogen, je však karcinogenní pro zvířata. Mutagenita je u PCE potenciální, teratogenita není známá. Otrava organismu PCE se projevuje světloplachostí, závratěmi, letargií, poruchami myšlení a řeči, nechutenstvím a zvracením. Akumuluje se v tukových tkáních 10 x více než ve svalech a je vydechován plícemi (poločas tohoto procesu je 65 hod.). Toxické působení je u PCE umocněno poměrně vysokou chemickou stabilitou, délkou setrvávání v prostředí a velkou těkavostí. Za vhodných podmínek PCE degraduje v podzemní vodě za anaerobních podmínek na TCE, DCE a VC a částečně je mineralizován na oxid uhličitý (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). PCE se používá jako rozpouštědlo v chemických čistírnách oděvů a na odmašťování kovů. Je součástí některých pesticidů, ale jeho využití postupně klesá. Úniky tohoto kontaminantu mohou vést k vysokým koncentracím v podzemní vodě (DEKONTA, 2012).

53

TRICHLORETHEN (Trichloretylen, TCE) TCE je bezbarvá kapalina s chloroformovým zápachem. Je toxická a ve vodě málo rozpustná. Velmi dráždí oči a kůži. Při kontaktu s kůží dochází ke změnám pokožky podobným popáleninám a kapalina nebo plyn působí popálení víček. TCE způsobuje bolest hlavy, závratě, únavu, ospalost, chvění a působí na centrální nervovou soustavu člověka. TCE není považován za lidský karcinogen, mutagenita a teratogenita není známá. Kontaminant je rychle absorbován plícemi a distribuován do všech lidských tkání. Hromadí se převážně v tucích. Pokud TCE unikne do ovzduší, rychle reaguje zejména za smogových podmínek a dochází ke vzniku fosgenu, dichloracetaldehydu a formylchloridu. Za vhodných podmínek může TCE v anaerobním prostředí v podzemní vodě degradovat na více toxické sloučeniny, včetně vinylchloridu (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). TCE je používán, stejně jak PCE, jako rozpouštědlo v chemických čistírnách oděvů a při průmyslovém odmašťování kovových výrobků. Je též součástí některých pesticidů. Povětšinou je vypouštěn do ovzduší, ale při průmyslové činnosti často kontaminuje horninové prostředí a povrchové a podzemní vody (DEKONTA, 2012).

1,2-DICHLORETHEN (1,2-Dichlorethylen, 1,2-DCE) 1,2-DCE je bezbarvá kapalina bez zápachu se sladkým chloroformovým zápachem. Je omezeně rozpustná ve vodě. Dráždí oči, kůži, dýchací cesty a má narkotické účinky. Není klasifikován jako lidský karcinogen a teratogenita není známá. 1,2-DCE působí jako slabě mutagenní. Je snadno distribuován do jater, ledvin a plic a je rychle vyměšován. Přítomnost 1,2-DCE v saturované zóně je často důsledkem degradace PCE a TCE (ALTEC INTERNATIONAL, 2008). 1,2-DCE má široké využití v chemickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Do životního prostředí se dostávají emisemi a odpadními vodami při výrobě a použití jako rozpouštědla a extrakční činidla. (DEKONTA, 2012).

VINYLCHLORID (VC) Vinylchlorid je hořlavý, bezbarvý plyn s nasládlým zápachem. Oxid uhličitý a kyselina chlorovodíková vzniká hořením vinylchloridu. Je produktem mikrobiální degradace chlorovaných rozpouštědel. V atmosféře se vyskytuje hlavně v plynné formě. Do těla vstupuje inhalací nebo průnikem kůží. Ovlivňuje centrální nervovou soustavu člověka a způsobuje závratě, únavu, bolest hlavy, zvracení. Vyšší dávka způsobuje podráždění 54

plic a ledvin, inhibici srážení krve, ztrátu vědomí až smrt. Je klasifikován jako lidský karcinogen,

může

způsobovat

rakovinu

jater

a

je

mutagenní

(ALTEC

INTERNATIONAL, 2008). Vinylchlorid může unikat do prostředí při výrobě, transportu a použití v chemických továrnách na výrobu vinylchloridu a PVC. Takové velké množství tohoto kontaminantu může unikat ze skládek odpadů (DEKONTA, 2012). 5.4.1.2 Základní charakteristika příjemců rizik Kontaminanty se pohybují v podzemní vodě, a tedy jsou potenciálně ohroženi obyvatelé, kteří využívají kontaminovanou podzemní vodu z domovních studní. Další příjemci rizik mohou být zaměstnanci, kteří pracují v průmyslových a zemědělských areálech. V těchto areálech by se mohla používat jako zdroj pitné vody kontaminovaná voda ze studní, mohou být tedy v ohrožení i hospodářská zvířata. V zájmovém území se nachází zemědělské družstvo ZD Olšany-Hablov, ZD Vrbátky a Cukrovar Vrbátky a.s. Další ohroženou skupinou je CHOPAV – Kvartér řeky Moravy, resp. jímací území, které se nachází v zájmovém území a ve směru proudění podzemní vody. Jde o jímací území Dubany a Hrdibořice, které jsou napojeny na přivaděč pitné vody pro Prostějov a okolní obce. Potenciální příjemce rizik lze rozdělit na:  dospělé osoby žijící v zájmovém území, využívající podzemní vodu s obsahem znečišťujících látek;  děti žijící v zájmovém území, využívající podzemní vodu s obsahem znečišťujících látek (DEKONTA, 2012). 5.4.1.3 Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice Od roku 1994 byl v postižených obcích instalován vodovod z důvodů zajištění kvalitní pitné a užitkové vody pro všechny obyvatelé. Obyvatelé byli v celém území postiženém kontaminací podzemních vod informování o situaci s kvalitou podzemní vody a rizicích její používání. (DEKONTA, 2012). V tabulce 3 jsou uvedeny expoziční scénáře, které by mohly nastat u podzemní vody u dvou potenciálních cílových skupin – děti a dospělé osoby.

55

Tabulka 3 Přehled expozičních scénářů (vytvořil autor práce dle materiálu DEKONTA, 2012) Exponovaná skupina

Médium

Transportní cesta

Způsob expozice Ingesce kontaminované vody

Transport podzemní vody do jímacích objektů Dospělé osoby a děti

Podzem. voda

Transport podzemní vodou do jímacího území a vodních zdrojů

Ingesce podzemní vody a dermální kontakt při mytí, sprchování Inhalace výparů při mytí, sprchování

Reálnost scénáře

Zdůvodnění

NE

Obyvatelé byly seznámení s kvalitou podzemní vody a mohou být napojení na místní vodovod

ANO

Využívání podzemní vody z místních zdrojů jako užitkovou vodu

ANO

Využívání podzemní vody z místních zdrojů jako užitkovou vodu Využívání podzemní vody z místních zdrojů jako užitkovou vodu při zalévání zeleniny

Ingesce zeleniny kontamin. z podzemní vody

ANO

Ingesce vody při sprchování, dermální kontakt a inhalace výparů těkavých látek *

NE

Zdroj vody v podniku jsou pod pravidelnou kontrolou.

ANO

Podzemní voda v jímacím území může být zasažena kontaminovanou podzemní vodou.

Znehodnocení jakosti podzemní vody

* zaměstnanci průmyslových a zemědělských podniků

5.4.2

Hodnocení zdravotních rizik

Metodický pokyn MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území zahrnuje šest základních kroků:  identifikace nebezpečnosti  určení vztahu dávka – účinek  hodnocení expozice  charakterizace rizika 56

 řízení rizika  komunikace rizika (MŽP ČR, 2011) Při hodnocení zdravotních rizik se rozlišuje mezi posuzováním látek s karcinogenními účinky a nekarcinogenními účinky, jelikož mechanismus těchto látek je odlišný. Pro posouzení systémové toxicity látek s nekarcinogenním účinkem US EPA zavedla tzv. referenční dávky RfD [mg·kg-1·den-1]. Tato dávka představuje úroveň každodenního expozičního množství kontaminantů, při kterém může být populace během celé délky života vystavena bez projevu jakýchkoliv nepříznivých účinků. Dávky, které se pohybují pod úrovni RfD, není potřeba považovat za rizika. Hodnoty RfD jsou zpravidla získávány z toxikologických testů na zvířatech, a to z tzv. hodnot NOAEL – nejvyšší hladin expozice, při nichž nebyl pozorován žádný nepříznivý účinek. Pro posouzení relativní toxicity látek s karcinogenním účinkem je nejčastěji používána tzv. směrnice karcinogenního rizika – SF [mg·kg-1·den-1], která představuje horní mez odhadu pravděpodobnosti vzniku nádorových onemocnění nad obvyklý průměr vztažený na jednotku expoziční dávky přijímané po celý život jedince (MŽP ČR, 2011). 5.4.2.1 Hodnocení expozice S ohledem na zjištěné skutečnosti, které jsou uvedené v tabulce 3, jsem dále hodnotila pouze tyto expoziční scénáře pro dospělé osoby a děti:  ingesce vody při plavání či sprchování/koupání  dermální kontakt s vodou  inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou  ingesce kontaminovaných potravin Pro vybrané kontaminanty (PCE, TCE, DCE a VC) jsou v tabulce 4 uvedeny hodnoty RfD a SF, které jsem dále využívala při počítání jednotlivých expozičních scénářů (MŽP ČR, 2011).

57

Tabulka 4 Hodnoty RfD a SF pro kontaminanty (vytvořil autor ze zdroje http://rais.ornl.gov, http://www.piskac.cz/ETD/) RfD orální SF orální Karcinogenita dle Látka [mg·kg-1·den-1] [mg·kg-1·den-1] U.S. EPA 6,00E-03 2,10E-03 B2 PCE 5,00E-04 2,60E-02 B2 TCE 2,00E-03 C 1,2-DCE 3,00E-03 7,20E-01 A VC Legenda: A – karcinogen pro člověka B – pravděpodobný karcinogen pro člověka C – možný karcinogen pro člověka 5.4.2.2 Odhad zdravotních rizik V této kapitole jsou uvedené vzorce, které jsem použila pro výpočet míry rizika pro nekarcinogenní a karcinogenní látky. Odhad zdravotních rizik pro látky s nekarcinogenním účinkem: Pro výpočet rizik expozice látkami s nekarcinogenním, neboli prahovým účinkem, se používá srovnání přijaté či absorbované dávky s toxikologicky akceptovatelným příjmem dané látky, tj. referenčními dávkami RfD. Míru rizik reprezentuje tzv. kvocient nebezpečnosti HQ, který je bezrozměrný. Vypočítá se pomocí vzorce: HQ = E / RfD kde: E

průměrná denní absorbovaná dávka ADD nebo průměrná celoživotní denní absorbovaná dávka LADD resp. chronický denní příjem CDI [mg·kg-1·den-1];

RfD

referenční dávka [mg·kg-1·den-1] (MŽP ČR, 2011).

Odhad zdravotních rizik pro karcinogenní látky: Nadměrné celoživotní karcinogenní riziko ELCR, tzv. bezrozměrný ukazatel odpovídající pravděpodobnosti vzniku rakoviny při celoživotní expozici, jsem vypočítala za pomocí vzorce: ELCR = CDI · SF resp. ELCR = LADD · SF kde: CDI

chronický denní příjem resp. průměrnou denní dávku LADD vztaženou na celoživotní expozici v délce 70 let [mg·kg-1·den-1]; 58

faktor směrnic [mg·kg-1·den-1] (MŽP ČR, 2011).

SF

V tabulce 5 jsou uvedené toxikologické parametry sledovaných nekarcinogenních a karcinogenních prioritních kontaminantů, ze kterých jsem vypočítala RfDinhalační, RfDdermální a SFdermální na základě vztahu: ·

RfDinhalační = RfCinhalační · 20 (m3·den-1) / 70 kg

kdy se vychází z předpokládané expozice dospělého člověka o váze 70 kg kontaminantem v koncentraci odpovídající RfC (referenční koncentrace) při celodenní expozici 20 m3·den-1 vzduchu, ·

RfDdermální = RfDorální · ABSGI

·

SFdermální = SForální / ABSGI

kdy ABSGI je frekvence kontaminantu absorbované v gastrointestinálním traktu, která mívá hodnotu od 0 do 1 a je bezrozměrná - počítám s hodnotou 1 (MŽP ČR, 2011). Tabulce 5 Toxikologické parametry (vytvořil autor práce dle zdroje http://rais.ornl.gov) Nekarcinogenní [mg·kg-1·den-1] RfDinhal. RfDorální RFDdermál. RFCinhal.

Účinky Látka

Karcinogenní [mg·kg-1·den-1] SFinhal. SForální SFdermál.

PCE

1,14E-02

6,00E-03

6,00E-03

4,00E-02 2,10E-02 2,10E-03 2,10E-03

TCE

5,71E-04

5,00E-04

5,00E-04

2,00E-03 1,40E-02 4,60E-02 4,60E-02

1,2DCE

-

2,00E-03

2,00E-03

VC

2,86E-02

3,00E-03

3,00E-03

-

-

 Ingesce vody při plavání či sprchování/koupání CDI = (CW · CR · ET · EF · ED) / (BW · AT) CDI

chronický denní příjem [mg·kg-1·den-1]

CW

koncentrace kontaminantu ve vodě [mg·l-1]

CR

množství použité vody [l·hod-1]

ET

doba expozice [den·rok-1]

EF

frekvence expozice [den·rok-1]

ED

trvání expozice [rok]

BW

průměrná hmotnost jedince [kg]

AT

doba průměrná [den] pro nekarcinogenní: ED (rok) · 365 dní·rok-1 59

-

1,00E-01 1,50E-02 7,20E-01 7,20E-01

Jednotlivé rovnice pro výpočet expozičních scénářů je následující:

kdy:

-

pro karcinogenní: 70 let · 365 dní·rok-1 Možné scénáře: Obyvatelé – náhodné použití vody při sprchování či koupání CW

koncentrace kontaminantu ve vodě – průměrná koncentrace kontaminantů z materiálu Dekonta a.s.

CR

obvyklá konzumace pro dospělé i děti je 0,05 l·hod-1

ET

obvyklá doba expozice u dospělého je 0,58 hod·den-1 a u dítěte je 1 hod·den-1

EF

obvyklá frekvence expozice je 350 hod·rok-1

ED

trvání expozice – doba pobytu na jedné lokalitě u dospělého je 30 let, u dítěte je 6 let

BW

průměrná hmotnost dospělého člověka je 70 kg, u dítěte je 15 kg (MŽP ČR,

2011) Výsledky výpočtů CDI neboli HQ a ELCR jsou uvedené v příloze 12. Jsou zde uvedené i jednotlivé hodnoty, se kterými jsem počítala.  Dermální kontakt s vodou ADD/LADD = (CW · SA · Kp · ET · EF · ED · CF) / (BW · AT) kde:

CW

koncentrace kontaminantu ve vodě [mg·l-1]

SA

povrch kůže [cm2]

Kp

koeficient permeability průniku kůží [cm·hod-1]

ET

doba expozice [den·rok-1]

EF

frekvence expozice [den·rok-1]

ED

trvání expozice [rok]

CF

konverzní faktor [0,001 l·cm-3]

BW

průměrná hmotnost jedince [kg]

AT

doba průměrná [den] pro nekarcinogenní: ED (rok) · 365 dní·rok-1 pro karcinogenní: 70 let · 365 dní·rok-1

Možný scénář: Obyvatelé – dermální kontakt s vodou při koupání či sprchování CW

koncentrace kontaminantu ve vodě – průměrná koncentrace kontaminantů 60

z materiálu Dekonta a.s. SA

obvykle udávaný povrch kůže je u dospělého 18 150 cm2, u dítěte 6 560 cm2

Kp

pro anorganické látky = přibližně permeabilita vody je 0,001 cm·hod-1, pro organické látky analogie s vodou použitelné omezeně

ET

obvyklá doba expozice u dospělého je 0,58 hod·den-1 a u dítěte je 1 hod·den-1

EF

obvyklá frekvence expozice je 350 hod·rok-1

ED

trvání expozice – doba pobytu na jedné lokalitě u dospělého je 30 let, u dítěte je 6 let

CF

konverzní faktor pro přepočet litrů na cm3 je 0,001 l·cm-3

BW

průměrná hmotnost dospělého člověka je 70 kg, u dítěte je 15 kg (MŽP ČR,

2011) Výsledky výpočtů ADD/LADD neboli HQ a ELCR jsou uvedené v příloze 13. V tabulkách jsou uvedené i jednotlivé hodnoty, se kterými jsem počítala.  Inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou CDI = (CA · IR · ET · EF · ED) / (BW · AT) chronický denní příjem [mg·kg-1·den-1]

kdy:

CDI

CA

koncentrace kontaminantu ve vzduchu [mg·m-3] IR

inhalované množství [m3·hod-1]

ET

doba expozice [den·rok-1]

EF

frekvence expozice [den·rok-1]

ED

trvání expozice [rok]

BW

průměrná hmotnost jedince [kg]

AT

doba průměrná [den] pro nekarcinogenní: ED (rok) · 365 dní·rok-1 pro karcinogenní: 70 let · 365 dní·rok-1

Možné scénáře: CA

nelze-li měřit přímo koncentrace kontaminantů, použije se přepočet z koncentrací kontaminantu ve vodě CA = (CW · f · F · t) / V / 2 kde:

CW

koncentrace ve vodě [mg·l-1] – průměrná koncentrace

kontaminantů z materiálu Dekonta a.s. 61

f

frekvence uvolněného kontaminantu (bezrozměrné), obvykle 0,75

F

průtok vody, obvykle 600 l·hod-1

t

délka sprchování [hod], obvykle 0,2 hod

V

objem koupelny [m3], obvykle 9 m3

IR

inhalované množství při sprchování u dospělého a dítěte je 0,6 m3·hod-1

ET

obvyklá doba expozice u dospělého je 0,58 hod·den-1 a u dítěte je 1 hod·den-1

EF

obvyklá frekvence expozice je 350 hod·rok-1

ED

trvání expozice – doba pobytu na jedné lokalitě u dospělého je 30 let, u dítěte je 6 let

BW

průměrná hmotnost dospělého člověka je 70 kg, u dítěte je 15 kg (MŽP ČR,

2011). Výsledky výpočtů CDI neboli HQ a ELCR jsou uvedené v příloze 14. Jsou zde uvedené i jednotlivé hodnoty, se kterými jsem počítala.  Ingesce kontaminovaných potravin CDI = (C · IR · EI · EF · ED) / (BW · AT) kdy:

CDI

chronický denní příjem [mg·kg-1·den-1]

C

koncentrace kontaminantu ve vzduchu [mg·kg-1]

IR

množství použitých potravin [kg·jídlo-1]

EI

množství konzumovaných potravin z kontaminovaných zdrojů

EF

frekvence expozice [jídlo·rok-1]

ED

trvání expozice [rok]

BW

průměrná hmotnost jedince [kg]

AT

doba průměrná [den] pro nekarcinogenní: ED (rok) · 365 dní·rok-1 pro karcinogenní: 70 let · 365 dní·rok-1

Možné scénáře: IR

množství použitých potravin: 0,2 kg·jídlo-1 u zeleniny

FI

množství konzumovaných potravin z kontaminovaných zdrojů: 0,4 u zeleniny

EF

frekvence expozice: 250 jídlo·rok-1 u ovoce a zeleniny

ED

trvání expozice: 30 let u ovoce a zeleniny

62

BW

průměrná hmotnost dospělého člověka je 70 kg, u dítěte je 15 kg (MŽP ČR,

2011). Výsledky výpočtů CDI neboli HQ a ELCR jsou uvedené v příloze 15. V tabulkách jsou uvedené i jednotlivé hodnoty, se kterými jsem počítala.

5.4.3

Hodnocení ekologických rizik

Hodnocení ekologických rizik jsem nemohla provést, z důvodů neposkytnutí řádné informace. Z materiálu firmy Dekonta, a.s. a Altec International s.r.o. jsem zjistila, že byl prokázán v malém množství prostup kontaminované podzemní vody do vody povrchové. Nelze tedy zcela vyloučit negativní vliv na ekosystém. I za tohoto stavu je znečištění povrchové vody velmi nízké, jelikož v řece Blatě dochází k naředění podzemní kontaminované vody. Hodnocení ekologických rizik je tedy velmi nízké až zanedbatelné oproti hodnocení zdravotních rizik (DEKONTA, 2012, ALTEC INTERNATION, 2008)

5.4.4

Shrnutí celkového rizika

Podle Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území jsem zhodnotila míru rizika na vybrané území. Z Metodického pokynu vyplývá, že na nebezpečnost vypočítaných expozic je upozorňováno hodnotami HQ > 1 a ELCR, u kterých se považuje za akceptovatelnou míru rizika hodnoty: ·

1·10-6 (možnost vzniku rakoviny u 1 člověka z milionu) při hodnocení regionálních vlivů – obvykle nad 100 ohrožených osob

·

1·10-5 (možnost vzniku rakoviny u 1 člověka z 100 000) při hodnocení lokálních vlivů – řádově mezi 10 a 100 ohroženými osobami

·

1·10-4 (možnost vzniku rakoviny u 1 člověka z 10 000) při hodnocení jednotlivců do 10 osob (MŽP ČR, 2011)

V tabulce 6 jsou uvedené výsledky HQ a ELCR. Významné překročení rizik je v tabulce vyznačeno tučnými písmeny.

63

Tabulka 6 Přehled vypočítaných expozičních scénářů HQ Kontaminanty

Dospělé osoby

ELCR Děti

Dospělé osoby

Děti

Ingesce vody při plavání či sprchování/koupání PCE

1,19E-03

9,53E-03

6,41E-09

1,03E-08

TCE

1,95E-02

1,57E-01

1,93E-07

3,10E-07

1,2-DCE

4,93E-03

3,97E-02

-

-

VC

2,65E-03

2,13E-02

2,46E-06

3,95E-06

Dermální kontakt s vodou PCE

1,44E-02

4,18E-02

7,74E-08

4,52E-08

TCE

8,22E-02

2,40E-01

8,10E-07

4,74E-07

1,2-DCE

1,97E-02

5,70E-02

-

-

VC

8,07E-03

2,34E-02

7,49E-06

4,33E-06

Inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou PCE

3,74E-05

3,01E-04

3,84E-10

6,17E-10

TCE

1,03E-03

8,27E-03

3,52E-09

5,66E-09

1,2-DCE

-

-

-

-

VC

1,67E-05

1,34E-04

3,06E-09

4,94E-09

Ingesce kontaminovaných potravin PCE

1,07E-02

5,00E-02

5,78E-08

2,71E-07

TCE

4.76E-01

2,22E+00

4,69E-06

2,18E-05

1,2-DCE

2,52E-01

1,18E+00

-

-

VC

2,31E-01

1,08E+00

2,14E-04

9,98E-04

Z tabulky 6 vyplývá, že překročení akceptovatelného rizika s karcinogenními účinky na této lokalitě je pro dospělé osoby i děti vinylchlorid a trichlorethylene. Velmi nebezpečná je pro děti kontaminace látek s nekarcinogenními účinky - trichlorethylenu, 1,2-cis-dichloretylen a vinylchlorid v kontaminované zelenině. Z výsledků je tedy patrné, že je nutné provést další sanační práce na této lokalitě. Je také nezbytné zabezpečit domácí studny, před opětovným čerpáním vody a připomenutím obyvatelům dotčené lokality rizika, která obnáší využívání kontaminované vody.

64

5.4.5

Omezení a nejistoty

Hodnocení zdravotních rizik je spojeno s řadou pochybností, hypotéz a rozhodování. Samotné hodnocení expozice zahrnuje různé úvahy a předpoklady, která se hodnotí v dané lokalitě. Jednotlivé výpočty expozice jsou dány prozkoumáním dané lokality, kontaminací látek a vybráním parametrů v jednotlivých expozicích. Vybrání jednotlivých hodnot je založeno na odborném odhadu. Jelikož nebyl dostatek času pro celkovou analýzu rizik a dokonalé prozkoumání lokality, musela jsem se spoléhat na materiály firmy Vodní zdroje Holešov a.s., Altec International, s.r.o. a Dekonta, a.s.

Z tohoto důvodu je možné, že mnou

vypracovaná částečná analýza rizik a výpočet expozicí již není aktuální. Množství kontaminantů se za dobu doprůzkumu firmou Dekonta, a.s. z roku 2012 už mohlo změnit za pomocí přirozených atenuačních procesů. Dále jsem využila vybraných parametrů, které jsou uvedeny v Metodickém pokynu MŽP ČR pro analýzu rizik kontaminovaného území, v maximálních hodnotách. Proto mohou být výpočty zdravotních rizik vyšší, než ve skutečnosti jsou. Také vycházím z toho, že obyvatelé vědí o kontaminaci a o následcích, které by mohly vést při užívání této vody. Mohou se ale objevit lidé, kteří nejsou dostatečně informování nebo podceňují hrozící nebezpečí a využívají vodu ke konzumaci. 5.5 Doporučení nápravných opatření Cílem nápravného opatření je eliminace ekologických a zdravotních rizik, které plynou ze zjištěné kontaminace na daném území. Jde především o zamezení migrace a šíření primárních kontaminantu z ohniska kontaminace. Z předešlých kapitol vyplývá, že kontaminace je velice riziková a že je tedy nutné jí co nejdříve odstranit. Velmi důležité je snížit celkovou koncentraci ClU a informovat obyvatelé o stavu podzemní vody a co případně přináší používání takto kontaminované vody. Významné je též ochránit jímací území, ke kterému se kontaminační mrak pomalu blíží. Firma Dekonta a.s. v průběhu doprůzkumu zkoušela tři metody, které by dekontaminaci mohly snížit. Aplikace suspenze nanočástic Fe měla dle výsledků pozorovatelný vliv na obsah TCE. V případě 1,2 DCE výrazný vliv nebyl zpozorován. V injektážních vrtech došlo k poklesu znečištění o cca 42 % původního znečištění. Z výsledků je patrné, že úroveň znečištění je tedy nízká. U trojnásobného zvýšení substrátu došlo k nárazovému poklesu znečištění, ale nejednalo se o zásadní pokles. Použití povrchově 65

nestabilních částic vedla k výraznějšímu a rychlejšímu poklesu kontaminantů, ve srovnání s aplikací povrchově aktivních nanočástic. V rámci ověřování technologie airsparging a venting byl prokázán přechod kontaminantů přes fázové rozhraní mezi plynem a vodou, k tomu docházelo pouze v případě 1,2 DCE. Při malé mocnosti nesaturované zóny by mohlo dojít k zaplavení odsávaných objektů stoupající podzemní vodou a v mělce uložených drénech by následně mohlo dojít k přisávání atmosférického vzduchu. Tato technologie je málo účinná a spotřebuje mnoho elektrické energie. BRD v monitorované lokalitě působila nejlépe. Z materiálu firmy Dekonta, a.s. plyne, že byl prokázán pokles znečištění u některých vrtů o cca 99 % a substrát s bakteriálními kmeny, který se podílí na degradaci chlorovaných ethenů, se šíří ve směru proudění podzemní vody. Během monitoringu byly detekovány i vinylchloridy a ethan, co by produkty rozkladu TCE a ClU. Procesy BRD tak probíhají až do konce a nedochází k jejich zastavení a hromadění některých izomerů. U této metody může nastat problém v usazení substrátu na dně injektážních vrtů a tedy k ucpání propustných ploch horninového profilu. Z tohoto důvodu je dobré odfiltrovat největší pevné části syrovátky a injektáž provádět pouze s dokonale rozpuštěnou látkou. K substrátu je vhodné přidat i minerální hnojivo, které dodá do prostředí základní biogenní prvky, především fosfor a dusík. Firma Dekonta a.s. vyhodnotila celkově sanační práce na cca 270 – 300 mil. Kč (bez DPH) a na dobu minimálně 20 let. Při srovnání všech testovaných technologií je zřejmé, že nejvyšší účinnosti bylo dosaženo při procesu BRD. Účinnost ověřovaných technologií je patrný z přílohy 16. Levnější ale také zdlouhavější metoda je přirozené atenuační procesy. V rámci průzkumných prací byly tyto procesy na lokalitě prokázány skoro ve všech monitorovacích vrtech. Probíhají zde procesy disperze, difuze a sorpce, ale největší vliv na proces atenuace má biologická reduktivní dehalogenace. Procesy byly zjištěny promocí produktů rozkladu PCE a TCE, tedy 1,2-cisDCE, 1,2-transDCE, 1,1-DCE a VC. Nevýhoda těchto procesů je, že neprobíhají stejnou rychlostí a ve všech vrtech. Proto je potřeba provést tzv. podporu přirozených atenuačních procesů pomocí nejrůznějších prací (podpora přirozené mikroflóry, přidání chemických sloučenin, atd.), které eliminují inhibiční procesy na dané lokalitě. Velkou výhodou jsou už vybudované vrty, které se mohou použít na podporu procesů a následné monitorování, a šíření atenuačních procesů ve směru proudění podzemní vody (DEKONTA, 2012).

66

6 DISKUZE V diskuzi bych chtěla srovnat lokalitu Olšany u Prostějova, Hablov, Vrbátky a Dubany s podobnými lokalitami. Lokality jsem si vybírala pomocí Systému evidence kontaminovaných míst. V Ústeckém kraji v obci Nehasice se nachází letiště Žatec, které vlastní Ministerstvo obrany ČR. Toto letiště je mimo provoz a od roku 1989 zde probíhají sanační práce. Na letišti bylo skladováno a manipulováno s velkým množstvím pohonných hmot (letecký petrolej PL6, automobilový benzín, motorová nafta, motorové oleje a další ropné látky). Zdrojem znečištění je únik těchto látek při manipulaci a skladování. Stejně jako v katastrálním území obce Olšany u Prostějova a jeho okolím je tato lokalita rizikem pro okolní ekosystém a pro lidské zdraví. Na letišti je kontaminace látkami BTEX, kovy a NEL. Sanační práce byly nejprve zahájeny odtěžením skrývky nadložních vrstev zemin a jejich návoz na mezideponie, která je umístěna na přistávací a vzletové dráze. Dekontaminace zeminy a podzemní vody byla prováděna pomocí metody biodegradace. Podzemní voda se po dekontaminaci zasakovala do horninového prostředí. Pro zajištění této lokality byla od roku 2003 vybudována hydraulická clona, přes kterou se kontaminace nerozšiřuje mimo území letiště. Tato clona je umístěna po směru proudění podzemní vody (www. 30). Pokud by se obdobná clona vybudovala i v areálu firmy Sigma Lutín a.s. nemuselo by dojít k tak rozsáhlé kontaminaci v obcích Olšany u Prostějova – Hablov, Vrbátky či Dubany. Z internetového portálu Naše voda jsem se dočetla, že provoz hydraulické clony stojí v dnešní době na den 19 680 Kč (www. 31). Je na zváženou, zda se vyplatí tuto clonu pořizovat, anebo rovnou použít rozsáhlé sanační práce a monitoring daného okolí. Ve Středočeském kraji v katastru obce Pečky se nachází kontaminovaná lokalita v závodu přístrojů a automatizací Čakovice. Kontaminace zde zatím nepředstavuje aktuální zdravotní riziko ani rozpor s právními požadavky, ale není vyloučeno šíření kontaminace a ohrožení ekosystému. Lokalita je kontaminovaná ClU, kovy a PAU. V rámci analýzy rizik byly vypočítány expoziční scénáře: náhodná ingesce vody při koupání, dermální kontakt při koupání a inhalace výparů při koupání. Analýzou v lokalitě ZPA Čakovice bylo zjištěno, že míra akceptovatelného rizika prahového působení a bezprahového působení nebyla v žádném z hodnocených expozičních scénářů překročena. Mnou provedená částečná analýza rizik na lokalitě Olšany u Prostějova a jeho okolí se tedy značně lišila od výše zmíněné lokality. V roce 2012 67

zde byly ukončeny sanační práce. Sanace byla prováděna metodou sanačního čerpání – pump & treat a aplikací redukčního činidla. Celková sanace probíhala pouze 17 měsíců, ale koncentrace polutantů se snížila o 99 % oproti původnímu stavu. Sanace spočívala v čerpání podzemní vody, která se anaerobně čistila na sanační stanici. Poté byla přidána injektáž vhodného redukčního činidla a přečištěná voda se zasakovala na okraj kontaminačního mraku (www. 30). Metoda pump & treat, tzv. ex-situ metoda, je velmi častý způsob čištění podzemních vod. Kontaminovaná voda je u této metody odčerpána, půda vytěžena a převezena na dekontaminační jednotku. Tato metoda je dražší než např. metoda BRD, která by se na lokalitě Olšany u Prostějova, Hablov, Vrbátky a Dubany mohla provádět. Metoda pump & treat má větší spotřebu energie, ale dají se u ní lépe sledovat koncentrace polutantů a doba na sanaci bývá kratší. Jako poslední kontaminované místo jsem zvolila v katastru obce Šenov u Nového Jičína v Moravskoslezském kraji. Kontaminované území se nachází v areálu společnosti Visteon – Autopal, s.r.o. Toto místo je kontaminované látkami PAU, kovy, ClU, NEL a BTEX. Kontaminace zeminy nepředstavovala plošně významný zdroj kontaminace podzemní vody, proto o sanaci zeminy nebylo uvažováno. Pouze silně kontaminované zeminy v oblasti výskytu kontaminačního mraku podzemní vody byly sanovány současně se sanací podzemní vody. Na této lokalitě byla provedena sanační metoda in-situ chemické oxidace KMnO4. V roce 2006 zde byly sanační práce ukončeny (www. 30). Sanační metoda použitá na této lokalitě je založena na chemické oxidaci kontaminantu s vhodně zvoleným oxidačním činidlem (v tomto případě manganistan draselný). Manipulace s těmito látkami vyžaduje zvláštní zacházení a dodržování bezpečnosti práce. Pro tuto metodu musí být vrty opatřeny odolnými materiály, na které nepůsobí chemická oxidace (např. polypropylen). Tato metoda má tedy vyšší náklady. Je zde i riziko migrace oxidačního činidla na velké vzdálenosti a tím, v případě kontaminovaného území v Olšanech u Prostějova a okolí, ohrožení jímacího území. Také musí být kontaminovaná látka oxidovatelná a musí vznikat netoxické nebo méně toxické produkty. Tato metoda je velmi rychlá a účinná. Pro lokalitu Olšany u Prostějova a jeho okolí by tato metoda mohla být použita, jelikož kontaminanty, které se zde nachází, mohou být oxidovány na nižší méně toxické nebo netoxické produkty. Metoda by musela být hlídána, aby neohrozila jímací území. Je důležité se zamyslet, zda je vhodné vnášet další chemické látky do životního prostředí, i když mohou pomoci od kontaminace. Vnášení chemických látek může pomoci od dekontaminace, ale rovněž

68

může způsobit další ohrožení životního prostředí. Látka, která není toxická, se ve velké koncentraci toxickou stát může. Kontaminovaných míst v naší republice je mnoho a jsou způsobeny antropogenní činností, zejména průmyslovou výrobou. Každá z těchto lokalit vyžaduje jinou metodu dekontaminace. Velmi záleží na kontaminované látce, na ekologických i zdravotních rizicích, na dalším využití lokality, ale především na ekonomických prostředcích.

69

7 ZÁVĚR Zatím stále neexistuje lex speciális, který by se zabýval ekologickými zátěžemi případně jejich předcházení. Existují alespoň jednotlivé složkové zákony, které se touto problematikou zabírají. V těchto zákonech je stanoveno zacházení s odpady, s vodou, ochrana přírody a krajiny, atd. Jeden z hlavních zákonů, který se danou problematikou zabývá je zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Tento zákon je stále nedostačující a tím dochází ke vzniku dalších ekologických zátěží, které ohrožují životní prostředí a zdraví lidí. Kontaminace z areálu Sigma Lutín a.s. se analyzuje, sanuje a monitoruje již přes třicet let. Tím bylo zjištěno, že znečištění úzce souvisí s průmyslovou činností firmy. V tomto areálu byla používána odmašťovadla na bázi chlorovaných uhlovodíků. Chlorované uhlovodíky pronikaly přes nesaturovanou zónu do podzemní vody, odkud se dále šíří ve směru proudění podzemní vody. Tím se kontaminace dostala do jižního okraje obce Olšany u Prostějova – Hablov a dále do obce Vrbátky a Dubany. V posledních letech se podařila kontaminace v areálech Sigma Lutín a.s. a Magacina snížit natolik, že nepřesahuje limity předepsané Českou inspekcí životního prostředí. Avšak koncentrace kontaminantů v obci Olšany u Prostějova a jeho okolí zatím i přes probíhající sanační práce zatím nepoklesla na požadované limity. Kontaminanty, které se na této lokalitě sledují, jsou tetrachlorethylen, trichlorethylen, 1,2-dichlorethylen a vinylchlorid. Kontaminovaná voda na území obce Olšany u Prostějova a v jeho okolí je velkým zdravotním rizikem pro lidi a životní prostředí. Je zakázáno používat podzemní vodu k pití, umývání či zalévání rostlin. Obrovským problémem je migrace kontaminovaného mraku ve směru proudění podzemní vody. Ohrožení jsou nejen ostatní obyvatelé, ale také jímací území Dubany a Hrdibořice, ve kterých je jímána podzemní voda pro město Prostějov a okolí. Za pomoci Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí pro analýzu rizik kontaminovaného území z roku 2011 jsem provedla částečnou analýzu rizik, ve které jsem si zvolila expoziční scénáře pro dospělé osoby a děti v souvislosti s kontaminovaným územím: ·

ingesce vody při plavání či sprchování/koupání;

·

dermální kontakt s vodou;

·

inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou; 70

·

ingesce kontaminovaných potravin.

U expozičního scénáře - ingesce vody při plavání či sprchování/koupání mi vyšlo, že největší karcinogenní riziko je vinylchlorid (pro děti ELCR = 3,95·10-6, pro dospělé osoby ELCR = 2,46·10-6). Vinylchlorid je pro scénář - dermální kontakt s vodou u dětí (ELCR = 4,33·10-6) a dospělých osob (ELCR = 7,49·10-6) a pro scénáře - ingesce kontaminovaných

potravin

u

dětí

(ELCR

=

9,98·10-4)

a

dospělých

osob

(ELCR = 2,14·10-4) také velmi rizikový. U scénáře - ingesce kontaminovaných potravin jsem zjistila, že karcinogenní riziko je trichlorethylen (dospělé osoby ELCR = 4,69·10-6, děti ELCR = 2,18·10-5). Nebezpečné pro děti je překročení nekarcinogenních látek trichlorethylenu (HQ = 2,22), 1,2-cis-dichloretylenu (HQ = 1,18) a vinylchloridu (HQ = 1,08) v kontaminovaných potravinách. V našem případě v zelenině, která je zalévaná kontaminovanou vodou. U expozičního scénáře - inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou neměl žádný ze sledovaných polutantů zvýšenou koncentraci, tudíž je zde velmi nízké, neboli žádné riziko. Vybrat sanační metodu, která by kontaminaci snížila co nejrychleji a která by byla ekonomicky přijatelná, je velice obtížné. Voda je kontaminovaná různými polutanty, které mohou mít různou metodu pro jejich odstranění. Nápravné opatření by měla být technicky a ekonomicky přijatelná pro danou lokalitu. Návrhy opatření se musí zvažovat už při realizaci cílů sanačních prací. Cíle slouží k určení parametrů, které se musí dodržet u sanačních prací a následně i při rekultivaci a monitorování. Pro mnou vybranou lokalitu je vyzkoušená a zatím nejlépe ohodnocená metoda BRD. Obec Olšany u Prostějova zatím čekají na finanční prostředky z Evropské unie, jelikož nemají dostatek ekonomických prostředků na sanační práce. Jako optimální řešení je prozatím navržena sanace metodou podporované přirozené atenuace. V diskuzi jsem ohodnotila kontaminované území Olšany u Prostějova a jeho okolí s ostatními podobně kontaminovanými lokalitami. Velmi mě zaujalo použití hydraulické clony na letišti Žatec. Díky této cloně nedochází k šíření kontaminace mimo kontaminovanou lokalitu. Tato clona by mohla výrazně omezit šíření kontaminace v areálu společnosti Sigma Lutín a.s., její provoz je však velice nákladný. U kontaminace v ZPA Čakovice jsou podobné kontaminanty jako v Olšanech u Prostějova a okolí, ale v menší koncentraci. V tomto případě jsem hodnotila metodu pump & treat, která byla na dané lokalitě použita. Domnívám se, že na tak rozsáhlou kontaminaci, jaká je v Olšanech u Prostějova, jsou metody ex-situ velmi náročné, jak časově tak i ekonomicky. Zde si myslím, že je jednoduší používat metody in-situ. Jako 71

poslední lokalitu jsem si zvolila areál společnosti Visteon – Autopal, s.r.o. Zde probíhaly sanační práce metodou in-situ chemické oxidace KMnO4. Tato metoda by mohla být použita na lokalitě Olšany u Prostějova, ale byly by zde vyšší náklady na vrty a na kontrolu probíhajících procesů. Staré ekologické zátěže jsou velkým problémem pro životní prostředí a zdraví lidí. Je to problém nejen časový, ale i ekonomický. Bohužel ekologická situace je velmi závislá na finančních prostředcích, kterých je v současné ekonomické situaci nedostatek. S kontaminací si budou muset poradit i následující generace, proto bychom se měli zamyslet nad naším chováním a jednáním k životnímu prostředí. Stará ekologická zátěž v obci Olšany u Prostějova, Hablov, Vrbátky a Dubany není stále dořešena a její kontaminace může mít obrovský vliv na zdraví lidí a ekosystém. Tento stav si vyžaduje neodkladné řešení.

72

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární zdroje (1) FILIP, J., KOTOVICOVÁ, J., BOŽEK, F. Komunální odpad a skládkování. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 121 s. ISBN 80-715-7712-X (2) HAVRLANT, M. Ekologické zátěže a jejich hodnocení. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, 1998, 60 s. ISBN 80-704-2747-7. (3) JANČÁŘOVÁ, I. Staré ekologické zátěže v kontextu americké, evropské a mezinárodní právní úpravy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 220 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 321. ISBN 978-802-1045-095. (4) JANČÁŘOVÁ, I. Účast veřejnosti při ochraně životního prostředí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 153 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 295. ISBN 80-210-2947-1. (5) KALAČ, P. Chemie životního prostředí. 2., dopl. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2010, 171 s. ISBN 978-807394-232-8. (6) MATĚJŮ, V. Kompendium sanačních technologií. Vyd. 1. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2006, 255 s. ISBN 80-86832-15-5. (7) POKORNÝ, E., FILIP, J., LÁZNIČKA, V. Rekultivace. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001. 128 s. ISBN 80-7157-489-9. (8) Právní aspekty odstraňování ekologických zátěží s důrazem na staré zátěže a právní aspekty ochrany přírody: sborník z česko-polsko-slovenské konference, Hnanice, 2007. 1. vyd. Editor Ilona Jančářová, Jiří Slováček. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 368 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 322. ISBN 978-802-1045101 (9) Rekultivace, Praha 2, Legerova 72, Ústav racionalizace ve stavebnictví, 1991, 64s. (10) VANÍČEK, I. Sanace skládek, starých ekologických zátěží. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, 247 s. ISBN 80-010-2438-5.

73

Internetové zdroje (www. 1) BŘEZOVÁ, K. Blok.iDNES.cz: Václav Havel - ochránci lidských práv i životního prostředí. [online]. 2011. vyd. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://brezova.blog.idnes.cz/c/237116/Vaclav-Havel-ochrance-lidskych-prav-izivotniho-prostredi.html (www. 2) Operační program životního prostředí: Stručně o OPŽP. [online]. [cit. 20129-12]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/16/strucne-o-op-zivotni-prostredi/ (www. 3) Businessinfo.cz: Evropská politika ochrany životního prostředí. [online]. 2009 [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/evropskapolitika-ochrany-zivotniho-5151.html#vyv (www. 4) Eur-lex: Směrnice rady ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (80/68/EHS). [online]. [cit. 20129-3]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31980L0068:CS:NOT (www. 5) Eur-lex: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.

do?uri=CELEX:32000L0060:CS:NOT (www. 6) Eur-lex: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32006L0118:CS:NOT (www. 7) Eur-lex: Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů – tzv. Nitrátová směrnice. [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31991L0676:CS:NOT (www. 8) Eur-lex: Směrnice 2004/34/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životní prostředí. [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:15:08:32004 L0035:CS:PDF

74

(www. 9) Komise evropských společenství: Návrh směrnice Evropského parlamentu a rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES (2006/0086(COD)). [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/ web/file/17642/com_2006_0232_cs.pdf (www. 10) Eur-lex: Směrnice Evropského parlamentu a rady 2006/12/ES o odpadech. [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ .do?uri=OJ:L:2006:114:0009:0021:cs:PDF (www. 11) Biodis: Směrnice Evropské unie č. 1999/31/ES o skládkách odpadu. [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://bioodpady.ecomanag.cz/clanek/smernice-eu-c199931es-o-skladkach-odpadu/ (www. 12) Eur-lex: Směrnice Evropského parlamentu a rady 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu. [online]. [cit. 2012-9-3]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:102:0015:0033:cs:PDF (www. 13) Eur-lex: Nařízení č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

[online].

[cit.

Dostupné

2012-9-3].

z:

http://eur-lex.europa.eu/

LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:15:08:32004R0850:CS:PDF (www. 14) Ochrana přírody a krajiny v České republice: Historie ochrany přírody a

krajiny

v České

republice

[online]. [cit.

2012-9-3].

Dostupné

z:

http://

www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=historie_ochrany&site=zakladni_udaje_cz (www. 15) Tzbinfo: Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravnipredpisy/zakon-c-254-2001-sb-o-vodach-a-o-zmene-nekterych-zakonu-vodni-zakon (www. 16) Inisoft: Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů

ve

znění

pozdějších

předpisů.

[online]. [cit.

2012-9-12].

Dostupné

z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-sb (www. 17) Ministerstvo životního prostředí České republiky: Zákon č.17/2002 Sb. o životním prostředí. [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/ platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5b17dd457274213e12572f3 002827de?OpenDocument

75

(www. 18) Ministerstvo vnitra České republiky: Zákon č.167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2008/sb053-08.pdf (www. 19) Inisoft: Vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich používání na povrchu terénu. [online]. [cit. 2012-9-12]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-294-2005-sb (www. 20) Ministerstvo životního prostředí: Staré ekologické zátěže. [online]. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/stare_ekologicke_zateze (www. 21) EnviWeb: Staré ekologické zátěže: Co je důležité vědět aneb souhrn problematiky starých ekologických zátěží. [online]. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/91587/stare-ekologicke-zateze (www. 22) Enviromagazin: Staré ekologické zátěže v České republice. [online]. [cit. 2012-9-20]. Dostupné z: http://www.enviromagazin.sk/enviro2005/enviro2/11_zo_ zahranicia.pdf (www. 23) Zákony pro lidi.cz: Předpis č. 44/1988 Sb. zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). [online]. [cit. 2012-9-27]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1988-44#f2817925 (www. 24) Inisoft: Vyhlášky 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. [online]. [cit. 2012-9-27]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-294-2005-sb (www. 25) Czech Coal: Rekultivace – principy a historie. [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/rekultivace.html (www. 26) ČÚZK: Geoprohlížeč ČÚZK. [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=693 (www. 27) EnviWeb: Olšany již vědí, jak vyčistit zamořenou vodu. [online]. [cit. 201301-07]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/sanace/92828/olsany-jiz-vedi-jakvycistit-zamorenou-vodu-penize-ale-chybi (www. 28) The Risk Assessment Information Systém (RAIS): Měsíčně aktualizovaná databáze toxikologických dat a modelů pro výpočet rizik. [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://rais.ornl.gov 76

(www. 29) Ekologická databáze [online]. 2004 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.piskac.cz/ETD/ (www. 30) Info: Systém evidence kontaminovaných míst [online]. 2009 [cit. 2013-0313]. Dostupné z: http://info.sekm.cz (www. 31) Naše voda: Hydraulická clona v transportu zamezí kontaminaci podzemních vod [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.nase-voda.cz/hydraulickaclona-v-transporte-zamezi-kontaminaci-podzemnich-vod/

Ostatní zdroje (1) ALTEC INTERNATIONAL, s.r.o.: Aktualizace analýzy rizik staré ekologické zátěže. 2008 (2) DEKONTA, a.s.: Doprůzkum znečištění v okolí obce Olšany a ověření vhodných sanačních technologií. 2012 (3) DEKONTA, a.s.: Hydraulický a transportní model šíření znečištění. 2012 (4) DEKONTA, a.s.: Studie proveditelnosti opatření pro nápravu závadného stavu na lokalitě Olšany. 2012 (5) DEKONTA, a.s.: Závěrečná zpráva I. etapy prací. 2010 (6) DEKONTA, a.s.: Závěrečná zpráva II. etapy prací. 2012 (7) KORHOŇOVÁ, H. Krajský úřad Olomouc: Kontaminovaná lokalita Olšany u Prostějova. 2012 (8) MŽP: Metodický pokyn MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území. 2011, 41 s. (9) VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV a.s.: SIGMA Lutín a.s. – sanace saturované zóny. 2002 (10) VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV a.s.: SIGMA Lutín a.s. – sanace saturované zóny. 2003 (11) VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV a.s.: SIGMA Lutín a.s. – sanace saturované zóny. 2004 (12) VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV a.s.: SIGMA Lutín a.s. – sanace saturované zóny. 2005 (13) VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV a.s.: SIGMA Lutín a.s. – sanace saturované zóny. 2006

77

SEZNAM ZKRATEK BRD

biologická reduktivní dehalogenace

BTEX

souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethylbenzen a xylen

ClU

chlorované uhlovodíky zahrnující 1,1 DCE, 1,2 DCE, PCE, TCE, VC

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČR

Česká republika

ČSN

Česká státní norma

DCE

dichlorethen

DJ

dekontaminační jednotka

EU

Evropská unie

CHOPAV

chráněné území přírodní akumulace vod

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci

MP

Metodický pokyn MŽP ČR

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NEL

nepolární extrahovatelné látky

NHM

nejvyšší mezní hodnota

OI

Oblastní inspektorát

OP

ochranné pásmo

OPŽP

Operační program Životního prostředí

PCB

polychlorované bifenyly

PCE

tetrachlorethen

PAU

polyaromatické uhlovodíky

pH

vodíkový exponent

PVC

polyvinylchlorid

SRB

síran redukující bakterie

TCE

trichlorethen

TOC

celkový organický uhlík

US EPA

Americká agentura ochrany životního prostředí

VC

vinylchlorid

WOH

Světová zdravotnická organizace

ZD

zemědělské družstvo

ZPA

závody přístrojů a automatizací

78

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Charakteristika klimatické oblasti W2 ......................................................... 37 Tabulka 2 Přehled použitých analytických metod ........................................................ 44 Tabulka 3 Přehled expozičních scénářů ....................................................................... 56 Tabulka 4 Hodnoty RfD a SF pro kontaminanty........................................................... 58 Tabulka 5 Toxikologické parametry ............................................................................ 59 Tabulka 6 Přehled vypočítaných expozičních scénářů .................................................. 64

79

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Situační mapa zájmového území M 1 : 50 000 Obr. 1 Zájmové území Příloha 2 Sanační limity na zájmovém území Tabulka 1 Sanační limity Příloha 3 Situační mapa areálu Sigma Lutín a.s. M 1: 10 000 Obr. 2 Areál Sigma Lutín a.s. Příloha 4 Koncentrace kontaminantů Tabulka 2 Koncentrace jednotlivých kontaminantů ve vodě přesahující sanační limity v areálu Sigma Lutín a.s. Příloha 5 Situační mapa areálu Magacina M 1 : 5 000 Obr. 3 Areál Magacina

Příloha 6 Koncentrace kontaminantů Tabulka 3 Koncentrace jednotlivých kontaminantů ve vodě přesahující sanační limity v areálu Magacina Příloha 7 Hydrogeologický vrt LO 12 Obr. 4 Popis hydrogeologického vrtu LO 12

Příloha 8 Situační mapa Olšany u Prostějova M 1 : 10 000 Obr. 5 Dílčí lokalita Olšany u Prostějova

Příloha 9 Koncentrace kontaminantů Tabulka 4 Koncentrace jednotlivých kontaminantů ve vodě přesahující sanační limity v dílčí lokalitě Olšany u Prostějova - Hablov

80

Příloha 10 Fotografická dokumentace Obr. 6 Vrty mezi obcí Olšany u Prostějova a Hablovem Obr. 7 Vrt mezi obcí Olšany u Prostějova a Lutínem

Příloha 11 Mapa výskytu a koncentrace ∑ ClU M 1 : 25 000 Obr. 8 Výskyt a koncentrace ClU Příloha 12 Výpočet expozičních scénářů – ingesce vody při plavání či sprchování/ koupání Tabulka 5 Výsledky výpočtu HQ - ingesce vody při plavání či sprchování/ koupání Tabulka 6 Výsledky výpočtu ELCR - ingesce vody při plavání či sprchování/ koupání Příloha 13 Výpočet expozičních scénářů – dermální kontakt s vodou Tabulka 7 Výsledky výpočtu HQ - dermální kontakt s vodou Tabulka 8 Výsledky výpočtu ELCR - dermální kontakt s vodou Příloha 14 Výpočet expozičních scénářů – inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou Tabulka 9 Výsledky výpočtu HG - inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou Tabulka 10

Výsledky výpočtu

ELCR

-

inhalace

par

při

s kontaminovanou vodou Příloha 15 Výpočet expozičních scénářů – ingesce kontaminovaných potravin Tabulka 11 Výsledky výpočtu HQ - ingesce kontaminovaných potravin Tabulka 12 Výsledky výpočtu HQ - ingesce kontaminovaných potravin Příloha 16 Srovnání vybraných technologií Obr. 9 Graf srovnání výsledků a účinnosti ověřených technologií

81

kontaktu

PŘÍLOHY

Příloha 1 Obr. 1 Zájmové území (zdroj: DEKONTA 2010)

M 1 : 50 000

Příloha 2 Tabulka 1 Sanační limity (vytvořil autor práce dle materiálu VODNÍ ZDROJE HOLEČOV, 2002) Limity

11DCE

12DCA

(µg.l-1)

(µg.l-1)

∑ DCE (µg.l-1)

…

…

0,3

Sanační limity areál Sigma Lutín a.s. Sanační limity Olšany a Hablov Sanační limity Plošný monitoring Dekontaminační limity A Sigma Dekontaminační limity B Sigma Dekontaminační limity A Magacina Dekontaminační limity B Magacina Dekontaminační limity A Olšany a Hablov

112TCE

PCE

NEL

(µg.l-1)

(µg.l-1)

(mg.l-1)

1,00

50,00

20,0

0,60

10

…

30,00

10,0

…

0,3

10

…

30,00

10,0

…

…

…

25,00

50,0

20,0

0,60

…

…

1,00

1,0

10,0

0,20

…

…

25,0

50,0

20,0

…

…

…

1,0

1,0

10,0

…

…

…

25,0

50,0

20,0

Vysvětlivky: 11DCE – 1,1 dichlorethen 12DCE – 1,2 dichloretheny ∑ DCE = 11DCE + 12DCE 12DCA – 1,2 dichlorethan 112TCE – 1,1,2 trichlorethen PCE – 1,1,2,2 tetrachlorethen NEL – nepolární extrahovatelné látky Sanační limity – dle rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc Dekontaminační limity A – limity, které musí splňovat voda zpětně zasakovaná do vod podzemních (dle rozhodnutí OkÚ Olomouc) Dekontaminační limity B – limity, které musí splňovat voda vypuštěná do Blaty (dešťové kanalizace)

Příloha 3 Obr. 2 Areál Sigma Lutín a.s. (zdroj: VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002)

M 1: 10 000

Příloha 4 Tabulka 2 Koncentrace jednotlivých kontaminantů ve vodě přesahující sanační limity v areálu Sigma Lutín a.s. (vytvořil autor práce dle materiálu VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006) ROK

prosince 2002

březen 2003

květen 2003

prosince 2003

VRT DB 104 HP 101 LSS 2 HP 102 LS 5 HS 1 DB 104 LS 4 LSS 3 HVS 1 LA 1 HP 102 LA 2 LSS 3 HP 102 DB 104 LSS 2 HP 102 LSS 5 LS 6 LSS 3 LS 4 HVS 1 LA 1 LA 2 LSS 3 LS 4 LS 5 HP 102 LSS 2 HVS LS 5 LS 4 HP 102 LS 6 LA 1 HVS 1 AL 1 LA 2 DB 104 HP 101

KONTAMINACE (µg·l-1) 2,96 mg·l-1 2,84 mg·l-1 105,0 56,1 46,5 37,2 31,2 30,6 27,9 44,9 20,2 14,0 11,4 6,3 5,3 3,59 mg·l-1 89,7 56,9 45,5 43,0 40,4 32,3 58,1 32,8 11,4 6,9 4,5 4,5 3,7 104,0 63,0 37,3 28,4 26,4 22,3 38,9 31,8 24,5 7,4 12,30 mg·l-1 2,56 mg·l-1

POLUTANTY NEL

PCE

∑ DCE

NEL

PCE

∑ DCE

PCE

∑ DCE

NEL

Příloha 4

prosinec 2003

březen 2004

červen 2004

září 2004

prosinec 2004

březen 2005 červen 2005

DB 104 HVS 1 LA 1 LA 6 LS 6 LA 1 HVS 1 LSS 3 DB 104 HVS 1 LA 1 LSS 3 HP 101 HVS 1 AL 2 LA 2 LA 1 L SS 3 LA 2 HVS 1 AL 2 LS 10 HP 101 DB 104 LA 2 HV 102 AL 2 LSS 3 HP 101 HVS 1 LA 2

76,7 52,3 44,8 35,0 30,1 16,7 14,6 11,3 8,4 29,2 15,6 9,1 1,38 38,4 25,1 15,4 13,3 6,3 43,7 25,5 7,1 2,4 6,31 mg·l-1 0,69 mg·l-1 28,3 15,5 4,7 3,1 4,8 mg·l-1 3,2 113

PCE

∑ DCE

∑ DCE NEL ∑ DCE

∑ DCE

NEL ∑ DCE NEL ∑ DCE ∑ DCE

Příloha 5 Obr. 3 Areál Magacina (zdroj: VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002)

M 1 : 5 000

Příloha 6 Tabulka 3 Koncentrace jednotlivých kontaminantů ve vodě přesahující sanační limity v areálu Magacina (vytvořil autor práce dle materiálu VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006) ROK

prosinec 2002

březen 2003

květen 2003

prosinec 2003

březen 2004

červen 2004 září 2004

prosinec 2004

VRT HV 9 HP 12 HP 11 LM 2 vrt č. p. 425 LM 2 HP 12 HP 12 HV 9 HP 11 LM 2 HP 11 HP 12 studna č. p. 425 LM 2 HV 12 HP 11 HV 9 HV 9 HP 11 HP 12 LM 3 HP 12 HP 11 HV 9 HP 12 HV 9 LM 2 HP 12 HV 9 LM 2 HV 9 HV 9 LM 2 HV 9 LM 2 HV 9 LM 2 LM 2 LM 2 HV 9 LM 2 HV 9

KONTAMINACE (µg·l-1) 356,0 246,0 179,0 101,0 69,0 51,7 40,5 217,0 207,0 174,0 78,3 86,9 53,1 37,5 33,4 0,6 0,6 0,5 158,0 142,0 124,0 53,0 35,3 22,9 22,5 72,4 67,2 24,2 15,3 12,1 31,0 21,5 65,4 17,2 15,3 51,3 45,4 13,7 55,1 15,3 12,1 52,8 50,3

POLUTANTY

1,2 DCE

PCE

1,2 DCE

PCE

1,1 DCE

1,2 DCE

PCE 1,2 DCE PCE PCE 1,2 DCE PCE 1,2 DCE PCE 1,2 DCE PCE 1,2 DCE

Příloha 6

červen 2005 listopad 2005

LM 2 LM 2 LM 2 LM 3

10,7 64,3 58,5 54,2

PCE 1,2 DCE 1,2 DCE

Příloha 7 Obr. 4 Popis hydrogeologického vrtu LO 12 (zdroj: VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2006)

Příloha 8 Obr. 5 Dílčí lokalita Olšany u Prostějova (zdroj: VODNÍ ZDROJE HOLEŠOVT, 2006)

M 1 : 10 000

Příloha 9 Tabulka 4 Koncentrace jednotlivých kontaminantů ve vodě přesahující sanační limity v dílčí lokalitě Olšany u Prostějova - Hablov (vytvořil autor práce dle materiálu VODNÍ ZDROJE HOLEŠOV, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, ALTEC INTERNATIONA, 2008, DEKONTA, 2010) ROK

prosinec 2002

březen 2003

květen 2003

prosinec 2003

VRT LO 2 LO 3 LO 7 HV 1012 LO 5 LO 3 HV 1012 LO 7 LO 3 HV 1012 LO 2 LO 2 HV 1012 LO 3 LO 7 LO 11 ZO 5 LO 13 LO 7 LO 16 HV 1012 HV 1012 VB 115 ZO 5 LO 16 LO 2 ZO 5 LO 2 LO 5 HV 1012 LO 7 VB 115 LO 2 LO 16 LO 15 LO 5 LO 7 studna ZD Olšany LO 13 LO 7 LO 16 HV 1012

KONTAMINACE (µg·l-1) 225,0 200,0 150,0 100,0 63,5 98,0 36,6 36,4 1,8 1,7 0,7 111,0 101,0 96,2 95,4 44,7 198,0 95,8 42,5 40,9 33,2 1,2 0,5 46,3 21,6 11,9 175,0 117,0 117,0 109,0 106,0 94,6 87,1 23,0 19,6 18,7 14,3 12,9 69,8 47,9 31,8 31,3

POLUTANTY

∑ ClU

TCE

1,1 DCE

1,2 DCE

TCE

1,1 DCE PCE

1,2 DCE

PCE

TCE

Příloha 9

prosinec 2003

březen 2004

červen 2004

LO 2 VB 117 LO 16 LO 7 HV 1012 LO 13 VB 115 LO 15 LO 2 LO 15 LO 16 LO 5 studna ZD Olšany LO 7 LO 13 LO 15 LO 16 LO 7 LO 2 LO 2 LO 15 LO 5 LO 16 LO 7 HV 1012 LO 17 LO 13 studna č. p. 104 LO 3 LO 15 LO 2 LO 6 LO 5 studna ZD Olšany LO 7 LO 15 studna č. p. 104 LO 13 LO 16 LO 7 LO 15 LO 5 LO 2 LO 7 studna č. p. 104 LO 16 LO 13

164,4 151,6 127,7 124,0 106,0 90,0 86,8 76,9 105,0 39,5 23,0 18,7 17,5 12,6 65,1 57,7 39,6 35,9 33,6 200,4 148,5 136,4 108,7 108,5 106,0 81,0 79,6 57,2 48,7 43,6 23,7 22,7 15,1 14,7 13,7 71,2 57,2 42,6 37,5 36,2 165,8 153,5 116,1 114,8 112,0 104,5 79,6

1,2 DCE

PCE

TCE

1,2 DCE

PCE

TCE

1,2 DCE

Příloha 9

červen 2004

září 2004

prosinec 2004

březen 2005

HV 1012 LO 17 VB 117 LO 15 LO 2 studna č. p. 51 LO 16 studna ZD Olšany LO 7 studna č. p. 375 LO 15 LO 13 LO 16 studna č. p. 399 LO 15 LO 2 LO 7 LO 16 studna č. p. 372 LO 13 studna č. p. 287 VB 115 HV 1012 LO 5 LO 15 LO 2 LO 7 studna ZD Olšany LO 16 LO15 LO 13 LO 7 LO 15 LO 2 LO 5 LO 16 LO 13 VB 115 LO 15 LO 5 LO 2 LO 16 LO 15 LO 13 LO 15 LO 5 LO 2

79,0 75,3 59,9 57,8 39,4 24,7 15,9 14,3 12,6 10,7 78,4 45,3 40,9 39,9 188,5 144,5 114,8 94,7 89,5 80,4 64,6 59,0 53,7 70,5 63,3 61,3 28,2 14,9 12,4 76,3 44,3 38,7 200,3 178,2 164,2 75,9 74,2 60,9 84,5 62,6 52,8 19,8 67,1 42,4 292,1 164,2 134,3

1,2 DCE

PCE

TCE

1,2 DCE

PCE

TCE

1,2 DCE

PCE

TCE 1,2 DCE

Příloha 9

březen 2005

červen 2005

listopad 2005

červenec 2008

LO 16 LO 13 LO 3 LO 15 LO 5 LO 7 LO 2 LO 16 LO 15 LO 13 LO 7 LO 16 LO 15 LO 5 LO 7 LO 16 LO 2 LO 17 LO 13 LO 15 LO 5 LO 3 studna č. p. 206 studna č. p. 33 LO 7 studna č. p. 385 LO 2 LO 16 studna č. p. 50 LO 15 studna č. p. 206 studna č. p. 385 LO 7 LO 16 LO 15 LO 5 LO 7 LO 16 LO 2 LO 17 LO 13 LO 7 LO 15 LO 16 studna č. p. 104 studna č. p. 385 HV 737

100,0 76,8 128,0 90,5 80,4 35,3 33,0 32,8 66,4 37,7 33,8 31,8 238,7 156,1 154,6 152,6 134,3 76,6 74,6 119,5 124,4 112,0 59,3 57,7 49,9 46,3 35,3 33,3 23,5 59,6 57,1 41,7 38,4 30,8 257,7 196,3 185,7 140,5 135,9 76,8 69,6 165,0 79,0 228,0 74,5 48,7 18,0

1,2 DCE

PCE

TCE

1,2 DCE

PCE

TCE

1,2 DCE

PCE

Příloha 9

červenec 2008

červen 2010

HV 238 VB 115 LO 5 LO 13 LO 7 LO 2 LO 7 HV 1012 VB 117 ID 2 MV 6 MV 14 MV 21 LO 5A LO 7 LO 15 ZO 5 MV 32 MV 33 MV 35 MV 37 MV 41 MV 46 MV 10 MV 17 MV 19 MV 20 MV 21 MV 24 MV 25 MV 28 LO 7 ZO 6 ID 2

12,5 24,8 10,2 10,5 13,4 85,8 55,9 83,2 96,3 19,0 25,0 70,1 84,0 44,2 113,0 152,0 32,4 73,9 161,0 119,0 266,0 52,9 59,1 37,0 81,3 129,0 59,9 59,2 122,0 61,6 67,7 45,2 48,7 61,1

LO 17

150,0

PCE TCE

1,2 DCE

PCE

TCE

1,2 DCE

VC

Příloha 10 Obr. 6 Vrty mezi obcí Hablov a Olšany u Prostějova

Obr. 7 Vrt mezi obcí Olšany u Prostějova a Lutínem

Příloha 11 Obr. 8 Výskyt a koncentrace ClU (DEKONTA, 2012)

Příloha 12 Tabulka 5 Výsledky výpočtu HQ - ingesce vody při plavání či sprchování/koupání (vytvořil autor práce ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011, DEKONTA, 2012) Parametry PCE TCE 1,2-DCE VC

CW [mg·l-1] 1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

CR [l·hod-1] 5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02

ET [hod·den-1] 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01

EF [den·rok-1] 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

PCE TCE 1,2-DCE VC

1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02

1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00

3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

Dospělé osoby ED BW [rok] [kg] 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 Děti 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01

AT [den] 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04

ADD RfDorální -1 [mg·kg ·den-1] 7,13E-06 6,00E-03 9,77E-06 5,00E-04 9,58E-06 2,00E-03 3,41E-06 3,00E-03

1,19E-03 1,95E-02 4,93E-03 2,65E-03

2,19E+03 2,19E+03 2,19E+03 2,19E+03

5,72E-05 7,86E-05 7,93E-05 6,39E-05

9,53E-03 1,57E-01 3,97E-02 2,13E-02

6,00E-03 5,00E-04 2,00E-03 3,00E-03

HQ

Tabulka 6 Výsledky výpočtu ELCR - ingesce vody při plavání či sprchování/koupání (vytvořil autor práce ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011, DEKONTA, 2012) Parametry PCE TCE 1,2-DCE VC

CW [mg·l-1] 1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

CR [l·hod-1] 5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02

ET [hod·den-1] 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01

EF [den·rok-1] 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

PCE TCE 1,2-DCE VC

1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02 5,00E-02

1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00

3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

Dospělé osoby ED BW [rok] [kg] 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 Děti 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01

ATkarcin. [den] 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

LADD SForalní -1 [mg·kg ·den-1] 3,05E-06 2,10E-03 4,19E-06 4,60E-02 4,22E-06 3,41E-06 7,20E-01

6,41E-09 1,93E-07 2,46E-06

2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

4,90E-06 6,74E-06 6,79E-06 5,48E-06

1,03E-08 3,10E-07 3,95E-06

2,10E-03 4,60E-02 7,20E-01

ELCR

Příloha 13 Tabulka 7 Výsledky výpočtu HQ - dermální kontakt s vodou (vytvořil autor ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011, DEKONTA, 2012) Param. PCE TCE 1,2DCE VC

CW [mg·l-1] 1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

SA [cm2] 1,815E+04 1,815E+04 1,815E+04 1,815E+04

Kp [cm·hod-1] 3,34E-02 1,16E-02 1,10E-02 8,38E-03

ET [hod·den-1] 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01

EF [den·rok-1] 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

PCE TCE 1,2DCE VC

1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

6,56E+03 6,56E+03 6,56E+03 6,56E+03

3,34E-02 1,16E-02 1,10E-02 8,38E-03

1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00

3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

Dospělé osoby ED CF [rok] [cm-3] 3,00E+01 1,00E-03 3,00E+01 1,00E-03 3,00E+01 1,00E-03 3,00E+01 1,00E-03 Děti 6,00+E00 1,00E-03 6,00+E00 1,00E-03 6,00+E00 1,00E-03 6,00+E00 1,00E-03

BW [kg] 7,00E+01 7,00E+01 7,00E+01 7,00E+01

AT [den] 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04

ADD RfDdermál. [mg·kg-1·den-1] 8,65E-05 6,00E-03 4,11E-05 5,00E-04 3,93E-05 2,00E-03 2,42E-05 3,00E-03

1,44E-02 8,22E-02 1,97E-02 8,07E-03

1,50E+01 1,50E+01 1,50E+01 1,50E+01

2,19E+03 2,19E+03 2,19E+03 2,19E+03

2,51E-04 1,20E-05 1,14E-04 7,03E-05

4,18E-02 2,40E-01 5,70E-02 2,34E-02

6,00E-03 5,00E-04 2,00E-03 3,00E-03

HQ

Tabulka 8 Výsledky výpočtu ELCR - dermální kontakt s vodou (vytvořil autor práce ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011, DEKONTA 2012) Param. PCE TCE 1,2DCE VC

CW [mg·l-1] 1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

SA [cm2] 1,815E+04 1,815E+04 1,815E+04 1,815E+04

Kp [cm·hod-1] 3,34E-02 1,16E-02 1,10E-02 8,38E-03

ET [hod·den-1] 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01

EF [den·rok-1] 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

PCE TCE 1,2DCE VC

1,79E-02 2,46E-02 2,48E-02 2,00E-02

6,56E+03 6,56E+03 6,56E+03 6,56E+03

3,34E-02 1,16E-02 1,10E-02 8,38E-03

1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00

3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

Dospělé osoby ED CF [rok] [cm-3] 3,00E+01 1,00E-03 3,00E+01 1,00E-03 3,00E+01 1,00E-03 3,00E+01 1,00E-03 Děti 6,00+E00 1,00E-03 6,00+E00 1,00E-03 6,00+E00 1,00E-03 6,00+E00 1,00E-03

BW [kg] 7,00E+01 7,00E+01 7,00E+01 7,00E+01

ATkarcin. [den] 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

LADD SFdermál. [mg·kg-1·den-1] 3,69E-05 2,10E-03 1,76E-05 4,60E-02 1,68E-05 1,04E-05 7,20E-01

7,74E-08 8,10E-07 7,49E-06

1,50E+01 1,50E+01 1,50E+01 1,50E+01

2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

2,15E-05 1,03E-05 9,81E-06 6,02E-06

4,52E-08 4,74E-07 4,33E-06

2,10E-03 4,60E-02 7,20E-01

ELCR

Příloha 14 Tabulka 9 Výsledky výpočtu HG - inhalace par při kontaktu s kontaminovanou vodou (vytvořil autor práce ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011, DEKONTA, 2012) Parametry PCE TCE 1,2-DCE VC

CA [mg·m-3] 8,95E-05 1,23E-04 1,24E-04 1,00E-04

IR 3 [m ·hod-1] 6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01

ET [hod·den-1] 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01

EF [den·rok-1] 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

PCE TCE 1,2-DCE VC

8,95E-05 1,23E-04 1,24E-04 1,00E-04

6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01

1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00

3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

Dospělé osoby ED BW [rok] [kg] 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 Děti 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01

AT [den] 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04

ADD RfDinhalace -1 [mg·kg ·den-1] 4,27E-07 1,14E-02 5,86E-07 5,71E-04 5,91E-07 4,77E-07 2,86E-02

3,74E-05 1,03E-03 1,67E-05

2,19E+03 2,19E+03 2,19E+03 2,19E+03

3,43E-06 4,72E-06 4,76E-06 3,84E-06

3,01E-04 8,27E-03 1,34E-04

1,14E-02 5,71E-04 2,86E-02

HQ

Tabulka 10 Výsledky výpočtu ELCR - inhalace par při konktaktu s kontaminovanou vodou (vytvořil autor práce ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011, DEKONTA, 2012) Parametry PCE TCE 1,2-DCE VC

CA [mg·m-3] 8,95E-05 1,23E-04 1,24E-04 1,00E-04

IR [m3·hod-1] 6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01

ET [hod·den-1] 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01 5,80E-01

EF [den·rok-1] 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

PCE TCE 1,2-DCE VC

8,95E-05 1,23E-04 1,24E-04 1,00E-04

6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01 6,00E-01

1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00 1,00E+00

3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02 3,50E+02

Dospělé osoby ED BW [rok] [kg] 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 Děti 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01 6,00+E00 1,50E+01

ATkarcin. [den] 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

LADD SFinhalace [mg·kg-1·den-1] 1,83E-07 2,10E-02 2,51E-07 1,40E-02 2,53E-04 2,04E-07 1,50E-02

3,84E-10 3,52E-09 3,06E-09

2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

2,94E-07 4,04E-07 4,08E-07 3,29E-07

6,17E-10 5,66E-09 4,94E-09

2,10E-02 1,40E-02 1,50E-02

ELCR

Příloha 15 Tabulka 11 Výsledky výpočtu HQ - ingesce kontaminovaných potravin (vytvořil autor práce ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011, DEKONTA, 2012) Parametry PCE TCE 1,2-DCE VC

C [mg·m-3] 8,21E-02 3,04E-01 6,42E-01 8,85E-01

IR [kg·jídlo-1] 2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01

FI 4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01

EF [jídlo·rok-1] 2,50E+02 2,50E+02 2,50E+02 2,50E+02

PCE TCE 1,2-DCE VC

8,21E-02 3,04E-01 6,42E-01 8,85E-01

2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01

4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01

2,50E+02 2,50E+02 2,50E+02 2,50E+02

Dospělé osoby ED BW [rok] [kg] 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 3,00E+01 7,00E+01 Děti 3,00E+01 1,50E+01 3,00E+01 1,50E+01 3,00E+01 1,50E+01 3,00E+01 1,50E+01

AT [den] 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04

ADD RfDorální -1 [mg·kg ·den-1] 6,43E-05 6,00E-03 2,38E-04 5,00E-04 5,03E-04 2,00E-03 6,93E-04 3,00E-03

1,07E-02 4.76E-01 2,52E-01 2,31E-01

1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04 1,095E+04

3,00E-04 1,11E-03 2,35E-03 3,23E-03

5,00E-02 2,22E+00 1,18E+00 1,08E+00

6,00E-03 5,00E-04 2,00E-03 3,00E-03

HQ

Tabulka 12 Výsledky výpočtu ELCR - ingesce kontaminovaných potravin (vytvořil autor práce ze zdroje http://rais.ornl.gov, MŽP ČR, 2011. DEKONTA, 2012) Parametry PCE TCE 1,2-DCE VC

C [mg·m-3] 8,21E-02 3,04E-01 6,42E-01 8,85E-01

IR [kg·jídlo-1] 2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01

FI 4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01

PCE TCE 1,2-DCE VC

8,21E-02 3,04E-01 6,42E-01 8,85E-01

2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01 2,00E-01

4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01 4,00E-01

Dospělé osoby EF ED BW [jídlo·rok-1] [rok] [kg] 2,50E+02 3,00E+01 7,00E+01 2,50E+02 3,00E+01 7,00E+01 2,50E+02 3,00E+01 7,00E+01 2,50E+02 3,00E+01 7,00E+01 Děti 2,50E+02 3,00E+01 1,50E+01 2,50E+02 3,00E+01 1,50E+01 2,50E+02 3,00E+01 1,50E+01 2,50E+02 3,00E+01 1,50E+01

AT [den] 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

LADD SForální [mg·kg-1·den-1] 2,75E-05 2,10E-03 1,02E-04 4,60E-02 2,15E-04 2,97E-04 7,20E-01

5,78E-08 4,69E-06 2,14E-04

2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04 2,555E+04

1,29E-04 4,76E-04 1,01E-03 1,39E-03

2,71E-07 2,18E-05 9,98E-04

2,10E-03 4,60E-02 7,20E-01

ELCR

Příloha 16 Obr. 9 Graf srovnání výsledků a účinnosti ověřených technologií (zdroj: DEKONTA, 2012)