Zhodnocení hospodaření obce Vyškov

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení hospodaření obce Vyškov Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Lucie Bartůňková

Aneta Vojtková

Brno 2013

Ráda bych na tomto místě poděkovala své vedoucí bakalářské práce, Ing. Lucii Bartůňkové, za cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Dále děkuji zaměstnancům Městského úřadu ve Vyškově za poskytnutí potřebných materiálů.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Zhodnocení hospodaření obce Vyškov vypracovala samostatně s použitím literatury a zákonů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně dne 21. května 2013

................................................................

4

Abstract VOJTKOVÁ, Aneta. Evaluation economy of municipality Vyškov. Bachelor thesis. Brno, 2013. Mendel University in Brno, Faculty of Business and Economics. Bachelor thesis deals with the management of municipality Vyškov in the years 2008–2011. Own work includes analysis of revenue and expenditure the municipal budget in each year and the financial analysis of financial statements. Recommendations for improving the economy of the municipality are based on obtained informations. Keywords Economy of the municipality, budget, revenue, expenditures, financial analysis of municipal firm.

Abstrakt VOJTKOVÁ, Aneta. Zhodnocení hospodaření obce Vyškov. Bakalářská práce. Brno, 2013. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Bakalářská práce se zabývá hospodařením obce Vyškov v letech 2008–2011. Vlastní práce obsahuje rozbor příjmů a výdajů rozpočtu obce v jednotlivých letech a finanční analýzu účetních výkazů. Následně jsou na základě zjištěných informací navržena doporučení pro zlepšení hospodaření obce. Klíčová slova Hospodaření obce, rozpočet, příjmy, výdaje, finanční analýza municipální firmy.

5

OBSAH

Obsah 1 Úvod

10

2 Cíl práce a metodika 11 2.1 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 2.2 Metodika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 3 Literární rešerše 3.1 Charakteristika obce . . . . . . . . . . . 3.1.1 Klasifikace obcí . . . . . . . . . . 3.1.2 Působnost obcí . . . . . . . . . . 3.1.3 Orgány obcí . . . . . . . . . . . . 3.2 Rozpočet obce . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Závěrečný účet . . . . . . . . . . 3.2.2 Rozpočtová skladba . . . . . . . 3.3 Příjmy rozpočtu obce . . . . . . . . . . . 3.3.1 Daňové příjmy . . . . . . . . . . 3.3.2 Nedaňové příjmy . . . . . . . . . 3.3.3 Kapitálové příjmy . . . . . . . . 3.3.4 Přijaté transfery . . . . . . . . . 3.4 Výdaje rozpočtu obce . . . . . . . . . . 3.4.1 Běžné výdaje . . . . . . . . . . . 3.4.2 Kapitálové výdaje . . . . . . . . 3.5 Financování . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Finanční analýza . . . . . . . . . . . . . 3.6.1 Analýza poměrových ukazatelů . 3.6.2 Ukazatele podle zákona 420/2004 4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika obce Vyškov . . . . . 4.2 Analýza rozpočtu obce . . . . . . . . 4.2.1 Rozpočtové příjmy . . . . . . 4.2.2 Rozpočtové výdaje . . . . . . 4.3 Finanční analýza . . . . . . . . . . . 4.3.1 Ukazatele autarkie . . . . . . 4.3.2 Ukazatele rentability . . . . . 4.3.3 Ukazatele likvidity . . . . . . 4.3.4 Ukazatele financování . . . . 4.3.5 Ukazatele investičního rozvoje 4.4 Návrhy na zlepšení hospodaření obce 4.4.1 Dotace . . . . . . . . . . . . . 4.4.2 Aquapark . . . . . . . . . . . 4.4.3 Volné peněžní prostředky . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12 12 12 12 13 15 16 17 20 20 21 21 21 22 22 22 22 23 23 26

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (útlumu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . .

28 28 30 32 37 41 41 41 42 43 44 45 45 50 51

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sb.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

OBSAH

6

5 Závěr

53

6 Literatura

55

Přílohy

58

A Rozvaha 2008-2011, aktiva

59

B Rozvaha 2008-2011, pasiva

61

C Příjmy 2008-2011

63

D Výdaje 2008-2011

64

SEZNAM OBRÁZKŮ

7

Seznam obrázků Obrázek 1: Rozdělení příjmů

20

Obrázek 2: Rozdělení výdajů

22

Obrázek 3: Znak Vyškova

28

Obrázek 4: Daňové příjmy v tis. Kč

32

Obrázek 5: Kapitálové příjmy v tis. Kč

35

Obrázek 6: Přijaté transfery v tis. Kč

35

Obrázek 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč

37

SEZNAM TABULEK

8

Seznam tabulek Tabulka 1: Běžný rozpočet

19

Tabulka 2: Kapitálový rozpočet

19

Tabulka 3: Počet obyvatel města Vyškova k 31. 12. 2011

29

Tabulka 4: Schválené příjmy a výdaje v tis. Kč

30

Tabulka 5: Skutečné příjmy a výdaje v tis. Kč

30

Tabulka 6: Rozpočtové příjmy v tis. Kč

31

Tabulka 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč

31


32

Tabulka 9: Nedaňové příjmy v tis. Kč

33

Tabulka 10: Rozpočtové výdaje dle odborů za roky 2008-2009 v tis. Kč

39

Tabulka 11: Rozpočtové výdaje dle odborů za roky 2010-2011 v tis. Kč

40

Tabulka 12: Dílčí hodnoty ukazatelů autarkie v tis. Kč

41

Tabulka 13: Ukazatele autarkie

41

Tabulka 14: Dílčí hodnoty ukazatele rentability v tis. Kč

42

Tabulka 15: Ukazatel rentability

42

Tabulka 16: Dílčí hodnoty ukazatelů likvidity v tis. Kč

42

Tabulka 17: Ukazatele likvidity

42

Tabulka 18: Dílčí hodnoty ukazatelů financování v tis. Kč

43

Tabulka 19: Ukazatele financování

43

Tabulka 20: Dílčí hodnoty ukazatelů investičního rozvoje v mil. Kč

44

Tabulka 21: Ukazatele investičního rozvoje

44

Tabulka 22: Přijaté investiční dotace

46

Tabulka 23: Rozpočet nákladů na zimní stadion v tis. Kč

49

Tabulka 24: Hospodářský výsledek aquaparku v tis. Kč

50

SEZNAM TABULEK

9

Tabulka 25: Vývoj peněžních prostředků na běžných účtech v tis. Kč

51

Tabulka 26: Úroková sazba a roční úrok k 6. 5. 2013

52

1

1

ÚVOD

10

Úvod

Už od pravěku se lidé seskupovali v tlupách a chránili si svá území. Později ve středověku vznikala města převážně kolem pevností, díky kterým se obyvatelé cítili bezpečně před útokem cizinců. Tato města byla královská nebo jejich autoritou byl biskup či feudál, který o nich rozhodoval. V dnešní době jsou v České republice základním územním samosprávným celkem obce, které v rámci své samosprávy rozhodují o svých záležitostech, získávají prostředky z daní nebo místních poplatků a provozují služby k naplnění potřeb obyvatelů. Tento výkon samosprávy zabezpečují orgány obcí. Obce vykonávají i státní správu v rámci přenesené působnosti, na jejíž výkon obdrží finance ze státního rozpočtu. Tyto příjmy však u většiny obcí nepokryjí provozní výdaje a obce musí hledat jiné zdroje pro uskutečnění svých projektů. Proto často vedle hlavní činnosti provozují také vedlejší, hospodářskou činnost, která však musí být zisková. Obce také poskytují svůj majetek k pronájmu, žádají o dotace ze státního a krajského rozpočtu, nebo v krajním případě získávají finance emisí komunálních obligací, či přijmou úvěr. Zabývat se efektivitou hospodaření už nepatří jen do soukromého sektoru. Z důvodu decentralizace veřejné správy, je třeba zabývat se také hospodárností jednotlivých obcí. Cílem decentralizace je přiblížit výkon veřejné správy obyvatelům obce, tedy těm, kteří za tento výkon platí. Díky tomu jsou mnohem lépe rozpoznatelné potřeby občanů a je možné efektivněji vynakládat veřejné prostředky a zlepšovat kvalitu veřejných služeb. Členové zastupitelstva obce proto musí znát pravidla o zacházení s obecními financemi, umět sestavit rozpočet obce a hospodařit s obecním majetkem v rámci základních právních předpisů. Před schválením rozpočtu příjmů a výdajů na následující rok je dobré provést finanční analýzu účetních výkazů a rozpočtu obce, díky které je zastupitelstvo schopno zhodnotit majetkovou situaci obce, rozpoznat faktory které ovlivnily hospodaření a určit vhodnou skladbu příjmů a výdajů tak, aby byly veřejné prostředky vynakládány efektivně. Ve své bakalářské práci se zabývám hospodařením obce Vyškov. Nejprve porovnávám rozpočet plánovaný a skutečný, rozpočtové příjmy a výdaje. V následující kapitole provádím finanční analýzu, která je přizpůsobená potřebám obce. Na základě těchto zjištění formuluji opatření, díky kterým by mohlo být hospodaření obce v příštích letech efektivnější.

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

2 2.1

11

Cíl práce a metodika Cíl práce

Cílem této práce je zhodnotit hospodaření obce Vyškov v letech 2008 až 2011 prostřednictvím finanční analýzy účetních výkazů a analýzy rozpočtu obce. Následně navrhnout konkrétní opatření, která přispějí k efektivnějšímu hospodaření vybrané obce v příštích letech.

2.2

Metodika

Bakalářská práce se skládá ze dvou částí a to z teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena literární rešerší, která metodou deskripce charakterizuje obec a její působnost. Další kapitola se zabývá hospodařením obce. Je zde popsáno sestavení rozpočtového výhledu a rozpočtu, obsah závěrečného účtu a třídění rozpočtové skladby. Následuje rozdělení rozpočtových příjmů a výdajů. Literární rešerše je zakončena finanční analýzou určenou pro municipální firmy. Obsahuje analýzu poměrových ukazatelů, kterými jsou ukazatele autarkie, rentability, likvidity, financování a ukazatele investičního rozvoje. V praktické části jsou komparační metodou v letech 2008–2011 vyhodnoceny rozdíly mezi rozpočtem plánovaným a skutečným, následuje porovnání schválených a skutečných rozpočtových příjmů a výdajů. Nejdůležitějším bodem je provedení finanční analýzy. Pro její sestavení jsou použity údaje z rozvahy a rozpočtu příjmů a výdajů obce v jednotlivých letech. Metodou indukce jsou formulovány návrhy, díky kterým by mohlo být hospodaření obce v dalších letech efektivnější.

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE

3

12

Literární rešerše

3.1

Charakteristika obce

Obec je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích“), ve ” znění pozdějších předpisů, základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec je veřejnoprávní korporací, která vlastní majetek. V právních vztazích vystupuje svým jménem a na vlastní odpovědnost. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. 3.1.1

Klasifikace obcí

Obec jako jednotka územní samosprávy (v širším pojetí) může nabývat různých úrovní: • obec (v užším pojetí), která je nejnižší úrovní územní samosprávy, • městys, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády, • město, jestliže má obec více než 3 000 obyvatel, • statutární města, která jsou vyjmenována v zákoně o obcích. Mohou se členit na městské obvody či městské části, • hlavní město Praha, které má zvláštní postavení. (Kadeřábková, 2012) 3.1.2

Působnost obcí

Samostatná působnost V rámci samostatné působnosti spravuje obec dle zákona o obcích samostatně své záležitosti. Těmi jsou zejména zabezpečení veřejného pořádku, ochrana bezpečnosti, zdraví a majetku, stanovení podmínek pro pořádání veřejnosti přístupných sportovních a kulturních akcí, či zajištění a udržování čistoty veřejných prostranství a ochrana životního prostředí. Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost. Přenesená působnost Státní správu vykonává obec jako přenesenou působnost. Na plnění úkolů v přenesené působnosti dostávají obce ze státního rozpočtu příspěvek, který ale ve většině případů nepokrývá skutečné náklady. Příkladem přenesené působnosti je evidence občanů, řízení o přestupcích či vydávání občanských průkazů. (Provazníková, 2009) Obce lze podle zákona o obcích rozlišovat podle svěřeného rozsahu výkonu státní správy:

3.1


13

• Obce se základním rozsahem přenesené působnosti (obce I. stupně), který vykonávají všechny obce. • Obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně) vedle přenesené působnosti v základním rozsahu vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem také pro okolní obce. Pro tyto obce je typická působnost matričního nebo stavebního úřadu. • Obce s rozšířenou působností (obce III. stupně), které po zrušení okresních úřadů převzaly velkou část jejich působností. Jedná se zejména o tyto činnosti: – evidence a vedení registru obyvatel, – vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů, živnostenské oprávnění, – výplata sociálních dávek, – sociálně-právní ochrana dětí, péče o staré a zdravotně postižené, – vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí, – státní správa na úseku lesů, myslivosti a rybářství, – doprava a silniční hospodářství. U malých obcí je časté, že nejsou schopny z různých důvodů úkoly přenesené působnosti vykonávat. V takovém případě může obec uzavřít se souhlasem krajského úřadu veřejnoprávní smlouvu, prostřednictvím které přenese tyto úkoly na jinou obec ve stejném obvodu obce s rozšířenou působností. (Kadeřábková, 2012) 3.1.3

Orgány obcí

Zastupitelstvo obce Obec je podle zákona o obcích spravována zastupitelstvem obce. Při stanovení počtu členů zastupitelstva se přihlíží k počtu obyvatel obce a velikosti územního obvodu. Počet členů zastupitelstva je nejméně 5 a nejvíce 55. Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením. K platnému usnesení zastupitelstva obce je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva obce, které je veřejné, svolává a řídí starosta. Zastupitelstvo obce rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech patřících do samostatné působnosti. Jedná se především o schvalování programu rozvoje obce, rozpočtu a závěrečného účtu, zřizování a rušení právnických osob, příspěvkových organizací a organizačních složek obce, či vydávání obecně závazných vyhlášek.

3.1


14

Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti, za výkon své činnosti zodpovídá zastupitelstvu obce. V obci se rada nevolí, pokud zastupitelstvo obce má méně než 15 členů. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se schází dle potřeby a její schůze jsou neveřejné. Radě obce je vyhrazeno např. zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, vydávat nařízení obce, zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce. Starosta obce Starosta zastupuje obec navenek. Je volen zastupitelstvem z řad jejich členů. Starosta se souhlasem ředitele krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce. (Horzinková, 2010) Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu, pokud je tato funkce zřízena a zaměstnanci obce. V oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. (Čmejrek, 2007) Tajemník V obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností se zřizuje dle Horzinkové (2010) funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obce. Tajemník je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Výbory Zastupitelstvo obce zřizuje dle zákona o obcích finanční a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce. Pokud v obci podle posledního sčítání lidu žije nejméně 10 % občanů hlásící se k jiné národnosti než české, zřizuje se výbor pro národnostní menšiny.

3.2

Rozpočet obce

15

Komise Rada obce může ze zákona o obcích zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají členové komise radě obce. Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti.

3.2

Rozpočet obce

Rozpočet lze chápat jako plán určený k finančnímu a hospodářskému řízení obce. S rostoucím podílem vlastních příjmů oproti dotacím roste také význam rozpočtu. Základním úkolem osob odpovědných za hospodaření obce je co nejefektivněji využít finanční zdroje tak, aby byly co nejhospodárněji alokovány a aby byla co nejlépe uspokojena veřejná potřeba. Základní pravidla a předpoklady efektivního a transparentního fungování veřejných rozpočtů: • jasné vymezení odpovědnosti, • stabilita a předvídatelnost rozpočtové politiky, • spolehlivé prognózy o disponibilních prostředcích na daný rok, • vyvážený systém rozdělení veřejných prostředků, zahrnující solidaritu, motivaci podnikatelských subjektů a efektivnost, • rovnoměrné rozdělení veřejných prostředků, • modernizace systému rozpočtování, účetnictví, vykazování, • definice kontrolních mechanizmů zadlužování (Ministerstvo financí se zabývá monitoringem hospodaření obcí). (Kašpárková, 2012) Obec hospodaří podle zastupitelstvem schváleného rozpočtu, který je součástí veřejných rozpočtů a slouží k financování veřejných výdajů. Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. (Horzinková, 2010) Rozpočtový výhled slouží pro střednědobé finanční plánování. Podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen zá” kon o rozpočtových pravidlech“), se sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na dva až pět let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku.

3.2

16

Rozpočet obce

Rozpočet se podle zákona o rozpočtových pravidlech sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit: • finančními prostředky z minulých let, • úvěrem, • příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku. Peková (2011) charakterizuje hospodaření s rozpočtovými prostředky tímto vztahem: F 1 + P –V = F 2 F 1 = stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období F 2 = stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období P = příjmy V = výdaje Platí-li vztah F 2 > F 1, vytvářejí se rezervy pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. Pokud je F 1 > F 2, znamená to použití minulých rezerv nebo návratných příjmů k vyrovnání rozpočtové bilance. Jak uvádí Kašpárková (2012), měl být rozpočet z dlouhodobého hlediska vyrovnaný, případně přebytkový, kdy se tvoří rozpočtová rezerva. Dlouhodobě schodkový rozpočet se musí vyrovnat z rezerv tvořených v minulých letech, v horším případě z návratných finančních prostředků. Zde ale hrozí riziko zadlužení a vážné problémy se splácením dluhu včetně úroků. Nevyužité rozpočtové prostředky se dle autora nepřevádějí do dalšího rozpočtového roku, ale tvoří výsledek hospodaření. Během rozpočtového roku obec odkládá nákupy z důvodu možných nepředvídatelných okolností, ale na konci roku jde často o neefektivní výdaje, které jsou uskutečňovány kvůli možnosti propadnutí přidělených prostředků a z obavy před krácením finančních prostředků v následujícím roce. Proto dochází ke konci rozpočtového roku ke zvýšení výdajů. 3.2.1

Závěrečný účet

Závěrečný účet obsahuje údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku, plnění rozpočtu příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby, tvorbu a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření a hospodaření s majetkem. (Horzinková, 2010) Obec je dle Provazníkové (2009) povinna nechat si přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok kontrolorem, a tím je buď krajský úřad, auditor nebo auditorská společnost. Kontrolor vyhotoví zprávu o přezkoumání hospodaření obce

3.2

Rozpočet obce

17

za uplynulý rok, která je součástí závěrečného účtu. Kontrolor v závěru zprávy uvede, zda jsou z hlediska budoucího vývoje hospodaření územního celku patrné možnosti vzniku rizik, která by měla negativní vliv na hospodaření. Tato rizika mohou být zhoršující se ekonomická situace dlužníků obce nebo osob, za které obec převzala záruky. V závěru zprávy je též uvedeno, jaký podíl činí pohledávky a závazky na rozpočtu územního celku a jaký je podíl zastaveného majetku na celkovém majetku. Zpráva také uvádí zhodnocení hospodaření založených právnických osob. Pokud ze zprávy o přezkoumání hospodaření vyplývají nedostatky, které nejsou závažného charakteru, je zastupitelstvo obce povinno přijmout nápravná opatření. Tyto nedostatky musí být do stanovené lhůty odstraněny. Pokud se tak nestane, obec riskuje uložení pořádkové pokuty za nesplnění zákonem stanovených povinností. (Kašpárková, 2012) 3.2.2

Rozpočtová skladba

Rozpočtová skladba je tvořena analytickým členěním účtů. Kašpárková (2012) uvádí zásady rozpočtové skladby: • zásada jednotnosti - jednotná soustava v celém systému veřejných rozpočtů, • zásada závaznosti - udává strukturu a formát soustavy, • cash“ princip - členění příjmů a výdajů, ” • brutto“ princip - příjmy a výdaje v hrubém vyjádření, ” • zásada dlouhodobé stability třídění – zřetel na spolehlivost a významnost získaných statistických informací, • zásada kompatibility – rozpočet zkoordinován s českými i mezinárodními účetními a statistickými standardy. Rozpočtová skladba představuje jednotné třídění příjmů a výdajů z hlediska: • odpovědnostního – příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců kapitol, • druhového - všechny příjmy a výdaje podle příjmových a výdajových druhů (příjmy, výdaje a financování), • odvětvového - výdaje se třídí podle odvětví, příjmy se dělí na nedaňové a kapitálové, • konsolidačního – příjmy a výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů. (Provazníková, 2009)

3.2

Rozpočet obce

18

Kašpárková (2012) dělí peněžní operace z pohledu druhového členění na: 1. Inkaso nebo platba – inkasem rozumíme přijetí peněžních prostředků od poskytovatele, který je mimo okruh rozpočtového hospodaření. Platbou jsou poukázané peněžní prostředky směřující vně rozpočtové hospodaření. 2. Konečná (nenávratná) nebo návratná operace – konečná (nenávratná) operace je taková, ze které nevzniká pohledávka nebo závazek. Naopak z návratné operace vzniká pohledávka nebo závazek. 3. Domácí nebo zahraniční operace – nerozhoduje zde měna, v jaké je peněžní operace realizována, ale územní hledisko. 4. Opětovaná nebo neopětovaná plnění – toto členění rozvíjí konečné (nenávratné) operace. Opětované operace jsou založeny na protiplnění, jakým jsou například dodané služby. Neopětované operace nejsou založeny na protiplnění, jde například o inkasa daní. 5. Povinná nebo dobrovolná operace – povinné operace jsou uvedeny v závazných právních předpisech. Uskutečnění dobrovolné operace závisí pouze na rozhodnutí zastupitelstva. 6. Běžné nebo kapitálové operace – kapitálové operace jsou vázány na dlouhodobý majetek, pořízený jako akt rozpočtové politiky. Kapitálovými operacemi je i přijetí či poskytnutí investiční dotace. Běžné operace jsou vázány na provozní příjmy či výdaje. 7. Aktivní a pasivní operace – aktivní operace se vztahují k věřitelskému postavení. Pasivní operace jsou vztaženy k závazkům, např. přijatý úvěr. 8. Operace realizované jako akt rozpočtové politiky nebo akt řízení likvidity – podstatou operace realizované jako akt rozpočtové politiky je uspokojení veřejné potřeby. Patří sem například půjčky občanům na bytovou výstavbu, půjčky související s vytvořením nových pracovních míst, či nákup akcií společnosti s cílem podílet se na řízení společnosti ve prospěch veřejného zájmu. Vratné peněžní operace sloužící k zabezpečení finančních prostředků jsou definovány jako akt řízení likvidity a jsou označovány jako financování. Většina obcí sestavuje zvlášť běžný rozpočet a zvlášť kapitálový rozpočet. Toto oddělení běžného a investičního hospodaření umožňuje analyzovat, na co jsou vynakládány daňové a nedaňové příjmy a rozhodovat o nutnosti využití návratných zdrojů. (Provazníková, 2009) Běžný rozpočet Běžný (provozní) rozpočet je podle autorky bilance běžných, každoročně se opakujících příjmů a výdajů. O dobrém hospodaření značí nerovnost, kdy běžné příjmy jsou vyšší než běžné výdaje. Pokud je běžný rozpočet sestaven jako vyrovnaný, značí to fakt, že obec je svými běžnými příjmy schopna financovat pouze běžné výdaje.

3.2

19

Rozpočet obce

Tabulka 1: Běžný rozpočet

Příjmy Daňové: svěřené daně sdílené daně místní daně a správní poplatky Nedaňové: uživatelské poplatky za služby příjmy z pronájmu majetku příjmy od vlastních nez. organizací zisk z podnikání

Výdaje veřejné služby veřejný pořádek vzdělání péče o zdraví bydlení komunální služby výdaje na podnikání ostatní běžné výdaje (nahodilé) placené úroky běžné dotace jiným rozpočtům

Přijaté transfery: běžné dotace ze státního rozpočtu běžné dotace ze státních fondů transfery od územních rozpočtů ostatní běžné příjmy Zdroj: Provazníková, 2009.

Kapitálový rozpočet V kapitálovém rozpočtu jsou zachyceny příjmy a výdaje, které se vztahují k financování investičních potřeb. Jsou zpravidla jednorázové, neopakovatelné a přesahují období jednoho rozpočtového roku. V praxi je velmi časté, že obcím chybí příjmy na financování investic, a musí proto rozpočet doplnit o návratné příjmy. Tabulka 2: Kapitálový rozpočet

Příjmy příjmy z prodeje majetku kapitálové přijaté dotace příjmy z půjček příjmy z emise obligací přebytek běžného rozpočtu dary na investice Zdroj: Provazníková, 2009.

Výdaje výdaje na investice kapitálové dotace jiným rozpočtům nákup obligací, akcií poskytnuté střednědobé a dlouhodobé půjčky splátky dříve přijatých půjček krytí deficitu běžného rozpočtu

3.3

Příjmy rozpočtu obce

3.3

20


Obrázek 1: Rozdělení příjmů Zdroj: Češková, 2011.

3.3.1

Daňové příjmy

Daňové příjmy je z povahy výnosů možné členit na sdílené a svěřené. Příjem ze sdílené daně není závislý na výši daňového výnosu na území samosprávy. Naopak dle tzv. solidaritního principu je celostátní výnos na sdílených daní mezi územně samosprávné celky rozdělen podle zákonných pravidel. Mezi sdílené daně patří podíl na: • dani z přidané hodnoty, • dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, samostatné výdělečné činnosti a kapitálových výnosů, • dani z příjmů právnických osob. Svěřené daňové příjmy odpovídají výši výnosu z území samosprávy. Patří sem vybraná daň z nemovitostí a daň z příjmů právnických osob za obce. Daň z nemovitostí je jediná daň, jejíž výši může obec částečně ovlivňovat. (Čmejrek, 2007) Mezi daňové příjmy řadíme místní poplatky. Mají fakultativní charakter, což znamená, že zastupitelstvo obce rozhoduje, zda se budou vůbec vybírat. Jejich význam spočívá nejen v možnosti příjmu, ale také v regulaci. Poplatky se zavádí

3.3


21

obecně závaznou vyhláškou. Místní poplatky tvoří poplatek ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za ubytovací kapacity, za užívání veřejného prostranství, za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, ze vstupného či za provoz výherního hracího přístroje. (Provazníková, 2009) 3.3.2

Nedaňové příjmy

Jedná se o příjmy nárazové, které neplynou z povinnosti uložené zákonem, ale z určité aktivity obce. Mezi příjmy z vlastní činnosti patří příjmy z poskytování služeb a výrobků, z prodeje zboží či ze školného. Příjmy z prodeje krátkodobého a drobného dlouhodobého majetku zahrnují příjmy z prodeje majetku pořízeného z běžných prostředků, zejména materiálu, zásob. Ostatní nedaňové příjmy jsou přijaté neinvestiční dary, pojistné náhrady, přijaté příspěvky na neinvestiční účely a přijaté splátky půjčených prostředků od státního rozpočtu, rozpočtů územní úrovně, obyvatelstva a ze zahraničí. Nepatří sem aktivity obce, které jsou hospodářskou činností. (Kašpárková, 2012) 3.3.3

Kapitálové příjmy

Tyto příjmy plynou z prodeje dlouhodobého majetku, z přijatých příspěvků a darů na pořízení dlouhodobého majetku, z prodeje dlouhodobého finančního majetku za účelem rozpočtové politiky. Řadíme sem také příjmy z prodeje akcií, majetkových podílů a dluhopisů. (Češková, 2011) 3.3.4

Přijaté transfery

K financování přenesené působnosti slouží dle Provazníkové (2009) zejména dotace a správní poplatky vybírané za provedené úkony. Dotace lze dělit podle způsobu, jakým je obce získávají. Na nárokové dotace mají obce automaticky nárok, aniž by o ně musely žádat. V případě nenárokových dotací musí obce splnit určitá kritéria a o dotace žádat. Přijaté transfery lze dělit také na investiční a neinvestiční. Neinvestiční přijaté transfery nejsou určeny k pořízení dlouhodobého majetku. Jedná se o příjmy poskytované ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných rozpočtů, či zahraničních vztahů. Jde zejména o dotace, granty, příspěvky, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci nebo dary. Investiční přijaté transfery slouží k pořízení investičního majetku. (Kašpárková, 2012)

3.4

Výdaje rozpočtu obce

3.4

22

Výdaje rozpočtu obce

Obrázek 2: Rozdělení výdajů Zdroj: Češková, 2011.

3.4.1

Běžné výdaje

Běžné výdaje tvoří přibližně dvě třetiny celkových výdajů obce a jejich podíl stále roste. Mezi běžné výdaje lze zařadit výdaje na chod obecního nebo městského úřadu, provoz škol, údržbu ulic, náměstí, veřejných prostranství, provoz veřejného osvětlení, hřbitova, obecní policie, podpora místní kultury, sportu, atd. (Čmejrek, 2007) Neinvestičními nákupy jsou podle Pekové (2011) opakované výdaje za zboží a služby, energie, poskytnuté zálohy na neinvestiční nákupy, nájemné a náklady spojené s pracovní silou, jako jsou mzdy či pojistné. Mezi neinvestiční transfery řadí transfery podnikům a obecně prospěšným organizacím, transfery rozpočtům, vlastním fondům, obyvatelstvu a transfery do zahraničí. Neinvestičními půjčkami jsou půjčené prostředky jiným subjektům na neinvestiční účely. 3.4.2

Kapitálové výdaje

Mezi investiční nákupy patří výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, nákup akcií a majetkových účastí. Investičními transfery jsou neopakované výdaje charakteru dotací a příspěvků podnikům, rozpočtům, obyvatelstvu a do zahraničí na investiční účely. Investiční půjčky jsou návratně poskytnuté prostředky na investiční účely. (Češková, 2011)

3.5

Financování

Financováním se rozumí přijetí finančních prostředků návratné povahy za účelem úhrady schodku hospodaření a jejich následné splátky. Jedná se také o návratně

3.6

23

Finanční analýza

poskytované půjčky jiným subjektům, příjmy z jejich splátek, výdaje na nákup cizích akcií a dluhopisů za účelem maximálního zhodnocení přebytku hospodaření a zhodnocení dočasně volných finančních prostředků formou úroků a dividend. Podstatou financování je umístění volných peněžních prostředků na peněžní či kapitálový trh, za účelem zvýšení majetku obce. Jde o maximalizaci výnosu při únosné míře rizika. Není zde rozhodující veřejný zájem, ale zisk. Mezi financování patří také opravné položky, které nemají charakter příjmů a výdajů a změna stavu peněžních prostředků na vlastních účtech. (Kašpárková, 2012) Základním vztahem v rozpočtové skladbě je dle Pekové (2011) rovnice: PŘÍJMY – VÝDAJE = PŘEBYTEK (SCHODEK) = FINANCOVÁNÍ

3.6

Finanční analýza

Finanční analýza je nedílnou složkou finančního řízení, poskytuje důležité informace o finanční a majetkové situaci municipální firmy. Jejím hlavním cílem je identifikovat finanční situaci. Odhaluje pozitivní a negativní faktory, které ovlivnily hospodaření. Základními zdroji dat pro finanční analýzu jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu a příloha účetní závěrky. Pro potřeby finanční analýzy municipální firmy je třeba zohlednit specifika, která jsou s ní spojena, a proto je většina poměrových ukazatelů upravena pro potřeby nepodnikatelského prostředí. Velkým rozdílem oproti ziskovému sektoru je otázka ziskovosti. Hlavní činnost obcí je založena na financování ze státního rozpočtu a jejím cílem není dosahovat zisku, ale vyrovnaného hospodaření. Obec má i možnost vykonávat doplňkovou (hospodářskou) činnost za účelem využití majetku a odbornosti zaměstnanců. Tato doplňková činnost však musí být provozována jako zisková a zisk z ní musí být využíván pro podporu hlavní činnosti.(Otrusinová, 2011) 3.6.1

Analýza poměrových ukazatelů

Poměrové ukazatele patří k nejčastěji využívaným ukazatelům v hodnocení finanční situace. Ukazatele autarkie • Celková autarkie na bázi příjmů a výdajů A =

Neinvestiční příjmy × 100 Neinvestiční výdaje

(1)

3.6

24

Finanční analýza

Autarkie vyjadřuje míru, v níž je obec soběstačná z hlediska pokrytí výdajů hlavní činnosti z dosažených příjmů. Tento příjmově výdajový princip však může zkreslit výsledek v případě, že příjmy zahrnuté do výpočtu souvisí s výnosy jiného než hodnoceného období. Ideálním výsledkem je 100 %, kdy jsou výdaje zcela pokryty. Neinvestiční příjmy zjistíme součtem MD účtů 241 a 261, které slouží pro zachycení příjmů z hlavní činnosti, po očištění o investiční příjmy. Neinvestiční výdaje jsou součtem stran D účtů 241 a 261, po očištění o investiční výdaje. • Míra příjmů z neinvestiční dotace na celkových provozních příjmech An =

Neinvestiční dotace × 100 Neinvestiční příjmy

(2)

Neinvestiční dotace jsou konečným stavem účtu 691 (výkaz zisku a ztráty ř. 57). (Kraftová, 2002) Ukazatele rentability • Rentabilita nákladů doplňkové činnosti Rndc =

Hospodářský výsledek z DČ × 100 Náklady na DČ

(3)

Tento ukazatel je považován za nejpřísnější ukazatel efektivnosti. Do jeho výpočtu vstupují hodnoty z doplňkové činnosti, protože na rozdíl o činnosti hlavní musí vykazovat zisk. Pokud by se výsledek tohoto ukazatele blížil k záporným hodnotám, je nutné učinit změny v hospodaření, jinak by obec měla ukončit doplňkovou činnost. Hospodářský výsledek doplňkové činnosti je rozdílem konečných stavů účtů třídy 6 a účtů třídy 5 (výkaz zisku a ztráty ř. 62, sloupec 2). Náklady doplňkové činnosti jsou součtem účtů třídy 5, vztahujících se k doplňkové činnosti (výkaz zisku a ztráty ř. 31+60+61, sloupec 2). • Míra pokrytí ztráty z HČ ziskem z DČ Mpz =

Hospodářský výsledek z DČ × 100 Ztráta z HČ

(4)

Ukazatel míry pokrytí ztráty je použitelný pouze v případě, kdy je hlavní činnost ztrátová. (Kraftová, 2002)

3.6

25

Finanční analýza

Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity značí, zda je obec schopna převést svůj majetek na finanční prostředky a splácet z nich své krátkodobé závazky. Pokud jsou ale hodnoty toho ukazatele příliš vysoké, vznikají oportunitní náklady vyplývající z nezhodnocených finančních prostředků. • Běžná likvidita (likvidita III. stupně) LIII =

Oběžná aktiva Krátkodobé závazky

(5)

Tento ukazatel předpokládá zpeněžení oběžného majetku k úhradě krátkodobých závazků. Doporučovaná hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 1,5-–2,5. • Pohotová likvidita (likvidita II. stupně) LII =

Peníze a jejich ekvivalenty + krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky

(6)

Oproti běžné likviditě neobsahuje nejméně likvidní oběžné aktivum, tj. zásoby. Standartní hodnotou tohoto ukazatele je u municipalit rovnost, tedy pokud osciluje kolem 1. • Okamžitá likvidita (likvidita I. stupně) LI =

Peníze a jejich ekvivalenty Krátkodobé závazky

(7)

Okamžitá (peněžní) likvidita poměřuje pouze peníze a jejich ekvivalenty, jakožto nejlikvidnější aktivum a krátkodobé závazky. Hodnota by se měla pohybovat kolem 0,2. (Otrusinová, 2011) Ukazatele financování • Finanční nezávislost Finanční nezávislost =

Vlastní kapitál × 100 Celkový kapitál

(8)

V případě obcí je třeba dbát na uchování a rozmnožování vlastního kapitálu a sledovat jeho poměr k celkovým zdrojům, aby bylo zachováno postavení státu jako většinového vlastníka. Ukazatel finanční nezávislosti dosahuje u územně samosprávných celků nad 70 %. Hodnota pod 30 % značí nestabilitu.

3.6

26

Finanční analýza

• Věřitelské riziko Věřitelské riziko =

Cizí kapitál × 100 Celkový kapitál

(9)

Ukazatel věřitelského rizika poměřuje množství cizího kapitálu k finančním zdrojům. (Kraftová, 2002) Ukazatele investičního rozvoje (útlumu) Charakterizují hospodaření s dlouhodobým majetkem. • Koeficient opotřebení dlouhodobého majetku Koeficient opotřebení dl. majetku = 1 −

ΣZůstatkové ceny dl. majetku (10) ΣPořizovací ceny dl. majetku

Tento ukazatel slouží pro určení potřeby investičních prostředků. Čím větší hodnota, tím větší nutnost získání investic. Pro zpřesnění ukazatele lze ve výpočtu použít pouze majetek odepisovaný. Potom je tedy hodnota ukazatele ovlivněna zvoleným způsobem odepisování. • Míra investičního rozvoje Míra investičního rozvoje =

Investice celkem (brutto) Odpisy

(11)

Míra investičního rozvoje udává poměr mezi potřebou investičních dotací a vlastními zdroji. Ukazuje roční míru tvorby investičního majetku z odpisů. Čím větší investiční rozvoj, tím méně jsou odpisy dostačující jako zdroj krytí investic. Obec si musí hledat jiné zdroje. (Kraftová, 2002) 3.6.2

Ukazatele podle zákona 420/2004 Sb.

Zpráva o výsledku hospodaření musí podle § 10, odst. 4, písm. b) zákona č. 420/2004 Sb. o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí obsahovat uvedení podílu pohledávek a závazků na rozpočtu územního celku a podílu zastaveného majetku na celkovém majetku. Tyto ukazatele slouží potřebám zastupitelů územních samosprávných celků při posuzování vývojových trendů některých oblastí hospodaření. • Podíl pohledávek na rozpočtu Podíl pohledávek na rozpočtu =

Pohledávky × 100 Rozpočtové příjmy

(12)

3.6

27

Finanční analýza

Pohledávky: – dlouhodobé pohledávky, – krátkodobé pohledávky. Rozpočtové příjmy: – Příjmy celkem po konsolidaci + zisk po zdanění z hospodářské činnosti. • Podíl závazků na rozpočtu Podíl závazků na rozpočtu =

Závazky × 100 Rozpočtové příjmy

(13)

Závazky: – Dlouhodobé závazky – Krátkodobé závazky • Podíl zastaveného majetku na celkovém majetku územního celku Podíl zastaveného majetku =

Zastavený majetek × 100 Celkový majetek

(14)

Zastavený majetek: – Zastavený movitý a nemovitý majetek, doložený výpisem z listu vlastnictví a úvěrovými smlouvami. Celkový majetek: – Stálá aktiva (Máče, 2012)

4

VLASTNÍ PRÁCE

4 4.1

28

Vlastní práce Charakteristika obce Vyškov

Obrázek 3: Znak Vyškova Zdroj: Znaky u nás.

Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Archeologické nálezy potvrdily trvalé osídlení již od doby kamenné. První písemnou zmínkou je biskupská listina z roku 1141 a první zmínka o Vyškově jako městě je od konce 13. století. Během husitských válek byl Vyškov dobyt a zpustošen husity. Období 16. a počátku 17. století znamenalo pro město hospodářský rozkvět. Z řemesel se rozšířilo soukenictví, hrnčířství a řeznictví. V 17. století, během třicetileté války, bylo město dvakrát obsazeno Švédy a zcela vypleněno. Koncem 17. století dosáhl Vyškov největšího rozkvětu za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Ten k vyškovskému zámku přistavěl rozsáhlé křídlo, kde zřídil obrazárnu a rozšířil zámeckou zahradu. Byla zde i biskupská mincovna. Tehdy se Vyškovu přezdívalo Moravské Versailles“. ” Elektrický proud zde byl zaveden v roce 1925, vodovod v roce 1935 a v roce 1936 zde byla zřízena vojenská posádka. Kvůli druhé světové válce se Vyškov stal jedním z nejhůře postižených měst v zemi. V dnešní době má Vyškov 14 částí a je obcí s pověřeným obecním úřadem. Leží v nadmořské výšce 245 metrů asi 30 km severovýchodně od Brna a zaujímá více než 5 000 hektarů rozlohy. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 bylo zaznamenáno 21 598 obyvatel. Centrem města je Masarykovo náměstí. Díky výhodnému dálničnímu spojení zde vznikly dvě průmyslové zóny po obvodu města, které zaměstnávají tisíce pracovníků z Vyškova a okolí. Výrazně tak ovlivňují nezaměstnanost, která se na Vyškovsku pohybuje kolem 8 %. Průmyslová zóna Sochorova je zaměřena na těžší výrobní průmysl, zatímco zóna Nouzka je využívána pro výrobní služby. Městské kulturní středisko pořádá pro veřejnost řadu kulturních akcí, jako například divadelní představení a koncerty. Za účelem zábavy lze navštívit kino So-

4.1

29

Charakteristika obce Vyškov

kolský dům, Zoopark či DinoPark Vyškov, hvězdárnu a aquapark. Za účelem vzdělávání je zde zřízena Knihovna Karla Dvořáčka nebo Dům dětí a mládeže. Výstavy pořádá Galerie turistického informačního centra a Galerie V rohu. Muzeum Vyškovska, které sídlí v budově zámku, obsahuje sbírky historické, archeologické a sbírky výtvarného umění. Nejrůznější druhy vojenské techniky si lze prohlédnout v Muzeu letecké a pozemní techniky. Ve Vyškově je celá řada úřadů a institucí. Sídlí zde Celní úřad, Finanční úřad, Katastrální úřad, Městský úřad Vyškov, Obchodní a hospodářská komora Vyškov, Okresní hygienická stanice, Okresní ředitelství Policie ČR, Okresní správa sociálního zabezpečení, Okresní soud, Okresní státní zastupitelství, Okresní veterinární správa, Úřad práce, Stavební úřad a Městská policie. Město Vyškov zřizuje příspěvkové organizace, kterými je 10 mateřských škol, 6 základních škol, Správa majetku města Vyškova, Knihovna Karla Dvořáčka, Zoopark a Městské kulturní středisko. Právnické osoby založené městem jsou Vyškovské služby, s. r. o., VYTEZA, s. r. o. a Centrum sociálních služeb, o.p.s. Společnosti s majetkovou účastí města jsou Respono, a.s. a Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Vyškov uzavřel smlouvy o partnerské spolupráci s městy Michalovce (Slovensko), Döbeln (Německo), Jaroslaw (Polsko) a Virovitica (Chorvatsko). Mezi těmito městy probíhá výměna folklorních souborů, setkání podnikatelů partnerských měst, nebo školní výměnné pobyty. Starostou je od roku 2012 Ing. Karel Goldemund. 27 členů zastupitelstva zvolilo devítičlennou radu města, 3 místostarosty a tajemníka. Zastupitelstvo také zřizuje finanční a kontrolní výbor. Tabulka 3: Počet obyvatel města Vyškova k 31. 12. 2011

Počet obyvatel

Počet obyvatel ve věku 0-14 let

15-59 let

60-64 let

65 a více let

Celkem

21 598

2 902

13 877

1 511

3 308

Muži

10 504

1 482

6 875

686

1 334

Ženy

11 094

1 420

7 002

825

1 974

Zdroj: Regionální informační servis.

4.2

4.2

30

Analýza rozpočtu obce


Podklady pro analýzu rozpočtu obce a finanční analýzu byly poskytnuty Městským úřadem ve Vyškově. Jednalo se o závěrečný účet, rozvahu a výkaz zisku a ztrát z let 2008–2011. Tabulka 4: Schválené příjmy a výdaje v tis. Kč

Rok

2008

2009

2010

2011

Schválené příjmy

601 624,00

640 013,00

341 427,00

461 051,00

Schválené výdaje

685 045,00

707 209,00

341 427,00

481 714,00

-83 421,00

-67 196,00

0,00

-20 663,00

83 421,00

67 196,00

0,00

20 663,00

Rozdíl Financování

Zdroj: Závěrečný účet města Vyškova 2008–2011.

Rozpočet pro rok 2008 schválilo zastupitelstvo jako schodkový s tím, že schodek byl kryt z přebytku hospodaření roku 2007. V roce 2009 byl také schválen schodkový rozpočet, který byl kryt ze zůstatků na bankovních účtech k 1. 1. 2009. Jedině v roce 2010 byl rozpočet schválen jako vyrovnaný. Schválený schodek rozpočtu 2011 byl kryt zůstatkem na běžném účtu, zůstatkem sociálního fondu a zůstatkem fondu bydlení. Tabulka 5: Skutečné příjmy a výdaje v tis. Kč

Rok

2008

2009

2010

2011

Skutečné příjmy

752 333,00

615 768,00

489 815,00

517 778,00

Skutečné výdaje

769 508,00

681 575,00

469 852,00

504 135,00

-17 175,00

-65 807,00

19 963,00

13 643,00

17 175,00

65 807,00

-19 963,00

-13 643,00

Rozdíl Financování


Schválené příjmy a výdaje byly v každém z rozpočtových let několikrát upravovány. V letech 2008 a 2009 se podařilo snížit schválený schodek rozpočtu a v letech 2010 a 2011 skončil skutečný rozpočet dokonce přebytkem. Průměrně se skutečné příjmy zvýšily oproti příjmům schváleným o 19 %. V roce 2010 došlo k největšímu rozdílu, když se skutečné příjmy lišily od schválených o 43 %. V roce 2008 to bylo způsobeno významným překročením příjmů z prodeje nemovitostí o 111 mil. Kč. Neméně významnou položkou jsou transferové příjmy, u kterých je rozpočet překročen o 18 mil. Kč. Rok 2009 je jediný, ve kterém došlo ke snížení skutečných příjmů oproti schváleným. Jedním z důvodů jsou daňové příjmy, které byly naplněny pouze na 86 %

4.2

31


schválených. Propad u sdílených daní, v porovnání s původně schváleným rozpočtem je 38 mil. Kč. Tabulka 6: Rozpočtové příjmy v tis. Kč

Rok

2008

2009

2010

2011

Schválené příjmy 601 624,00

640 013,00

341 427,00

461 051,00

Upravené příjmy

794 690,40

633 026,50

527 533,90

508 815,40

Skutečné příjmy

752 333,00

615 768,00

489 815,00

517 778,00


Roku 2010 bylo zaznamenáno nejvýraznější překročení rozpočtu u přijatých transferů, kde je rozdíl 125 mil. Kč. Došlo k přijetí dotací na příspěvek na péči a dotací na dávky sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, se kterými nebylo zamýšleno. V roce 2011 byly skutečné příjmy překročeny o 57 mil. Kč. Došlo k navýšení nedaňových příjmů o 2 200 tis. Kč zejména díky přijatým neinvestičním darům. Rozpočet kapitálových příjmů byl překročen o 18 mil. Kč díky prodeji nemovitostí. Nejvýznamnější nárůst nastal u přijatých transferů a to o 40 mil. Kč Tabulka 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč

Rok

2008

2009

2010

2011

Schválené výdaje

685 045,00

707 209,00

341 427,00

481 714,00

Upravené výdaje

876 111,40

700 222,50

527 855,90

526 824,40

Skutečné výdaje

769 508,00

681 575,00

469 852,00

504 135,00


Oproti schváleným výdajům se skutečné výdaje zvýšily průměrně o 12 %. Roku 2008 byly uskutečněny neočekávané výdaje zejména z titulu opravy bývalé synagogy, čištění odpadních vod a nakládání s kaly. V roce 2009 byly skutečné výdaje dokonce nižší než výdaje schválené. Stalo se tak kvůli neuskutečnění plánovaných oprav místních komunikací. V roce 2010 byla zaznamenána největší změna mezi schválenými a skutečnými výdaji, a to o 37 %. Došlo k provedení odložených oprav komunikací z roku 2009. Roku 2011 se skutečné výdaje zvýšily zejména kvůli opravám chodníků, které ve schváleném rozpočtu nebyly zahrnuty.

4.2

32


4.2.1

Rozpočtové příjmy


Rok Daňové příjmy

2008

2009

2010

2011

288 528,00

262 954,00

299 663,00

221 215,00

Nedaňové příjmy

26 306,00

21 163,00

21 330,00

43 592,00

Kapitálové příjmy

250 449,00

45 058,00

13 279,00

28 332,00

Přijaté transfery

187 050,00

286 593,00

255 543,00

224 639,00

752 333,00

615 768,00

589 815,00

517 778,00

Celkem


Daňové příjmy

Obrázek 4: Daňové příjmy v tis. Kč

Dopady hospodářské krize se v roce 2009 na rozpočtu projevily velmi negativně, a to zejména v oblasti sdílených daní. Největší podíl na sdílených daních zaujímá daň z přidané hodnoty. Ve všech sledovaných letech je příjem z DPH stabilní a dosahuje průměrné výše 85 mil. Kč, což je 30 % daňových příjmů. Druhou největší položkou sdílených daní je daň z příjmů fyzických osob, která tvoří také 30% sdílených daní. Daň z příjmu právnických osob v roce 2008 dosahovala výše 57,8 mil. Kč, ale v roce 2009 tento významný příjem poklesl na 39 mil. Kč a v roce 2011 dosáhl dokonce jen 33 mil. Kč.

4.2

33


Mezi svěřené daně patří daň z příjmů právnických osob za obce a daň z nemovitosti. Zatímco daň z nemovitosti byla v roce 2008 9,8 mil. Kč a v dalších letech byl zaznamenán vždy nárůst o další milion, daň z příjmů právnických osob za obce se po roce 2009 dramaticky snižovala. V roce 2008 dosáhla výše 50 mil. Kč, v roce 2009 dokonce 58,8 mil. Kč, ale v roce 2010 to bylo jen 13 a v roce 2011 7 mil. Kč. Mezi poplatky je nejvýznamnější položkou poplatek za likvidaci komunálního odpadu, který každoročně přinese do rozpočtu 10 mil. Kč. Na území Vyškova působilo v roce 2008 19 provozovatelů výherních hracích přístrojů a příjmy z nich dosáhly částky 6 957 tis. Kč. V následujících letech se snížil počet provozovatelů na 14, ale počet přístrojů zůstává stejný. V roce 2010 byl zaznamenán výrazný pokles objemu správních poplatků z odboru správních a vnitřních věcí o 320 tis. Kč. Příčinou je snížení počtu poplatků z matriky a cestovních dokladů. Nedaňové příjmy Tabulka 9: Nedaňové příjmy v tis. Kč

Rok

2008

2009

2010

2011

Poskytování služeb a výrobků

883,00

999,00

1 049,00

1 639,00

Prodej zboží

215,00

230,00

78,00

90,00

Ostatní příjmy z vlastní činnosti

412,00

253,00

1 454,00

1 004,00

Pronájem

6 922,00

10 265,00

7 033,00

21 865,00

Úroky, podíly na zisku a dividendy

1 791,00

636,00

316,00

397,00

3,00

1,00

2,00

0,00

4 371,00

4 419,00

9 748,00

5 098,00

653,00

1 131,00

552,00

72,00

5,00

41,00

67,00

703,00

10 917,00

2 775,00

642,00

842,00

134,00

413,00

389,00

11 882,00

26 306,00

21 163,00

21 330,00

43 592,00

Kurzové zisky Sankční platby Vratky transferů Neinvestiční dary Příspěvky a náhrady Ostatní nedaňové příjmy Celkem


Příjem z poskytování služeb a výrobků se v roce 2011 zvýšil oproti roku 2010 o 56 % díky zavedení služby odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly. Ta do rozpočtu přinesla 785 tis. Kč.

4.2


34

Položka prodej zboží souvisí s turistickým informačním centrem, které pořádá občasné zájezdy. Mezi ostatní příjmy z vlastní činnosti patří komunální služby a územní rozvoj. Město Vyškov pronajímá pozemky, budovy a movitý majetek. V roce 2010 došlo k propadu v příjmech z pronájmu nebytových prostor, kvůli započtení výdajů na opravy provedených nájemcem Sdružení Piafa Vyškov, ve výši 211 tis. Kč. Dále bylo tomuto sdružení sníženo nájemné o 129 tis. Kč. V roce 2011 vzrostly příjmy z pronájmu oproti roku 2010 o 210 %, vlivem zavedení položky nájem bytového fondu, která činí 13 844 tis. Kč. V roce 2008 byly příjmy z úroků 1 791 tis. Kč, v roce 2009 už to byly jen 514 tis. Kč. Tento propad je způsoben velmi nízkými úrokovými sazbami a daleko nižším zůstatkem na běžném účtu. Příjmy z podílu na zisku a dividend jsou součástí rozpočtových příjmu jen v roce 2009. Tvoří částku 122 tis. Kč a odpovídají vypořádacímu podílu při ukončení členství města Vyškova ve Středomoravském lesním družstvu Niva. Nejvýraznější položkou přijatých sankčních plateb jsou příjmy z odboru dopravy, které jsou každoročně téměř 3 mil. Kč a příjmy od městské policie, ve výši 1 mil. Kč. Přijaté vratky transferů jsou vratky dotací od neziskových organizací, které nebyly vyčerpány. Tyto dotace jsou poskytovány na tělovýchovnou činnost, vzdělávání, kulturu a prevenci proti návykovým látkám. Na položce neinvestiční dary je výrazný příjem jen v roce 2011, kdy město Vyškov přijalo dar 478 tis. Kč na sběr a svoz komunálních odpadů a 200 tis. Kč na péči o vzhled obce a veřejnou zeleň. Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady tvoří příspěvky na silnice, vodní díla, pohřebnictví, územní plánování, bezpečnost a veřejný pořádek. Mezi ostatními nedaňovými příjmy jsou v roce 2011 splátky půjčených prostředků od příspěvkových organizací, které jsou ve výši 11 518 tis. Kč.

Kapitálové příjmy Výše kapitálových příjmů je v roce 2008 ovlivněna prodejem bytových domů, ze kterého bylo inkasováno 221 735 tis. Kč. Prodejem pozemků bylo získáno 28 714 tis. Kč. V roce 2009 se neuskutečnil předpokládaný prodej bytových domů, proto příjmy z jejich prodeje klesly na 31 667 tis. Kč, což je propad o 86 % oproti roku 2008. V roce 2010 byly příjmy z prodeje bytových domů dokonce jen 4 759 tis. Kč. Roku 2011 byl zaznamenán nárůst kapitálových příjmů na 28 332 tis. Kč zejména díky prodeji zahrad a pozemků.

4.2


35

Obrázek 5: Kapitálové příjmy v tis. Kč

Přijaté transfery Přijaté transfery kromě dotací obsahují i převody z vlastních fondů hospodářské činnosti.

Obrázek 6: Přijaté transfery v tis. Kč

4.2


36

Investiční transfery od krajů byly v roce 2008 celkem 3 350 tis. Kč. Tvořily dotace na cyklostezku, bezbariérový přístup do Sokolského domu, a dotace na výstavbu lezecké stěny. V roce 2009 dosahovaly tyto transfery výše 8 mil. Kč a byly určeny na výstavbu splaškové kanalizační sítě. V roce 2010 poskytl kraj Vyškovu 1 mil Kč na koupi cisternového automobilu. V následujícím roce investiční transfery z Jihomoravského kraje činily 15 077 tis. Kč a byly využity na vzdělávání pro konkurenceschopnost a nástupní prostory podchodu. Investiční transfery ze státního rozpočtu byly v letech 2008 a 2009 poskytnuty na rozšíření splaškové kanalizační sítě. V roce 2010 byly přijaty transfery na výstavbu a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací ve výši 14 786 tis. Kč. V roce 2011 bylo získáno ze státního rozpočtu 6 664 tis. Kč na cyklostezku. Převody z vlastních fondů hospodářské činnosti tvoří v roce 2008 převod výsledku hospodaření za rok 2007 ve výši 13 268 tis. Kč a dočasný převod z fondu bydlení ve výši 16 264 tis. Kč, určený k překlenutí časového nesouladu mezi dosaženými příjmy a realizovanými výdaji v hlavní činnosti. V roce 2009 byl převeden výsledek hospodaření za rok 2008 ve výši 12 498 tis. Kč, z rezervních fondů bylo převedeno 5 001 tis. Kč a dočasný převod z fondu bydlení činil 103 008 tis. Kč. V roce 2010 bylo převedeno z výsledku hospodaření roku 2009 2 613 tis. Kč a z fondu bydlení 49 004 tis. Kč. V roce 2011 tvořil převod výsledku hospodaření jen 1 080 tis. Kč a z fondu bydlení bylo převedeno 47 566 tis. Kč. Neinvestiční transfery od krajů jsou druhou nejnižší položkou přijatých transferů. V roce 2008 bylo přijato 1 304 tis. Kč, které financovaly úpravu přechodů u základních škol, zkvalitnění služeb Turistického informačního centra, mezinárodní pěvecký festival, opravu studny na Masarykově náměstí, podporu komunitního plánování v oblasti sociálních služeb a činnost jednotky dobrovolných hasičů. Roku 2009 tvořily neinvestiční transfery 657 tis. Kč. Byly určeny na propagaci vybraných místních částí Vyškova, obnovu horní části věže radnice, podporu projektu Family point, projekt Asistent pro volný čas dětí a mládeže a zvýšení přírodovědné gramotnosti dětí ZŠ. V roce 2010 kraj poskytl 2 543 tis. Kč na Vzdělávání pro konkurenceschopnost, úhradu ztráty vzniklé poskytováním žákovského jízdného, projekt Virtuální prohlídka města Vyškova a zabezpečení akceschopnosti dobrovolných hasičů. Na tyto položky poskytl kraj také transfery v roce 2011 a to ve výši 3 004 tis. Kč. Neinvestiční transfery od obcí jsou poskytovány na základně veřejnoprávních smluv na projekt Regiontour a obsahují také uhrazené neinvestiční náklady za dojíždějící žáky. Neinvestiční transfery ze státního rozpočtu jsou nejvýznamnější položkou přijatých transferů. Ve všech zkoumaných letech obsahovaly dotace na výkon přenesené působnosti v oblasti sociálních služeb a sociálně-právní ochrany dětí, na dávky sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, na výstavbu zpevňujících dřevin a obnovu kulturních památek. V roce 2008 činily 144 522 tis. Kč a kromě výše uvedených položek jsou zde zahrnuty i dotace na volby do Parlamentu ČR a do zastupitelstva v obcích. V roce 2009 plynulo ze státního rozpočtu celkem 144 113 tis. Kč, mimo jiné na projekt Czech POINT a výdaje spojené s přípravou a konáním voleb do

4.2


37

Evropského parlamentu. Roku 2010 bylo ze státního rozpočtu získáno 154 494 tis. Kč a v roce 2011 to bylo 150 166 tis. Kč. 4.2.2

Rozpočtové výdaje

Obrázek 7: Rozpočtové výdaje v tis. Kč

Dopady hospodářské krize se v roce 2009 na rozpočtu projevily velmi negativně, a to zejména v oblasti sdílených daní. Proto bylo nutné toto snížení příjmů vyrovnat snížením plánovaných výdajů. Tímto nepříznivým vývojem byl ovlivněn i rozpočet v roce 2010, který kryje především mandatorní výdaje. V roce 2009 došlo ke snížení výdajů oproti roku 2008 o 11 %, v roce 2010 už to bylo snížení o 40 % oproti výdajům v roce 2008. Roku 2011 se finanční situace začíná zlepšovat a výdaje se zvýšili oproti roku 2010 o 7 %. Výdaje města Vyškova jednotlivých rozpočtových let jsou rozděleny dle odborů, které mají následující funkce: • Odbor majetkoprávní a investiční Zajišťuje přípravu a realizaci investičních akcí města a oprav nemovitého majetku, zabezpečuje podklady, nutné pro schvalovací, povolovací a předávací řízení staveb, provádí výběrové řízení na projektování, dodávku a technický dozor staveb a koordinátora bezpečnosti práce, zabezpečuje podklady pro provedení změn v katastru nemovitostí a jedná s katastrálním úřadem, vede evidenci nemovitého majetku, provádí vidimaci a legalizaci listin, zajišťuje činnost Czech POINT. • Odbor komunálního hospodářství Povoluje skládky, prodeje na veřejném prostranství, zajišťuje údržbu chodníků

4.2


38

a komunikací, vede evidenci movitého majetku a spravuje místní poplatky. V rámci hospodaření s byty a nebytovými prostory zajišťuje prodej bytových domů a bytů ve vlastnictví města a zajišťuje pronájem a údržbu nebytových prostor. • Odbor územního plánování a rozvoje Zpracovává programy a záměry rozvoje a využití území, lokalit a objektů v souladu s územním plánem na území Vyškova, pečuje o rozvoj městské a krajinné zeleně, organizuje urbanistické a architektonické soutěže a vede agendu Programu obnovy venkova pro obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností. • Odbor finanční Zpracovává rozpočtový výhled, návrh rozpočtu města a kontroluje jeho plnění za město jako celek, vede účetnictví města, spravuje poplatky za psy a vypracuje závěrečný účet města. • Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Poskytuje odborné sociální poradenství, provádí šetření sociální situace klientů, zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí, vydává parkovací průkazy O7“ označu” jící vozidlo přepravující osobu TZP a vede evidenci žadatelů o byty zvláštního určení a bytů v domě zvláštního určení. • Kancelář starosty a tajemníka Zpracovává obecně závazné vyhlášky a nařízení města, eviduje petice a stížnosti občanů, informuje veřejnost prostřednictvím tiskové mluvčí, internetových stránek, Vyškovského zpravodaje a Městského informačního kanálu. Spolupracuje se zahraničními partnerskými městy, organizuje výběrová řízení a vymáhá pohledávky. • Odbor správní a vnitřních věcí Projednává a rozhoduje o přestupcích, vede evidenci obyvatel, vydává občanské průkazy a cestovní doklady a vede matriku. • Městská policie Dohlíží nad dodržováním veřejného pořádku, bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích, ukládá a vybírá pokuty v blokovém řízení, provádí odchyt toulavých a zdivočelých zvířat a spravuje poplatky za povolení vjezdu do pěší zóny. • Odbor školství, kultury a sportu Vykonává samosprávu v obvodu města Vyškova v oblasti školství, kultury, sportu a prevence kriminality a výkon státní správy ve správním obvodu obce s rozšířenou působností v oblasti školství a kultury. Plní funkci zřizovatele příspěvkových organizací MŠ, ZŠ, Městského kulturního střediska Vyškov a Knihovny K. Dvořáčka a organizační složky města Hvězdárny Vyškov. Zajiš-

4.2

39


ťuje péči o objekty místního kulturního významu a spravuje poplatky za výherní hrací přístroje. • Odbor životního prostředí Provádí výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší, odpadů, myslivosti, lesů, rybářství, vodního hospodářství, vodovodů a kanalizací. Vydává lovecké a rybářské lístky, stanovuje rybářské revíry, povoluje kácení dřevin na území města Vyškova. • Odbor dopravy Vede agendu registru silničních vozidel, agendu registru řidičů, rozhoduje o přestupcích proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Dále spravuje poplatky za povolení vjezdu do uzavřených míst. Tabulka 10: Rozpočtové výdaje dle odborů za roky 2008-2009 v tis. Kč

Odbor

2008

2009

Běžné 4 512,00

Kapitálové 145,00

Životního prostředí

22 435,00

7 586,00

26 165,00

1 618,00

Školství, kultury a sportu

65 042,00

5 046,00

67 842,00

7 900,00

1 675,00

957,00

1 434,00

500,00

13 832,00

882,00

15 051,00

2 224,00

101 436,00

1 021,00

105 009,00

5 576,00

Soc. věcí a zdravotnictví

95 362,00

800,00

98 652,00

0,00

Finanční

52 522,00

0,00

59 194,00

0,00

681,00

2 481,00

554,00

3 668,00

Komunálního hospodářství

279 501,00

974,00

135 270,00

283,00

Majetkoprávní a investiční

36 428,00

76 190,00

35 239,00

111 828,00

Dopravy

Městská policie Správní a vnitřních věcí Kancelář starosty a tajemníka

Úz. plánování a rozvoje

Běžné Kapitálové 3 561,00 7,00


V roce 2008 byla výše výdajů Kanceláře starosty a tajemníka ovlivněna především konáním pěvecké soutěže ZpívejFest, na kterou město vynaložilo 700 tis. Kč. Nejvýraznější výdajovou položkou je Odbor komunální hospodářství. Na údržbu komunikací bylo vyhrazeno 4 477 tis. Kč a na správu nebytových prostor 860 tis. Kč. V roce 2009 běžné výdaje Odboru komunálního hospodářství poklesly oproti roku 2008 na 48 %. Zato kapitálové výdaje Odboru majetkoprávního a investičního vzrostly o 47 %. Do silničního hospodářství bylo investováno 40 mil. Kč, do obnovy

4.2

40


sportovních zařízení bylo vloženo 23 mil. Kč a stejná částka byla použita na opravu hřbitova. Tabulka 11: Rozpočtové výdaje dle odborů za roky 2010-2011 v tis. Kč

Odbor

2010

2011

Běžné 4 488,00

Kapitálové 0,00

Životního prostředí

22 323,00

4 007,00

27 159,00

5 079,00

Školství, kultury a sportu

62 054,00

272,00

78 841,00

22 524,00

1 249,00

0,00

1 304,00

285,00

11 887,00

6 645,00

11 305,00

690,00

Kancelář starosty a tajemníka

102 299,00

291,00

97 801,00

568,00

Soc. věcí a zdravotnictví

103 342,00

0,00

105 467,00

0,00

8 275,00

0,00

6 643,00

0,00

773,00

224,00

560,00

122,00

Komunálního hospodářství

54 095,00

4,00

60 958,00

7 596,00

Majetkoprávní a investiční

28 744,00

58 610,00

32 599,00

40 356,00

Dopravy

Městská policie Správní a vnitřních věcí

Finanční Úz. plánování a rozvoje

Běžné Kapitálové 4 218,00 60,00


V roce 2010 se výrazně snížily běžné výdaje Odboru komunálního hospodářství. Kvůli omezenému rozpočtu byla provedena pouze základní údržba místních komunikací. Mezi významné výdaje roku 2011 patří 14,5 mil. Kč na sběr, svoz a nakládání s odpady, a také výdaje na výplatu sociálních dávek ve výši 99 mil. Kč, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu.

4.3

41

Finanční analýza

4.3

Finanční analýza

4.3.1

Ukazatele autarkie

Tabulka 12: Dílčí hodnoty ukazatelů autarkie v tis. Kč

Položka

2008

2009

2010

2011

Neinvestiční příjmy

462 687,00

430 103,00

409 133,00

419 059,00

Neinvestiční výdaje

673 426,00

547 971,00

399 529,00

426 855,00

Neinvestiční dotace

147 853,00

145 986,00

158 140,00

154 252,00


Tabulka 13: Ukazatele autarkie

Ukazatel

2008

2009

2010

Celková autarkie

68,71�% 78,49�% 102,40�%

Míra příjmů z neinvestiční dotace na celkových provozních příjmech

31,96%

33,94�%

2011 98,17�%

38,65�% 36,81�%

Celková autarkie na bázi příjmů a výdajů Ukazatel autarkie na bázi příjmů a výdajů nabývá doporučené hodnoty 100 % jen v roce 2010, kdy neinvestiční příjmy zcela pokryly neinvestiční výdaje. V ostatních letech není obec soběstačná. Míra příjmů z neinvestiční dotace na celkových provozních příjmech Tento ukazatel udává míru pokrytí provozních příjmů provozní dotací. Z vypočtených ukazatelů je patrné, že většina provozních příjmů není hrazena neinvestičními dotacemi, ale nahodilými příjmy a příjmy z doplňkové činnosti. 4.3.2

Ukazatele rentability

Rentabilita nákladů doplňkové činnosti Z výsledků je patrné, že je doplňková činnost zisková a dosahuje vysoké nákladové rentability. Avšak výsledek hospodaření doplňkové činnosti v letech 2008 a 2009 nevyrovnává záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji hlavní činnosti. S ohledem na vysokou rentabilitu nákladů doplňkové činnosti, by bylo vhodné tuto činnost rozšířit a podpořit tak hlavní činnost a soběstačnost obce. V roce 2011 obec doplňkovou činnost neprovozovala, tudíž není pro tento rok možný výpočet.

4.3

42

Finanční analýza

Tabulka 14: Dílčí hodnoty ukazatele rentability v tis. Kč

Položka

2008

2009

2010

2011

Výnosy DČ

30 632,26

18 162,56

19 619,00

X

Náklady DČ

18 133,69

8 701,49

14 927,00

X

Výsledek hospodaření DČ 12 498,57

9 461,07

4 692,00

X

Zdroj: Interní doklady města Vyškova 2008–2011. Tabulka 15: Ukazatel rentability

Ukazatel

2008

Rentabilita nákladů DČ 4.3.3

2009

68,92�% 108,73�%

2010

2011

31,43�%

X

Ukazatele likvidity

Tabulka 16: Dílčí hodnoty ukazatelů likvidity v tis. Kč

Položka

2008

2009

2010

2011

Oběžná aktiva

381 074,16

185 510,74

203 734,00

229 247,78

Krátkodobé závazky

150 716,43

43 142,81

32 770,00

32 095,20

Krátkodobé pohledávky

37 413,84

33 683,40

47 814,00

65 314,12

Peníze a jejich ekvivalenty

90 617,87

12 283,34

36 582,00

51 682,61

Zdroj: Interní doklady města Vyškova 2008–2011.

Tabulka 17: Ukazatele likvidity

Ukazatel

2008 2009

2010

2011

Běžná likvidita

2,53

4,30

6,22

7,14

Pohotová likvidita

0,85

1,07

2,58

3,65

Okamžitá likvidita

0,60

0,28

1,12

1,61

Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity považuje oběžná aktiva za využitelné k úhradě krátkodobých závazků. Doporučovaná hodnota je v rozmezí 1,5–2,5. Toto kritérium je splněno pouze v roce 2008. V roce 2009 je pokles oběžných aktiv zapříčiněn výrazným snížením zůstatku na bankovním účtu. Krátkodobé závazky dosahují nízkých hodnot

4.3

43

Finanční analýza

díky splacení ostatních krátkodobých závazků a výrazně nižší dani z příjmu. V roce 2010 je součet oběžných aktiv o 18 223 tis. Kč vyšší než v předchozím roce díky poskytnutým zálohám na transfery a výraznému nárůstu pohledávek za odběrateli. Nulová daň z příjmu zapříčinila pokles krátkodobých závazků. V roce 2011 dosahuje běžná likvidita nejvyšší hodnoty, díky dalšímu nárůstu pohledávek za odběrateli. Pohotová likvidita Ve výpočtu tohoto ukazatele se poměřuje součet krátkodobých pohledávek a peněz ke krátkodobým závazkům. Ideálním výsledkem je hodnota 1. Pohotová likvidita pod hodnotu 1 značí nesolventnost. Tohoto výsledku dosáhla obec v roce 2008, kdy peněžní prostředky a krátkodobé pohledávky nevyrovnaly hodnotu krátkodobých závazků. Žádané hodnoty dosahuje pohotová likvidita pouze v roce 2009. V následujících letech hodnota ukazatele převyšuje hodnotu 1. Příčinou je nárůst prostředků na běžném účtu a pohledávek za odběrateli. Tato hodnota poukazuje na neefektivní využití peněžních prostředků a pohledávek a tím také vznik oportunitních nákladů. Okamžitá likvidita Ve výpočtu jsou zahrnuty pouze peněžní prostředky, jakožto nejlikvidnější aktivum. Hodnota by se měla pohybovat kolem 0,2. Této hodnoty je však dosaženo pouze v roce 2009. V roce 2011 je na běžných účtech o 45 mil. Kč více, než je dle tohoto ukazatele potřeba. Je nezbytné řídit zhodnocování volných peněžních prostředků. 4.3.4

Ukazatele financování

Tabulka 18: Dílčí hodnoty ukazatelů financování v tis. Kč

Položka

2008

2009

2010

2011

Vlastní kapitál

2 119 640,79

2 143 861,18

2 187 186,00

1 929 577,65

Celkový kapitál

2 270 357,14

2 187 003,10

2 243 097,00

1 994 451,03

150 716,43

43 141,81

55 911,00

64 873,38

Cizí kapitál


Tabulka 19: Ukazatele financování

Ukazatel Finanční nezávislost Věřitelské riziko

2008

2009

2010

93,36�% 98,03�% 97,51�% 6,64�%

1,97�%

2,49�%

2011 96,75�% 3,25�%

4.3

44

Finanční analýza

Finanční nezávislost Ukazatel finanční nezávislosti slouží ke zhodnocení finanční stability obce. Doporučeným podílem vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je 70 %. Hodnoty tohoto ukazatele převyšují 90 % ve všech sledovaných letech. Největší stability obec dosáhla v roce 2009, kdy je celkový majetek z 98,03 % kryt vlastním kapitálem. Věřitelské riziko Ukazatel věřitelského rizika (resp. celkové zadluženosti) hodnotí míru účasti cizího kapitálu na celkových zdrojích. Hodnoty ukazatele značí, zda nedochází k nadměrnému zadlužování. Vypočtené hodnoty jsou velmi nízké, nejnižší pak v roce 2009, kdy cizí kapitál dosahoval necelá 2 % celkových zdrojů. To bylo zapříčiněno snížením závazků vůči dodavatelům a zaměstnancům. Nejvyššího věřitelského rizika dosahuje obec v roce 2008, kde je cizí kapitál z většiny tvořen ostatními závazky z provozní činnosti a daní z příjmů. 4.3.5

Ukazatele investičního rozvoje (útlumu)

Tabulka 20: Dílčí hodnoty ukazatelů investičního rozvoje v mil. Kč

Položky

2008

2009

2010

2011

2012

Zůstatková cena dl. majetku

1 249,42 1 315,26

1 399,64

1 105,55

X

Pořizovací cena dl. majetku

1 249,42 1 315,26

1 444,63

1 433,74

X

Plánované investice Odpisy

86,05

137,85

83,75

63,70

65,60

0,00

0,00

44,99

328,18

X


Tabulka 21: Ukazatele investičního rozvoje

Ukazatel

2008 2009

2010

2011

Koeficient opotřebení dl. majetku

0,00

0,00

0,03

0,23

Míra investičního rozvoje

X

X

1,42

0,20

Koeficient opotřebení dlouhodobého majetku Tento ukazatel slouží pro určení potřeby investičních prostředků. Čím větší hodnota, tím více je investiční majetek opotřebován. Vzhledem k tomu, že obec začala

4.4

Návrhy na zlepšení hospodaření obce

45

odepisovat dlouhodobý majetek až v roce 2010, dosahuje koeficient opotřebení dlouhodobého majetku poměrně nízkých hodnot. Jedná se však o výpočet z účetních výkazů, kde se opotřebení zaznamenává od roku 2010. Reálné opotřebení dlouhodobého majetku je mnohem vyšší. Míra investičního rozvoje Ukazatel míry investičního rozvoje ukazuje, v jaké míře je obec schopná rozšířit svůj investiční majetek z odpisů. Do výpočtu ukazatele vstupují jako čitatel plánované investice na příští rok, jmenovatelem jsou odpisy daného roku. V roce 2010 vytváří zdroje ve formě odpisů na plánované investice roku 2011 cca 1,4 let. V tomto případě, kdy v hodnoceném roce nedosahují odpisy výše plánovaných investic následujícího roku, je vhodné žádat například o investiční dotace z veřejných rozpočtů. Naproti tomu na plánované dotace roku 2012 musí obec tvořit zdroje z odpisů jen 0,2 roku 2011.

4.4


Tato kapitola obsahuje několik návrhů, které by napomohly obci Vyškov k získání většího množství finančních prostředků a omezily jejich plýtvání. 4.4.1

Dotace

Tabulka č. 22 ukazuje, že obec získala v každém ze sledovaných let alespoň jednu investiční dotaci. Ostatní investiční akce financovala z vlastních zdrojů nebo z přijatých úvěrů, a nejednalo se v žádném případě o malé částky. Ročně přijaté investiční transfery činí 17 mil. Kč, tedy 3 % celkových příjmů. Kapitálové výdaje jsou ale ročně průměrně 94 mil. Kč. Proto by se měl Vyškov více účastnit vypisovaných dotačních výzev k získání dotací, které by ulevily rozpočtu. Podle střednědobého výhledu investičních akcí na období 2014 až 2017 Vyškov plánuje velké množství rekonstrukcí budov jak historických, tak sportovních. Předpokládané volné zdroje na rok 2014 činí 28 364 tis. Kč, ale požadované výdaje na tento rok jsou ve výši 102 400 tis. Kč. Je tedy jasné, že obec musí získat peněžní prostředky i z jiných zdrojů, než z vlastních. Dle tohoto střednědobého výhledu je nejnákladnější rekonstrukce zimního stadionu. Na rok 2014 jsou plánované výdaje na tuto akci ve výši 20 mil. Kč, a na rok 2015 dalších 20 mil. Kč. Celkem je tedy na tuto rekonstrukci potřeba 40 mil. Kč, na jejichž část má obec v plánu vzít úvěr. Zimní stadion využívají jak amatérské hokejové kluby, tak je k dispozici pro veřejné bruslení. Byl postaven v roce 1973 a rozpočet stavby tehdy činil 10 mil. Kč. Hala má kapacitu 3000 diváků a základní rozměry jsou 4264 m2 . V současné době je zimní stadion v katastrofálním stavu, a v pořádku jsou jen ocelové konstrukce. V dezolátním stavu jsou šatny a sociální zázemí. Rekonstrukce

4.4

46


spočívá i v úpravách ledové plochy a obnově strojovny chladícího zařízení. Toto chladící zařízení je již za hranicí své životnosti. Tabulka 22: Přijaté investiční dotace

Rok 2008

2009

2010

Poskytovatel Státní fond dopravní infrastruktury ČR Jihomoravský kraj

Dotace (tis. Kč)

Cyklostezka

6 000,00

Cyklostezka

3 000,00

Ministerstvo zemědělství

Splašková kanalizační síť

28 680,00

Jihomoravský kraj

Splašková kanalizační síť Cisternové automobilové stříkačky Cisternové automobilové stříkačky

8 000,00

Ministerstvo vnitra Jihomoravský kraj

2011

Účel

Regionální operační program Jihovýchod - EU Regionální operační program Jihovýchod - SR

2 000,00 1 000,00

Nástupní prostory podchodu

13 808,00

Nástupní prostory podchodu

1 219,00


Město Vyškov už plánuje studii proveditelnosti a finanční analýzu tak, aby první etapa oprav začala už v příštím roce. Studie na jeho opravu vznikla již v roce 2006, oprava se ale nakonec neuskutečnila. Pro větší využitelnost areálu Vyškov uvažuje o nabídce ubytování pro sportovní kempy. Za posledních devět let se do zimního stadionu investovalo 9 mil. Kč, ale bohužel neefektivně. Zájem o hokej ve Vyškově roste, vznikají zde nové hokejové třídy a nábory, ale bez celkové rekonstrukce by za pár let nebylo možné stadion využívat. Ve srovnání se stadiony v jiných městech budova není v ideálním stavu. Jak bylo uvedeno, Vyškov počítá s náklady na rekonstrukci ve výši 40 mil. Kč. Takovou částku obec jen velmi těžko získá z vlastních příjmů, a proto by bylo vhodné žádat o dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) nebo individuální dotace z Jihomoravského kraje. MŠMT vyhlašuje investiční a neinvestiční programy Státní podpory sportu. Pro potřeby rekonstrukce vyškovského zimního stadionu navrhuji využít investiční program 133510 — Podpora materiálně technické základny sportu. Cílem této podpory je rozvoj a modernizace sportovních zařízení. MŠMT posuzuje sportovní prostředí podle území, a to na sporty závislé na prostředí (přírodní podmínky), na potřebu vyrovnávání regionálních deficitů sportovních zařízení a na místní sportovní tradice a zvyklosti.

4.4


47

Vyškov může tuto dotaci čerpat, protože se na něj nevztahují tato omezení: • Příjemcem nemůže být subjekt, který má nevyrovnané nebo sporné závazky se státním rozpočtem, případně nevyúčtované dotace minulých období. Dotace také nelze poskytnout na: • nákup pozemků a nemovitostí, • předprojektovou, projektovou přípravu a inženýrskou činnost. Dotace na tyto činnosti může být poskytnuta (použita) pouze v přímé souvislosti s realizací investičního záměru a v jeho rámci, • financování investiční akce již dokončené a zkolaudované, anebo rozestavěné, • majetek realizovaný s účastí dotace ze SR, na který je vázáno zástavní právo. Žádosti o dotace žadatelé předkládají s požadovanou dokumentací a požadovanými náležitostmi v termínu od 10. 10. do 31. 10. pro každý následující kalendářní rok. Proto má Vyškov několik měsíců na přípravu potřebných podkladů. Žádost o dotace musí obsahovat: • Formulář žádosti • Investiční záměr: – investiční záměr na úrovni technické zprávy k projektu pro stavební řízení a pro nákup strojů a zařízení, – výkresy staveb vystihující technický záměr a prospekty strojů, či další informace vystihující investiční záměr, – souhrnný rozpočet na úrovni výkazu výměr, – zhodnocení reálného ukazatele využití zařízení počet hodin provozu/rok“. ” • Majetkové a právní vztahy: – ověřený výpis z katastru nemovitostí a snímek z pozemkové mapy u staveb, – doklady k zajištění dofinancování do úrovně rozpočtu - povinná spoluúčast na financování investice, – potvrzení místně příslušného finančního úřadu, že žadatel nemá daňové nedoplatky a jeho majetek není zatížen zástavním právem, – potvrzení místně příslušné správy sociálního zabezpečení, že žadatel nemá nedoplatky na sociálním pojištění. • Další dokumentace:

4.4


48

– stanovisko nebo koncepce příslušného národního sportovního svazu nebo zastřešující tělovýchovné organizace, – stanovisko města nebo obce ve vazbě na koncepci rozvoje a na územní plán, – přiložit aktuální fotografii týkající se požadovaného projektu, – stručné zhodnocení požadavků na zabezpečení budoucího provozu stavby, – stručné zhodnocení přínosu stavby k řešení problému zaměstnanosti, – stručné vyhodnocení navrhovaného řešení z hlediska předpisů hygienických, jakostních, bezpečnostních, ochrany zdraví při práci apod. MŠMT rozhoduje o přidělení dotací podle následujících kritérií: • kritérium technického stavu zařízení, • kritérium potřebnosti sportovního zařízení, • kritérium finanční spoluúčasti žadatele stanoví spoluodpovědnost za finanční zátěž a za výsledek akce, • kritérium zajištění provozu a neměnnosti účelu sportovního zařízení má eliminovat „ztracené investice“ z nepromyšlených a nezajištěných projektů, • kritérium výběru hodnocení posoudí projekt ze specifických pohledů, jimiž jsou přístupnost zařízení veřejnosti, úspěšnost sportovního odvětví, tradiční sporty v místě apod., • technické kritérium určí kompletnost projektu a vyloučí projekty nepřipravené pro čerpání dotací ze státního rozpočtu. Dle těchto kritérií je zimní stadion vhodným projektem pro tuto dotaci, protože je v havarijním stavu, je potřebný, a po rekonstrukci se jeho účel nezmění. Pro Program 133510 je stanovena maximální výše účasti státního rozpočtu na financování akce, zbylou část nákladů musí obec financovat sama. Dotace s finanční spoluúčastí obce má výhodu v motivaci příjemce na dosažení vlastních zdrojů. Nevýhodou je ale skutečnost, že příjemce může mít problém se zabezpečením částky na vlastní spoluúčast. Výše spoluúčasti žadatele je proto jedním z hodnotících kritérií. V případě rekonstrukce a modernizace, kdy výše nákladů převyšuje 10 mil. Kč, se státní rozpočet podílí na nákladech ve výši maximálně 40 %. Tato spoluúčast je vypočtena v tabulce č. 23. Tato dotace v maximální možné výši 16 mil. Kč by výrazně pomohla rozpočtu obce. Obec by tedy nemusela využít úvěr v částce 40 mil. Kč, ale jen 24 milionů Kč. Touto cestou Vyškov ušetří na úrocích z úvěru a neohrozí svou finanční stabilitu.

4.4

49


Tabulka 23: Rozpočet nákladů na zimní stadion v tis. Kč

Celkové náklady

40 000,00

Spoluúčast MŠMT

16 000,00

Spoluúčast Vyškov

24 000,00

Poskytnutím dotace také vzniká pro příjemce povinnost postupovat při výběru zhotovitele díla způsobem stanoveným pro veřejného zadavatele podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Tato dotace je přísně účelová. Je poskytována zásadně na konkrétní akce. Příjemce musí použít dotaci přesně podle technického záměru a ostatních dokladů, které předložil v dokumentaci se žádostí a které byly schváleny. V opačném případě by musel vrátit celou dotaci. Jak bylo řečeno na začátku kapitoly, Vyškov by měl více usilovat o získání dotací. Proto navrhují využít v letošním roce těchto vypsaných dotací: Evropský fond pro regionální rozvoj – Omezování rizika povodní • maximální výše podpory: 90 % uznatelných nákladů • uznatelné náklady: minimálně: 1 000 000,- Kč, maximálně: 50 000 000,- Kč • předmět podpory: – budování, rekonstrukce a modernizace systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, – budování, rekonstrukce a modernizace informačního systému pro řízení ochrany před povodněmi u povodňových orgánů, včetně zpracování a digitalizace povodňových plánů, – eliminace povodňových průtoků. I když Vyškov nepatří k městům, která jsou výrazně postižena povodněmi, mohla by být tato dotace využita k zabezpečení Opatovské přehrady. Tato přehrada shromažďuje veškerou pitnou vodu pro Vyškov a okolí. V případě mohutných dešťů hrozí její protržení a záplava celého města. Jihomoravský kraj – Rozvoj regionálních středisek • ukončení příjmu žádostí 31. 12. 2013 • rozsah podpory: jeden projekt minimálně: 2 000 000,- Kč, maximálně: 100 000 000,- Kč • zaměření podpory: vybraná města s počtem obyvatel v rozmezí 5 000–49 999.

4.4

50


• budou podporovány investiční projekty v regionálních střediscích regionu soudržnosti, ke zkvalitnění jejich celkového urbánního a životního prostředí i životních podmínek obyvatel, a to hlavně prostřednictvím: – oživení neadekvátně využívaného nebo nerozvinutého městského prostředí regionálních středisek, – regenerace a revitalizace zanedbaných ploch a objektů (brownfields), – úprav městských veřejných prostranství (parky, hřiště, ulice, náměstí), – řešení nedostatečné dopravní infrastruktury související s rostoucí individuální automobilovou dopravou, – rozvoje infrastruktury pro zdravotnická zařízení a sociální služby obyvatelstvu. Vyškov každoročně vynakládá ze svého rozpočtu milionové prostředky ke zkvalitnění veřejných prostranství a na sociální služby obyvatelstvu. Tato dotace se zaměřuje právě na ty záležitosti, které potřebuje financovat každé město. Získání těchto prostředků by značně posílilo rozpočet. 4.4.2

Aquapark

Aquapark Vyškov zřizuje příspěvková organizace Správa majetku města Vyškova. V každém ze sledovaných let 2008–2011 jeho náklady převyšují výnosy a aquapark hospodaří se ztrátou více než 5 mil. Kč ročně. Tabulka 24: Hospodářský výsledek aquaparku v tis. Kč

Položka

2008

2009

2010

2011

Výnosy

19 248,00

18 882,00

16 571,00

15 253,00

Náklady

24 514,00

24 208,00

22 188,00

20 949,00

VH

-5 266,00

-5 326,00

-5 617,00

-5 696,00


Aquapark byl postaven v roce 2001. V té době v okruhu 40 kilometrů kolem Vyškova nebylo žádné podobné zařízení. Dokonce i v Brně nebyl bazén s tobogány a vodními atrakcemi. V dnešní době jsou aquaparky jak v Brně, tak Olomouci, Kroměříži a v dalších městech. V roce 2007 byla návštěvnost 340 000 lidí ročně, ale v roce 2010 to bylo jen 240 000. Hodinový vstup do aquaparku činí pro dospělou osobu 70 Kč, pro děti 60 Kč. Výnosy ze vstupenek však nepokrývají ani provozní náklady. Zvýšit vstupné se nejeví jako dobrá možnost, protože aquapark nedosahuje takových kvalit, jako podobná zařízení v okolních městech, kde se hodinový vstup pohybuje okolo 90 Kč za hodinu.

4.4

51


Nabízí se možnost modernizace aquaparku. Nelze však zaručit, že se modernizací zvýší návštěvnost a tyto milionové náklady se vyplatí. Podle mě je jedinou možností ke zvýšení příjmů aquaparku nárůst návštěvnosti. Pro přilákání většího počtu návštěvníků doporučuji: • Zavést nové wellness služby, jako jsou masáže a solárium a rozšíření provozní doby sauny a vířivé vany. Tyto služby mohou přilákat i neplavce. • Nabízet programy určené pro rodiče s dětmi, plavání tělesně postižených a seniorů, rehabilitace a kondiční cvičení ve vodě. • Organizovat tematicky laděné odpoledne či večery spojené s ochutnávkou jídel a nápojů, barmanská show, plavání při svíčkách, znovuzavedení chytání kapra nebo reprodukovaná hudba v areálu. • Nabízet více plaveckých kurzů pro školy, posílat prospekty do základních a mateřských škol. • Pronajímat bazény pro firmy, sportovní kluby, narozeninové oslavy, večírek pro klienty. • Nabízet slevy ze vstupného na internetových slevových portálech. Pro snížení nákladů doporučuji změnu provozní doby. V současné době je provozní doba ve všední dny od 7 do 21 hodin a o víkendech je aquapark v provozu od 8 do 21 hodin. Návštěvníci ale začínají přicházet ve větším počtu až na 9 hodin. Proto doporučuji nastavit otevírací dobu až od této hodiny. Tím se sníží náklady na spotřebu energie a mzdové náklady. 4.4.3

Volné peněžní prostředky

Město Vyškov ukládá své peněžní prostředky na běžném účtu u Komerční banky. Dle vypočteného ukazatele pohotové likvidity lze konstatovat, že se na běžném účtu hromadí zbytečně moc peněžních prostředků. Tabulka 25: Vývoj peněžních prostředků na běžných účtech v tis. Kč

Položka

2008

Peníze na běžných účtech 90 331,65

2009

2010

2011

11 987,34

36 300,00

51 403,38

Doporučené množství peněz na běžných účtech

36 132,66

4 794,94

14 520,00

20 561,35

Rozdíl

54 198,99

7 192,40

21 780,00

30 842,03


Navrhuji ponechat na účtech 40 % současného zůstatku jako rezervu, která postačuje k úhradě závazků a neočekávaných výdajů. Zbylou část peněžních prostředků

4.4

52


doporučuji převést na termínovaný vklad. Z následující tabulky je zřejmé, že v roce 2011 obec nevyužila zhodnocování téměř 31 mil. Kč. Průměrný rozdíl je 30 mil. Kč. S touto hodnotou jsem se rozhodla dále pracovat při výpočtu úroků na různých termínovaných vkladech. V následující tabulce jsou vypočteny úrokové výnosy v případě, že uložím 30 mil. Kč na jeden rok do následujících bank: Tabulka 26: Úroková sazba a roční úrok k 6. 5. 2013

Úroková sazba v % p. a.

Výše úroků v Kč

Equa bank

1,59

477 000,00

Fio banka

0,95

285 000,00

Česká spořitelna

0,45

135 000,00

GE Money Bank

0,80

240 000,00

Komerční banka

0,50

150 000,00

Banka

Tyto výpočty dokazují, že město Vyškov, přišlo svou pasivitou až o 477 tisíc Kč ročně. Proto bych navrhla založit termínovaný účet v Equa bank, jejíž vkladový produkt se ukázal jako nejvýhodnější.

5

5

ZÁVĚR

53

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení hospodaření obce Vyškov v letech 2008 až 2011. Na základě účetních výkazů měla být provedena finanční analýza a analýza rozpočtu obce v jednotlivých letech. Hlavním bodem vlastní práce bylo navrhnout opatření, která povedou k efektivnějšímu využívání peněžních prostředků v příštích letech. Abych mohla tuto problematiku řešit, musela jsem nastudovat literaturu zabývající se rozpočtovou skladbou obcí a finanční analýzou municipálních firem. Také jsem se musela seznámit s finanční situací Vyškova v letech 2008–2011. První část práce charakterizovala obec, samostatnou a přenesenou působnost. Dále bylo nastíněno sestavení rozpočtového výhledu a rozpočtu a v neposlední řadě třídění rozpočtové skladby. Teoretická část byla zakončena výkladem ukazatelů finanční analýzy. Vlastní práce se zabývala zhodnocením rozpočtu a vytvořením finanční analýzy v jednotlivých letech. Největší podíl na rozpočtových příjmech Vyškova tvořily daňové příjmy, kde byly hlavními položkami daň z přidané hodnoty a daň z příjmů fyzických osob. Vývoj nedaňových příjmů byl z velké části ovlivněn příjmy z pronájmu nemovitostí, které v jednotlivých letech kolísaly kvůli provedeným opravám tohoto majetku. Výraznou položkou přijatých sankčních plateb byly příjmy z odboru dopravy a městské policie. Kapitálové příjmy byly v roce 2008 velmi ovlivněny prodejem bytových domů, který se v tak velkém rozsahu v následujících letech neopakoval. Velmi významnou složkou celkových příjmů byly přijaté dotace. Díky transferům z Jihomoravského kraje byl vybudován bezbariérový vstup do Sokolského domu, postavena lezecká stěna a rozšířila splašková kanalizační sítě. Kvůli negativnímu vývoji daňových příjmů, které po roce 2008 klesaly, byly sníženy i rozpočtové výdaje. Nejvýraznější výdaje byly poskytnuty na opravy místních komunikací a chodníků, do obnovy sportovních zařízení a na opravu hřbitova. Finanční analýza odhalila prostřednictvím ukazatele autarkie vysokou soběstačnost obce. Bylo zjištěno, že většina provozních příjmů není hrazena neinvestičními dotacemi, ale nahodilými příjmy a příjmy z doplňkové činnosti. Byl zjištěn rostoucí trend všech ukazatelů likvidity. Jejich hodnoty v roce 2011 poukazovaly na neefektivní využití peněžních prostředků a pohledávek a tím také vznik oportunitních nákladů. Naopak velmi pozitivních hodnot nabývaly ukazatele financování, u nichž byla prostřednictvím ukazatele finanční nezávislosti zjištěna finanční stabilita obce a tím také nepatrné věřitelské riziko. Celkově lze říci, že obec Vyškov hospodaří velmi příznivě. V poslední části této práce byly stanoveny návrhy na zlepšení hospodaření. Navrhla jsem využití dotace v plánované rekonstrukci zimního stadionu ve Vyškově. Díky této dotaci by mohlo město získat až 40 % celkových nákladů, tedy 16 milionů Kč. Také jsem navrhla několik dotačních programů z Jihomoravského kraje a z Evropského fondu pro regionální rozvoj, o které by Vyškov mohl v současné době

5

ZÁVĚR

54

zažádat, jako například o dotace na rozvoj regionálních středisek nebo na omezení rizik povodní. Následujícím řešeným problémem byl aquapark, který je každoročně ztrátový. Navrhla jsem několik možností ke zvýšení návštěvnosti, které by zlepšily finanční situaci aquaparku. Například rozšíření doplňkových služeb, které využijí i neplavci. Dále by bylo vhodné přidat do rozvrhu další plavecké kurzy a akce pro školy a veřejnost. Posledním bodem doporučení je zhodnocení volných peněžních prostředků, které jsou na běžném účtu nevyužity. Protože se jedná o částky v desítkách milionů korun, je škoda je nezhodnotit. Navrhla jsem termínovaný vklad u banky, která nabízí nejvyšší úrokovou sazbu.

6

6

LITERATURA

55

Literatura

Češková, M., Kinšt, J. Rozpočtová skladba v roce 2011. 4. vyd. Olomouc: ANAG, 2011. 277 s. ISBN 978-80-7263-638-9. Čmejrek, J., Kopřiva, R. Základy veřejné správy: po novele zákona o účetnictví. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2007. 126 s. ISBN 978-80-213-1626-3. Horzinková, E., Novotný, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. 233 s. ISBN 978-8073802-639. Kadeřábková, J., Peková, J. Územní samospráva - udržitelný rozvoj a finance. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. 297 s. ISBN 978-8073579-104. Kašpárková, J., Lorenc, J. Rozpočtová skladba a účetnictví 2012: pro územní sa-mosprávné celky. Polešovice: M LORDY, 2012. 399 s. ISBN ISBN 978-80260-2148-3. Kraftová, I. Finanční analýza municipální firmy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 206 s. ISBN 80-717-9778-2. Máče, M. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu: aplikace v příkladech. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 632 s. ISBN 978-80-247-3637-2. Otrusinová, M., Kubíčková, D. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011. 178 s. ISBN 978-80-7400-342-4. Peková, J. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 587 s. ISBN 978-807-3576-141. Provazníková, R., Sedláčková, O. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.

Zákony: Česká republika Zákon o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, č. 128. Dostupné z: http://www.sbirkazakonu.info/zakon-o-obcichobecni-zrizeni. Česká republika Zákon o rozpočtovém určení daní. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, č. 243. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00243 .

6

56

LITERATURA

Česká republika Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, č. 250. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1542.html. Česká republika Zákon o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, č. 420. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_8504.html.

Internetové zdroje: Fio

banka Bankovní služky. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.fio.cz/bankovni-sluzby/sporeni/terminovy-vklad-s-obnovou.

Městský úřad Vyškov Historie města Vyškova. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.vyskovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18857&id=1067582&p1=67938. Edotace Katalog dotací. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.edotace.cz/katalog-dotaci/individualni-dotace-z-rozpoctujihomoravskeho-kraje-11510. MŠMT Metodický postup poskytování dotací. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/metodicky-postup-poskytovani-dotaci-v-oblastisportu-pro. Regionální informační servis Obyvatelstvo. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=592889#samospráva. Equa bank Produkty spoření. [online]. z: http://www.equa.cz/produkty/sporeni. Ge

[cit.

2013-05-06].

Dostupné

money bank Úrokové sazby. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: https://www.gemoney.cz/dokumenty-ke-stazeni/sazebniky?docid=620.

Info-Vyškov Úrokové sazby. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://infovyskov.cz/index.php?s=701&akt=770. Komerční banka Úrokové sazby. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/urokove-sazby/kb-urokove-sazbyczk.pdf?20130501192120. Česká spořitelna Vkladové produkty. [online]. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/mesta-aobce/vkladove-produkty-v-kc-d00012295.

6

57

LITERATURA

Městský úřad Vyškov Záverečný účet města Vyškova za rok 2008. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.vyskovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18857&id=1071553&p1=30238. Městský úřad Vyškov Záverečný účet města Vyškova za rok 2009. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.vyskovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18857&id=1087809&p1=30238. Městský úřad Vyškov Záverečný účet města Vyškova za rok 2010. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.vyskovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18857&id=1097033&p1=30238. Městský úřad Vyškov Záverečný účet města Vyškova za rok 2011. [online]. [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.vyskovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18857&id=1101593&p1=30238. Znaky u nás Znak Vyškov. [online]. z: http://znaky.unas.cz/Vyskov.html.

[cit.

2013-05-06].

Dostupné

Přílohy

A

59

ROZVAHA 2008-2011, AKTIVA

A

Rozvaha 2008-2011, aktiva v tis. Kč

Název položky

Účet

2008

2009

2010

2011

AKTIVA CELKEM

2 270 357,14

2 187 003,10

2 243 097,00

1 994 451,03

STÁLÁ AKTIVA

1 889 283,06

2 001 492,64

2 039 363,00

1 765 203,25

26 964,38

31 806,16

27 719,00

14 038,07

Dlouhodobý nehmotný majetek Software

013

6 059,99

7 077,22

6 581,00

6 749,07

Drobný dl. nehmotný majetek

018

3 305,92

3 559,63

3 391,00

3 179,61

Ostatní dl. nehmotný majetek

019

13 943,02

20 846,22

20 589,00

19 310,33

Nedokončený dl. nehmotný majetek

041

3 655,45

323,09

549,00

295,67

Oprávky k dl. nehmotného majetku

07.

0,00

0,00

-3 391,00

-15 496,61

1 431 750,13

1 538 462,66

1 578 136,00

1 285 990,71

Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

031

145 277,38

148 798,43

166 113,00

172 488,79

Kulturní předměty

032

1,27

1,27

1,00

1,27

Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Drobný dl. hmotný majetek

021

1 146 222,29

1 194 754,34

1 315 489,00

1 300 376,10

022

43 080,45

48 483,51

56 986,00

62 838,59

028

36 808,79

40 542,98

41 597,00

41 291,07

Nedokončený dl. hmotný majetek

042

60 359,95

105 882,13

39 547,00

21 685,43

Oprávky k dl. hmotného majetku

08.

0,00

0,00

-41 597,00

-312 690,54

430 568,53

431 223,82

432 104,00

464 135,47

061

287 876,57

287 876,57

287 876,57

294 686,57

062

141 486,41

141 486,41

141 486,41

165 274,03

069

1,80

1,80

2,00

1,80

043

1 203,75

1 859,04

2 739,00

4 173,07

381 074,16

185 510,00

203 734,00

229 247,78

1 558,97

1 454,07

1 507,00

1 225,74

Dlouhodobý finanční majetek Majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem Majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem Ostatní dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Materiál na skladě

112

565,80

653,26

839,00

696,34

Zboží na skladě

132

993,17

800,81

668,00

529,40

37 413,84

33 683,40

47 814,00

65 314,12

Krátkodobé pohledávky Odběratelé

311

1 873,78

4 707,18

19 389,00

34 388,38

Krátkodobé poskytnuté zálohy

314

4 911,31

2 701,07

2 727,00

1 951,34

A

60

ROZVAHA 2008-2011, AKTIVA

Název položky

Účet

2008

2009

2010

2011

Jiné pohledávky

315

17 402,11

13 283,67

11 793,00

13 129,40

Pohledávky za zaměstnanci

335

0,00

0,50

0,00

0,00

Daň z přidané hodnoty

343

0,00

0,00

502,00

0,00

Pohledávky za státním rozpočtem Pohledávky za rozpočtem územních samosprávných celků Poskytnuté zálohy na transfery

346

0,00

0,00

651,00

1 093,03

348

0,00

0,00

9,00

10,50

373

0,00

0,00

13 926,00

15 665,20

Ostatní krátkodobé pohledávky

378

19 038,01

18 328,10

9 000,00

8 828,84

Opravná položka k pohledávkám

391

-5 811,37

-5 337,12

-10 183,00

-9 752,57

24 380,94

11 853,68

15 919,00

17 376,75

Krátkodobý finanční majetek Ceniny

263

286,22

296,00

282,00

279,23

Běžný účet

241

14 246,54

3 297,00

5 867,00

6 831,00

Jiné běžné účty

245

9 848,18

8 260,68

9 770,00

10 266,52

Termínované vklady krátkodobé

244

0,00

0,00

0,00

0,00

317 720,35

138 519,32

123 105,00

128 012,52

231

66 236,93

429,66

20 663,00

34 305,86

236

250 467,20

137 424,86

102 442,00

93 706,66

275

950,00

600,00

0,00

0,00

277

66,22

64,80

0,00

0,00

0,00

0,00

15 409,00

17 315,66

Účty rozpočtového hospodaření Základní běžný účet územních samosprávných celků Běžné účty fondů územních samosprávných celků Poskytnuté přechodné výpomoci ostatním organizacím Poskytnuté přechodné výpomoci fyzickým osobám Přechodné účty aktivní Náklady příštích období

381

0,00

0,00

87,00

16,67

Příjmy příštích období

385

0,00

0,00

1,00

1 247,52

Dohadné účty aktivní

388

0,00

0,00

15 321,00

16 051,47


B

61

ROZVAHA 2008-2011, PASIVA

B

Rozvaha 2008-2011, pasiva v tis. Kč

Název položky

2008

2009

2010

2011

PASIVA CELKEM

2 270 357,14

2 187 003,10

2 243 097,00

1 994 451,03

VLASTNÍ ZDROJE Jmění účetní jednotky a upravující položky Jmění účetní jednotky

2 119 640,79

2 143 861,18

2 187 186,00

1 929 577,65

1 890 135,13

2 002 200,36

1 997 225,00

1 681 987,22

401

1 886 725,09

1 998 790,32

1 811 509,00

1 783 670,75

Dotace na pořízení dl. majetku

403

3 410,04

3 410,04

225 571,00

216 203,85

Oceňovací rozdíly při změně metody

406

0,00

0,00

-47 119,00

-333 711,14

Jiné oceňovací rozdíly Finanční fondy

407

0,00 248 450,33

0,00 135 245,44

7 264,00 102 487,00

15 823,77 93 771,46

Peněžní fondy

419

248 450,33

135 245,44

102 487,00

93 771,46

12 498,57

9 461,07

87 474,00

153 818,96

493

12 498,57

9 461,07

80 626,00

66 337,85

432

0,00

0,00

6 848,00

87 481,11

150 716,43

43 141,81

55 911,00

64 873,38

0,00

0,00

500,00

800,00

0,00

0,00

500,00

800,00

150 716,44

43 142,82

32 770,00

32 095,20

Výsledek hospodaření Výsledek hospodaření běžného účetního období Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let CIZÍ ZDROJE

Účet

Dlouhodobé závazky Ostatní dlouhodobé závazky

459

Krátkodobé závazky Dodavatelé

321

10 812,05

7 555,48

8 016,00

3 809,30

Přijaté zálohy

324

8 443,42

3 927,18

3 880,00

4 737,20

Ostatní závazky

325

63 651,01

9 394,26

195,00

152,00

Zaměstnanci

331

16,32

51,03

20,00

12,81

Jiné závazky vůči zaměstnancům

333

99,11

95,36

73,00

126,24

Závazky ze SZ a ZP Daň z příjmů

336 341

2 822,77 58 880,85

2 607,46 13 096,00

2 831,00 0,00

2 766,71 0,00

Ostatní přímé daně

342

775,23

693,43

774,00

798,98

Daň z přidané hodnoty

343

0,00

36,45

0,00

291,27

Ostatní daně a poplatky

345

0,00

89,59

0,00

0,00

Závazky k ústředním rozpočtům

347

0,00

0,00

299,00

520,81

Přijaté zálohy na transfery

374

0,00

0,00

2 038,00

3 084,63

Ostatní krátkodobé závazky

379

5 215,68

5 596,58

14 644,00

15 795,25

0,00

0,00

22 641,00

31 978,18

Přechodné účty pasivní

B

62

ROZVAHA 2008-2011, PASIVA

Název položky Výdaje příštích období

Účet 383

2008

2009

2010

2011

0,00

0,00

4,00

4,64

Výnosy příštích období

384

0,00

0,00

7 284,00

15 590,76

Dohadné účty pasivní

389

0,00

0,00

15 353,00

16 382,78


C

63

PŘÍJMY 2008-2011

C Příjmy 2008-2011 v tis. Kč Název položky

2008

2009

2010

2011

PŘÍJMY CELKEM

752 333,00

615 768,00

489 815,00

517 778,00

DAŇOVÉ PŘÍJMY

288 528,00

262 954,00

229 663,00

221 215,00

Sdílené daně

199 083,00

167 710,00

177 939,00

173 853,00

Svěřené daně

60 202,00

58 881,00

27 716,00

22 156,00

Poplatky

29 243,00

36 363,00

24 008,00

25 206,00

26 306,00

21 163,00

21 330,00

43 592,00

Příjmy z poskytování služeb a výrobků

883,00

999,00

1 049,00

1 639,00

Prodej zboží

215,00

230,00

78,00

90,00

Ostatní příjmy z vlastní činnosti

412,00

253,00

1 454,00

1 004,00

Pronájem

6 922,00

10 265,00

7 033,00

21 865,00

Úroky, podíly na zisku a dividendy

1 791,00

636,00

316,00

397,00

3,00

1,00

2,00

0,00

4 371,00

4 419,00

9 748,00

5 098,00

653,00

1 131,00

552,00

72,00

5,00

41,00

67,00

703,00

10 917,00

2 775,00

642,00

842,00

134,00

413,00

389,00

11 882,00

250 449,00

45 058,00

13 279,00

28 332,00

28 714,00

13 391,00

8 520,00

2 434,00

221 735,00

31 667,00

4 759,00

25 898,00

187 050,00

286 593,00

225 543,00

224 639,00

144 522,00

144 113,00

154 494,00

150 166,00

Neinvestiční transfery od obcí

2 027,00

1 216,00

1 103,00

1 082,00

Neinvestiční transfery od krajů

1 304,00

657,00

2 543,00

3 004,00

Investiční transfery ze státního rozpočtu

6 315,00

12 100,00

14 786,00

6 664,00

Investiční transfery od krajů

3 350,00

8 000,00

1 000,00

15 077,00

NEDAŇOVÉ PŘÍJMY

Kurzové zisky Sankční platby Vratky transferů Neinvestiční dary Příspěvky a náhrady Ostatní nedaňové příjmy KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí PŘIJATÉ TRANSFERY Neinvestiční transfery ze státního rozpočtu


D

D

64

VÝDAJE 2008-2011

Výdaje 2008-2011 v tis. Kč Název položky

2008

2009

2010

2011

VÝDAJE CELKEM

769 508,00

681 575,00

469 582,00

504 135,00

Běžné výdaje Zemědělství, lesní hospodářství, rybářství Průmysl a ostatní hospodářství

673 426,00

547 971,00

399 529,00

426 855,00

188,00

178,00

220,00

199,00

25 564,00

29 839,00

18 885,00

19 017,00

147 540,00

163 058,00

130 284,00

140 691,00

Zaměstnanost a sociální věci

94 923,00

101 654,00

102 575,00

103 129,00

Bezpečnost, právní ochrana

11 077,00

10 976,00

10 546,00

10 546,00

Všeobecná veřejná správa

394 134,00

242 266,00

137 019,00

153 273,00

Kapitálové výdaje

96 082,00

133 604,00

70 053,00

77 280,00

Průmysl a ostatní hospodářství

30 485,00

59 423,00

54 155,00

31 185,00

Služby pro obyvatelstvo

53 662,00

64 544,00

9 131,00

43 713,00

800,00

0,00

0,00

0,00

Bezpečnost, právní ochrana

1 677,00

919,00

6 355,00

859,00

Všeobecná veřejná správa

9 458,00

8 718,00

412,00

1 523,00

Služby pro obyvatelstvo

Zaměstnanost a sociální věci


Zhodnocení hospodaření obce Vyškov

Recommend Documents