Zhodnocení finančních investic k zajištění penze na stáří pro obyvatelstvo v produktivním věku

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení finančních investic k zajištění penze na stáří pro obyvatelstvo v produktivním věku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Martin Širůček

Tereza Dostálová

Brno 2012

Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu této bakalářské práce Ing. Martinovi Širůčkovi za vstřícný přístup, cenné rady, náměty a připomínky, kterými pomohl k jejímu vypracování. Dále bych chtěla poděkovat panu Marcelovi Musilovi za informace, jež mi poskytl o produktech České spořitelny.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zhodnocení finančních investic k zajištění penze na stáří pro obyvatelstvo v produktivním věku“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Širůčka a uvedla v ní všechny použité literární, zákonné a internetové zdroje. V Brně dne 21. května 2012

_______________________________

Abstract Dostálová, T., Evaluation of financial investments ensuring the old age pension for the population of working age. Bachelor thesis. Mendel university, Brno 2012. This bachelor thesis focuses on the products that can be used as long-term savings for retirement. The thesis is divided into two parts – the literature search and the empirical part. In the first section, the selected products are characterized with available literature, legal and Internet sources. The profitability and the risk of the products is then calculated in the model examples in the empirical part. The recommendation to the target group is formulated based on the results of the previous calculation. The objective of the thesis is to choose one of the three selected products (pension insurance, life insurance and open-ended mutual fund) as the investment option for the selected target group. Keywords Pension insurance, life insurance, open-ended mutual fund.

Abstrakt Dostálová, T., Zhodnocení finančních investic k zajištění penze na stáří pro obyvatelstvo v produktivním věku. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Tato bakalářská práce se zaměřuje na produkty, které je možno využít ke dlouhodobému spoření na stáří. Práci je možno rozdělit na dvě části – literární rešerše a empirickou část. V první části práce jsou vybrané produkty charakterizovány dostupnou literaturou, zákonnými a internetovými zdroji. V empirické části je pak v modelových příkladech spočítána jejich výnosnost a rizikovost. Na základě dosažených výsledků je formulováno doporučení cílové skupině. Cílem práce je vybrat ze zvolených tří produktů – penzijního připojištění, životního pojištění a otevřeného podílového fondu - investiční variantu pro vybranou cílovou skupinu. Klíčová slova Penzijní připojištění, životní pojištění, otevřený podílový fond.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce a metodika

11

3

2.1

Cíl práce................................................................................................................................ 11

2.2

Metodika .............................................................................................................................. 11

Literární rešerše 3.1

16

Penzijní připojištění ........................................................................................................ 16

3.1.1

Penzijní fondy .......................................................................................................... 17

3.1.2

Princip fungování penzijního připojištění .................................................... 18

3.1.3

Podmínky pro sjednání produktu .................................................................... 19

3.1.4

Základní změny penzijního připojištění od roku 2013 ........................... 19

3.1.5

Výhody penzijního připojištění ........................................................................ 22

3.1.6

Nevýhody penzijního připojištění ................................................................... 24

3.1.7

Penzijní fond České spořitelny.......................................................................... 25

3.2

Životní pojištění ................................................................................................................ 28

3.2.1

Princip fungování životního pojištění ............................................................ 29

3.2.2

Základní druhy životního pojištění ................................................................. 30

3.2.3

Podmínky založení produktu ............................................................................ 31

3.2.4

Zrušení životního pojištění................................................................................. 31

3.2.5

Výhody životního pojištění ................................................................................. 31

3.2.6

Nevýhody životního pojištění............................................................................ 32

3.2.7

Flexi životní pojištění České spořitelny ......................................................... 33

3.3

Otevřené podílové fondy ............................................................................................... 34

3.3.1

Druhy poplatků podílových fondů................................................................... 34

3.3.2

Základní dělení podílových fondů ................................................................... 35

3.3.3

Dělení fondů podle skladby portfolia ............................................................. 35

3.3.4

Další druhy fondů ................................................................................................... 36

3.3.5

Výhody investování do otevřených podílových fondů ............................ 37

Obsah

3.3.6

Nevýhody investování do otevřených podílových fondů ....................... 38

3.3.7

ČS fond životního cyklu 2030 ............................................................................ 38

3.3.8

Dluhopisový fond Sporobond ............................................................................ 39

3.3.9

Podmínky založení produktu ............................................................................ 39

3.4 4

7

Dílčí závěr ............................................................................................................................ 40

Empirická část

41

4.1

Stanovení pravidelné měsíční investice .................................................................. 41

4.2

Výnosnost zvolených produktů .................................................................................. 42

4.2.1

Penzijní připojištění .............................................................................................. 42

4.2.2

FLEXI životní pojištění ......................................................................................... 45

4.2.3

Otevřený podílový fond ....................................................................................... 47

4.3

Shrnutí dosažených výsledků výnosnosti ............................................................... 51

4.4

Rizikovost zvolených produktů .................................................................................. 51

4.5

Dosažené výsledky a doporučení cílové skupině ................................................. 52

5

Diskuse

56

6

Závěr

58

7

Zdroje

59

A

Data pro výpočet výnosnosti Fondu životního cyklu 2030

65

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1 Věková struktura účastníků penzijního připojištění v ČR k 31. 12. 2010

12

Obr. 2

Podíly na trhu penzijních fondů v České republice

13

Obr. 3

Vývoj penzijního připojištění v České republice

16

Obr. 4

Podíl osob ve věku 65 a více/počet osob ve věku 16-64

20

Obr. 5

Pilíře penzijního systému České republiky po reformě

22

Obr. 6

Vývoj zhodnocení úspor v penzijním fondu České spořitelny

27

Obr. 7 Struktura portfolia penzijního fondu České spořitelny za rok 2011

28

Obr. 8

Struktura portfolia fondu Sporobond dle typu aktiv

39

Obr. 9

Vývoj měsíční výnosnosti fondu životního cyklu 2030

49

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Výše státního příspěvku v závislosti na měsíčních úložkách pro smlouvy uzavřené do konce roku 2012

23

Tab. 2

Výše státního příspěvku pro smlouvy uzavřené od roku 2013

23

Tab. 3

Struktura portfolia vybraných penzijních fondů za rok 2011

25

Tab. 4

Vybrané ukazatele vybraných penzijních fondů za rok 2011

26

Tab. 5


27

Tab. 6 Rozdělení fondů podle typu, rizika, volatility a investičního horizontu

37

Tab. 7

42

Stanovení pravidelné měsíční investice

Tab. 8 Vývoj připsaného zhodnocení Penzijního fondu České spořitelny

43

Tab. 9

Srovnání jednorázového vyrovnání a doživotní penze

45

Tab. 10 Zhodnocení garantovaného fondu Flexi Životního pojištění pro běžné pojistné

46

Tab. 11

Stanovení měsíční úložky očištěné o náklady

47

Tab. 12

Roční výkonnost Fondu životního cyklu 2030 ČS

47

Tab. 13

Vypočtené měsíční výnosnosti Fondu životního cyklu 2030

48

Tab. 14

Historie roční výkonnosti fondu Sporobond

50

Tab. 15 Shrnutí dosažených výsledků k investování do otevřených podílových fondů

50

Tab. 16

Dosažené výsledky výnosnosti u hodnocených produktů

51

Tab. 17

Směrodatné odchylky srovnávaných produktů

52

Tab. 18

Shrnutí dosažených výsledků

53

Tab. 19

Vývoj hodnoty podílového listu Fondu životního cyklu 2030

65

Úvod

10

1 Úvod Důchodová reforma je v současné době velmi diskutované téma. Důvodem, proč se kolem této problematiky rozběhlo tolik debat, je obecně zejména prodlužující se délka života spolu se snižující se porodností. V médiích lze najít nespočet článků jak o samotné důchodové reformě, tak o různorodých finančních produktech. Přesto z nejrůznějších průzkumů vyplývá, že obyvatelstvo změnám, ke kterým má dojít, nerozumí a v podstatě neví, co je čeká a jak se k nim má postavit. Je samozřejmě možné, že za nějakých 20 let může dojít ke změnám dalším, ale důležité je začít řešit tuto situaci v přítomnosti a porozumět tomu, co má přijít. Trendem současné doby je konzumní způsob života, žít přítomností a užívat si naplno života, dokud je člověk mladý. O zajištění důstojného stáří se člověk v současnosti příliš nezajímá. Starší občané se mohou spolehnout na stávající státní systém financování penzí. Naše generace se však bude muset spolehnout spíše na sebe, bude-li si chtít zachovat dosavadní životní standard. Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že v tržní ekonomice se musí spoléhat více na sebe než na stát. Stát má zastávat spíše podpůrnou funkci a zbytek si musí zajistit občané sami. Primární cílovou skupinou této práce je sice obyvatelstvo v produktivním věku, nicméně zabývat by se tím měli všichni jedinci, kteří jsou ekonomicky aktivní. Důležité je, začít si spořit na své stáří co nejdříve, protože čím dříve se člověk začne připravovat, tím menší investici musí vynaložit. Starší jedinci pak musí měsíčně vynakládat daleko větší sumu, než kdyby začali spořit o pár let dříve. Tato práce má především pomoci ekonomicky aktivním jedincům rozhodnout se, který finanční produkt zvolit pro zajištění penze na stáří. Není podstatné podat jen fakta o samotných produktech, ale rovněž ukázat a vysvětlit jejich výhody a nevýhody a demonstrovat je v modelových příkladech v empirické části práce.


11

2 Cíl práce a metodika 2.1

Cíl práce

Cílem práce je vybrat ze zvolených tří produktů – penzijního připojištění, životního pojištění a otevřeného podílového fondu investiční variantu pro vybranou cílovou skupinu na základě níže uvedených hledisek. Výsledná varianta bude vybrána na základě výsledků, které budou vypočítány v empirické části, ale také s přihlédnutím k výhodám a nevýhodám jednotlivých produktů v části literární rešerše.

2.2

Metodika

Práce klade důraz na nutnost spoření na stáří a nespoléhat se na státní systém financování penzí. Do práce jsou začleněny rovněž změny, které přinese důchodová reforma u těchto spořících produktů. Celou práci je možné rozdělit na dvě základní části, a to na část literární rešerše a empirickou část. V první části práce je rozebrána klíčová problematika práce pomocí dostupných literárních a internetových zdrojů a také zákonných norem, jež dané produkty upravují. Jsou zde podrobně charakterizovány všechny tři klíčové produkty - tedy penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění a otevřené podílové fondy a stanoveny jejich výhody a nevýhody. Tyto produkty byly vybrány, neboť jsou určeny k investování v delším časovém horizontu. Penzijní připojištění a životní pojištění jsou navíc podporovány státem. Poslední alternativou jsou otevřené podílové fondy, jež v současnosti nabízí svým klientům nespočet různých investičních strategií orientovaných právě na zhodnocení úspor na stáří. Jako příklad lze uvést fondy životního cyklu. Ve druhé praktické části jsou konstruovány ukázkové příklady. Na závěr bude na základě dosažených výsledků, výhod a nevýhod formulováno doporučení cílové skupině. Pro celkové zpřehlednění budou klíčové údaje shrnuty v komparační tabulce. Práce se orientuje na bankovní produkty České republiky v českých korunách, neboť se v blízké době uskuteční důchodová reforma, která bude mít výrazný dopad na její obyvatelstvo. Dalším důvodem, proč byly zvoleny výhradně produkty ČR, je cílová skupina, pro kterou je celá práce směřována. Jedná se o obyvatelstvo v produktivním věku – tedy věk okolo 40 až 45 let. Tento cílový segment byl zvolen s ohledem na to, že mladší lidé jsou již dostatečně informováni o důležitosti spoření a jeho jednotlivých možnostech. Navíc mladší lidé mají větší možnost investic do rizikovějších produktů, ze kterých vyplývá i větší výnosnost. Tato cílová skupina je již částečně omezena věkem a musí investiční strategii přizpůsobit blížícímu se odchodu do důchodu. Následující graf zachycuje věkovou strukturu účastníků penzijního připojištění v České republice. Skupina ve věku 40-49 let, má


12

druhý nejmenší podíl a právě i z tohoto důvodu, byla vybrána pro tuto práci. Penzijního připojištění využívá ke spoření nejméně nejnižší věková skupina. Důvodem může být, že se důchodem ještě vůbec nezabývají a nemají dostatečné množství volných finančních prostředků spolu se špatnou likviditou samotného produktu. Ostatní věkové skupiny reprezentují podobný podíl.

Obr. 1 Věková struktura účastníků penzijního připojištění v ČR k 31. 12. 2010 Zdroj: Asociace podílových fondů ČR (2011)

Penzijní reforma skýtá řadu změn, na které je nutno se předem připravit a kterým je třeba především porozumět. Dojde k výrazným změnám u penzijního připojištění, na které bude v práci upozorněno. Pro vypracování praktické části byly zvoleny produkty České spořitelny. Tato banka je považována širokou veřejností za nejdůvěryhodnější banku roku 2011 (Banka roku, 2011) a zároveň má největší počet klientů v České republice - přes 5 000 000 (Tiskové centrum České spořitelny, 2010). Dle hodnocení časopisu Global Finance se jedná o nejbezpečnější banku regionu střední a východní Evropy. Hodnocení bylo prováděno na základě ratingů agentur Moody´s, Standard&Poor’s a Fitch. Důraz byl kladen především na kapitálovou přiměřenost a objem aktiv. (Tiskové centrum České spořitelny, 2010) Penzijní fond České spořitelny je druhým největším fondem podle počtu účastníků i výše spravovaných financí u nás. Což dokládá následující graf. Navíc každý rok dochází k nárůstu klientů penzijního fondu České spořitelny. (Mediafax, 2012)


13

Obr. 2 Podíly na trhu penzijních fondů v České republice Zdroj: penzijnipripojisteni.cz (2011)

Hlavní metody, které budou v práci aplikovány, jsou především: • Komparace – jedná se o srovnání jedné varianty řešení s ostatními a určení jejich základních rozdílů. (ABZ slovník cizích slov, 2006) • Analýza – tato metoda spočívá v rozložení celku na dílčí části. Jejím cílem je určit základní a nezbytné vlastnosti jednotlivých částí celku a poznat jak tyto části fungují. (ABZ slovník cizích slov, 2006) • Syntéza – pracuje na opačném principu od analýzy. Tato metoda povětšinou doplňuje analýzu. Jedná se o spojení celku z jeho dílčích částí. (VŠE Praha, 2002) Všechny výše zmíněné produkty budou hodnoceny z hlediska výnosnosti, rizikovosti a likvidity. Což jsou základní významné aspekty pro posouzení vhodnosti investice. Tyto faktory jsou rovněž známy pod pojmem „investiční trojúhelník“. (Rejnuš, 2009) Dá se říci, že v dnešní době posuzovat investici pouze z těchto tří faktorů je nedostačující. A proto bude důraz kladen i na další důležité faktory, jako jsou daňové aspekty a náklady. U modelového příkladu bude nejdříve stanovena částka určená k investování. Bude využito údajů ze stránek Českého statistického úřadu. Zde jsou uvedeny průměrné hrubé měsíční mzdy dle věku a pohlaví. Na základě získané průměrné hrubé měsíční mzdy (jak pro muže, tak pro ženy) budou stanoveny průměrné měsíční životní výdaje a z výsledné částky odečtena část na finanční rezervu pro uložení na běžný účet v případě nečekané události a část investována uvedeným způsobem. Pro stanovení průměrných měsíčních životních výdajů, bude opět využito údajů ČSÚ, kde jsou vedeny statistiky rodinných účtů a peněžních vydání v Kč na osobu za rok. Data jsou děleny dle počtu pracujících členů v domácnosti a dle počtu


14

nezaopatřených dětí. Protože dle životního cyklu rodiny, by se jedinec okolo 45 let měl nacházet ve fázi plné hnízdo (topsid.com, 2008), budou předpokládány 2 nezaopatřené děti, se kterými budu počítáno i při stanovení průměrných měsíčních výdajů. U penzijního připojištění bude zvolena částka pro investování tak, aby měl klient nárok na nejvyšší možnou podporu od státu. V případě životního pojištění bylo vybráno investování do garantovaného fondu České spořitelny se zhodnocením 2,4 % p. a. pro běžné pojistné. (Česká spořitelna, 2011) U investování do otevřených podílových fondů byl pro modelový příklad vybrán fond životního cyklu 2030. Tento fond však končí v roce 2030, proto byl po zbývající dobu do odchodu do důchodu vybrán dluhopisový fond České spořitelny Sporobond. Ke zjištění výnosu bude využito zejména vzorce pro kombinaci krátkodobého a dlouhodobé spoření, kde bude kalkulováno s pravidelnou předlhůtní (měsíční) úložkou. Protože u penzijního spoření se bude po prvním roce měnit výše státní podpory, bude k výpočtu použit rovněž vzorec pro krátkodobé spoření předlhůtní a dále vzorec pro složené úročení.  m + 1  (1 + r ) − 1 Kc = K ⋅ m ⋅ 1 + ⋅r⋅ 2⋅m  r 

(1)

 m +1  Kc = K ⋅ m ⋅ 1 + ⋅r 2⋅m  

(2)

n

Kde: Kc=cílová částka K=výše úložky n=počet úrokových období m=počet úložek za úrokové období r=úroková sazba (Borkovec, 2001) FV = PV ⋅ (1 + r )

t

(3)

Kde: FV – výše kapitálu v čase t PV – výše kapitálu v čase 0 r – úroková míra t – délka úrokovacího období (Ptáček, 2001) Ze získané cílové částky bude zjištěna míra výnosnosti pomocí následujícího vzorce. Poté budou porovnány všechny roční výnosnosti.


15

RV = n

KC −1 investice

(4)

Dalším aspektem pro zhodnocení investice je rizikovost. Pod tímto pojmem lze chápat nejistotu investora, že nedosáhne očekávaného výnosu nebo že v horším případě dosáhne i ztráty. Pro výpočet rizika u konkrétní alternativy bude využito metody vycházející ze statistiky. Jedná se o výpočet rozptylu, ze kterého je následně odvozena směrodatná odchylka. Tento výpočet nám řekne, jak výnosy kolísají kolem své průměrné hodnoty. To znamená, jak moc se může skutečně dosažený výnos odchýlit od výnosu očekávaného. Pro výpočet je důležité, aby byla směrodatná odchylka co nejmenší, neboť čím menší je její hodnota, tím menší je riziko odchýlení se od skutečného výnosu. (Rejnuš, 2009)

σ=

1 N

N

∑ (x i =1

i

− x)2

(5)

Kde: σ - směrodatná odchylka N – celkový počet hodnot xi – skutečně dosažená výnosnost x - průměrná výnosnost (Minařík, 2009) Posledním základním faktorem hodnocení investice je likvidita. Likvidita bude značit případnou výpovědní lhůtu či možnost předčasného výběru peněz v případě nečekané náhlé události. Dále budou jednotlivé varianty posuzovány z hlediska daňového a nákladového. Daňové aspekty budou zahrnovat jak daňové zvýhodnění, tak daňovou zátěž produktu. Do položky nákladů budou zahrnuty případné poplatky za zřízení produktu a jeho vedení a případně další sazby. Ke zjištění těchto informací bude využito sazebníku České spořitelny (popř. investiční společnosti České spořitelny a pojišťovny České spořitelny), uvedeném na jejich internetových stránkách.

Literární rešerše

16

3 Literární rešerše V kapitole Literární rešerše budou postupně charakterizovány všechny tři klíčové produkty - penzijní připojištění, životní pojištění a otevřené podílové fondy, jež jsou do práce zahrnuty. Každý produkt bude stručně charakterizován, budou uvedeny základní principy jeho fungování, podmínky založení, případné varianty produktů a v závěru budou uvedeny jeho výhody a nevýhody. Následně bude také velmi stručně charakterizován produkt České spořitelny, jenž byl zvolen pro modelový příklad.

3.1

Penzijní připojištění

Penzijní připojištění je v současné době druhým nejvíce rozšířeným finančním produktem v České republice. Penzijní připojištění je obecně považováno za určité přilepšení do penze. Janda (2011) ve své knize uvádí, že pokud se jedná o jedince staršího 50 let, dá se tento produkt skutečně považovat za přilepšení. Pokud se ovšem jedná o jedince dospívajícího (student střední či vysoké školy) je třeba investovat do daleko většího množství investičních produktů. (Janda, 2011)

Obr. 3 Vývoj penzijního připojištění v České republice Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (2011)

Obrázek č. 3 zachycuje vývoj počtu penzijního připojištění v České republice za posledních 11 let. V grafu lze sledovat rostoucí trend za posledních 9 let. V posledních 2 letech již není nárůst uzavřených připojištění tak velký – rostoucí trend je pomalejší než v předchozích letech. Penzijním připojištěním se podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění a státu poskytnutých v jejich prospěch, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek


17

penzijního připojištění. Účelem připojištění bylo vytvořit doplňkový zdroj ke stávajícímu průběžnému financování penzí. Syrový (2005) vymezuje penzijní připojištění jako spořící produkt, jehož principem je pravidelné dlouhodobé spoření. 3.1.1

Penzijní fondy

Hlavní princip tohoto spoření spočívá v shromažďování úspor, jež spravují penzijní fondy. Dle zákona č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů jsou penzijní fondy definovány jako akciové společnosti, na území České republiky, provozující penzijní připojištění a jež se řídí obchodním zákoníkem. Základní kapitál fondu nesmí být nižší než 50 milionů Kč, musí být tvořen pouze peněžitými vklady a zakladatel fondu je povinen splatit je ještě před podáním žádosti o povolení vzniku a činnosti. Povolení uděluje Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Fond pak oficiálně vzniká zápisem do obchodního rejstříku. (Liška, 2004) Dalším omezením penzijního fondu, jež opět vychází ze zákona1 je, že penzijní fond nesmí klientem vložené peněžní prostředky znehodnotit. Penzijní fond má povinnost připsat svým klientům za každý rok minimálně nulu. Jestliže by fond daný rok hospodařil se ztrátou, byla by kryta prostřednictvím rezervního fondu, jenž má fond povinnost zřídit. Dalšími alternativami na krytí ztráty může být nerozdělený zisk z minulých let, popř. další fondy tvořené ze zisku. V nejzazším případě může být ztráta kryta rovněž snížením základního kapitálu, který však nesmí klesnout pod zákonem stanovenou úroveň. Rezervní fond penzijního fondu musí být tvořen minimálně 5 % ročního zisku. (Hrdličková, 2012) Při rozhodování, který fond zvolit, je důležité brát zřetel na dva základní dokumenty každého fondu - penzijní plán a penzijní statut. Penzijní plán vymezuje Liška (2004) jako základní právní dokument, kterým je vymezován vztah mezi účastníkem a penzijním fondem. Jeho podobu schvaluje Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a v neposlední řadě také Komise pro cenné papíry. V penzijním plánu najde účastník všechny důležité informace týkající se zejména typů jednotlivých dávek, způsob jejich výpočtu, postup při neplacení a podobně. (Liška, 2004) Statut penzijního fondu je stejně jako předešlý dokument předložen ke schválení výše zmíněných institucí. Statut zahrnuje zejména informace o fondu samotném, tedy o rozsahu jeho činnosti, zaměření a cílech investiční politiky fondu, druhy aktiv, do nichž fond hodlá investovat, způsob rozdělení zisku aj. (Liška, 2004)

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů

1


3.1.2

18

Princip fungování penzijního připojištění

Penzijní připojištění se skládá ze dvou fází: spořící a výplatní. Spořící fáze V této fázi účastník pravidelně ukládá své volné finanční prostředky u penzijního fondu. Ten je následně i spolu se státním příspěvkem investuje předem dohodnutým způsobem na peněžním a kapitálovém trhu s cílem dosáhnout co největšího zhodnocení při přiměřeném riziku. Klientům je připisován na jejich individuální účet podíl ze zisku. (Liška, 2004) Výplatní fáze Janda (2011) uvádí základní tři možnosti čerpání úspor z penzijního připojištění: 1. penze 1.1. starobní penze – nárok na tuto penzi vzniká v případě, že jste spořili minimálně po dobu 60 měsíců a dosáhli jste věku 60 let. Tato penze je vyplácena doživotně. (Janda, 2011) 1.2. výsluhová penze – zde je nutné, aby doba spoření trvala alespoň 15 let. Tato penze umožňuje účastníkovi připojištění vybrat si určité množství finančních prostředků ještě před dosažením nároku na starobní penzi. (Janda, 2011) 1.3. invalidní penze – zde je podmínkou přiznání plného invalidního důchodu a spoření nejméně po dobu 3 let. (Janda, 2011) 1.4. pozůstalostní penze – tato penze je vyplácena v případě smrti účastníka penzijního připojištění osobě, kterou uvedl ve smlouvě. Je zde nutno také splnění podmínky spoření po dobu 3 let. (Janda, 2011) 2.

3.

jednorázové vyrovnání – tuto možnost lze zvolit v případě, že se účastník nerozhodne ani pro jednu z předešlých variant, na které mu však vznikl nárok (kromě pozůstalostní penze). Také pokud účastník ukončí trvalý pobyt na území České republiky. Účastník obdrží celou částku, kterou si za dobu spoření naspořil včetně státních příspěvků.(Janda, 2011; Šulc, 2004) odbytné – tato částka náleží každému, kdo spořil minimálně po dobu 12 měsíců a rozhodl se ukončit smlouvu o penzijním připojištění předčasně. V případě předčasného ukončení smlouvy výpovědí nemá účastník nárok na státní příspěvky ani jejich zhodnocení. Ty se vrací zpět do státního rozpočtu. Odbytné je možné vyplatit i pozůstalým osobám v případě, že osoba zemře. Pokud se klient rozhodne ukončit penzijní připojištění dříve než po 1 roce, penzijní fond mu nevrátí nic. (Janda, 2011; Šulc, 2004)


3.1.3

19

Podmínky pro sjednání produktu

Penzijní připojištění vzniká na základě písemné smlouvy mezi občanem a příslušným penzijním fondem, resp. finančním zprostředkovatelem. Občan jako fyzická osoba musí splnit následující dvě podmínky: • dosažení věku 18 let, • trvalý pobyt na území České republiky. Účast na penzijním připojištění je dobrovolná a občan ji může kdykoli bez uvedení důvodu zrušit. (Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů) 3.1.4

Základní změny penzijního připojištění od roku 2013

Nyní na jednoho důchodce přispívá 1,8 ekonomicky aktivního obyvatele. Při zachování současného systému by to bylo 1,2 ekonomicky aktivního obyvatele v roce 2050. (MPSV, 2011) Průměrný věk je téměř 40 let a podíl osob ve věkové skupině nad 65 let se pohybuje okolo 14 %. Na základě demografické prognózy Univerzity Karlovy by měl průměrný věk v roce 2065 vzrůst na 48 let a podíl osob ve věkové skupině nad 65 let bude více jak 30 %. (Důchodová reforma, 2011) Již tyto demografická fakta jsou určitým posunkem k zamyšlení se nad soudobým stavem důchodového systému. Hlavní důvody pro realizaci penzijní reformy jsou zejména tyto: • Obecně dochází k prodlužování průměrné délky života, to znamená, že roste délka doby pobírání důchodu. Ve výsledku se zvyšují i náklady na financování penze jednoho důchodce. (Důchodová reforma, 2011) • Rovněž dochází k poklesu porodnosti a tím se snižují příjmy systému. (Důchodová reforma, 2011) • Nevýhoda průběžného systému se navíc také projevuje, jestliže se ekonomika nachází v hospodářské krizi. V takové situaci důsledkem zvyšující se nezaměstnanosti dochází k růstu veřejného dluhu a k nižšímu nebo dokonce zápornému růstu. (Špidla, 2009) Z těchto důvodů je stávající systém průběžného financování penzí dlouhodobě neudržitelný. Následující obrázek zachycuje, jak se bude pravděpodobně vyvíjet podíl osob ve věku 65 let ku osobám ve věku 16-64 let. Porovnány jsou podíly Japonska, Německa a České republiky. Česká republika má podíl nejnižší, což je pravděpodobně způsobeno tím, že má několikanásobně menší počet obyvatel. Ovšem důležitějším faktem zůstává povšimnout si rostoucího trendu u všech tří zemí.


20

Obr. 4 Podíl osob ve věku 65 a více/počet osob ve věku 16-64 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2011)

Stávající systém financování penzí je založen na tzv. průběžném financování. Tento systém je již také dobře známý jako tzv. první pilíř. Spočívá v tom, že zaměstnanec spolu se zaměstnavatelem odvádí každý měsíc pojistné ve výši 28 % z vyměřovacího základu. Důchodové pojištění činí v současné době pro zaměstnavatele 21,5 % a pro zaměstnance 6,5 %. Z tohoto odvodu jsou pak následně vypláceny důchody současným penzistům. K prvnímu pilíři byl dosud jako doplněk k přilepšení si do penze znám také třetí pilíř – penzijní připojištění. (Polanský, 2012) O třetím pilíři pojednává celá tato kapitola. Novinkou, kterou důchodová reforma zavádí je tzv. druhý pilíř, nebo chcete-li tzv. opt-out. Ten je založen na dobrovolné účasti a spočívá v tom, že pracující člověk vyvede z pojistného (6,5 %), kterým přispívá do 1. pilíře ze své měsíční mzdy 3 % a k tomu přidá další 2 %, které mu budou sraženy ze mzdy. Tedy do průběžného (prvního) pilíře bude odváděno celkem 25 %. Zbylých 5 % pak půjde na individuální účet zaměstnance (2. pilíř) u jím zvolené penzijní společnosti. Tyto prostředky budou investovány na finančním trhu, dle zvoleného typu důchodového fondu. Důchodové fondy budou řízeny penzijní společností. Na výběr bude velké množství investičních strategií – od konzervativních až po agresivní. Po dosažení důchodového věku budou uspořené peníze vypláceny buď formou doživotní penze, nebo penze na dobu určitou. (Polanský, 2012) Možnost zapojení se do 2. pilíře mají osoby starší 18 let do roku, v němž dosáhnou 35 let. Osoby starší 35 let se musí rozhodnout, zda zůstanou v průběžném, nebo přejdou do nového systému během 1. pololetí roku 2013.


21

Pokud se rozhodnou pro 2. pilíř, jejich rozhodnutí je nevratné a ze systému již nelze vystoupit. (Polanský, 2012) Penzijní připojištění zaznamená po roce 2013 nemalé změny. V rámci třetího pilíře je označováno též jako doplňkové penzijní připojištění. Penzijní fondy projdou přeměnou v penzijní společnosti. Jestliže již máme penzijní připojištění sjednané nebo jej uzavřeme do konce listopadu roku 2012, budou naše doposud uspořené peníze převedeny do tzv. transformovaného fondu. Tento fond má garantovaný nezáporný výnos. Přitom se může každý účastník kdykoliv rozhodnout, zda bude chtít přejít do tzv. účastnického fondu. Přestoupit do jiného transformovaného fondu, však již od 28. 2. 2012 není možné. (Polanský, 2012) Účastnický fond je právě novinkou – doplňkového penzijního připojištění, jež začne fungovat od 1. 1. 2013. Klient si bude moci vybrat z několika investičních strategií. Zákonem stanovená je konzervativní, která má přesně definovanou investiční strategii. Nevýhodou je ovšem riziko, které ze strategií vyplývá. Klient může o své peníze i přijít, neboť zde není garantován nezáporný zisk. Naopak pokud se bude fondu dařit, může si klient uspořit podstatně větší množství peněz, než které by získal v případě staré smlouvy. (Polanský, 2012) Dalším negativem je fakt, že po 15 letech spoření nebude možné požádat o výsluhovou penzi a možnost výplaty odbytného bude až po 24 měsících spoření. (investia.cz, 2012) Podíl na účastnickém fondu je určen prostřednictvím tzv. penzijních jednotek. Jedná se v podstatě o určitý evidenční údaj, který je zjištěn z podílu vlastního kapitálu a souhrnem všech penzijních jednotek fondu. Pro každého účastníka je zřízen penzijní účet, na němž jsou penzijní jednotky evidovány. (Polanský, 2012) Asi nejvýznamnější změnou je výše státního příspěvku a s tím spojenou i minimální měsíční úložkou. Od roku 2013 si bude muset účastník připojištění ukládat měsíčně minimálně 300 Kč, aby měl nárok na státní podporu ve výši 90 Kč. Ovšem dojde k nárůstu maximální výše podpory ze 150 Kč na 230 Kč. Což činí za rok z předchozích 1 800 Kč nárůst o 960 Kč. (Polanský, 2012) Co se týče snižování daňového základu u daně z příjmů fyzických osob, ten zůstane v nezměněné výši - tedy 12 000 Kč za rok. Zaměstnanec si však musí přispívat minimálně 1 000 Kč měsíčně. Optimální bude částka ve výši od 1 500 do 2 000 Kč. Zaměstnanci, kteří si budou přispívat částku menší než 1 000, mít možnost snížení daňového základu nebudou. Daňové zvýhodnění příspěvku zaměstnavatele zůstává po roce 2013 nezměněno. (Polanský, 2012) Pro zpřehlednění zásadních změn důchodové reformy je uvedeno následující schéma.


22

Obr. 5 Pilíře penzijního systému České republiky po reformě Zdroj: Polanský, (2012)

3.1.5

Výhody penzijního připojištění

• Za největší výhodu penzijního připojištění se dá považovat státní podpora. V současné době činí státní příspěvek až 150 Kč měsíčně při minimální spořící částce 500 Kč. (Janda, 2011) Nově od roku 2013 až 230 Kč měsíčně při úložce 1 000 Kč a více. (Polanský, 2012) • Možnost snížení daňového základu daně z příjmů fyzických osob maximálně o 12 000 Kč ročně, podmínkou však je minimální měsíční úložka vyšší než 500 Kč. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) Efektivní částka je dle Jandy (2011) 1 500 Kč měsíčně a vyšší úložka pak nemá na snížení základu žádný vliv. Od roku 2013 si bude moci snížit základ daně, ten kdo přispívá minimálně 1 000 Kč měsíčně. (Polanský, 2012) • Možnost placení příspěvku zaměstnavatelem, jež je pro účastníka penzijního připojištění příjmem osvobozeným od daně z příjmů. Zaměstnavatel může svému zaměstnanci přispívat na penzijní připojištění až do výše 24 000 Kč ročně. Tento příspěvek je pak pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem, jež nepodléhá zdanění. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) Příspěvek se počítá každému zaměstnanci individuálně za každý měsíc. Je třeba podotknout, že příspěvek zaměstnavatele se nezapočítává do měsíční úložky účastníka, ze které vyplývá nárok na výši státní podpory.(Janda, 2011)


23

• Úspory jsou chráněné formou státního dozoru nad hospodařením fondu, jež provádí Ministerstvo financí a dále pak Komise pro cenné papíry. Jedná se zejména o kontrolu v oblasti umisťování investic. Zákon specifikuje aktiva, do nichž mohou penzijní fondy investovat. (Liška, 2004) • Veškeré úspory vložené účastníkem připojištění i státní příspěvky a z nich plynoucí výnosy nepodléhají zdanění. (Janda, 2011) • Podíl na zisku penzijního fondu, jež je každoročně odvozen z výsledku hospodaření příslušného penzijního fondu. Během spoření nejsou podíly na zisku daněny. (Šulc, 2004) • Neplatí se žádné poplatky za uzavření smlouvy, vedení účtu, zasílání výpisů a potvrzení pro daňové úlevy je rovněž zdarma. (Penzijní fond České spořitelny, 2012) Tab. 1 Výše státního příspěvku v závislosti na měsíčních úložkách pro smlouvy uzavřené do konce roku 2012

Výše měsíční úložky

Výše státního příspěvku

100 až 199 Kč

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 až 299 Kč


300 až 399 Kč

120 Kč + 20 %z částky nad 300 Kč

400 až 499 Kč


500 Kč a více

150 Kč

Zdroj: Janda (2011) Tab. 2

Výše státního příspěvku pro smlouvy uzavřené od roku 2013

Výše měsíční úložky

Výše státního příspěvku

300 Kč

90 Kč

400 Kč

110 Kč

500 Kč

130 Kč

600 Kč

150 Kč

700 Kč

170 Kč

800 Kč

190 Kč

900 Kč

210 Kč

1000 Kč a více

230 Kč

Zdroj: finance.cz (2011)


3.1.6

24

Nevýhody penzijního připojištění

• Zdanění penzí, jednorázového vyrovnání a odbytného: o penze – pouze zdanění výnosu z příspěvků 15 %, o jednorázové vyrovnání – jak daň u výnosu z příspěvků, tak daň z příspěvku zaměstnavatele činí 15 %, o odbytné – rovněž obě daně činí 15 %, zde však navíc klient neobdrží státní příspěvek a z něho plynoucí výnos. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) • Další nevýhodou je že se na penzijní připojištění nevztahuje pojištění vkladů. (Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů) • Likvidita byla již částečně nastíněna v kapitole Fungování penzijního připojištění – Výplatní fáze. Aby klient mohl využít všech výhod, které z penzijního připojištění plynou, musí splnit dvě podmínky. A to spořit minimálně po dobu 60 měsíců a zároveň dosáhnout věku 60 let. V tomto případě dostane všechny své prostředky, způsobem jaký si zvolí – penze nebo jednorázové vyrovnání. Jestliže bude chtít klient z nějakého důvodu peníze dříve, než splní nárok, nabízí se mu možnost odbytného. Zde je podmínka placení příspěvků minimálně po dobu 12 kalendářních měsíců. V tomto případě klient dostane zpět pouze své vložené příspěvky a jejich zhodnocení. Výpovědní lhůta činí 2 měsíce a počíná běžet 1. dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla doručena výpověď fondu. Penzijní připojištění končí posledním dnem výpovědní lhůty. Na výplatu prostředků má pak fond ještě další 3 měsíce. (Syrový, 2005) Klient Penzijního fondu České spořitelny by měl mít peníze na účtu do 3 měsíců po doručení žádosti o jednorázové vyrovnání nebo odbytné. (Penzijní plán č. 4 PFČS, 2004) • Co se týče nákladové položky, lze sem zařadit především poplatek, který si penzijní fondy účtují za odchod k jinému fondu a také poplatek za odbytné2. Částka 800 Kč je strop, u příslušného fondu může být poplatek nižší, ale většina z fondů si zvolila právě povolené maximum. Tento poplatek se vybírá, pokud chce klient změnit penzijní fond nebo žádá o odbytné do 5 let od sjednání smlouvy. Po pěti letech nemá penzijní fond na poplatek nárok. (investujeme.cz, 2009; Penzijní fond České spořitelny, 2012) • Dalším poplatkem, který si účtuje Česká spořitelna, je poplatek za výplatu dávek jiným způsobem než na bankovní účet. Výplata dávky v hotovosti je dle platného sazebníku 15 Kč a u poštovní poukázky záleží na výši dávky. Dávka do 5 000 Kč má poplatek 24 Kč a nad 5 000-50 000Kč pak 34 Kč. Dále za každých započatých 10 000 Kč činí poplatek 6 Kč. (Penzijní fond České spořitelny, 2012)

Česká spořitelna má dle platného sazebníku oba zmíněné poplatky ve výši 800 Kč. (Penzijní fond České spořitelny, 2012)

2


25

Za určitou nevýhodu lze považovat i fakt, že podíl na zisku penzijního fondu je kolísavý, tedy klient neví, jaké výnosnosti ročně dosáhne. Ovšem tento produkt je pro mnohé přitažlivý právě díky státní podpoře. Výnosnost tohoto produktu není průměrně nikterak vysoká a dá se přirovnat k typickým spořícím a termínovaným účtům. 3.1.7

Penzijní fond České spořitelny

V České republice v současnosti funguje devět penzijních fondů. V loňském roce z nich pouze čtyři dokázaly zvýšit výnos nad úroveň inflace3 – ING PF, PF Komerční banky, Allianz PF a PF České spořitelny. Hospodaření penzijních fondů je závislé především na skladbě investičního portfolia a rovněž na jejich celkových nákladech. Struktura portfolia penzijních fondů podléhá přísným regulacím. Většina fondů má ve svém portfoliu obsaženou zejména dluhopisovou složku a bankovní depozita. Výjimečně lze najít v portfoliu rovněž akcie. Akciovou složku mají ze zmíněných čtyř fondů pouze dva. A to Allianz PF a PF České spořitelny. (Hrdličková, 2012) Strukturu portfolia vybraných fondů uvádí následující tabulka. Tab. 3

Struktura portfolia vybraných penzijních fondů za rok 2011

Penzijní fond

Allianz ING Česká spořitelna Komerční banka

Struktura portfolia k 31. 12. 2011 v % Akcie, Bank. účty a podílové Dluhové listy a Ostatní termínované cenné papíry vklady ostatní podíly 2,00 9,45 13,75 18,44

94,42 88,56 78,26 79,83

1,82 0,00 6,75 0,00

1,76 1,99 1,24 1,73

Zdroj: Hrdličková, (2012)

Nejvyšší výnos připisují svým klientům penzijní fondy, jež mají ve svém portfoliu zahrnuty i akcie – tedy PF České spořitelny a Allianz PF. Největším fondem dle počtu klientů a objemu spravovaných prostředků je penzijní fond České pojišťovny. (Hrdličková, 2012)

3

Inflace dosahovala za rok 2011 hodnoty 1,9 %. (Hrdličková, 2012)


Tab. 4

26

Vybrané ukazatele vybraných penzijních fondů za rok 2011

Penzijní fond

Celková aktiva (v tis. Kč)

Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění (v tis. Kč)

Zisk na klienta v%

Allianz

12 956 639

339 155

2,86

ING

26 560 953

546 545

2,18

Česká spořitelna

40 075 367

874 262

2,29

Komerční banka

32 603 303

676 185

2,23

Česká pojišťovna

59 370 675

910 640

1,61

Zdroj: Hrdličková,(2012)

Ukazatel zisk na klienta představuje zisk rozpočítaný na jednoho klienta, od skutečně připsaného výnosu se však může lišit. (Hrdličková, 2012) Penzijní fond České spořitelny je jedním z kapitálově nejsilnějších fondů v České republice. Tento fond vznikl již v roce 1994 pod názvem Spořitelní penzijní fond. Mezi akcionáře tohoto fondu patří známá rakouská ERSTE bank. (Liška, 2004) Zhodnocení peněžních prostředků se odvíjí od hospodaření fondu v aktuálním roce. Pro bližší představu jsou níže uvedeny graf a tabulka, jež zachycují vývoj zhodnocení finančních prostředků vložených do fondu České spořitelny. Na následujícím grafu lze sledovat vývoj ročního zhodnocení prostředků vložených ve fondu. V grafu je patrný propad ve zhodnocení v roce 2008, což bylo bezpochyby způsobeno otřesem na finančních a kapitálových trzích.


27

Obr. 6 Vývoj zhodnocení úspor v penzijním fondu České spořitelny Zdroj: Penzijní fond České spořitelny (2011) Tab. 5

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010


Zhodnocení v % p. a. bez započítání státní podpory se započítáním státní podpory 8,50 3,74 4,03 8,20 3,04 6,90 3,07 6,63 0,40 3,72 1,28 4,57 2,34 5,66

Zdroj: Penzijní fond České spořitelny (2011)

V následujícím grafu je nyní ještě graficky znázorněno portfolio penzijního fondu České spořitelny. Oproti ostatním penzijním fondům investuje fond ČS do akcií, nicméně tato položka zaujímá v celém protfoliu pouze malou část - 6,75 %. Tudíž se nejedná o výrazné riziko a i z výše uvedených údajů plyne, že naopak portfolia s akciovou složkou dosahují vyšších výnosů. Největší položkou jsou jako u všech penzijních fondů dluhopisy.


28

Obr. 7 Struktura portfolia penzijního fondu České spořitelny za rok 2011 Zdroj: Hrdličková (2012)

Důležitým ukazatelem každého otevřeného podílového fondu je celková nákladovost fondu – TER (Total expense ratio). Jsou to celkové výdaje na fungování fondu, které se projevují v celkovém výnosu investora. Tento ukazatel je stanoven na základě údajů z předchozího účetního období fondu. Jedná se o poměr celkových provozních nákladů k průměrné hodnotě vlastního kapitálu. (investujeme.cz, 2009) U penzijních fondů se tento ukazatel dá zjistit následujícím způsobem: (Správní náklady + Náklady na poplatky a provize snížené o výnosy + Odpisy, tvorba rezerv a opravné položky k majetku)/Průměrné prostředky účastníků penzijního připojištění. Pro penzijní fond České spořitelny se tento ukazatel za rok 2010 rovnal 1,3 %. (Zlaté euro, 2011)

3.2

Životní pojištění

Prvotním účelem životního pojištění bylo krytí rizik ohrožující životy lidí. (Ducháčková, 2009) V dnešní době lze na finančním trhu najít spoustu produktů a jejich různých variant. Každý si může vybrat z široké nabídky dle svých potřeb a priorit, jež upřednostňuje, ale také s ohledem na životní situaci, věk, životní úroveň a v neposlední řadě také zdraví. V dnešní době již lze životní pojištění chápat také jako produkt spořící, jež člověku umožňuje připravit se určitým způsobem na stáří. A proto je také tento produkt součástí této bakalářské práce. Jako každý druh pojistného produktu, je i pojistné plnění ze životního pojištění vázáno na určitou pojistnou událost. V tomto případě se jedná buď o případ smrti, nebo dožití se určitého věku pojištěného. (Syrový, 2005) Určitým specifikem životního pojištění je fakt, že výše pojistného plnění se neodvíjí od výše škody, ale od velikosti sjednané pojistné částky. Důvodem je, že


29

škoda se u tohoto druhu pojištění dá velice těžce ocenit. Pojistná částka se sjednává v pojistné smlouvě. (Ducháčková, 2005) 3.2.1

Princip fungování životního pojištění

Cílem životního pojištění je přenést negativní dopady nahodilé události na jiný ekonomický subjekt – pojišťovnu. Pojištěný se snaží předejít špatné finanční situaci, do které by se jeho rodina mohla dostat v případě jeho úmrtí. Životní pojištění spočívá v uzavření písemné smlouvy, na základě které se pojištěný zavazuje platit pojistné. Pojišťovna se zavazuje, že v případě negativní nahodilé události vyplatí obmyšlenému (v případě smrti pojištěného), nebo pojištěnému (v případě dožití) sjednanou pojistnou částku. (Syrový, 2005) Pojistné placené klientem lze rozdělit na tři základní složky: • rizikové pojistné – je ta část pojistného, která je použita k výplatě pojistného plnění v případě úmrtí pojištěného. Velikost této částky se odvíjí v závislosti na pravděpodobnosti úmrtí. Pravděpodobnost úmrtí se zvyšuje spolu s věkem pojištěné osoby. Výše této složky se odvíjí rovněž dle délky pojistné doby a sjednané pojistné částky. (Ducháčková, 2009) • rezervotvorné pojistné – slouží k pokrytí pojistného plnění v případě dožití se sjednaného věku pojištěného. (Ducháčková, 2009) • kalkulované správní náklady – slouží zejména k pokrytí správy životního pojištění. (Ducháčková, 2009) Pojistné zahrnující rezervotvornou a rizikovou složku se označuje jako netto pojistné. Jestliže k těmto dvěma složkám přičteme správní náklady, dostaneme brutto pojistné. Klient si může v pojistné smlouvě sjednat, zda bude platit jednorázové nebo běžné pojistné. Jednorázové pojistné zaplatí klient najednou při uzavření pojistné smlouvy. Běžné pojistné platí klient pravidelně vždy na začátku určitého období např. měsíc, čtvrtletí ad. (Ducháčková, 2009) Výše netto pojistného určují pojišťovny s přihlédnutím na následující faktory: • velikost sjednané pojistné částky, • úroveň technické úrokové míry, • ohodnocení rizika. (Ducháčková, 2009) Technická úroková míra je základním cenotvorným faktorem životního pojištění. Představuje minimální zaručené zhodnocení prostředků vložených do životního pojištění. Výrazným způsobem ovlivňuje výši netto pojistného. Čím vyšší je technická úroková míra, tím nižší je pojistné a naopak. Technickou úrokovou míru si stanovuje pojišťovna s ohledem na pravděpodobné zhodnocení technických rezerv životního pojištění na finančním trhu. Stát reguluje technickou úrokovou míru zavedením maximálního stropu. (Ducháčková, 2009) Při ohodnocování rizika (pravděpodobnosti úmrtí) pojišťovna přihlíží především na věk, pohlaví, délku pojistné doby, zdravotní stav apod. Po


30

prozkoumání těchto faktorů může pojišťovna odmítnout uzavření životní pojištění. (Ducháčková, 2009) 3.2.2

Základní druhy životního pojištění

Pojištění pro případ smrti4 Pojistnou událostí je v tomto případě smrt pojištěného. Smlouva je zpravidla uzavírána na dobu určitou. Jestliže v této době nedojde k smrti pojištěného, nedochází k výplatě pojistného plnění a pojištění bez náhrady zaniká. Pojistné plnění v případě smrti je vyplaceno osobě uvedené v pojistné smlouvě. Minimální délka pojištění je sjednávána na 1 až 5 let a maximální se pohybuje kolem 25 let. Zároveň bývá také stanovena minimální pojistná částka od 10 000 do 50 000 Kč. Pojišťovna chce znát zdravotní stav pojištěného a důvody pro sjednání pojištění. S rostoucím věkem se zvětšují nároky pojišťovny na prokázání zdravotního stavu a důraz je kladen také na různé druhy lékařských prohlídek. (Syrový, 2005) Smíšené (kapitálové) životní pojištění5 Kapitálové životní pojištění je v podstatě kombinace pojištění a spoření. Klient je v tomto případě pojištěn jak pro případ smrti tak i dožití. Účastník takového pojištění pak platí pravidelně pojistné, jež se rozdělí na dvě části. Jedna část je určena na krytí rizik a druhá pak k investování. Pojišťovna může tuto druhou část investovat buď do podílových fondů, nebo jiných investičních nástrojů. To pak podrobně vymezuje smlouva o kapitálovém životním pojištění. (Janda, 2011) Pojišťovna se zavazuje vyplatit klientovi pojistnou částku, jestliže se dožije dne stanoveného v pojistné smlouvě. Pokud se pojištěný tohoto dne nedožije, je pojistná částka vyplacena osobě, uvedené v pojistné smlouvě – tedy obmyšlenému. (Ducháčková, 2009) Toto pojištění zpravidla vyžaduje sjednání dvou pojistných částek – pro případ dožití i smrti. Obvykle je mezi těmito částkami určitý vztah, jako např. pojistná částka na úmrtí je dvakrát větší než na dožití. Je možné také rozšiřování tohoto pojištění o krytí dalších rizik jako například pro invaliditu, úraz, vážnou nemoc apod. (Ducháčková, 2009) Minimální pojistná částka je stejná jako u životního pojištění jen pro případ smrti – tedy 10 000 až 50 000 Kč. Pojistná částka pro případ dožití se pak zvyšuje o podíl na zisku vybraného podílového fondu. (Syrový, 2005) Životní pojištění je dalším finančním produktem, jenž je státem podporovaný a tedy i určitým způsobem zvýhodňovaný. Jedná se o daňové zvýhodnění, jež se dá uplatnit u životních pojištění, které splňují určité podmínky. Jako příklad takové podmínky lze uvést délku pojistné doby, pojištění kryjící riziko dožití apod. (Ducháčková, 2009)

4 5

Také často označované jako rizikové životní pojištění. Také označováno jako pojištění pro případ smrti nebo dožití.


3.2.3

31

Podmínky založení produktu

U tohoto druhu pojištění záleží na konkrétní pojišťovně, jaké podmínky pro sjednání produktu si nastaví. Může se lišit minimální i maximální věk pojištěného, stanovení pojistné částky a z toho odvozeného pojistného, doba trvání smlouvy apod. Navíc je na trhu v současné době na výběr obrovské množství různých variant pro zajištění celé rodiny anebo pro pojištění se proti dalším pojistným událostem. Protože byl pro modelový příklad zvolen opět produkt České spořitelny, jsou pro ukázku uvedeny podmínky založení produktu Flexi životní pojištění: • vstupní věk pojistníka minimálně 18 let a maximální věk pro uzavření smlouvy 70 let, • maximálně 5 pojištěných dětí (vstupní věk 0–18 let) při stejném rozsahu pojištění, • měsíční platba minimálně 300 Kč na dospělou osobu nebo počáteční jednorázové pojistné, • pojistná částka pro případ smrti minimálně 10 000 Kč, • doba trvání pojistné smlouvy minimálně 3 roky a maximálně do 75 let. (Česká spořitelna, 2011) 3.2.4

Zrušení životního pojištění

Jestliže účastník životního pojištění nemůže z nějakého důvodu pokračovat v placení pojistného, má dvě možnosti. První je, že se dohodne s pojišťovnou, že bude pojištění pokračovat, avšak dojde k redukci pojistné částky nebo pojistné doby. Druhou možností je vypovězení smlouvy. V tomto případě je klientovi vyplaceno odbytné (odkupné), což znamená zpětný odkup životní pojistky. Odbytné je částka rezerv pojistného po odečtení nákladů správní režie a manipulačního poplatku. Nárok na vyplacení odbytného, však vzniká asi až po 2 až 3 letech trvání pojištění. (Syrový, 2005; Ducháčková, 2009) 3.2.5

Výhody životního pojištění

• U životního pojištění je největší výhodou možnost odpočtu zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu zaměstnance. Toto snížení je možné až o 12 000 Kč ročně. Podmínkou pro daňovou uznatelnost je sjednání výplaty pojistného až po dosažení věku 60 let a zároveň trvání smlouvy 60 měsíců. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) • Zaměstnavatelé, jež platí příspěvky svým zaměstnancům, si mohou příspěvky odečíst od základu daně z příjmu maximálně do výše 24 000 Kč za rok. Pro zaměstnance je výhodnější, když tuto částku dostane od svého zaměstnavatele, než kdyby o tuto část zvýšil jeho mzdu. Z příspěvku se neplatí zdravotní ani sociální pojištění. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů)


32

• Za určitou výhodu se dá také považovat samotná kombinace pojištění a spoření. (Syrový, 2005) Výhody, které uvádí Česká spořitelna u produktu Flexi Životní pojištění: • pomocí 1 smlouvy je možné pojistit až 2 dospělé a 5 dětí, • klient může libovolně dle jeho aktuální situace kombinovat a měnit pojištěná rizika, • zhodnocení 2,4 % ročně pro běžné pojistné investované do garantovaného fondu, • zamykání výnosů – má za úkol ochránit dosažené zhodnocení a výnosy budou uzamčeny při zhodnocení vyšším než 5 %, • klient může získat bonus za věrnost ve výši 5 % ze sjednaného a zaplaceného pojistného u smlouvy trvající 15 let, • bonus za bezeškodní průběh 10 % z rizikového pojistného každých 5 let, • pojistná ochrana počíná běžet od 3. dne po podpisu smlouvy, • pojištění rizikových rekreačních sportů na 30 dní v roce zdarma. (Česká spořitelna, 2011) 3.2.6

Nevýhody životního pojištění

• Možnost odmítnutí pojistného plnění ze strany pojišťovny v případě porušení pojistných podmínek a také v případě špatného zdravotního stavu klienta. (Janda, 2011) • Pojistné plnění podléhá zdanění srážkovou daní ve výši 15 %, tuto daň sráží a odvádí pojišťovna a klient dostane již zdaněné peníze – výjimkou je pojistné plnění v případě smrti pojištěného. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) • Poměrně nízká likvidita - smlouva musí trvat minimálně 3 roky6, aby klient dostal celou kapitálovou hodnotu (po zdanění 15 % výnosů). Jestliže bude chtít klient smlouvu vypovědět dříve, do 1 roku nedostane nic. Do dvou let dostane 90 % kapitálové hodnoty (opět po zdanění 15 % výnosů) a 10 % je sankce za vypovězení smlouvy. Klient má možnost vypovědět smlouvu do 2 měsíců od založení, avšak musí zaplatit poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy. Případný přeplatek běžného pojistného by byl vrácen klientovi do 30 dnů po ukončení smlouvy. Výpovědní lhůta je v tomto případě 8 dní a počíná běžet následujícím dnem po doručení výpovědi. Po 2 měsících činí výpovědní lhůta 6 týdnů. (Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy, 2012) • Stejně jako penzijní připojištění není ani životní pojištění ze zákona pojištěno. (Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů) 6

Platí u Flexi životního pojištění České spořitelny.


33

• Další poplatky účtované Českou spořitelnou: o 180 % vstupní poplatek ze zaplaceného ročního pojistného, o měsíční administrativní poplatek pro běžné pojistné 30 Kč, o provozní poplatek z běžného pojistného 5 % z kapitálové hodnoty, o poplatek 0,1 % z pojistné částky pro případ smrti (max. 1 000 Kč) o poplatek za správu kapitálové hodnoty 0,5 % p. a. z hodnoty fondu (management fee). (Pojišťovna České spořitelny, 2012) 3.2.7

Flexi životní pojištění České spořitelny

Toto pojištění označuje Česká spořitelna jako rodinné, neboť lze v rámci jedné smlouvy uzavřít až pro dva dospělé a pět připojištěných dětí. Nabízí komplexní zajištění rizik, dle individuálních potřeb. Flexi životní pojištění je kombinací pojištění a spoření. Co se týče samotné spořící složky, jenž slouží k růstu kapitálové hodnoty, může si klient vybrat, kam bude umístěna. Buď může částku umístit celou do jednoho fondu, anebo rozdělit do více fondů. Spořitelna má přichystány pro klienty několik investičních strategií: (Pojišťovna České spořitelny, 2011) • Garantované fondy - garantované zhodnocení 2,4 % p. a., • Investiční fondy, • Strategie – konzervativní, vyvážená, progresivní, • Program řízení investic - automaticky přizpůsobuje investiční strategii zbývající délce investování. Na konci trvání smlouvy je investováno konzervativně, čímž je klient zajištěn proti ztrátě dosažených výnosů. (Pojišťovna České spořitelny, 2011) U mnohých produktů životního pojištění, lze najít v sazebníku velké množství poplatků. Pod těmito poplatky si často člověk nedokáže představit, co znamenají, jakým způsobem se stanovují apod. Pro zjednodušení lze uvést ukazatel PER (Product expense ratio). Tento ukazatel říká, kolik procent z klientem zaplaceného pojistného nebude investováno, ale vyhrazeno pro poplatky. PER však v sobě zahrnuje jen poplatky z pojistného bez dalších poplatků za správu fondu apod. Celkovou nákladovost fondu (TER) u životního pojištění lze dohledat jen u některých produktů na trhu. U garantovaného fondu, jenž byl zvolen pro modelový příklad, činí tento ukazatel 2,9 %. Tento ukazatel nemají povinnost pojišťovny zveřejňovat. Posledním ukazatelem je TANK, ve kterém je zahrnut i odhad velikosti poplatku management fee. (Finmag.cz, Dušan Šídlo, 2007) Maximální hodnota ukazatele PER se za rok 2011 pohybovala na úrovni 17,1 % s pojistnou dobou na 20 až 30 let. Tato úroveň je velmi vysoká, když srovnáme ukazatel s jinými produkty životního pojištění. Nejnižší je stanoven u produktu Maximal ČSOB, a to 3,0 %. (produktovelisty.cz, 2012)


3.3

34

Otevřené podílové fondy

Aby bylo možno definovat, co to je podílový fond, je nejdříve nutné vymezit si pojem kolektivní investování. Tím se v podstatě myslí, shromažďování peněžních prostředků jednotlivých drobných investorů. Účelem kolektivního investování je dosáhnout efektivní správy financí, minimalizovat popř. eliminovat rizika a získat přístup na trh, kam by se za normálních podmínek drobní investoři nedostali. (Liška, 2004) Základním a nejvýznamnějším subjektem kolektivního investování je fond. Dalšími možnostmi jsou venture fondy a investiční kluby. (Liška, 2004) Ježek (2002) definuje fond jako sbírku akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů, jež představuje společný majetek skupiny investorů a kterou spravuje investiční společnost. Investiční společnost musí mít ze zákona charakter akciové společnosti. Tyto společnosti pak nabízejí na výběr širokou škálu podílových fondů. Investor si může následně vybrat jeden nebo více takovýchto fondů, do nichž umístí své volné finanční prostředky, resp. převede je na účet příslušného fondu a nakoupí za ně podílové listy. Každý podílový list má svou hodnotu, která se neustále vyvíjí. (Janda, 2011) Podílový fond má ve svém čele kvalifikovaného správce – tento správce bývá často označován také jako portfolio-manažer. Správce se stará především o to, aby byly naplněny veškeré cíle investiční společnosti, jež se zabývá jeho prodejem. Konkrétní cíle fondu jsou vždy sepsány v jeho statutu a to i včetně jeho základních informací. (Janda, 2011) Před rozhodnutím, který podílový fond zvolit, je třeba zjistit si o něm řadu důležitých informací. Ty bývají uvedeny právě ve výše uvedeném statutu fondu. Je důležité, přečíst si, jaké jsou vstupní, výstupní popř. manažerské poplatky. Většinou se tyto poplatky stanovují procentem z určité částky. Obsah tohoto dokumentu je upraven zákonem a schvaluje ho Komise pro cenné papíry. Ve statutu fondu bývá také uvedeno, jakou investiční strategii fond využívá, zásady hospodaření fondu, údaje o podílových listech, investiční společnosti a v neposlední řadě také depozitáři fondu. (Janda, 2011; Ježek, 2002) 3.3.1

Druhy poplatků podílových fondů

• vstupní – z každé investované sumy si fond strhne určitou část. Například při investici 1 000 Kč si fond strhne 2 %, což je 20 Kč. Investovat se pak bude 980 Kč. Investor může zaslat částku, ve které je poplatek již zahrnut tedy 1 020 Kč – investovaná částka pak bude činit 1 000 Kč. Vstupní poplatky se liší dle typu fondu. Obecně platí, že jestliže se jedná o fond rizikovější, např. akciový, pohybuje se poplatek od 2 % do 3 %. V případě méně rizikového fondu, jež investuje do dluhopisů nebo instrumentů peněžního trhu, se pohybuje poplatek kolem 1-2 %. (Janda, 2011) • výstupní – tyto poplatky fungují na stejném principu jako vstupní. Opět je stanoveno určité procento z prodávané částky. (Janda, 2011)


35

• správcovské – tento poplatek je fondem stržen jednou za rok z celé hodnoty investice. (Janda, 2011) • poplatky z výnosu – tyto poplatky se vztahují pouze na fondy, kde investor neplatí žádné vstupní, výstupní ani správcovské poplatky. Až v případě, že je z investice realizován zisk, strhne si fond určité procento, na zaplacení provozních nákladů apod. (Janda, 2011) 3.3.2

Základní dělení podílových fondů

Otevřené podílové fondy U těchto fondů existují dvě možnosti – buď se jedná o fondy s právní subjektivitou, anebo bez právní subjektivity. • Fondy s právní subjektivitou se vyskytují např. v USA, Velké Británii nebo Beneluxu, v České republice je nenajdete. Základní odlišnost od fondu bez právní subjektivity spočívá v tom, že se investor stává akcionářem se všemi právy, jež může uplatnit na valné hromadě. (Liška, 2004) • Otevřené fondy bez právní subjektivity jsou spravovány investičními společnostmi. Zde je striktně oddělen majetek investiční společnosti a majetek investorů. Investor se nestává akcionářem, ale je pouze podílníkem, jenž vlastní určité množství podílových listů a tím se podílí na majetku investiční společnosti nicméně bez hlasovacích práv. Tento druh fondu je uplatňován v České republice. Výhoda této formy oproti fondu uzavřeného spočívá v možnosti kdykoli prodat podílové listy zpět investiční společnosti, která má povinnost tyto listy koupit. Z uvedeného vyplývá poměrně dobrá likvidita. Investiční společnost podílové listy odkoupí za jejich aktuální hodnotu, která se neustále vyvíjí. Otevřený podílový fond také za dobu svého trvání neustále vydává nové podílové listy. V současné době je většina podílových fondů otevřených. (Janda, 2011; Liška, 2004) Uzavřené podílové fondy V případě uzavřeného podílového fondu je počet vydávaných podílových listů omezen a není umožněn ani zpětný odkup do stanoveného termínu – z toho vyplývá nižší likvidita. Tento termín je stanoven ve stanovách příslušného fondu. Druhou možností je prodat podílové listy na sekundárním trhu. V České republice je uzavřených podílových fondů velmi málo. (Janda, 2011; Liška, 2004) 3.3.3

Dělení fondů podle skladby portfolia

Dle skladby portfolia je možno dělit fondy na: • fondy cenných papírů – převažující druh fondu, • realitní fondy, • speciální fondy. (Liška, 2004)


36

V některých zemích lze najít i fondy smíšené, jejichž portfolio se skládá jak z cenných papírů, tak i nemovitostí. V některých případech i movitých věcí jako jsou drahé kovy, obrazy apod. (Liška, 2004) Fondy cenných papírů se dále dělí na: • fondy peněžního trhu – zde se investuje do krátkodobých finančních instrumentů, jako jsou pokladniční poukázky, termínované vklady, směnky a depozitní certifikáty. Splatnost těchto instrumentů pak bývá nejdéle 1 rok. Protože se jedná o relativně bezpečné instrumenty, je jejich výnos nižší. (Liška, 2004; Janda, 2011) • dluhopisové fondy – investují převážně do dluhopisů. Podíl akcií ve fondu nesmí překročit 10 % z celkových aktiv fondu. Zhodnocení investic v těchto fondech je zpravidla vyšší než u předchozího typu fondu. Doporučený investiční horizont se uvádí okolo dvou let. (Liška, 20004; Janda, 2011) • akciové fondy – tyto fondy jsou charakteristické nejvyšším rizikem a z toho i plynoucím nejvyšším možným zhodnocením. Podíl akcií v těchto fondech musí být nejméně 66 %. Investiční horizont 7-10 let. (Liška, 2004; Janda, 2011) • smíšené fondy – jedná se o fondy, jejichž investiční portfolio a se skládá ze všech výše zmíněných aktiv. Investiční horizont se doporučuje okolo 3 a více let. (Liška, 2004; Janda, 2011) • fondy fondů – tyto fondy investují do jiných fondů prostřednictvím nákupu jejich podílových listů. Vznikají tak velmi diverzifikovaná portfolia, jejichž nevýhodou je však placení „dvojitých“ poplatků za správu fondu. (Liška, 2004; Janda, 2011) 3.3.4

Další druhy fondů

• Garantované fondy – zaručují investorovi, že po ukončení investice ji získá zpět celou. Tím se podstatně eliminuje riziko z investice. (Janda, 2011) • Fondy životního cyklu – jedná se o fondy, které mohou investoři využít ke spoření na svou penzi. V těchto fondech je investováno na základě zvláštní investiční strategie. Dohled nad aktivy vykonávají profesionální správci. Tyto fondy zpravidla investují do akcií, dluhopisů i nemovitostí a riziko z těchto aktiv je vyváženo dlouhodobým časovým horizontem. V průběhu tohoto horizontu dochází i k obměňování aktiv. Tedy čím více se blíží odchod investora do důchodu, tím jsou riziková aktiva nahrazována spíše konzervativnějšími druhy aktiv. (Janda, 2011) Protože penzijní fondy a garantované fondy investují převážně do dluhopisů, jsou v následující tabulce uvedeny fondy podobné – tzn. se srovnatelným rizikem.

Literární rešerše Tab. 6

37

Rozdělení fondů podle typu, rizika, volatility a investičního horizontu

Typ fondu

Riziko

Fond peněžního trhu Dluhopisové fondy

minimální

Zajištěné fondy

minimální

malé až střední

Minimální investiční horizont 6 měsíců

Volatilita

Dlouhodobý možný výnos

stabilní

2 roky mírně kolísavá 2 až 5 let

stabilní

nízký nízký až střední nízký až střední

Zdroj: Janda (2011)

3.3.5

Výhody investování do otevřených podílových fondů

• První výhodou investic do podílových fondů je, že podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, je příjem z prodeje podílových listů, které investor držel minimálně 6 měsíců od daně osvobozen. Pokud chce investor prodat předmětné podílové listy dříve, činí sazba daně 15 %. • Další výhodou je poměrně dobrá likvidita. Investiční společnost má povinnost odkoupit podílové listy zpět. Klient České spořitelny má své peněžní prostředky na účtu obvykle do 1 týdne. (Investiční společnost České spořitelny, 2012) • Jako jednu z výhod uvádí Liška (2004) také investování na základě principu rozptýlení rizika. Investiční společnost, jež fond spravuje, nemůže svěřené finanční prostředky umístit příliš rizikově, neboť spravuje cizí svěřené finanční prostředky. Protože i tato oblast spadá do bankovní sféry, podléhá také investiční společnost dozoru a musí ke své činnosti získat licenci. • Investiční společnost využívá ke sledování vývoje kurzu akcií moderní systémy. (Liška, 2004) • Nižší transformační náklady – tyto náklady představují poplatky makléřské firmě, jež pro investiční společnost zajišťuje koupi cenných papírů (Liška, 2004) • V případě krachu investiční společnosti nemusí mít investor obavy, že by o své peněžní prostředky přišel. Tato společnost jeho prostředky pouze spravuje a nejsou s majetkem fondu nijak propojeny. Investiční společnost si vede své účetnictví odděleně. (Buřinská, 2011) Další výhody uváděné Českou spořitelnou u fondu životního cyklu 2030: • Měnové riziko je zajišťováno - měnové výkyvy nemají vliv na výkonnost fondu. Investice v cizích měnách jsou prodávány vždy k určitému termínu – měnové forwardy a swapy. Jedná se o výměnu pevné částky v jedné měně za


38

pevnou částku v měně druhé k určitému datu v budoucnosti. Swap je kombinací operace spotové a forwardové. (Statut ISČS, 2011) • nulový výstupní poplatek, • Snížení vstupního poplatku při pravidelném investování - jestliže klient pravidelně investuje, investiční společnost České spořitelny sníží poplatek za obstarání koupě podílových listů. Od 13. měsíce pravidelného investování činí sleva 25 % z poplatku a od 36. měsíce pak 50 % z poplatku. (Česká spořitelna, 2012) 3.3.6

Nevýhody investování do otevřených podílových fondů

• Největší nevýhodou jsou vstupní, výstupní a správcovské poplatky popř. poplatky z výnosu. Za nákup podílových listů si Česká spořitelna účtuje poplatek ve výši 2,50 %. Zároveň má stanovený první nákup podílových listů minimálně ve výši 100 Kč. Jak je uvedeno ve výhodách produktu, při pravidelném investování dochází ke slevě z poplatku. Druhým poplatkem, který si investiční společnost České spořitelny účtuje je správcovský poplatek ve výši 1,60 % p. a. (Česká spořitelna, 2012) • V případě prodeje podílových listů dříve, než po 6 měsících držby – srážková daň 15 %. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) • Hodnota podílových listů se stejně jako u penzijního připojištění neustále vyvíjí, což vede ke kolísavému výnosu. (Syrový, 2005) • Tzv. ztráta investiční volnosti – investor nemůže výrazněji ovlivňovat zaměření investic (Liška, 2004) • Vložené peněžní prostředky nejsou pojištěny. (Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů) 3.3.7

ČS fond životního cyklu 2030

Tento fond je určen zejména klientům, kteří se chtějí zabezpečit na stáří. Předpokládaný odchod do penze je rok 2030. Tento produkt je určen pro ty, kteří jsou ochotni odvádět pravidelně každý měsíc určitou částku. Protože se jedná o poměrně dlouhý investiční horizont, je také proto optimalizována investiční strategie. Fond se zaměřuje na investice jak do akcií, tak do dluhopisů. Poměrně dlouhá délka spoření umožňuje dosáhnout vyšších výnosů prostřednictvím investic do akcií, do nichž je investováno hned z počátku. Je investováno přes indexové akciové fondy. V průběhu jsou aktiva obměňována, až před odchodem do penze je investováno především do aktiv peněžního trhu. (Česká spořitelna, 2011) Nakoupit podílové listy může klient na přepážce České spořitelny, stejně tak je i prodat jak hotovostně tak bezhotovostně. Klient si může zřídit trvalý příkaz, který vše obstará za něj. Podílové listy je možné také vyměnit v rámci Investiční společnosti ČS. (Česká spořitelna, 2011)


39

Ukazatel celkové nákladovosti fondu byl za rok 2010 na úrovni 2,50 %. (Investiční společnost České spořitelny, 2012) 3.3.8

Dluhopisový fond Sporobond

Protože fond životního cyklu, jenž byl zvolen pro modelový příklad, končí v roce 2030, bylo zapotřebí zvolit další fond, do kterého klient převede naspořené prostředky a bude pokračovat ve spoření do odchodu do penze. Byl vybrán dluhopisový fond, u něhož je doporučen minimální investiční horizont 2 roky a déle. V následujícím grafu je uvedena struktura portfolia fondu podle typu aktiv. Nejvýznamnější složkou portfolia jsou státní dluhopisy. (Česká spořitelna, 2008)

Obr. 8 Struktura portfolia fondu Sporobond dle typu aktiv Zdroj: Investiční společnost České spořitelny (2012)

Ukazatel celkové nákladovosti fondu (TER) byl za rok 2010 1,10 %. (Investiční společnost České spořitelny, 2012) 3.3.9

Podmínky založení produktu

Tohoto produktu České spořitelny může využít jak fyzická tak právnická osoba. Lze ho zřídit pro: • občana České republiky nebo cizince staršího 18 let, • nutno předložit občanský průkaz popř. cestovní pas nebo povolení k trvalému pobytu. (Česká spořitelna, 2011) Pokud se jedná o právnickou osobu je nutno předložit: • doklad o právní subjektivitě, • doklad k ověření totožnosti. (Česká spořitelna, 2011)


3.4

40

Dílčí závěr

Tato část práce se zabývala charakteristikou penzijního připojištění, životního pojištění a otevřených podílových fondů. Největší předností penzijního připojištění je bezesporu státní podpora. Z tohoto důvodu ho lze označit za velmi oblíbený produkt. Dalším plusem je možnost snížení základu daně z příjmu fyzických osob a příspěvky placené zaměstnavatelem, jež může uplatnit jako daňové náklady. Naopak nevýhodou je zejména zdanění penzí, vyrovnání a odbytného. Likvidita se dá považovat za slabší faktor, neboť klient obdrží prostředky až po 12 měsících spoření ve formě odbytného. U životního pojištění je zavedeno stejné daňové zvýhodnění jako u penzijního připojištění – jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Je zde ovšem riziko odmítnutí pojistného plnění pojišťovnou a likviditu lze pokládat rovněž za slabší faktor. Pojistné plnění se zdaňuje srážkovou daní. Otevřené podílové fondy mají oproti předchozím dvěma produktům jednu nepopíratelnou výhodu – a to likviditu. Neboť investiční společnost má povinnost odkupu podílových listů, kdykoli se k prodeji klient rozhodne. Dále osvobození od daně při prodeji, jestliže jsou drženy minimálně 6 měsíců. Nevýhodou jsou naopak poplatky. Negativum shodné u všech tří produktů je, že se na produkty nevztahuje pojištění vkladů

Empirická část

41

4 Empirická část Empirická část bakalářské práce bude rozdělena na několik kapitol. V první bude nejdříve stanovena částka, kterou bude v modelovém případu klient investovat. Dále budou následovat kapitoly, kde bude spočítána výnosnost každého z produktů a po té jejich rizikovost. Na konci této části bude uvedena komparační tabulka s dosaženými výsledky spolu s navrhovaným řešením pro cílovou skupinu.

4.1


Pro stanovení pravidelné měsíční úložky bylo využito zejména údajů z Českého statistického úřadu. Všechny údaje vychází ze šetření za rok 2010, neboť za rok 2011 ještě nebyly údaje k dispozici. Prvním krokem bylo zjistit průměrnou hrubou měsíční mzdu v závislosti na věku a pohlaví. Údaje jsou rozděleny do věkových skupin, kde byla zvolena skupina od 40 do 44 let. Mzda činí pro muže 33 884 Kč a pro ženu 22 698 Kč. (ČSÚ, 2011) Někomu se mohou zdát, tyto průměrné hrubé mzdy vysoké, ale jedná se pouze o modelový příklad, který si může každý přizpůsobit svému příjmu. K výpočtu čisté mzdy bylo využito mzdové kalkulačky na webové stránce mesec.cz. Jelikož má muž průměrnou hrubou mzdu vyšší, bylo na jeho mzdu uplatněno daňové zvýhodnění obou dětí.7 Čistá mzda pro muže je tedy 27 635 Kč a pro ženu 17 695 Kč. (měšec.cz, 2012) Dle údajů jež uvádí Janda (2011) ve své knize, bude odchod do důchodu pro muže ve věku 44 let (rok narození 1968) v roce 2033 – ve věku 65 let. V případě ženy, jež vychovala dvě děti, je plánován odchod na rok 2032 – ve věku 64 let. Celková doba spoření bude tedy cca 20 let u ženy a 21 let u muže. Dalším důležitým údajem pro stanovení měsíční úložky jsou průměrné měsíční výdaje. Na Českém statistickém úřadě jsou vedeny statistiky rodinných účtů domácností. Zde byla vybrána statistika dělená dle typu rodiny, počtu pracujících členů v domácnosti a počtu nezaopatřených dětí. Konkrétně se bude jednat o úplnou čistou8 rodinu se dvěma pracujícími členy a dvěma nezaopatřenými dětmi. Pro tuto rodinu je uvedeno celkové čisté peněžní vydání ve výši 116 330 Kč/os./rok. Celkové čisté peněžní vydání zahrnuje veškeré spotřební vydání. Jedná se o potraviny, nápoje, odívání, obuv, bydlení, vodu, energii, paliva, vzdělávání, rekreaci, kulturu a další. Průměrné měsíční výdaje na osobu tak budou činit cca 9 694 Kč. (ČSÚ, 2011) Nyní již lze přistoupit k samotnému určení pravidelné měsíční úložky. Celkový čistý měsíční příjem rodiny je 45 330 Kč. Průměrné měsíční výdaje jsou pro dvě Daňové zvýhodnění na dítě činí za rok 2012 13 404 Kč ročně. Měsíční daňové zvýhodnění je tedy 1 117 Kč. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) 8 Úplnou čistou rodinu s dětmi tvoří manželský (partnerský) pár s nezaopatřenými dětmi. (ČSÚ, 2011) 7

Empirická část

42

dospělé osoby 19 388 Kč. Protože se mi zdálo nadsazené počítat pro každé dítě zvlášť částku 9 694 Kč, bude suma považována za výdej za obě děti. Tedy peněžní výdej na 1 dítě bude 4 847 Kč. Celkové měsíční peněžní vydání tedy bude činit 29 082 Kč. Po odečtení výdajů od příjmů rodiny vychází částka 16 248 Kč. Z této částky by si měla každá rodina uložit část jako finanční rezervu na běžný účet v případě nepředvídatelných finančních výdajů. Bude předpokládán vklad na účet ve výši 12 248 Kč. Zbylá částka 4 000 Kč byla podělena dvěma a výsledná částka 2 000 Kč je pravidelná měsíční úložka muže i ženy v jedné domácnosti. Pro lepší přehlednost je uvedena následující tabulka. Tab. 7


Hrubá mzda muže Hrubá mzda ženy Čistá mzda muže Čistá mzda ženy

33 884 Kč 22 698 Kč 27 635 Kč 17 695 Kč

Čistý peněžní příjem rodiny

45 330 Kč

Peněžní vydaní osoba/rok Peněžní vydání osoba/měsíc

116 330 Kč 9 694 Kč

Peněžní vydání celkem/měsíc

29 082 Kč

Příjem – výdej Rezerva na BÚ Volné finanční prostředky

16 248 Kč 12 248 Kč 4 000 Kč

Úložka osoba/měsíc

2 000 Kč

Zdroj: Vypočteno na základě údajů z Českého statistického úřadu. Čisté mzdy byly vypočteny prostřednictvím internetového portálu měšec.cz.

Částku 2 000 Kč bude klient investovat u každého z produktů na počátku každého měsíce. Výše této částky byla také zvolena s ohledem na blížící se rok 2013, kdy bude u penzijního připojištění efektivní ukládat částku ve výši od 1 500 do 2 000 Kč pro maximální využití jeho výhod. Předpokládané datum uzavření produktu je k 1. 1. 2012, od tohoto data je také předpokládána první měsíční úložka.

4.2 4.2.1

Výnosnost zvolených produktů Penzijní připojištění

Výnosnost penzijního připojištění byla spočítána s použitím vzorce č. 1, 2 a 3. Všechny parametry pro výpočet cílové částky jsou známy až na úrokovou sazbu. Ta byla získána výpočtem prostého průměru připsaného zhodnocení za období od roku 1995 do roku 2010. Údaje jsou uvedeny v následující tabulce:

Empirická část Tab. 8

43

Vývoj připsaného zhodnocení Penzijního fondu České spořitelny

Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Průměr zahrnující extrémní hodnoty Průměr očištěný o extrémní hodnoty

Připsané zhodnocení v % p. a. 4,00 8,00 9,05 8,33 4,40 4,20 3,81 3,50 2,64 3,74 4,03 3,04 3,07 0,40 1,28 2,34 4,11 3,34


Průměrné roční zhodnocení za uplynulých 16 let je cca 4,11 % p. a. Aby nebylo průměrné roční zhodnocení zkresleno extrémními hodnotami, jež je možné sledovat zejména v letech 1996, 1997, 1998 a dále v roce 2008, bylo od těchto hodnot ve výpočtu abstrahováno. Vypočtená hodnota průměrného zhodnocení tedy činí 3,34 % p. a. Po zdanění srážkovou daní 15 % vychází průměrné roční zhodnocení 2,84 % p. a. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů) Nejdříve byly od předpokládané měsíční investice 2 000 Kč odečteny náklady na správu vložených peněžních prostředků, které činí 1,3 % (Zlaté euro, 2011). Částka po odečtení nákladů tedy činí 1 974 Kč. Zároveň však musela být přičtena státní podpora 150 Kč v prvním roce spoření a 230 Kč v dalších letech. Tedy skutečná výše měsíční úložky bude 2 124 Kč v prvním roce spoření (rok 2012) a v dalších letech v důsledku zvyšování státní podpory 2 204 Kč. S případnými příspěvky od zaměstnavatele v příkladu nebude počítáno. První rok spoření bude počítán pomocí vzorce pro krátkodobé předlhůtní spoření. Částka, která vyjde, bude poté úročena zbývající dobu spoření. Od druhého roku bude počítáno klasickým vzorcem pro kombinaci krátkodobého a dlouhodobého spoření. Pro ženu vychází po zaokrouhlení celková naspořená částka za 20 let 708 311 Kč, pro muže se jedná o částku vyšší, neboť spořil o 1 rok déle 755 281 Kč.

Empirická část

44

Klient si po té, co dosáhne důchodového věku (min. 60 let), může podat žádost o výplatu naspořených prostředků. Jak již bylo uvedeno v části Literární rešerše, má klient možnost výběru mezi dvěma možnostmi – jednorázové vyrovnání nebo starobní penze. V prvním případě by byly peněžní prostředky po dosažení důchodového věku převedeny na účet klienta a ten by si pak sám určoval výši a periodicitu čerpání úspor. Druhou možností je starobní penze, kde existuje několik variant - záleží na penzijním fondu. Jedná se například o doživotní starobní penzi bez nebo s pozůstalostní penzí. Jakmile si klient vybere jednu variantu, rozhodnutí je nevratné. Výše vyplacené penze se stanovuje individuálně každému klientovi. Závisí zejména na věku a pohlaví klienta, výši naspořených prostředků, výši pojistně-technické úrokové míry a sjednání pozůstalostní penze. V případě, že by klient zemřel dříve než by byla vyplacena celá naspořená částka, jsou peněžní prostředky součástí dědického řízení pouze v případě, že byla sjednána pozůstalostní penze, anebo byla ve smlouvě stanovena oprávněná osoba. (Penzijní fond České spořitelny, 2011) Určitou nevýhodou jednorázového vyrovnání je výše vyplacených prostředků oproti penzi. V následující tabulce je možno vidět rozdíl mezi oběma způsoby výplaty prostředků.


45

Srovnání jednorázového vyrovnání a doživotní penze

Srovnání starobní penze doživotní a jednorázového vyrovnání Stav osobního účtu klienta v 60 letech (měsíční příspěvek 500 Kč, 30 let spoření)

Starobní penze doživotní

Jednorázová výplata v 60 letech Minimální pravidelná měsíční penze

Jednorázové vyrovnání

346 722

346 722

0

329 813

1 354

0

Celkem vyplaceno do 80 let

349 620


386 904


424 380

Zajištění pozůstalých

ano, po dobu 24 měsíců

329 813

ne


Z dat uvedených v tabulce je možno odvodit, že částka prostředků vyplacených prostřednictvím starobní penze může být až o 94 567 Kč větší. Samozřejmě klient po obdržení prostředků, může část nějakým způsobem investovat, aby se naspořené peníze dále zhodnocovaly stejně jako v penzijním fondu. Výhodou penze je i fakt, že jestliže budou všechny prostředky v průběhu výplaty penze vyčerpány, je penze nadále hrazena z prostředků penzijního fondu. Záleží ovšem na věku dožití. (Penzijní fond České spořitelny, 2011) K určení výnosnosti penzijního připojištění jsou již známy všechny potřebné údaje. K dosažení této částky, musela žena vložit 480 000 Kč a muž 504 000 Kč. Pro zjištění roční výnosnosti podělím celkovou uspořenou částku náklady na její dosažení a částku odmocním. (viz. vzorec č. 4) Roční výnosnost penzijního připojištění pro ženu je 1,96 % p. a., pro muže pak 1,94 % p. a. 4.2.2

FLEXI životní pojištění

U tohoto produktu je opět nejdříve nutné vypočítat průměrné roční zhodnocení. Je předpokládána investice do garantovaného fondu s ročním zhodnocením

Empirická část

46

2,4 % p. a. Na základě dostupných informací o reálném zhodnocení bude vypočítána průměrná úroková sazba. Jak se vyvíjelo reálné zhodnocení za poslední 3 roky lze sledovat v následující tabulce. Tab. 10

Zhodnocení garantovaného fondu Flexi Životního pojištění pro běžné pojistné

Rok 2009 2010 2011 Průměr

Zhodnocení % p. a. 5,62 5,11 4,00 4,91

Zdroj: Pojišťovna České spořitelny (2012)

U životního pojištění určují pojišťovny výši měsíčního pojistného každému klientovi individuálně. Záleží na věku, pohlaví, zdravotním stavu klienta, ale také na druhu zaměstnání apod. Dle informací, jež mi byly poskytnuty personálem České spořitelny, z počátku po uzavření smlouvy o životním pojištění, jde klientem placené pojistné především na krytí rizika – cca první 2-3 roky. Záleží na výši pojistné částky. Rovněž se platí vstupní poplatek 180 % z ročního pojistného. (Pojišťovna České spořitelny, 2012) Když uvažujeme měsíční platbu 2 000 Kč, ročně to vychází na 24 000 Kč. To znamená, že vstupní poplatek bude v modelovém příkladě činit 43 200 Kč. Až po zaplacení poplatku se začne vytvářet kapitálová hodnota. Z toho vyplývá, že první cca 2 roky bude klientem placené pojistné použito jen na poplatky. Ze zmíněného lze odvodit, že klient bude reálně spořit pouze 18 let, resp. 19 let. Protože je uvažováno, že klient chce životního pojištění využít spíše na spoření, než na pojištění pro případ smrti, je uvažována minimální pojistná částka pro případ smrti ve výši 10 000 Kč. Z této pojistné částky se rovněž platí poplatek při uzavření smlouvy ve výši 0,1 %, v našem případě by to bylo 10 Kč. Stejně jako v modelovém příkladě pro penzijní připojištění budou i u životního pojištění nejdříve odečteny náklady (resp. poplatky) s produktem spojené. V tomto příkladě bylo využito ukazatele TER spolu s dalšími poplatky, jež si účtuje Česká spořitelna. TER je v současnosti stanoven na 2,9 % ročně. Tento ukazatel však zahrnuje pouze náklady spojené se správou fondu. Jestliže nyní vyčíslíme všechny poplatky, které budou klientovi měsíčně strhnuty z částky, dostaneme se na sumu 1 816 Kč měsíčně. Konkrétní výše poplatků uvádí následující tabulka:


47

Stanovení měsíční úložky očištěné o náklady

Vloženo klientem TER 2,9 % Měsíční administrativní poplatek Alokační poplatek 5 % Očištěná měsíční úložka

2 000 Kč 58 Kč 30 Kč 96 Kč 1 816 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty na základě sazebníku Pojišťovny České spořitelny

Po dosazení údajů do vzorce č. 1 vychází konečná uspořená suma po zaokrouhlení pro ženu ve výši 624 107 Kč a pro muže pak 677 122 Kč. Roční výnosnost pak vychází 1,47 % p. a. a 1,57 % p. a. Po 20 (21) letech by klientovi měla být vyplacena celá částka, kterou si za dobu spoření uspořil, snížená o daň z příjmu. V případě, že by klient zemřel dříve, než by se dožil sjednaného věku, byla by rodině vyplacena pojistná částka a kapitálová hodnota pojistky. (Pojišťovna České spořitelny, 2011) 4.2.3

Otevřený podílový fond

Pro modelový příklad otevřeného podílového fondu byl zvolen Fond životního cyklu 2030 České spořitelny. Protože se jedná o fond smíšený, který investuje jak do akcií a dluhopisů, tak i cenných papírů peněžního trhu, lze sledovat velké výkyvy u roční výkonnosti v jednotlivých letech. Velký záporný výnos v roce 2008 byl s největší pravděpodobností způsoben finanční krizí. Tab. 12

Roční výkonnost Fondu životního cyklu 2030 ČS

Rok

Výkonnost v % p. a.

2008 2009 2010 2011

-42,34 25,80 5,06 -8,87

Zdroj: Investiční společnost České spořitelny (2012)

Protože z uvedených ročních dat vychází vypočtená průměrná výkonnost fondu záporně, bylo využito interaktivního grafu na internetových stránkách investiční společnosti České spořitelny. Zde byly od 1. 1. 2009 do 1. 4. 2012 vypočítány měsíční výnosnosti fondu tak, že prodejní cena podílového listu byla podělena nákupní z pohledu klienta (resp. bude uvažováno, že klient koupí podílový list na začátku měsíce a prodá na začátku dalšího měsíce). Pro lepší představu je uveden vzorec pro výpočet měsíční výnosnosti:

Empirická část

48

Vm =

Cp Cn

−1

(6)

Kde: Vm – měsíční výnosnost Cp – prodejní cena podílového listu9 Cn – nákupní cena podílového listu10 Po té byla ze zjištěných údajů vypočítána průměrná měsíční výnosnost. Údaje o ceně podílových listů, ze kterých bylo vycházeno pro stanovení výkonnosti fondu, jsou uvedeny v příloze bakalářské práce. Měsíční výnosnosti fondu jsou uvedeny v následující tabulce. Průměrná měsíční výkonnost fondu vyšla po zaokrouhlení 0,7866 % p. m. Po převedení na roční formát vychází průměrná výkonnost na 9,44 % p. a. Po stanovení tohoto údaje, již může být vypočtena uspořená částka. Tab. 13

Vypočtené měsíční výnosnosti Fondu životního cyklu 2030

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Výnosnost v % p. m. 2009 -7,52 -9,24 13,38 4,89 10,29 -2,95 5,75 1,16 2,53 1,79 5,73 -0,26

2010 -2,79 0,17 4,13 0,08 -7,69 -3,08 4,98 -0,17 2,46 1,96 1,87 3,75

2011

2012

1,00 0,29 0,44 0,84 -2,52 0,42 -1,88 -7,41 -5,32 7,32 -1,96 1,55

3,97 2,79 -0,09

Zdroj: Vlastní výpočty z dat získaných prostřednictvím interaktivního grafu uvedeném na internetových stránkách Investiční společnosti České spořitelny

Následující graf ilustruje vývoj výnosnosti fondu životního cyklu. Lze sledovat velké výkyvy v jednotlivých měsících. Již z tohoto grafu je patrné, že směrodatná odchylka bude mít u tohoto fondu největší hodnotu. Je jen těžko odhadnutelné, jak se bude hodnota podílových listů vyvíjet v budoucnu a z toho i plynoucí výnosnost. 9

Cena, za kterou byl podílový list odkoupen podílovým fondem. Cena, za kterou koupil klient podílový list.

10

Empirická část

49

Obr. 9 Vývoj měsíční výnosnosti fondu životního cyklu 2030 Zdroj: vlastní práce na základě výpočtů měsíčních výnosností fondu uvedených v předchozí tabulce

V případě fondu životního cyklu bude doba spoření činit 18 let, neboť fond končí v roce 2030, proto také nebude rozlišováno mezi mužem a ženou. Po tomto roce budou peněžní prostředky převedeny na běžný účet. Zbývající dobu může klient investovat například do fondů peněžního nebo dluhopisového trhu. Částka, kterou klient ve fondu za 18 let naspoří, vyšla po zaokrouhlení 1 060 956 Kč. Měsíční úložka činila v tomto případě 1 950 Kč při zohlednění nákladů 2,50 % (TER). Celkem bylo do fondu investováno 432 000 Kč. Roční výnosnost při investici do fondu životního cyklu 2030 vychází na 5,12 % p. a. Po naspoření této částky byl vybrán po zbývající dobu do odchodu do penze dluhopisový fond České spořitelny Sporobond. Ženě v modelovém příkladu zbývají do odchodu do penze 2 roky, muži pak 3. Oba budou po zbývající dobu odvádět stejnou částku jako dosud - 2 000 Kč měsíčně. Opět byla vypočítána průměrná výkonnost vybraného fondu z historických údajů, které lze sledovat v následující tabulce.


50

Historie roční výkonnosti fondu Sporobond

Rok

Výkonnost v % p. a. -1,23 -1,65 7,07 4,15 2,78 2,22

2007 2008 2009 2010 2011 Průměr


Cílová částka vychází na 48 578 Kč a 73 680 Kč při měsíční investované sumě 1 978 Kč. Opět bylo pro srovnatelnost vycházeno z ukazatele TER, jenž pro rok 2010 činil 1,10 %. Výnosnost podílového fondu Sporobond pak po zaokrouhlení vyšla na 0,60 % p. a. a 0,77 % p. a. Výnosnost dluhopisového fondu byla vypočítána pro srovnání s výnosností fondu smíšeného. Peníze, které si klient naspořil ve fondu životního cyklu, jsou samozřejmě po celou dobu zhodnocovány rovněž v dluhopisovém fondu. Konečná suma, kterou by měl klient získat při investici do otevřených podílových fondů, vychází na cca 1 145 055 Kč/žena a 1 194 542 Kč/muž. Protože tento modelový případ je trochu komplikovanější, je uvedena následující tabulka. Tab. 15

Shrnutí dosažených výsledků k investování do otevřených podílových fondů

Fond životního cyklu

Dluhopisový fond Žena

Celkem

muž

Žena

Muž

Doba spoření v letech

18

2

3

20

21

Cílová částka

1 060 956

48 578

73 680

1 145 055

1 194 542

432 000

48 000

72 000

480 000

504 000

5,12

0,60

0,77

4,44

4,19

Vloženo účastníkem Roční výnosnost v% Zdroj: Vlastní výpočty

U obou předchozích produktů existuje určitá vázanost vkladu. Tedy u penzijního připojištění minimální doba 12 měsíců a u životního pojištění musí smlouva trvat 3 roky, aby klient dostal celou kapitálovou hodnotu. Z pohledu likvidity si bezpochyby nejlépe stojí investování do otevřených podílových fondů. Ovšem pravidlo, kterého by se měl držet každý, kdo investuje do fondů a chce dosáhnout dobrého výnosu, zní – držet fond, tak dlouho, jaká je hodnota jeho durace. Roman

Empirická část

51

Dvořák (2009) se domnívá, že majitelé dluhopisů čekají do jejich splatnosti, kdežto dluhopisové fondy žádnou splatnost nemají. Proto často vyvstává otázka, kdy dluhopisový fond prodat. (investujeme.cz, 2009) Durace udává průměrnou dobu splatnosti obligace. Čím větší je hodnota durace, tím vyšší je citlivost kursu cenného papíru na změnu úrokových měr a inflace. (patria.cz, 2009) Jestliže se podíváme na hodnotu durace u fondu Životního cyklu 2030 pohybuje se tato hodnota pro celé portfolio na úrovni 2,83 %. V případě, že se zaměříme pouze na dluhopisovou složku, je na úrovni 3,8 %. U dluhopisového fondu Sporobond je pak na úrovni 4,86 %. (informace od personálu České spořitelny)

4.3

Shrnutí dosažených výsledků výnosnosti

Pro lepší srovnání a zhodnocení dosažených výsledků výnosnosti, je uvedena následující tabulka. Tab. 16

Dosažené výsledky výnosnosti u hodnocených produktů

Produkt

Výnosnost v % p. a. žena

muž


1,96

1,94

Životní pojištění Flexi

1,47

1,57

Fond životního cyklu 2030

5,12

5,12

Zdroj: Vlastní výpočty

Dle dosažených výsledků má největší výnosnost investice do otevřených podílových fondů. Tento výsledek se dal očekávat, neboť tuto investici je možno považovat za nejvíce rizikovou, díky akciové složce v portfoliu fondu životního cyklu. Druhou nejlepší variantou z hlediska výnosnosti vyšlo penzijní připojištění, u kterého hraje ve výsledku největší roli státní podpora. Nejhůře dopadlo Flexi životní pojištění a to i přesto, že reálné zhodnocení se pohybuje průměrně na vyšší úrovni, než u penzijního připojištění. Důvodem tohoto výsledku je široká škála poplatků, kdežto u penzijního připojištění žádné poplatky nejsou. To co také hodně ovlivňuje výsledek, je zejména dříve uvedený vstupní poplatek 180 %. Kdyby nebylo tohoto poplatku, mělo by flexi životní pojištění zajisté větší výnosnost než penzijní připojištění. O tom, že je Flexi životní pojištění nejvíce nákladovým produktem, svědčí i výše ukazatele TER. Jeho hodnota je dokonce vyšší než u Fondu životního cyklu 2030.

4.4

Rizikovost zvolených produktů

K výpočtu rizikovosti všech vybraných produktů byl použit vzorec č. 5. Pro výpočet rizikovosti penzijního připojištění, životního pojištění a otevřeného podílového

Empirická část

52

fondu bylo vyžito všech údajů z tabulek č. 8, 10 a 13. Po dosazení údajů do vzorce vyšly následující hodnoty směrodatných odchylek. Tab. 17

Směrodatné odchylky srovnávaných produktů

Produkt Penzijní připojištění Flexi životní pojištění Fond životního cyklu

Směrodatná odchylka (v p. b.)

Pořadí

2,34 0,68 4,63

2. 1. 3.

Zdroj: Vlastní výpočty

Z uvedeného vyplývá, že nejvíce riziková je investice do fondu životního cyklu 2030. Vzhledem k uvedenému ročními zhodnocení v tabulce č. 12 a měsíčním výnosnostem v tabulce č. 13, se dala tato hodnota očekávat. Vyšší rizikovost je zapříčiněna složením portfolia, kde převažuje akciová složka. Kdežto u ostatních dvou produktů, převažuje složka dluhopisová. Na druhém místě skončilo penzijní připojištění a jako nejméně rizikové se jeví životní pojištění. U životního pojištění, však byla směrodatná odchylka počítána pouze z hodnot za tři roky, což může hodnotu značně zkreslovat. Ovšem na druhou stranu je zde garantován výnos 2,4 % p. a., což u ostatních produktů nenajdeme.

4.5

Dosažené výsledky a doporučení cílové skupině

Všechny výsledky, kterých bylo dosaženo v části empirické a části literární rešerše, jsou uvedeny v následující tabulce.

Empirická část

Tab. 18

53

Shrnutí dosažených výsledků


Flexi životní pojištění

Fond životního cyklu 2030

Výnosnost

1,96 % (1,94 %)

1,47 % (1,57 %)

5,12%

Rizikovost

2,34

0,68

4,63

Pojištění vkladů

Likvidita

Daňové výhody

Daňové nevýhody

Náklady

není

není

vypovězení smlouvy možnost odbytného do 2 měsíců od po 12 měsících a založení, výpovědní výpovědní lhůta činí lhůta 8 dní a po té 6 2 měsíce týdnů snížení DZ DPFO až snížení DZ DPFO až o 12 000 Kč/ročně + o 12 000 Kč/ročně + daňově uznatelný daňově uznatelný náklad pro náklad pro zaměstnavatele zaměstnavatele

není

prostředky na účtu do 1 týdne

příjem z prodeje podílových listů po 6 měsících osvobozen

zdanění penzí, v případě prodeje zdanění pojistného jednorázového podílových listů dříve plnění srážkovou než po 6 měsících vyrovnání a daní 15 % odbytného 15 % zdaněno 15 % poplatky - vstupní odchod k jinému vstupní poplatek fondu a odbytné 800 2,50 %, správcovský 180 % ad. (viz. dříve) Kč 1,6 % TER 1,30 %

Jiné výhody státní podpora

TER 2,90 %

TER 2,50 %

snížení vstupního garantované poplatku při zhodnocení 2,4 % pravidelném ročně a různé bonusy investování

Zdroj: Vlastní výpočty a informace byly získány z internetových stránek produktů a uvedených knižních a zákonných zdrojů.

Na základě výše uvedené tabulky již lze vytvořit doporučení pro cílový segment. Životní pojištění lze hodnotit jako nevhodný produkt pro spoření na penzi. Sice reálné zhodnocení, kterého je u tohoto produktu dosahováno, je poměrně vysoké, vše je však zkaženo přílišným množstvím a velikostí poplatků. Bezpochyby má

Empirická část

54

tento produkt přednosti v daňovém zvýhodnění a samotné kombinaci pojištění a spoření. Produkt je vhodný především pro pojištění základního živitele rodiny, na kterém lpí většina peněžních příjmů, nicméně využít tento produkt k přípravě na stáří nedoporučuji. Nejvhodnějším řešením pro produktivní obyvatelstvo, by byla kombinace penzijního připojištění a investování do otevřených podílových fondů. Protože je penzijní připojištění státem výrazně podporováno, stává se nejen pro tuto skupinu výhodným produktem. Výhodným ho dělá jak státní podpora, příspěvky zaměstnavatelů tak daňové zvýhodnění. Kladných stránek má ze tří uvedených produktů nejvíce, s tímto účelem byl i tak záměrně koncipovaný jako III. pilíř. Ovšem kdyby se měl jedinec spolehnout pouze na tento produkt, dobře by se ve stáří neměl. Proto by bylo vhodné využít také investování do otevřených podílových fondů. Kde je sice vyšší rizikovost, ovšem vykompenzovaná vyšším zhodnocením. Když by klient investoval vyšší část úložky do penzijního připojištění, snížil by riziko z případných záporných výnosů. Konkrétně by se dala suma 2 000 Kč rozdělit na dvě části: • 1 500 Kč by bylo určeno ke spoření prostřednictvím penzijního připojištění, • 500 Kč pak k investování prostřednictvím fondu životního cyklu. Suma 1 500 Kč je stále efektivní jak z hlediska dosažení na nejvyšší možnou státní podporu, tak z hlediska možnosti snížení daňového základu. Jestliže by tedy klient odváděl měsíčně částku 1 500 Kč, po zohlednění nákladů by to bylo 1480,50 Kč. Po započtení státní podpory pak v prvním roce spoření 1 630,50 Kč a v dalších letech 1 710,50 Kč. Celková uspořená suma prostřednictvím penzijního připojištění by po té činila 549 340 Kč u ženy a 585 783 Kč u muže. Ve fondu životního cyklu by se klientovi po započtení nákladů zhodnocovala částka 487,50 Kč měsíčně. Po 18 letech by pak klient uspořil 265 239 Kč. Kdyby po té klient pokračoval v odvodu 500 Kč do dluhopisového fondu Sporobond, uspořil by po zohlednění nákladů 12 145 Kč/žena a 18 420 Kč/muž. Což by s převedenou sumou z fondu životního cyklu činilo 286 264 Kč a 298 635 Kč. Celková předpokládaná suma, kterou by klient při výše uvedeném řešení uspořil, vychází na cca 835 604 Kč a 884 418 Kč. Rovněž by bylo pro daný cílový segment vhodné uzavřít smlouvu o penzijním připojištění ještě do konce listopadu. Neboť „staré“ penzijní připojištění bude méně rizikové. Segment by měl garantován nezáporný zisk, což výrazně eliminuje riziko. Kdyby klient uzavřel smlouvu později, takové výhody se mu již nedostane. Sice by mohl u nové smlouvy dosáhnout i vyšších výnosů, ale vzhledem k vybrané věkové kategorii, je preferovaná spíše jistota než riziko. Vhodné by bylo, kdyby klient mohl například po 10-15 letech spoření navýšit měsíční úložku. Protože je v práci abstrahováno od inflace, mohl by klient po té, co se jeho děti osamostatní odkládat větší část prostředků na své spoření. V úvahu by přicházely dvě možnosti: • pro konzervativnějšího klienta například investice do dluhopisového fondu,

Empirická část

55

• naopak pro agresivnějšího investora navýšení investice do fondu životního cyklu, nebo jiného smíšeného fondu.

Diskuse

56

5 Diskuse Penzijní připojištění je nejznámějším a rovněž nejoblíbenějším produktem k přilepšení si na stáří. Důvodem oblíbenosti tohoto produktu je zajisté státní podpora, která je jeho největší výhodou. Za další výhodu se dá považovat snížení daňového základu u daně z příjmů fyzických osob a také možnost příspěvků zaměstnavatele, čehož je často využíváno. Na obrázku č. 1 bylo možno sledovat oblíbenost produktu zejména u staršího obyvatelstva. Důvodem může být především nižší riziko a neznalost dalších investičních produktů. Pokud by se člověk zaměřil na výnosnost tohoto produktu, není dle dosažených výsledků nikterak ohromující. Jelínková (2011) uvádí, že výnosnost penzijního připojištění je vysoká zejména v prvních deseti letech spoření a po té pozvolna klesá. Ovšem není to pouze výnosnost, dle které by se měl tento produkt hodnotit. Dalším důležitým faktorem je likvidita, která může být pro někoho velmi důležitým aspektem. Například pro mladší obyvatelstvo je to zajisté po výnosnosti druhý nejdůležitější faktor. Mladý člověk preferuje rychlou dostupnost prostředků. Na náklady tento produkt náročný není, což dokazuje i fakt, že z uvedených tří produktů si vedl z nákladového hlediska nejlépe. Přestože se často v nejrůznějších médiích řeší efektivní měsíční suma, jež by zajistila odpovídající penzi v důchodovém věku, mnoho lidí si měsíčně spoří velmi nízkou částku. Nehledě na to, že někteří si nespoří vůbec. Na internetovém portálu investia.cz (2011) uvedla redakce webu svůj návrh řešení důchodové reformy. Toto řešení je velmi jednoduché. Je založeno na daňové slevě na poplatníka, která za rok 2011 činila 1 970 Kč (za rok 2012 je sleva stanovena na 2 070 Kč měsíčně). Vychází tak z myšlenky, že by si každý člověk měl na stáří spořit alespoň 10 % ze své průměrné mzdy. Pro většinu obyvatel České republiky, kteří průměrnou mzdu nemají, pak těchto 10 % tvoří sleva na poplatníka. Jestliže by tedy občan odváděl každý měsíc tuto částku na svou penzi, za několik desetiletí by si naspořil slušnou sumu. Zároveň by bylo zajištěno, aby klient nemohl peníze vybrat předčasně. To by redakce vyřešila stejnou podmínkou jako u penzijního připojištění, tedy dosažení věku 60 let. Místo vytvoření nových penzijních společností, by se o vše staraly finanční úřady. Zde by občan nahlásil datum, od kdy chce využít slevy pro spoření na stáří a od tohoto okamžiku by byly slevy určeny buď k investování, anebo spoření. (investia.cz, 2011) Tento způsob řešení reformy, je dle mého názoru lepší než současný vládní návrh. Tímto by bylo donuceno spořit si na penzi celé obyvatelstvo České republiky a zároveň by si na uspořené peníze nemohli před dosažením důchodového věku „sáhnout“. Životní pojištění je dalším státem podporovaným produktem. Již se nejedná o státní podporu, ale jen daňové zvýhodnění stejné jako u penzijního připojištění. Přestože bývá často tento produkt považován za produkt spořící, je kladen důraz na to, aby ho klienti využívali spíše na pojištění a pro spoření zvolili produkty jiné. Na rozdíl od penzijního připojištění je životní pojištění zatíženo celou řadou nejrůznějších poplatků. Tyto poplatky bývají většinou uvedeny až v ročním

Diskuse

57

zúčtování zasílaném pojišťovnou klientovi a záleží zejména na rozsahu a druzích pojistných krytí. Jak uvádí Foksová (2011) ve své bakalářské práci Možnosti budování majetku na důchod pro mladé, u životního pojištění je vždy povinnost pojistit se pro případ smrti, a přestože pojistná částka může být velmi nízká, vždy se ze zaplaceného pojistného strhává část na pojistnou ochranu. Dobrý ukazatel, pro hodnocení kolik klient skutečně zaplatí za poplatky v souvislosti s uzavřením životního pojištění, je ukazatel PER. Ten se k roku 2012 u produktu Flexi pohybuje na úrovni 17,1 %. Podle dosažených výsledků je tento produkt z nákladového hlediska ze tří produktů nejnáročnější a proto ho nelze doporučit pro spoření na stáří, ale výhradně jako produkt pojištění. Kolektivní investování není až tak hojně využívanou formou spoření na penzi. Ovšem dá se předpokládat, že s důchodovou reformou se tento druh investování stane díky II. pilíři více využívaným. Podílové fondy určené přímo pro přípravu na odchod do penze jsou fondy životního cyklu. Tyto fondy mají dlouhodobý investiční horizont a bývají z tohoto důvodu i více rizikové. Samotný fond České spořitelny funguje na trhu od roku 2007, nemá tedy moc bohatou historii. V dosaženém zhodnocení lze sledovat velké výkyvy, které jsou způsobeny především investicemi do akcií, do kterých je investováno z počátku investičního horizontu. Výnosnost investování do tohoto fondu vyšla nejlépe, s tím zajisté souvisí i nejvyšší rizikovost u tohoto produktu. S blížícím se odchodem do penze, však má být investováno do konzervativnějších druhů aktiv. Pozitivní stránkou je likvidita, kdy investované peníze může mít klient na účtu už do jednoho týdne a dále osvobození od daně z příjmů v případě držby podílových listů déle jak 6 měsíců. Negativem zůstávají vstupní a správcovské poplatky, jež si investiční společnosti strhávají. Pořád ovšem zůstává tento fond méně nákladovým než životní pojištění. Nejvhodnější pro danou cílovou skupinu bude investice do penzijního připojištění, doplněná investováním do podílových fondů. Tyto dva produkty byly zvoleny jednak kvůli své výnosnosti a výhodám, které u obou převažují. Foksová (2011) doporučuje mladší populaci investování do otevřených podílových fondů. Konkrétně by se mělo jednat o strategii zaměřenou na investování do akcií a s blížícím se odchodem do penze pak přecházet na konzervativnější druhy aktiv. Což je v podstatě investiční strategie, jež je využívána i u fondů životního cyklu. Protože je v práci abstrahováno od inflace, bylo by dobré uvažovat do budoucna o navyšování měsíčních úložek.

Závěr

58

6 Závěr Bakalářská práce se zabývala především komparací produktů vhodných pro zajištění penze na stáří. Pro srovnání bylo zvoleno penzijní připojištění, životní pojištění a fond životního cyklu. Tyto produkty jsou často v médiích zmiňovány jako vhodné pro spoření na penzi. Práce byla orientována zvláště na produktivní obyvatelstvo se spíše averzním postojem k riziku. Vybrané produkty byly nejdříve charakterizovány v kapitole Literární rešerše. Každému produktu byla věnována samostatná kapitola. Důraz byl kladen zejména na princip fungování produktu, jeho varianty, podmínky pro založení produktu a následně byly vystiženy jeho výhody a nevýhody. Produkty byly hodnoceny především dle likvidity, nákladovosti a daňových aspektů. Na závěr dílčí kapitoly byl rovněž stručně popsán produkt České spořitelny, jenž byl zvolen pro modelový příklad. V empirické části práce byly produkty dále hodnoceny dle výnosnosti a rizikovosti. Zmíněné dva faktory byly vypočítány v praktických modelových příkladech. Za nejméně výnosnou investiční variantu lze považovat životní pojištění. V tomto výsledku se nejvíce odrazily náklady produktu. Naopak nejvýnosnějším produktem se staly otevřené podílové fondy, které však v rizikovosti dopadly nejhůře. Tento výsledek se však dal předpokládat kvůli dynamičtějšímu portfoliu fondu. Za nejméně rizikové se dá považovat životní pojištění. Penzijní připojištění skončilo v obou příkladech na druhém místě. Na závěr byly dosažené výsledky shrnuty v komparační tabulce, na základě které bylo vytvořeno doporučení cílovému segmentu, což bylo i cílem práce. Za vhodné řešení pro vybranou skupinu bylo navrženo spoření prostřednictvím penzijního připojištění doplněné investicí do otevřeného podílového fondu. Záměrně byla vybrána kombinace těchto produktů z důvodu rozložení rizika. V navrhovaném řešení je větší část volných prostředků vložena do penzijního připojištění, které je méně rizikové a menší část pak do fondu, kde je výnos z investice kolísavý. Zároveň by bylo pro cílovou skupinu vhodné, uzavřít penzijní připojištění do konce listopadu z důvodu eliminace záporného výnosu. Do práce byly rovněž zahrnuty změny, jež v blízké budoucnosti přinese důchodová reforma. Nejvýrazněji se změny dotknou především penzijního připojištění. Za největší změnu se dá považovat zvýšení maximálního státního příspěvku, s čímž je spojen i růst minimální měsíční úložky. Stát tak chce donutit obyvatelstvo ke spoření větší částky než doposud. Někteří lidé si nyní spoří například jen 100 Kč měsíčně. Tato částka je však velmi nízká a ve stáří jim těžko dokáže zajistit slušnou penzi. V diskusi byla posléze zmíněna fiktivní verze penzijní reformy, jež byla prezentována na internetovém portálu investia.cz a rovněž byly diskutovány dosažené výsledky s jinými pracemi na podobné téma. S touto verzí důchodové reformy, by možná souhlasila větší část obyvatelstva České republiky, než v případě koaliční verze. Je však jen otázkou, jak reforma dopadne a zda za pár let nedojde k dalším změnám.

Zdroje

59

7 Zdroje Analýza - ABZ.cz: slovník cizích slov. ABZ slovník cizích slov [online]. 2006 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . Analýza. VŠE Praha [online]. 2002 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . APF ČR - grafy. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Asociace podílových fondů ČR [online]. 31. 12. 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . BORKOVEC, Petr, Roman PTÁČEK a Petr TOMAN. Základy finanční matematiky. Brno, 2001. Co odhalí PER | Finmag.cz. DUŠAN ŠÍDLO. FINMAG [online]. 17. 12. 2007 [cit. 201204-21]. Dostupné z: . Česká republika. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. In: sbírka zákonů. 1992. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/ Česká republika. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů. 1992. Dostupné z: . Česká republika. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. In: Sbírka zákonů. 1994. Dostupné z: . ČS fond životního cyklu 2030 - O produktu - Česká spořitelna. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, c2009, 224 s. ISBN 978-80-86929-51-4 (BROž.). Důchodová reforma - penzijní reforma. Důchodová reforma [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . Durace - Patria.cz. Patria.cz [online]. 2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . FLEXI životní pojištění - O produktu - Česká spořitelna. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . FLEXI životní pojištění - Sazby a poplatky - Česká spořitelna. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z:

Zdroje

60

. FOKSOVÁ, Adéla. Možnosti budování majetku na důchod pro mladé. Brno, 2011. Dostupné z: . Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Gabriela Oškrdalová. Fondy. Investiční společnost České spořitelny [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Fondy. Investiční společnost České spořitelny [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Hlasování - Fincentrum Banka roku 2011 | Fincentrum Banka roku 2011. Banka roku [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . HRDLIČKOVÁ, Zuzana. Jak hospodaří naše penzijní fondy?. FOND SHOP: Nezávislý časopis o investování a finančním plánování. 2012, č. 9, 25 - 26. Charakteristika FLEXI životního pojištění | Pojišťovna ČS. In: Pojišťovna České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: Investiční fondy a strategie. Pojišťovna České spořitelny [online]. 2011 [cit. 201204-16]. Dostupné z: . Jak funguje životní pojištění | Pojišťovna ČS. Pojišťovna České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 167 s. Finance pro každého. ISBN 978-802-4736-709. JELÍNKOVÁ, Lenka. Výnosnost penzijního připojištění v závislosti na zvolených faktorech. Znojmo, 2011. Dostupné z: http://theses.cz/id/zi4n3j/Bakalarka.pdf. Bakalářská práce. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s. r. o. Vedoucí práce Ing. Oldřich Šoba Ph.D. JEŽEK, Tomáš. Peníze a trh. 1.vyd. Praha: Portál, 2002, 148 s. ISBN 80-717-8685-3. Komparace - ABZ.cz: slovník cizích slov. ABZ slovník cizích slov [online]. 2006 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . Krach banky vás o peníze nepřipraví, krach penzijního fondu ano. BARBORA BUŘINSKÁ. Idnes.cz [online]. 18. 2. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z:

Zdroje

61

. LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, 525 s. Finance pro každého. ISBN 80-864-1963-0. Marketing - Typy chování - Topsid.com. Topsid.com [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: Mění se podmínky penzijního připojištění, nepropásněte přestup | investia.cz. REDAKCE. Investia.cz [online]. 19. 1. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . MINAŘÍK, Bohumil. Statistika: [studijní opora pro studijní programy s kombinovanou formou studia]. Vyd. 1. Brno: Vysoká škola realitní - Institut Franka Dysona, 2009, 89 s. ISBN 978-80-904261-2-2. Mzda a plat. Měšec.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Penzijní fondy | Penzijní připojištění. Penzijní připojištění [online]. 2011 [cit. 201204-11]. Dostupné z: . Penzijní fond České spořitelny - Nabídka penzí a dávek - penzijní plán č. 4. Penzijní fond České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: Penzijní fond České spořitelny - Sazebník. Penzijní fond České spořitelny [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . Penzijní fond České spořitelny - Struktura portfolia. Penzijní fond České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . Penzijní fond České spořitelny - Zhodnocení. Penzijní fond České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . Penzijní fond České spořitelny loni dosáhl rekordního zisku 874 milionů korun (6. 3. 2012). FILIP SUŠANKA. Mediafax [online]. Praha, 6. 3. 2012 [cit. 201204-11]. Dostupné z: . Penzijní plán č. 4 Penzijního fondu České spořitelny, a. s. Penzijní fond České spořitelny [online]. 2004 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . POLANSKÝ, Igor. Penze nově: DZ, DS a DPS. FOND SHOP: Nezávislý časopis o investování a finančním plánování. 2012, č. 3, s. 24-25.

Zdroje

62

Poplatky penzijních fondů: Nejčastěji 800 Kč - Investujeme.cz. PETR ZÁMEČNÍK. Investujeme.cz [online]. 13. 10. 2009 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . Přehled nákladovosti IŽP (dle PER). In: Produktovelisty.cz [online]. 2012 [cit. 201204-28]. Dostupné z: . Přehled poplatků a parametrů produktu FLEXI životní pojištění. Pojišťovna České spořitelny [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 4. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2008, 352 s. ISBN 978-80-214-3703-6. Roman Dvořák a Petr Šimčák: Disciplína je nezbytná i u dluhopisových investic Investujeme.cz. PETR ZÁMEČNÍK. Investujeme.cz [online]. 27. 2. 2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: . Služby poskytované v oblasti cenných papírů - Česká spořitelna. Česká spořitelna [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Sociální Poradce: Důchodová reforma. ODBOR 71. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . Sporobond - O produktu - Česká spořitelna. Česká spořitelna [online]. 2008 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Spoření na penzi podle investia.cz: Jednoduchá a rychlá alternativa. REDAKCE. Investia.cz [online]. 3. 5. 2011 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: . Statut: Investiční společnost České spořitelny, a. s., ČS fond životního cyklu 2030 FF - otevřený podílový fond. In: Investiční společnost České spořitelny [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Struktura mezd zaměstnanců v roce 2010: A3 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví. In: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . SYROVÝ, Petr. Osobní a rodinné finance. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2005, 176 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 80-247-1098-6. ŠULC, Jaroslav. Penzijní připojištění. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2004, 196 s. Finance (Grada Publishing). ISBN 80-247-0772-1. ŠPIDLA, Vladimír. Dopady finanční krize na penzijní systémy: Konference o penzijní reformě a finanční krizi. 4. května 2009, s. 3. Dostupné z:

Zdroje

63

. Tisková informace: Česká spořitelna nejbezpečnější bankou regionu střední a východní Evropy. In: Česká spořitelna [online]. Praha: Tiskové centrum České spořitelny, 6. 9. 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . Vstupní a manažerský poplatek u podílového fondu nejsou všechno Investujeme.cz. DANIEL KUCHTA. Investujeme.cz [online]. 25. 8. 2009 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy OSOINV 6. In: Pojišťovna České spořitelny [online]. 1. 1. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2010 - doplňující třídění: Tab. 3 Domácnosti s nezaopatřenými dětmi podle typu rodiny, počtu dětí a pracujících členů, Tab. 3b Skupiny peněžních vydání. In: Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 30. 09. 2011. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . Zhodnocení garantovaných fondů FLEXI životního pojištění - Pojišťovna České spořitelny, a.s. Pojišťovna České spořitelny [online]. 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . Zlaté euro. Zlaté euro [online]. 2011[cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . Životní pojištění FLEXI 2009: Je výhodné? - Investujeme.cz. DUŠAN ŠÍDLO. Investujeme.cz [online]. 5. 5. 2009 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: .

Přílohy

64

Přílohy

Data pro výpočet výnosnosti Fondu životního cyklu 2030

65

A Data pro výpočet výnosnosti Fondu životního cyklu 2030 Následující tabulka zachycuje vývoj hodnoty podílového listu fondu životního cyklu 2030. Data byla vysledována z interaktivního grafu na internetových stránkách Investiční společnosti České spořitelny. Následně byla z uvedených údajů vypočítána měsíční výnosnost podílového fondu. Tab. 19

Vývoj hodnoty podílového listu Fondu životního cyklu 2030

Datum 1. 1. 1. 2. 1. 3. 1. 4. 1. 5. 1. 6. 1. 7. 1. 8. 1. 9. 1. 10. 1. 11. 1. 12.

Hodnota podílového listu 2009 0,5733 0,5302 0,4812 0,5456 0,5723 0,6312 0,6126 0,6478 0,6553 0,6719 0,6839 0,7231

2010 0,7212 0,7011 0,7023 0,7313 0,7319 0,6756 0,6548 0,6874 0,6862 0,7031 0,7169 0,7303


2011 0,7577 0,7653 0,7675 0,7709 0,7774 0,7578 0,7610 0,7467 0,6914 0,6546 0,7025 0,6887

2012 0,6994 0,7272 0,7475 0,7468

Zhodnocení finančních investic k zajištění penze na stáří pro obyvatelstvo v produktivním věku

Recommend Documents