ZEMNÍ KONSTRUKCE LUMÍR MIČA, ING., Ph.D. ÚSTAV GEOTECHNIKY
1
Podloží násypu Zlepšování zemin (Soil improvement): Dynamické zhutňování (Dynamic compaction) Vibrační zhutňování (Vibro – Compaction) Kompenzační injektáž (Compaction Grouting) Prefabrikované vertikální drény (Prefabricated Vertical Drains) Zhutňování odstřelem (Blast-Densification) Vyztužování zemin (Soil reinforcement): Vibrované štěrkové pilíře (Vibro-Stone Columns) Vibrované betonové pilíře (Vibro Concrete Columns) Vápenné-cementové pilíře (Lime-Cement Columns) Trysková injektáž (Jet Grouting) Hloubková stabilizace (Deep Mixing) Mikropiloty (Micropiles) Zemní kotvy (Ground Anchors) Hřebíkování (Soil Nailed Retaining Sructures) Vyztužování geosyntetiky (Geosynthetics) Vyztužování vlákny (Fiber Reinforced Soils) Biologická stabilizace (Boitechnical/Soil Bioengineering Stabilization) Úprava zemin (Soil treatment): Míšení (Admixture) Odvodňování (Dewatering) Lámání (Fracturing) Zmrazování (Freezing) Atd.
2 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Použitelnost technologií dle charakteru zeminy
3 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
fáze sedání okamžité sedání – si : Neodvodněné podmínky proběhne během výstavby objektu primární sedání – scf: velikost a rychlost závisí na: propustnosti zeminy podmínkách odvodnění sekundární sedání – ss: σ′ = konst.
4 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
zatížení
Předkonsolidace:
qs qp
deformace
ts
tp
čas
scf od qp
scf od qs+qp
∆σ/ ∆u≤0 Schéma předtížení ∆u>0
2H σv0 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
∆σ(qp)∆σ(qs)
5
Lumír Miča
napětí
hloubka
Vakuování:
Podloží násypu
drenážní vrstva pumpa
písek
H ≈ 0.6m
fólie
z
nárůst
σef γ
jíl, rašelina
PVD
písek
Schéma vakuování
-
+
σef
σtot
σtot = γ x z + Pa + 0 u = γw x z + Pa - nPa = (1-n)Pa σef = γ/ x z + nPa 6 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu Drény (PVD, Pískové): • • • • •
předkonsolidace a omezení sedání po dokončení stavby urychlení procesu konsolidace zkrácením dráhy pro disipaci pórových tlaků zvýšení stability zvýšením efektivních napětí v zemině snížení hladiny podzemní vody omezení efektů ztekucení. drenážní vrstva
Svislé drény
Princip drénů
CENT/TC 288 N 293 E – Návrh EN Vertikální odvodnění VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
7 Lumír Miča
Drény:
Podloží násypu
rozdělení 8 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Pískové drény:
Typy pískových drénů
provádění 9
VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD – Požadované vlastnosti pásových drénů: -
běžně by měly vyhovovat pro použití v prostředí s pH 4-9 teplota obklopující zeminy menší než 25 oC Předpokládaná životnost 5 let.
Doporučené pevnostní a deformační charakteristiky -
qw=
q . b.RT
b – šířka drénu θ- transmisivita (m2/rok) RT = 1,763/(1+0.0377.T+0,00022.T2) T – teplota ve oC
protažení při přetržení nejslabšího prvku > 2% protažení při tahové síle 0,5 kN< 10% (20% při expozici mrazem) minimální tahová pevnost nejslabšího prvku při přetržení >1,5 kN.
VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
fcr
10 Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD – Požadované vlastnosti pásových drénů:
11 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD – Geotechnický průzkum: • • • • • • • • • • • • • •
penetrační odpor, údaje o povrchové vrstvě (tloušťka, přítomnost kořenů atd.), přítomnost balvanů nebo zpevněných vrstev, které mohou zapříčinit problémy při instalaci vertikálních drénů, popis zeminy (typ zeminy, stratifikace a údaje o existenci resp. frekvenci písčitých a prachových vrstev, údaje o tvrdých vrstvách), piezometrické úrovně hladiny vody, jejich režim popř. odchylky od podmínek hydrostatického tlaku, stav napětí in situ, včetně údajů o míře překonsolidace, deformační parametry zemin, konsolidační parametry (koeficienty konsolidace a propustnosti, přirozenou vlhkost zeminy, hustotu, neodvodněnou smykovou pevnost, obsah organických látek, konzistenční meze, senzitivitu. 12
VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD - navrhování:
De/2
De/2
dw/2
dw/2
kh H
kv
+
VERTIKÁLNÍ PROUDĚNÍ NEPROPUSTNÝ OKRAJ
Ūv=f(Tv)
=
RADIÁLNÍ PROUDĚNÍ VERTIKÁLNÍ DRÉN
Ūh=f(Th,D/dw)
kv kh
RADIÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ PROUDĚNÍ
Ū=1-(1-Ūv)(1-Ūh)
Odvodnění vzorku 13 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu PVD - navrhování:
⎛ ∂ 2 u w ∂ 2u w ∂ 2 u w ⎞ ∂u w = cv ⎜⎜ 2 + + 2 ⎟⎟ 2 ∂t ∂ ∂ ∂z ⎠ x y ⎝
⎛ ∂ 2 u w 1 ∂ 2u w ∂ 2u w ⎞ ∂u w = cc ⎜⎜ 2 + + 2 ⎟⎟ ∂t ∂z ⎠ r ∂r 2 ⎝ ∂r
⎛ ∂ 2u w ⎞ ∂u w = cv ⎜⎜ 2 ⎟⎟ ∂t ⎝ ∂z ⎠
⎛ ∂ 2u 1 ∂ 2u w ⎞ ∂ur ⎟ = cr ⎜⎜ 2w + 2 ⎟ r r r ∂t ∂ ∂ ⎠ ⎝
⎛ ∂ 2U ∂U z = cv ⎜⎜ 2 z ∂t ⎝ ∂z
⎛ ∂ 2U r 1 ∂ 2U r ∂U r = cr ⎜⎜ 2 + r ∂r 2 ∂t ⎝ ∂r
⎞ ⎟⎟ ⎠
⎛ ∂ 2U r 1 ∂ 2U r ∂U ∂U r ∂U z = + = cr ⎜⎜ 2 + ∂t ∂t ∂t r ∂r 2 ⎝ ∂r
⎞ ⎟⎟ ⎠
⎞ ∂U ⎟⎟ + cv 2z ∂z ⎠
U = 1 − (1 − U h )(1 − U v ) Terzaghi Barron
14
Podloží násypu
PVD - navrhování:
−8Th
Uh = 1 − e
F (n)
cht Th = 2 D
Předpoklady: (Barron)
konsolidující vrstva (jíl) je plně nasycena a homogenní k přetvoření zeminy dochází pouze ve vertikálním směru voda neproudí ve vertikálním směru platí Darcyho zákon pórová voda a minerální částice jsou nestlačitelné v porovnání se skeletem jílu přírůstek zatížení je nejprve přenášený zvýšeným pórovým tlakem v drénu nedochází ke zvýšenému pórového tlaku zóna vlivu drénu je válcová nekonečně propustný drén instalace drénu nemá vliv na změnu vlastností
15 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD - navrhování: D
dw
z
kh
kh
Barron – vliv geometrie: zjednodušený tvar
⎛D⎞ 3 F (n) = ln⎜⎜ ⎟⎟ − ⎝ dw ⎠ 4
L
RADIÁLNÍ PROUDĚNÍ NEPORUŠENÁ OBLAST PÍSKOVÝ DRÉN
16 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu PVD - navrhování: Hansbo - PVD
1 2
Ekvivalentní průměr 17 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD - navrhování:
vliv geometrie:
Hansbo - PVD
n2 3 1 F ( n) = 2 ln(n) − − 2 n −1 4 4n
D ds
vliv propustnosti filtru:
dw
z
kh
obecně:
Fr = πz ( L − z )
kh
Fr′ =
L
průměrná: qw
πL2 k h 6 qw
2πL2 k h Fr′ = 3 qw
ks NEPORUŠENÁ OBLAST
kh qw
OBLAST PORUŠENÍ
VERTIKÁLNÍ DRÉN
Případ 1 Případ 2
vliv porušení okolní zeminy: ⎞ ⎛d ⎞ ⎛k Fs = ⎜⎜ h − 1⎟⎟ ln⎜⎜ s ⎟⎟ ⎠ ⎝ dw ⎠ ⎝ ks
18 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD - navrhování: Hansbo - PVD
• 1,5 – 2 násobné snížení horizontální propustnosti (Shokagi) • Rozsah prohnětené zóny se uvažuje 2 –3 průměru drénu (Jamiolkowski, Lancellotta 1981, Hansbo 1987). • Mizí filtrační anizotropie
dm =
Oblast porušení - ekvivalent
4
π
wL 19
VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu PVD - navrhování:
S D
S
S
D
S
De = 1.13S
De = 1.05S 20
Podloží násypu
PVD - navrhování: Vstupy:
ch – součinitel konsolidace ve vodorovném směru /m2.s-1/ (resp. kh – koef. propustnosti v hor. Směru /m.s-1/) H – délka odvodňovací dráhy /m/ kf – propustnost filtru drenáže /m.s-1/ Aw – plocha průřezu drénu /m2/ …
21 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
PVD - navrhování: Specifika matematického modelování vertikálních drénu pro úlohu rovinné deformace
khp 2B2 =_____________________________ kh 3R2[ln(R/rs) + kh/kh‘ . ln(rs/rw) – 0,75] Jednotlivé propustnosti znamenají: khp ekvivalentní horizontální propustnost pro 2D model kh původní horizontální propustnost pro axisymetrický model kh’ původní horizontální propustnost pro axisymetrický model v tzv. „smear“ zóně
22 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková dynamické zhutňování:
23 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková dynamické zhutňování: Menard (1973):
h = n. W .H
h = c.s. W .H h c s W
hloubka ovlivněná dynamickým zhutněním n empirický koeficient (n < 1) součinitel útlumu rychlosti součinitel útlumu zeminy (0.3-1.0) Doporučené hodnoty parametru „n“ (FHWA) hmotnost závaží
H
výška pádu závaží
Míra nasycení
Typ zeminy
Propustné - hrubozrnné zeminy
Vysoká
0.5
Nízká
0.5 – 0.6
Částečně propustné - zejména hlíny s IP < 8
Vysoká
0.35 – 0.40
Nízká
0.4 – 0.5
Nepropustné - zejména jílovité zeminy s IP > 8
Vysoká
Nedoporučuje se
Nízká
0.35 – 0.40*
Typ zemního prostředí
* vlhkost zeminy by měla být menší než mez plasticity
24
VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková dynamické zhutňování:
Zóna 1 – propustné zeminy, IP = 0, k ≥ 1.10-5 m.s-1 Zeminy spadající do této oblasti se velmi dobře zlepšují pomocí DDC. Nad hladinou podzemní vody dochází k okamžitému přenosu sil mezi částicemi a tím k ulehlému stavu. Pod hladinou podzemní vody dojde v důsledku vyvozeného dynamického účinku k nárůstu pórových tlaků. Je to však jen velmi krátký časový úsek, poněvadž díky jejich vysoké propustnosti dojde k jeho rychlému snížení a následnému zhutnění zeminy. Zóna 2 – částečně propustné zeminy, 0 < IP < 8, 1.10-5 < k < 1.10-8 m.s-1 Do této kategorie patří hlíny, hlíny jílovité a písek hlinitý. Tato kategorie je svojí odezvou na DDC mezi zónami 1 a 3. Míra zhutnění je odvislá od počtu úderů a fází. Díky jejich nižší propustnosti je nutné zajistit dostatečný čas pro rozptýlení pórových tlaků. Jedná se přibližně o období několika dnů až týdnů
Zóna 3 – velmi málo propustné zeminy, IP > 8, k > 1.10-8 m.s-1 Patří sem jílovité zeminy. Jsou-li plně nasycené, pak se vlivem dynamických účinků zvýší tlak pórové vody a vzhledem k jejich velmi nízké propustnosti bude jejich rozptýlení probíhat velmi dlouho. Z tohoto důvodu je DDC nepraktická pro zlepšování těchto zemin. Příznivější podmínky jsou u částečně nasycených jílovitých zemin, kde lze dosáhnout vyšší míry zhutnění než u plně nasycených
25 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková dynamické zhutňování:
Vytvoření pracovní vrstvy
Vytvoření pracovní vrstvy VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zhutňování hlubších vrstev
Zhutňování hlubších vrstev Zemní konstrukce
26 Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace:
Vápenno-cementové pilíře (Lime-cement columns): - průměr 50-60cm - hloubka cca 20m Hloubkové mísení zeminy – Deep Soil Mixing: -až průměr 3.5m - hloubka 10-40m (i 70m)
27 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace: Provádění - princip: VRTÁNÍ: - rozrušení - homogenizace promícháním - stabilizace injekční směsí
Přítok injekční směsi
VYTAHOVÁNÍ: - zhutňování
< Směr otáčení spirál > < Směr pohybu materiálu >
Soletanche ®
28 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace: Technické parametry: Poměr voda/cement v pojivu
0,2 - 0,5
Poměr objemu směs/zemina
0,2 (jíly) - 0,7 (materiál skládek odpadů)
Počet otáček břitu spirálu
20 - 60 ot/min
Rychlost zavrtávání/vytahování
0,2 - 2,0 m/min
Vtrné zařízení
jednoduchá, dvojitá, čtyřnásobná spirála
Typická hloubka úpravy
10 - max. 40 m
Přísady do pojiva
bentonit, popílek, sádra, plastifikátory
trojitá
nebo
29 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace: Zemina
Vápno
Vápno-cement
Cement
Hlína jílovitá
•
+
++
Jíl hlinitý
+
++
++
Jíl
•
+
+
Quick jíl
+
+
++
Jíl (zasolený)
+
+
+
Jíl (siřičitany)
-
+
+
Kaly
-
•
+
Rašelina
-
•
+
„-“ …bez efektu
„•“…přijatelný efekt
„+“…vhodné
„++“…velmi vhodné
30 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace:
Smyková pevnost narůstá již během jedné až dvou hodin po dokončení pilíře Smyková pevnost se zvýší 10 až 50 ti násobně Smyková pevnost narůstá v čase (měsíce). Třetina konečné smykové pevnosti se přibližně dosáhne po jednom měsíci a ¾ finální pevnosti po třech měsících Se zvyšujícím indexem plasticity zeminy se vyžaduje větší množství přísady Stlačitelnost se redukuje: Modul pružnosti (E) úměrný pevnosti v tlaku (qu) a to v poměru 350 až 1000 (např. u jemnozrnných zemin s obsahem písčitých částic méně než 10 až 15 % je poměr E a qu mezi 400 až 600). Citlivost zeminy je nízká (1-3) Mez plasticity se zvyšuje Index plasticity se snižuje 31 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace:
Propustnost se zvýší o 100 až 1000 násobek u vápenných pilířů, u vápeno-cementových je zvýšení propustnosti o něco menší. Propustnost zemního prostředí zlepšného cementem se pohybuje v rozmezí 10e-7 až 10e-9 m/s. Pro dosažení nižší propustnosti se doporučuje přidat bentonit či bentonit-jílovitou suspenzi. Tím dojde ke snížení propustnosti na hodnoty nižší než 10e-9 m/s Poissonovo číslo je přibližně 0,5 pokud je vzorek zatěžován za neodvodněných podmínek a při jiných zatěžovacích podmínkách se pohybuje mezi 0,3 až 0,45
32 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace – obvodové smykové napětí: q
Působení jako celý blok
τ obv
H
τobv
fb
cu q.B.L = ≤ 2(B + L )H fb
součinitel bezpečnosti (= 1.5)
B
L
33 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace - sedání:
qH ∆h1 = aE P + (1 − a )E Z
nAP a= BL
34 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Hloubková stabilizace - sedání:
35 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací:
36 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací:
• Princip: Vibroflotací rozumíme metodu zhutňování základové
půdy účinkem vibrací bez jakéhokoliv přidávání dalšího materiálu. Zhutňování je dosahováno pomocí vibrační jehly, jež penetruje základovou půdu vlastní tíhou, nebo za pomoci přítlaku, popřípadě vzduchového či vodního paprsku (vplachování).
• Historie: vibroflotace souvisí s vynálezem ponorného
vibrátoru z r.1928 (firma PTC, Francie), – první kontrakt na zhutňování písků vibroflotací obdržela firma Johan Keller v r.1930 v Berlíně, – značný rozvoj vibroflotace souvisí s obnovou válkou zničených měst v Evropě v 50. letech 20.století, – vibroflotace je rozšířena hlavně v Belgii, Holandsku, severním Německu, Polsku a na Ukrajině, tedy v oblastech, kde jsou pro tyto metody vhodné geotechnické podmínky 37
VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Provádění:
38 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Provádění:
FRANKI VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
VIBRO-WING Zemní konstrukce
39 Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Navrhování: – Know – how firmy
40 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: Červeně – před; zeleně - po
41 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Štěrkové pilíře:
42 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací:
• Princip: Štěrkové pilíře jsou prvky hlubinného zakládání staveb typu „displacement“, při jejichž provádění se v základové půdě vibrací, beraněním, nebo předrážením vytvoří otvor, který je vzápětí zaplněn vhodným hutněným materiálem (převážně štěrkem, popř. recyklátem).
• Historie: – první použití štěrkových pilířů pochází z Francie z konce 18. století, kdy do měkké základové půdy byl zatloukán štěrk pro zlepšení základové půdy pro zakládání vojenských objektů, – Evropa v 50. letech a USA ve 70. letech 20.století, – v Evropě položil teoretické základy Priebe (70. léta)
43 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Historie:
• 1830 - Francie • 1935 - vibroflotace • 50 léta min. století – Evropa (začalo rozsáhlé používání SC technologie) • 1972 – USA (SC technologie) • Replacement (nahrazení) – vibrace – vrtání
Metody:
• Displacement (roztlačení) – vibrace – předrážení
44
Replacement metody: mokrá metoda
A
B
C
D
A - FÁZE SESTUPNÁ - spolupůsobením vibrací, vodního paprsku a vlastní tíhy vibrátoru je rychle dosažena požadovaná hloubka, zemina odstraněna výplachem B - PLNĚNÍ ŠTĚRKEM - vibrátor je povytažen a díra částečně horem zaplněna vhodným štěrkem C - FÁZE KONSOLIDAČNÍ - štěrk je vibracemi bočně roztlačován do zeminy a hutněn až na požadovanou míru zhutnění. Poté je opět štěrk doplněn a postup se opakuje
45
Replacement metody: metody
46
Displacement metody: Vibrace:
47
Displacement metody: Předrážení:
48
Displacement metody: Předrážení:
49
Přínos: Kompozit pilíř/zemina: ¾ nárůst smykové pevnosti – zvýšení únosnosti podloží či stability svahu ¾
¾
vyšší tuhost podloží (vertikální napětí v pilíře je 2-5 vyšší než v okolní zemině) – snížení celkového a diferenciálního sedání /∆s ≈ (15 ÷ 20)scelk, zlepš./; snížení je cca scelk, zlepš = (50 ÷ 30) scelk, nezlepš Zvýšení propustnosti – urychlení konsolidace 50
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Provádění:
51 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Provádění:
52 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Provádění:
53 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Provádění:
systémem FRANKI
54 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Navrhování:
– Základové prvky přenášející osové (tlakové) zatížení, navrhují se výjimečně jako osamělé, většinou však ve skupině pod základovými patkami, pasy a deskami – Plošné (prostorové) zlepšení vlastností základové půdy, tj. zvýšení průměrné velikosti Edef a event. urychlení primární konzolidace (štěrkové pilíře působí jako svislé drény a umožňují urychlenou disipaci pórových tlaků)
55 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Navrhování – rozsah použití:
– Soudržné zeminy s 7 kPa < cu < 60 – 80 kPa – V případě, že cu < 7 kPa, jsou štěrkové pilíře nevhodné (zlepšení vlastností není reálné) – V případě, že cu > 60 – 80 kPa, je použití štěrkových pilířů nehospodárné, neboť míra zlepšení základové půdy není adekvátní rozsahu a množství štěrkových pilířů – Pod násypy se doporučuje při hodnotě neodvodněné smykové pevnosti cu < 19 kPa použít místo kameniva či štěrku písek. V Japonsku se pískové pilíře používají i zemin s cu ≈ 5 kPa. ⇓ Optimum cu 15 - 50 kPa 56 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Navrhování: Způsoby porušení – homogenní zemina
57 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Navrhování: Způsoby porušení – nehomogenní zemina
58 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Navrhování: – koncept elementární buňky
59 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
Podloží násypu
Zhutňování hloubkovou vibrací: • Navrhování: – koncept elementární buňky
faktor koncentrace napětí
σP nn = σZ faktor plochy nahrazení
AP aP = A
⎛ D⎞ aP = C ⎜ ⎟ ⎝s⎠
2
trojúhelníková síť: C = π/(2√3) čtvercová síť: C = π/4 60 VUT FAST Brno, Ústav geotechniky
Zemní konstrukce
Lumír Miča
De
De
D
s
s
D náhradní buòka
Ac štìrkový pilíø
A
As
L
a) Trojúhelníková síť ekvivalentní průměr náhradní buňky: De = 1,05.s b) Čtvercová síť ekvivalentní průměr náhradní buňky: De = 1,13.s c) Poměr ploch pilíře As a náhradní buňky A as = As/A = C1.(D/s)2 C1=π/(2.31/2) – trojúhelníková síť C1= π/4 – čtvercová síť ac = (A-As)/A = 1 – as d) Koncentrace napětí n = σs/σc (n = 3 až 5) σ = σs.as + σc.(1 – as) σs = n.σ/(1 + (n - 1).as) = µs.σ σc = σ/(1 + (n - 1).as) = µc.σ
D
Návrh štěrkových pilířů
De
(Masopust)
61
s
c
L
a) Vztah mezi svislým σ1 a vodorovným σ3 napětím: σ1/σ3 = tg2(45 + φs/2) = Kp (φs – úhel vn. tření pilíře 40-430) b) Vodorovné napětí: - soudržné zeminy (φu = 0, cu) σ3 = 9.cu - soudržné zeminy (φef, cef) σ3 = σp+cef.(1+ln(Edef/2.cef.(1-ν))) σp – původní vodorovné napětí Edef – modul deformace zeminy ν – Poisson. koef. zeminy c) Celkové svislé napětí qc qc = σ3 .Kp d) Maximální napětí v okolí pilíře σc = 5.cu
D
De
(Masopust)
62
Příklad – stanovení mocnosti H násypu na podloží zlepšeném štěrkovými pilíři a) Vstupní údaje – geometrie: rozteč pilířů s = 2,3 m, průměr pilířů D = 0,8 m délka pilířů L = 5,0 m (vetknutí do podložních štěrků t = 0,5 m)
s=
b) Materiálové vlastnosti: štěrkové pilíře φs = 400 zákl. půda – měkký jíl φu= 0°, c = 20 kPa
0 2,3
80 0, Ø
H
s = 2,30
násyp
jíl mìkký
0,50
4,50
Cu = 20 kPa
štìrk
(Masopust)
c) Výpočet: náhradní plochy: ap = 0,907.(0,8/2,3)2 = 0,11 De = 1,05.2,3 = 2,415 m Ap = π.0,82/4 = 0,502 m2 A = π.2,4152/4 = 4,578 m2 boulení (při povrchu): qult = cuNc = 20.22 = 440 kPa = σp 63
Příklad – stanovení mocnosti H násypu na podloží zlepšeném štěrkovými pilíři c) Výpočet: únosnost okolní zeminy: max. napětí přenášené jílem (cu = 20 kPa) σz = 5cu = 5.20 = 100 kPa faktor koncentrace n = 3 (zvoleno) µp = 3/(1 + (3-1).0,11) = 2,459 µz = 1/(1 + (3-1).0,11) = 0,819 σz ≤ µz.σ = µz.(σp/ µp) = 0,819.440/2,459 = 146.54 kPa …max. napětí koncetrované napětí v jílu je vyšší, než pevnost 5.cu = 100 kPa, tedy platí menší z obou hodnot maximální síla přenášená fiktivní buňkou Pc = σp.Ap + σz.(A – Ap) = 440.0,502 + 100.(4,578 – 0,502) = 628,5 kN volíme stupeň bezpečnosti roven 2,0, tedy P = 628,5/2,0 = 314,2 kN přípustná výška násypu H (jehož objemová tíha bude γ = 18,0 kN/m3) γ.H.A = P 64 H = P/(γ.A) = 314,2/(18,0.4,578) = 3,80 m
(Masopust)
Příklad – sedání podloží zlepšeného štěrkovými pilíři
Násyp; γ = 18 kN.m-3 Platforma; γ
= 16 kN.m-3
H1 = 3,8 m H2 = 0,5 m Jíl: e0=2,0 Cc=0,7 γsat=20kN.m-3 cu = 20 kPa
(Masopust)
a) Vstupní údaje – geometrie: rozteč pilířů s = 2,3 m, průměr pilířů D = 0,8 m délka pilířů L = 5,0 m (vetknutí do podložních štěrků t = 0,5 m) b) Materiálové vlastnosti: štěrkové pilíře φs = 400 zákl. půda – měkký jíl φu= 0°, c = 20 kPa c) Výpočet: náhradní plochy: ap = 0,907.(0,8/2,3)2 = 0,11 přerozdělení napětí: µz = 1/(1 + (3-1).0,11) = 0,819 σ = 3,8.18 + 0,5.16 = 76,4 kPa σz = 0,819.76,4 = 62,6 kPa 65
Příklad – sedání podloží zlepšeného štěrkovými pilíři Primární efektivní napětí v polovině vrstvy jílu: σ0 = 2,25.(20-10) = 22,5 kPa Konsolidační sedání vrstvy jílu: st = (0,7/(1+2,0))x4,5xlog ((22.5 + 62,6)/22,5)) = 600 mm
66 (Masopust)
konzolidační sedání podloží násypu
a) Doplněné zadání: - v podloží násypu je H2 = 0,6 m mocná drenážní štěrková vrstva (γšt=17,5 kN/m3), nad ním násyp mocnosti H1=4,4 m (γn=18,0 kN/m3), - jíl zcela zvodnělý: měrná hmotnost ρs=2,75g/cm3, číslo pórovitosti v pův. stavu e0=1,3, koeficient stlačitelnosti Cc= 0,5 b) Původní geostatické napětí v polovině mocnosti stlačitelné vrstvy jílu: - pórovitost n=e0/(1+e0) = 0,565 = 56,5 % - obj. tíha jílu pod vodou (plně sat.) : γj = (1-0,565).(27,5-10) = 7,61 kN/m3 - geostatické napětí v hl. 4,5/2 = 2,25 m: σ0 = 2,25.7,61 = 17,12 kPa c) Konzolidační sedání st stlačitelné vrstvy zeminy o mocnosti H = 4,5 m: - zatížení na povrchu zlepšené zeminy σ = 4,4.18,0+0,6.17,5 = 89,7 kPa - st = Cc/(1+e0).log ((σ0 + σ)/σ0) = 0,5/2,3.log 6,239 = 0,173 m
67 (Masopust)
pokračování – stanovení časového průběhu primární konzolidace a) Doplnění zadání: - koeficient konzolidace jílu: Cv = 4.10-3 m2/den (= 0,463 cm2/s) - předpokládáme dále, že horizontální propustnost bude 3x větší, než vertikální propustnost, tedy kh/kv = 3, - voda může drénovat oběma směry (v hlavě i v patě) …N = 2 - koeficient konzolidace pro horizontální směr: Cvr = Cv.(kh/kv) = 12.10-3 m2/den - průměr náhradního pilíře De = 2,415 m, mocnost stlač. vrstvy L = 4,5 m - redukovaný průměr drenáže D´= D/5 = 0,8/5 = 0,16 m b) Stanovení stupně konzolidace za dobu t = 60 dní: - poměr n´= De/D´= 2,415/0,16 = 15,09 - bezrozm. faktor Tz = Cv.t/(L/N)2 = 4.10-3.60/(4,5/2)2 = 0,047 - bezrozm. faktor Tr = Cvr.t/De2 = 12.10-3.60/2,4152 = 0,123 - z grafů pro Tz = 0,047…Uz = 0,18, pro Tr=0,123 a n´=15….Ur = 0,78 - stupeň konzolidace U = 1 – (1-Uz).(1-Ur) = 0,807 = 81 % - za dobu 2 měsíce bude sednutí podloží násypu činit s60 = 0,81.0,173 = 0,14 m 68 (Masopust)
Graf pro stanovení stupně konzolidace ve vertikálním směru
69 (Masopust)
Graf pro stanovení stupně konzolidace v radiálním směru
70 (Masopust)
Teorie:
Postup při výpočtu stability – násyp (s nn):
Fiktivní pás (75 – 100 mm), který vyjadřuje vliv koncentrace napětí. Materiál v této oblasti je definován: γ ≠ 0 kN.m-3; c = 0 kPa; φ = 0° Fiktivní pás, který vyjadřuje vliv koncentrace napětí. Materiál v této Oblasti je definován: 71 γ = 0 kN.m-3; c = 0 kPa; φ = 0°
Teorie:
Postup při výpočtu stability- příklad: 9.1
φ′ = 28° c = 2.4 kPa γ = 18 kN.m-3
cu = 16.7kPa φu = 0 ° γsat = 20 kN.m-3
4.5
φ′ = 42° c = 0 kPa γ = 19.7 kN.m-3
4.8
Únosné podloží s = 2m
D=1.07m
1.7 72
Teorie: Postup při výpočtu stability- příklad:
Postup při výpočtu stability- příklad: Plocha nahrazení:
a p = 0.907 (1.07 / 2 ) = 0.26 2
Přepočet na pás:
πD 2
2
⎛ 1.07 ⎞ 2 Ap = =π⎜ ⎟ = 0 .9 m 4 ⎝ 2 ⎠
⇒
w=
Ap s
=
0 .9 = 0.45m 2
Charakteristiky fiktivního pásu: (výška pásu zvolena T = 90 mm)
µp =
(µ − 1)γ 1H1 = 547 kNm −3 2 n = = 1.59 ⇒ γ p = p 1 + (n − 1)a p 1 + 0.26 T
µz =
1 1 = = 0.80 ⇒ 1 + (n − 1)a p 1 + 0.26
γz =
(µ z − 1)γ 1 H 1 = −196 kNm −3 T
výšky Ti: T1 = 90mm; T2 = 85mm; T3 = 81mm; T4 = 68mm; T5 = 63mm; T6 = 51mm; T7 = 46mm; T8 = 34mm; T9 = 29mm; T10 = 16mm; T11 = 12mm; 73
Teorie:
Postup při výpočtu stability- příklad: 1
T11 T10
13
12
24
T9 T8
11 10
22 23
9
8
20 21
T5
T7 T6
7
6
18 19
T3
T4
5
T2
4
2
14
16 17
3
T1
15
74
Teorie:
Postup při výpočtu stability- příklad: Parametry jednotlivých zón:
zóna1 : γ = 18 kNm −3
c = 2.4kPa φ = 28 °
zóna 2 : γ = 0 kNm −3
c = 0 kPa φ = 0 °
zóna 3,5,7,9,11,13 : γ = −196 kNm −3 zóna 4,6,8,10,12 : γ = 547 Nm −3
c = 0 kPa φ = 0 °
c = 0 kPa φ = 0 °
zóna14,16,18,20,22,24 : γ = 20 kNm −3 zóna15,17 ,19,21,23 : γ = 19 .7 kNm −3
c = 16 .7 kPa φ = 0 ° c = 0 kPa φ = 42 °
75
Teorie:
Postup při výpočtu stability – sanace (bez nn): Neuvažuje se faktorem koncentrace nn: ⇓ Průměrné hodnoty
γ průr = γ p a p + γ z a z c průr = c × a z tan φ průr
γ p a p tan φ p + γ z a z tan φ z = γ průr
je − li φ z = 0° tan φ průr = a p tan φ p 76