Zemřela pro život Milovala až do krajnosti

Jana Beretta Molla Zemřela pro život Milovala až do krajnosti giana_molla.indd 1

22.5.2005 13:50:38

Obsah

Matka a lékařka Jana Beretta Molla přinesla pro život tu největší oběť, svůj vlastní život.

Strana 4 Italská lékařka a matka Jana Beretta Molla byla svatořečena 16. května 2004 v Římě Strana 7 Kdo byla Jana Beretta Molla?

Strana 14 Poslední velká oběť: čtvrté těhotenství

Strana 17 Životopisné údaje

Informační materiál ke svatořečení Jany Beretta Molla 16. května 2004 v Římě S církevním schválením Biskupství brněnského č.j. Ep/552/05 ze dne 13. 5. 2005. Prosíme o rozšíření tohoto informačního materiálu vydaného při příležitosti svatořečení této velké lékařky, manželky a matky 20. století. Další výtisky jsou k dostání zdarma na adrese vydavatele. Za finanční dary na pokrytí nákladů děkujeme! Vydalo: Hnutí Pro život ČR, Hlubočepská 85/64, 152 00 Praha 5 tel.: 603 976 231, e-mail: [email protected], http://prolife.cz Bankovní spojení: č. ú.: 159205438/0300, vs: 4586 Hnutí Pro život ČR je neziskovým občanským sdružením s cílem šířit a prosazovat úctu k lidskému životu od početí do přirozené smrti, především k životu nenarozených dětí, starých, postižených a nevyléčitelně nemocných lidí, podporovat rodinu a šířit vědecké poznatky o souvisejících tématech. Sdružení rozvíjí svou činnost výhradně z darů drobných dárců. © Gebets- und Freundeskreis Gianna Beretta Molla, Uznach, 2004 © Překlad: Krista Blažková, 2004 © Fotografie: Fondazione Gianna Beretta Molla, Mesero, Gebetsund Freundeskreis Gianna Beretta Molla, Uznach

giana_molla.indd 2

Strana 18 Zázrak, který na přímluvu Jany Beretta Molla vedl ke svatořečení Strana 20 Matka: Svatořečení Jany Beretta Molla, 1922–1962

Strana 22 Papež Jan Pavel II. prohlásil italskou lékařku a matku Janu Beretta Molla za svatou!

P

Strana 24 Poutní místo ke cti Jany Beretta Molla

22.5.2005 13:51:02

Lidský život pramení z Boha, je jeho darem, jeho obrazem i stopou, účastí na jeho životodárném duchu. Proto jediným Pánem tohoto života je Bůh: člověk o něm nemůže rozhodovat podle své libovůle. Papež Jan Pavel II.: Evangelium vitae Vyjádření lásky Svatého Otce Janě Emanuele, za niž její matka Jana obětovala svůj život.

giana_molla.indd 3

22.5.2005 13:51:08

Italská lékařka a matka

Jana Berett byla svatořečena 16. května 2004 v Římě 42 let poté co blahoslavená Jana Beretta Molla obětovala svůj život za své čtvrté dítě, byla papežem Janem Pavlem II. svatořečena v Římě za přítomnosti svého manžela Petra Molla a dětí Petra Ludvíka, Laury a Jany Emanuely. Byla to ojedinělá událost v dějinách Církve! Již 24. dubna 1994 prohlásil papež Jan Pavel II. Janu Beretta Molla za blahoslavenou. Život nové svaté a její heroická oběť osvětlují význam křesťanské rodiny, křesťanské školy a Katolické akce pro budování pravé křesťanské osobnosti. Papež Jan Pavel II. řekl doslova:

„Neexistuje větší láska, než když někdo položí svůj život za druhého (Jan 15, 13), a to se děje ojedinělým způsobem, když matka obětuje svůj život za své dítě, když za cenu svého vlastního bytí daruje svůj život dítěti, které se z ní má narodit. Ke cti oltářů pozvedáme dnes italskou ženu: Janu Beretta Molla. Byla to žena heroické lásky, příkladná manželka a matka,

4 giana_molla.indd 4

22.5.2005 13:51:15

Děkujeme Vám, hrdinské matky, za Vaši nepřekonatelnou lásku! Děkujeme Vám za Vaši neohroženou důvěru v Boha a jeho lásku! Děkujeme Vám za oběť Vašeho života.

etta Molla která v každodenním životě toužila vydávat svědectví o náročných hodnotách evangelia. Příkladný život studentky ve společenství Církve, angažované dívky a šťastné matky završila Jana Beretta Molla tím, že obětovala svůj život, aby dítě, které nosila a které je dnes mezi námi, mohlo žít. Jako lékařka si byla dobře vědoma toho, co ji čeká. Přesto před obětí necouvla a tím ještě umocnila vysoký stupeň svých ctností. Když dnes představujeme tuto ženu jako vzor křesťanské dokonalosti, chceme tak uctít

všechny statečné matky, které se bezvýhradně věnují své rodině, které trpí, aby přivedly na svět své děti a pak jsou ochotné vzít na sebe všechny námahy a přinést každou oběť, aby jim mohly předat to nejlepší, co v sobě nosí. Vzory civilizace, tak jak je představují a šíří média, nepodporují mateřství. Ve jménu pokroku a modernismu jsou dnes hodnoty jako věrnost, čistota a oběť představovány jako překonané, a přesto se těmito hodnotami vyznamenala celá řada křesťanských manželek a matek a činí tak stále.“ 5

giana_molla.indd 5

22.5.2005 13:51:24

Úsměv Jeden úsměv pro Boha, od něhož pochází každý dar. Jeden úsměv pro Otce se vždy zvláštní modlitbou, jeden úsměv pro Ducha svatého. Jeden úsměv pro Ježíše, s nímž se setkáváme při mši svaté v Eucharistii. Jeden úsměv pro Matku Boží, jejímuž příkladu se musíme připodobňovat. Jeden úsměv pro našeho anděla strážného, protože on nám byl dán Bohem, aby nás vedl do nebe. Jeden úsměv pro rodiče a sourozence, protože musíme být pochodněmi radosti. Jeden úsměv pro všechny, které Pán během dne nechává nás potkávat. Z modlitby sv. Jany Beretta Molla

Láska Boží a láska k bližnímu „Co je velkou novostí křesťanství? Tuto otázku si lidé neustále kladou. Mám na ni krátkou odpověď:

Ježíš za nás zemřel na kříži z lásky k nám a svou krví dosvědčil a stvrdil, že nás miluje! sv. Jana Beretta Molla

Láska Boží a láska k bližnímu spolu úzce souvisejí.

až k oběti sebe samého. Od té doby, co Bohočlověk žil na této zemi, stojí náš každodenní život na zaslíbení: Cokoliv jste učinili jednomu z mých nejmenších bratří, mně jste učinili.“ Generální audience 20. 10. 1999

Člověk nemůže milovat Boha, pokud nemiluje své bratry a sestry. Co zaznělo již ve Starém zákoně, to zvěstuje Ježíš Kristus v Nové smlouvě celému lidstvu. Obě přikázání lásky jsou shrnutím i vrcholem Zákona a proroků. V ‚novém přikázání‘ spočívá novost, kterou nám Ježíš Kristus přinesl. Nejenže o lásce mluvil, ale také ji žil, a to

Lidský život pramení z Boha, je jeho darem, jeho obrazem i stopou, účastí na jeho životodárném duchu. Proto jediným Pánem tohoto života je Bůh: člověk o něm nemůže rozhodovat podle své libovůle. Evangelium vitae, Jan Pavel II.


22.5.2005 13:51:26

„Kříž a utrpení jsou tou nejjistější, nejkratší a nejzáslužnější cestou do nebe.“ sv. Jana Beretta Molla

Jana Beretta Molla, cesta svatosti:

Kdo byla Jana Beretta Molla? Jana byla obyčejnou ženou své doby. Milovala svého muže, své děti a své povolání lékařky. Nevyznačovala se zvláštními mystickými milostmi nebo asketickými formami zbožnosti. Její život byl životem dobré manželky a matky a také svědomité, křesťanské lékařky. Něčím byla však přesto výjimečná: Byla to její velká láska k Ježíši Kristu v Eucharistii, neochvějná víra v Boží prozřetelnost a láska k Matce Boží, Panně Marii. Jana se narodila 4. října 1922 jako desáté z třinácti dětí v městečku Magenta, 15 kilometrů severně od Milána. Její rodiče se jmenovali Albert a Maria, rozená De Micheli. Otec byl vzorný, vyrovnaný a hluboce věřící muž. Rodiče vytvořili svou výchovou předpoklady k tomu, aby jejich děti mohly dobře sloužit lidem. 7 giana_molla.indd 7

22.5.2005 13:51:33

I zde se projevoval nesobecký, křesťanský postoj, kterým byl život rodiny Alberta Beretta zcela proniknut. Dva synové a dvě dcery se věnovali medicíně a chirurgii, jedna dcera se stala doktorkou farmacie, tři další děti inženýry a dva synové byli vysvěceni na kněze. Rodiče se podle možností každý den účastnili mše svaté, protože Eucharistie byla pro ně vskutku středem a zdrojem jejich síly. Nejsilnější Ježíšova výzva k lásce vychází z Eucharistie. Večer se rodina modlila růženec. „Velkorysost vůči bližním patřila k základům naší výchovy,“ potvrdila Janina sestra. „Rodiče byli na nás přísní, ale vysvětlili nám důvody, aby nás přesvědči-

První svaté přijímání

li. Bylo to báječné žít v tak velké rodině: radovali jsme se spolu, trpěli jsme spolu a navzájem jsme si pomáhali v těžkostech života a studia.“

Díky příkladnému křesťanskému životu v rodině byla Jana připravena přijmout Tělo Páně poprvé už v pěti a půl letech — 14. dubna 1928. Od toho dne chodila se svou mamin- Jana (čtvrtá zleva) se angažovala v Katolické akci kou denně na ranní mši svatou, takže se Eucharistie Především zdůrazňovala: stala pro ni opravdu denním chlebem. V oběti mše svaté Budu vám stále opakovat: má Církev svůj nejvznešenější žijte z Ježíše, choďte často ke majetek, své největší bohat- svatému přijímání, neodděství, nejvyšší vyjádření své lujte modlitbu od apoštolátu, zbožnosti. Jana navštěvovala protože apoštolát nemůže nést základní školu v Bergamo, plody bez modlitby. Víte přece, nižší stupeň gymnázia v lyceu že první úlohou člena Katolické „Paolo Sarpi“. akce je modlitba. Musíme věřit, že Bůh má moc a že může pomáhat. Pokud chybí modlitKatolická akce — Jana, ba, je víra prázdná. nadšená vedoucí mládeže Pro Janin duševní a duchovní vývoj bylo velice důleVyzývala, aby se s trpícími žité členství v Katolické akci. jednalo s velkou úctou jako Vstoupila tam již ve 12 letech, s bratry a sestrami, aby v nich aby se naučila, jak by víru, mladí viděli Krista, který se kterou ona sama přijala jako s těmito trpícími zvláště ztodar, mohla předávat jiným tožňuje. Zdůrazňovala, že lidem aktivním nasazením, sílu pro takový úkon lásky modlitbou a obětí. To nebylo mohou najít u Ježíše, který těžké, protože její náboženský život již tehdy působil velkou zářivou silou. Ve školním roce 1940 převzala vedení mládežnické skupiny. Není divu, že již v roce 1944 byla zvolena delegátkou dětských a mládežnických skupin Katolické akce. Doporučovala mladým lidem účast na mši svaté, meditaci, častější návštěvu Nejsvětější svátosti a modlitbu růžence.

„Jsem připravena na vše, pokud bude mé dítě zachráněno.“ sv. Jana Beretta Molla


22.5.2005 13:51:36

je přítomen mezi námi v Eucharistii, aby v nás mohl přebývat a byl sám zdrojem naší lásky. Úcta k Bohu je také základem úcty k lidem. Kříž, který nám Bůh posílá, je vždy tím nejlepším pro naše posvěcování. Na kříži přemohl Bůh svět a peklo. My také zvítězíme, když se našemu kříži nebudeme vyhýbat.

Rozhodující zážitek Ve vzdělání na gymnáziu pokračovala u sester Dorotek. V té době tam vedl jeden jezuita exercicie. Tyto dny usebrání se staly pro Janin další život velmi důležité a utvrdily ji, tehdy patnáctiletou, ve víře. Řekla v té době Bohu své zcela osobní „ano“.

Čím blíže je člověk Bohu, čím blíže je mu ve svém vlastním srdci, tím účinněji může konat dobro. Vždyť jednota s Bohem je plodem soustředění ducha modlitby. Proč je naše činnost tak často neplodná? Protože se málo modlíme nebo lépe řečeno nedostatečně nasloucháme Bohu ve vnitřní usebranosti srdce. Jen když je naše duše plná milosti, můžeme bohatě obdarovávat i jiné.

Do sešitu si zapsala myšlenky a modlitby, které na ni v těch dnech zapůsobily. Především prosila Ježíše, aby jí dal poznat svou vůli: „Ježíši, slibuji Ti, že přijmu vše, co se mi stane. Jen mi dej poznat svou vůli.“

Janin poznámkový sešit

Její velká láska a oddanost Matce Dobré rady Své děti zasvětila Panně Marii, Matce Dobré rady Jana zasvětila každé své dítě ihned po narození Matce Dobré rady a tím ukázala, jak bezpodmínečnou důvěru měla v mateřskou péči Panny Marie. Maria byla pro ni velkou pomocnicí ve všech životních změnách. Od Panny Marie, vzoru všech matek, očekávala právě jako matka, že jí ukáže cestu a dá sílu pro požehnaný a plodný rodinný život. V její pozůstalosti se nachází i následující modlitba:

„Maria, odevzdávám se zcela do tvých mateřských rukou. Věřím, že obdržím, co si od tebe vyprošuji. Důvěřuji ti, protože jsi moje milá Matka. Svěřuji se ti, protože jsi Ježíšovou Matkou. V této důvěře se ti odevzdávám a jsem si jista, že mě ve všem vyslyšíš. S touto důvěrou v srdci tě pozdravuji jako svou Matku a svou naději. Zcela se ti zasvěcuji a prosím tě, pamatuj, že jsem tvá a že ti patřím. Ochraňuj mě a opatruj, dobrá, milá Matko, v každém okamžiku mého života a představ mě svému synu Ježíši. Amen.“

Tato modlitba, v níž se volně spojují známé texty a vlastní formulace, ukazuje zřetelně Janin krok k uvědomělému a samostatnému rozhodnutí se k víře. „Pane, buď vůle Tvá. Milujme kříž a mysleme na to, že jej neneseme sami, ale že Kristus nám pomáhá a že v něm dokážeme všechno, protože On nám k tomu dává sílu.“ K jejímu odpolednímu programu patřila i krátká návštěva Ježíše v Nejsvětější svátosti oltářní. 9

giana_molla.indd 9

22.5.2005 13:51:42

Nebyla ušetřena ani těžkých ran osudu 29. dubna 1942 ji nečekaně zastihla zpráva, že se její maminka ve věku 53 let zhroutila při vyšívání oltářního plátna pro misie. Svou maminku již bohužel nezastihla naživu. Jen o čtyři měsíce později, 10. září 1942, následoval svou manželku na věčnost Janin tatínek. Hodně plakala a nemohla zapomenout na dobrotivý pohled svých příkladných a starostlivých rodičů. Rok 1942 měl pro rodinu Alberta Beretta velký význam a byl rokem velkých rozhodnutí. Dva ze tří synů se rozhodli pro kněžské povolání a vstoupili do semináře. Jen několik týdnů po smrti své matky Jana úspěšně složila maturitu a začala studovat na lékařské fakultě v Miláně. Přes všechny obtíže využívala čas pro studium svědomitě a dobře.

O dva roky později byl ve věku 32 let vysvěcen na kněze také druhý bratr Jindřich, který přijal jméno Albert. Protože byl i lékařem, měl se stát misionářem v Brazílii. Jana ukončila studium v roce 1949 a 30. listopadu 1949 promovala jako doktorka medicíny. Matka, manželka a lékařka Jana Beretta Molla

Janina osobnost Všichni její přátelé se shodli na tom, že byla nejen příkladnou mladou ženou, ale že byla také velice sympatická, šarmantní a radostná. Její hluboká láska k Bohu byla tajemným středem jejího života a radosti. Být povolán k lásce — ve službě nemocným a trpícím — pomáhat a léčit, to byla potřeba jejího srdce. Po promoci v listopadu 1949 si Jana rozšířila svou aprobaci všeobecné medicíny a chirurgie a začala studovat pediatrii. Studium ukončila 7. června 1952 s velice dobrým výsledkem.

Sloužit lidem všemi dary a schopnostmi, které dostala od Boha a které rozvíjela po dlouhé roky studia. Jana považovala své povolání za poslání. Od roku 1950 až do své předčasné smrti pracovala ve své ordinaci. Po svatbě navíc převzala bez finanční odměny odpovědnost za dětské jesle a mateřskou školu v Ponte Nuovo u Magenta. Zároveň působila také jako školní lékařka na místní základní škole.

07.30 mše svatá 09.00–12.00 studium 15.00–19.00 studium po večeři modlitba růžence

Ordinaci si otevřela v Mesero, předměstí Magenta, asi pět kilometrů od centra. Citelně tak pomohla svému bratru Ferdinandovi, který zde dosud působil sám jako obvodní lékař.

Ráda a ochotně vykonávala povinnosti mladé lékařky, k nimž patřily i noční návštěvy. Rychle si získala důvěru malých i velkých pacientů, protože ke všem přistupovala s velkou láskou a pozorností a měla porozumění pro lidi staré, chudé a zejména pro děti. Jako žena se mohla dobře vcítit do radostí a starostí matky a dítěte, léčit, těšit a pomáhat. Své povolání vnímala jako velmi důležité.

Roku 1946 byl její bratr Josef v Bergamo vysvěcen na kněze.

Nyní se splnilo Janino přání, které měla po celou dlouhou dobu studia:

Jak sama řekla, povolání lékaře pro ni znamenalo zvláštní formu duchovní péče:

Velké radosti pro rodinu Beretta V době zkoušek si svědomitě stanovila studijní plán:


22.5.2005 13:51:45

Čtyři body,

kterých se Jana jako lékařka držela 1 Udělej to tak dobře, jak je to jen možné. Zůstaň na úrovni vědy a nežeň se za penězi, jak je to dnes v módě. 2 Buďme čestní. Jako lékaři neskrývejme víru. 3 Buď k pacientům láskyplná,

mysli na to, že oni jsou naši bratři a sestry, jednej citlivě. 4 Jelikož se na nás lidé obracejí s důvěrou, musíme dbát na to, abychom jejich důvěry nezneužili. Dávej si pozor na rychle vyřčená slova. Janina ordinace v Mesero je dodnes udržována v původním stavu

„Máme možnosti, jaké kněz nemá. Náš úkol není splněn, když léky již nepomáhají. Je zde duše, která musí být přivedena k Bohu, a slovo lékaře má velký vliv. Každý lékař má nemocného odkázat na kněze. Jak moc potřebujeme katolické lékaře. Tak jako se kněz může dotknout Ježíše, tak se dotýkáme my lékaři Ježíše v těle nemocných: chudých nebo bohatých, mladých nebo starých. Kéž by byl Ježíš viditelný uprostřed nás. Kéž by našel mnoho lékařů, kteří se mu odevzdají.“ V těchto myšlenkách je vyjádřena Janina vysoká lékařská etika a postoj zcela proniknutý vírou. Kromě lékařské služby skutečně nabízela praktickou pomoc v životě a mnoho lidí dokonce přivedla ke smíření s Bohem. Těhotným matkám, které k ní přicházely do ordinace s mnoha problémy a těžkostmi, dodávala odvahu. Její radost z dítěte jako daru Božího a jako zázračného daru

manželské lásky byla přímo nakažlivá. Často se jí podařilo svým pozitivním postojem k životu zabránit potratu. Její bázeň a úcta k rozvíjejícímu se lidskému životu je němým, ale výmluvným svědectvím pro právo na život každého člověka, které je dnes denně pošlapáváno. Janina přítelkyně Blanka si vzpomíná na následující události:

„Jana ošetřovala mou matku a sestru během jejich dlouhé nemoci, a to s velkým nasazením a obětavostí. Neustále je povzbuzovala, aby zcela důvěřovaly Bohu a Panně Marii. Celý měsíc přijížděla každý večer na kole, i když byla zima a mlha, a vozila jedné nemocné řádové sestře mléko. Mnozí si ani nemohli dovolit koupit si léky. Jana je ošetřovala bezplatně, a dokonce jim dala i peníze na potřebné léky.“

Zápas o povolání Tři její sourozenci se již rozhodli pro kněžství nebo řeholní život. Neměla by snad také ona zcela darovat svůj život Bohu a stát se laickou misionářkou u těch, kteří byli ještě chudobnější než její krajané v Mesero? Touto otázkou se Jana velmi zabývala, když dostudovala a začala pracovat. Její bratři Jindřich a František postavili v brazilském Maranhao nemocnici. Lékařská péče o obyvatelstvo tam byla na velmi nízké úrov-

ni a mnoho dětí umíralo hladem. Nemohla by tam jako lékařka vykonat mnoho dobrého, snad více než v Itálii? Janina sestra Virginie, která s ní studovala na stejné fakultě, již pracovala v leprosáriu v Indii. Touha jít také na misie byla stále silnější. Jana se nadále hodně modlila o světlo pro další rozhodování. Ve svých poznámkách uvádí tři body, na které je třeba při hledání povolání dávat pozor: 11

giana_molla.indd 11

22.5.2005 13:51:48

Prosit v modlitbě Boha o radu; zvolit si duchovního vůdce; naslouchat vnitřnímu hlasu, pozorovat své sklony a ptát se sama sebe. Jana nezmalomyslněla, ale modlila se ještě intenzivněji, aby lépe poznala Boží vůli. Po dlouhém přemýšlení a modlitbách jí řekl její duchovní vůdce: „Opravdu si myslím, že misie na rovníku není cestou pro tebe. Nejsi zcela zdravá. Proč neuvažuješ o založení vlastní rodiny, skutečně křesťanské rodiny, takové, v jaké jsi vyrostla ty? Mysli na to, kolik dobrého tvá matka ve své rodině vykonala.“ Její zpovědník jí radil: „Založ vlastní rodinu, potřebujeme naléhavě dobré matky.“

Člověk nemůže milovat bez utrpení a utrpení nemůže snášet bez lásky. sv. Jana Beretta Molla

Jana přijala toto slovo jako poselství od Boha, i když se velice těžko vzdávala svého misionářského snu. Položila tuto oběť k nohám Ukřižovaného a čekala na znamení od Boha, co má dále dělat. Člověk je v životě povolán k tomu, aby konal dobro! V červnu 1954, v mariánském roce, doprovázela pouť nemocných do Lurd. Na lékařku s hlubokým vztahem k Neposkvrněné Matce Boží velice zapůsobilo dění u jeskyně v Masabielle. Jana přinesla do tohoto místa milosti ve svém srdci také prosbu o pomoc a vedení. Její naděje nebyla zklamána.

Bůh každému člověku předurčil cestu, povolání ve fyzickém životě i v životě milosti. Povolána k manželství — rozhodující setkání Na svátek Neposkvrněného početí 8. prosince 1954 slavil v Mesero jeden novokněz primici. Při této příležitosti se Jana setkala s inženýrem Petrem Molla, který v Ponte Nuovo vedl velkou továrnu. Ve svých osobních poznámkách zhodnotil Petr Molla novou místní lékařku takto: „Tehdy jsem již věděl, že jsi v každém ohledu báječná mladá žena,“ napsal studentce medicíny, později lékařce a kromě toho vedoucí spolupracovnici Katolické akce a Vincenské konference. „Také mi bylo známo, že jsi do mé meserské farnosti občas přicházela jako delegátka, abys přednášela skupinám mládeže Katolické akce. Rovněž jsem věděl, že si tě všichni nemocní vážili, staří i mladí, především ale mladé maminky a chronicky nemocní staří lidé, kterým tvá trpělivá, laskavá a horlivá péče dělala tak dobře. Stejně tak bylo dobře známo, že jsi ve světle evangelia konala mnoho dobrého pro matky a mladá děvčata, když k tobě přicházely s problémy v těhotenství.“ Příprava na svatbu byla dobou velké vnitřní radosti pro oba.


22.5.2005 13:51:52

Petr nechal pro Janu postavit novou, větší ordinaci. Chtěl tak podpořit její práci a péči o nemocné a trpící. Svatba se konala v sobotu dopoledne 24. září 1955 ve farním kostele sv. Martina v Magenta, kde byla Jana před 33 lety pokřtěna.

Jana ráda chodila do hor

Bůh byl pro ně základem, zdrojem a zárukou jejich lásky, Boha nechtěli ze svého společného bytí vyloučit, ale žít svou lásku skrze Něho a v Něm. Ve svém prvním dopise z 21. února 1955 vyslovila Jana svou touhu být Petrovi dobrou manželkou: „Milý Petře, chtěla bych Tě opravdu učinit šťastným a být Ti ženou, jakou si přeješ — dobrou, chápající a připravenou i k obětem, které život vyžaduje. Chtěla bych s Tebou vytvořit opravdovou křesťanskou rodinu.“

Šťastní manželé v Londýně

Šťastná rodina Ihned po návratu ze svatební cesty se rodina zasvětila Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Již během svatební cesty se manželé dohodli, že se budou spolu denně modlit růženec. 19. listopadu 1956 se Janě narodil první syn a při křtu dostal jméno Petr Ludvík. Mladá maminka byla velice šťastná a vděčná, i když těhotenství bylo obtížné. Petr Ludvík byl při křtu zasvěcen Matce Dobré rady. 11. prosince 1957 se narodilo druhé dítě — Maria Zita. V zimě roku 1958 otěhotněla potřetí. Tentokrát se cítila obzvlášť špatně, v osmém měsíci musela být rychle převezena do nemocnice na pozorování. 15. července 1959 se narodilo třetí dítě — Laura. Velmi jí ležela na srdci náboženská výchova, protože si velice přála přivést své děti k Bohu, který jí je daroval. Pokud to bylo možné, chodila i ve všední dny na mši svatou.

Jana s dcerami Mařenkou a Laurou v Courmayeur v zimě 1960/61

Svatí jsou Boží přátelé, kteří čekají, aby se stali našimi přáteli. Jana milovala svého manžela a své děti. Díky své příkladné lásce k Bohu směla pomáhat těm, s nimiž se během svého života setkala. Můžeme ji prosit o přímluvu. 13

giana_molla.indd 13

22.5.2005 13:51:57

Jana Beretta

Poslední velká oběť: čtvrté těhotenství

Matka tří dětí toužila po čtvrtém dítěti. V srpnu 1961 konečně otěhotněla, avšak zdravotní problémy se tentokrát znásobily. Ve druhém měsíci se v děloze objevil nádor, který rychle rostl a ohrožoval růst dítěte. Odevzdání se až do naprostého sebeobětování nebylo pro ni nic, s čím by předem nepočítala. Tak chápala i povolání lékařky mezi dětmi a nejubožejšími: především jako mateřskou službu, kterou rovněž není možno oddělit od oběti. Akvarel umělkyně Anny Pavesi k blahořečení Jany Beretta Molla

Prosme stále znovu o přímluvu svatou Janu Beretta Molla, která je pro nás příkladem a přímluvkyní ve velkých a nesnadných záležitostech naší doby.

Lékaři Janě vysvětlili, že existují tři možnosti: 1. Odstranění dělohy spolu s nádorem. Pak by mohla být matka určitě zachráněna, dítě by ale odstraněním dělohy zemřelo a Jana by už nemohla mít žádné další děti. To by znamenalo obětovat také dítě, které v ní žilo a rostlo. Operace by však byla zároveň potratem, usmrcením jejího vlastního dítěte! 2. Odstranění nádoru, ale ne dělohy. Těhotenství by tak bylo ukončeno. Jana by potom mohla mít ještě další děti. Současně by se odvrátilo velké nebezpečí, které by po operaci při pokračovaní těhotenství hrozilo.

3. Třetí možnost spočívala v tom, že by se odstranil pouze nádor. Lékaři však tuto možnost rozhodně nedoporučovali, protože s sebou nesla velké riziko. Čerstvá jizva na děloze by mohla během zátěže v těhotenství prasknout, což by vedlo k jisté smrti matky a dítěte. Zachraňte mé dítě! Janě bylo od začátku jasné, že se musí udělat vše pro záchranu dítěte. V úvahu tak přišla jedině třetí možnost. Operace se uskutečnila 3. prosince 1961 a byla na svou dobu nesmírně komplikovaná. Chirurg se snažil s velkou zručností vyhovět prosbě této statečné matky a skutečně se mu podařilo dítě zachránit. Nádor se ukázal jako nezhoubný a mohl být zcela odstraněn. Ještě před převozem na operační sál v nemocnici v Monza lékařům důrazně připomínala: Když se bude jednat o to, zda se rozhodnout mezi mnou a dítětem, vůbec neváhejte. Žádám, abyste se rozhodli pro dítě. Zachraňte je! Jana věděla, co říká, protože byla sama chirurg a dětská lékařka. Ve druhém měsíci


22.5.2005 13:52:01

etta Molla došlo k odstranění nádoru, ale Jana vyléčena nebyla. Čekalo ji sedm měsíců velkých bolestí a skrytá psychická a duševní trýzeň. Prognózu znala: šance na přežití nebyla ani 10 %. Bylo jí 39 let. Myšlenka, že by musela zanechat své děti a svého manžela samotné, ji velmi trápila. Usilovně se modlila, aby její neustálé bolesti nebyly poznat.

Pacientka se z tohoto velice nebezpečného zákroku až podivuhodně rychle zotavila. Modlila se, aby o dítě nepřišla. A skutečně dítě donosila. Nevolnost, ta nepříjemná průvodkyně těhotenství, byla pro ni tentokrát dokonce radostí, protože znamenala, že se dítě vyvíjí normálně. Po této velké operaci pracovala zase jako lékařka. Vypadala klidně a vyrovnaně, ale manžel Petr, který ji znal jako nikdo jiný, cítil vnitřní napětí, kterému byla vystavena. Neustále jej prosila o prominutí všech starostí, které mu způsobila, a o jeho lásku, kterou nyní potřebovala více než kdykoliv předtím. Jeden a půl měsíce před porodem se událo něco, co na něj velice zapůsobilo: „Petře, prosím tě, jestliže se budete muset rozhodovat mezi mnou a dítětem, rozhodněte se pro dítě. Ne pro mne, prosím tě o to!“ Nelze si myslet, že rozhodnutí zachránit dítě za cenu vlastního života bylo lehké.

Jana vroucně milovala své tři děti, svého manžela milovala celým srdcem a především milovala život. Muset odejít v nejkrásnějších letech, zanechat vdovce a tři malé polosirotky — nebo dokonce čtyři s dítětem, které čekala — bylo hrdinským rozhodnutím. Ještě jedna starost ji trápila: Trpělo její dítě při operaci? Narodí se postižené? Nikdy ale bolest a starosti nedala najevo. Termín porodu měl být právě o Velikonocích. V polovině dubna 1962 se rozloučila se svými přítelkyněmi a řekla jim: „Jdu do nemocnice, ale nevím, zda se opět vrátím domů. Porod bude těžký, možná, že se nám podaří zachránit jen jednoho z nás obou, ale já chci, aby moje dítě žilo! Modlete se za mne hodně, mám strach. Modlete se, abych splnila Boží vůli.“ Dítě žije — těžký porod Jany Emanuely 20. dubna 1962, na Velký pátek, přišla do porodnice v Monza, kde byla nedávno operována. Svůj život i život svého dítěte svěřila do Boží prozřetelnosti a v tomto odevzdání se cítila bezpečně. „Jsem připravena na vše, co chce Bůh.“ Porod byl velmi dlouhý a bolestivý. Na Bílou sobotu se v jedenáct hodin narodila zdravá holčička.

Na památku na statečnou matku jí otec dal jméno Jana Emanuela.

Pevně jsem se rozhodla dělat vše z lásky k Ježíši. Veškerou svou činnost, všechny své bolesti dám Jemu. sv. Jana Beretta Molla 15

giana_molla.indd 15

22.5.2005 13:52:04

Zemřela z lásky Několik hodin po narození dítěte nastaly velké bolesti. Bohužel se dostavily předem tušené a tolik obávané komplikace. Horečka stoupla, puls byl téměř nehmatatelný a pacientka často ztrácela vědomí. Zdálo se, že si konečně uvědomila, že Bůh její připravenost k obětování života přijal. Chtěla se teď nechat dovést k poslednímu ztotožnění se s Ukřižovaným. Lékaři začali bojovat za záchranu života statečné matky. Jana úpěnlivě prosila svou matku, aby si ji vzala k sobě do nebe, protože bolesti byly očividně nad její síly. V ranních hodinách v sobotu ve velikonočním oktávu přivezli umírající Janu domů. Slyšela ještě hlasy svých milých dětí, které právě ve vedlejším pokoji vstávaly. V osm hodin odešla za přítomnosti svého manžela, svých dvou bratrů a sestry Virginie do věčného života. Jana ukončila svůj pozemský život. Její smrt byla tragická a zanechala velice bolestnou mezeru v její rodině i u všech těch, které s velkou obětavostí opatrovala až do své smrti — přesto však byla ozářena klidem. Nyní se na ní splnila slova, která připomínala kdysi jako vedoucí mládeže svým kamarádkám: Kdybychom měly umřít

v boji za své poslání, byl by to nejkrásnější okamžik v našem životě. Důvěra v Boží prozřetelnost Od mládí se Jana učila důvěře v Boží prozřetelnost a v těžkých týdnech, kdy se obávala o svůj život a o život svého dítěte, často opakovala: Člověk míní, Pán Bůh mění. Boží prozřetelnost šla ještě dále. Bůh se nejen chtěl starat o rodinu Petra Molla, ale chtěl, aby se život a smrt Jany staly požehnáním pro ostatní. Měl s touto mladou ženou velké plány. Již v den úmrtí 28. dubna 1962, v sobotu před nedělí Božího milosrdenství, se něco událo. Po oznámení smrti mladé statečné lékařky a matky začali lidé v děkovném obdivu proudit k vystavenému tělu jako na skutečnou pouť: matky s dětmi, lékaři a nemocní, zaměstnanci Petrovy firmy, sedláci, mládež, staří, nemocní a prostí lidé. Farář z Punte Nuovo nikdy předtím nezažil tolik lidí u svaté zpovědi. Mnozí hledali smíření s Bohem, než vstoupili do domu zesnulé! V neděli 29. dubna 1962 byla Jana Emanuela pokřtěna a zasvěcena Matce Dobré Rady. Příští den se před kostelem v Ponte Nuovo, kde se Jana tak často účastnila mše svaté, shromáždil obrovský pohřební průvod. Jana byla pohřbena na hřbitově v Mesero.

Jana Beretta Molla zemřela pro život! První světlo v bolesti Petra Molla zazářilo, když viděl, jak život a příklad jeho ženy začíná přitahovat stále více lidí. Tehdy začal tušit, že si Bůh Janu vyvolil k dalekosáhlejšímu poslání, než je poslání matky rodiny. Oficiální proces blahořečení byl v diecézi zahájen v roce 1972, deset let po její smrti. Proces v Římě byl zakončen jejím slavnostním blahořečením 24. dubna 1994 na náměstí sv. Petra za přítomnosti manžela Petra a jejich dětí s rodinami. Heroické gesto, kterým Jana korunovala své povolání ženy, manželky a matky — papež Pavel VI. to nazval „vědomou, promeditovanou naprostou odevzdaností“, svědčí o její neobvyklé svatosti, kterou spontánně a do hloubky proměňovala ve skutek po celý život. Byla ženou silné naděje: naděje, která vyrůstá z víry, z křesťanského pohledu na svět, lidi a věci. Modlitba, která byla pro Janu základem duchovního života, se pak musí projevovat v postoji a skutcích lásky. Tato láska však není naším výkonem, nýbrž darem, který neustále od Boha přijímáme.


22.5.2005 13:52:15

Životopisné údaje Jana Beretta Molla

Jana Beretta Molla jako pomocnice matek Když se lidé dovídali o příkladném životě a smrti Jany Beretta Molla, začali ji prosit o přímluvu v různých rodinných starostech. Mnoho lidí se k ní od té doby obracelo ve svých záležitostech a potřebách a často citelně pocítili pomoc. Jako matka rodiny si Jana získala především důvěru manželek a ukázala se jako pomocnice při ohroženém těhotenství, rizikových porodech a manželských problémech. Mezitím došlo k vyslyšení modliteb a k několika nevysvětlitelným vyléčením, která Církev a odborní lékaři uznali za zázrak. Jana s manželem Petrem

1922 1922 1925 1928 1928 1930 1933 1937 1937 1939 1942 1942 1942 1942 1942 1945 1949 1950 1950 1952 1954 1955 1955

4. říjen 11. říjen

29. duben červen 10. září

1956 1957 1959 1961 1962 1962 1962 1962 1972 1978

19. listopad 11. prosinec 15. červenec 6. září 20. duben 21. duben 28. duben 30. duben 6. listopad 27. duben

4. duben 9. červen

30. listopad 20. červen 1. červenec 7. červenec 8. prosinec 11. duben 24. září

1991 6. červenec 1992 21. prosinec 1994 24. duben 2004 16. květen

Jana se narodila v Magenta u Milána Jana Františka byla pokřtěna v kostele sv. Martina rodina se stěhuje do Bergamo první svaté přijímání nástup do školy biřmování v katedrále v Bergamo vstup do gymnázia „Paolo Sarpi“ v Bergamo rodina se stěhuje do Janova Jana navštěvuje 5. třídu gymnázia začátek studia na klasickém lyceu v Janově smrt matky maturita smrt otce návrat do otcovského domu v Magenta studium na fakultě medicíny v Miláně pokračování ve studiu na universitě v Pávii promoce v oboru medicíny a chirurgie zápis do registru lékařů v Miláně otevření ordinace v Mesero diplom dětské lékařky v Miláně setkání s inženýrem Petrem Molla oficiální zasnoubení svatba v kostele sv. Martina v Magenta přestěhování do Ponte Nuovo u Magenta narození Petra Ludvíka v Ponte Nuovo narození Mařenky v Ponte Nuovo narození Laury v Ponte Nuovo operace v Monza Velký Pátek — příjem v porodnici nemocnice Monza narození Jany Emanuely v 8 hodin Jana umírá doma v kruhu rodiny zádušní mše svatá v Ponte Nuovo, pohřeb v Mesero začátek diecézního procesu blahořeřečení předání dokumentů Kongregaci pro blahořečení a svatořečení v Římě dekret o heroickém stupni ctnosti uznání zázraku blahořečení na náměstí sv. Petra v Římě svatořečení na náměstí sv. Petra v Římě


22.5.2005 13:52:21

Velký zázrak... Alžběta Arcolino Comparini se zcela uzdravila poté, co v 16. týdnu čtvrtého těhotenství (11. února 2000) ztratila veškerou plodovou vodu. Těhotenství proběhlo bez problémů a ve 32. týdnu (31. května 2000) porodila zdravou dceru Janu Marii. Alžbětě Arcolino Comparini je 33 let a má za sebou tři těhotenství. Dvě děti se narodily císařským řezem a třetí dítě se na přání matky narodilo normálně. Když se tentokrát menstruace asi o týden opozdila, došlo 30. listopadu 1999 k silnému krvácení. Matka o tom říká: „První ztráta krve. V té době jsem pocítila, že těhotenství bude tentokrát těžké a bude vyžadovat velkou odvahu. Přes velkou opatrnost jsem ztratila hodně krve.“ Při ultrazvukovém vyšetření 30. listopadu 1999 se zjisti-

Zázrak, který na přímluvu Jany Beretta Molla vedl ke svatořečení lo, že v děloze je plodový vak o velikosti 8 mm, což odpovídá 5.– 6. týdnu těhotenství. Na zadní stěně dělohy se vytvořil hematom. Dr. Bicego Vieitez de Almeida ve své zprávě potvrzuje: „Pacientka přišla 30. listopadu 1999 do mé ordinace. Nedostala menstruaci a těhotenský test byl pozitivní. Na ultrazvuku byl zjištěn plodový vak o velikosti 8 mm a také krevní sraženina o velikosti 22 mm na zadní stěně dělohy. Prognóza pro další vývoj těhotenství byla špatná.“ Bylo tedy zjištěno těhotenství, avšak vyhlídka byla spíše zneklidňující.

Při ultrazvukovém vyšetření 9. prosince 1999 se ukázalo, že těhotenství bylo ve stádiu 7. týdne, avšak nahromadění krve v děloze se téměř zdvojnásobilo. „Při ultrazvukovém vyšetření 19. prosince 1999 se zjistilo, že se v zadní části dělohy odlučuje velká část placenty.“ Jelikož příčinou hromadění krve bylo odlučování placenty a navíc se nahromadilo ještě více krve, vše naznačovalo, že bezprostředně hrozí spontánní potrat. „Na základě velké ztráty krve se má lékařka domnívala, že naděje na donošení dítěte je velmi malá. Eventuálně by mohlo dojít ke spontán-


22.5.2005 13:52:38

„Jelikož odběry krve byly normální a byla nařízena přísná klinická vyšetření, byla respektována vůle matky odmítnout potrat. Čekalo se na známky života dítěte.“ Alžběta byla doma pod stálou kontrolou lékařů.

nímu potratu a potom by se nemusel provést výškrab.“ 11. února 2000 navíc praskly plodové blány a plodová voda odtekla, takže potrat se zdál nevyhnutelný. Plod žil bez plodové vody „11. února 2000, v 16. týdnu těhotenství, přišla do ordinace a stěžovala si na velkou ztrátu plodové vody. Byla poslána do nemocnice na pozorování a tam se potvrdilo předčasné prasknutí plodových blan. Podle ultrazvuku se jednalo o 16. týden těhotenství, plod žil, ale bez plodové vody. Zůstala týden na zotavení a také na doplnění plodové vody.“ Ztráta krve plodových blan nevyhnutelně k hrozilo již v 7. tenství!

a prasknutí vedou téměř potratu, a to týdnu těho-

„Za takových podmínek se doporučuje umělý potrat kvůli zvýšenému riziku infekce pro matku a také proto, že plod nemá naději na přežití.“

Ačkoliv lékaři radili Alžbětě během vyšetření 13. února 2000, aby kvůli rizikům, která hrozí jí i dítěti, podstoupila potrat, rozhodla se matka 15. února 2000, že dítě donosí v důvěře a na přímluvu blahoslavené Jany Beretta Molla. „Po 72 hodinách se ještě nevytvořila žádná plodová voda a lékařka mi sdělila, že těhotenství bude muset být ukončeno, protože jinak by mohl být můj život ohrožen. Také jiní lékaři sdíleli její názor. Mé srdce se však nemohlo smířit s tím, že bych šla na potrat. Lékařka přišla ke mně do pokoje a chtěla vědět, jak jsem se rozhodla. Zcela zničená jsem prosila svého manžela Karla, aby zavolal kněze.“ V důvěře v pomoc a přímluvu blahoslavené Jany Beretta Molla chce matka dítě donosit. Alžběta byla přijata do nemocnice kvůli prasknutí plodových blan, a když plod nebyl vypuzen a matka se rozhodla odmítnout potrat, byla 18. února 2000 propuštěna.

„Tlak a ozvy plodu přicházela denně kontrolovat vyškolená zdravotní sestra. Jednou týdně se kontroloval krevní obraz a ultrazvukové vyšetření se zaznamenávalo na video. Nebyly známky žádné infekce ani přírůstku plodové vody.“ 31. května 2000 se císařským řezem narodila Jana Maria, vážila 1820 gramů a neměla žádné problémy dýchacích cest, pouze vrozenou vadu — deformitu nožičky. „Bez dalších komplikací proběhl porod ve 32. týdnu těhotenství. Při ultrazvukovém vyšetření 25. května 2000 se zjistilo, že plod je hlavičkou dolů, váží asi 1800 gramů a placenta je nevyvinutá. Po dvou léčebných cyklech kortizonem na podporu vývoje plic následoval 31. května 2000 císařský řez. Jana Maria vážila 1820 gramů, neměla žádné problémy s dýcháním, lékařka zjistila pouze deformitu nožičky.“ „31. května 2000 se narodila Jana Maria s pouze malou vadou na nožičce. Vítězství pro život!“ 19

giana_molla.indd 19

22.5.2005 13:52:46

Jana se svými dětmi

Pohled na Svatopetrské náměstí při svatořečení Jany Beretta Molla 16. května 2004

16. května 2004 svatořečil papež Jan Pavel II. milánskou dětskou lékařku Janu Beretta Molla. Tím dal věřícím na celém světě jako zářivý příklad žité zbožnosti ženu, která své křesťanské poslání matky a lékařky žila uprostřed světa. Jako Kristus milovala až do krajnosti a z lásky ke svému nenarozenému dítěti obětovala svůj život.

Matka:

Svatořečení Jany Beretta Molla Svatořečení Jany Beretta Molla je vědomým znamením papeže Jana Pavla II. dát příklad, jak se má zachovat křesťanská matka ke svému nenarozenému dítěti, když se jedná o volbu mezi životem nenarozeného dítěte a životem matky. Jana neváhala ani na okamžik a rozhodla

se zcela vědomě pro život svého nenarozeného dítěte. Jako lékařka si byla vědoma následků, nebylo třeba jí něco předstírat. Jana Beretta Molla — vzor pro naši dobu Pro všechny organizace věnující se ochraně lidské-

1922–1962 ho života je svatořečení Jany Beretta Molla velkým dnem, protože její obětí více zazářila hodnota dítěte v lůně matky. Dítěti je umožněno žít skrze tuto větší lásku, která se zříká všeho, co miluje a co naplňuje její život: manžel Petr, jejich tři starší děti a její milovaní pacienti. Taková


22.5.2005 13:53:08

ení

962 volba a zřeknutí se jsou v naprostém protikladu s naším dnešním světem. Jana nebyla rozpolcena na část světskou a část duchovní. Ve všem, co dělala, žila jednoduše s Bohem a pro Boha. To pociťovali všichni kolem ní — rodina a pacien-

ti. Její hluboká láska k Bohu ji vedla k pravé radosti ze života. Člověk se nedá lehce získat jen slovy. Nestačí jen dobře mluvit, je třeba jít příkladem. Musíme být živými svědky velikosti a krásy křesťanského poslání. Svatá Jana Beretta Molla nám svým životem ukázala tuto mateřskou lásku a ochotu obětovat se. Právě ty dnešnímu materialistickému světu

chybí, pro zdravý a radostný růst příští generace jsou však nezbytné. Na příkladu Jany Beretta Molla snad tušíme, co naše společnost ztratila tím, že neví nic o ochotě k oběti a o pocitu bezpečí ve vlastní rodině. Zamysleme se nad odkazem této velké ženy a matky, nad skutečnými a nepomíjejicími hodnotami, které mají být cílem našeho života a které nám ztělesňují naše ženy, matky a rodiny. 21

giana_molla.indd 21

22.5.2005 13:53:20

Papež Jan Pavel II. prohlásil italskou lékařku a matku Janu Beretta Molla za svatou 16. května 2004 svatořečil v Římě papež Jan Pavel II. blahoslavenou Janu Beretta Molla, matku a lékařku. Stalo se tak 42 let poté, co obětovala svůj život. Svatořečení se zúčastnili její 92-letý manžel Petr Molla s dětmi. Patřila k nim samozřejmě také Jana Emanuela, čtvrté dítě, které Jana Beretta Molla chtěla zachránit a obětovala za to heroicky svůj život. Na závěr liturgie přivezli Petra Molla na invalidním vozíku ke svatému Otci. Ten srdečně pozdravil Petra a jeho dceru. Byl to zvláště působivý a dojemný okamžik. Jana Beretta Molla je novou velkou světicí naší doby, v níž

se na celém světě zabíjejí při potratech milióny nenarozených dětí. Jana je velkým příkladem pro všechny matky, které mají obtíže a stojí před rozhodnutím zda dítě porodit, nebo nechat usmrtit. Z promluvy svatého Otce při příležitosti svatořečení: „Jana Beretta Molla byla prostým, ale výmluvným poslem Boží lásky. Několik dní před svatbou napsala v dopise svému nastávajícímu manželovi:

Po svatořečení pozdravil papež Jan Pavel II. manžela Petra Molla a dceru Janu Emanuelu, za niž její matka Jana obětovala svůj život

‚Láska je nejkrásnější cit, který Bůh vložil do duše člověka.‘ Podle Kristova příkladu, který miloval své až do krajnosti, zůstala tato svatá matka rodiny heroicky věrná svému závazku, který na sebe vzala při uzavření sňatku. Nejvyšší oběť, která zpečetila její život, dosvědčuje, že sám sebe realizuje jen ten, kdo má odvahu se zcela odevzdat Bohu a bližním. Kéž naše doba na příkladu Jany Beretta Molla znovu objeví čistou, cudnou a plodnou krásu manželské lásky, která odpovídá na Boží výzvu.“ Nakonec Jan Pavel II. řekl: „Ať se vaše srdce neděsí a nebojte se. Osudy těchto šesti nových svatých (Ludvík Orione, Hanibal Maria di Franca, Josef Manyanet y Vives, Nimattulah Kassab, Pavla Alžběta Cerioli, Jana Beretta Molla) nás vyzývají kráčet na naší vlastní cestě a důvěřovat v Boží pomoc a ochranu Panny Marie. Kéž nad námi tito noví svatí bdí a pomáhají nám svou mocnou přímluvou. Pochválen buď Ježíš Kristus!“ Svatá Jana Beretta Molla — přímluvkyně těhotných žen a přímluvkyně při problémech v manželství Jana Beretta Molla (1922– 1962) byla italská lékařka, která odmítla potrat a obětovala svůj život za to, aby přivedla na svět své čtvrté dítě. Jana milovala svého manžela a své děti. Boží láska jí byla vzorem a díky ní mohla pomáhat


22.5.2005 13:53:21

lidem, kteří se na ni s důvěrou obraceli. Církev nám ve svých svatých dává zářivé příklady lidí, kteří mají odvahu jít proti proudu. Jsou nám vzory a našimi pomocníky, kteří se za nás přimlouvají v každodenních starostech a potřebách.

Lékařský zázrak

Jana byla naplněna láskou ke Kristu, přítomnému v Eucharistii, neotřesitelnou vírou v Boží prozřetelnost a láskou k Matce Boží. Zde čerpala sílu ve velké zkoušce svého života, aby nakonec obětovala svůj život — za život svého dítěte. Jana je skutečně vzorem, daným nám Bohem pro naši dobu, která si neváží hodnoty lidského života a nechrání jej. Jana zemřela po narození svého čtvrtého dítěte ve věku 40 let jako hrdinská a vzorná matka a lékařka. Tato příkladná matka zemřela v přesvědčení, že zabít dítě v těle matky je hřích. Přijala svou smrt, aby řekla ano životu svého dítěte. Papež Jan Pavel II. ji již po 32 letech 24. dubna 1994 prohlásil pro její heroické ctnosti za blahoslavenou. Po velkém zázraku, který není možno vysvětlit přirozenou cestou a který důkladně zkoumali kompetentní lékaři a církevní instituce, byla blahoslavená Jana Beretta Molla 16. května 2004 svatořečena. Pro Církev a pro všechny, kteří se zasazují o ochranu lidského života, to byl velký a radostný den.

Otec Arcolino Comparini s dcerou na Svatopetrském náměstí

Svatořečení se zúčastnila také čtyřletá dcera paní Alžběty Arcolino Comparini z Brazílie se svým přešťastným otcem Karlem. Po velmi komplikovaném těhotenství — odloučení velké části placenty v 9. týdnu a prasknutí plodových blan v 16. týdnu těhotenství — bylo dítě na přímluvu blahoslavené Jany Beretta Molla zázračně zachráněno. Těhotenství

ohrožovalo i život matky, ona však chtěla své dítě bezpodmínečně donosit a utíkala se k blahoslavené Janě Beretta Molla. Dítě se narodilo ve 32. týdnu těhotenství 31. května 2000 císařským řezem. Na svět přišlo zcela zdravé, jen s malou deformitou nožičky. Tato událost byla uznána jako zázrak, který není lékařsky vysvětlitelný a který rozhodující měrou přispěl ke svatořečení Jany Beretta Molla. 23

giana_molla.indd 23

22.5.2005 13:53:26

Svatá Jana Beretta Molla, žena velké vnitřní radosti a důvěry v Boha V naší kultuře je téměř běžné vidět v narozeném dítěti nepřítele nebo překážející věc, o jejichž likvidaci má svrchované právo rozhodnout někdo jiný. Počaté dítě je ale člověk, Boží tvor, s vlastním právem na život, osoba odlišná od matky, a proto nemůže podléhat naší libovůli. Kde přesto podléhá, vzdává se společnost základu lidských práv. Důsledky takového postoje pak postihují všechny lidi

a jejich vzájemné vztahy, a to ve všech fázích života. Svatá Jana Beretta Molla byla žena velké vnitřní radosti a důvěry v Boha, která ji v těžké chvíli jejího života umožnila nabídnout vlastní život, aby mohlo žít její dítě. Toto její ztotožnění se s Kristem, který žil a umíral proto, aby mohli žít jiní, přineslo nejen život jejímu dítěti, ale požehnání a novou kvalitu života pro jejího manžela, děti, farnost a nyní — díky Bohu — nám všem. Modlím se, aby svědectví svaté Jany a jejího života s Kristem bylo příkladem a posilou v těžkých rozhodováních i našeho života. Mons. Vojtěch Cikrle biskup brněnský

Poutní místo ke cti Jany Beretta Molla Magenta: Bazilika sv. Martina. Ponte Nuovo: Dům rodiny Beretta, kaple „Madonna del Buon Consigli“. Mesero: ambulance „la Dotoressa“

giana_molla.indd 24

Jany Beretta Molla, hrob sv. Jany Beretta Molla a kaple rodiny Beretta. Corbetto: „Santuario della Madonna dei Miracolo“.

22.5.2005 13:53:30

Zemřela pro život Milovala až do krajnosti

Recommend Documents