Zemědělství mezi panikařením a opravdovým rizikem Oteplení ( C)

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lék aře

Na téma:

Zemědělství mezi panikařením a opravdovým rizikem Oteplení (˚C)

prognóza

Země se roztápí…

0

120

Duben/Apríl

2008

0

140

0

160

0

180

0 0 200 210

+6,5 +6,0 +5,5 +5,0 +4,5 +4,0 +3,5 +3,0 +2,5 +2,0 +1,5 +1,0 +0,5 0 -0,5 -1,0

Siláže se ziskem

Labacsil® Duo

pro výrobu chutných travních a kukuřičných siláží s větší jistotou Přídavek speciálních solí kyselin proti druhotné fermentaci a samozahřátí zlepšuje stabilitu siláží a společně s vysoce účinnými bakteriemi zajišťuje vysoký příjem krmiva a jeho využitelnost. To znamená: Více zisku bez fermentačních ztrát. Prověřené kmeny bakterií pro více jistoty s DLG-značkou kvality 1b, 4a, 4b, 4c.

Sano. Zlepšení užitkovosti!

editorial

Z obsahu:

Nic nebude jako dřív… Vstoupili jsme do nového roku, který ihned od počátku dává jasně najevo, že nic nebude jako dřív. Zemědělství jako celek sice vykázalo solidní ekonomické výsledky, ale jak to bude letos si nikdo nedovolí odhadovat. Budoucnost se bude čím dál tím více psát na celosvětovém trhu a globalizace je slovo, které slyšíme na každém kroku. Globální trh nám již připravil a ještě připraví nejedno překvapení. V tom pozitivním slova smyslu přispěl k nečekanému zvratu například na trhu s mlékem, ale má i svou odvrácenou stranu. Mám tím na mysli doslova šokující zdražení některých základních surovin, které ovlivňují další výrobce dodávající své výrobky do zemědělství. Platí to od cen hnojiv až po minerálně vitaminové směsi bez ohledu na výrobce. V souvislosti s tímto trendem se mezi odborníky mluví nejčastěji o spekulacích. Neustále slábnoucí dolar nutí nadnárodní kapitálové společnosti investovat do nákupů všech možných surovin. Jsou si dobře vědomi toho, že agrární sektor vykazuje zisky, ceny obilovin a poptávka jsou vysoké, EU dává spoustu peněz z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů, biopaliv a tak by se nechalo pokračovat dál. Je však velmi pravděpodobné, že po období umělého vyvolání nedostatku a „vyšroubování“ cen dostatečně vysoko, dojde k uvolnění nakoupených zásob na trh, aby se realizoval spekulativní zisk. To by mělo následně ceny snížit, ale bylo by spíše překvapením, pokud by to bylo až na původní úroveň. Na jedné straně musí tedy zemědělci čelit zvyšování cen vstupů a na druhé straně v poslední době narůstá tlak obchodníků na ceny potravin a následně zpracovatelů na snižování výkupních cen. Ceny za vepřové maso jsou toho důkazem. Nechtěl bych, aby celý úvodník působil příliš pesimisticky a depresivně. To v žádném případě. Jen musíme v nových podmínkách změnit přístup, naučit se efektivně hospodařit, odkrývat rezervy a ještě více snižovat výrobní náklady pro lepší konkurenceschopnost na otevřeném globálním trhu. Předpoklady pro to máme. Politika Bruselu se v poslední době orientuje více na větší struktury podniků v Anglii, nebo východním Německu, nežli na bezvýhradnou podporu rodinných farem. To znamená šance pro české i slovenské producenty. Navíc, za sedm let se uvolní trh s mlékem a přestane platit systém kvót. To uvolní ruce progresivním chovatelům a dojde k dalšímu urychlení růstu farem na 500, 1000 nebo více kusů dojnic. To bude našim chovatelům vyhovovat. V neposlední řadě i s ohledem na klimatické změny, které přijdou se bude hospodařit tam, kde bude voda. Pak bude možné zabezpečit dostatek vody pro zvířata i vypěstovat vše od krmných plodin až po obiloviny. Podle všech modelů a prognóz, by na tom naše země měla být relativně dobře. To znamená, že na turbulentní dobu se musíme umět připravit. Základem toho je práce s informacemi. Proto je tu nové číslo Sano časopisu, kde najdete řadu odpovědí na vaše otázky.

Sano vítá nové spolupracovníky…..................... 4 Ako dorobiť dobré objemové krmivo................ 5 Slovo rentabilita by se mohlo do chovu prasat vrátit.................... 6 Změna klimatu – Bluf nebo hrozba?................. 8 7 otázek ke změně klimatu............................... 12 Kvalitní konzervovaná krmiva = vysoká produkce a zdravé dojnice.................14 Nasadenie Labacsil Duo sa oplatí.................... 20 Chemická konzervace objemných krmiv ........ 22 Mechanické zakrytie sila.................................. 24 Takmer 600 l mlieka naviac.............................. 26 Odstartovat do života ve zdraví a fit................ 28 Inseminácia prasníc v správnom okamihu..... 32 Sano – koncept pro prasnice Vás dostane na špičku!...................................... 36 Dobrý zdravotní stav a nízké ztráty jsou základem úspěchu v chovu prasat........... 42 Úspěšná repopulace stádaje cestou ke snížení nákladů................................. 44

Další číslo vyjde Červen/Jún 2008

Moderní výživa zvířat / Moderná výživa zvierat Sano odborné informace / Sano odborné informácie Vydavatel/Vydavateľ: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01  Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: [email protected], www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. Dlhé Diely I. 23/a, 841 04  Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: [email protected], www.sano.sk Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Ing. Jiří Jelínek Sano – Domažlice

Duben 2008 / Apríl 2008

Sazba: Jan Nikodím – nioDesign All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze­jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele­ktron­ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem­ného svo­lení redakce je zakázáno.

3

aktuality

Sano vítá ve svých řadách nové spolupracovníky…

Od druhej polovice minulého roka spoločnosť Sano Bratislava rozšírila svoje rady o dvoch nových spolupracovníkov. V  oblasti severovýchodného Slovenska je ním Ing. Peter Humený. Tento vyštudovaný zootechnik začal pôsobiť v našej spoločnosti od augusta roku 2007. Dovtedy pôsobil ako zootechnik u dlhoročného Sano zákazníka v Poľnohospodárskom družstve Odorín. Ing. Mojmír Haško Ing. Peter Humený Na strednom Slovensku k  nám prišiel regionálny zástupca - Ing. Mojmír Haško, ktorý pred nástupom do radov Sano zastával funkciu riaditeľa v Štátnom plemenárskom ústave Slovenskej republiky. Svoju dlhoročnú plemenársku prax a poznatky využíval na prípravu a pripomienkovanie nových legislatívnych noriem v oblasti chovu, šľachtenia a plemenitby hospodárskych zvierat. Na Slovenskej poľnohospodárskej univerzite v Nitre absolvoval a záverečným testom získal certifikát „M02 - Šľachtenie zvierat a poradenstvo“. Naše farby háji od novembra 2007.

V  rámci neustálého zvyšování péče o zákazníky a zlepšování servisu, přivítalo Sano od 1. 3. 2008 ve svém týmu poradců dva nové specialisty pro výživu zvířat. V  Oblasti Olomouce a  Zábřeha je to Dr. Ing. Pavel Polách, specialista na chov skotu, reprodukci a  genetiku. Je pan Martin Fronc Dr. Ing. Pavel Polách absolventem Mendlovy zemědělské univerzity v Brně. Zde také studoval dále v doktorském studijním programu obor Speciální zootechnika. Doktorská disertační práce: Stanovení produkčních schopností nejvýznamnějších masných užitkových typů skotu v ČR Od roku 1998 pracoval postupně jako zástupce vedoucího jatek Úsovsko a. s., vědecký pracovník ve Výzkumný ústav pro chov skotu s. r. o., Rapotín, šlechtitel skotu – Genoservis, a. s., zootechnik – Mohelnická zemědělská, a. s. V oblasti Znojma a Brna je jím pan Martin Fronc. Absolvent Tauferovy střední odborné školy veterinární. Po ukončení studia pracoval jako zootechnik v Agrodružstvu Jevišovice. Jeho specializací je chov prasat se zaměřením na reprodukci a odchov selat. 4

Duben 2008

Ako dorobiť dobré objemové krmivo Pod týmto názvom sa konala dvojica seminárov firmy Sano – Moderná výživa zvierat. Prvý z nich sa konal 29. 1. v priestoroch novej výrobne v maďarskom Cséme (druhý sa konal 12. 2. v priestoroch SCPV-VÚTPHP v Banskej Bystrici). Jeho súčasťou bola aj prehliadka výrobnej prevádzky. Po otvorení seminára riaditeľkou maďarskej pobočky firmy Sano pani Erikou Tóth sa ujal slova výkonný riaditeľ firmy Sano – Moderná výživa zvierat Ing. Ján Drevenák, ktorý bol moderátorom podujatia. Hlavným prednášajúcim bol nezávislý poradca z ČR MVDr. Ing. Jan Dvořáček. Vo svojej prednáške sa venoval produkcii kvalitných objemových krmív od „podlahy“, t. j. od výživy pôdy. Osobitnú pozornosť venoval téze zdravé krmoviny – zdravé zvieratá – zdravé komodity živočíšnej výroby. Ďalšia časť seminára bola venovaná problematike vzťahu kvality krmiva a ekonomickej produkcie mlieka. Pracovník firmy Sano Domažlice Ing. Petr Navrátil hovoril tiež o fermentácii objemových krmív pomocou konzervantov. Na jeho prednášku nadviazalo vystúpenie pracovníka firmy Kemin Ing. Petra Hůrku, ktorý predstavil chemické konzervanty, ktoré už druhý rok v ČR distribuuje firma Sano. Na Slovensku sa ich dočkáme v tomto roku.

vyšší mléčná užitkovost vyšší denní přírůstky lepší kvalita mléka vyšší příjem siláže vyšší využitelnost krmiv = více peněz pro chovatele Nehleďte pouze na to, co silážní přípravek stojí, raději se podívejte, co vám Labacsil® DUO může přinést. Je mnoho levných výrobků, ale nejvíce získáte s Labacsil® DUO.

Plná kongresová miestnosť pozorne počúvala výklad MVDr. Ing. Jana Dvořáčka

více o 300 až 600 litrů mléka na dojnici a rok

Ing. Petr Navrátil hovoril o fermentácii objemových krmív Apríl 2008

5

přečetli jsme za vás

Slovo rentabilita by se mohlo do chovu prasat vrátit Letošní krize v chovu prasat je největší za posledních deset let. Výkupní ceny vepřového padají nejen u nás, ale také v mnoha dalších evropských státech, což je způsobeno zejména nadprodukcí v Německu a Španělsku. Příští rok by měl být ale optimističtější. Stále rostoucí spotřeba vepřového ve světě zvýší poptávku po této komoditě, což by mělo vést k růstu výkupních cen. Pak by naši chovatelé prasat mohli opět mluvit o rentabilitě. prasat existuje čtyřletá cykličnost (významný propad cen byl sledován v  letech 1999, 2003 a  2007), a  tak by v následujícím roce měly ceny zase začít stoupat. Tato prognóza zazněla na konferenci uspořádané výživářskou společností Sano spol. s. r. o., která se uskutečnila počátkem listopadu v  Prostějově. Velký počet zúčastněných posluchačů svědčil o jejich vážném zájmu o nové poznatky z tohoto odvětví zemědělské výroby.

Doc. Ing. Josef Čeřovský, DR.Sc. z VÚŽV Kostelec nad Orlicí Situace v tomto odvětví zemědělské výroby bude vážná až do konce letošního roku. Průměrná roční výkupní cena za kilogram vepřového v živé hmotnosti nedosáhne ani 29 korun. Ještě vloni se přitom vykupovalo za 31,50 korun, a to se hovořilo o nízké ceně. „Letošní krize je neobvykle dlouhá, vše je násobeno naprosto bezprecedentním nárůstem cen krmného obilí, které zvyšují ceny krmných směsí o více než čtyřicet procent,“ vysvětluje předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Jaroslava Hajda, CSc. Podle něj byl sice letošní rok očekáván jako problematický, ale skutečnost předčila i ty nejpesimističtější předpovědi. Chov prasat se letos ocitne na více než dvou miliardové ztrátě, avšak české zemědělství jako celek vykáže velmi dobré hospodářské výsledky. Podle Ing. Hajdy za to může systém podpor vyplácený v našem zemědělství. I když podíl odvětví chov prasat na celkové hrubé zemědělské produkci činí zhruba dvanáct procent, podpory tomuto odvětví nedosáhnou ani půl procenta. Proto 6

klesá naše produkce a snižuje se soběstačnost. Z loňských 78,5 procent letos klesne na 75 procent, a  v  roce 2008 nedosáhne ani 70 procent. Ve výkupních cenách by ale měla během příštího roku nastat dlouho očekávaná změna k  lepšímu. Podle Ing.  Hajdy ve vývoji cen jatečných

Rentabilita souvisí s reprodukcí Základním ekonomickým ukazatelem rozhodujícím o  rentabilitě chovu je podle Doc. Ing. Josefa Čeřovského, DR.Sc. z VÚŽV Kostelec nad Orlicí, počet odchovaných selat na prasnici za rok. „Rozmnožovací potenciál prasnic je velmi vysoký, měly by být schopny vyprodukovat až 40 selat za rok.Výzkum se proto nyní zaměřuje na to, jak tento potenciál maximálně využít,“ poznamenal. Vedle kvalitní genetiky je k tomu potřeba mít chov s velmi dobrým zdravotním stavem a odpovídající výživu. Při prvním zapouštění je nutné zohlednit věk prasničky, hmotnost, výšku hřbetního tuku a pořadí říje (hned při první říji by se nemělo zapouštět). Počet narozených selat ve vrhu stoupá s každým následujícím vrhem, přičemž

Velký počet zúčastněných posluchačů svědčil o jejich vážném zájmu o nové poznatky Duben 2008

Ing. Květoslav Ambrož, ZD Doubrava Haňovice

Ing. Jan Vojta, Bonagro Blažovice a. s.

na třetím až pátém odchováme nejvíc selat. Doc.  Čeřovský radí, aby chovatelé starší prasnice ze stáda vyřazovali, neboť s počtem vrhů se zvyšuje počet mrtvě narozených selat, a také se zhoršuje kvalita mleziva. „Optimální složení stáda je takové, kdy prasnic na prvním a druhém vrhu je stejný počet jako těch co jsou na třetím až pátém vrhu,“ konstatoval Doc. Čeřovský. Odstav selat je nejefektivnější mezi dvacátým a třicátým dnem věku. Na prodloužené době odstavu se podle přednášejícího prodělává, jelikož se prodlužuje mezidobí. Po odstavu je zase třeba hlídat nástup říje, neboť jeden přeběh znamená ztrátu zhruba 1 000 korun. Doc. Čeřovský také chovatele nabádal, aby dbali na kontrolu průběhu porodu prasnic. Všechny porody by podle něj měly být asistované, přičemž ošetřovatelé by měli hlídat jeho celkovou dobu i časové intervaly mezi narozením jednotlivých selat. „Doba mezi vypuzením každého selete by neměla být delší než půl hodiny, a celý porod by neměl přesáhnout tři hodiny. Pokud trvá déle, zvyšuje se pravděpodobnost narození mrtvých selat,“ varoval a  dodal, že v případě příliš dlouhé pauzy mezi selaty je vhodné dát prasnici oxytocin na podporu svalových kontrakcí. To může zachránit jedno až dvě selata na vrh. Přidušená selata by se ošetřovatelé měli snažit zachránit, neboť každé sele, o které přijdeme, pro nás představuje ekonomickou ztrátu.

kud nekonvenčnímu způsobu chovu zde dosahují obrátkovosti 2,43 vrhů na prasnici a rok, 14,6 živě narozených selat ve vrhu, jalové dny jsou na úrovni 11, a počet odstavených selat na prasnici za rok je neuvěřitelných 31,7 (nutno poznamenat, že se hodnocení provádí dle dánských kritérií, kdy se nezapočítávají krmné dny prasnice). Farmář každý měsíc nakupuje 90 prasniček na obnovu základního stáda, které jsou po osmitýdenní karanténě umístěny do individuálních boxů. Velká pozornost je věnována nástupu jejich první říje. Týden před očekávanou druhou říjí jsou prasničky přemístěny do eros centra. Před prvním zapuštěním musí dosáhnout věku devět měsíců a minimální hmotnosti 160 kg. Pro chovatele je důležité, aby se prasničky zařazovaly do chovu už jako dospělé, neboť má vysledováno, že to ve výsledku přinese minimálně o jedno sele ve vrhu navíc. Také celoživotní užitkovost prasnic je pak daleko vyšší. Velký důraz kladen je kladen na to, aby se udělalo maximum pro sexuální stimulaci prasničky nebo prasnice před zapuštěním. O to se stará kanec, který se neustále pohybuje v uličce mezi boxy. Při zjištění reflexu nehybnosti se kanec zhruba dvě hodiny před plánovanou inseminací ze stáje vyžene. V momentě inseminace se pak přivede nový a  „neokoukaný“ kanec, který je pro prasnici atraktivnější, aby celý akt proběhl co uspokojivěji. Díky tomu se celá doba zapuštění zkrátí a velmi intenzivní. Po zapouštění se s časovým odstupem 24 hodin provádí reinseminace. Než prasnice opustí individuální boxy, provede se raná diagnostika březosti ultrazvukem. Březí samice se pak převádí do skupinového ustájení.

Při zapouštění pomáhá i kanec O zkušenostech s reprodukcí prasat v Dánsku hovořil MVDr. Klaus Klunker. Přítomným popsal způsob chovu prasnic na farmě Henrika Jensena, kde jsou schopni odchovat více než 30 selat na prasnici za rok. Díky poněApríl 2008

O zkušenostech s reprodukcí prasat v Dánsku hovořil MVDr. Klaus Klunker

předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Jaroslav Hajda, CSc Boj o každé sele Prasnice se přesouvají do porodních kotců týden před porodem. Každý porod je přitom asistovaný a pracovníci bojují o život každého selete, které přijde na svět. Vzhledem k tomu, že se rodí více selat, než má prasnice struků, provádějí se následující kroky. Po ukončení porodu se selata umístí do temperované bedny, ošetřovatel vybere deset nejmenších, přiloží je ke strukům prasnice a nechá je napít mleziva, aby měla náskok před silnějšími sourozenci. Po nich se nakrmí mlezivem i zbývající selata. Potřebné železo se selatům přidává do vody. Od třetího do desátého dne stáří jsou přikrmovány také sušeným mlékem, a potom granulovaným prestartérem. Zvláštností je, že se prasničkám 11. až 15. den po porodu odeberou všechna selata a namísto nich se doloží asi 13 dobře narostlých selat od starší prasnice. Ty krmí mlezivem po dalších 20 dní. Ke starším prasnicím se pro změnu přiřadí slabší selata ze všech ostatních vrhů. Odstav selat se provádí 30. až 35. den. Lenka Tatarčíková Zemědělec 50/2007, Náš Chov 1/2008 7

Na tÉma…

Změna klimatu – Bluf nebo hrozba? Prognózy ke změně klimatu jsou stále temnější. Experti na klima, politici a ti, kdo mají možnost z toho profitovat popisují hororové scénáře: vlny horka, přívalové bouře, krupobití. Bude to opravdu tak zlé co přijde? Nebo nám hrozí diktatura „zachránců klimatu“? Lidstvo spěje do konce tohoto stolení k  celosvětové klimatické katastrofě s dramatickými následky. Rada světového klimatu (IPCC) renomovaný světový ekonom Nicholas Stern a  bývalý US vicepresident Al Gore nás o  tom přesvědčují. Zprávy, případně Goreho film „Nepohodlná pravda“ vykreslují hororové scény, jak se v budoucnu bude Země oteplovat a celosvětově se bude měnit klima. Co se potom na nás řítí? „Škody na klimatu předčí škody dvou světových válek“ Stern, bývalý hlavní ekonom Světové banky, vykresluje ponurý obraz o celosvětových vlivech oteplovaného klima8

tu. Zde jsou některé podstatné výroky: ••   Produkce oxidu uhličitého (CO₂) je hlavní příčinou současného měřitelného oteplení klimatu. Globální teploty se již zvýšily o 0,5 °C. ••   Teploty se s vysokou pravděpodobností během příštích 50 let zvýší o 2– 3 °C, jestliže lidstvo nezabrání vylučování CO₂. ••   Jestliže lidstvo nebude reagovat, způsobí následky změny klimatu škody a rizika ve výši 5–20 % celosvětové hrubé domácí produkce. To by bylo v nejhorším případě o 5,5 bilionů € víc, než všechny materiální škody v obou světových válkách. ••   Protiopatření (např. snížení CO₂) by stála pouze 1 % globálního HDP za rok. ••   Změnu klimatu, která nastane v příštích 20–30 letech, již nelze zastavit. ••   Nákazy zvířat, jako např. katarální horečka ovcí (Bluetongue) během oteplování klimatu budou přibývat a budou se rozšiřovat na sever, protože přenašeči viru přečkají mírnou zimu. ••   O 30–200 milionů lidí víc bude hla-

dovět (při 2–3 °C oteplení) nebo dokonce 250–500 milionů (při oteplení 3 °C) ••   V mnoha regionech na Zemi, především v jižní Africe, středomořském regionu, západní Asii bude nedostatek vody Výherci a prohrávající ze změn klimatu Během změny klimatu budou výherci i poškození. Profitovat budou severní regiony severní polokoule např. Kanada, severní Evropa, Rusko. Tam se budou výnosy při žních zvyšovat na základě delší doby vegetace, efektu hnojení CO₂ a dodatečně získaných osevních ploch. Musí se tomu ale přizpůsobit strategie obdělávání půdy. Jižnější regiony např. USA, Evropa a Rusko, ale také Ukrajina budou stále více trpět suchem a horkem – s odpovídajícími ztrátami výnosů. Obzvláště tvrdě bude postižen již tak nejsušší kontinent na Zemi – Austrálie. Již 15 let varuje vědecký pracovník na klima Hans – Joachim Schellnhuber, poradce pro ochranu klimatu spolkové Duben 2008

+6,5 +6,0 +5,5 +5,0 Záplavy jako na Labi v létě 2003, dlouhá období sucha v Austrálii u přibývající problémy s erozí půdy se berou jako známky změn klimatu kancléřky Angely Merkelové a zakládající ředitel Potsdamského institutu pro výzkum následků klimatu (PIK), před následky oteplování Země. „Nacházíme se na nejvyšším bodě doby tepla, a my lidé ještě přikládáme jednu lopatku navrch“, říká Schellnhuber. „Jestliže to nedostamene pod kontrolu, potom přejdeme z  doby tepla do doby horka.“ Výzkumník pro klima si je jistý, že nová změna klimatu je jednorázová. Míní také, že se přitom jedná o změnu klimatu zapříčiněnou člověkem. „5 °C více nebo méně vytváří nový svět“, říká

Schellnhuber. Změna také na světových agrárních trzích Zahřátí Země ovlivní podle názoru expertů také světové agrární trhy. „Vedle populační exploze a  zvyšujícího se blahobytu, změna klimatu značně změní až do roku 2080 světovou produkci obilí“, o tom je přesvědčen profesor Dr. Joachim von Braun, generální ředitel mezinárodního vědeckého ústavu pro politiku výživy (IFPRI) ve Washingtonu v USA. „Rozvojové země

+4,5 tím budou zasaženy daleko více, než země s  vysoce rozvinutou agrární produkcí. Prognózy vycházejí z  poklesu v  jižní Africe a  také v  jihovýchodní Asii, zatímco pro rozvinuté země a Latinskou Ameriku se očekává přírůstek v produkci pšenice.“ Vliv klimatu na pěstování obilí považuje von Braun ovšem jako zanedbatelný. Experti vycházejí z  toho, že výno-

+4,0 +3,5 +3,0 +2,5 +2,0

„Křivka horečky“ Zěmě: Tento takzvaný hokejkový diagram není nesporný. Graf: M. Höner

+1,5

Popis grafu: Zahřátí o 0 ºC = Ø 13,7 ºC

Apríl 2008

Celosvětově naměřené hodnoty

prognózy různých klimatických modelů

+1,0

9

–0,5 –1,0

Na tÉma…

sy obilí od roku 1990–2080 se sníží o  méně než 1 % (viz. přehled). Produkce však je variabilní podle oblasti a druhu obilí. V rozvinutých zemích a  v  Latinské Americe lze očekávat značný nárůst produkce. Scénář vychází z  toho, že produkce pšenice v  Africe by mohla zcela vymizet. Celosvětový nárůst orné plochy podmíněný změnami klimatu se podle odhadu expertů naproti tomu sníží jen nepatrně. Bude se jednat o méně než 1 %. „Ceny zemědělských produktů budou i  nadále pod vlivem rozdílných klimatických vývojů“, předpovídá Joachim von Braun. „Zvýšení teploty o více než 3 °C by mohlo omezit produkci a vyhnat ceny až o 40 %.“ Podle zvyšujících se teplot, předpovídají různí ekonomové pro obilí rozdílný průběh cen. Podle toho by se mohla produkce obilí při zvýšení teploty od 1–3 °C na základě vyšších výnosů (efektu hnojení CO₂) zvýšit a ceny by adekvátně tomu poklesly. Ale u zvýšení teploty o více než 3 °C by výpadky výnosů v některých regionech světa a zvýšená poptávka mohly vyhnat ceny nahoru. Také na trhu brambor se má projevit změna klimatu. Taková bylo prognóza zprávy o  světovém klimatu IPCC v minulém roce pro všechny velké oblasti světa pěstující brambory – tendence k  vyšším výnosům. Přibývající povětrnostní extrémy mají však za následek silnější výkyvy ve výnosech, při kterých bude docházet k výpadkům při sklizni a  nadprodukcím s  odpovídajícím vlivem na ceny brambor. Proto bude pro pěstitele ještě důležitější zvolit odpovídající „rizikový management“ se zajištěním cen přes termínovanou plodinovou burzu. Pro pěstování brambor lze však očekávat také stinné stránky: více problémů s  přeživšími a  znovu rostoucími bramborami z  minulých sklizní (přenos onemocnění) na základě mírnějších zim, silnější infekční tlak s hnilobou natě a škůdci. Nizozemský vysokoškolský profesor Rudy Rabbinge však došel k  závěru, že snižující se spotřeba brambor přivede celkově pěstování brambor víc do potíží, než možné změny klimatu. Že – kromě poptávky – změna klimatu možná ovlivní i cenovou hladinu na mléčném trhu, se projevilo zřetelně již v roce 2007. V Austrálii následkem 10

dlouhotrvajícího sucha klesla výroba mléka každý měsíc téměř o 10 %. Austrálie se podle odhadu expertů nebude podílet na očekávaném zvýšení světové produkce mléka. Poptávku po mléčných produktech specielně z  Číny a  Ruska

tu pro meteorologii a klimatologii univerzity v Hannoveru. Pokládá scénáře za velice nejisté v jejich předpovědích ohledně toho, co se týče technologického, demografického a  sociálně ekonomického rozvoje. „Výsledky takových

Přehled 1: Světová sklizeň obilí při změně klimatu 1990–2080 (změna v %) Svět -0,6 do -0,9 Rozvinuté země +2,7 do +9,0 Rozvojové země -3,3 do -7,2 Jihovýchodní Asie -2,5 do -7,8 Jižní Asie -18,2 do -22,1 Afrika – jižní Sahara -3,9 do -7,5 Latinská Amerika +5,2 do +12,5 Zdroj: prognózy od Tubiello a Fischera, 2007 Celkově by měla sklizeň obilí v závislosti na klimatu klesnout o méně než 1 %.

nebude Austrálie moci uspokojit. Horká období, nebo horký vzduch? Zda předpovídaný scénář klimatu a jeho působení v průběhu tohoto století se opravdu takto projeví, to je však otázka. Protože existují význační vědci, kteří považují nejnovější studie za příliš pochmurné. Jedním z nich je nizozemský ekonom přes klima Richard Tol z „Economic and Social Research Institute“ v  Dublinu. Kritizuje mimo jiné zprávu britského ekonoma Nicholase Sterna. Dochází prý k číslům vzbuzujícím starosti, protože pojednává pouze o velmi pesimistických scénářích, říká Tol. On sám vychází z nižších škod, ale větších nákladů na snižování emisí. Tol vyčísluje možné roční škody globálního oteplení na 0,5 % celosvětového čistého národního produktu a ne jako Stern, na 5–20 %. Zatímco je Stern-Report mezitím celosvětově pokládán za uznávanou ekonomickou Bibli o klimatu, stal terčem kritiky i z jiných důvodů. Stern prý není nezávislý vědec, ale vedoucí Národohospodářské služby britské vlády, kritizuje vědecký žurnalista Dirk Maxeiner ve své knize „Hurá, my zachráníme svět! – Jak politika a  média zacházejí s výzkumem o klimatu“. Sternův Report prý není žádný projekt výzkumu, ale vypracovaný úkol úředníka pro britskou vládu s  politickým programem. Faktem je, že neexistuje žádná předpověď o klimatu, ale pouze účetní scénáře klimatu. Tyto bazírují na počítačových modelech a vydávají pouze to, co je do nich vkládáno. Kriticky vidí předpovědi také prof. Dr. Günter Gross z Institu-

účetních scénářů nejsou žádné prognózy, nýbrž popisují rozsah možných změn elementů klimatu, jako jsou teplota a srážky“, říká vědec. Proto však nejsou bezcenné. Abychom pochopili klima a  možné změny, jsou důležitým nástrojem. Vědci, jako je Američan Freeman Dyson, však požadují vytvořit lokální pozorování klimatických změn. Je to sice pracné a  pomalé, ale nezbytné pro dosažení precizního obrazu klimatu. Skeptici, co se týká změny klimatu, považují politiky a  vědce, kteří budí dojem, že mohou klima kontrolovat prostě za „stižené velikášstvím“. Pro ně zůstává nejvyšší přikázání, že skepse je matkou všech věd. Mnoho vědců však není zcela nestranných ve svém úsudku. Protože od počátku 90.  let šly celosvětově desítky miliard eur na výzkum klimatu, vědecké návrhy, které mají ve svém zadání heslo „Změna klimatu“, mají dobré šance být povoleny. Věda však také v otázce změny klimatu neprodukuje pouze seriózní výsledky. Příklad: křivka teploty planety ukazuje průběh teploty na Zemi v  posledních 1 000 letech. Podle ní vystoupily teploty teprve ve 20. století jako raketa nahoru. Zveřejněna byla ve zprávě IPCC v roce 2001. Tzv. „hokejková křivka“ však byla brzo kritizována. Prý jejich „otcové“ vědec Michael Mann z univerzity ve Virginii a jeho tým křivku svévolně poněkud upravili. Zcela pod stůl smetli např. teplotu ze středověku. Mezitím již byly přiznány některé chyby při sestavení diagramu. To však nezabránilo Al Gorovi ho prezentovat ve svém filmu. Duben 2008

Pojišťovny chtějí v budoucnu vedle krupobití na zemědělských kulturách pojišťovat i vyzimování, mráz, silné deště a poškození suchem Profit z ochrany klimatu Navzdory nejistotám přes možné oteplení Země a  jeho následky se tématu zmocnili již dávno politici, média a  průmysl. Pro politiky je půvab v tom, že si mohou po studené válce a ohrožení světovým terorismem navrhnout nový strašidelný scénář a vzbudit s ním obavy u voličů a občanů. Protože toto téma je emocionální. „Obava z klimatických katastrof je pradávná – podobně jako strach z neznámého“, říká vědec Hans von Storch, vedoucí Institutu pro zkoumání mořského pobřeží při GKSS – výzkumném centru v  Geesthachtu. Pokládá obavy šířené politiky o konce světa kvůli klimatickým katastrofám za nepodložené. Politikům naproti tomu se toto Apríl 2008

téma však právě hodí, mohou se tím zdůvodnit nové zákazy a zákony jakož i zvýšení daní. Jestli zaváděná ochranná klimatická opatření budou skutečně korunována úspěchem, nelze přezkoušet. Cíl omezit oteplení klimatu o 2 °C během 100 let, se vymyká každé kontrole. Ve skutečnosti se jeví, že debata o změně klimatu a údajně nutná opatření na jeho odvrácení se stává stále více konjunkturálním programem pro hospodářství. Vytváří se nová pracovní místa a odkryjí se nové prebendy. (např. CO₂ – emisní práva). Politici jsou napadáni v médiích, která jednají podle motta: „Špatné zprávy jsou dobré zprávy“. Klimatické katastrofy jsou vhodné pro vytváření mnoha tučných titulků v novinách) a lze je

snadněji uvést na scénu než střízlivá fakta a kritické otázky v pozadí. Užitek pro hospodářství a průmysl bez obalu uvedl také světový ekonom Nicholas Stern ve své zprávě. „Opatření proti změně klimatu vytvářejí důležité obchodní možnosti“, říká se v ní. „Potlačení změny klimatu je dlouhodobá strategie podporující růst.“ Také německé hospodářství jásá. Nedávno hospodářský magazín „Impulse“ vypočítal, že snížení výroby CO₂ o 20 % v Evropě přinese průmyslu, který pro to dodá techniku, dodatečný tržní potenciál 132  miliard € v oblasti snížení teploty, alternativních energií, efektivnějších, úspornějších strojů, přístrojů a  zařízení. Také v  zemědělství probíhá mnoho diskuzí, jak se má zacházet s  riziky změny klimatu. Pojišťovací branže doufá, že její již dlouho vytoužený „pojištění na více nebezpečí“ s pomocí politiků prosadí. Změna klimatu také vyvolala na scénu Brusel. Komise EU chce využít ochranu klimatu, aby se prostředky z agrárního rozpočtu EU věnovaly jinam. V  jejich Zelené knize k přizpůsobení se na změny klimatu jsou uvedena tzv. preventivní opatření, jako jsou ochrana vody a  vodních toků, změna osevních postupů a  doba výsevu, použití odrůd rezistentních na sucho, ochrana trvalých travních porostů atd. Toto by mělo být v budoucnu financováno na úkor jiných plateb z  agrárního rozpočtu EU. Při současné „kontrole zdravotního stavu“ se podle mínění komise EU nabízí vhodná příležitost, aby se tato upravená opatření začlenila do programů agrární podpory. Nové šance pro zemědělce Pro zemědělce by se při ochraně klimatu také mohly objevit šance. Např. Brusel předepsal celé EU, že do roku 2020 každý desátý litr pohonných hmot bude pocházet z  pole. Německo by muselo do té doby zvýšit podíl obnovitelných energií z celkové spotřeby energie dokonce na 18 %. Nové pole působnosti vzniklo při všeobecném obchodu s emisemi CO₂. Takto mohou US farmáři na svých plochách díky způsobu hospodaření vázat více CO₂. Tyto kontrakty na množství CO₂ se dají od roku 2003 na burze zpeněžit. H. Moritz top agrar 3/2008, str. 22–25 11

Na tÉma… Chov a výživa skotu

7 otázek ke změně klimatu

Co je vlastně změna klimatu? Jaké jsou její příznaky? Co to pro nás znamená? Jaké následky to má pro denní praxi v zemědělství?

„Nejteplejší jaro od doby co se zaznamenávají teploty.“ „Rekordní sucho v USA.“ „Kyrill“ a „Léto století.“ Když jde o  počasí, zdá se, že v  posledních letech a  měsících stíhá jedna extrémní událost druhou. Všechno je to čistě náhodné? Téměř denně dodávají média nová hlášení o  změně klimatu a  senzační události o  počasí. Jedná se zde pouze o médii upravené senzační zprávy, nebo stojíme opravdu před vývojem s dramatickými celosvětovými následky?

1)

Změna klimatu – nic než senzační podfuk? Klima v  Německu se za posledních 100 let změnilo. Průměrná roční teplota se zvýšila o  1,1 °C. To je o  něco víc, než celosvětový průměr zvýšení teploty o 0,7 °C. V Alpách bylo tepleji dokonce o 1,5 °C. Jedním důvodem je, že se zmenšily ledovce a vzduch se díky tmavší hornině rychleji ohřívá než nad bílým sněhem. Zejména jsou ale v Německu teplejší zimy, v průměru o 1,5 °C. Zimní srážky se zvýšily asi o  čtvrtinu, letní srážky se oproti tomu především na východě Německa lehce snížily. To nezní obzvláště dramaticky. Ve skutečnosti se oteplení o  1 °C nezdá na první pohled příliš pozoruhodné. Jestliže však pomyslíme na to, že rozdíl v  celosvětové teplotě mezi dobou ledovou a periodami horka obnáší asi 5–10 °C, tento dojem se zrelativizuje. V  Německu odpovídá zvýšení o  1 °C přibližně rozdílu mezi chladným Hamburgem a teplým Bonnem v údolí Rýna. Ten je 1,3 °C. Příroda reaguje již značnou dobu na změněné podmínky: některé druhy rostlin z jihu se stěhují sem, chladnomilné druhy se stahují na sever a do vyšších horských oblastí, vegetační období se prodlužuje.

2)

Způsobuje člověk změnu klimatu? Nesouvisejí tyto fenomény spíš se sluneční aktivitou? Takové a  podobné otázky se stále opakují. Proti tomu 12

Budou v budoucnu bouřky prudší? Experti ještě nejsou jednotní. Silné deště by se měly ale vyskytovat častěji lze namítnout, že sluneční aktivita v posledních desetiletích byla stabilní. Kromě toho proběhlo několik silných sopečných výbuchů. Tak se dostal do atmosféry prach, který zadržuje sluneční záření. Tím se může globální teplota dokonce snížit. To, že se přesto teploty zvyšují, lze vysvětlit jedině tím, že je v atmosféře zvýšená koncentrace skleníkových plynů, které mají být zodpovědné za tzv. skleníkový efekt. Zvýšení skleníkových plynů v atmosféře je jednoznačně způsobené lidskými aktivitami (např. emise CO₂ z  tepelných elektráren spalujících uhlí, spalovacími motory, mýcení za pomoci ohně apod.).

3)

Jak funguje skleníkový efekt? Ze slunečních paprsků, které zasáhnou Zem, je přímo odraženo asi 30 % bez toho, že by ovlivnily klima. Zbytek ohřívá povrch Země. Skleníkové plyny jako oxid uhličitý (CO₂), metan a rajský plyn (oxid dusný) mohou toto teplo „zadržet“, takže se ihned zase neodráží zpět do vesmíru. Asi 0,5 % atmosféry se přirozeně skládá ze skleníkových plynů. Ty zajišťují, že průměrná teplota na Zemi je místo studených –18 °C příjemných +15 °C. Průzkumy vrtů v ledovcích Antark-

tidy na příměsi plynů, vykazují zřetelné souvislosti koncentrace skleníkových plynů oxidu uhličitého a metanu s teplotou v posledních 420 000 letech.

4)

Jak se mění klima v Německu? Aby mohli vědci předpovídat změny klimatu, vypočítávají různé scénáře. Bazírujíc na těchto scénářích a  modelech vyplývá pro naše klima následující prognóza: ■■   Průměrná roční teplota se v Německu zvýší do roku 2100 v  porovnání s obdobím 1980–1999 o 2,5–3,5 °C. Přitom bude oteplení na podzim pravděpodobně méně silné než v  ostatních ročních obdobích. V zimě se vlivem oteplení sníží počet dní se sněhem a mrazem, spadne ale větší část ročních srážek než dosud. ■■   Pro jižní Německo se očekává silnější vzestup zimních srážek a teplot, nežli pro jiné oblasti. Kvůli silnějším srážkám se zvýší nebezpečí povodní. Vcelku lze očekávat víc prudkých srážek, především na západě Německa. ■■   Léta budou všeobecně spíš sušší a teplejší: dny s teplotou přes 30 °C budou častější (viz. přehled 1). Modely vypočítávají snížení letních srážek v průměru až o 30 %, přičemž budou Duben 2008

Pravděpodobnost klima dnes klima v budoucnu

Více teplé počasí

Více extrémně teplé počasí

Méně extrémně chladné počasí

Zatím bylo zjištěno, že rostliny na základě zvýšeného obsahu CO₂ mohou rychleji přijímat CO₂ pro fotosyntézu a tím se dýchací průduchy v listech zase rychleji uzavírají. To snižuje ztrátu vody z transpirace. Přitom stoupají teploty porostu. To zvyšuje podíl transpirace a  odpařování z  povrchu půdy. Avšak vědci přitom také obecně naměřili, při uměle zvýšené koncentraci CO₂, vyšší obsah vody v půdě.

7) Chladné

Průmerné

Teplé

Povětrnostní extrémy, jako např. vlny horka, by se měly v průběhu změn klimatu vyskytovat častěji. To říkají experti na klima již dopředu. Zdroj: Prof.Weigel, FAL obzvláště postiženy severovýchodní oblasti. Během vegetačního období bude k dispozici podstatně méně vody. Zvyšující se teploty ještě zvýší tento trend. ■■   Nejmenší změny klimatu lze očekávat v  severozápadním Německu, kde vlivem moře budou mírnější dopady. Tato oblast a  oblasti na pobřeží, jakož i středohorské polohy by mohly ze změny klimatu profitovat, protože zde by stoupající teploty a snížení letních srážek mohly v klimatických rámcových podmínkách představovat pro zemědělství zlepšení. Ovšem v  pobřežních oblastech mohou nastat razantní problémy se zvýšením hladiny moře. Mohlo by je způsobit rozšíření vodních ploch při stoupající teplotě a  tající ledy v  Grónsku a Antarktidě. Vesměs by změny klimatu neprobíhaly lineárně, ale s větší variabilitou rok od roku a od regionu k regionu.

5)

Jak působí změna klimatu na půdu? Stoupající teploty a  srážky v  zimě se postarají o  to, že živočichové žijící v půdě budou na podzim a v zimě aktivnější. Následek: mineralizují více dusíkatých látek. Jednu část tohoto mineralizovaného dusíku však vyplaví do jara srážky až do spodních vod. Když jsou mikroorganismy v  půdě aktivnější, zvyšuje se také dýchání půdy. Půda vydává uhlík, místo aby ho ukládaApríl 2008

la. Na zemědělsky využívaných půdách by tak mohlo až do roku 2100 dojít ke ztrátám na organickém uhlíku 20–30 %, v extrémních případech až k 60 %. Přitom platí: čím je půda vlhčí a bohatší na uhlík, tím jsou ztráty uhlíku vyšší. Ještě však není jasné, zda se mikroorganismy v  půdě po několika letech nepřizpůsobí, takže by jejich mineralizační a  dýchací aktivita opět klesla na původní stav. Do té doby by se však část uhlíku z půdy dostala do atmosféry jako skleníkový plyn – oxid uhličitý.

6)

Působí více CO₂ ve vzduchu jako hnojivo? Stoupající koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře působí na rostliny jako hnojivo. Tohoto efektu využívají pěstitelé zeleniny již dlouhou dobu ve sklenících. Navíc urychlují vyšší teploty vývin rostlin. Co se zde jeví jako snadno využitelná výhoda, má však také negativní účinky: např. u obilí zkrácení fáze tvorby naplnění zrna může vést ke ztrátám u výnosů. Kromě toho rostliny při vyšší nabídce CO₂ přijímají méně dusíku. To může vést k nižšímu obsahu proteinu a u pšenice ovlivnit vlastnosti důležité pro pečení. Díky zvýšenému množství odpařené vody při stoupajících teplotách bude především v  létě zásobení vody pro rostliny složitější. Při pokusech dosud vědci pozorovali, že „CO₂ hnojení“ má efekt úspory vody. Ale v jaké míře se tento efekt nakonec skutečně projeví?

Reagují všechny rostliny stejně na větší množství CO₂? Zda rostliny mohou využít zvýšenou koncentraci CO₂, závisí také na právě pěstovaném druhu rostliny. Většina našich kulturních druhů jsou tzv. C3 druhy, které při dvojnásobném zvýšení obsahu CO₂ mohou svůj výnos potencionálně zvýšit o  20–35%. Přitom se zvýší současně jejich efektivita využití vody. Jinak se to projevuje u kukuřice, což je rostlina druhu C4: zde bylo již dnes optima CO₂ dosaženo. Ovšem kukuřice má větší teplotní toleranci a vyšší teplotní optimum, než většina ostatních u nás pěstovaných polních kultur. Odpovídající změna klimatu by u nás pěstování kukuřice podpořila. Zvýšené prudké srážky však mohou u kukuřice snadno způsobit výpadky výnosů. U  obilí je teplota obzvláště důležitá. Jestliže teplota stoupá během doby květu nad 30 °C, redukují rostliny svůj počet zrn. Kromě toho určuje teplota délku rozvojových stádií. Protože výnos zrna je závislý na době plnění zrna, dochází kvůli zvýšeným teplotám ke snižování výnosu. Sucho tento efekt ještě dále zvyšuje. Vliv hnojení CO₂ to však může zmírnit, nebo dokonce vykompenzovat. Vlivem vyšších podzimních a zimních teplot mají ozimy možnost se rozvíjet rychleji než dosud. Proto může, stejně tak jako nyní, při výskytu mrazů docházet k silným výpadkům. Kromě toho zpravidla klesá obsah bílkovin, protože rostliny při vyšší koncentraci CO₂ přijímají dusíku méně. Autoři: Nicole Wrage, Erika Müller, Christiane Wunderow, Johannes Isselstein, Department für Nutzpflanzenwissenschaften, Uni Göttingen a Michaela Schaller, Fachgebiet Klimaschutz, Umweltbundesamt, Dessau top agrar, 3/2008, str. 28–28 13

Výroba krmiv

Kvalitní konzervovaná krmiva

= vysoká produkce a zdravé dojnice

Nejen sklizeň, ale i kvalita uskladnění a vyskladňování krmiva hraje významnou roli v nákladech na litr mléka Genetický potenciál v chovech dojeného skotu je dnes již v České republice na velmi vysoké úrovni. Cílem je další zvyšování užitkovosti dojnic, při zachování výborných parametrů především v oblasti zdraví a reprodukce. Pozitivní ekonomické výsledky v chovech skotu jsou přímo úměrné těmto ukazatelům. Většina chovatelů dnes disponuje genetickým potenciálem skotu na úrovni až 15 000 litrů, bohužel ale tato užitkovost není ve většině chovů v ČR dosahována. Limitujícími faktory jsou především chovatelské podmínky, ve kterých jsou zvířata chována. Mezi tyto podmínky patří technologie ustájení, zdravotní stav zvířat zejména z pohledu virových onemocnění a celý 14

komplex krmení. Do této oblasti spadá především technika krmení, použití vhodných krmiv a kvalita použitých krmiv, hlavně objemných. Ve většině chovů můžeme dnes nalézt stáje pro volné ustájení dojnic s moderními dojírnami. Většina farem je dnes již vybavena také výkonnou sklizňovou technikou, která umožňuje sklizeň v optimálních termínech a o vysoké kvalitě sklízených krmiv. Řada chovatelů dnes neponechává sestavování krmných dávek náhodě a spolupracuje v této oblasti s předními krmivářskými poradci. Velká pozornost je dnes věnována také „welfare“ a  etologii zvířat. Zdálo by se, že není už co zlepšovat, ale opak je pravdou.

Objemná krmiva tvoří 50–80 % podílu sušiny krmné dávky a jejich kvalita se podílí rozhodujícím způsobem na zdraví a užitkovosti zvířat. Právě výroba vlastních kvalitních konzervovaných krmiv je jednou z  oblastí, kde nalézáme nejvíce prostoru pro zlepšení. V této oblasti lze najít největší rozdíly mezi výbornými farmami a těmi ostatními. Kvalita objemných krmiv v jednotlivých chovech výrazně kolísá. Je to ovlivněno především podmínkami pěstování pícnin, jejich sklizní, úrovní konzervace a skladování. Na tomto místě lze konstatovat, že na rozdíl od stájí, jsou sklady konzervovaných krmiv v řadě chovů zastaralé a zcela nevyhovující. Také postupy sklizně a konzervace mnohdy Duben 2008

neodpovídají požadavkům na stabilitu, vysokou koncentraci živin a  chutnost. Z tohoto důvodu je kvalita objemných krmiv jedním z nejdůležitějších limitujících faktorů pro dosažení vysoké užitkovosti dojnic a ekonomické prosperity chovatelů. V současné době je většina produkčních dojnic chovaných na mléko v České republice krmena konzervovanými objemnými krmivy. Důvodem konzervace je především zachování a  stabilizace výživných hodnot píce, která je sklízena v  optimálním stupni zralosti. Míra rentability chovu hovězího dobytka je tak vymezena kvalitou konzervované píce sklízené ve formě čerstvé – siláže, zavadlé – siláže ze zavadlé píce, nebo sušené – seno. Pro produkci kvalitních, hygienicky nezávadných živočišných produktů a  ekonomické rentability chovu je nezbytné, aby konzervovaná krmiva obsahovala co nejvyšší koncentraci energie a stravitelných organických živin. Siláž je krmivo vzniklé konzervací čerstvé, nebo zavadlé píce mléčným kvašením. Na kvasném procesu se podílí celá řada mikroorganismů, ale pro zdárný průběh konzervace jsou důležité především bakterie mléčného kvašení. Kvalita a  stabilita výsledné siláže je závislá na rychlém okyselení konzervované hmoty. Podle obsahu sušiny se může výsledné pH pohybovat v rozmezí 3,6–5.

Tab. 1: Změny v obsahu živin při postupu vegetace – vojtěška Vegetační fáze Mladá Začátek butonizace Květ Po odkvětu

Sušina (%) 13,5 16,5 21,0 22,0

Podle obsahu sušiny silážované píce a použité technologie rozeznáváme: •• Siláže z čerstvé píce – obvykle s obsahem sušiny 22–26 %. •• Siláže z částečně zavadlé píce o sušině 26–35 %. •• Siláže ze zavadlé píce o sušině 35–50 %. Hlavní agrotechnické a technologické faktory ovlivňující kvalitu krmiv konzervovaných silážováním Kvalitu krmiv konzervovaných silážováním, včetně aerobní stability, bychom měli posuzovat ve stáji po nakrmení na korytě. Mezi hlavní faktory, které určují kvalitu konzervovaných krmiv patří: 1.  Druh pícniny 2.  Podmínky v době sklizně 3.  Epifytnímikroflóranarostlinách 4.  Délka řezanky a optimální sušina silážované biomasy 5.  Silážní aditiva 6.  Vyskladňovánía stabilitasiláží

Při naskladnění hraje rozhodující úlohu optimální rychlost naskladňování a kvalitní dusání Apríl 2008

NEL (MJ) 5,7 5,0 4,8 4,8

Vláknina (%) 21,2 23,4 30,0 39,0

NL (%) 26,3 22,2 18,4 13,8

Druh pícniny Volba pícniny je dána především místními podmínkami zemědělské farmy, která se zabývá chovem dojnic. Mezi tyto podmínky patří zejména půdní a klimatické podmínky, nadmořská výška a  další. Pro výrobu siláží určených k výživě dojnic mají největší význam kukuřice a vojtěška. Každá z těchto pícnin má své specifické vlastnosti a složení, proto i ve způsobu sklizně a  konzervace jsou mezi nimi veliké rozdíly. Siláž ze zavadlé vojtěšky je typické bílkovinné krmivo a naopak siláž kukuřičná je typickým krmivem sacharidovým. Bílkovinná krmiva Sklizeň a konzervace bílkovinných krmiv se stává limitujícím faktorem chovu vysokoprodukčních dojnic. Ekonomiku výroby mléka zásadním způsoben ovlivňuje nejen obsah N-látek v krmivu, jejich kvalita, ale také jejich cena. Je známo, že nemá smysl hodnotit výnos resp. množství z jednotky plochy, ale hlavním ekonomickým ukazatelem je cena za 1 kg vyrobených N-látek. Jednoduše řečeno, pokud v  celkové krmné dávce dojnice potřebují 19 % N-látek, měli bychom vyrobit bílkovinnou siláž, která bude mít minimálně 19 % N-látek v sušině. Pokud vyrobíme siláž s nižším obsahem N-látek, musíme rozdíl do krmné dávky doplnit koncentrovaným krmivem. Tyto N-látky však musíme nakoupit a cena nakoupených N-látek je ca. dvojnásobná. Pícniny se dělí na obtížně, středně obtížně, snadno a velmi snadno silážovatelné. Podle teorie poměru cukerného minima závisí pokles pH v píci při silážování na poměru cukerného minima ke skutečnému obsahu sacharidů v  píci. Cukerné minimum je procentický obsah sacharidů v píci, nezbytný k v ytvoření kyseliny mléčné v množství, které při určité tlumivosti čerstvé hmoty zajistí dosažení pH v siláži 4,2. Tlumivost píce závisí na obsahu bazických a pufračních látek, které mají schopnost vázat vznikající kyselinu mléčnou a tím 15

Výroba krmiv

otupovat kyselost siláží. Mezi tyto látky patří především u bílkovinných pícnin dusíkaté látky, ze kterých se tvoří během kvašení zásaditě působící čpavek, dále NO3, CA, Na, K. Sacharidová krmiva Nejznámějším konzervovaným krmivem sacharidového charakteru je kukuřičná siláž. Hlavní živinou v tomto případě je tedy energie. To znamená, že nejdůležitější při sklizni kukuřice je maximální výnos stravitelné energie z  jednotky plochy a  její dlouhodobé uchování ve formě kukuřičné siláže. Vedle celkového výnosu stravitelné energie z  jednotky plochy, hraje velkou roli také koncentrace energie ve výsledném krmivu. Užitkovost dojnic, jejich zdraví a plodnost, je přímo závislá na absolutním množství energie přijaté krmnou dávkou. Kapacita příjmu sušiny dojnicí je ovšem limitována. Teoreticky by tedy bylo možné krmit větší množství koncentrátů. Tím se ale výrazně zhorší ekonomika

Tab. 2: Optimální pH pro rozvoj mikroorganizmů Mikroorganismy Bakterie ml. kvašení Coli aerogenes Grammnegativní bakterie Clostridie Plísně Kvasinky

Optimum pH 6,0–6,5 7,0 6,5–7,6 7,0–7,5 5,0–7,0 5,0–7,0

výroby a  riskuje se zhoršení zdravotního stavu dojnic, především z důvodu výskytu onemocnění bachorovou acidózou. Jedinou cestou, jak dodat dojnicím maximum energie ve formě sacharidů, škrobu a stravitelné vlákniny, je výroba kukuřičných siláží, které obsahují vysokou koncentraci těchto živin. Podmínky v době sklizně Mezi nejdůležitější podmínky v době sklizně patří především vegetační fáze rostlin, počasí a rychlosti sklizně. Vegetační fáze rozhoduje o přístupnosti energie a živin pro bakterie mléčného kvašení, která se zhoršuje úměrně

Spodní hranice růstu pH 3,0–3,6 4,3–4,5 4,2–4,8 4,2–4,4 2,5–3,0 1,8–2,2

se zvyšujícím se obsahem obtížně stravitelných látek Nejčastějším prohřeškem při výrobě kvalitních fermentovaných krmiv je sklizeň v nesprávném vegetačním stadiu. Jako nejvýhodnější se ovšem jeví započetí sklizně tak, aby byla píce sklizena do prvních květnových dešťů. Pokud je první seč sklizena před deštěm dochází k lepšímu obrostu a druhá seč je minimálně o 10 dnů časnější. Navíc je výnos v druhé seči vyšší a celkem lze za optimálních podmínek vyrobit o jednu seč za rok více. Počasí před a při sklizni významně ovlivňuje kvalitu konzervace. Slunečné počasí má navíc velký vliv na silážova-

Rozhodujícím faktorem pro kvalitu siláží je intenzita dusání. Vzduch se musí bezpodmínečně vytěsnit 16

Duben 2008

Tab. 3: Technologické požadavky na vojtěšku Druh píce

Doba sklizně

Vojtěška

Butonizace, začátek květu

telnost, protože pravděpodobně dochází k akumulaci energie rostlinami. Deštivé počasí má negativní vliv na rychlost zavadání a dochází ke kontaminaci a rozvoji nežádoucí mikroflóry zejména clostridií. S  vlivem ročního období souvisí i vliv pořadí seče. Druhá seč bývá z hlediska silážovatelnosti nejvhodnější, nejméně vhodná bývá seč první a to především z důvodu vyššího obsahu bílkovin a obtížnějšího zavadání. Epifytní mikroflóra na rostlinách Hlavní faktor, který určuje kvalitu fermentačního procesu, je kvantitativní a  kvalitativní složení epifitní populace mikroorganismů na pícninách v době sklizně. Kromě toho je velmi důležitým faktorem také kontaminace sklízené píce nežádoucími mikroorganismy (obsažené v  půdě) při nešetrné sklizni. Publikované údaje o počtech bakterií na sklízené píci jsou vysoce variabilní a zjištěné hodnoty se pohybují v rozmezí od 10 CFU. g-1 čerstvé píce do 106 CFU.g-1 čerstvé píce. Početnějšími zárodky, které se na rostlinách vyskytují, jsou bakterie coliaerogens, bakterie máselného kvašení, octové bakterie, hnilobné bakterie, kvasinky a  plísně, zatímco bakterie mléčného kvašení (BMK) jsou zastupitelné v minoritním množství. Bakterie mléčného kvašení Činností bakterií mléčného kvašení vzniká kyselina mléčná, která je hlavní konzervační látkou siláží. Při heterofermentativním kvašení vzniká kyselina octová, máselná, etanol, oxid uhličitý a další produkty. Z fyziologického hlediska dále rozlišujeme dvě skupiny mléčných bakterií homofermentativní a  heterofermentativní. Heterofermentativní bakterie fermentují sacharidy na různé organické kyseliny, oxid uhličitý a  etanol. Naopak homofermentativní bakterie fermentují sacharidy převážně na kyselinu mléčnou. Cílem je vytvořit podmínky pro rozvoj homofermentativních bakterií mléčného kvašení, které produkují její Apríl 2008

Sušina v % 25–30 30–40 40–50

Řezanka v mm 30–40 20–30 10–20

L (+) izomer, protože je pro přežvýkavce snadněji metabolizován. Ostatní mikroorganismy Všechny ostatní mikroorganismy vyskytující se na zelené rostlině jsou z pohledu konzervace a kvality výsledného krmiva nežádoucí. Například při výrobě vojtěškové siláže ze zavadlé píce je cílem snížit jejich počty na minimum ještě během zavadání před následném naskladnění do silážního žlabu. Většina nežádoucích mikroorganizmů s výjimkou kvasinek a plísní je citlivá na zvýšení osmotického tlaku a snížení pH. Proto je možné jejich rozvoj potlačit správnou technologií sklizně. Délka řezanky a optimální sušina Pro každý druh silážované píce platí jiné požadavky na její mechanické narušení. U  bílkovinných pícnin obecně platí, že čím je vyšší sušina, tím by měla být řezanka kratší a naopak. Optimální délka řezanky se pohybuje v závislosti na obsahu sušiny 10–40 mm. Pokud je sušina nižší, je akceptovatelná délka do 60 mm. U  sacharidových siláží, například kukuřice, by měla být délka řezanky kratší 8–15 mm a to podle toho, jestli jsou částice rozdrcené, nebo alespoň se vmáčklými zrny. Při jednofázové sklizni glycidových krmiv resp. kukuřice se uplatňuje princip sledování sušiny rostliny před započetím sklizně. U bílkovinných siláží se píce seče při nižší sušině a  následně se nechává na pokosu zavadat. Délka zavadání se liší podle počasí, rozprostření píce po pokosu a stupně mechanického narušení píce kondicionéry. Důležitá je nejen výsledná sušina, ale také doba, která je potřebná k  zavadnutí píce. Z  důvodu omezení ztrát je potřebné, aby zavadání bylo intenzivní a krátkodobé. Délka řezanky a  dosažená sušina má rozhodující vliv na kvalitu udusání. Dusání je důležité proto, aby byly bakteriím mléčného kvašení zajištěny anaerobní podmínky. Nežádoucí mikroorganismy se v anaerobním prostředí nevyvíjí. Řezanka zavadlé hmoty

o sušině asi 35 % musí být udusaná alespoň tak, že objemová hmotnost sušiny siláže je 210–250 kg/m–3. Za dobře udusanou se považuje siláž s  objemovou hmotností 450 kg/m–3. U  kukuřičné siláže s obsahem sušiny 30 % by měla být objemová hmotnost minimálně 600 kg/m–3. Za velmi dobrou lze považovat objemovou hmotnost 700 kg/m–3. Důležitými faktory, které se podílejí na kvalitě výsledného krmiva a jeho trvanlivosti a stabilitě, jsou délka doby naskladnění, správné vytěsnění vzduchu a důkladné zakrytí. Celý proces naskladňování musí být sladěn tak, aby došlo ke kvalitnímu udusání silážované hmoty a  aby naskladňování i dusání proběhlo v co nejkratším čase. Čím rychleji se v píci s  porušenou strukturou vytvoří anaerobní prostředí, tím více se omezuje aktivita rostlinných proteáz a  rozvoj některých nežádoucích mikroorganizmů, což je pro fermentační proces příznivé. Celý prostor, kde je krmivo uskladněno, musí být bezprostředně po naplnění hermeticky dokonale uzavřen tak, aby nedocházelo ke styku píce se vzduchem a vlhkostí. V současné době je na trhu celá řada systémů pro dokonalé a trvanlivé zakrytí silážních žlabů. Jako nejlepší se jeví použití tenké přísavné fólie, její překrytí silnou silážní plachtou (0,1 mm) a následné zatížení panely, pneumatikami apod. Při zakrývání je potřeba postupovat opatrně, aby nedošlo k protržení fólie. Plachty musí být především u okrajů a podél stěn silážního žlabu upraveny tak, aby nedocházelo k zatékání vody a tím k následnému znehodnocení. Kvalitně vyrobená siláž by měla vydržet bez problémů skladování delší než 12 měsíců. Je však potřeba počítat s tím, že během skladování dochází ke ztrátě živin, zejména činností mikroorganizmů. Proto je nutné vždy po otevření siláže a  dále vždy po určité době (ca. 2–3 měsíců) odebrat krmivo na laboratorní analýzu. Silážní aditiva Pokud v  silážované hmotě není dostatek bakterií mléčného kvašení (BMK), doporučuje se je přidat. Pokud v ní není dostatek zkvasitelných, sacharidů jako zdroje energie pro BMK, doporučuje se přidat buď samotné sacharidy 17

Výroba krmiv

(melasu), nebo lépe v kombinaci s enzymy. Konzervační přípravky se nedoporučuje používat se záměrem řešit nedostatky technologie silážování. Nikdy nemohou zlepšit biologickou hodnotu čerstvé píce, mohou jen přispět k  jejímu uchování s co nejnižšími ztrátami po co nejdelší dobu (ovšem pouze při dokonale vzduchotěsném prostředí). Biologická aditiva Biologická aditiva jsou konzervačními přípravky, které jsou určené ke zrychlení a usměrnění kvasného procesu v  silážích. Tyto přípravky obsahují většinou bakterie mléčného kvašení, které efektivně konvertují sacharid na kyselinu mléčnou. Výrobci vybírají do těchto aditiv různé kmeny jednoho nebo několiku druhů bakterií. Vybírány jsou až na výjimky homofermentativní druhy a kmeny, které dokáží při spotřebě co nejmenšího množství cukru, vytvořit co největší množství kyseliny mléčné. K  bakteriím mléčného kvašení jsou v některých případech přidávány dal-

Tab. 4: Technologické požadavky na kukuřici Druh píce Kukuřice celá rostlina

Doba sklizně Mléčně vosková zralost zrnzačátek květu Vosková zralost zrn

ší složky, které slouží jako podpůrný prostředek. Je to například sušená syrovátka, sacharóza, laktóza, glukóza, kvasnicový extrakt a další. Cílem je vytvořit podmínky pro úspěšný rozvoj homofermentativních bakterií mléčného kvašení, zejména těch, které produkují její L (+) izomer, protože je pro přežvýkavce snadněji metabolizován. Počet mikroorganizmů je udáván v  jednotkách CFU (colony forming unit, ukazatel počtu životaschopných bakterií) vztažených na 1 gram substrátu. Přídavek biologického aditiva nemůže zlepšit vlastnosti naskladněné píce, nebo snad odstranit nedostatky v technologii sklizně, může však podstatně zlepšit průběh kvasného procesu a snížit ztráty při skladování.

Sušina v %

Řezanka v mm

25–30

15–20

30–35

10–20

Chemická aditiva Jako chemická aditiva se používají různé organické kyseliny (nejčastěji kyselina mravenčí, propionová, octová) a jejich soli. Přípravky jsou dodávány výrobci přímo v tekuté formě a slouží k nástřiku píce na řezačce, nebo sběracím ústrojí. Přípravky obsahují většinou nedisociované formy kyselin, proto nedochází k inhibici žádoucích bakterií mléčného kvašení. Nevýhodou těchto kyselin jsou jejich silně korozívní účinky na kov. Z těchto důvodů je nutno použít aplikátory speciálně určené k nástřiku kyselin a aplikační vývod je nejlepší umístit až za řezací ústrojí. Aplikační dávka je většinou podle druhu a sušiny píce 3–5 kg na tunu. Minerální kyseliny a  jejich soli se většinou jako konzervační přípravky

Většina moderních řezaček je dnes standardně vybavena aplikátory na biologická i chemická aditiva 18

Duben 2008

Tab. 5: Změny počtu epifytní mikroflóry v závislosti na době zavadání Enterobakterie Lactobacillus Kvasinky Plísně

0 hod. 17,3 × 104 1,8 × 102 6,5 × 104 0,3 × 104

nepoužívají. Jejich aplikací se potlačí i rozvoj mléčných bakterií a navíc různé zdroje uvádějí, že pro zvířata jsou takto ošetřená krmiva nechutná. Charakteristika fermentace s využitím chemických konzervantů ve srovnání se spontánním kvašením je následující: •• náhlou změnou prostředí (snížením pH silážované píce) se potlačí rozvoj mikroorganismů, kterým nízké pH nevyhovuje a tím se vytvoří prostor pro růst homofermentativních bakterií mléčného kvašení, •• fermentace probíhá pomaleji, •• silážní šťávy mají větší tendenci odtékat při nižší sušině, •• chemické látky mají inhibiční účinky na klostridie, •• zvýší se aerobní stabilita siláže. Kombinované přípravky Mimo biologická a  chemická aditiva existují ještě kombinované přípravky. Mezi tyto přípravky patří Labacsil® Duo a Labacsil® Trio. Nejčastěji se jedná o  kombinaci bakterií mléčného kvašení a enzymů, kombinace bakterií mléčného kvašení a solí aromatických kyselin, popřípadě kombinace všech těchto tří složek. Nejčastěji používanými enzymy jsou celuláza, xylanáza, hemiceluláza, amyláza a další. Úkolem enzymů je především štěpení polysacharidů na monosacharidy, aby byly přístupné pro bakterie. Je účelné je používat při výrobě bílkovinných siláží o nižší sušině, především při konzervaci vojtěšky (30–35 %). Do přípravků obsahujících soli kyselin se nejčastěji používá sorban draselný, nebo benzoan sodný. Úkolem této složky je již během naskladnění inhibovat kvasinky a  plísně. Mají dobrý vliv na stabilitu a neomezují chutnost a příjem krmiva dojnicemi. Navíc jsou inertní vůči grampozitivním bakteriím a proto jen málo negativně ovlivňují bachorovou mikrofloru. Vyskladňování a stabilita siláží Vybírání siláží je samostatnou Apríl 2008

24 hod. 6,0 × 103 54,8 × 102 3,7 × 105 1,7 × 104

48 hod. 1,8 × 103 Pod 10 3,1 × 106 4,1 × 104

kapitolou v  technice krmení zvířat. Pro zachování kvality, struktury a  biologických hodnot je nesmírně důležité, aby vybírání probíhalo optimálním způsobem. Pro tento účel se doporučuje používat celá řada zařízení. Obecně lze říci, že nejlepší jsou ta technologická zařízení, která umožňují odběr tak, aby materiál byl co nejméně narušen a  vystaven přístupu vzduchu. Je to důležité zejména u siláží, které nejsou stabilní a po provzdušnění může docházet k druhotné fermentaci, zejména rozvoji kvasinek a plísní. V dobře a moderně vybavených chovech se používá k vybírání buďto rotačních frézových vybíračů, nebo vykusovačů s pasivním či aktivním ostřím. Tyto prostředky umožňují vybírání pouze takového množství, které se následně zkrmí, nedochází k  provzdušnění zbývající siláže, stěna zůstává zarovnaná a  kompaktní. Zcela nevhodné je vybírání různými typy nakladačů. Při tomto systému dochází k prokypření materiálu, průniku vzduchu a  následnému zahřátí a ztrátě živin. Tak jsou vlastně stabilně krmeny siláže narušené druhotnou fermentací. Stabilita siláží je dána nejen kvalitou fermentačního procesu, ale také kvalitou silážního žlabu či plata a způsobem zakrytí. Dalším faktorem, který hraje roli je množství materiálu, který je zakonzervován. Obecně lze říci, že pokud jsou dodrženy všechny technologické postupy a krmivo je po skončení fermentace kvalitní a dobře zakryté, nedochází k průniků vody a vzduchu, může mít dobrou kvalitu i po roce skladování. Delší doba skladování se obecně nedoporučuje.

Více mléka z vojtěškové a jetelové siláže ❚ doporučeno pro 30–35 % sušiny v silážované hmotě ❚ 500 000 živých zárodků na jeden gram silážované hmoty ❚ obsahuje šest různých kmenů homofermentativních bakterií mléčného kvašení a pečlivě vybranou skupinu enzymů ❚ rychle snižuje hodnotu pH v silážované hmotě méně ztrát energie ❚ silně potlačena tvorba kyseliny máselné ❚ snížená možnost zaplísnění ❚ jistota produkce voňavé a chutné siláže

Ing. Petr Navrátil, Sano Domažlice 19

Výroba krmiv

Nasadenie Labacsil® Duo sa oplatí Výpočet hospodárnosti Dr. Josephom Pflaumom

Iba ak sa krmivo vyznačuje najvyššou kvalitou, môžu kravy využiť naplno svoj potenciál úžitkovosti Výsledky laboratórnych výskumov o účinnosti silážnych prostriedkov proti zahrievaniu a tvorbe plesní nemožno priamo premietať na podmienky vo veľkých silážnych jamách a silách. V laboratórnom sile je celkovo malé množstvo krmiva vystavené vzduchu. Naopak v praxi je prísun vzduchu pre jednotlivé časti krmiva rozdielny. Vzduch sa dostáva predovšetkým do vrchnej vrstvy krmiva, napr. pri nedostatočnom prikrytí alebo vo viac menej hrubej vrstve za nárezom (závisí od utlačenia krmiva). Pritom treba prihliadať na to, že siláž sa počas odberu stáva „na reze otvorenou“ silážou! Hore na mieste nárezu sa vzduch dostáva ľahšie ako dole, pretože utlačenie krmiva sa kvôli jeho hmotnos20

ti zväčšuje smerom zhora nadol. Ak by sa zistilo v laboratóriu, že nasadením silážnych prostriedkov došlo k zníženiu strát z dôvodu zahrievania trebárs len o 10 %, nemožno týchto 10 % transponovať na veľkú silážnu jamu. Principiálne však treba prijať hypotézu, že siláž, ktorá bola pod fóliou úplne skazená, nemožno už zachrániť ani nasadením silážnych prostriedkov, pretože príčinu treba hľadať v nedostatočnom zakrytí. Labacsil® Duo robí z dobrej siláže ešte lepšiu Pojednávame z toho dôvodu o podniku, ktorý sa vyznačuje dobrým utlačením a perfektne zakrýva. Výška utlačeného krmiva by mala mať 2 m. Pri ot-

vorení silážnej jamy je siláž nezávadná. Kvôli nepatrnému odberu a  malému posunu však dochádza k  zahrievaniu a  tvorbe plesní. Je to typický príklad, ktorému sa dá zabrániť použitím silážnych prostriedkov. Ak vychádzame z celkového ošetrenia silážovanej hmoty produktom Labacsil® Duo, vychádzajú náklady na silážne prostriedky cca. 1,00 € na každý m3 siláže. Pri sile s dĺžkou 30 m, šírkou 8 m a výškou 2m by to bolo 480m3. To by znamenalo výdavky za silážne prostriedky vo výške 480 €, čo znamená na každú kravu 10,20 € (predpoklad: podnik so 47 kravami, celoročná výživa kukuričnou silážou, 7 kg kukuričnej siláže – v  sušine/krava/deň, 250 kg kukuričnej siláže –v sušine/m3). Duben 2008

••   Lepší zdravotný stav zvierat ••   Lepšia plodnosť ••   Zdravšie vemená ••  Vyššia úžitkovosť a viac mliečnych zložiek ••   Predĺženie dlhovekosti

Ďalej si vezmime, že len v  hornej vrstve krmiva (225 kg sušiny/m3) dochádza prostredníctvom zahrievania k  stratám sušiny do výšky 7 %. Podľa výskumov Honiga (Braunschweig – Völkenrode) by to bol prípad, kedy by sa teplota siláže zvyšovala v prvý deň o 5 ºC, druhý deň o 10 ºC a tretí o 15 ºC oproti neprehrievanej siláži. Teda určité mierne zahriatie sa uskutočňuje bez toho, aby sa musela siláž vyhadzovať. Spaľovaním výživných látok (v dôsledku teploty) ubúda i koncentrácia netto energie, a síce v tomto prípade z 6,50 na 6,30 MJ NEL/kg. Pri už spomínanom sile by boli v  hornej polovici straty netto energie 35 000 MJ NEL. Pri vypočítaných nákladoch 0,12 €/10 MJ NEL by to bolo

Apríl 2008

420 €. Za týchto predpokladov by pre toto silo zostali ešte dodatočné náklady vo výške 60 € (480 € náklady na silážne prostriedky – 420 € straty energie). Ak sa táto suma vydelí počtom kráv (47), sú dodatočné náklady 1,30 €/krava/ rok. Pritom sa ešte nezohľadňuje zlepšenie kvality siláže prostredníctvom pridania baktérií kyseliny mliečnej. Efekty výrobku Labacsil® Duo Zistené zníženie počtu strát nemôže plne pokryť náklady na nasadenie silážnych prostriedkov. Siláž, ktorá sa zlepšila vďaka nasadeniu Labacsil® Duo, predovšetkým vzhľadom na aeróbnu stabilitu, má však aj iné výhody pre zvieratá a koniec koncov i pre poľnohospodára: ••   Zvýšenie príjmu krmiva

Zaručene lepšia výživa za 1,30 €/krava/rok! Spomínané body prispievajú k  výrazne lepšej hospodárnosti. Napríklad zvýšenie denného príjmu krmiva o 1 kg sušiny (+7 MJ NEL) môže viesť k zvýšeniu mliečnej úžitkovosti o cca. 2 litre (3,18 MJ NEL)/deň. To by znamenalo rast mliečnej úžitkovosti o  približne 600 litrov ročne. Pri 0,38 € za liter mlieka vzrastie obrat o 200 €/krava/rok. Zlepšením zdravotného stavu, plodnosti, zdravia vemien sa zvyšuje dlhovekosť zvierat, čím klesá miera obmeny stáda (brakácia). Každé percento, o ktoré sa zníži brakácia, odľahčí výdavky na kravu o 12 € ročne. Každému sú predsa dobre známe náklady na liečenie porúch vemien alebo sterilitu. Len s 1,30 €/krava/rok môže poľnohospodár dosiahnuť vyšší príjem siláže a lepšie podchytiť zdravotný stav zvierat. Tento príspevok má osloviť predovšetkým tých poľnohospodárov, ktorí majú napriek dobrej silážnej technike (utlačenie a  zakrytie) problémy s  zahrievaním a vytváraním plesní. Dr. Josef Pflaum

21

Výroba krmiv

Chemická konzervace objemných krmiv

 – klíč k úspěchu ve výživě vysokoužitkových dojnic V  loňském roce se nabídka společnosti Sano poprvé rozrostla i o přípravky na chemickou konzervaci píce. Tuto nabídku využila celá řada zákazníků a tak přípravky již v roce svého uvedení na trh přispěli na mnoha farmách k zlepšení kvality objemných krmiv. Objemná krmiva tvoří významnou část krmné dávky pro skot a  ovlivňují tak z velké části celkovou ekonomiku výroby mléka. Jelikož jsou z velké části vyprodukována ve stejném zemědělském podniku, kde jsou též i  zkrmena má právě zde chovatel možnost využít těchto přípravků a vytvořit tak co nejkvalitnější základ krmné dávky pro skot. K  tomuto účelu je zde komplexní nabídka chemických přípravků, které zaručují kvalitní konzervaci objemného krmiva. Chemická konzervace pícnin je bezpečná a  ekonomická a  z  pohledu výživy i  velmi moderní a  praktická součást výroby krmiv v zemědělském podniku. Požadavky na konzervaci senážováním a jakost senáže Cílem senážování je podpořit rozvoj mléčných bakterií, které z  cukrů rozpustných ve vodě svými životní-

mi pochody vytvářejí kyseliny – především mléčnou a  octovou. Tím se senážovaná rostlinná hmota okyselí (klesá hodnota pH) a podmínky se stávají nepříznivými pro růst a  aktivitu nežádoucích skupin bakterií – zejména klostridií a enterobakterií. Co je však pro úspěšnost konzervace vesměs rozhodující je rychlost poklesu hodnoty pH v prvních dnech po naplnění a uzavření vaku nebo jámy. Píce s  nízkým obsahem zkvasitelných cukrů a  současně značnou tlumivou kapacitou – zejména vojtěška, jetele a některé trávy je bez použití chemických konzervantů obtížně až velmi obtížně senážovatelná, neboť bakterie samotné nevyprodukují dostatečné množství kyselin. Ideální složení chemického konzervačního přípravku Pro konzervaci bílkovinných senáží, ale i pro použití do konzervace produktů dělené sklizně kukuřice o vyšší sušině je velmi vhodné použití směsi organických kyselin: kyseliny mravenčí, propionové a octové včetně jejich solí. Kyselina mravenčí je nejúčinnější z  chemických konzervačních látek ve snížení pH a  stále se ve značné míře

používá především pro konzervaci trav v  zemích, v  nichž počasí ztěžuje podmínky pro účinné zavadání. Kyselina mravenčí vzniká v senážích v nevelké míře jako jejich přirozená složka hned několika procesy a  uplatňuje se při potlačování nežádoucích skupin bakterií, především Clostridií, čímž konkurenčně zvýhodňuje bakterie mléčného kvašení, které jsou pro konzervaci pozitivní. Nespornou předností kyseliny mravenčí je omezení enzymového štěpení bílkovin senážované hmoty. Podobně se chová i v bachoru. Zde snižuje uvolňování aminokyselin, které ve volném stavu mohou podlehnout následnému znehodnocení – odštěpení amoniaku, který jako zásada otupuje kyselost, nebo vzniku biogenních aminů. Některé z nich, především histamin, tyramin a kadaverin zhoršují chutnost a příjem senáží a mají pro skot i některé nepříznivé zdravotní účinky. Tyto děje vnímáme jako hnilobný rozklad hmoty. V  tomto směru je kyselina mravenčí účinnější než jiné chemické konzervační látky i než inokulanty mléčných bakterií. Kyselina propionová je pro přežvýkavce přirozenou látkou, protože

Využití chemických konzervantů je sázka na jistotu hlavně v období nepříznivého průběhu počasí 22

Duben 2008

v  bachoru vzniká při řadě biochemických pochodů. Je sice konzervačně zřetelně méně účinná než kyselina mravenčí, ale velmi silně potlačuje kvasinky a plísně a její role nastává především až v období otevření a zkrmování senáží, kdy zvyšuje jejich stabilitu. Pokud by se přidávala samotná, její dávky by musely být značně vysoké. Proto se obvykle přidává ke kyselině mravenčí a octové, neboť v této kombinaci je účinnost kyseliny propionové zesílena a  tato směs pak splňuje oba požadavky – úspěšně konzervuje píci a zajišťuje dostatečně stabilní senáž. Kyselina octová zlepšuje aerobní stabilitu senáže, aktivně potlačuje rozvoj kvasinek a tím brání produkci etanolu v konzervované píci. Společně s kyselinou mravenčí a propionovou tvoří ideální komplex pro chemickou konzervaci píce. Výhody použití konzervantu San Sil liquid Chemický konzervant San Sil liquid je určen ke konzervaci bílkovinné píce (trávy, jetele, vojtěšky a  bobu) a  produktů dělené sklizně kukuřice. Svým složením kombinuje účinky tří organických kyselin: kyseliny mravenčí, propionové a  octové. Správný poměr kyselin a solí s příznivým výsledným pH zaručuje nejvyšší účinnost přípravku a minimální korozivitu. Použitím vhodné dávky tohoto konzervantu a jeho správnou aplikací lze zajistit: ••   stabilitu senážní hmoty a minimální nutnost skrývat vrchní a boční vrstvy = úspora nákladů za krmivo, ••   nižší ztráty odrolem lístků na poli při senážování v sušině 26–35 %, ••   zamezení zahřívání krmiva a stabilnější TMR na žlabu, ••   minimální separaci TMR jadrných částí krmiva, ••   jistotu senážování i za nepříznivého počasí. Ošetření vrchů a boků siláží V  horní vrstvě je uloženo 15–30 % veškeré siláže. Při otevření silážní jámy je vizuálně patrné znehodnocení pouze ve svrchních 15–30 cm. Ve skutečnosti je však znehodnoceno mnohem více a proto doporučujeme před zakrytím silážní jámy ošetřit horní vrstvu siláže přípravkem SanTop® liquid. Dosáhne se tak v této vrstvě okamžitého snížení pH Apríl 2008

na hodnotu okolo 4 a omezí se aktivita nežádoucích aerobních mikroorganismů. Při správné aplikaci je vynikající výsledek zaručen a po otevření silážní jámy již není třeba vůbec nic skrývat. Výhody aplikace konzervantu SanTop® liquid jsou: ••   efektivně omezuje aktivitu aerobních organismů, ••   udržuje nižší teplotu hmoty a brání jejímu zaplísnění, ••   vhodný i pro konzervaci sena a slámy, ••   s pH 6 nepoškozuje sklízecí zařízení – téměř nekorozívní, ••   netěkavý – stabilní. Aplikační zařízení Stejně jako při využití biologických konzervantů, je nutné při chemické konzervaci píce využítí aplikátorů. V případě potřeby aplikace chemických konzervantů musí být aplikátory uzpůsobeny pro aplikaci kyselin. Společnost Sano Vám nabízí aplikátory řady SanAgro, které umožňují přesnou aplikaci jak biologických tak i  chemických konzervantů. Předností tohoto univerzálního zařízení je speciální dvojité membránové čerpadlo, potenciometr s plynulou regulací toku, který je možno ovládat přímo z traktoru a 200 l plastová nádrž s vypouštěcím ventilem. Systém je snadný k montáži i k údržbě. Zdarma, jako součást servisu je pro instalační, záruční i pozáruční opravy k dispozici servisní inženýr. To vše zaručuje maximální možný servis v době, kdy je tomu skutečně zapotřebí.

SanSil® Liquid Kombinovaný chemický konzervant na objemná krmiva. Obsahuje kyseliny mravenčí, propionovou a octovou. Přednosti: • rychlá sklizeň pokosené píce s ohledem na nepříznivý vývoj počasí • nižší ztráty živin odrolem lístků na poli • okamžitá konzervace zajišťuje minimalizaci ztrát • zachování ve hmotě přirozeně obsažených cukrů podporuje činnost bachorové biomasy • eliminace rozkladných procesů v siláži • zajištění aerobní stability siláže Přípravek je v tekuté formě určen k přímému nástřiku na řezačce (sběracím stroji).

Závěr Chemické konzervanty mají v dnešní době téměř nezastupitelnou roli při tvorbě kvalitních objemných krmiv. Vždy je ale nutné mít na paměti, že chemicky je možno senážovat hmotu do 35– 38 % sušiny a vždy po poradě se Sano zástupcem zvolit správnou aplikační dávku konzervantu. Po uzavření jámy je vhodné zkrmovat senáž za 6–7 týdnů a vždy vytvořit určité navykací období. Jako poslední je však nutné zdůraznit, že konzervační látky dokáží kompenzovat určité nedostatky ve složení píce, ale nemohou překonat prohřešky proti správným technologickým zásadám senážování. Ing. Petr Hůrka, Kemin Central Europe s.r.o. 23

Výroba krmiv

Mechanické zakrytie sila Nový vynález chovateľa mliečneho dobytka, Francúza Gilberta Duhamela.

Silážne prostriedky Labacsil® Duo a  Labacsil Trio, ktoré Sano ponúka, sa osvedčili v  celej Európe a  podporili výrobu kvalitnej a stabilnej siláže. Súčasťou optimálneho manažmentu silážovania je aj perfektné zakrytie sila. Keď je možné použiť mechaniku, je to ešte lepšie. Viac informácií na túto tému podáva v nasledujúcom článku Dr. Joseph Pflaum. Vyvinuté praktikom Perfektné zakrytie je rozhodujúci faktor úspešného silážovania, aj a práve pri použití silážnych konzervačných prostriedkov. Zakrytie je však veľmi prácne, aj bez použitia pneumatík, so silážnymi vrecami a ochrannými sieťami. Pri sile, ktoré je dlhé 30 a široké 8 metrov je treba pri zakrytí a  opätovnom zakrývaní, pri prechodnom uskladnení postupne prenosiť 5 ton silážnych vriec. Gilbert Duhamel, chovateľ mliečneho dobytka vo Francúzsku vyvinul nový mechanizmus zakrytia. Princíp je jednoduchý: použije sa rúnová prikrývka (zlepená z pásov o  rozmeroch 50 m × 6 m) a  táto je rozvinutá spoločne s vrchnou krycou fóliou (pri zakrytí sila) a opäť zvinutá (pri odbere siláže). Na rozvinutie a zvinutie slúži rúra z umelej hmoty. V skutočnosti sa táto

24

skladá z viacerých rúr navzájom spojených krížovými kĺbmi. Tým je ohybná a  prispôsobí sa vypuklo nahromadenému krmivu. Rolovanie sa robí ručne pomocou račne (kľuka s nastaviteľným uťahovaním). Namiesto silážnych vriec sa používajú prítlačné upínacie zariadenia, ktoré sa iba na obdobie skladovania siláže zafixujú na steny sila. Tieto upevnenia sú vlastne koľajnice v tvare písmena U, uchytené bez ďalšieho náradia. Tieto zariadenia tlačia pomocou napínacieho remeňa („napináku“) kolmú prítlačnú tyč na vodorovnú koľajnicu, ktorá opätovne zatláča rúno a fóliu

na krmivo. Vrchná a spodná fólia tlačia na fólie po bokoch a tým zabezpečujú nepriepustnosť vzduchu a vody. Vodorovne uložená koľajnica profilu v tvare písmena V (otvorená časť smeruje dolu) sa zabára do rúna tak, že toto sa neuvoľní ani počas búrky. Vďaka V – profilu sa koľajnice dajú ľahko prekladať. Tlak vzniká napínacím remeňom z  umelej hmoty. Každý remeň odolá tlaku až 80 kg, čo znamená 30 kg na meter koľajnice, teda dvojnásobok ako pri silážnych vreciach. Ak sa zmenší objem krmiva, je treba viac napnúť (na schéme 1 vidíme podrobnosti). Odskúšané v praxi Celý systém bol vyvinutý v priebehu 5 rokov a je odskúšaný v praxi. Hlavné výhody sú: na silo netreba položiť žiadne pneumatiky ani silážne vrece (vrecia naplnené štrkom, ktoré sa pokladajú ako záťaž na fóliu), zakrytie zaručuje nepriepustnosť vzduchu a vody (pri dôslednej práci). Doba zakrytia sa značne skracuje a  práca je jednoduchšia. Rúno so svojou hrúbkou 0,5 cm je odolné voči UV žiareniu a maximálne pevné. Chráni fóliu a tú je možné použiť viackrát (na podniku pána Duhamela už po štvrtý krát!). To však nie je vodotesné, ani vzduchotesné. Rúno dokonca nasáva vodu, takže akonáhle nasaje vodu – oťažie - a  to vedie k  dobrému priľnutiu krycej fólie k silážovanej hmote. Pre viacnásobné použitie fólie Duben 2008

je nákladovo výhodnejšia kombinácia vrchná fólia + rúno, ako vrchná fólia + ochranná sieť. Rúno tvorí maximálnu ochranu pred vranami. Aké jednoduché je jeho rozvinutia, také jednoduché je opäť jeho zvinutie. Veľmi výhodné pritom je, že zväčšujúca sa rolka rúna leží krížom cez rez siláže priamo na krmive, a jej hmotnosť zabraňuje vniknutiu vzduchu medzi fóliu a siláž. Vhodné aj pre veľmi veľké silá Silá od Duhamela sú 30 m dlhé a 10 m široké. Zvinutie a rozvinutie je veľmi jednoduché. Skúsenosti s  ešte väčšími silami nie sú známe. Duhamel vyvinul metódu, ktorou je možné jednoducho dočasne pospájať navzájom pásy rúna (počas obdobia skladovania siláže). Pri zvinutí sa spojenie uvoľní. Takto možno vedľa seba poukladať niekoľko pásov rúna, buď pozdĺžne alebo krížom na silo (schéma 2). Pri použití tejto metódy sa však nemôže súčasne zvinúť aj vrchná fólia. Na ochranu by však mala stačiť spodná fólia natiahnu-

tá cez rúno. Pri zakrývaní treba dbať na to, aby sa táto nepoškodila. Použitie samostatnej spodnej fólie by náklady na zakrytie ešte znížilo. Všetky kovové časti sú galvanizované, pevné rúno je odolné voči UV žiareniu, takže je možné rátať až s 10 ročnou dobou životnosti. Pre silá s kolmými stenami Bežnými metódami sa silá s kolmými stenami v porovnaní so silami so šikmými stenami dajú len veľmi ťažko a prácne perfektne zakryť. Využitím mechanického zakrytia podľa Duhamela je opak pravdou. Pri viacerých silách tvoriacich jeden celok s kolmými stenami vyjde mechanické zakrytie na každé silo ešte lacnejšie vďaka spoločným bočným koľajniciam a  spoločným podstavcom. Račňu je možné tiež použiť pre viaceré silá. Pri silách so šikmými stenami je tento spôsob použiteľný len vtedy, keď je siláž na vrchu sila v rovnakej výške. Súvisí to s tým, že pri šikmých stenách je krmivo rozdielne rozložené.

Náklady Silo s rozmermi 30 m dĺžka a 8 m šírka si vyžaduje investíciu okolo 3 000 € (vrátane DPH). Pri 10 ročnej životnosti predstavujú ročné náklady v porovnaní so zakrytím s ochrannou sieťou a silážnymi vrecami približne 300 € (pri trojnásobnom použití fólie). Okrem toho dochádza k  úspore času pri zakrytí a odkrytí až 12 hodín. Ušetrená hodina práce predstavuje 25 €. Pri viacerých silách s rovnakým mechanickým zakrytím vychádzajú značné úspory. Okrem toho pri celoročnom kŕmení silážou je možné silo zaplniť i viackrát za rok, a tým sa náklady rozrátajú na viaceré silá. Ďalšou výhodou veľkého významu by mohlo ešte byť, že v priebehu len krátkeho času postačia iba dvaja muži na zakrytie celého sila. V jednotlivých prípadoch (pri večernom zakončovaní silážovania) to môže znamenať, že požiadavka zakrytia bezprostredne po skončení silážnych prác je splnená alebo nie je. Využiť potenciál silážnych prostriedkov Mnohí poľnohospodári kvôli nedostatočnému zakrytiu nevyužívajú potenciál skvalitňovania siláže, ktorý je ukrytý v  silážnych prostriedkoch. Keď sa silo po naplnení do jednej až dvoch hodín perfektne zakryje, o ďalšiu hodinu sa kyslík v krmive spotrebuje vďaka aktivite mikroorganizmov, ktoré sa v  krmive nachádzajú. Baktérie mliečneho kvasenia sa tak môžu vďaka „vzduchotesným“ podmienkam rozmnožovať a  aktivizovať a  tvorba kvasiniek a  plesní je obmedzená. Okamžité rýchle zakrytie je účinnejšie vzhľadom na odstránenie kyslíka z krmiva v porovnaní so zdĺhavým valcovaním po naplnení sila. Mechanické zakrytie sila umožňuje ľahšie splniť požiadavku perfektného zakrytia. Dr. Joseph Pflaum

V prípade záujmu o inovatívne mechanické zakrytie sila sa obráťte s Vašimi požiadavkami na kancelárie Sano v Domažliciach a Bratislave. Tie sprostredkujú Vaše otázky priamo Dr. Pflaumovi. Apríl 2008

25

Chov a výživa skotu

Takmer 600 l mlieka naviac Poľnohospodárske družstvo Dubnica nad Váhom

Bezproblémový odchov teliat so Sano konceptom výživy Charakteristika podniku: Poľnohospodárske družstvo v Dubnici nad Váhom sa usilovnou prácou a cielenými investíciami v oblasti živočíšnej výroby snaží o vybudovanie ekonomicky silného poľnohospodárskeho subjektu. Predsedovi podniku, Ing. Antonovi Rebrovi, je zrejmé, že v súčasnej trhovej dobe len prosperujúce podniky majú budúcnosť. Nemalou podporou v tomto snažení je mu i hlavná zootechnička Ing. Emília Mítická. Vzájomnou spoluprácou dosiahli i pekný výsledok v chove dojníc. Úroveň úžitkovosti sa im podarilo zvýšiť oproti minulému roku takmer o 600 litrov mlieka na doj26

nicu. Za týmto úspechom je treba v prvom rade vidieť svedomitú prácu ľudí starajúcich sa o chov dojníc ako aj o kvalitnú výrobu objemových krmív, ktorá sa zlepšuje z roka na rok. Podnik je zameraný na poľnohospodársku prvovýrobu, ktorá pozostáva z rastlinnej a  živočíšnej výroby ako väčšina podnikov v poľnohospodárstva. V živočíšnej výrobe sa podniku osvedčila spolupráca s firmou Sano, ktorej výsledky sú poznateľné. Podnik hospodári na 1 240 ha poľnohospodárskej pôdy. Z toho je 920 ha ornej pôdy a 320 ha trvalých trávnych porastov. Podnik má v živočíšnej výrobe 100 kusov prasníc

a 298 kusov dojníc s vyšším podielom krvy holštajnského plemena. Chov dojníc na farme: Poľnohospodárske družstvo Dubnica nad Váhom má dojnice umiestnené na dvoch farmách. Na farme v Dubnici nad Váhom je chov kráv na väznom ustajnení a  potrubnom dojacom systéme. Dojnice tu dosahujú úžitkovosť 7 359 litrov na laktáciu. V minulom roku sa na farme vyprodukovalo 6 700 litrov mlieka na dojnicu. Táto farma však do budúcnosti bude musieť ustúpiť zámerom mesta, nakoľko sa nachádza v jeho tesnej blízkosti. Farma sa okrem Duben 2008

zámerov mesta stretáva aj s problémom prestarnutej pracovnej sily. Ľudia sú nielen slabšie platení, ale celého agrosektoru sa dotýka aj nezáujem mladých ľudí o tento druh práce. Navyše budovaním priemyselných centier vzniká problém s  celkovým nedostatkom zamestnancov. Tento problém je však rovnaký na celom území Slovenska. Kompetentní by sa nad týmto faktom mali zamyslieť, lebo je to jeden z kľúčových faktorov poľnohospodárskej prvovýroby. Je i do istej miery limitujúcim faktorom rozvoja poľnohospodárstva. Takže výroba z tejto farmy bude musieť byť v krátkej dobe presťahovaná na druhú farmu, ktorá je v  Klobušiciach. Zaujímavý je fakt, že dvor v Dubnici vychádza ekonomickejšie ako dvor v Klobušiciach, i keď dvor v Klobušiciach má voľné ustajnenie. Farma Klobušice dosahuje úžitkovosť dojníc za laktáciu 7 343 litrov mlieka. Tu je zootechničkou pani Vyhlídalová . Je zrejmé a vyplýva to hlavne z  rozvoja mesta Dubnica, že väčšina investičných zámerov družstva bu-

de smerovať práve na túto farmu. Podnik chce postupne zväčšiť kapacitu farmy, vyriešiť hnojnú koncovku v súlade s nariadeniami, rekonštruovať už existujúce zariadenia. Jedná sa hlavne o teľatník, odchovňu MHD a dojáreň. Podniku sa darí zlepšovať aj ostatné ukazovatele produkcie hovädzieho dobytka, týka sa to reprodukčných ukazovateľov a ukazovateľov kvality mlieka. Napríklad sa podniku podarilo zvýšiť produkciu mlieka u kráv na prvej laktácii v priebehu posledného roku o viac ako 1 000 l na laktáciu. Spolupráca so Sano: Farma v Dubnici spolupracuje už dva roky v chove dojníc s firmou Sano, kde je poradcom pre túto oblasť Ing. Andrej Orgoník. Spolupráca prebieha u  všetkých kategórií hovädzieho dobytka na tejto farme. U kráv sa v krmnej dávke používa Camisan®, zdroj minerálnych látok a mikroelementov. Využívajú sa aj produkty Mipro® a Decontaminator® vzhľadom na horšiu kvalitu sena v minulom roku. Zlepšujeme tým paramet-

Predseda družstva Ing. Anton Rebro Apríl 2008

re kvalitatívnych ukazovateľov mlieka ako aj udržanie zdravotného stavu dojníc. U teliat, Ing. Mítická je veľmi spokojná s mliečnou krmnou zmesou Sanolac® Rot a  s  teľacím krmným štartérom založenom na Meggi®  35. Pani Mítická si nevie vynachváliť použitie kvalitného štartéru, ktorý výraznou mierou prispieva k  zdravému odchovu teliat, bez výrazných zdravotných problémov. Spoluprácou so Sano sa podarilo odstrániť veľa problémov v chove dojníc; zlepšila sa výroba objemových krmív, ustálili sa zložky v mlieku, zvýšil sa podiel tuku v mlieku, zlepšila sa reprodukcia, zlepšil sa odchov teliat. Ing. Mítická je so spoluprácou veľmi spokojná a praje si i naďalej úspešnú spoluprácu s firmou Sano. Budúcnosť podniku: Vedenie podniku vidí perspektívu v chove dojníc a v produkcii mlieka. Tento smer má byť aj do budúca ťažiskom živočíšnej výroby. Podľa slov predsedu podniku sa dnes mlieko dá robiť so ziskom a  v  Dubnici sa im to darí. Oporu tohto tvrdenia nachádza v schopnostiach podniku, ktorými si to už overili v praxi. Začína to už pri výrobe kvalitných objemových krmív, ktorých techniku a technológiu už podnik zvláda na veľmi kvalitnej úrovni. Dávajú si na ich výrobe obzvlášť záležať, lebo kvalitné objemy nahrádzajú drahé nutričné a iné energetické doplnky. Tieto výrobu predražujú, nakoľko vstupy do výroby zlých objemových krmovín sú rovnaké ako vstupy na výrobu dobrých objemových krmovín. Preto sa zaoberajú každoročne presným plánovaním senážovania ako i silážovania. Vedeniu podniku je však jasné, že je potrebné pracovať aj na manažmente stáda, a tým sa dostať k plánovanej úžitkovosti 8 500 litrov mlieka, ktorú chce podnik dosiahnuť v krátkej dobe, samozrejme za pomoci intenzívneho poradenstva, ktoré poskytujú odborní zástupcovia zo Sano.

Ing. Andrej Orgoník Sano Bratislava 27

Chov a výživa prasat

Odstartovat do života ve zdraví a fit V příspěvku ke snížení ztrát sajících selat a ke zvýšení odstavových hmotností popisuje Dr.Torsten Pabst z Dülmenu opatření okolo a po porodu.

S důsledným managementem okolo porodu a ve fázi kojení se pokládá základní kámen pro vysoký počet odstavených selat a tím pro celkový úspěch při produkci selat Pokud budou prasnice dobře připraveny a budou zdravé, nestojí hladkému průběhu porodu principielně nic v cestě. Aby selata a prasnice bezproblémově odstartovala do období kojení, musí být provedena cílená opatření. Vyvolání porodu Samozřejmě by mělo být prostředí porodny dobře temperované, aby selata po narození neutrpěla chladový šok. Krátce před porodem by se mělo hnízdo selat vyhřát za pomoci infračervené lampy. Denní a noční kontroly prasnic na příznaky blížícího se porodu by měly být s přibližujícím se termínem porodu intenzivnější. Speciální opatření k vyvolání porodu, hlídání porodů a prvotní ošetření selat i prasnice pomáhají udržet ztráty selat na nízké úrovni. Pokud prasnice nevykazuje žádné známky blížícího se prasení, měl 28

Hnízdo pro selata musí být dostatečně teplé, na začátku až 38 °C by se porod od 114. dne březosti uměle vyvolat za pomoci Cloprostenol (175 μg), nebo Tiaprost (0,3 až 0,6 mg). Před 114.  dnem bychom porod vyvolávat neměli, protože předčasně naro-

zená selata mají zvýšenou náchylnost k výskytu roznožek. Při slabých porodních stazích, nebo dočasných delších porodních fázích se může vedle zajištění optimálního zásoDuben 2008

Broušení zubů se musí provádět velmi pozorně za hygienicky dokonalých podmínek. Přitom se odstraňuje pouze špička zubu. Dřeňová dutina zubu nesmí být v žádném případě otevřena bení vápníkem, injektovat stahy podporující prostředek. Oxytocin, nebo depotní oxytocinové preparáty (účinná látka: Carbetonin) v nízkých dávkách podporují optimální, silné kontrakce dělohy. Depotní Oxytocin má delší dobu účinnosti a díky tomu může činnost děložních stahů spolehlivěji podpořit, což redukuje riziko mrtvě rozených selat. Dále rychlejší porod zabezpečuje nižší ztráty v poporodním období, lepší možnost vyrovnání vrhů a rovněž řidší výskyt puerperálních poruch. Dávka by se však měla podat po dohodě s veterinárním lékařem, neboť při špatném použití by při kumulaci mohlo dojít k zastavení porodu díky křeči děložního svalstva, nebo k  poruchám při produkci mléka. Popřípadě je nutná porodní pomoc. Pokud po 30 minutách nepřijde na svět žádné nové sele, měly by se překontrolovat porodní cesty. Přitom je zachování hygienického postupu extrémně důležité, aby se předešlo infekcím dělohy. To tedy bezpodmínečně znamená natáhnout si jednorázové rukavice a použít lubrikační gel. Vyšetřované prasnici se musí podat okamžitě antibiotika a případně prostředek podporující děložní stahy (2 ml Oxytocinu) jakož i  30–40 ml 50ti procentního roztoku Calcium glukonátu. Všem prasnicím by se měla v prvních dnech po porodu podávat navíc extra dávka vody, aby se předešlo zácpě. Z důvodu zpomaleného trávení jinak ve střevě vznikají jedovaté rozkladné produkty, které později vedou k probléApríl 2008

mům jako je MMA (komplex MastitisMetritis-Agalakcie) a  mohou se mlékem dostat rovněž do selat. Pokud by se u prasnice měl objevit vaginální výtok, pak se doporučuje podat dávku 2 ml Dinolytik® 36 hodin po porodu. Tento postup vede k tomu, že děloha má kontrakce a tak se sama čistí. Krátce po porodu Jsou-li selata na světě, musí se nejprve vytřít do sucha, například speciálními suchými práškovými prostředky na bázi rozemletých nerostných hornin. Rychlé osušení eliminuje prochladnutí selat. Infračervená lampa patří přímo

ší teplota. Naopak, leží-li selata volně vedle sebe, je vše v pořádku. Během fáze hlídání porodů, která trvá 24 hodin denně, by se selata měla přikládat a přidržet na strucích, aby se ulehčilo napití mleziva. Zajištění příjmu dostatečného množství mleziva by mělo mít nejvyšší prioritu, vzhledem k  tomu, že kolostrum obsahuje velké množství protilátek od matky jako základní kámen pro zdravý život prasete. Vlastní pokusy dokázaly, že již během doby kojení na porodně, ale i při následném odchovu selat, měla selata s  vyšší koncentrací maternálních protilátek lepší přírůstek oproti selatům, která tolik protilátek nedostala. Přímo okolo okamžiku porodu je koncentrace protilátek v  mlezivu nejvyšší, následně v průběhu dalších dvou dnů padá rapidně dolů. Proto je velmi důležité, aby selata pokud možno bezprostředně po narození vypila první doušky mleziva. Zvláštní pozornost by měla získat problémová selata, to jsou extrémně slabá a  ta s  nedostatečnou hmotností. Aby tato získala rovněž své místo u struků, je za určitých okolností nutné provést vyrovnání vrhů. Přitom prosím nezapomeňte na to, že se přemisťují silná selata a ne ta slabá. Zootechnická opatření Při zootechnických opatřeních, jako je kupírování ocásku a broušení zoubků je vedle svědomitého provedení extrémně důležitý hygienický postup.

Zootechnická opatření u selat Zabrousit zuby, ochrana před poraněními obličejů- a vemene 1.den života

Nenarušit dřeň zubu Kupírovat ocásek 1. injekce železa (200 mg), aby se předešlo nedostatku železa, kvůli imunosupresivnímu efektu nekombinovat s vakcinací, dbát na hygienu jehel

3.–4.den života

10.–12.den života

Kastrace: kastrační řez vést svisle, provádět mezidesinfekci skalpele, rány desinfikovat jódem Lehací plochy zaopatřit suchou desinfekcí Selata ošetřit dlouhodobě působícím antibiotikem Navěsit ušní známky 2.injekce železa (200 mg)

za prasnici a hnízdo pro selata musí být dostatečně teplé, na začátku až 38 ºC. Na chování selat při ležení je možné lehce rozpoznat, jestli je teplota dostatečná: leží-li selata namačkána těsně na sobě, je jim zima a musí se nastavit vyš-

Při broušení zubů byste měli mít na paměti, že nesmí dojít k otevření dřeňové dutiny, protože to způsobuje seleti bolesti a  tak ovlivňuje jeho přírůstky. Navíc vytvořením další nové rány se umožní průnik choroboplodným 29

Chov a výživa prasat

zárodkům, jako například streptokokům. Rovněž při kupírování ocásků a kastraci se musí dbát na pečlivou desinfekci, aby nedošlo k zavlečení infekce. Nově se odborníci přimlouvají za to, aby se všechny zásahy u selete neprováděly během jednoho dne, nýbrž aby se rozdělily do více dnů. To významně redukuje stres pro selata, což má pozitivní vliv zejména na méně životaschopná zvířata. Vakcinace proti původcům průjmových onemocnění Vakcinace chrání selata proti různým původcům onemocnění, kteří způsobují nemoci již v tomto období, nebo až při odchovu, resp. výkrmu. Vakcinace by se měly provést v průběhu prvních dvou, spíše tří týdnů života, aby se v každém případě vakcinovalo dříve, nežli dojde k infekci příslušným polním patogenem z prostředí. Při tom je však nutné každopádně dát pozor na imunitní odezvu u selat. Schopnost tvořit protilátky je při předčasných vakcinacích omezena s ohledem na možnosti imunitního systému a protilátky od matky získané z  kolostra. Tyto protilátky mohou vést k interferencím (vzájemné rušení) s očkovací látkou. Vakcinace tak nemůže správně fungovat. Koncentrace protilátek od matky je až do druhého týdne života velmi vysoká, potom ale klesá velmi rychle dolů. To by mělo být při vakcinaci zohledněno. Dále by se měla respektovat zásada, že se smí očkovat pouze zdravá zvířata. Sající selata jsou ale v prvých dnech života extrémně málo odolná proti původcům průjmových onemocnění. Jsou-li zvířata nemocná, nemůže dojít k  imunitní reakci, protože imunitní systém selete je oslaben. Vakcinace pak není schopna požadovaný ochranný efekt vytvořit. Po deseti dnech je zpravidla po průjmech, selata jsou opět zdravá: nyní je možné vakcinace bez problémů provést. Za průjmová onemocnění mohou být zodpovědni různí původci (viz schéma). Některé zárodky je možné na základě postižení určité věkové skupiny často vyloučit (např.dysenterii, salmonely a PIA u průjmů sajících selat), nebo se musí při diagnostice zohlednit zvlášť. Velmi často se u sajících selat objevují průjmy způsobené Clostridiemi a E. coli. Tyto průjmy jsou léčeny přímo nouzovými chemoterapeutickými opatření30

V mnoha chovech se objevuje původce kokcidiózy, Isospora suis. Včasné ošetření v prvém týdnu života s účinnou látkou Toltrazuril slouží k účinné likvidaci

Kdy hrají původci průjmových onemocnění nějakou roli? Odstavená Sající selata selata

Infekce

Počátek výkrmu

Konec výkrmu

Viry TGE EDV Rotavirus

Parazité Kokcidie

Bakterie Cl.perfr.C Cl.perfr.A E. coli Dysenterie Salmonely PIA

Hlavní doba onemocnění

TGE: Transmisivní Gastroenteritis (Coronavirus), EVD: Epizootická Virová Diarrhoe (Coronavirus), PIA: Porcinní intestinální adenomatóza (původce = Lawsonia intracellularis). Zdroj: Pabst Duben 2008

Denní a noční kontroly prasnic na příznaky blížícího se porodu by měly být s přibližujícím se termínem porodu intenzivnější mi, před kterými by měla proběhnout diagnostika a test na rezistence. Nemělo by se zapomínat na podání elektrolytických roztoků, aby se zabránilo dehydrataci postižených zvířat. Přitom se dobře osvědčila Cola a  sůl. Profylakticky mohou pomoci probiotika, nebo rovněž vakcinace prasnic proti Clostridiím a E. coli. Základní imunizace prasniček se provádí dvěma vakcinacemi s odstupem asi tří týdnů před prvním oprasením, přičemž druhá vakcinace by se měla provést nejpozději 90. den březosti. Jen tak je garantováno, že bude do 104.– 106.dne březosti vytvořeno dostatečné množství protilátek, které následně přejdou do mleziva. Opakování vakcinace u prasnic se provádí před každým porodem, opět nejpozději do 90.  dne březosti. V problémových chovech s vysokým infekčním tlakem se doporučuje i  při opakované vakcinaci použít dvojí aplikaci očkovací látky (tři a šest týdnů před termínem porodu), což odpovídá základní imunizaci. V chovech, kde naopak infekční tlak není tak silný, zcela stačí jedna opakovaná vakcinace asi tři týdny před oprasením. Kokcidióza prasat může zrovna tak postihnout již selata pod prasnicí. Dvacet až devadesát procent všech chovů je napadeno původcem kokcidiózy, u sajících selat Isosporou suis, a 90 % těchto pozitivních chovů má problémy s průjmy. Kokcidióza se projevuje řídkými nažloutlými až bělošedými, pastovitýApríl 2008

mi výkaly, které nasládle smrdí. Průběh onemocnění je nejednotný. Následkem jsou dehydratace, malabsorbce (neschopnost trávícího systému správně štěpit potravu, nebo vstřebávat živiny do krevního řečiště) a částečně i úmrtí zvířete. V prvých dnech života dochází k infekci zralými vajíčky (sporulující oocysty). Ty se ve střevě selete přemění na invazní stádia a infikují střevní buňky, které následně zničí. Tím dochází v druhém a třetím týdnu života k nažloutlému, pastovitému průjmu. Zpravidla je infekce při odstavu již překonána. Rozbor na kokcidiózu by se měl provádět v  druhém až třetím týdnu života ze směsného vzorku trusu od 5 až 10 % vrhů. Při léčení je důležité, aby byla zlikvidována jak zralá vajíčka z okolního prostředí, tak i aby se předešlo infekci v prvním týdnu života. Tudíž je nezbytné provést desinfekci desinfekčním prostředkem s účinností proti kokcídiím. Je však nutné věnovat pozornost tomu, že tyto desinfekční prostředky (např. Neopredisan) je nutné přidat k rutinní desinfekci navíc, protože samy zpravidla nemají dostatečnou desinfekční účinnost proti bakteriím a virům (viz. přehled povolených veterinárních přípravků). Kromě toho jsou infekce úspěšně udrženy pod kontrolou díky jednorázové medikaci s  Toltrazurilem (Baycox) v  prvém týdnu života. Rovněž dalšímu průjmovému onemocnění by se měla na základě posled-

ních poznatků již velmi brzy po narození selat věnovat pozornost: Ileitidě. Ileitida je vyvolána původcem Lawsonia intracellularis a projevuje se zánětlivým onemocněním střeva prasete. Standardní terapie nemocných prasat se provádí za pomoci antibiotik. Od konce roku 2004 existuje k  prevenci ale také vakcína. Pokud při uvedení této vakcíny na trh stačilo očkovat selata po odstavu, musel v současnosti výrobce vakcinační doporučení přepracovat, vzhledem k tomu, že se selata zčásti infikují přímo po odstavu. Tato zvířata pak onemocní v polovině poodstavové fáze (Flatdeck). Proto popisují producenti selat ve zvýšené míře ztráty způsobené ileitidou. Aby se mohla do poloviny poodstavové fáze vytvořit imunita díky vakcinaci, platí dnes pro postižené provozy s výskytem časnějšího okamžiku infekce, aby se selata vakcinovala již čtyři dny před odstavem od prasnice. Závěr Počínaje optimálním porodním prostředím pro prasnici, přes ničím nerušený průběh porodu až k zajištění přísunu dostatečného množství mleziva, je to celá řada malých opatření, která v  celkové sumě zajišťují požadovaný úspěch při produkci selat. Optimalizovat je, se vyplatí. Zdravotní stav se zlepší a odchová se více selat na prasnici za rok. dlz 2/2008, str. 120–123 31

Chov a výživa prasat

Inseminácia prasníc

v správnom okamihu Manažment inseminácie – Pri dosahovaní dobrých výsledkov oplodňovania treba brať do úvahy vzťahy medzi obdobím párenia a ovuláciou. Prof. Dr. Uwe Hühn, Wölfershausen, a Johannes Hilgers, LRS Meckenheim (Krajinský spolok chovateľov ošípaných v Rýnsku, Meckenheim; pozn. prekl.), vysvetľujú, ako sa z toho dajú odvodiť orientačné hodnoty pre režim inseminácie u prasníc s rozdielnou dĺžkou ruje. Umelá inseminácia (UI) prasníc nie je pre chovateľ ošípaných v  Nemecku žiadnou novinkou, preto stále viac vrhov pochádza od kancov z inseminačných staníc. Platí to aj pre producentov prasiatok v Rýnsku. Z času na čas sa stane, že výsledky nie sú uspokojivé. Na základe praktických skúseností môžu príčiny spočívať v nasledujúcich bodoch: ••   okamih inseminácie (príliš skoro, príliš neskoro) vo vzťahu k štádiu ruje, ••   odstupy medzi po sebe nasledujúcimi oplodňovaniami u jednej prasnice počas tej istej ruje (hodinové odstupy), ••   frekvencia uskutočnených oplodňovaní v tom istom období ruje (UI1, UI2, UI3 atď.). Okamih inseminácie Pri oplodňovaných prasniciach je potrebné zabezpečiť, aby sa spermie kanca včasne, ale aj v potrebnom množstve a kvalite dostali do vajcovodu. Ďalej sa treba postarať o vytvorenie priaznivých podmienok na oplodnenie ako aj prenatálny vývin embryí. Nesprávny okamih oplodňovania vplýva negatívne na plodnosť prasnice. Ako vidíme na obrázku „Vplyv okamihu zapustenia na výsledky oplodnenia“, ovplyvňuje moment umelej inseminácie počas obdobia ruje tak dosiahnutú mieru prasnosti ako aj veľkosť vrhu. Rozhodujúci význam pre prasnice má časový odstup pri uvoľnení vajíčka (ovulácia). Re32

Úspech oplodnenia závisí od okamihu inseminácie produkčná schopnosť vaječných buniek nebýva dlhšia ako cca. šesť hodín po ich uvoľnení. Základné pravidlo pre úspešné oplodnenie preto znie: Inseminačné spermie sa musia dostať do vajcovodu skôr ako vaječné bunky. Tu si dokážu spermie zacho-

vať maximálnu životnosť nanajvýš 24 hodín. Viachodinové odchýlky u jednotlivých kancov, resp. ich ejakuláte nahor alebo nadol sú z biologického hľadiska normálne. Spermie potrebujú na kapacitáciu v samičích pohlavných cestách, to znamená na Duben 2008

mi insemináciami sa vzhľadom na potrebnú kapacitáciu ako aj obmedzenú životnú a oplodňovaciu schopnosť spermií vo vajcovode odporúča dodržiavať odstup maximálne 16 (pri prasničkách) až 18 (pri starších prasniciach) hodín. Časový odstup medzi jednotlivými oplodňovaniami počas tej istej ruje môže byť však aj kratší. V medzinárodnom meradle sa za štandardnú inseminačnú stratégiu považuje viacnásobná umelá inseminácia prasnice počas ruje v intervale od 12 do 18 hodín. Preto podniky praktizujúce 24 hodinový odstup nedosahujú optimálne výsledky oplodnenia.

Inseminačné spermie sa musia dostať do vajcovodu skôr ako vaječné bunky dosiahnutie schopnosti oplodnenia, asi štyri, plus mínus dve hodiny. Pri oplodňovaniach vykonaných krátko pred uvoľnením vajíčka stačí relatívne krátky čas na presun spermií do vajcovodu a dosiahnutie schopnosti oplodnenia, a tým môže dôjsť k oplodneniu veľkého počtu vaječných buniek. Výsledkom toho sú veľmi veľké vrhy. Neskoré oplodňovanie, napríklad šesť hodín po ovulácii alebo neskôr, vedie k zníženej schopnosti oplodnenia. Na jednej strane sa znižuje efektivita prenosu spermií do samičích pohlavných orgánov, na strane druhej rapídne stúpa počet polyspermií, to zn. vniknutie viacerých spermií do jednej vaječ-

nej bunky. Oplodňovanie vykonané neskoro po ovulácii sa kryje so štádiom ruje, kedy je samičí genitálny trakt nedostatočne chránený pred choroboplodnými zárodkami. Možnou príčinou toho je zvýšený počet prebehnutí, často acyklický, tzn. až po predĺženom intervale a môže dôjsť k zvýšenému vylučovaniu pošvového výtoku. Na dosiahnutie vysokej miery prasnosti spojenej s veľkým vrhom, nepostačuje spravidla iba jednorazová umelá inseminácia počas obdobia ruje. U väčšiny prasníc dochádza zväčša k minimálne dvom insemináciám (UI1 a UI2) počas tej istej ruje. Medzi po sebe nasledujúci-

Časový odstup medzi insemináciami Kedy je najvhodnejší okamih pre oplodňovanie (UI1), a ako často majú byť prasnice oplodňované počas jednej ruje, závisí v rozhodujúcej miere od dĺžky ruje ako aj od časových pomerov medzi začiatkom ruje, tzn. od prvotného okamihu reflexu nehybnosti a  okamihu uvoľnenia vajíčka. K  uvoľneniu vaječnej bunky dochádza začiatkom poslednej tretiny obdobia párenia. Medzi zvieratami jedného stáda a medzi rôznymi stádami môžu obdobie ruje a ovulácie vzhľadom na začiatok a dĺžku kolísať. Vychádzame z toho, že uvoľnenie vajíčka sa vo väčšine prípadov udeje vtedy, keď uplynie 66 až 70 percent dĺžky ruje. Aby sme sa vyhli hore spomínaným príliš neskorým (postovulatórnym) insemináciám, treba dodržiavať časové intervaly odporúčané v tabuľke „Časové intervaly pre včasnú insemináciu u  prasníc s  rozličným obdobím ruje“. V  týchto intervaloch by mala byť zahrnutá umelá inseminácia

Odporúčané smerové hodnoty pre umelú insemináciu podmienenú reflexom nehybnosti u prasničiek a starších prasníc (P/SP) Jav / typ prasnice

SP I

SP II

SP III

P

Začiatok ruje (po odstavení)

včasná

skorá

neskorá

-

dlhá

stredná

krátka

kratšia ako u SP

Frekvencia UI v období ruje

až 3 ×

2 ×

1–2 ×

2x

UI1 (hod. po začatí ruje)

16–24

až 12

okamžite

až 12

UI2 (hod. po UI1)

najneskôr 16–18

najneskôr 16–18

najneskôr 12, keď prasnica ešte stojí

najneskôr 16

UI3 (hod. po UI2)

až 12

neodporúča sa

vylúčené

neodporúča sa

Očakávaná dĺžka ruje

Apríl 2008

33

Chov a výživa prasat

Selata/Vrh

miera prasnosti 100 90

85

80

80

70

70

11,0

10,5

60 9,5

50 40

13

12,0

12 11

80

60 8,0

9,0

Miera prasnosti Selata/Vrh

30

5

15

25

10

35 35

9 8 7

45

55

dĺžka ruje (hodiny)

Vplyv okamihu zapustenia na výsledky oplodnenia Časové intervaly pre včasnú insemináciu u prasníc s rozličným obdobím ruje typ prasnice

dĺžka ruje – príklad (hodiny)

očakávaná ovulácia (hodiny po biologickom začiatku ruje)

I

dlhá

60

40–42

II

stredná

48

32–34

III

krátka

36

24–25

Kontrola ruje a dokumentácia jej priebehu sú dôležitou súčasťou inseminačného manažmentu v eroscentre 34

prasníc s dlhým, stredným resp. krátkym obdobím ruje. Odstavené prasnice je možné relatívne ľahko ohodnotiť a zadeliť do týchto troch typov, keď boli odsledované vzťahy medzi začiatkom ruje a jej trvaním: čím skôr po odstavení od prasiatok ruja nastane, tým dlhšie trvá v  strede a  tým je možné docieliť vyššie výsledky oplodňovania. Inseminácia vykonaná na základe zisteného reflexu nehybnosti sa nazýva inseminácia orientovaná podľa reflexu nehybnosti. Tu platia orientačné hodnoty uvádzané v  prehľade „Odporúčané smerové hodnoty pre umelú insemináciu podmienenú reflexom nehybnosti u  prasničiek a  starších prasníc“. Pretože priebeh ruje môže kolísať tak u starších prasníc ako aj prasničiek v  závislosti od genetického potenciálu zvierat a od rôznych ovplyvňujúcich faktorov z prostredia, existuje určitá tolerancia prispôsobenia času inseminácie podľa konkrétnych podmienok na danom mieste. Odporúča sa na podnikoch zameraných na produkciu prasiatok vykonávať pravidelné analýzy začiatku a konca ruje v skupinách prasníc, napríklad dvakrát ročne (v lete a v zime), kvôli možnosti reagovať na sezónne výkyvy. V  žiadnom prípade neberte do úvahy nasledovnú „radu“, ktorá sa sem tam objavuje: Prasnice v  ruji treba dovtedy inseminovať, kým trvá reflex nehybnosti. Podľa predložených poznatkov a v praxi overených diagnóz, spadá takmer tretina obdobia ruje na čas po ovulácii. Postovulatórnej inseminácii sa treba bezpodmienečne vyvarovať. Prasnice s  dlhotrvajúcou rujou si vystačia s tromi insemináciami na estrus; vykonávať viac ako tri umelé inseminácie (UI3) sa neodporúča kvôli predvídaným stratám ako aj kvôli zvýšeným nákladom na podniku. Na záver Poznanie biologických súvislostí medzi trvaním ruje a  očakávaným okamihom uvoľnenia vajíčka, ovuláciou, tvorí základ úspešného manažmentu oplodňovania v  podnikoch produkujúcich prasiatka. Tým vznikajú predpoklady pre dobré výsledky oplodnenia a veľké vrhy. Prof. Dr. Uwe Hühn, Wölfershausen, a Johannes Hilgers, LRS Meckenheim Duben 2008

Aktivátor reprodukce při opožděné říji, nevýrazné říji, zvýšeném přebíháním prasnic, nízkém zabřezávání a embryonální mortalitě

– dobrá reprodukce prasnic Art.-Nr. 8017

Co je Fertisan® pro prasnice? Fertisan® pro prasnice je komplex účinných látek s vitamíny a specialitami pro prasnice a prasničky, který stimuluje reprodukci prasnic a zlepšuje zdravotní stav a vitalitu sajících selat. Dávkování: 5 kg Fertisan® na 1 tunu krmné směsi pro kojící prasnice KPK, v období před přesunem na porodnu do zapuštění prasnic. Prasničkám 3 týdny před inseminací Fertisan® v množství 25 g/ks/den. Fertisan® lze s úspěchem použít i k podpoře plodnosti plemenných kanců, v množství 30 g/ks/den. Při zkrmování Fertisan® pro prasnice dodržujte limitní obsah doplňkových látek – zinku, manganu, mědi a selenu v celkové krmné dávce prasnic. Úspěšní chovatelé prasat potvrzují: • Stimuluje syntézu a látkovou výměnu pohlavních hormonů, zesiluje projevy říje a chrání před výskytem folikulárních a luteálních cyst, zadržením placenty a záněty dělohy. Výsledkem je snížené přebíhání prasnic. • Chrání sliznice vaječníku a dělohy, podporuje ovulaci a implantaci vajíček, zlepšuje embryonální a fetální vývoj a zvyšuje přežitelnost a počet embryí. • Snižuje počet mrtvě narozených selat a zvyšuje počet živě narozených selat na prasnici za rok. • Zvyšuje odolnost sajících selat a chrání je před nemocemi. Výsledkem jsou nižší ztráty a zvýšené denní přírůstky sajících selat. • Zlepšuje reprodukci prasnic a zdravotní stav sajících selat. Výsledkem jsou: zdravé a plodné prasnice s vysokou celoživotní užitkovostí a velkým počtem odchovaných selat za rok s dobrým zdravotní stavem a velkým potenciálem růstu.

Váš užitek: • více pěkných a zdravých selat, • více odstavených selat na prasnici za rok, • výrazné projevy říje,

• snížené přebíhání prasnic, • vysoká hmotnost narozených selat.

Chov a výživa prasat

Sano – koncept pro prasnice Vás dostane na špičku! Obsáhlý praktický pokus ukazuje: Vysoké porodní hmotnosti jsou předpokladem pro vysoké hmotnosti při odstavu. Otázka tedy zní: JAK je možné zajistit co nejvíce živě narozených selat o porodní hmotnosti nad 1,5 kg a optimální zásobení živinami během doby kojení, aby bylo možné selata odstavit ve třech týdnech o váze 8 kg?

Vysoké porodní a odstavové hmotnosti jsou nezbytným předpokladem pro úspěšné zvládnutí poodstavového období Z  tohoto důvodu byly v  dlouhodobém pokusu, který běžel nepřetržitě během celého roku na třech různých provozech s  různými krmnými strategiemi od porodny až do odstavu, evidovány všechny výsledky. Tak se v každém podniku vyhodnocovalo až 700 porodů. Jednalo se o provozy v Severozápadním Německu specializované na produkci selat, které ale pracují se stejnou genetikou a produkčním rytmem. Ustájovací technika, stejně tak i  technika krmení na provozech byly rovněž srovnatelné. 36

Konstrukce pokusu Vzhledem k tomu, že výživa prasnice během březosti má rozhodující vliv na porodní hmotnost selat, byl tento faktor v pokusu hodnocen, přičemž byly na třech podnicích s rozdílnými strategiemi krmení vytvořeny vždy tři skupiny, které byly v období březosti odlišně zásobeny. Na prvních dvou podnicích se jednalo o  doma vyráběné vlastní krmné směsi s Fasersan® Trag, respektive Sauengold® Trag, podnik 3 používá komerční kompletní krmné směsi. Složení krmných směsí pro kojící prasnice jsou rovněž v  tabulce 1 zná-

zorněny, vzhledem k tomu, že krmení prasnic má rozhodující vliv na produkci mléka a tak ovlivňuje dostatečný přísun živin sajícím selatům. Zde dostávaly prasnice na podniku 1 a 2 optimalizované krmné směsi se Sauengold® Lac a  SanEnergy®, zvířata na podniku tři opět kupovanou hotovou směs. Krmná směs s Fasersan® Trag – exklusivním komplexem účinných látek a extra jistotou pro březí prasnice, se vyznačuje vysoce kvalitním zdrojem vlákniny, která je charakteristická vysokým stupněm bobtnavosti, díky čemuž jsou prasnice mechanicky nasyceny a  jsou Duben 2008

klidnější. Mimo to se předchází zácpám, což má pozitivní vliv na pohodu zvířat a  zamezuje onemocnění MMA. Navíc je tato speciální vláknina prosta mykotoxinů, což je velmi důležité pro plodnost prasnic a  podíl přeživších selat. Také není do směsi dodáván žádný nadbytečný vápník, jako například při použití suchých cukrovarských řízků, čímž se redukuje přebytek kationů, a to opět snižuje výskyt onemocnění MMA. Fasersan® Trag navíc obsahuje aminokyseliny v optimální kombinaci, aby eliminoval přebytek dusíkatých látek ve směsi. Tím se udržuje nízké pH v moči a  děloze a  předchází se tak bakteriálním infekcím. Sauengold® Lac zajišťuje v  krmné směsi pro laktující prasnice optimální zabezpečení zvířat všemi důležitými vitamíny, minerálními látkami a mikroprvky pro zdravé, odolné prasnice a  vysoké užitkovosti. Vyvážená kombinace aminokyselin umožňuje eliminaci přebytku dusíkatých látek ve směsi. Díky obsaženým sirným komponentům jsou navíc chráněny sirné aminokyseliny Methionin a Cystin, a jsou tak plně k  dispozici pro produkci mléka, čímž se zvyšuje celková mléčná užitkovost prasnic. Aby se zvýšil příjem energie prasnic během doby kojení, přidává se do směsi pro kojící prasnice navíc SanEnergy. SanEnergy obsahuje živé kvasinky pro zvýšení příjmu krmiva, vysoce energetickou oplatkovou moučku, L-Carnitin k povzbuzení energetického metabolismu a Stabilosan® k podpoře imunitního systému. Se SanEnergy® je podpořena tvorba mléka, přičemž ale zároveň nedochází k takové ztrátě kondice kojením. Na všech třech podnicích byly vytvořeny tři skupiny, které byly vždy živeny podle jedné krmné varianty. (Opakování variant je možné pochopit z obr. 1) Krmná varianta 1 Prasnice dostávaly od zapuštění do 85. dne březosti v závislosti na své kondici 2,5–2,9 kg krmení na den. Od 85.  dne březosti bylo množství krmiva zvýšeno na 3,0–3,2 kg a  od 100. dne březosti na 3,5–3,7 kg. (zde je nutné dát pozor na to, aby i prasnice ve velmi dobré kondici nedostaly v této fázi příliš málo krmení, vzhledem k tomu, že potřebují více energie a živin na pokrytí záchovy, nežli zvířata s  horší kondiApríl 2008

Tab. 1: Krmné směsi (%) na jednotlivých pokusných podnicích Varianty  × opakování × zvířata/opak.

Podnik 1 3 × 8 × 30

Podnik 2 3 × 3 × 30

Podnik 3 3 × 3 × 40

Fáze

Březí

Kojící

Březí

Kojící

Březí

Kojící

Ječmen Pšenice Kukuřice Pšeničné otruby Sušené cukr.řízky Ovesné slupky, otruby Sojový extr.šrot Sojový olej Melasa Fasersan® Trag Sauengold® Trag Sauengold® Lac SanEnergy® Uhličitan vápenatý Minerální l./vitamíny Chlorid sodný

87.5

35 32.5 5

70

35 32.5 5

32.3 30.9

24.9 40.5

15

14 2

9 9 7 0.5

18 1

9 0.5

18 1

10 8 0.5 1

14.5 1

1.1 0.7 0.5

1.8 0.7 0.6

5 2.5 3.5 5

3.5 5

Tab. 2: Průměrné porodní hmotnosti Podnik

Krmná směs

1

Fasersan® Trag

2

Sauengold® Trag

3

Kompletní krmná směs

Varianta

Živě narozená selata/vrh

Hmotnost vrhu (kg)

Porodní hmotnost (kg)

1 2 3 1 2 3 1 2 3

12.20 12.10 11.50 11.50 11.30 11.20 10.60 10.50 10.50

20.74 19.36 14.95 18.40 16.95 14.00 15.90 15.26 13.65

1.70 1.60 1.30 1.60 1.50 1.25 1.50 1.45 1.30

Tab. 3: Průměrné odstavové hmotnosti

Podnik

Krmná směs

1

Fasersan® Trag

2

Sauengold® Trag

3

Kompletní krmná směs

Varianta

1 2 3 1 2 3 1 2 3

Odstavená selata/vrh

10.7 10.4 9.4 10.0 9.5 9.1 9.1 8.9 8.5

Odstavová hmotnost po 21 dnech Bonni-M® od 5. dne

Bonni-M® od 10. dne

8.5 8.1 7.0 8.1 7.9 6.8 8.0 7.8 6.7

8.1 7.8 6.8 7.7 7.6 6.5 7.8 7.5 6.5

37

Chov a výživa prasat – výsledky V chovU

cí. Pokud jim není zajištěn žádný přídavek, trpí tím růst selat, který je právě v poslední třetině březosti nejvyšší.) Krmná varianta 2 Rovněž zde dostávala zvířata od zapuštění do 85. dne březosti v závislosti na své kondici 2,5–2,9 kg krmení na den. Od 85. dne březosti bylo množství krmiva opět zvýšeno, avšak na 3,4– 3,6 kg na zvíře a den, přičemž tato dávka byla beze změny krmena dále až do termínu oprasení. Krmná varianta 3 U  této varianty byly všechny prasnice již od počátku krmeny na dobrou kondici (kondiční stupeň 3,5) s dávkou 3 kg na kus a den až do termínu porodu. Nepřidávaly se žádné přídavky. Z parametrů užitkovosti se hodnotil jednak počet živě narozených selat ve vrhu a za druhé hmotnost vrhu, z čehož se vypočítala průměrná hmotnost při narození. Krátce po narození dostala všechna selata vždy 4 ml Piglobin®, komplex účinných látek z imunoglobulinů, probiotik, Stabilosan® a  lehce využitelné energie pro podporu vitality a zlepšení obranyschopnosti. Po oprasení byla každá varianta dále rozdělena na dvě podskupiny. Selata jedné skupiny přitom dostávala prestartér Bonni-M® od 5. dne, druhá od 10. dne. Bonni-M® se krmí, aby se zajistil časný návyk selat na pevné krmení, tím trénoval a připravil trávicí systém na odstav a dobu po něm. Na všech podnicích se selata odstavují po 21 dnech. V  následujícím textu jsou výsledky jednotlivých variant a jednotlivých podniků uvedeny (viz.  tabulky), aby bylo možné dát stanovisko na jedné straně ke krmným strategiím a na druhé ke krmným směsím. Tabulky 2 a 3 ukazují všechna data v detailu. Zobrazení 2 a  3 ukazují, že přídavek krmiva od 85. dne březosti (varianta 2) ve srovnání s neodstupňovaným krmením březích prasnic (varianta 3) měl významně pozitivní efekt na počet živě narozených selat ve vrhu a hmotnost vrhu, i hmotnost selat při narození. Selata byla u varianty 2 o 19 % těžší jak u varianty 3. Mimo to je zřejmé, že ještě jedno další navýšení množství krmiva od 100.  dne březosti (varianta  1) má vliv na další zvyšování porodních 38

Podnik 1 Fasersan® Trag + Sauengold® Lac & SanEnergy®

Podnik 2 Sauengold® Trag + Sauengold® Lac & SanEnergy®

Podnik 3 Kompletní krmné směsi

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3

Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne Bonni-M® od 5. dne Bonni-M® od 10. dne

Obrázek 1: Schématické znázornění metodiky pokusu živě narozená selata

hmotnost vrhu

20,00 17,50 15,00 12,50 10,00 7,50 5,00 2,50 0,00 1

2

3

Obrázek 2: Počet živě narozených selat ve vrhu a hmotnosti vrhu (kg), průměr všech podniků

1,70 1,60 1,50 1,40 1,30 1,20 1,10 1,00 1

2

3

Obrázek 3: Porodní hmotnosti (kg), průměr všech podniků Duben 2008

živě narozená selata

hmotnost vrhu

20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Fasersan® Trag

Sauengold® Trag

Kompletní krmné směsi

Obrázek 4: Počet živě narozených selat ve vrhu a hmotnosti vrhu (kg), průměr všech variant

1,60 1,50 1,40 1,30 1,20 1,10 1,00 Fasersan® Trag

Sauengold® Trag

Kompletní krmné směsi

Obrázek 5: Porodní hmotnosti (kg), průměr všech variant

10,20 10,00 9,80 9,60 9,40 9,20 9,00 8,80 8,60 8,40 1

2

3

Obrázek 6: Počet odstavených selat ve vrhu, průměr všech podniků Apríl 2008

hmotností. Zde bylo dosaženo nárůstu o 25 % oproti variantě 3. Rovněž uvedené tři krmné směsi pro březí prasnice měly významný vliv na dosažení různých výsledků (znázornění 4 a 5). Celkově bylo s vlastními směsmi dosaženo lepších výsledků než s  nakupovanou. S  krmnou směsí s  Fasersan Trag bylo dosaženo v  průměru dokonce o  jedno sele navíc ve srovnání s nakupovanou směsí. S touto směsí bylo rovněž dosaženo v porovnání s  kupovanou směsí požadované porodní hmotnosti 1,5 kg. Důvody je mimo jiné možné najít v  optimálním zásobení účinnými látkami, absolutní eliminaci mykotoxinů a rovněž v pozitivním efektu na trávení a zdraví díky Fasersan® Trag. (Ovšem mělo by se dávat pozor na to, aby selata nebyla příliš těžká a nedošlo tak k výskytu těžkých porodů. Při této příležitosti je důležité, aby bylo krmivo v  přípravné fázi dobře zásobeno vitamínem E, aby se ulehčil porod a selata byla odolnější.) Během doby kojení dostávaly prasnice krmné směsi pro kojící prasnice (tab.  1). Že mělo optimální zásobení prasnice během březosti díky odstupňovanému množství krmiva (varianty 1 a 2) vliv na počet odstavených selat ve vrhu i jejich hmotnost při odstavu ukazují grafy 6 a 7. Přitom trojí odstupňování krmiva (varianta 1) mělo vliv na dosažení nejvyšších odstavových hmotností a rovněž na nejvyšší počet odstavených selat ve vrhu. To je možné si vysvětlit vyšším počtem živě narozených selat a  vyššími porodními hmotnostmi. Startují-li selata s dobrou výchozí hmotností, jsou vitálnější a výkonnější, což se opět odráží ve vyšších odstavových hmotnostech. Ztráty sajících selat u  vrhů s nižšími porodními hmotnostmi byly s  15–18 % výrazně výše, jak u  těch s vyššími porodními hmotnostmi (10– 13 %). Přírůstky hmotnosti do odstavu byly u těžších selat výrazně vyšší než u těch lehčích. Po narození byla selata (vrhy) jednotlivých variant rozdělena do podskupin a dostávala od 5. resp. 10. dne života příkrm s Bonni-M®. Graf č. 8 ukazuje významně pozitivní efekt včasného podání Bonni-M® (od 5.  dne života) na odstavové hmotnosti, přičemž je možné tento efekt jednoznačně vidět u všech podniků. 39

Chov a výživa prasat – výsledky V chovU

Celkově byla úroveň odstavových hmotností a  počet odstavených selat na vrh na podnicích s  vlastně vyráběnými směsmi nejvyšší (graf. 9 a 10). To můžeme připsat krmení od období březosti až po optimální zásobení směsi pro laktaci se Sauengold® Lac a SanEnergy® (tab. 1), výsledkem čehož byla dobrá produkce mléka. Důvody pro velmi dobré výsledky na podniku 1, je možné nalézt vedle optimální výživy kojících prasnic se Sauengold® Lac a SanEnergy®, ve výživě březích prasnic. Prasnice této skupiny krmené směsí s Fasersan® Trag měly po oprasení významně méně problémů s MMA, což vysvětluje nižší ztráty a lepší přírůstky u sajících selat pod prasnicí (graf 9 a 10, tab. 3). Závěr Z pokusu je možné odvodit následující důležitá fakta: 1.   Cílená výživa během březosti na vysoké porodní hmotnosti (nad 1,5 kg) je možná i při 13–15 živě narozených selatech. 2.   Odstupňování množství krmiva během březosti zvyšuje porodní hmotnosti a počet živě narozených selat ve vrhu. 3.   Užitkovost ve fázi odchovu pod prasnicí je rovněž odvislá od výživy březích prasnic. 4.   Fasersan® Trag během březosti s  odstupňovanými dávkami krmiva pokrývajícími potřeby zvířat, a Sauengold® Lac se SanEnergy® během fáze kojení, jsou ideální kombinací, aby bylo možné dosáhnout vysokých odstavových hmotností a mnoha odstavených selat ve vrhu. 5.   přídavek Bonni-M® od 5. dne života podporuje příjem krmiva a denní přírůstky sajících selat a zvyšuje odstavové hmotnosti. Přesvědčivá data to dokládají: jen s  optimálními, na každou životní a užitkovostní fázi sladěnými koncepty výživy, je možné zvýšit ekonomicky důležité parametry „počet selat na prasnici a rok“.

Friedhelm Kruse, Sano Grafenwald 40

8,50 8,00 7,50 7,00 6,50 6,00 1

2

3

Obrázek 7: Odstavové hmotnosti selat (kg), průměr všech podniků

7,7 7,6 7,5 7,4 7,3 7,2 7,1 7,0 Bonni-M® od 5. dne

Bonni-M® od 10. dne

Obrázek 8: Odstavové hmotnosti při krmení Bonni-M® od 5. resp. 10. dne stáří. Průměr všech podniků a všech variant

10,50 10,00 9,50 9,00 8,50 8,00 Fasersan® Trag + Sauengold® Lac

Sauengold® Trag + Sauengold® Lac

Kompletní krmné směsi

Obrázek 9: Odstavená selata na vrh, průměr všech variant

7,80 7,70 7,60 7,50 7,40 7,30 7,20

Fasersan® Trag + Sauengold® Lac

Sauengold® Trag + Sauengold® Lac

Kompletní krmné směsi

Obrázek 10: Odstavové hmotnosti selat (kg), průměr všech variant Duben 2008

Období březosti od inseminace až do 7 dnů před porodem

inné sahuje úč Nyní s ob

látky z

a

exkluzivní komplex účinných látek s jistotou navíc Číslo výrobku: 5105

Užitné vlastnosti produktu:  •  O   bsahuje dodatečný zdroj vlákniny bez mykotoxinů a s vysokou schopností bobtnání.  •  S  anArom zvyšuje vůni a chutnost krmné směsi.  •   AromiSan® pro trvalou chuť k příjmu krmiva.  •  V   yvážený obsah syntetických aminokyselin lysinu a metioninu  k prevenci přebytku dusíkatých látek ve výživě.  •   Kyselé komponenty síra a metionin k optimalizaci bilance elektrolytů krmné směsi.  •  N   ejhodnotnější kombinace vitamínů a účinných látek k zvýšení odolnosti a podpoře látkové výměny zvířat.  •  5   000 mcg biotinu, 250 000 m. j. vitamínu A a 2 000 mg vitamínu E podporuje plodnost prasnic.  •  V   ysoce stravitelné minerální komponenty, jako je monokalciumfosfát.  •   Fytáza k zlepšení využitelnosti fosforu, vápníku a stopových prvků  z krmiv, snížení přebytku bazí v krmné směsi. Úspěšní chovatelé prasnic potvrzují: • • • • • •

dobrou pohodu a vitalitu prasnic, zlepšuje stav kůže, špárků a kloubů, snižuje pH moče prasnic, prevence onemocnění MMA, snižuje výskyt vaginálních výtoků, zlepšuje zdravotní stav sajících selat a snižuje výskyt průjmů a ztrát sajících selat, • snižuje přebíhání prasnic, • zvyšuje počet živě narozených a odstavených selat na prasnici za rok, • vysoká porodní hmotnost selat. Váš užitek: • hodně živě narozených selat na prasnici za rok, • výborná mléčnost, • hodně odstavených a odchovaných • prevence MMA onemocnění, selat na prasnici za rok, • zdravá a vitální sající selata, • vysoká hmotnost narozených selat, • bezpečný zdroj vlákniny integrovaný v produktu.

Chov a výživa prasat

Dobrý zdravotní stav a nízké ztráty jsou základem úspěchu v chovu prasat Zemědělsko-obchodní společnost Brodek u Prostějova, akciová společnost je nástupnickou organizací JZD Brodek s hlavní náplní činnosti chovem prasat a provozem mobilních mícháren. Na dvou farmách v Brodku a Želči chovají v uzavřeném obratu stáda průměrně 565 prasnic plemena landrace. Službu míchání krmných směsí provozují dvěma mobilními míchárnami u dvaceti zemědělských subjektů.

Za úspěchy v chovu prasat je zodpovědný ředitel a hlavní zootechnik v jedné osobě Ing. Miloslav Vrána (vlevo) Chov prasat je koncipován do dvou samostatných farem s vlastním uzavřeným obratem stáda. Vzhledem k  nutnosti zvýšení konkurenceschopnosti, tzn. zvyšování užitkovosti a  snižování ztrát se Brodečtí od roku 1996 vydali cestou rekonstrukcí stávajících stájí. V  Želči kompletně přebudovali čtyřřadý kravín K-174 na odchovnu selat (šest sekcí s celoroštovou podlahou, kompletní klimatizací a suchým krmením) a předvýkrm (hluboká podestýlka se samokrmítky). Další tři „stovkové“ kravíny přebudovali na dvě porodny po 52 místech a jednu jalovárnu se suchým krmením (tubusové dávkovače). Stáj OMD přestavěli na výkrmnu na hluboké podestýlce se samokrmít42

ky. V Brodku provedli přestavbu K-174 na odchovnu a předvýkrm (stejná technologie jako na farmě v Želči). Zrekonstruovali starou výkrmnu prasat (celoroštová podlaha s moderní technologií větrání a mokrého krmení) a přebudovali kravín K-96 na novou, moderní porodnu prasnic s 50 místy a suchým tubusovým krmením. ZOS Brodek u Prostějova spolupracuje ze Sanem od roku 1994. Pro všechny kategorie prasat jsou používány osvědčené Sano koncepty výživy. Od třetího dne života je selatům předkládána sypká speciální směs Sano Bonni-M®, která je po pěti dnech postupně nahrazena startérem na bázi Sano Suggi®, který vyrábí na

základě Sano receptury VK Ing. Drcman. Tato krmná směs je krmena do odstavu. Odstav je v  28 dnech při hmotnosti 8,5– 9 kg. Po odstavu se krmí 10 až 14 dnů medikovaný starter na bázi Sano PreKern®, vyráběný taktéž na základě Sano receptury na VK Ing.  Drcman. Po té jsou již krmeny vlastní krmné směsi. Následuje KS ČOS se Sano Protamino® Piggi, která je krmena do 18 kg na seletnících. Všechny KS pro selata jsou okyselovány 0,5 % SanoCid®. Selata po narození jsou „obalena“ v  SanoSan® (desinfekce a vysušení selete). A selatům po narození je aplikována dávka Sano Piglobin® (dotace Imunoglobulinů + další podpůrné látky). Porodní Duben 2008

Vzhledem k výše popsaným konceptům výživy jsou dosahovány následující parametry užitkovosti (za rok 2007): průměrný stav prasnice 565 ks (přepočteno včetně KD prasniček) narozeno selat 12 228 ks narozeno na prasnici 21,64 ks odchováno selat 11 754 ks odchováno na prasnici 20,80 ks přírůstky u selat 0,326 kg úhyn selat 3,88 % přírůstky na předvýkrmu 0,603 kg úhyn na předvýkrmu 2,83 % (do 45 kg) přírůstky ve výkrmu 0,784 kg úhyn ve výkrmu 2,42 % zmasilost je na mokrém krmení 58,1 % dodávka masa na jatky celkem 1 208 544 kg, což je produkce 2 139 kg masa na 1 prasnici a rok.

hmotnost selat se pohybuje mezi 1,2 až 1,5 kg. V další fázi výkrmu jsou krmeny krmné směsi A1, A2 a CDP na bázi Sano Aminogold® (s  rozdílným procentickým dávkováním). Pro prasnice je ve výživě taktéž uplatňován Sano koncept výživy. Prasnice kojící jsou krmeny kompletní krmnou směsí se Sano Sauengold® Lac. Po navedení na porodnu (týden před oprašením) je prasnicím podáván specielní doplněk MaMMAsan® pro vybilancování kationto-aniontové rovnováhy

v organismu (prevence syndromu MMA na všech jeho úrovních). Březí prasnice jsou krmeny směsí KPB se Sano Sauengold® Trag. Po odstavu prasnice dostanou dávku Sano Fertisan® Sauen (pro podporu nástupu říje a její intenzity). Taktéž krmné směsi pro prasnice jsou okyseleny 0,3 % SanoCid®. Komponenty do KS jsou: pšenice, ječmen, kukuřice, SEŠ a vzhledem k nutnosti snížení ceny krmných směsí jsou hodně používány pšeničné otruby, pšeničná mouka a kukuřičné výpalky.

Odstav selat se provádí ve 28 dnech při hmotnosti 8,5–9 kg Apríl 2008

Díky zařazení vysokého podílu těchto balastních krmiv do krmných směsí se nám zákonitě značně snížil denní přírůstek a mírně i zmasilost (30–50 %). Veterinární problematiku na obou farmách řeší MVDr. Jan Hofschnaidr. Ve veterinární prevenci jsou využívány odborné rady Sano specialistu na veterinární problematiku v  chovu prasat MVDr. Klunkera. Výsledky v  chovu prasat nejlépe vystihují slova ředitele a hlavního zootechnika v jedné osobě Ing. Miloslava Vrány: „Zoohygiena se nám velmi zlepšila zásluhou investic do stájí a  technologií. Díky tomu se nám daří udržet zdravá zvířata (dobrý zdravotní stav) a tím zvyšovat jejich užitkovost. Nedílnou součástí je zajištění odpovídající kvalitní výživy.“ Závěrem bych chtěl dodat, že úspěšný chov prasat se daří realizovat jen za předpokladu výborného managementu podniku, optimalizací chovných podmínek a  správné výživy zvířat podle jejich požadavků vzhledem k jejich vývojové fázi. Pouze kvalitní výživa a kvalitní poradenství, které zohledňuje užitkovost a  vývojové stadium zvířete, může vést k jistému úspěchu. Jen vysoce kvalitní aminokyseliny, vitamíny, mikro a  makro prvky použité ve správném poměru zajišťují správný a zdraví vývoj zvířat. Sano koncepty výživy se vzájemně prolínají a jsou mezi sebou logicky propojeny do harmonického celku, zaručujícího maximální užitkovost, kvalitu a  efektivitu výroby vepřového masa. Do budoucna nás čeká ještě spousta práce ve zvyšování počtu selat na prasnici a  samozřejmě při narovnání cen prasat i návrat k původním přírůstkům ve výkrmu (velké procento otrub, mouky a výpalků v KS, tj. 30–50 %). Chtěl bych popřát chovatelům z Brodku, aby překonali současnou krizi v  chovu prasat a  v  budoucnu mohli využít investic, vložené práce a umu všech zainteresovaných lidí k  ziskové výrobě vepřového masa.

Ing. Aleš Šmerda, Sano Domažlice 43

Chov a výživa prasat – výsledky V chovU

Úspěšná repopulace stáda je cestou ke snížení nákladů Praktický příklad v ZOD Žižice

Na dobrých výsledcích mají velkou zásluhu místní ošetřovatelky, zde společně se zootechnikem panem Petrem Kmohanem V současné době nízkých výkupních cen prasat a  vysokých cen vstupních nákladů (vysokých cen obilí, sojového extrahovaného šrotu, energie) se musejí hledat cesty k jejich snížení. Jednou z  těchto cest je ozdravení stáda, protože jedině zdravé stádo může být konkurence schopné na evropském trhu a  je cestou jak dosáhnout významného snížení nákladů na léky, (tyto náklady tvoří v  nemocném stádě 3 až 5 Kč nákladů na produkci 1 kg vepřového masa), lepší využitelnosti krmiva (zvý44

šení přírůstků, zlepšení reprodukce, snížení ztrát úhyny atd.). Charakteristika podniku Zemědělské obchodní družstvo Žižice hospodaří v  okrese Kladno na 1 500 ha zemědělské půdy. V bývalém JZD vznikl v  roce 1960 chov prasat. Na všech farmách byl stelivový provoz, selata se odchovávala v boudách a zděných stájích. V roce 1984 zde proběhla rekonstrukce budov a technologií (ustájení v  kotcích, kovové zábrany, konti-

nuální provoz, farmy s více kategoriemi prasat). V roce 1988–1992 rekonstrukce teletníku, dvou a čtyřřadého kravína na výkrmové haly prasat. Stav před repopulací stáda do prosince roku 2005 Prasnice, odchov selata i výkrm byly ustájeny na dvou farmách, plus jedna výkrmna byla ještě v jiné obci. Na obou farmách i  samostatné výkrmně probíhal kontinuální provoz. Zapouštění prasnic bylo realizováno z 50 % přiroDuben 2008

Tabulka 1: POROVNÁNÍ REPRODUKČNÍCH UKAZATELŮ 2005 249 4856 19,5 4432 17,8 3619 14,5 75,00 %

průměrný stav prasnic narozeno selat celkem/rok prasnice /rok narozeno selat živě celkem/rok prasnice/rok odchov selat celkem /rok prasnice/rok březost po 1. inseminaci interval mezidobí obrátkovost ztráty selat na porodně (živě-odst.) živě narozeno /vrh odchováno /vrh přírůstek selat sajících dochov

18,60 % 8,9 7,25 0,133 0,326

zenou plemenitbou a z 50% inseminací. V roce 2003 proběhla reorganizace chovů. Do jedné obce byly situovány prasnice, prasničky a odchov selat a do 3 třech obcí výkrmny vše opět v kontinuálním provozu. Důvody repopulace Po reorganizaci stáda v  roce 2003 došlo k  promíchání jednotlivých provozů, což mělo za následek zhoršení zdravotního stavu. Velké problémy zde způsobila dysentérie prasat, APP a  E. Coli. Vysoké náklady na léčbu, veterinární úkony a  nedostatečný efekt léčby (L-S v KS ČOS, inj. Tiamulin v žíru

2007 191 4830 25,29 4429,5 23,19 4007 20,93 89,10 % 10,9 148,5 2,3 9 % 10,08 9,1 0,28 0,495

Přepočet Dánsko bez KD prasniček 129,7 4830 37,24 4429,5 34,15 4007 30,9 Za loňský rok bylo celkem 72065,5 KD všech prasnic včetně prasniček. Pokud odečteme KD prasniček a to dělá 24725 (podíl vrhů 215 × 115dnů) což se rovná 47 340,5 KD prasnic a toto číslo vydělíme 365 dny máme průměrný stav prasnic (129,7 ks) pro porovnání výsledků dle dánské metodiky výpočtu.

a Zn v pitné vodě) to vše vedlo vedení podniku k odvážnému kroku repopulace celého stáda. Organizace repopulace V  lednu roku 2006 bylo zastaveno zapouštění prasnic. Od ledna do března 2006 byly prasnice prodány na jatka a selata přesunuta do výkrmen. V chovu byly po vyskladnění prasnic a selat provedeny rekonstrukce a opravy, důkladná očista provozu a opakovaná DDD. Volné stáje v čase •• porodny: I–XI/06 •• jalovárny: I–VII/06

•• odchovny selat III/06–I/07 Nákup prvních prasniček se uskutečnil 18. 7. 2006 ve váze 114 kg. Prasničky špičkové francouzské genetiky pocházejí ze specializovaného podniku Animo Žatec a. s., konkrétně farmy Zlonice. Nakupované prasničky jsou serologicky negativní na EP, APP a PRRS a bakteriologicky neg. P. multocida DNT a neg. vyšetření trusu na dysenterii prasat. Původ z  chovu bez příznaků syndromu chřadnutí selat a  jiných nemocích spojených s  cirkovirem a ostatních významných chorob prasat. První inseminace byla uskutečněna 16.  8.  06 přes synchronizací říjí

U březích prasnic se klade velký důraz na dosažení a udržení optimální chovné kondice Apríl 2008

45

Chov a výživa prasat – výsledky V chovU

Nově používaná genetika se vyznačuje vysokým počtem živě narozených selat s Regumate. Váha v době inseminace byla min. 130 kg. Z 200 nakoupených prasniček úspěšně zabřezlo 197 kusů. Současná organizace chovu Do chovu byl zaveden turnusový třítýdenní cyklus, pravidelná DDD, černobílý systém a  zásady veterinárně hygienické ochrany stájí. Prasničky jsou nakupovány ze stálého prověřeného chovu. Všechny prasnice jsou inseminovány a je zde zaveden systém synchronizace říjí. V chovu probíhá pouze standardní vakcinace základního stáda na parvovirózu, E. Coli a červenku. Současná zdravotní situace je rok po naskladnění nové populace stejná jako po nákupu zvířat: serologicky neg. EP, APP, PRRS, PCR neg. dysenterie prasat, bez příznaků PMWS a  jiných ekonomicky významných chorob. Systém výživy v ZOD Žižice V  ZOD Žižice jsou selata, prasnice a prasata ve výkrmu striktně krmena podle Sano konceptu výživy. Selata pod prasnicemi dostávají od 3. dne života „bonbón z mléka“ zvaný BonniM®. Přírůstek selat pod prasnicemi je 280 g a  odstavová hmotnost v  průměru 9,14 kg. Tři až pět dní před odsta46

Vývoj odchovu selat v roce 2007 – vývoj věkové struktury stáda Četnost vrhů I/2007 14 II/2007 25 III/2007 37 IV/2007 22 V/2007 72 VI/2007 22 VII/2007 38 VIII/2007 33 IX/2007 48 X/2007 28 XI/2007 45 XII/2007 30

Narozeno živě /vrh 9,71 12,00 9,35 9,68 11,36 13,00 12,18 12,66 13,46 13,60 11,20 12,30

vem jsou selata postupně převedena na „odstavovou“ ČOS s PreKern® a jsou krmena v poměru 1:1 s Bonni-M®. Takto jsou krmena ještě 3 dny po odstavu. Od 4. do 14. dne po odstavu dostávají selata ČOS s PreKern®. Pokud to zdravotní stav dovoluje a  máte zavedený turnusový systém je možné selat po odstavu krmit i bez léčebné dávky ZnO jako tomu je na tomto podniku. Okolo 14. až 15. dne po odstavu jsou selata převedena na ČOS se Suggi® a  touto směsí jsou krmena až do vyskladnění do satelitních výkrmen. Vyskladňovací váha v roce 2007 byla v průmě-

Odchováno /vrh 7,29 9,00 7,76 7,86 9,21 10,29 8,58 10,24 10,52 10,25 10,47 11,33

ru 24,1 kg a denní přírůstek činil 495 gramů. Na výkrmnách jsou prasata krmena A1 a  A3 s  Aminogold®. Prasnice kojící jsou převáděny na porodnu týden před porodem a jsou již krmena KPK se Sauengold® Lac. Spotřeba KPK se pohybuje okolo 7,5 kg na prasnici. Po odstavu jsou prasnice krmena ad libitum KPK (flushing). Po připuštění dostávají v individuálních kotcích, kde jsou do 30 dne po zapuštění směs KPB se Sauengold® Trag. Po zjištění březosti sonografem jsou pranice převedeny do společných kotců po 5–6 kusech a krmena směsí KPB dle krmné křivky. Duben 2008

8. 12. 2006 1. vrhy

4. 1. 2007 odstav

1. odsun do jatek porážka 2. 5. 2007

2 vrhy porážka 2. 5. 2007

odstav

Časová osa při obrátkovosti 2,3 a přírůstku 812 g Výsledky chovu V tabulce č. 1 je uvedeno, že v roce 2005 byl průměrný stav prasnic 249 ks a v roce 2007 s již zrepopulovaným stádem 191 ks. V roce 2005 bylo odchováno 3 619 ks selat a v roce 2007 4 004 ks selat. Zde je vidět výrazný rozdíl ve zlepšení odchovu selat, zdravotní situace a  dalších ekonomických ukazatelů. V  této tabulce je velice důležité si povšimnout i  reprodukčních ukazatelů – březost po 1. inseminaci 89,10 % v roce 2007 a před ozdravením pouze 75 % dále intervalu 10,9 dne a mezidobí

148,5 dne. Obrátkovost 2,3. Výhody repopulace Hlavní výhody repopulace jsou stejný počet odchovaných selat při nižším stavu prasnic základního stáda a  to z  250 na 200 ks, zkrácení doby výkrmu ze 170 na 94 dnů, snížení nákladů na léčiva, veterinární úkony, snížení nákladů na likvidaci kadavérů (dotace na likvidaci v roce 2005: 180 000 Kč – v roce 2007: 44 000 Kč), nižší časová náročnost pro ošetřovatele. Mezi další výhody repopulace se řadí možnost

Zastoupení pořadí vrhů v roce 2007 Pořadí vrhu 1. vrhy 2. vrhy 3. vrhy Celkem

Počet 215 168 51 454

Narozeno živě na vrh 9,6 12 12,9 průměr 11,5

Podíl ze všech porodů 47,40 % 37,00 % 15,60 % 100,0 %

provedení okamžité změny v  řízení chovu, to znamená oddělení odchovu selat od žíru, uvolnění kapacity stájí (stájová únava), eliminace setrvačnosti práce personálu, úspora mzdových nákladů (snížení ze 3 na 2 ošetřovatelky, z 2 na 1 inseminátora). Závěr Úspěšně provedená repopulace nám do chovu přináší okamžité zlepšení zdravotního stavu zvířat, skokové zlepšení genetického potenciálu zvířat, zavedení moderních metod organizace řízení chovu (řízená reprodukce, turnusový systém, č-b systém) a  hlavně rychlou změnu ekonomiky (viz tabulka ekonomických ukazatelů) i  v  podmínkách chovů v ČR a tím i vyšší konkurenceschopnost na trhu s vepřovým masem.

Porovnání ukazatelů výkrmu

průměrný denní přírůstek

2005 529 g

ztráty úhynem a nutnou porážkou

14,50 %

doba výkrmu (dnů) (22 kg–113 kg)

170

leden–říjen 2007 Pch. –812 g Jem. –848 g Pch. –1,7 % Jem. –2,0 % 94 95,6–105 kg

MVDr. Ivan Soukup

Ekonomické porovnání 2005–20007 celkové náklady na 1 kg živé hmotnosti selata odchov žír náklady na léčiva a vet. činnost/rok úsporá nákladů na 1 krmný den/prasnice měsíční úspora nákladů celkem celková investice (opravy budov a technologií a nákup zvířat) návratnost investice

Apríl 2008

2005

2007

84,50 Kč 38,00 Kč 734 000 Kč

49,50 Kč 27,50 Kč 370 000 Kč –30 % 150 000 Kč 1 500 000 Kč 10 měsíců

Petr Kmohan, zootechnik

Ing. Radek Štolc, Sano Domažlice 47

Více kilogramů mléka, tuku a proteinu maximalizuje Váš profit! Přijďte si poslechnout

Praktické zkušenosti s řízením nejlepšího vysokoprodukčního stáda v Německu

Landwirtschaftsbetrieb Griepentrog KG

V podniku se v současnosti chová 1 350 ks dojnic plemene Holstein. Užitkovost na dojnici je 11 446 kg mléka s 4,07 % tuku a 3,48 % bílkovin. To je opakovaně nejvyšší dosažená užitkovost přepočteno na množství tuku a bílkoviny ze všech podniků v Německu s více jak 1 000 kravami.

22. 4. 2008 • Prostějov  |  23. 4. 2008 • Větrný Jeníkov  |  24. 4. 2008 • Krásná Hora Informujte se u svých odborných poradců společnosti Sano. Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01  Domažlice tel.: 379 713 111, fax: 379 713 112 e-mail: [email protected], www.sano.cz

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava tel.: 02/653 16 570, fax: 02/654 21 983 e-mail: [email protected], www.sano.sk