ZEMĚDĚLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ DÍVEK NA MLADOBOLESLAVSKU 1918-1951
Bakalářská práce
Studijní program: Studijní obory:
B7507 – Specializace v pedagogice 6107R023 – Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání
Autor práce: Vedoucí práce:
Jana Eichlerová PhDr. Miloslava Melanová
Liberec 2014
Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum: 23. 4. 2014
Podpis:
Zde bych chtěla poděkovat mé vedoucí práce PhDr. Miloslavě Melanové za obětavou pomoc a vedení při zpracování mé bakalářské práce a také za věcné, inspirativní podněty, které mi při jejím psaní pomohly. Rovněž bych ráda poděkovala PhDr. Aleně Benešové za užitečné rady a pomoc při hledání a zpracování archivních materiálů.
Anotace Bakalářská práce řeší problém zemědělského vzdělávání dívek na Mladoboleslavsku v meziválečném období. V první části se text zabývá zemědělským vzděláváním a školstvím obecně v Československé republice a také se zaměřuje na hospodyňské školy. V další části se práce věnuje městu Mladá Boleslav v meziválečném období. Hlavní část textu je věnována Hospodyňské škole v Niměřicích posléze v Mladé Boleslavi, která poskytovala zemědělské vzdělávání ženám. Tato část se zaměřuje na konkrétní vývoj a průběh jmenované školy od vzniku do jejího zániku. Klíčová slova: vzdělávání dívek; kuratorium; odborné školství; hospodyňská škola; náplň výuky
Annotation The diploma thesis deals with the agriculture education of girls in region Mladá Boleslav in the period between wars. The first part analyzes the agriculture education and education in general in The Czechoslovak Republic and also the housekeeping schools. The other part is dedicated to the town Mladá Boleslav in period between wars. The main part deals with the Housekeeping school in Niměřice, later situated in Mladá Boleslav, where women were educated. This part is concentrated on the particular development and process of above stated school since the establishment till its extinction. Keywords: girls’ education; curratory; vocational education; housekeeping school; content of tuition
Obsah Úvod a cíle práce ............................................................................. 8 Rozbor pramenů ........................................................................... 10 Rozbor literatury .......................................................................... 12 1. Zemědělské školství v Československu ................................... 14 1.1 Struktura zemědělského školství............................................................. 14 1.2 Hospodyňské školy, aneb zemědělské vzdělávání dívek ........................ 18
2. Mladá Boleslav a odborné školství po roce 1918 ................... 21 2.1 Mladá Boleslav v meziválečném období ................................................ 21 2.2 Zemědělské a odborné školství v Mladé Boleslavi................................. 24 2.3 Spolková zemědělská činnost v Mladé Boleslavi ................................... 26
3. Hospodyňská škola Mladá Boleslav ........................................ 28 3.1 Vznik Hospodyňské školy v zámku Niměřice ........................................ 28 3.2 Pedagogický sbor .................................................................................... 32 3.2.1 Pedagogický sbor na hospodyňské škole 1920 – 1952 .................... 33 3.2.2 Náplň výuky ..................................................................................... 34 3.2.3 Kuratorium hospodyňské školy ........................................................ 35 3.3 Stavba vlastní budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi .............. 36 3.4 Hospodyňská škola jako státní zařízení .................................................. 41
Závěr .............................................................................................. 44 Seznam pramenů a literatury ...................................................... 45 Seznam příloh ................................................................................ 47 Přílohy ............................................................................................ 49
7
Úvod a cíle práce Tématem předložené bakalářské práce je zemědělské vzdělávání dívek na Mladoboleslavsku v meziválečném období. Téma bylo zvoleno na základě toho, že ještě nebylo zpracováno a protože dějiny žen autorku práce zajímají. V České republice se jevil zájem o ženskou problematiku a její výzkum až v 90. letech 20. století. Ženské hnutí je označováno nejčastěji na celém světě výrazem emancipace. Emancipaci žen je třeba vnímat jako historickou realitu probíhající jako proces. Toto úsilí začalo být na počátku 20. století, častěji pak po první světové válce, označováno samotnými ženami výrazem feminismus. Historický proces ženské emancipace představoval úsilí o zrovnoprávnění žen s muži. V Československu se tomu tak stalo ústavou z roku 1920, kdy ženy získaly volební právo. Emancipační hnutí českých žen začalo v 60. letech 19. století snahou o vzdělávání žen, jehož prostřednictvím mohly tyto ženy také dosáhnout určité nezávislosti. Vzdělávání dívek obecně bylo do první republiky více méně obtížné. Ústava Československé republiky z roku 1920 zaručovala ženám stejná politická a občanská práva jako mužům, ale hned tato rovnoprávnost nepřešla důsledně do každodenní životní praxe. Bránily tomu nejrůznější staré předsudky. Na přelomu 19. a 20. století se začalo postavení ženy ve společnosti měnit. Souvislosti zde byly se vznikem industriální společnosti, kde se žena stala pracovní a postupně i intelektuální silou. Emancipační snažení žen mělo jako první cíl získat přístup ženám ke vzdělávání. Bylo potřeba vzdělávat i venkovské dívky a to v oboru zemědělství. Téma emancipace žen je zpracována různými autory a autorkami, ale konkrétní zaměření na zemědělské vzdělávání dívek dosud zpracováno nebylo, a proto to byl jeden z dalších důvodů ke zpracování této bakalářské práce. Hlavním důvodem byla existence dosud nezpracovaného tématu dívčího vzdělávání přímo na příkladu mladoboleslavské školy. Text práce je rozdělen do tří kapitol zachycujících zemědělské vzdělávání dívek, které je zaměřené hlavně na okres Mladá Boleslav. Uvedení do tématu zemědělského vzdělávání dívek a charakteristika města Mladá Boleslav v meziválečném období, předchází rozboru činnosti Hospodyňské školy
8
v Mladé Boleslavi. Hlavní část textu se zajímá o vývoj bývalé Hospodyňské školy zřízené v zámku Niměřice a poté přemístěné do nově postavené vlastní budovy v Mladé Boleslavi. Práce se věnuje výzkumu zemědělského vzdělávání venkovských žen po první světové válce. Téma je zpracováno na základě činnosti Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi, jejíž bohaté materiály jsou uloženy ve Státním okresním archívu Mladá Boleslav. Práce je založena na popisu, vzniku, vývoji a činnosti Hospodyňské školy. V rámci jednotlivých kapitol je zpracován vývoj zemědělského a odborného školství na Mladoboleslavsku v letech 1918 – 1951. Pozornost je věnovaná vždy významným etapám ve vývoji zemědělského školství a vzdělávání dívek v Československu. Základním cílem celé práce je odpovědět na otázky: Proč právě v Mladé Boleslavi vznikla takováto škola, kdo stál u zrodu této školy? Kdo školu financoval, podporoval a komu škola vděčila za svůj rozvoj? Autorka práce se pokusí stanovit, kdo na škole působil a odkud přicházely odbornice. Autorka práce se pokusí zachytit nejdůležitější mezníky v samotném vývoji této školy a charakterizovat, jak se škola v průběhu let proměnila.
9
Rozbor pramenů Práce je založena na důkladném zpracování archivního fondu, který se nachází ve Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi. Celý fond nese název Hospodyňská škola Mladá Boleslav a je časově vymezen na léta 1920-1951. Tento fond je obsahově rozdělen na písemné materiály Hospodyňské školy, písemné materiály kuratoria a Lidové školy zemědělské dívčí. Písemné materiály Hospodyňské školy se dále strukturují na knihy, spisový materiál, účetní materiál a ostatní materiály. Z knih bylo čerpáno ze zápisů schůzí učitelského sboru. Zápisy schůzí mají stále stejnou strukturu. Většinou obsahují klasifikace žákyň, dozory nad jednotlivými skupinami, rozdělení předmětů mezi pedagogický sbor, určení rozvrhu hodin na pololetí, čtení a následné seznámení pedagogického sboru s přípisy z ministerstva zemědělství a další problémy a akce týkající se všedního dne a každodenního života. Knihy zápisů ze schůzí učitelského sboru jsou celkem k dispozici dvě z let 19201952. Ze spisového materiálu bylo nejvíce čerpáno ze spisů, které jsou rozděleny podle jednotlivých roků. Každá složka je dělena na zemské úřady, ministerstva, jiné úřady a korespondence, inspektoráty, firmy, personálie, zápisy žákyň a informace, exkurze, kuratorium a různé. Od roku 1925 se v těchto archivních materiálech objevují spisy týkající se stavby nové budovy. Dále se v kategorii spisových materiálů objevují podací protokoly. V ostatních materiálech jsou k dispozici různé plány stavby nové budovy hospodyňské školy. Zvláštní složku tvoří kuratorium a zde jsou nejdůležitější zápisy ze schůzí kuratoria hospodyňské školy. Tyto knihy jsou k dispozici dvě a to od roku 1920-1936. Od roku 1936 přešla správa hospodyňské školy do vlastnictví Země české a kuratorium přestalo fungovat. Další částí té složky jsou materiály internátu hospodyňské školy, které obsahují hlavní knihy, pokladní deníky, rozpočty, výroční účty, internátní zásobník apod. Z těchto internátních spisových materiálů bylo čerpáno méně, než z ostatních dokumentů. Roku 1943 byla k Hospodyňské škole přičleněna lidová zemědělská škola dívčí, třída dívek. Z písemných materiálů Lidové školy zemědělské dívčí bylo nejvíce čer-
10
páno ze zápisů ze schůzí učitelského sboru. Tato kniha je k dispozici jen jedna a je časově vymezena obdobím 1943 – 1949. Fond Hospodyňské školy Mladá Boleslav je velice bohatý a obsáhlý na pramenný materiál. Především autorka práce čerpala z fondu Hospodyňské školy Mladá Boleslav, ale k dispozici jsou i fondy Archiv obce Niměřice, kde byla Hospodyňská škola nejprve zřízena a fond Zemská škola rolnická Mladá Boleslav (1883-1952), která získala bývalou budovu Hospodyňské školy. Zároveň v obsahu práce byly využity prameny vydané. K dispozici byly Dějiny mladoboleslavského školství od Františka Bareše1, kde František Bareš velice výstižně popisuje Mladoboleslavské školství. Dále bylo čerpáno ze zajímavého materiálu o národohospodářské propagaci2, kde tato kniha zachycuje velice pěkně dobu ve městě Mladá Boleslav v poválečných letech.
1
BAREŠ, František: Dějiny mladoboleslavského školství. V Mladé Boleslavi: Město Mladá Boleslav, 1888. 143 s., [6] l. obr. Příl. 2 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. 215, [I] s. Národohospodářská propagace Čech a Moravy. Řada A; sv. 24.
11
Rozbor literatury Co se týče monografií ohledně Hospodyňské školy, tak doposud ještě nikdo vlastní školu nezpracoval. Pro obecné práce k zemědělskému školství by autorka práce jmenovala především knihu Dějiny zemědělského školství v Československu od Zdeňka Černohorského.3 Tato kniha se věnuje celkově zemědělskému vzdělávání vskutku dopodrobna. Popisuje počátky zemědělského školství v Československé republice, vývoj zemědělského školství až do roku 1962. Z této knihy bylo čerpáno jak o vývoji zemědělského školství obecně, tak i o hospodyňských školách. Publikace k zemědělskému vzdělávání dívek, nebo školství zaměřené na dívčí vzdělávání, nejsou k dispozici. Další obecné práce, které se zabývají zemědělským školstvím, jsou Vývoj učňovského školství v Československu od Zdeňka Černohorského4 a publikace Zemědělské školství od autorů Josefa Pomezného a Zdeňka Zelinky.5 Dále se obecně zabývá zemědělským školství v rozsáhlém díle Československá vlastivěda,6desátý svazek. Velice přínosnou a dobře zpracovanou prací, která se věnuje zemědělskému školství v Československu je sborník Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století.7 Z tohoto sborníku byly přínosné pro mou práci texty Vlastislava Laciny Odborné zemědělské školství v Československu mezi světovými válkami a Gustava Novotného Hospodářské neboli zemědělské školství v českých zemích od konce osmnáctého do počátku dvacátého století. O školách zaměřených na dívčí vzdělávání se nehovoří. Z hlediska toho, že šlo o dívčí školy, je samozřejmě zajímavější moderní literatura zabývající se změnami postavení ženy ve společnosti. Publikace týkající se změn postavení žen ve společnosti je uvedena hlavně kniha Proměny společenského 3
ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Dějiny zemědělského školství v Československu. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. 306 s. 4 ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Vývoj učňovského školství v Československu. 1. vyd. Praha: SPN, 1973. 181 s. 5 POMEZNÝ, Josef - ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954. 102, [1] s. 6 Československá vlastivěda, Díl 10, Osvěta. Praha: Sfinx, 1931. 649 s. ISBN (váz.). 7 Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference věnované památce Samuela Cambela. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2004. 365 s. Studie Slováckého muzea; 9/2004. ISBN 80-86185-38-9.
12
postavení českých žen v první polovině 20. století od Jany Burešové.8 Tato publikace se především zabývá politickou aktivitou a veřejnou činností žen za první Československé republiky, liberálně orientovanými ženskými spolky a katolickými ženami. Tato kniha se zabývá činností žen a v malé části věnuje pozornost venkovským ženám. Další publikaci, která se zabývá problematikou žen, je uvedena kniha Ženy na stráž!, od Marie Bahenské a kolektivu.9 Stejně jako kniha od Jany Burešové se i tato kniha věnuje v malé části venkovským ženám. Jmenované práce se ale rozhodně netýkají zemědělského vzdělávání dívek, nebo žen. Publikací, které se zabývají městem Mladá Boleslav v meziválečném období, mnoho není. Je uvedená především kniha Čtení o Mladé Boleslavi od Karla Herčíka.10 Tato publikace je velice moderně a kvalitně zpracovaná. Další publikace, jež se zabývá Mladou Boleslaví a z které bylo čerpáno, je kniha Mladá Boleslav od Sylvy Městecké11 a publikace Mladoboleslavsko v proměnách času.12
8
BUREŠOVÁ, Jana: Proměny společenského postavení českých žen v první polovině 20. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 506 s. ISBN 80-244-0248-3. 9 BAHENSKÁ, Marie - HECZKOVÁ, Libuše - MUSILOVÁ, Dana: Ženy na stráž! : české feministické myšlení 19. a 20. století. Vyd. 1. Praha: Masarykův ústav: Archiv Akademie věd České republiky, 2010. 335 s. ISBN 978-80-86495-70-5. 10 HERČÍK, Karel: Čtení o Mladé Boleslavi. 2. rozš. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav: Infocentrum Mladá Boleslav, 2010. 311 s. ISBN 978-80-254-8459-3. 11 MĚSTECKÁ, Sylva: Mladá Boleslav. Vyd. 1. Praha; Litomyšl : Paseka, 2011. 73 s., [96] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-094-1 12 Mladoboleslavsko v proměnách času, 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 197 s. ISBN 80-8598334-6.
13
1. Zemědělské školství v Československu V roce 1909/1910 zavedlo c. k. ministerstvo orby nové rozlišování zemědělských škol. Nově se zemědělské školy dělily do čtyř kategorií na vysoké školy, akademie, střední školy a nižší školy. Nižší školství se dále dělilo na podkategorie s celoročním vyučováním, s pololetním vyučováním, mlékařské školy, hospodyňské školy a nižší speciální školy pro lnářství, chmelařství, lukařství, včelařství aj.13 Odborné školství se v meziválečném Československu členilo na školy průmyslové, obchodní, zemědělské, se sociálním zaměřením a speciální.
1.1 Struktura zemědělského školství V průběhu meziválečného období se vytvořila v evropském srovnání hustá síť diferencovaného zemědělského odborného školství. Po první světové válce v souvislosti s větším napojením na světový trh a silnější mezinárodní konkurencí zesílila v zemědělské výrobě hlavně v českých zemích specializace. Zvětšila se potřeba škol na speciální výroby, jako zahradnictví, ovocnářství, vinařství, chmelařství, rybářství a na zpracování zemědělských produktů. Koncem první republiky bylo v Československu 275 zemědělských odborných škol. Hlavním cílem těchto škol bylo vychovat děti rolníků k samostatnému a efektivnímu vedení hospodářství.14 Pedagogický dozor na chod hospodářských škol vykonávali tzv. inspektoři. Stálá státní inspekce byla zavedena na českých zemědělských školách v Čechách od roku 1882, později i na Moravě a ve Slezsku. Státní pedagogicko-didaktická inspekce probíhala na všech hospodářských a lesnických školách alespoň jednou ročně.15
13
NOVOTNÝ, Gustav: Hospodářské neboli zemědělské školství v českých zemích od konce osmnáctého do počátku dvacátého století. In: Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference věnovaný památce Samuela Cambela. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2004, s. 251. Studie Slováckého muzea, 9. ISBN 8086185389. 14 LACINA, Vlastislav: Odborné zemědělské školství v Československu mezi světovými válkami. In: Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rovoje venkova v 19. a 20. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference věnovaný památce Samuela Cambela. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2004, s. 145. Studie Slováckého muzea, 9. ISBN 8086185389. 15 ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Dějiny zemědělského školství v Československu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, s. 65 – 68. Dějiny školy a výchovy.
14
Tabulka. 1: Zemědělské školy v Československu počátkem roku 193816
Vysoké školy (fakulty)
6
Vyšší školy zahradnické a vinařské
Vyšší školy hospodářské
13
Rolnické školy
30
Vyšší školy lesnické
4
Odbor. školy hospodářské
134
Školy hájenské a dřevařské
7
Jednoroční hospod. školy
8
Speciální školy zemědělské
11
Hospodyňské školy
52
Nižší školy zahradnické a ovocnářskovinařské
2 8
Podle směřování v době první republiky zemědělské školství poskytovalo nižší vzdělání základním pracovníkům zemědělství. Byli to mladí lidé, kteří po ukončení povinné školní docházky šli rovnou do zemědělství a nenavštěvovali žádnou jinou zemědělskou školu. Byli povinni chodit do lidové školy hospodářské, která byla uzákoněna roku 1920. Vyučovalo se jeden až dva dny v týdnu odpoledne, nebo večer. Většinou tyto lidové školy hospodářské byly umístěny v národních školách. Osnovy byly zaměřeny převážně na předměty všeobecně vzdělávací. Dalším typem škol byly nižší hospodářské školy, které byly dvouleté. Tyto školy měly dva typy a to odborné školy hospodářské a rolnické školy. Odborné školy hospodářské tzv. zimky měly dva školní roky s jedním pololetím. Vyučovalo se od začátku listopadu do konce dubna. Rolnické školy vyučovaly oba dva roky a to v každém roce deset měsíců. Tato škola měla vychovávat budoucí malé a střední zemědělské podnikatele. Dalším typem škol byly vyšší hospodářské školy. Tyto typy škol byly čtyřleté a vychovávaly budoucí statkáře. Podmínkou pro přijetí do tohoto typu školy bylo vlastnit usedlost nad 20ha nebo příslib, že žáka, který nemá takovou výměru, zaměstná některý statkář. Dívky většinou navštěvovaly hospodyňské školy. Hospodyňské školy měly dát rolnickým dcerám odborné zemědělské vzdělání a naučit je vařit, starat se o domácnost a vychovávat děti. Při hospodyňských školách byly internáty.17
16 17
LACINA, V.: c. d., s. 144. POMEZNÝ, Josef – ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954, s.
7 – 10.
15
Ke dni 15. června 1942 přešla správa zemědělského školství s výjimkou lesnických škol, školních statků a zemědělského poradenství do kompetence tehdejšího Ministerstva školství. Přičemž správa školních statků, zemědělské poradenství a výzkumnictví bylo ponecháno Ministerstvu zemědělství a lesnictví. Od té doby řídilo Ministerstvo školství záležitosti zemědělských škol, vydávalo pro ně učební plány a další instrukce pro chod těchto učebních zařízení v podmínkách protektorátu a v zájmu říše. Tím došlo k nežádoucímu odtržení vyučování ve škole od zemědělské praxe. V období druhé světové války byla v zemědělském školství provedena řada změn. Často se stávalo, že budovy škol byly zabrány pro vojenské účely a v tomto důsledku řada škol zanikla. Ve výuce byl zaveden povinný předmět němčiny. Kontrolou procházely knihovny a doporučená literatura. Ze škol byly odstraňovány státní znaky a symboly, obrazy a bysty dosavadních prezidentů Československé republiky. Byla nařízená povinná úcta k symbolům Německé říše. Veškeré české nápisy musely být přeloženy do německého jazyka, až po německém znění mohlo být znění české. S tím souviselo i to, že německé názvy se nesměly počešťovat. Mimoškolní činnosti byly výrazně omezeny, nebo přešly na poradenskou činnost, protože nebylo možné obstarat potřebný materiál, pomůcky apod. Po válce již nedošlo k obnovení zimních a letních hospodyňských škol, které byly zrušeny za okupace. Soustavu zemědělského a lesnického školství po osvobození naší republiky vedle opět otevřených vysokých škol a fakult zemědělského a lesnického zaměření tvořily tyto školy: vyšší rolnické školy a jejich specializované varianty včetně vyšší zemědělské školy družstevní v Praze, rolnické a zimní rolnické školy (a specializované varianty), zahradnické a zahradnicko-ovocnářské školy, vyšší a nižší lesnické školy a škola rybářská a lihovarnická. Nejnižším typem škol byly lidové školy zemědělské a učňovské školy zahradnické. Jestliže nedošlo kromě zmíněných dílčích úprav ve správě a řízení škol k podstatnějším změnám v organizaci zemědělského školství, pak k nim došlo v pojetí jejich obsahu. Po osvobození bylo s okamžitou platností zrušeno vyučování němčině a nauce o Říši a místo něho byl většinou zaveden předmět čeština. Vzhledem k nové sociálně politické situaci i k novým hospodářským podmínkám byly zavedeny učební předměty občanská a politic16
ká výchova a ruština. Dále předměty související s mechanizací zemědělství. Většina za války zrušených odborných učebních předmětů se opět vrátila do učebních plánů zemědělských škol. Spolu s odbornými předměty, které byly za okupace zrušeny, přišlo do učebních plánů rolnických, vyšších rolnických, zahradnických a hospodyňských škol opět družstevnictví.18 Pro další vývoj zemědělského školství měl velký význam Únor 1948. Neboť již 21. dubna 1948 byl vyhlášen zákon O základní úpravě jednotného školství (školský zákon). ,,Zákon umožňoval veškeré mládeži, především však dětem rolníků, dělníků a pracující inteligence, aby podle svých schopností dosáhly nejvyššího vzdělání.“19 Tento zákon nařizoval jednotné povinné vzdělávání mládeže do 15 let, dále povinné a bezplatné navazující vzdělávání do 18 let. Bylo zapotřebí spojit lidové školy zemědělské a nižší rolnické školy v jednu organizační jednotku s novým pojetím, jak to vyplývalo z intencí zákona o jednotné škole. Základní odborné školy, později souhrnně nazvané základní odborné školy zemědělské a hospodyňské, měly být budovány jak pro chlapce, tak pro dívky, jak pro mládež rolnickou, tak i zahradnickou. Již pro školní rok 1948/49 byl zastaven zápis do prvních ročníků všech zimních rolnických a rolnických škol. Stejně tak hospodyňské školy, do nichž se přihlásilo méně než dvacet uchazeček, byly zrušeny a jejich budovy byly použity pro základní odborné školy rolnické (specializované pro venkovskou ženu). Výnosem ministerstva školství a osvěty z roku 1948, týkající se zemědělského školství, ,,přešla správa nestátních škol dnem 1. září 1948 na československou státní školskou správu.“20 Konkrétní vymezení učebních zařízení se však týkalo jen zemských a kuratoriálních škol v Čechách. Na Moravě a Slovensku byly zemědělské školy postátněny dávno před tím. Postátnění učebních zařízení všech typů a druhů škol a zapojení zemědělského školství do jednotné školské soustavy si vyžádalo změny ve vydávání učebnic a tvorbě učebních pomůcek, čímž bylo pověřeno, a to se týkalo v podstatě celého odborného školství, Státní nakladatelství v Praze.21 Na základě vládního usnesení o nové reorganizaci
18 19 20 21
ČERNOHORSKÝ, Z.: c. d., s. 76 – 98. Tamtéž, s. 116. Tamtéž, s. 118. Tamtéž, s. 110 – 119.
17
zemědělského školství ze dne 3. června 1952 vzniklo jednak přebudování dosavadních typů zemědělských škol a zároveň i vybudování nových typů škol.22
1.2 Hospodyňské školy, aneb zemědělské vzdělávání dívek K zemědělskému školství patří hospodyňské školy, které vzdělávaly především dívky. Roku 1885 vznikla první hospodyňská škola v Kroměříži a od konce 19. století se postupně přistupovalo i k odbornému vzdělávání venkovských dívek. První celoroční hospodyňská škola v Čechách začala fungovat ve Stěžerách u Hradce Králové. Vedle celoročních hospodyňských škol se od roku 1895 zřizovaly také krátkodobější hospodyňské kurzy při hospodářských školách a to v Plzni, Chrudimi a Českých Budějovicích. Od roku 1899 fungovaly letní pětiměsíční hospodyňské kurzy při zimních hospodářských školách. Tyto kurzy měli zřejmě sloužit méně majetným dívkám. Dvouleté a vyšší hospodyňské školy se vytvářely až po roce 1918. Hospodyňské školy měly dát rolnickým dcerám odborné vzdělání a naučit je vařit, šít a vychovávat děti.23 Na Moravě a Slezsku byly tyto školy až na nepatrné výjimky spravovány zeměmi (zemskými výbory), kdežto v Čechách byla většina škol tzv. kuratoriálních, zřizovaných a financovaných různými agrárními organizacemi a institucemi, nebo i soukromými sponzory a ze zemských prostředků jen podporovány. Zemědělské školy byly většinou v péči zemských samospráv. Ty zakládaly v rozsáhlé míře nové hospodářské a hospodyňské školy, nejvíce v letech 19191926.24 Největší pokrok po první světové válce zaznamenalo odborné školství pro venkovské dívky. V první republice dosáhl počet hospodyňských škol 52. Jen tři však měly charakter vyšší odborné školy. Studium na nich trvalo nejprve dva a později tři roky. Měly podle dobového učení poskytnout vzdělání jednak učitelkám nižších hospodyňských škol a hospodyním na větších selských statcích, usedlostech. Studium na této škole bylo ukončeno závěrečnou zkouškou, která však nebyla rovnocenná maturitám z vyšších rolnických škol, nebo 22
POMEZNÝ, Josef – ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954, s.
7 – 10. 23 24
NOVOTNÝ, G.: c. d., s. 245. LACINA, V.: c. d., s. 143 – 144.
18
gymnázií. Koncem první Československé republiky bylo v českých zemích nižších hospodyňských škol 49. Nejvýhodnějším typem se jevily internátní jednoroční školy s desetiměsíční vyučovací dobou. Za ubytování a stravování se platily poplatky přibližně mezi 150 až 300 korun měsíčně. Dalším typem byly celoroční hospodyňské školy s dvěma samostatnými pětiměsíčními učebními běhy mimo hlavní sezónní práce a zimní hospodyňské školy, jejichž vyučovací doba se postupně rozšiřovala na šest měsíců. Hospodyňské školy především navštěvovaly dcery sedláků a středních rolníků. Orientovaly se na vedení venkovských domácností a zvládnutí a organizování ženských prací v rolnických hospodářstvích.25 Od roku 1920 si musely učitelky hospodyňských škol rozšiřovat vzdělání o jednoletý státní pedagogický kurs u předmětů hospodářskopřírodovědného směru. Od roku 1924 tomu tak bylo i u předmětů vaření. Roku 1924 byl tento státní pedagogický kurs přeměněn na Státní pedagogický seminář pro vzdělání učitelek hospodyňských škol. Tyto semináře se prováděly při státní hospodyňské škole v Chrudimi. Roku 1925 pak byly kvalifikační požadavky na učitelky nižších hospodyňských škol nově stanoveny. Musely absolvovat vyšší hospodyňské školy, nebo vyšší (střední) hospodářské školy s maturitou.26 Zemědělské školství po roce 1945 prošlo změnami, které se týkaly učebních plánů. Ve školním roce 1946/47 byla zařazena mezi předměty všeobecně vzdělávací ruština v nižších hospodářských a hospodyňských školách biologie. Změny v organizaci a učebních plánech škol následovaly za sebou v krátkém období, a dříve než se jedna reforma vžila, už za ní následovala další. To vše stěžovalo chod a práci škol. Jestliže došlo za okupace k zpřísnění přijímacích podmínek zavedením omezení národnostního, rasového a třídně politického rázu, pak po osvobození Československa byla všechna tato omezení zrušena. Pro nižší typy zemědělských škol jako byla jednoletá hospodyňská škola, byl věk uchazeček stanoven na 16 let. Po uchazečkách se požadovalo absolvování lidové školy zemědělské, vykázaní se závěrečným vysvědčením z této školy a odborná praxe nejméně dvouletá. Absolventky jednoletých hos25 26
Tamtéž, s. 145 – 146. ČERNOHORSKÝ, Z.: c. d., s. 60 – 66.
19
podyňských škol, které úspěšně složily zkoušku z praktického zahradnictví, pak mohly být přijaty do druhých ročníků dívčích zahradnických škol. Vyšší hospodyňské školy původně tříleté a od školního roku 1946/47 čtyřleté přijímaly patnáctileté absolventky nižších (jednoletých) hospodyňských škol. Všechny tyto přijímací podmínky do učebních zařízení zemědělského školství stanovilo Ministerstvo školství a osvěty v roce 1945.27 Vládním nařízením ze dne 1. září 1950 byly zemědělské školy, s výjimkou vysokých škol, převedeny do správy Ministerstva zemědělství. Byly učiněny první kroky ke specializaci škol. Hospodyňské školy byly zrušeny. Dne 3. června 1952 provedla vláda reorganizaci zemědělského školství. Na místo odborných škol rolnických byly zřízeny učňovské školy zemědělské.28
27 28
ČERNOHORSKÝ, Z.: c. d., s. 85 – 98. POMEZNÝ, Josef – ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954, s.
7 – 10.
20
2. Mladá Boleslav a odborné školství po roce 1918 2.1 Mladá Boleslav v meziválečném období Na sklonku první světové války se v Mladé Boleslavi zformoval Národní výbor, který se připravoval na převzetí moci od rakouských úřadů. Do jeho čela byli zvoleni představitelé místní inteligence. Jednatelem se stal Jan Dubický. Podobně jako v Praze a na jiných místech proběhlo předání a převzetí v celku pokojnou cestou. Dne 29. října 1918 proběhla na Staroměstském náměstí manifestace, na níž bylo proklamováno vyhlášení samostatné Československé republiky. První důležitá legislativní akce, jíž se republika po pádu monarchie chtěla vyrovnat s minulostí, byla od roku 1919 uskutečněná pozemková reforma a zrušení šlechtických výsad. Na Boleslavsku patřili k největším vlastníkům půdy především Kinští (Lysá nad Labem – Benátky) a Valdštejnové (Mnichovo Hradiště). Značná část pozemků byla rozdělena stovkám drobných rolníků a reformě podlehly i četné podniky, cukrovary, cihelny, pivovary, pily, sladovny a lihovary.29 Podle řádu voleb do Národního shromáždění z roku 1920 se stalo město Mladá Boleslav střediskem župy. V prosinci 1928 byla sloučena okresní samospráva s politickým úřadem (okresní úřad), v jehož čele byl právnický úředník se služebním titulem okresního hejtmana, který ze zákona předsedal okresnímu výboru a okresnímu zastupitelstvu. Politický okres mladoboleslavský se skládal ze soudních okresů mladoboleslavského a novobenáteckého o rozloze celkem 56 832km2. Soudní okres Mladá Boleslav měl celkem 61 obcí a 77 osad. 30 Mladá Boleslav se v letech první republiky výrazně profilovala jako průmyslové město. Po krátké poválečné krizi i navzdory pozdější krizi na počátku 30. let se opět rozvíjely četné zdejší podniky, především strojírenské. Na předválečnou výrobu navázala někdejší strojírna Antonína Dobrého, později pod názvem Rolnická strojírna a slévárna, obnovena byla také výroba v automobilce Laurin a Klement. V roce 1925 došlo k začlenění mladoboleslavské automobilky do plzeňského koncernu Škoda, což vedlo k dalšímu roz29
HERČÍK, Karel: Čtení o Mladé Boleslavi. 2., rozš. vyd. Mladá Boleslav: Infocentrum Mladá Boleslav, 2010, s. 35 – 40. ISBN 978-80-254-8459-3. 30 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 30 – 35.
21
voji podniku. K prosperujícím podnikům patřila továrna na akumulátory. Kromě jmenovaných továren rozvíjela svou činnost v Mladé Boleslavi ještě řada menších podniků.31 Období první republiky přineslo Mladé Boleslavi i nebývalý stavební rozvoj. V jejích okrajových částech vznikaly čtvrti rodinných domků, které buď navazovaly na dřívější osídlení (Kolonie- původně domky textiláků z Klingrovky) nebo se stavěly na ,,zelené louce“. Lidové podání jim dávalo z různých důvodů i cizokrajné názvy Habeš, Sahara, Belvedér, Maroko, ale i Slavoj. Stavěli je zaměstnanci závodů, živnostníci a řemeslníci. Město se rozrůstalo a přibýval počet obyvatel. V roce 1930 bylo ve městě Mladá Boleslav 19 604 obyvatel. Během deseti let se výrazně zvýšil počet obyvatel. V roce 1940 byl počet obyvatel v Mladé Boleslavi odhadován na 20 000 lidí. Hospodářský život v Mladé Boleslavi se neomezoval jen na hranice městského katastru, ale přeléval se stále častěji i za hranice města, zejména do obcí Čejetic, kde bylo nádraží, cukrovar, mlékárna a Dlabačův mlýn. Dále do Dalovic, kde byla prádelna Klinger, do Vince, kde byla továrna na kyslík Ozon a do Řepova, kde byly městské cihelny. Úzká hospodářská souvislost byla i mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy, které se přibližovaly stavebně. Část domů byla postavena na katastru obcí Bezděčín a Chrást, jiná část se blížila katastru obcí Jemníky. Stavebně se velmi blížila i obci Debř a Josefův Důl. Celá mladoboleslavská aglomerace měla podle sčítání, provedeného v roce 1931, necelých 40 000 obyvatel.32 Období mezi dvěma světovými válkami znamenalo pro Mladou Boleslav nebývalý stavební rozvoj. V letech 1923 – 1939 byl starostou v Mladé Boleslavi Karel Šerák a právě do té doby spadá značných počet nových veřejných budov, které vhodně doplnily městskou infrastrukturu.33 Novostaveb v Mladé Boleslavi vznikla celá řada a většinou se jednalo o školní budovy. Postavena byla nová budova pro školu ženského povolání v ulici Boženy Němcové, která byla stavěna podle návrhu architekta V. Bolecha. V roce 1928 pod31
MĚSTECKÁ, Sylva: Mladá Boleslav. Vyd. 1. Litomyšl: Paseka, 2011. Zmizelé Čechy, s. 35 – 37. ISBN 8074320944. 32 HERČÍK, K.: c. d., s. 38 – 40. 33 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 50 – 55.
22
le projektu Adolfa Benše byla postavena nová budova pro hospodyňskou školu na konci Jičínské ulice. Na třídě T. G. Masaryka byla v roce 1936 postavena podle návrhu architekta Vojtěcha Brožka budova obchodní akademie, v Laurinově ulici vyrostla ve 30. letech škola pojmenovaná podle prezidenta republiky Edvarda Beneše. V letech 1937 a 1938 byla přestavěna hlavní budova Klaudiánovy nemocnice a dostavbou dalších pavilónů byl rozšířen celý areál nemocnice.34 Velkou událostí v Mladé Boleslavi byla v roce 1927 Výstava severních Čech, kterou uspořádal Národohospodářský ústav po severovýchodní Čechy. Výstaviště bylo zaplněno desítkami pavilonů a další výstavní prostory byly v blízkých školách. Výstava trvala celé tři měsíce a zúčastnila se jí téměř tisícovka vystavovatelů z různých průmyslových oborů. Mezi více jak půl milionem návštěvníků byl i prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Po skončení výstavy získal celý výstavní prostor parkovou úpravu.35 V meziválečném období v Mladé Boleslavi bohatě vzkvétal kulturní život. Ochotníci ze spolku Kolár pravidelně hráli v městském divadle, vedle nich zde vystupovaly i profesionální soubory, někdy i jednotliví herci. Na dobré úrovni byla mladoboleslavská filharmonie, i když její členové nebyli profesionální hudebníci. Dále se rozvíjela činnost řady starších boleslavských spolků. K těmto spolkům přibylo ještě množství dalších zájmových uskupení, kulturních a vzdělávacích, dobročinných a podpůrných, hospodářských, odborových a také sportovních a tělovýchovných. O sportovní úroveň mladé generace se staraly četné kluby a organizace, jako byly Sokol, Junák, tenisté, plavci a veslaři, cyklisté, fotbalisté a hokejisté. Ve městě Mladá Boleslav vycházela celá řada novin a časopisů, z nichž nejznámější byly Mladoboleslavské listy, Stráž Pojizeří, obrana lidu, Rodný kraj, Národní zájmy, České listy aj. Vysokou úroveň měl vlastivědný sborník Boleslavan, který vydával význačný školský a kulturní činitel, spisovatel Karel Sellner od roku 1926 až do roku 1941, kdy bylo vydávání nacisty zastaveno.36
34 35 36
MĚSTECKÁ, S.: c. d., s. 37 – 39. Tamtéž, s. 30 – 35. HERČÍK, K.: c. d., s. 35 – 39.
23
Dne 15. března 1939 byla Mladá Boleslav obsazena vojsky wehrmachtu. Československá armáda musela vyklidit všechny zdejší vojenské objekty a předat je Němcům. Krátce po příchodu armády byla v Mladé Boleslavi zřízena služebna tajné policie a následovalo zatýkání osob, které nevyhovovaly režimu. Především to byli komunisté a začala perzekuce Židů. Zanedlouho vypukla druhá světová válka a díky těmto dramatickým událostem prošla Mladá Boleslav a její obyvatelstvo mnoha těžkými zkouškami.37
2.2 Zemědělské a odborné školství v Mladé Boleslavi Město Mladá Boleslav bylo ekonomicky silné. Z toho také vyplývala potřeba vzdělávat mladé lidi v oboru zemědělství a hospodářství. Již v letech 1860 se snažil Krajinský hospodářský spolek v mladoboleslavském kraji o zřízení zemědělského učiliště. V Mladé Boleslavi byla zřízena Zemská rolnická škola až roku 1883. V roce 1888 byla tato škola přeměněna na dvouletou rolnickou školu. Dvouletá rolnická škola byla zároveň internátní. Další školou, která měla vyučovat zemědělce, byla hospodyňská škola. V Mladé Boleslavi se nacházelo celkem osm lidových škol hospodářských. Lidové hospodářské školy měly mládeži doplnit vzdělání praktické a zčásti i odborné vzdělání pro život z národních škol. Lidové hospodářské školy pro okres mladoboleslavský byly v Bezně, v Dobrovicích, v Chotětově, v Luštěnicích, v Předměřicích a ve Strenicích.38 Mladoboleslavské školství se dostalo na velice dobrou úroveň ve 20. a 30. letech. V těchto letech se v Mladé Boleslavi rozvíjelo hlavně střední školství. Střední školy v Mladé Boleslavi byly dvě a to Pekařovo klasické gymnázium a reálka. Díky bohatému průmyslu a obchodu bylo důležité mít v okrese Mladá Boleslav odborné školství. V Mladé Boleslavi byly obchodní školy v Rašínově ulici. V budově této školy byly umístěny obchodní akademie s abiturientským kurzem, dvouroční veřejná škola obchodní a obchodní pokračovací škola pro obchodní živnosti. Nejvyšší úrovně z odborných škol dosaho37
MĚSTECKÁ, S.: c. d., s. 39 – 40. Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 138 – 139. 38
24
vala Zemská průmyslová škola, kde se tehdy vedle strojírenství a dopravy (automobilové i letecké) vyučovalo i stavebnictví. Kromě toho byly ještě v budově umístěny odborné živnostenské školy pokračovací řemeslné na zpracování kovů, zpracování dřeva a řemeslná stavební. Ostatní řemesla a živnosti se mládež vyučovala na odborných pokračovacích školách, které byly umístěny v budově bývalé řemeslnické školy. V oboru zemědělství byla v Mladé Boleslavi dvouroční rolnická škola s internátem a s vlastním statkem a pro vzdělávání dívek to byla zkoumaná jednoroční hospodyňská škola také s internátem. Dalším typem školy, která vzdělávala dívky v Mladé Boleslavi byla odborná škola pro ženské povolání tzv. rodinná škola. V této škole byl zároveň umístěn městský dvouroční ústav pro vzdělávání učitelek ručních prací a domácích nauk, a jednoroční škola, vyšší škola dívčí a kuchařská.39 Vysoko hodnocena řadou návštěv byla pomocná škola s internátem, jejíž počátky sahají až k roku 1911. Poskytovala vzdělávání ,,úchylným dětem“, jak se tehdy říkalo, z celé oblasti a její výsledky v počtu dětí zapojených do normálního života jsou dodnes obdivuhodné. Dále byla v Mladé Boleslavi městská hudební škola a vyšší lidová škola. Celkem v Mladé Boleslavi bylo 14 školních budov a v nich bylo umístěno 31 různých škol. Díky bohatému stavebnímu rozvoji ve 30. letech 20. století měla řada škol nově postavené budovy. Především o rozvoj středního odborného školství se velmi dbalo. Kromě průmyslovky se do svých budov přestěhovaly Obchodní akademie, Odborná škola pro ženská povolání, Hospodyňská škola a dvě školy obecná a škola pomocná. Na novou vlastní budovu v této době marně čekalo klasické gymnázium později nesoucí jméno doktora Josefa Pekaře.40 Nové období nastalo pro celé školství po obsazení a okupaci Československa 15. března 1939. Bylo určeno, že školství zůstane v podstatě autonomní, úředně nebylo vnějšími zásahy zpočátku postihováno. Nicméně zábory budov pro německou armádu i další organizace, prodlužování zimních prázdnin z ekonomických důvodů, revize školních knihoven a úpravy učebnic ovlivňovaly vyučovací proces od počátku velmi nepříznivě. Ani oficiální zásahy do 39
Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 130 – 135. 40 Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 135 – 139.
25
školského systému na sebe nedaly dlouho čekat. Začala redukce počtu středních škol, preference učitelů se znalostí němčiny apod. V listopadu 1941 byly zrušeny reálky, nadále byla povolena pouze existence reálných a klasických gymnázií. Mladoboleslavské gymnázium dr. Josefa Pekaře se stalo reálným, navíc už neneslo jméno svého bývalého absolventa Josefa Pekaře a přesídlilo do budovy reálky v ulici Palackého. Reformy na počátku padesátých let rozvrátily osvědčený školský systém. Jednotlivé střední školy byly na počátku padesátých let značně modifikovány. Obě gymnázia byla sloučena a definitivně usídlena v ulici Palackého. Rolnická škola přesídlila do areálu hospodyňské školy jako Střední zemědělská škola, Střední průmyslová škola ztratila postupně stavební, automobilní a letecký obor a tím i značnou část své prestiže. Odborná škola pro ženská povolání se stala Střední zdravotní školou.41
2.3 Spolková zemědělská činnost v Mladé Boleslavi Zájem o sdružování a spolčování měli zemědělci v Mladé Boleslavi už odedávna. V 50. letech 19. století fungovala Okresní hospodářská jednota pro okres Mladá Boleslav. Později byla přeměněna v Okresní hospodářský spolek. V tomto spolku byl soustřeďován veškerý hospodářský život. V jeho pracovním programu byly řešeny odborné otázky ohledně zemědělství. Tento spolek se zabýval zakládáním zemědělských průmyslových závodů, hospodářských družstev, peněžních ústavů, pojišťoven, spolků pro vzájemné pojištění skotu apod. Pozornost věnoval také otázkám úpravy hospodářských budov. Okresní hospodářský spolek působil v Mladé Boleslavi do roku 1921, kdy byl přejmenován v Okresní odbočku zemědělské jednoty v Mladé Boleslavi. Velké zemědělské podniky k hájení svých zájmů a hlavně k obstarávání cizího zemědělského dělnictva založily v 90. letech 19. století Zájmové sdružení zemědělské pro okres Mladá Boleslav a okolí. Zřízením okresního ústavu práce upadl význam organizace Zájmové sdružení zemědělské a v letech 1929 – 1930 splynula se založenou krajskou odbočkou Zemědělské jednoty v Mladé Boleslavi. V odbočkách zemědělské jednoty se sloučila veškerá odborářská práce 41
Mladoboleslavsko v proměnách času, 1. vyd. Praha: Libri, 1997, s. 136 – 150. ISBN 80-85983-34-6.
26
v organizaci, která svou činnost pracovala k povznesení zemědělské výroby ve všech oborech a šířila zemědělský pokrok v okresu Mladá Boleslav. Prvním předsedou Okresního odbočky zemědělské jednoty byl statkář Cyril Papoušek.42
42
Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. Řada A; sv. 24., s. 30 – 32.
27
3. Hospodyňská škola Mladá Boleslav 3.1 Vznik Hospodyňské školy v zámku Niměřice Mladoboleslavsko bylo oblastí s velmi úrodnou půdou a řadou zemědělských usedlostí. Proto bylo nutné v okrese Mladá Boleslav zřídit školu, která by vzdělávala venkovské dívky. O zřízení hospodyňské školy v okrese mladoboleslavském se uvažovalo již od roku 1910. V dubnu roku 1910 Hospodářsko-politický spolek pro okres mladoboleslavský posílal několik žádostí okresnímu správnímu výboru v Mladé Boleslavi o projednání a zřízení hospodyňské školy v okrese mladoboleslavském. V žádosti bylo podáno 29 petic z jednotlivých obecních úřadů z okresu Mladá Boleslav a 12 petic agrárních korporací. Dále o zřízení hospodyňské školy usilovaly zemědělské korporace a kruh hospodářský.43 V okrese Mladá Boleslav bylo nutné vzdělávat venkovské hospodyně. Venkovské hospodyně byly ženy a dívky, které pocházely ze zemědělského prostředí. Nejprve byly dívky posílány do odborných škol sousedních okresů, ale ty však brzy nestačily. Proto bylo nutné zřídit hospodyňskou školu v Mladé Boleslavi. Zřízení hospodyňské školy na Mladoboleslavsku odůvodňovali tím, že je centrem komunikačních sítí středem pojizerských a severo-východočeských okresů, které hospodyňskou školu postrádají. Nejbližší hospodyňské školy se nacházely ve Stěžerách u Hradce Králové a Chrudimi. Do jmenovaných škol, pro velký zájem uchazeček, nebyly přijímány dívky z okresů pojizerských.44 Proto odjížděla celá řada venkovských dívek ,,do různých německých klášterů, které svým zpátečnickým a germanizačním vlivem otravují mladé duše ženského venkovského dorostu.“45 Nejprve byly jako objekty pro zřízení nové hospodyňské školy vybrány zámky v Březně a Luštěnicích u Mladé Boleslavi. Zámek v Březně však nevyhovoval, protože v jeho prostorech sídlila úřednická rada.46 Zámek v Luštěnicích nevyhovoval z důvodu, že byl ve špatném stavu. Jako vhodný
43
Státní okresní archiv Mladá Boleslav, fond Hospodyňská škola Mladá Boleslav, 1920 – 1951, inv. č. 155, list č. 3, dopis okresnímu výboru v Mladé Boleslavi. 44 SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 156, kart. 7, list č. 10. 45 Tamtéž, list č. 17. 46 Prameny nepopisují, o kterou konkrétní radu se jedná.
28
objekt pro zřízení hospodyňské školy byl nakonec vybrán zámek v Niměřicích. V rozhodování hrálo roli to, že kolem zámku byla rozlehlá zahrada. V zámku Niměřice doposud bydlely dvě staré dámy,47 které však vlastnily byt v Berlíně. Proto nebyl problém, aby ze zámku odešly.48 Český odbor zemědělské rady doporučil zřídit jednoletou hospodyňskou školu v mladoboleslavském kraji. Zemský správní úřad povolil dne 25. února 1920 zřízení hospodyňské školy v okrese. Hospodyňská škola byla založena z podnětu okresního sdružení dorostu Republikánské strany Československého venkova v Mladé Boleslavi. Hospodyňská škola ,,měla doplnit všeobecné vzdělání dívek, současně připravit budoucí ženu hospodyni tak, jak toho správa každé domácnosti zvláště pak rolnická vyžaduje.“
49
Hospodyňskou školu podporovaly zemské, státní, okresní,
obecní úřady a spolky. Při zřizování hospodyňské školy v zámku Niměřice byly finance shromažďovány prostřednictvím sbírek, kromě jiného. Sbírky o slavnostech v Bezně a Chudíři přispěly částkou 5000 korun a sbírka v Husí Lhotě částkou 13 000 korun.50 Doba vyučování byla stanovena na jeden vyučovací rok, tj. deset měsíců. Školní rok probíhal od 16. září do 15. července. Škola byla stanovena jako internátní a internát byl umístěn přímo v areálu školy. Podmínky pro přijetí dívek na hospodyňskou školu byly stanoveny, tak že dívkám muselo být alespoň 15 let, musela být zdravá a prokázat se propouštěcím vysvědčením z obecné školy. Dívky platily školné 200 korun, zápisné 10 korun, internátní poplatky 50 korun, příspěvek na drobné učební pomůcky 25 korun. Tyto poplatky činily ročně 285 korun. Na stravné se platilo 300 korun a poplatky za palivo a elektriku vycházely na 50 korun. Změnu konkrétní částky těchto poplatků každoročně stanovilo kuratorium. Pro úplně chudé dívky bylo zřízeno stipendium, případně mohlo být školné zlevněno. Chod školy měla na starost ředitelka. V její nepřítomnosti ji zastupovala učitelka, jež byla zvolena kuratoriem. Bezprostřední dozor nad školou vykonávalo kuratorium. Bylo složeno ze zástupce vlády Československé republiky, zástupce zemského výboru, zástupce zemědělské rady, zástupce okresního výboru mladoboleslavského, zástupce obce Niměřice, zástupce okresního sdružení dorostu Republikánské 47
Prameny neoznačují konkrétněji, o které dámy se jednalo. SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 156, kart. 7, list č. 10. 49 Tamtéž, list č. 15. 50 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 12 – 14, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 20. 8. 1920. 48
29
strany československého venkova v Mladé Boleslavi a z ředitelky školy. Nejvyšší dozor náležel Ministerstvu zemědělství a zemskému výboru.51 ,,Hlavní vyučovacím cílem bylo připravit dívčí zemědělský dorost po odborné stránce studia, tak i na praktický výcvik budoucím životem. Dívky se učily jak teorii, tak i odborné předměty, které se vztahovaly k vědám přírodním, vaření, polnímu hospodářství, zahradnictví, chovu hospodářských zvířat, ženským ručním pracím, nauce o látkách, kreslení střihů hlavně s účelem na praktické použití v domácnosti.“52 Na rozdíl od chlapeckých škol byly předměty více orientované na údržbu domácnosti. Součástí školy byly pozemky, kde si dívky mohly vyzkoušet jednotlivé předměty v praxi. Byly to zelinářské pole, drůbežárny, chlévy a hospodářské budovy. Zámek v Niměřicích patřil knížeti Alexandru Thurn-Taxiss. Byla uzavřena nájemní smlouva mezi knížetem a kuratoriem hospodyňské školy na 1000 korun ročně po dobu dvaceti let. V zámku byla potřeba udělat rekonstrukce a úpravy ke školním a vyučovacím účelům. Vypracováním stavebních návrhů zámeckých prostor byl pověřen inženýr Beneš z Bezna.53 Řešil se problém s hajným, který doposud některé prostory zámku obýval. Do těchto prostorů byl naplánován byt pro školního zahradníka. Kníže Alexandr ThurnTaxiss žádosti kuratoria vyhověl a na své náklady opravil hájovnu, kam se hajný mohl přesunout. Zástupce ministerstva vylíčil finanční stav kuratoria jako nedostatečný k vnitřní úpravě budovy. Bylo shromážděno 100 000 korun, z toho jen nábytek vyšel na 50 000 korun. Tato částka však nepokrývala veškeré vybavení kuchyně, mlékárny, učební pomůcky atd.54 Postupně se vybavovaly prostory školy nábytkem a potřebnými spotřebiči. Do kuchyně podle návrhu inspektorky Betty Kozákové se pořídil železný sporák se dvojím topením za 9000 korun, 4 pečící trouby, 1 ohřívárnu od firmy Koliba Pankrác. Od firmy Fagus se objednalo 20 židlí, šicí stroje se opatřily od pana Bílka z Mladé Boleslavi.55
51
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 8 – 10, stanovy. BAREŠ, František. Dějiny mladoboleslavského školství. V Mladé Boleslavi: Město Mladá Boleslav, 1888. s. 139. 53 Prameny bohužel inženýra Beneše z Bezna neoznačují křestním jménem. 54 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 3 – 6, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 4. 6. 1920. 55 Tamtéž, s. 7 – 9, zápis 22. 7. 1920. 52
30
Hospodyňskou školu finančně podporovali různí velkostatkáři, hospodářské záložny, cukrovary, hospodářská družstva apod. Jako příklad jsou uvedeni sponzoři, kteří podporovali Hospodyňskou školu v Niměřicích roku 1924: ,,Okresní hospodářská záložna v Nových Benátkách poskytla hospodyňské škole částku 500 korun. Obecní úřad v Jizerním Vtelně 200 korun, obecní úřad Horní Slivko 50 korun, obecní úřad v Kosořicích 50 korun. Okresní hospodářská záložna v Mladé Boleslavi přispěla obnosem 2000 korun, správa občanské záložny Dolní Cetno částkou 500 korun. Okresní správní komise v Nových Benátkách přispěla částkou 300 korun, okresní správní komise Bělá pod Bezdězem 2000 korun. Dále správní rada spolkového cukrovaru v Horkách nad Jizerou částkou 1000 korun a společná továrna na cukr Dolní Cetno 1200 korun V poslední řadě přispěla rada hospodářského družstva v Mladé Boleslavi částkou 300 korun.“56 Místo zahradníka-školníka bylo obsazeno panem Svobodou.57 Na místo ředitelky hospodyňské školy byla přijata Karla Koníčková58 a inspektorka Betta Kozáková jí předala do rukou správu školy. Školní budova byla pojištěná proti požáru, vloupání, nebo krádeži.59 Zápisy do hospodyňské školy byly vyhlášeny v časopisech Rodný kraj, Venkov, Mladoboleslavské listy. Škola měla plně zařízen internát, kdy počet chovanek navrhovala inspektorka Betta Kozáková. Navrhla jen třicet dívek. Do roku 1922 byla hospodyňská škola nejprve soukromou školou a právo veřejnosti dostala 26. 5. 1922. Když byla škola soukromou, tak po absolvování vydávala vysvědčení, ale to vysvědčení nebylo uznáno všude. Jakmile škola získala právo veřejnosti, tak vysvědčení z této školy opravňovalo držitelku, že ho mohla uplatňovat jinde. Slavnostní otevření školy a zahájení vyučování proběhlo dne 17. října 1920 v Niměřicích u Mladé Boleslavi.60 Program slavnostního otevření školy byl zahájen uvítacím proslovem. Následoval proslov ředitelky školy Karly Koníčkové na téma ,,O významu hospodyňských škol“, následoval ,,nástin vývoje zřízení hospodyňské školy
56
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 163, kart. 7, list č. 110. Prameny bohužel zahradníka (školníka) Svobodu neoznačují křestním jménem. 58 Prameny jí zásadně titulují slečna ředitelka Karla Koníčková. 59 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 14 – 16, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 9. 9. 1920. 60 Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Niměřicích viz příloha č. 7. 57
31
v Niměřicích“, dalšími body programu byly proslovy a zakončení prohlídkou školy.61
3.2 Pedagogický sbor Pedagogický sbor sestával převážně z žen, ale také mužů. Na škole působily celkem čtyři učitelky, včetně samotné ředitelky školy, a dva učitelé. Během let se pedagogický sbor různě proměňoval. Ředitelka školy Karla Koníčková přišla z Přelouče.62 Karla Koníčková vyučovala praktickou morálku, vychovatelství, domácí hospodářství, chov zvířat, drůbežnictví, mlékařství, pěstování rostlin, zelinářství, ovocnictví a zároveň dohlížela na praxi v zahradě. Ředitelka Karla Koníčková působila ve své funkci na hospodyňské škole do roku 1934.63 Ve funkci ředitelky školy jí vystřídala odborná učitelka Marie Novotná. Marie Novotná pocházela z Kutné Hory. Vystudovala postupně: ,,obecnou školu, měšťanskou školu, hospodyňskou školu a rolnickou školu dvouletou první třídu mlékařskou.“64 Marie Novotná zastávala funkci odborné učitelky, vyučovala český jazyk, počty a účetnictví, přírodopis a přírodozpyt, země-dějepis, občanskou nauku a zároveň dohlížela na praní prádla, na knihovnu, hospodářskou a mlékařskou praxi.65 Vincencie Krautstenglová pocházela ze Strančic u Prahy. Vystudovala: ,,obecnou a měšťanskou školu, Průmyslovou školu Ženského výrobního spolku v Praze, Městskou průmyslovou školu pokračovací v Mnichově a absolvovala celoroční kurz industriální pro vzdělávání učitelek.“66 Vincencie Krautstenglová byla učitelkou industriální, vyučovala ženské ruční práce, střihy, dohlížela na úklid, na žehlení a praní prádla.67 Měla však často zdravotní potíže, a proto ji ve školním roce 1922/1923 musela zastoupit učitelka Terezie Liebschenová. První dva roky byla učitelkou vaření Julie Krupková. Po dvou letech, působení na hospodyňské škole, se vdala a 61
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 53, pozvánka na slavnostní otevření hospodyňské školy v Niměřicích. 62 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 47, kart. 1, kuratorium. 63 Prameny bohužel více neinformují o předchozím působišti a vzdělání ředitelky Koníčkové. 64 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 61, kart. 1, list č. 59. 65 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39, kart. 1, list č. 7. 66 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 61, kart. 1, list č. 56. 67 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39, kart. 1, list č. 7.
32
odešla ze své funkce učitelky vaření.68 Novou učitelkou vaření se stala Helena Nováková. Helena Nováková pocházela z Přelouče. Vystudovala: ,,obecnou trojtřídní měšťanskou školu, jednoroční školu šití prádla, jednoroční školu obchodní, kurz pro vzdělávání učitelek škol hospodářských.“69 Vyučovala nauku o vaření, dohlížela na přípravu pokrmů, pečení chleba, konzervování ovoce a zeleniny. Helena Nováková působila na škole jako učitelka vaření až do roku 1935. Poté byla přeložena na hospodyňskou školu do Českého Brodu. Ve funkci ji vystřídala učitelka Kaboňová.70 Na škole se každoročně měnili supstitutky, zastupující učitelky. Doktor Kazimour vyučoval zdravovědu a Václav Košíček byl řídícím učitelem a vyučoval zpěv.71
3.2.1 Pedagogický sbor na hospodyňské škole 1920 – 1952 Ředitelky hospodyňské školy: 1920 – 1934 Karla Koníčková 1934 – 1952 Marie Novotná Odborné učitelky: 1920 – 1929 Marie Novotná 1929 – 1936 Anastázie Šmirousová 1936 – 1947 Břetislava Čepová 1947 – 1952 Drahomíra Kernerová Učitelé zpěvu:72 1920 – 1936 Václav Košíček 1936 – 1940 J. Krammer 1940 – 1941 V. Hýča
68
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 6. 10. 1922. 69 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 61, kart. 1, list č. 55. 70 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 67, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 13. 12. 1935. 71 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39, kart. 1, list č. 7. 72 Prameny bohužel učitele zpěvu Krammera a Hýču neoznačují křestním jménem.
33
Učitelky ručních prací (industriální):73 1920 – 1922 Vincencie Krautstenglová 1922 – 1923 Terezie Liebschenová 1923 – 1939 Vincencie Krautstenglová 1939 – 1947 Barbora Tondlová 1947 – 1948 Miroslava Pokorná 1948 – 1952 V. Antošová 1948 – 1952 E. Rydvalová Učitelky vaření: 1920 – 1921 Julie Krupková 1922 – 1935 Helena Nováková 1935 – 1946 A. Kaboňová 1946 – 1948 Růžena Šírova74
3.2.2 Náplň výuky Dívky byly rozděleny ve škole do tří skupin (čet), a to na kuchařky, uklízečky a pradleny. Každá ta skupina vykonávala práci, která ji byla přidělena po dobu jednoho týdne, takže se ty skupiny ve všech pracích prostřídaly. Byly to práce kolem hospodářství, příprava snídaně, úklid v ložnicích, práce v zahradě, úklid jídelny a nádobí. V pozdějších letech byla skupina pradlen nahrazena a označována jako zahradnice. Každá skupina se zároveň starala o drůbež. Ve čtvrtek dopoledne byl pravidelně všeobecný úklid a praní špinavého prádla. Dívky se na hospodyňské škole věnují jak praktické, tak i teoretické výuce. Vyučování teoretické zahrnovalo tyto předměty: ,,mravouku, písemnosti, účetnictví, počty, přírodopis, přírodozpyt, zeměpis a dějepis, zahradnictví, chov hospodářských zvířat, mlékařství, nauka o domácím a polním hospodářství, vychovatelství, zdravovědu, zpěv, občanskou nauku, zelinářství a
73
Prameny bohužel v letech 1948 – 1952 učitelky ručních prací, neoznačují křestním jménem. 74 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 39 – 63, kart. 1, kuratorium.
34
ovocnictví.“75 Dívky, které byly hudebně nadané, měly možnost se učit a hrát na školní klavír. Vedle předmětů teoretických se dívky učily pracím praktických. ,,Byl to úklid, vaření, které obsahovalo přípravu masa, příkrmů, moučníků, zeleniny a hotových pokrmů, úprava stolu a posluha při stole. Dále to bylo žehlení prádla, mlékaření, zahradničení a opatrování zvířat hospodářských.“76 Tabulka. 2: Rozvrh hodin v prvním školním roce 1920/192177
8.00 – 9.00
9.00 – 10.00
10.00 - 12.00
14.00 – 15.00
15.00 – 16.00
Pondělí
Drůbežnictví
Zelinářství
Vaření
Kreslení střihů
Kreslení střihů
Úterý
Polní hospodářství
Domácí hospodářství
Ruční práce
Občanská nauka
Země-dějepis
Středa
Chov
Mlékařství
Ruční práce
Počty
Fyzika
Čtvrtek
Přírodopis
Čeština
Ruční práce
Zdravověda
Ovocnictví
Pátek
Vychovatelství
Domácí hospodářství
Ruční práce
Počty
Čeština
Sobota
Počty
Chemie
Ruční práce
Přírodopis
Nauka o vaření
3.2.3 Kuratorium hospodyňské školy V meziválečném Československu byla většina škol pro vzdělávání venkovských dívek tzv. kuratoriálních. Školy kuratoriálního typu byly zřizovány a financovány různými agrárními organizacemi a institucemi, nebo i soukromými sponzory. Ze zemských prostředků byl tento typ škol jen podporován.78 Kuratorium hospodyňské školy vykonávalo bezprostřední dozor nad školou, vlastně se staralo o její chod a funkčnost. Kuratorium bylo složeno ze zástupce vlády Československé republiky, tuto funkci zastával Václav Čečelský.79 Ze zástupce zemského výboru, kterým byl Jan Josef Kašpárek z Jizerního Vtelna. Josef Kašpárek zastával funkci místopředsedy kuratoria. Ze zástupce zemědělské rady, jímž byl Jan Trautes. Ten však roku 1920 zemřel a 75
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 290, kart. 11, list č. 5, školní a domácí řád hospodyňské školy. 76 Tamtéž, list č. 6. 77 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 1, zápis ze schůze učitelského sboru hospodyňské školy, 29. 10. 1920. 78 LACINA, V.: c. d., s. 143 – 144. 79 Prameny bohužel neoznačují pana Čečelského křestním jménem.
35
na jeho místo byl jmenován Alexandr Thurn-Taxiss. Dále se kuratorium skládalo ze zástupce okresního výboru mladoboleslavského, jímž byl poslanec Jan Dubický. Dále ze zástupce obce, což byl starosta ze Sudoměře Vepřík.80 Ze zástupce Okresního sdružení dorostu Republikánské strany československého venkova v Mladé Boleslavi, jímž byl Cyril Papoušek81, který měl funkci předsedy kuratoria. Dále z ředitelky školy, kterou byla Karla Koníčková a zapisovatelky Heleny Trojanové.82 Poslední schůze kuratoria hospodyňské školy v Mladé Boleslavi se konala 26. listopadu 1936. ,,Poté byla správa hospodyňské školy v Mladé Boleslavi předána do vlastnictví země České. Tím škola změnila majitele ústavu a funkce kuratoria skončila.“83 Výpis členů kuratoria ke dni 1. prosince 1933: Jan Josef Kašpárek, předseda a statkář z Jizerního Vtelna J. Oršl, místopředseda a statkář z Březovic Jan Dubický, poslanec, zástupce za město Mladá Boleslav V. Hrabě, statkář, zástupce za zemskou radu z Rokytovce Václav Čečelský, statkář, zástupce za stát z Chotětova u Mladé Boleslavi E. Janečková, choť statkáře, zástupkyně za družstvo z Týnce Marie Novotná, ředitelka školy, zástupkyně za školu z Mladé Boleslavi L. Verner, vrchní tajemník politické správy, zástupce za okres Mladá Boleslav84
3.3 Stavba vlastní budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi Ke konci roku 1923 navrhoval poslanec Jan Dubický, že by mohl být zámek Niměřice odkoupen pro budoucí funkčnost a školní účely. Mezitím do školy přišlo, začátkem roku 1924, oznámení od nejvyššího soudu v Brně, ,,že vlastnictví velkostatku Niměřice - Cetno a tím i zámecká budova přešlo z dosa80
Prameny bohužel neoznačují starostu ze Sudoměře Vepříka křestním jménem. Zobrazení předsedy kuratoria Cyrila Papouška viz příloha č. 8. 82 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 8-10, stanovy. 83 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 67, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 26. 11. 1936. 84 Tamtéž, … 81
36
vadních rukou Alexandra Thurn-Taxise, dceři Rudolfa Taxise, paní Hedvice Kallusové, choti profesora v Uherském Hradišti.“85 Když oficiálně dostala do vlastnictví zámek Niměřice Hedvika Kallusová, tak vyžadovala, aby se škola vystěhovala do začátku července roku 1925. Paní Hedvika Kallusová chtěla využívat budovu pro své osobní potřeby. Kuratorium školy se tomu snažilo zabránit, protože se škola neměla kam přestěhovat. Nebyly k tomu vhodné prostory. Kuratorium požadovalo ponechání hospodyňské školy v zámku v Niměřicích alespoň po dobu, než by se postavila nová školní budova. Na výstavbu nové budovy hospodyňské školy se odhadovaly dva až tři roky. Kuratorium školy poukazovalo na to, že je důležité, aby škola přetrvala na zámku Niměřice, aby se nemuselo přerušovat vzdělávání dívek. Proto se kuratorium hospodyňské školy s manželi Kallusovými začalo soudit. Kuratorium se odvolávalo na to, že na zřízení školy v niměřickém zámku doposud vynaložilo 400 000Kč.86 Kuratorium začalo jednat a požádalo Okresní správní komisi v Mladé Boleslavi o podporu návrhu postavení vlastní budovy pro školu, kdyby se jednalo o místo v Mladé Boleslavi a zároveň o udělení vhodného bezplatného místa pro stavbu. Městská rada se stavbou nové hospodyňské školy souhlasila a dala na výběr určité pozemky, jednak poblíž rolnické školy, jednak směrem k zeměbraneckým kasárnám.87 Profesor Kallus sdělil kuratoriu, že se hodlá do budovy zámku nastěhovat a žádal, aby se škola podle toho zařídila a přestěhovala se do konce školního roku, nejpozději do července 1925. Kuratorium zareagovalo zasláním žádosti Zemské politické správě v Praze, aby zabrali zámek Niměřice pro účel veřejný na dobu dvou až tří let, než bude nová škola v Mladé Boleslavi postavena. Městská rada v Mladé Boleslavi nabídla pozemky pro stavbu hospodyňské školy za Křikavovým pivovarem o celkové výměře 2,5ha. Dále oznámila, že s vlastníky uvedených pozemků bude projednávat odprodej potřebných částí pozemku. Ředitelka školy Karla Koníčková se byla inspirovat na prohlídce školy hospodyňské ve Strakonicích a ve Vyšší hospodyňské škole
85
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 61 - 65, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 8. 2. 1924. 86 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 173, kart. 7, list č. 9. 87 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 76 - 80, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 23. 1. 1925.
37
v Plzni. Zároveň si vyžádala stavební plány školy ve Strakonicích, které prováděl stavitel Prokop.88 Několik obcí v okolí Mladé Boleslavi mělo zájem, aby nově postavená hospodyňská škola byla zřízena právě v nich. Město Dobrovice mělo zájem, aby škola byla zřízena na jeho půdě. Město by poskytlo zdarma pozemek libovolné výměry včetně zavedení vodovodu, elektřiny až k vybrané budově i zřízení potřebné kanalizace.89 K nabídce města Dobrovice namítl poslanec Jan Dubický, to že ,,městská rada v Mladé Boleslavi vyjednávala již s vlastníky a docílila dohody ohledně pozemku, z něhož biskupská konzistoř byla ochotná odprodat nejvýše 4korce za 30 000 korun.“90 O získání dalších pozemků se stále vyjednávalo a nebylo vyloučeno, že mohou být ještě dražší. Přesto poslanec Jan Dubický doporučoval zůstat u původního plánu a umístit školu v Mladé Boleslavi. Po několika argumentech poslanec Dubický podotkl, jaké by měl potíže a nepříjemnosti, ,,když by jako člen městské rady Mladá Boleslav měl zaujmout jiné stanovisko, než jaké zastával v městské radě původně.“91 Místopředseda kuratoria Josef Kašpárek a ředitelka školy Karla Koníčková nesouhlasili s důvody pana poslance Jana Dubického, ale prosazovali postavení nové hospodyňské školy na venkově a to v Dobrovicích, kde nabízeli tak skvělé možnosti. Přesto bylo rozhodnuto, že nová budova pro hospodyňskou školu bude postavena v Mladé Boleslavi.92 Roku 1926 byla zvolena stavební komise nové hospodyňské školy. Skládala se z předsedy okresní správní komise Cyrila Papouška. Své členství ve stavební komisi si ponechal, ale z důvodu své velké pracovní zaneprázdněnosti za sebe navrhl zástupce Josefa Vacka, který byl nově zvoleným členem kuratoria. Dalším členem stavební komise byl Josef Kužel, který zastával funkci vrchního stavebního rady správního výboru. Dále to byl stavbyvedoucí inženýr Ladislav Dlabač, Josef Kašpárek z Jizerního Vtelna, poslanec Jan Dubický, 88
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 81 – 84, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 6. 3. 1925. 89 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 90 – 91, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 22. 5. 1925. 90 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 92 – 95, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 11. 7. 1925. 91 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 92 – 95, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 11. 7. 1925. 92 Tamtéž, …
38
okresní technik a správce komise inženýr Ladislav Mervart, předseda stavební dozorčí komise náměstek Josef Šrajer a ředitel A. Krejza. 93 Dále to byla ředitelka hospodyňské školy Karla Koníčková.94 Stavební komise dohlížela po celou dobu, co se škola stavila na průběh prací, které probíhaly kolem stavby. Projednávala s projektantem různé změny ve stavebních plánech, změny ohledně prací řemeslníků apod. Architektem projektu nové hospodyňské školy se stal inženýr Adolf Benš z Prahy a vrchní stavbyvedoucí Ing. Ladislav Dlabač. Na stavbu hospodyňské školy včetně zahrady byl vyměřen pozemek o rozloze 2ha 43a 66m2.95 Projektant předložil rozpočet na 2 650 000 korun, avšak v této částce nebyly zahrnuty ceny na materiál a veškeré stavební práce jak u školní budovy, tak u okolních staveb hospodyňských, ani vnitřní vybavení. Bylo navrhnuto použít levnější materiál, snížit výšku budovy a díky tomu se částka snížila na 2 305 000 korun.96 Starost o samotnou stavbu školy a veškerou práci okolo ní prováděla firma architekta Josefa Štrose.97 Samotná stavba hospodyňské školy byla umístěna na pozemcích východně od města Mladá Boleslav mezi silnicí Jičínská a potokem Klenicí. Pozemky tvořily rozsáhlý prostor s mírným spádem k jihu k říčce Klenici, kde se vybudovalo plavidlo. Samotná budova nové hospodyňské školy měla obsahovat ubytování pro dívky (chovanky) a místnosti hospodářské a vedlejší. Mimo hlavní budovu byly dále vybudovány sklepy. V suterénu budovy se nacházela kotelna s ústředním topením, mlékárna a sýrárna, pekárna, sušárna ovoce a líhně pro drůbež. V přízemí budovy se nacházely učebny, byty, kuchyň, jídelna s otevřeným východem na zahradu, pokoj pro ošetřovatelku a nemocné dívky a lázně. V prvním patře budovy se nacházely byty, pracovna, ředitelna, knihovna, čítárna a ložnice s umývárnami. V druhém patře byly opět byty, ložnice, noclehárna s umývárnou. V poslední řadě v podkroví se nacházela prádelna se sušárnou a terasou. Mimo hlavní budovu byla na západní stranu navrhnuta zvláštní budova pro skleník. Na straně jižní od hlavní budovy potom byly chlé93
Prameny bohužel neoznačují ředitele Krejzu křestním jménem. SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 186, kart. 8, list č. 1 – 4, protokol ze schůze stavební dozorčí komise. 95 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 118 – 122, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 30. 4. 1926. 96 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 140 – 145, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 20. 10. 1926. 97 Tamtéž, s. 152 – 158, zápis, 1. 4. 1927. 94
39
vy a čistící biologická stanice. Celý areál nové školy byl oplocen a poblíž řeky Klenice byla zřízena studna, která sloužila na zalévání. Veškeré odpadové vody z koupelen, sýrárny, mlékárny apod. byly svedeny do čistící biologické stanice a následně vypouštěny do potoka Klenice. Na potoku Klenice bylo zřízeno plavidlo pro dobytek.98 Celková částka na stavbu a zařízení budovy ve výsledku činila 3 679 250,47 korun.99 Z tohoto obnosu poskytlo kuratorium hospodyňské školy, na vnitřní vybavení nové stavby školy, částku 60 399,40 korun. Zemský fond na stavbu nové hospodyňské školy věnoval 1 230 000 korun. Město Mladá Boleslav věnovalo pro účel nové stavby hospodyňské školy bezplatně pozemky. Tyto pozemky postupně město odkoupilo od soukromých vlastníků. Od biskupské konzistoře město Mladá Boleslav odkoupilo 4 korce za 30 000 korun. Z dílu veřejného statku ve výměře 6, 85m město odkoupilo za 600 korun. Od manželů Najmanových pozemky ve výměře 46m a 27m, kdy jim za to město dalo pole dvakrát takové výměry. Město Mladá Boleslav dále od paní Hlavničkové vyjednalo louky a náhradou za to jí byly dány pastviny a pozemky. Od manželů Cihlářových byl odkoupen pozemek ve výměře 1ha 68a 29m2 za 116 975 korun. Město Mladá Boleslav celkově vynaložilo za odkoupené a náhradou vyměněné pozemky 158 122 korun.100 Okresní správní komora poskytla z rozpočtu z roku 1925 částku 100 000 korun na stavbu nové hospodyňské školy. Poté ještě zvýšila příspěvek na stavbu nové hospodyňské školy do maximální částky 800 000 korun.101 Stavba nové hospodyňské školy v Mladé Boleslavi byla zahájena 12. května 1927.102 Škola byla přestěhována do vlastní budovy 15. října 1928.103 Slavnostní zahájení hospodyňské školy v nové budově se konalo v neděli 21. října 1928. Slavnost zahájil Cyril Papoušek, ve své řeči ocenil práci všech ,,kdo přispěli a vřele promluvili o významu školy po stránce odborné a národní vý-
98
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 186, kart. 8, list č. 9 – 13, protokol ze schůze stavební dozorčí komise. 99 Celkový rozpis nákladů na stavbu nové hospodyňské školy viz příloha č. 11. 100 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 179, kart. 7, list č. 3. 101 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 152 – 158, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 1. 4. 1927. 102 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 98, kart. 3, list č. 2. 103 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 293, kart. 12, list č. 3.
40
chovy.“
104
Slavnostní řeč pronesl poslanec Jan Dubický, který poukázal na
historii v kraji Mladá Boleslav, na pokrok venkova a ocenil jedinečnou práci, kterou vykonávala venkovská žena pro rodinu. V programu následovaly projevy hostů. Poté ředitelka školy Karla Koníčková poděkovala kuratoriu za všechnu snahu a péči, kterou o školu kdy měli. Závěrem dvě chovanky v národních krojích, jménem všech chovanek hospodyňské školy, poděkovaly okresnímu starostovi Cyrilu Papouškovi a předaly mu kytici.105 Stavba nové Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi byla celkově dokončena 15. února 1929.106
3.4 Hospodyňská škola jako státní zařízení V roce 1933 byl k názvu Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi přidělen přídavek Zemědělská poradna.107 Po přidělení přídavku se škola jmenovala Zemědělská poradna hospodyňské školy v Mladé Boleslavi. Betta Kozáková odstoupila z funkce ,,zemské inspektorky zemských a zemí spravovaných nižších hospodyňských škol,“ začátkem roku 1934 kvůli zdravotním potížím. Na místo zemské inspektorky byla nově jmenována ředitelka hospodyňské školy v Mladé Boleslavi Karla Koníčková.108 Novou ředitelkou hospodyňské školy v Mladé Boleslavi se stala Marie Novotná, která působila v této funkci až do zániku této školy.109 Od roku 1936 se stále častěji střídaly učitelky ve výuce na hospodyňské škole. Hospodyňská škola často pořádala mimoškolní činnosti ve formě kurzů, různých přednášek, hovorů se zemědělskými ženami atd. Hospodyňská škola v Mladé Boleslavi měla právo veřejnosti, ale definitivně se změnilo postavení školy až roku 1936, ,,kdy byla převedena do vlastnictví Země české 26. května 1936.“110 Díky tomu, že hospodyňská škola byla převedena do vlastnictví Země české, ukončilo svou funkci kuratorium hospodyňské školy koncem roku 1936. 104 105
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 191, kart. 8, list č. 249. Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi viz příloha č.
12 – 13. 106
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 191, kart. 8, list č. 248. SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 1, zápis ze schůze učitelského sboru hospodyňské školy, 10. 7. 1933. 108 Tamtéž, zápis, 14. 2. 1934. 109 Tamtéž, zápis, 15. 11. 1934. 110 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 2, zápis ze schůze učitelského sboru hospodyňské školy, 4. 11. 1936. 107
41
Od konce roku 1939 byla škola i zápisy v dokumentech poznamenány událostmi z 2. světové války, zejména zřízením Protektorátu Čechy a Morava, který byl podřízen nacistickému Německu. Kontrolovány byly knihovny, doporučovaná literatura. Ze škol se musely odstranit všechny bysty a obrazy prezidentů Československé republiky a státní znaky. Nařízena byla povinná úcta k symbolům německé říše. Dokonce bylo přerušeno vyučování na hospodyňské škole od 15. září do 2. října 1939, aby všechny tyto faktory mohly být překontrolovány popřípadě odstraněny. Veškeré nápisy musely být přeloženy do němčiny, až po německém znění mohlo být znění české. Bylo nařízeno povinně vyučovat tělesnou výchovu.111 Mimoškolní činnost, za jiných okolností velmi bohatá, se v tomto období omezila pouze na poradenskou činnost z důvodů obtížného obstarávání potřebného materiálu na kurzy šití a vaření. 112 Zrušen byl předmět občanská nauka a následně bylo provedeno vyřazení jejích učebnic. Na místo předmětu občanská nauka se vyučoval předmět mravouka občanská a společenská výchova. V příloze od ministerstva vnitra o používání slov na místo ,,stát“ se měl používat ,,Protektorát.“113 Do vyučování byly zařazeny hodiny německého jazyka. Také veškerá dokumentace se psala buďto jen německy, nebo dvojjazyčně a do veškerých učebnic byl následně vložen dvoujazyčný rejstřík. Dalším nařízením bylo to, že se v hodinách dějepisu musely probírat říšské dějiny.114 Vzhledem k nově nařízeným vyhláškám se musel přizpůsobit rozvrh hodin a dění na hospodyňské škole. Podle nařízení ministerstva školství z roku 1943 ,,o zřízení nových zemědělských lidových škol při zemědělských školách, se proto zřídila při hospodyňské škole v Mladé Boleslavi, lidová škola hospodářská - třída dívek.“115 Lidovou školu hospodářskou přidruženou k hospodyňské škole v Mladé Boleslavi navštěvovaly jen dívky. Třída chlapců byla přidružena k Rolnické škole v Mladé Boleslavi. Přihlásilo se 83 žákyň do dvou ročníků. Kvůli nedostatku místa se pokusilo ředitelství školy opatřit v živnostenské škole alespoň dvě
111
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 2, zápis ze schůze učitelského sboru hospodyňské školy, 26. 1. 1940. 112 Tamtéž, zápis, 18. 6. 1940. 113 Tamtéž, zápis, 2. 9. 1940. 114 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 2, zápis ze schůze učitelského sboru hospodyňské školy, 11. 2. 1941. 115 Tamtéž, zápis, 17. 5. 1943.
42
místnosti. Byl uspořádán kurz pro výcvik učitelek zemědělské lidové školy, kam se přihlásilo 20 účastnic.116 Lidová zemědělská škola měla celkem dva ročníky a vyučování probíhalo vždy jeden den v týdnu pro každý ročník zvlášť. Na nově zřízené lidové zemědělské škole se začalo vyučovat 5. září 1943. Prostory pro třídu Lidové hospodářské školy byly získány v budově zemské průmyslové školy v části, kterou měl pronajatou Národohospodářský ústav v Mladé Boleslavi. Na lidové zemědělské škole vyučovaly členky učitelského sboru Zemské hospodyňské školy v Mladé Boleslavi. Odborná učitelka z hospodyňské školy Břetislava Čepová vyučovala na lidové zemědělské škole zemědělskou
nauku,
počty
a
písemnosti.
Učitelka
domácích
nauk
z hospodyňské školy Miroslava Pokorná vyučovala předmět domácí nauky a k tomu ještě šití. Učitelka vaření A. Kaboňová vyučovala nauku o potravinách a vaření na zemědělské lidové škole. Ředitelka hospodyňské školy Marie Novotná vyučovala na lidové zemědělské škole němčinu a nauku o Říši. 117 Po druhé světové válce a osvobození Československé republiky hospodyňská škola v Mladé Boleslavi opět obnovila mimoškolní činnosti v podobě různých kurzů a školení. V této době se výrazně proměnil pedagogický sbor na hospodyňské škole. V letech 1949 – 1952 došlo k několika reorganizacím, které vždy také provázela změna v názvu školy, kdy konečným názvem byla Rolnická škola mechanizační v Mladé Boleslavi. Škola zanikla koncem školního roku 1952, protože vláda rozhodla o reorganizaci zemědělských škol. Rolnická škola mechanizační byla změněna na čtyřletou zemědělsko-technickou školu mechanizační a nadále fungovala v bývalé budově hospodyňské školy. Žákyně prvního ročníku, bývalé již zaniklé Zemské hospodyňské školy v Mladé Boleslavi, přešly na jiné školy, které se vyskytovaly v Jičíně nebo v Havlíčkově Brodě. Členové sboru byli přeřazeni do jiných škol.118
116
SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 2, zápis ze schůze učitelského sboru hospodyňské školy, 17. 5. 1943. 117 Tamtéž, zápis, 7. 9. 1943. 118 Tamtéž, zápis, 23. 4. 1952.
43
Závěr Město Mladá Boleslav se rozvíjelo v průmyslové město, ale v jejím okolí byla bohatá úrodná půda s rozvinutým zemědělstvím. To byl hlavní důvod, proč okres Mladá Boleslav postrádal školu, která by vzdělávala venkovské dívky v oboru zemědělství. Hlavní podíl na založení Hospodyňské školy v Niměřicích měly agrární a zemědělské korporace a jednotlivé obecní úřady z okresu Mladá Boleslav. Hospodyňskou školu především podporovali majitelé průmyslových podniků potravinářského charakteru, kteří byli na produkci zemědělství závislí. Po svém založení roku 1920 byla Hospodyňská škola provozována v zámku Niměřice, který měla pronajatý od knížete Alexandra Thurn-Taxisse. V roce 1925 dědička tohoto majitele dala škole výpověď. Po jednání kuratoria, došlo nakonec k rozhodnutí vybudovat vlastní budovu přímo v Mladé Boleslavi. Stavba vlastní budovy Hospodyňské školy byla dokončena roku 1928. Hospodyňská škola měla charakter kuratoriální, byla soukromou školou. Stát ji převzal do svých rukou až roku 1936, ale právo veřejnosti dostala již dříve. V době okupace byla Hospodyňská škola postihnuta, stejně jako ostatní české školy, kontrolou knihoven, učebnic i samotného učiva. Vlastní odborné výuky se to netýkalo. Roku 1943 z podnětu ministerstva školství byla k Hospodyňské škole přidružena Lidová škola hospodářská, třída dívek. Do roku 1949 si škola udržela svůj předchozí charakter. Teprve další změny v letech 1949 – 1952 zlikvidovaly dosavadní charakter školy. Došlo k několika reorganizacím směřujícím k jednotné škole (to se týkalo i vyššího školství) a to vedlo nakonec k zrušení Hospodyňské školy. Vzdělávání dívek pro zemědělství nadále zajišťovala střední Zemědělsko-technická škola mechanizační.
44
Seznam pramenů a literatury Archivní prameny
SOkA Ml. Boleslav, fond Hospodyňská škola Mladá Boleslav, 1920 – 1951, Prozatímní inventární seznam, 1972, s. 11, ev.č. 124.
Vydané prameny
BAREŠ, František: Dějiny mladoboleslavského školství. V Mladé Boleslavi: Město Mladá Boleslav, 1888. 143 s., [6] l. obr. Příl.
Mladá Boleslav, Lysá nad Labem, Nové Benátky. Brno: Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1941. 215, [I] s. Národohospodářská propagace Čech a Moravy. Řada A; sv. 24.
Literatura
BAHENSKÁ, Marie - HECZKOVÁ, Libuše - MUSILOVÁ, Dana: Ženy na stráž!: české feministické myšlení 19. a 20. století. Vyd. 1. Praha: Masarykův ústav: Archiv Akademie věd České republiky, 2010. 335 s. ISBN 978-80-86495-70-5.
BUREŠOVÁ, Jana: Proměny společenského postavení českých žen v první polovině 20. století. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 506 s. ISBN 80-244-0248-3.
ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Dějiny zemědělského školství v Československu. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. 306 s. Dějiny školy a výchovy.
ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Vývoj učňovského školství v Československu. 1. vyd. Praha: SPN, 1973. 181 s. Dějiny školy a výchovy.
Československá vlastivěda, Díl 10, Osvěta. Praha: Sfinx, 1931. 649 s. ISBN (váz.).
HERČÍK, Karel: Čtení o Mladé Boleslavi. 2. rozš. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav: Infocentrum Mladá Boleslav, 2010. 311 s. ISBN 978-80-254-8459-3.
45
MĚSTECKÁ, Sylva: Mladá Boleslav. Vyd. 1. Praha; Litomyšl: Paseka, 2011. 73 s., [96] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-094-1
Mladoboleslavsko v proměnách času, 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 197 s. ISBN 80-85983-34-6.
POMEZNÝ, Josef - ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954. 102, [1] s.
Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference věnované památce Samuela Cambela. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2004. 365 s. Studie Slováckého muzea; 9/2004. ISBN 80-86185-38-9.
46
Seznam příloh Obrázek č. 1: Dobová fotografie zámku Niměřice (před založením Hospodyňské školy). Obrázek č. 2: Současná fotografie zámku Niměřice. Obrázek č. 3 – 6: Prospekty Hospodyňské školy v Niměřicích z roku 1920. Obrázek č. 7: Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Niměřicích 17. října 1920. Obrázek č. 8: Fotografie předsedy kuratoria Cyrila Papouška z roku 1916. Obrázek č. 9: Ukázka vyplněné přihlášky dívky na Hospodyňskou školu. Obrázek č. 10: Článek z časopisu Venkov, který informuje o otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1928. Obrázek č. 11: Opis dokumentu celkového nákladu na zřízení nové budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1936. Obrázek č. 12 – 13: Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi 21. října 1928. Obrázek č. 14: Pozvánka a potvrzení účasti na slavnostní oběd při příležitosti otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi 21. října 1928. Obrázek č. 15: Pohled na zadní část budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1928. Obrázek č. 16: Pohled na přední část Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1928. Obrázek č. 17: Pohled na Hospodyňskou školu v Mladé Boleslavi od řeky Klenice z roku 1929. Obrázek č. 18: Současná fotografie areálu bývalé Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 2014. Obrázek č. 19: Fotografie z časopisu Rodný kraj Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi, rozčlenění částí budovy z roku 1928. 47
Obrázek č. 20: Současná fotografie budovy bývalé Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 2014, (dnes Střední odborná škola a střední odborné učiliště Mladá Boleslav).
48
Přílohy
Obrázek č. 1: Dobová fotografie zámku Niměřice (před založením Hospodyňské školy).
Obrázek č. 2: Současná fotografie zámku Niměřice. (foto autorka)
49
Obrázek č. 3: Prospekty Hospodyňské školy v Niměřicích z roku 1920. (Obrázek 3 – 6: SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 290, kart. 11, list č. 11 )
50
Obrázek č. 4: Prospekty Hospodyňské školy v Niměřicích z roku 1920.
51
Obrázek č. 5: Prospekty Hospodyňské školy v Niměřicích z roku 1920.
52
Obrázek č. 6: Prospekty Hospodyňské školy v Niměřicích z roku 1920.
53
Obrázek č. 7: Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Niměřicích 17. října 1920. ( SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 53 )
54
Obrázek č. 8: Fotografie předsedy kuratoria Cyrila Papouška z roku 1916. (Státní okresní archiv Mladá Boleslav, sbírka obrazové dokumentace, sign. FP 911, Fotografie Cyrila Papouška)
55
Obrázek č. 9: Ukázka vyplněné přihlášky dívky na Hospodyňskou školu. ( SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 67, kart. 2, list č. 7 )
Obrázek č. 10: Článek z časopisu Venkov, který informuje o otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1928. ( SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 191, kart. 8, list č. 247)
56
Celkový náklad na stavbu a zařízení budovy školní po technickém a číselném přezkoušení účtů činí 3 679 250,47 Kč. Za práce dělnické, zednické a betonářské……………………………………………………………. 1 739 655,75 Kč Za práce klempířské, kovářské, pokrývačské, truhlářské, zámečnické, sklenářské, natěračské, malířské, za zřízení skleníku, kurníku, oplocení a chodníku …………………………………………………………………. 612 058,31 Kč Za zařízení strojní- zřízení vodovodu, elektrického osvětlení, ústředního topení, izolaci potrubí a za připojení vodovodu ..…………………. 572 926, 71 Kč Za vnitřní zařízení- nábytek, sporák, kamna, koberce, záclony, matrace, prací stroj, mísící stroj, sušárna ovoce, kotel na vaření povidel, leštič podlah, vysavač, projekční přístroj, šicí stroj, drtič kostí, hasící přístroje, strojek na žetí trávy, pamětní deska, žebříky, školní tabule, zřízení telefonu, hodiny a jiná různá menší zařízení ..………………………………………………. 424 238, 05 Kč Za vnitřní zařízení provedené nákladem kuratoria školy .…..… 60 399,40 Kč Za práce přípravné- projekt, měření, stavební dozor, palivo k vysušení novostavby, elektrický proud, voda a dovozy při stěhování ……...205 645,10 Kč Za různá menší vydání uznaná kolaudační komisí ……………… .3 327,15 Kč Na práce k úplnému dokončení stavby
………………………..70 000 Kč Celkem 3 679 250,47 Kč
Zemský fond na stavbu školy věnoval částku 1 230 000 Kč.
Obrázek č. 11: Opis dokumentu celkového nákladu na zřízení nové budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1936. ( SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 218, kart. 9, list č. 1)
57
Obrázek č. 12: Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi 21. října 1928. ( Obrázek 12 – 13: SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 191, kart. 8, list č. 171)
Obrázek č. 13: Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi 21. října 1928.
58
Obrázek č. 14: Pozvánka a potvrzení účasti na slavnostní oběd při příležitosti otevření Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi 21. října 1928. ( SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 191, kart. 8, list č. 173 )
59
Obrázek č. 15: Pohled na zadní část budovy Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1928. (Státní okresní archiv Mladá Boleslav, sbírka obrazové dokumentace, sign. FP 910)
Obrázek č. 16: Pohled na přední část Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 1928. (Státní okresní archiv Mladá Boleslav, sbírka obrazové dokumentace, sign. FP 5069)
60
Obrázek č. 17: Pohled na areál Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi od řeky Klenice z roku 1929. (Státní okresní archiv Mladá Boleslav, sbírka obrazové dokumentace, sign. FP 4381)
Obrázek č. 18: Současná fotografie areálu bývalé Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 2014.
61
Obrázek č. 19: Fotografie z časopisu Rodný kraj Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi, rozčlenění částí budovy z roku 1928. ( SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 191, kart. 8, list č. 249 )
Obrázek 20: Současná fotografie budovy bývalé Hospodyňské školy v Mladé Boleslavi z roku 2014, (dnes Střední odborná škola a střední odborné učiliště Mladá Boleslav). (foto autorka)
62
