ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
PROBLEMATIKA ZAM STNÁVÁNÍ AGENTURNÍCH PRACOVNÍK NA MLADOBOLESLAVSKU
Ivona FAJ ÍKOVÁ
Vedoucí práce: Ing. Šárka Dvo áková, Ph.D.
zadání
2
Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury.
Prohlašuji, že citace použitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona
. 121/2000 Sb., o právu autorském a o
právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 29. 4. 2016
3
kuji Ing. Šárce Dvo ákové, Ph.D. za odborné vedení bakalá ské práce poskytování rad a informa ních podklad .
4
Obsah Seznam použitých zkratek a symbol .................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1 Problematika zam stnávání agenturních pracovník
z obecného hlediska,
legislativa spojená se zam stnáváním agenturních pracovník ........................... 10 1.1 Historický vznik agentur práce .....................................................................10 1.2 Legislativní rámec agenturního zam stnávání ............................................10 1.3 Povinnosti agentur práce .............................................................................12 1.4 Smluvní vztahy p i agenturním zam stnávání .............................................13 1.4.1 Vztah mezi agenturou práce a uživatelem ...........................................14 1.4.2 Vztah mezi agenturou práce a zam stnancem ....................................15 1.4.3 Vztah mezi zam stnancem a uživatelem .............................................16 2 Agenturní zam stnávání ve ŠKODA AUTO, a.s................................................ 17 2.1 Zam stnávání p ed rokem 1989 ..................................................................17 2.2 Agenturní zam stnávání do roku 2011 ........................................................18 2.2.1 P
iny migrace zahrani ních agenturních pracovník .........................19
2.2.2 Pracovní podmínky agenturních zam stnanc ....................................19 2.2.2.1 Diskriminace a šikana ................................................................19 2.2.2.2 Nejistota .....................................................................................20 2.2.2.3 Výhody a nevýhody ....................................................................20 2.2.3 Dodržování pracovních podmínek polských d lník ............................21 3 Agenturní zam stnávání ve ŠKODA AUTO, a.s. ve spolupráci se sociálním partnerem ............................................................................................................. 23 3.1 Master Vendor .............................................................................................23 3.2 Odborové zastupování agenturních zam stnanc .......................................25 3.2.1 Charta agenturního zam stnávání .......................................................25 3.2.2 Kolektivní smlouvy s agenturami práce ................................................28 4 Statistiky týkající se agenturního zam stnávání ................................................ 30 4.1 P ehled agenturních zam stnanc ..............................................................30 4.2 Odborová organizovanost agenturního personálu .......................................34
5
5 Hodnocení sou asné situace v oblasti agenturního zam stnání ve ŠKODA AUTO, a.s. a vhodnost a možnost využití zavedeného systému v jiných firmách 36 5.1 Hodnocení agenturního zam stnávání ve ŠKODA AUTO a.s. ....................36 5.2 Doporu ení pro ŠKODA AUTO ....................................................................37 5. 3 Vhodnost využití a doporu ení na zlepšení systému ..................................38 Záv r .................................................................................................................... 41 Seznam literatury ................................................................................................. 42 Seznam obrázk a tabulek ................................................................................... 45 Seznam p íloh ...................................................................................................... 46
6
Seznam použitých zkratek a symbol BOZP R
Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci eská republika
EU
Evropská unie
EHP
Evropský hospodá ský prostor
MB
Mladá Boleslav
MP
Metodický pokyn
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních v cí
MV
Ministerstvo vnitra
OKMB
Odbory KOVO MB
PL
Polsko
SR
Slovenská republika
SŠ
St ední škola
SÚIP
Státní ú ad inspekce práce
ŠA
ŠKODA AUTO a. s.
VŠ
Vysoká škola
VW
Volkswagen
ZoZ
Zákon o zam stnanosti
ZP
Zákoník práce
7
Úvod Systém agenturního zam stnávání je v posledních letech velkým tématem. Ke své innosti ho využívá stále více firem, a a koli by m lo platit, že agenturní zam stnanec je pro zákazníka dražší z toho d vodu, že mu musejí být dodrženy rovné pracovní a mzdové podmínky a agentu e práce uhrazena jakási režijní ást za administrativu s tím spojenou, ne vždy tomu tak je. Stále mnoho firem vnímá agenturní zam stnance jako levn jší variantu ke svým stálým zam stnanc m. Vzhledem k tomu, že empirické šet ení mezi agenturami práce je z hlediska validity a objektivity poskytovaných dat a údaj
zna
diskutabilní, je práce
zam ena na agenturní zam stnance p id lené u nejv tšího zam stnavatele v regionu Mladá Boleslav (dále jen „MB“), tedy ve spole nosti ŠKODA AUTO, a.s., (dále jen „ŠA“) která nástroj agenturního zam stnávání využívá již n kolik desítek let. Sama ŠA v minulosti pat ila mezi ty spole nosti, které se o to, za jakých podmínek u nich agenturní zam stnanci pracují, p íliš nezajímala,
ímž si svou dobrou
pov st nevylepšovala. Ve spolupráci se svým sociálním partnerem, odborovou organizací KOVO MB (dále jen „OKMB“) však nastavila systém, který by mohl být v dnešní dob mnohým firmám p íkladem. Cílem práce je zmapovat vývoj agenturního zam stnávání v tomto podniku v pr
hu n kolika let a zam it se na pracovní a mimopracovní podmínky
agenturních zam stnanc . V první kapitole je popsán princip agenturního zam stnávání z pohledu legislativy, uvedeny jsou povinnosti agentur práce a také vysv tlen trojstranný vztah mezi jednotlivými ú astníky p i agenturním zam stnávání. Druhá a t etí kapitola je rozd lena na období agenturního zam stnávání „bez dozoru“ odborové organizace a na dobu vzájemné spolupráce s odborovou organizací. P edstaveny jsou jednotlivé kroky a dohody, které vedly k sou asnému nastavení systému.
8
tvrtá kapitola se v nuje p ehled m agenturních zam stnanc , jejich
len ní
podle národnosti, v ku, pohlaví, vzd lání a také údaj m o po tech agenturních zam stnanc , které ŠA ve svých závodech využívala. V poslední
páté
kapitole
je
zhodnocen
sou asný
systém
agenturního
zam stnávání ve ŠA a jeho možnost a vhodnost využití v podobných firmách. Sou asn s tím je tato kapitola také v nována doporu ení, které by bylo vhodné init, aby agenturní zam stnávání nebylo považováno za „prekérní“, jako je tomu dosud.
9
1 Problematika zam stnávání agenturních pracovník z obecného hlediska, legislativa spojená se zam stnáváním agenturních pracovník Z ekonomického hlediska je agenturní zam stnávání pronájmem pracovní síly a jako takové v dnešní dob
jedinou legální možností jak mít k dispozici flexibilní
zam stnance. 1.1
Historický vznik agentur práce
Princip agenturního zam stnání neboli pronájem pracovní síly, za al být v eské republice (dále jen „ R“), hojn
využíván po roce 1989, kdy na
eský trh
icházely zahrani ní firmy, které tento zp sob zajišt ní práce již znaly. Vzhledem k nedostate ným informacím je velmi obtížné ur it, která agentura práce byla v
R
pr kopníkem. Jistotou však je, že po átkem 90. let byly v R zakládány první pobo ky zahrani ních agentur práce, kterým eský trh nabízel p íležitost rozší it svou p sobnost. Mimo to také vznikaly výhradn
eské firmy, které využily šanci
uplatnit se na trhu. Protože však neexistovala žádná právní úprava, která by se agenturním zam stnáváním zabývala, v praxi fungovalo využití zejména ustanovení § 38 odst. 4 Zákoníku práce (dále jen „ZP“) . 65/1965 Sb. dle kterého „zam stnavatel, u hož je zam stnanec v pracovním pom ru, m že s ním sjednat v písemné dohod , že ho do asn
p id lí k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické
osob , k níž se zam stnanec p id luje, den, kdy do asné p id lení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se do asn p id lení sjednává“ (Michalský M., 2008). 1.2
Legislativní rámec agenturního zam stnávání
Do roku 2004 dle ZP prakticky neexistoval institut agenturního zam stnávání tak, jak ho známe v dnešní dob , právní ád znal pouze do asné p id lení k jinému zam stnavateli ( ižinský, 2009). Agenturní zam stnávání bylo v zam stnanosti
od
1.
10.
R pln legalizováno zákonem . 435/2004 Sb., o 2004.
„Agenturní
10
zam stnávání
je
sou ástí
pracovn právních vztah
jako forma závislé práce, p
emž má povahu tzv.
prekérního zam stnání (Non – Standart Employment). Prekérnost spo ívá v relativn
zna né flexibilit
takového zam stnání nebo míra právních jistot
zam stnance, pokud jde o trvání zam stnání, je výrazn
oslabena oproti
zam stnanc m ve standardním pracovním pom ru (kmenovým zam stnanc m). To se týká možnosti rychlého ukon ení takového zam stnání“ (Šubrt, 2008, str. 2). V sou asnosti m že být pro p ípadné uchaze e matoucí pojem agentura práce a personální agentura. Na první pohled se m že zdát, že se jedná o totožné pojmy, z pohledu trhu práce mají však zcela rozdílný význam. Personální agentura na základ
konkrétní objednávky firmy hledá vhodné
uchaze e na ur ená pracovní místa. Personální agentura zde vystupuje výlu jako zprost edkovatel a s uchaze em uzavírá pracovní smlouvu firma (objednatel). Naproti tomu agentura práce uchaze e p ímo zam stná a následn je za odm nu pronajímá do firem, kde po dobu do asného p id lení vykonávají totožnou nebo podobnou práci jako kmenoví zam stnanci (Poradna-práce, 2011). Agenturní zam stnávání je vyhrazeno pouze agenturám práce, které jsou oprávn ny jej provád t pouze na základ p íslušného povolení ke zprost edkování zam stnání, které vydává MPSV
R podle § 14 odst. 3 písm., B) maximáln na
dobu t í let s možností žádat o povolení opakovan . Je-li povolení vydáváno fyzické osob , vyžaduje zákon dosažení v ku 18 let, zp sobilost k právním úkon m, odbornou zp sobilost, bezúhonnost a bydlišt na území
R. Pro ud lení povolení právnické osob je podmínkou spln ní podmínek
stanovených zákonem pro fyzickou osobu, která plní funkci odpov dného zástupce. Další podmínkou ud lení povolení ke zprost edkování zam stnání je nutný souhlas MV R. MPSV
R – Správa služeb zam stnanosti vede sou asn
aktuální seznam
agentur práce, který je zárove zve ejn n na stránkách ministerstva. Uchaze i o zam stnání v agentu e práce mají tedy možnost si ov it, zda agentura práce, u které se ucházejí o zam stnání, je
ádn
registrována a také, k jakému
zprost edkování bylo povolení ud leno. Agentura práce m že mít dle § 14 odst. 1 následující formy zprost edkování
11
a) vyhledávání zam stnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zam stnanc pro zam stnavatele, který hledá nové pracovní síly, b) zam stnávání fyzických osob za ú elem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci p id luje a dohlíží na její provedení, c) poradenská a informa ní innost v oblasti pracovních p íležitostí. Nový zákon o zam stnanosti upravil v n kterých bodech od 1. 1. 2012 agenturní zam stnávání. Zásadní zm nou bylo v § 66, že agentury práce mají zakázáno zam stnávat osoby, kterým bylo vydáno povolení k zam stnání, tzn. nesmí zam stnávat cizince. Cizincem se z hlediska zákona o zam stnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním ob anem
R, ob anem EU/EHP a Švýcarska ani jeho rodinným
íslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní p íslušnosti (Kolektiv autor , 2009). Ob ané
lenských stát
Evropské unie nebo jejich rodinní p íslušníci nejsou
považování z hlediska zákona o zam stnanosti za cizince, proto mají stejné právní postavení jako ob ané
eské republiky. Stejné postavení mají také ob ané EHP a
také ob ané Švýcarska a jejich rodinní p íslušníci. Rodinným p íslušníkem se rozumí bez ohledu na státní p íslušnost manžel/manželka, partner/partnerka, se kterým ob an EU/EHP nebo Švýcarska uzav el registrované partnerství, jejich potomci, kte í jsou mladší 21 let nebo jsou jimi vyživováni. Stejné právní postavení pro ob any EU/EHP a Švýcarska znamená, že po nich není požadováno pro ú ely zam stnání na území
eské republiky pracovní
povolení. Rodinný p íslušník, který není ob anem EU/EHP a Švýcarska musí edložit p íslušnému ú adu práce doklad, který potvrzuje, že je rodinným íslušníkem ob ana EU/EHP nebo Švýcarska (Kolektiv autor , 2009). 1.3
Povinnosti agentur práce
Agentura práce je dle § 59 odst. 1 a 2 ZoZ povinna vést následující evidenci (1)
Agentury práce jsou povinny vést evidenci a) po tu volných míst, na která je požadováno zprost edkování zam stnání, podle § 14 odst. 1 písm. a),
12
b) jimi umis ovaných fyzických osob, c) jejich zam stnanc , jimž zprost edkovávají zam stnání podle § 14 odst. 1 písm. b). (2)
Agentury práce pro statistické ú ely sd lují do 31. ledna b žného roku generálnímu
editelství Ú adu práce zejména tyto údaje za p edchozí
kalendá ní rok a) po et volných míst, na která bylo požadováno zprost edkování zam stnání podle § 14 odst. 1 písm. a), b) po et jimi umíst ných fyzických osob, c) po et jejich zam stnanc , kte í byli do asn
p id leni k výkonu práce u
uživatele. V p ípad , že se fyzická osoba dopustí p estupku, p ípadn
právnická osoba
správního deliktu tím, že výše uvedené oznamovací povinnosti neplní, p ípadn nevede stanovenou evidenci, m že ji být uložena pokuta až do výše 500 000,- K (MPSV, 2009b). Agentura práce musí mít mimo jiné sjednané pojišt ní pro p ípad svého úpadku, tj. musí mít pojišt ní ve výši zajiš ující výplatu mzdy nejmén do výše trojnásobku pr
rného m sí ního istého výd lku všech svých zam stnanc , které do asn id luje. Sjednání pojišt ní je agentura práce povinna doložit generálnímu
editelství Ú adu práce do 2 m síc od svého vzniku. Zásadní podmínkou agenturního zam stnávání je, že agentura práce je povinna zabezpe it, aby pracovní a mzdové podmínky agenturního zam stnance nebyly horší, než jsou podmínky kmenového zam stnance u uživatele. 1.4
Smluvní vztahy p i agenturním zam stnávání
„Agenturní zam stnání se považuje za závislou práci (§ 2 odst. 5 ZP). Je to trojstranný pracovn právní vztah, a to vztah mezi agenturou práce, agenturním zam stnancem a uživatelem, kdy se agentura práce na základ v pracovní
smlouv
nebo dohod
o
pracovní
innosti
zavazuje
ujednání svému
zam stnanci zajistit do asný výkon práce podle této pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní innosti u jiného zam stnavatele (uživatele) a zam stnanec se
13
zaváže tuto práci konat podle pokyn uživatele a na základ dohody o do asném id lení zam stnance agentury práce uzav ené mezi agenturou a uživatelem“ (Odbory-online, 2009).
Zdroj: ŠUBT, Právní analýza institutu agenturního zam stnávání, str. 25 Obr. 1 Grafické znázorn ní právních vztah p i agenturním zam stnávání
1.4.1 Vztah mezi agenturou práce a uživatelem Smluvní vztahy mezi agenturou práce a uživatelem fungují na základ uzav ení dohody o do asném p id lení zam stnance agentury práce (dle § 308 ZP), která musí být uzav ena písemn , jinak je neplatná. Neplatnost dohody by nastala i v p ípad , pokud by neobsahovala n kterou z povinných náležitostí, které jsou uvedeny v § 308 odst. 1 uvedeny pod písmeny a) až h) (1) Dohoda agentury práce s uživatelem o do asném p id lení zam stnance agentury práce musí obsahovat a) jméno, pop ípad
jména, p íjmení, pop ípad
ob anství, datum a místo narození a bydlišt
rodné p íjmení, státní do asn
p id leného
zam stnance, b) druh práce, kterou bude do asn p id lený zam stnanec vykonávat, v etn požadavk
na odbornou, pop ípad
zdravotní zp sobilost nezbytnou pro
tento druh práce, c) ur ení doby, po kterou bude do asn práci u uživatele, d) místo výkonu práce,
14
p id lený zam stnanec vykonávat
e) den nástupu do asn
p id leného zam stnance k výkonu práce u
uživatele, f) informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zam stnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako do asn p id lený zam stnanec, s p ihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe (dále jen "srovnatelný zam stnanec"), g) podmínky, za nichž m že být do asné p id lení zam stnancem nebo uživatelem ukon eno p ed uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno; není však možné sjednat podmínky pro ukon ení doby do asného p id lení p ed uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno pouze ve prosp ch uživatele, h)
íslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo agentu e práce vydáno povolení ke zprost edkování zam stnání.
Vzor dohody o do asném p id lení zam stnance – viz. p íloha . 1 1.4.2 Vztah mezi agenturou práce a zam stnancem Agentura práce je povinna se svým zam stnancem mít uzav enou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní
innosti. Provád t agenturní zam stnání na
základ dohody o provedení práce zákon neumož uje. Agentura práce se svými zam stnanci uzavírá zpravidla pracovní pom r na dobu ur itou bez jakéhokoliv omezení, tj. i opakovan z toho d vodu, že se na agentury práce nevztahují zákonná opat ení. Doba pracovního pom ru m že být omezena nejen konkrétním
asovým údajem, ale m že být sjednáno pouze na dobu
do asného p id lení zam stnance u uživatele. V pracovní smlouv je asto doba trvání pracovního pom ru upravena v této podob : pracovní pom r se sjednává na dobu do asného p id lení k výkonu práce u firmy XY na základ
dohody o
do asném p id lení ze dne… Toto omezení je p ípustné z toho d vodu, že agentura práce sama nemá možnost zam stnance zam stnávat k pln ní svých úkol . Agentury práce jsou výlu
odkázány na poptávku od uživatel . Nap íklad
pokud by byla pracovní smlouva uzav ena na dobu neur itou, nebo na dobu ur itou s konkrétním asovým údajem (6 m síc ) a zam stnanec nebo uživatel by využil možnosti p ed asného ukon ení dohody o do asném p id lení a agentura práce by nemohla zam stnanci bezprost edn p id lit jinou práci nebo by nastala
15
ekážka ze strany zam stnavatele, musela by agentura práce zam stnanci vyplácet náhradu mzdy. Vztahy mezi agenturou a uživatelem jsou upraveny v dohod
o do asném
id lení. Agentura mimo to, že má se zam stnancem uzav enou pracovní smlouvu, uzavírá s ním také písemný pokyn k dohod o do asném p id lení, která se p ímo váže na dohody mezi agenturou a uživatelem. Písemný pokyn upravuje § 309 ZP, který íká, jaké náležitosti musí obsahovat. (2) Agentura práce p id luje zam stnance k do asnému výkonu práce u uživatele na základ písemného pokynu, který obsahuje zejména a) název a sídlo uživatele, b) místo výkonu práce u uživatele, c) dobu trvání do asného p id lení, d) ur ení
vedoucího
zam stnance
uživatele
oprávn ného
p id lovat
zam stnanci práci a kontrolovat ji, e) podmínky jednostranného prohlášení o ukon ení výkonu práce p ed uplynutím doby do asného p id lení, byly-li sjednány v dohod o do asném id lení zam stnance agentury práce [§ 308 odst. 1 písm. g)], f) informaci
o
pracovních
a
mzdových
nebo
platových
podmínkách
srovnatelného zam stnance uživatele. Vzor písemného pokynu – viz. p íloha . 2 1.4.3 Vztah mezi zam stnancem a uživatelem Mezi zam stnancem a uživatelem se nejedná o smluvní vztah, avšak jeho obsah je upraven nejen zákonem, ale i smlouvami a dohodami, které uzav eli mezi sebou zam stnanec s agenturou a agentura s uživatelem.
Zákon íká, že „Po dobu
do asného p id lení zam stnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zam stnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, ídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu ú elu pokyny, vytvá í p íznivé pracovní podmínky a zajiš uje bezpe nost a ochranu zdraví p i práci uživatel. Uživatel však nesmí v
i
zam stnanci agentury práce init právní úkony jménem agentury práce“ (ZP, § 309).
16
2 Agenturní zam stnávání ve ŠKODA AUTO, a.s. 2.1
Zam stnávání p ed rokem 1989
Zam stnávání d lník
ze zahrani í není záležitostí pouze dnešní doby. Už
v minulosti se hojn využívali k práci, nap . ve ŠKODA AUTO, a. s. „Tato továrna la vždy nedostatek pracovních sil, proto zam stnávala d lníky ze zahrani í, a také jako moderní a progresivní závod se vybavovala zahrani ními technologiemi, a i tím p ilákala do okresu cizince, nejvíce z Evropy a Japonska, ale i z ady jiných zemí“ (Pavlousek, 1998). Pracovní migrace neprobíhala pouze v Mladé Boleslavi, ale v rámci celého tehdejšího
eskoslovenska. Vztahy se sv tem v oblasti
migrace byly založeny p ed rokem 1989 hlavn na platném systému plánovaného hospodá ství a také na internacionální pomoci. Na našem území pracovali v sedmdesátých a osmdesátých letech p evážn Ma
ob ané sousedních stát
–
i, Poláci, vyskytovali se zde ale i ob ané stát vzdálených – Vietnam, Kuba.
Jednalo se vlastn o dovoz pracovních sil kv li nedostatku pracovních sil v našem hospodá ství. Stát uzavíral jednotlivé mezivládní dohody a takto to fungovalo v podstat až do roku 1989. Zam stnávání zahrani ních pracovník neprobíhalo pouze na základ evážn
mezivládních dohod, ale i na základ
obchodních smluv.
se jednalo o dodávky staveb, koopera ní dodávky nebo dodávky
stavebních prací. Jednotlivé obchodní kontrakty byly uzavírány mezi organizacemi federálního Ministerstva zahrani ního obchodu a pracovníci byli v pracovním pom ru u zahrani ní organizace, která je vyslala. Jednalo se p evážn o polské a jugoslávské ob any, kte í se následn vraceli do své zem . Zahrani ní d lníci nep icházeli do m sta Mladá Boleslav najednou, ale v jednotlivých vlnách. První vlna pracovních migrant
byla v dob
nap tí v ecku. Tito lidé se za lenili do spole nosti a v dnešní dob
politického snad jen
podle jména poznáme, o koho se jedná. Jsou to v tšinou vzd laní lidé, kte í se velmi dob e za lenili do spole nosti. Další vlny pracovní migrace do továrny a tedy i do MB souvisely s rozši ováním výroby a s její výstavbou. Nejednalo se však o celé rodiny, ale byli to vždy bu
muži, nebo ženy. „V 60. letech to byli muži –
stavba i z Jugoslávie, spousta se jich zde oženila, vznikla smíšená manželství, velmi dob e sociáln a finan
zajišt na. Jugoslávci v tehdejší dob byli placeni
ve valutách. Tyto rodiny ale
asto po skon ení výstavby putovaly dále do
17
mecka nebo zp t do Jugoslávie. V dob vále ného konfliktu na Balkán chto lidí hledala pomoc u rodinných p íslušník
v
R. Významnou imigra ní
vlnou pak bylo zam stnávání žen z Polska. V této dob provdat se za
echa, a tak z stat v
ást
byla tendence Polek
echách“ (Pavlousek, 1998). Další vlnou bylo
zam stnávání Kubánc na základ tzv. „bratrské pomoci socialistické zemi“, kte í se zde objevili v polovin 80. let. P ineslo to na cizince úpln jiný pohled. Jednalo se p evážn o ernochy a bylo to tedy poprvé, co se objevil cizinec, na kterém byl na první pohled znát jeho p vod. Soužití s nimi však bylo problematické. Kubánci li velmi temperamentní povahu a m li snahu se zde usadit a vzít si
ešku,
proto byly jejich problémy p i hledání partnerek vy ešeny tím, že za nimi byly ivezeny i kubánské ženy. Samostatnou kapitolou pracovní migrace jsou Vietnamci. Jejich první vlna p išla po konfliktu USA s Vietnamem. Pro n typickým znakem je, že žijí pospolu ve v tších komunitách i p i dlouhém pobytu v
esku.
Jejich komunita má pevný vnit ní ád a je velmi soudržná. 2.2 Agenturní zam stnávání do roku 2011 Pot eba agenturního zam stnávání byla ve ŠA do konce 2011 zajiš ována p es kolik na sob
nezávislých agentur práce. Agentury práce zam stnávaly
evážn zahrani ní d lníky, zejména z Polska, ze Slovenska a Vietnamu.
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 2 P ehled agentur práce ve ŠKODA AUTO, a.s. do roku 2011
18
2.2.1 P
iny migrace zahrani ních agenturních pracovník
Zahrani ní zam stnanci z Polska, kte í nalezli své pracovní uplatn ní v závodech ŠA, se tak rozhodli p evážn
z d vodu své špatné socioekonomické situace.
Pracovní trh v Polsku nabízel za stejný typ práce nižší hodinovou mzdu, práce v MB tedy je pro zam stnance ekonomicky výhodn jší. Další výhodou pro výb r lokality MB byla bezpochyby vzdálenost, která nabízela možnost dojížd t každý víkend za rodinou dom . V p ípad slovenských zam stnanc je hlavním d vodem migrace za prací do MB jako u Polák
socioekonomická situace. V dob , kdy se rozhodli p ijmout
zam stnání v MB, byl výhodný kurz a zam stnanci si tak mohli vyd lat až dvojnásobnou mzdu než na Slovensku. Zam stnanci zpravidla pocházeli z východního Slovenska, z Prešovského a Košického kraje. Nap íklad Košice jsou od MB vzdáleny p es 600 km a cesta trvá p es 8 hodin. Paradoxn tedy není pro Slováky a ani nem že být tak lákavá vzdálenost „pracovišt “, jako je tomu u Polák . D vodem je spíše jazyková a kulturní p íbuznost. Vietnamci, kte í se rozhodli pracovat v MB, pocházeli v tšinou z chudých vesnických rodin. Do
R se zpravidla dostávali prost ednictvím vietnamských
agentur. Možnost jet za prací do ciziny pro n
znamenalo velkou šanci. Mnozí
z nich se zadlužili u rodin, p átel nebo i u lichvá , aby mohli odcestovat. 2.2.2 Pracovní podmínky agenturních zam stnanc 2.2.2.1 Diskriminace a šikana Na agenturní pracovníky bývaly zpravidla kladeny mnohem vyšší pracovní nároky i pracovní tempo než na kmenové zam stnance. Nejenže museli elit zásadn vyšší zam stnanecké nejistot , ale v d sledku špatného zacházení ze strany nad ízených
asto získávali pocit, že jsou diskriminováni a šikanováni. B hem
sm n museli po ítat s „pružnými zm nami“. Agenturní zam stnanci byli voláni do práce v podstat
kdykoli, i když po ítali s volnem. B žné tedy byly situace, kdy
kmenoví zam stnanci m li odpracováno zhruba 160 hodin za m síc, ale agenturní zam stnanci nap . 200 – 230 hodin. Práce p es as, záskoky za nemocné kmenové zam stnance, pravidelné odpracování šestnáctihodinové sm ny se považovalo za samoz ejmost a loajálnost k agentu e. Zpravidla nebyly dodržovány
19
bezpe nostní p estávky mezi jednotlivými sm nami, zam stnanci nedostávali výplatní pásky a agentury práce využívaly neznalosti zahrani ních d lník . Odm
ování agenturních zam stnanc
bylo zpravidla vypláceno v rozporu se
zákonem, kdy nebyla zam stnanci vyplácena srovnatelná mzda (viz. Kapitola 1.3). V pracovní smlouv byla uvád na minimální mzda (zhruba ½ obdržených pen z) a zbytek výplaty zam stnanci dostávali na tzv. cestovních náhradách. 2.2.2.2 Nejistota Princip agenturního zam stnávání p ináší firmám zna nou flexibilitu, pro zam stnance však znamená velkou nejistotu a stres. Zam stnanci mohou být prakticky
kdykoli
p evedeni
na
práci
v jiné
firm
nebo
propušt ni“. K masivnímu propoušt ní agenturních zam stnanc
„na
hodinu
docházelo
hlavn v dob ekonomické krize koncem roku 2008, kdy ve ŠA došlo k ponížení agenturního personálu ze ty tisíc zam stnanc na necelý jeden tisíc. O tom, že budou zam stnanci propušt ni, se v tšinou dozv
li v den, kdy dostali výpov
„Otázka zam stnanecké nejistoty zahrani ních d lník
.
je zakotvena už p ímo
v zákon , který upravuje innost pracovních agentur, alespo
tak to tvrdí jeden
z jejich p edstavitel : podle zákoníku práce je možné každé ty i m síce uzavírat smlouvu s pracovníkem na zkušební dobu na t i m síce. Když se podíváte na naše zákony, te nepochopiteln
mluvím sám proti sob , jako majitel agentury, jsou
benevolentní. My dle našich zákon , m žeme zam stnance
kdykoliv nabrat a kdykoliv b hem 3 m síc
propustit. Zam stnanci u agentur
práce nemají žádnou jistotu“ (Fri a kol. 2009, str. 30). 2.2.2.3 Výhody a nevýhody Nabízí se otázka, pro zahrani ní d lníci vlastn vyhledávali práci zrovna v MB. tšinou je to z toho d vodu, že ve vlastní zemi nemohli najít slušn placenou práci. Naprostá v tšina Polák a Slovák , kte í sem p ijeli žít a pracovat, se ídili strategií „pracovat v
R a doma vyd lané peníze užívat“. Jejich motivací bylo
edevším vyd lat, a proto p ijímali nabídky agentur práce, které jim umož ovaly pracovat relativn
flexibiln . Formou p es as
hodiny dop edu napracovat a ušet ený
si mohl pracovník požadované
as poté v novat nap . rodin .
Zam stnanci tak pracovali nap . t i týdny bez p estávek a poté odjeli na týden dom , pracovali i deset hodin denn
v etn sobot a ned l. Další výhodou byla 20
možnost zastoupit kamaráda, což v p ípad kmenových zam stnanc nelze. Pro mnoho zam stnanc
je také výhodou p ísp vek na bydlení, který kmenoví
zam stnanci nedostávají. Možnost pracovat p es as a vyd lat si tak více pen z vedlo dokonce n které zam stnance k tomu, že odmítli nabídku ŠA „vstoupit do kmenu“ a získat tak standardní pracovní jistoty. Následn ekonomická krize byla p
toho, ale v ase krize litovali, kdy práv
inou toho, že zmi ované výhody se zm nily
v nevýhody. Po et agenturních zam stnanc es as
také
ubývala.
„Pokud
rapidn
agenturní
klesal a možnost práce zam stnanec
pracoval
v šestnáctihodinových sm nách, tak si mohl vyd lat více než kmenový, ale nem l všechny výhody. Další nevýhodou práce v agentu e byly peníze na ruku. Jak uvád l jeden z polských respondent , ve smlouv m l napsáno 65 K na hodinu, emž na ruku dostal 90 K . Do d chodu se mu však po ítá jenom t ch 65 K . Práv
s postupujícím v kem cizinc
zam stnance m ní k horšímu.
se pom r výhod a nevýhod agenturního
ím je
lov k starší, tím více mu nejistoty
agenturního zam stnance vadí“ (Fri a kol. 2009. str. 34). 2.2.3 Dodržování pracovních podmínek polských d lník V únoru 2008 se v médiích objevila zpráva o porušování pracovních podmínek polských d lník
pracujících pod agenturou Zetka Auto s. r. o. Za átkem roku
2007 si n kolik polských d lník
st žovalo na pracovní podmínky v agentu e.
Vzhledem k tomu, že agentura m la sídlo v Ostrav , zabýval se stížnostmi oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Na základ Komisa e pro lidská práva Polské republiky provedl ve ejný ochránce práv šet ení, ze kterého vyšlo následující: „Postup oblastního inspektorátu práce p i kontrole dodržování Zákoníku práce zhodnotil ochránce jako chybný. P estože inspektorát zjistil, že hodinová mzda, kterou stanovila agentura Zetka Auto svým zam stnanc m, je nižší než nejnižší tarifní mzda garantovaná zam stnanc m podniku ŠKODA AUTO a.s. v kolektivní smlouv , dál se nezabýval zjišt ním, jaká je skute ná výše mzdy vyplácená polským d lník m. Nezjiš oval, zda je ze mzdy srážena
ástka na ubytování
i nikoli, a zejména nesrovnal tuto skute
vyplacenou mzdu s výší mzdy garantované kolektivní smlouvou.
21
Z kontrolního protokolu oblastního inspektorátu práce vyplývá, že agentura Zetka Auto opakovan
vyplácela a stále vyplácí svým zam stnanc m pracujícím ve
Škodovce hodinovou mzdu i další p íplatky nižší, než je jim v souladu se zákonem a s ustanovením kolektivní smlouvy povinna vyplácet (nap . no ní p íplatek, který má být podle kolektivní smlouvy 20 K , byl vyplácen pouze ve výši 6 K . Celkový hrubý m sí ní p íjem byl p ibližn o 15 - 20 % nižší). K datu šet ení inspekcí práce navíc dlužila deseti z 18 kontrolovaných zam stnanc
doplacení cestovních
náhrad za vykonané služební cesty. Vzhledem k tomu, že agentura zam stnává a v minulosti zam stnávala n kolik tisíc zam stnanc , lze takové jednání bez nadsázky ozna it jako masové a opakované porušování zákona. I p es zjišt ný opakovaný a závažný správní delikt na úseku odm
ování, za n jž
že být uložena sankce až do výše 2 000 000 K , inspektorát práce agentu e Zetka Auto sankci neuložil. Nezahájení správního ízení zd vodnil konstatováním, že agentura p i kontrole spolupracovala a splnila nápravná opat ení. Inspektorát to akceptoval jako dostate né i p esto, že zam stnanc m byla i nadále ur ena mzda ve shodné výši jako p edtím“ (Ochrance, 2008).
22
3 Agenturní zam stnávání ve ŠKODA AUTO, a.s. ve spolupráci se sociálním partnerem OKMB
jakožto
sociální
partner
firmy
ŠA
pat ily
k dlouholetým kritik m
nastaveného systému agenturního zam stnávání. N kolik let pravideln kritizovaly prost ednictvím svého týdeníku Škodovácký odborá praktiky, které používaly agentury práce. Pro podporu agenturních zam stnanc
zahájily odbory v kv tnu 2007
innost
poradenského st ediska pro agenturní personál, které m lo za cíl pomoci agenturním zam stnanc m v jejich nelehké životní situaci (Škodovácký odborá , 2007b). Po zkušenostech, které m la ŠA se systémem agenturního zam stnávání, kdy byl systém zna
nep ehledný, svým zp sobem také korup ní a sou asné nastavení
ned lalo ŠA dobrou pov st (viz. Kapitola 2.2.3) bylo po dohod vyhlášeno výb rové
s OKMB
ízení na nového dodavatele agenturního personálu, u
kterého by byla jistota, že vše probíhá v souladu se zákonem. Podmínkou také bylo, že se musí jednat o nadnárodní spole nost. To vše probíhalo za dozoru odborové organizace, aby již nedocházelo k nekalým praktikám tak, jak bylo uvedeno v p edchozí kapitole. Snahou výb rového ízení také bylo zavést nový systém agenturního zam stnávání, kdy by byly dodržovány srovnatelné mzdové a pracovní podmínky. Automobilka toto rozhodnutí komentovala skrz svého mluv ího následovn : „pro automobilku se snadn ji domlouvají rychlé p esuny lidí s jednou firmou než s p ti, má tak o zap
ených pracovnících lepší p ehled. Pokud je generálním
dodavatelem renomovaná agentura, má automobilka i jistotu, že její image nebudou poškozovat novinové zprávy o tom, že jejich agentury neplatí svým pracovník m p es asy nebo za n
neodvád jí sociální a zdravotní pojišt ní“
(Ihned, 2010). 3.1 Master Vendor Systémem Master Vendor se rozumí moderní koncept agenturního zam stnávání, který je vhodný u velkých uživatel , kte í cht jí využít spolupráci s n kolika
23
agenturami práce a zárove
zjednodušit s tím spojenou organizaci, komunikaci,
fakturaci a tím ušet it náklady. B žn
bývá tento koncept využíván ve velkých
zahrani ních pr myslových spole nostech, v R bývá využíván podobný koncept nap . ve stavebnictví (hlavní dodavatel + subdodavatelé). V p ípad poskytování personálních služeb je Master Vendor pr kopnickým projektem ve ŠA.
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 3 P ehled dodavatelských agentur do ŠKODA AUTO, a.s.
Koncept Master Vendor je založen na principu reorganizace a p evedení n kolika zných dodavatelských vztah
(agentura – uživatel) pod jednu hlavní agenturu
(Master Vendor). Uživatel (ŠA) následn objednává, komunikuje pouze s hlavním dodavatelem a nikoli s každou agenturou samostatn . Ve firm
ŠA je koncept
postaven na agentu e ManpoweGroup jako hlavním dodavateli a dvou subdodavatelých, agenturách DP WORK a Trenkwalder. Manpower v roli Master Vendora je zodpov dný za celkové pln ní objednávky a poskytování služeb. Mezi jeho hlavní oblasti povinností pat í: Jednotné smlouvy, pln ní a dodržování smluvních podmínek. Záštita kvality služeb a zajišt ní požadované flexibility. Jednoduché objednávání p es centrální místo, úspora asu. Management zakázky p es Master Vendora (Vedoucí projektu, Operation Manager, HR Business Partnery, koordinátory). Velmi široké portfolio potenciálních pracovník . Odstran ní rizika nedodání objednaných po
zam stnanc .
Souhrnná fakturace. Eliminace konkuren ního boje, podpo ená sou innost. 24
3.2 Odborové zastupování agenturních zam stnanc Odborová organizace OKMB se za ala problematikou agenturního zam stnávání více zabývat, jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly v roce 2007, kdy bylo založeno poradenské st edisko pro agenturní zam stnance ve ŠA. Mimo to probíhala také spole ná jednání se zástupci OKMB a ŠA, kde se ešily problémy spojené s dodáváním agenturního personálu
i p ípadné hodnocení agentur
práce. OKMB zahájily nábor agenturních zam stnanc mezi své ady v dubnu 2012 a na základ toho se uskute nilo v kv tnu 2012 jednání se zástupcem Master Vendor, s cílem uzav ít rámcovou smlouvu o spolupráci mezi OKMB a agenturami práce. „Smluvní strany se dohodly na spole ném prosazování sociálních práv, dodržování Charty pracovních vztah , pracovních podmínek, BOZP a pracovních vztah pro agenturní zam stnance ve ŠKODA AUTO a.s. Smluvní strany se dále dohodly na tom, že za nou s p ípravou kolektivního vyjednávání, jehož výsledkem by m la být kvalitní kolektivní smlouva pro agenturní zam stnance“ (Škodovácký Odborá , 2012b). V následujících podkapitolách je p edstavena charta agenturního zam stnávání a kolektivní smlouva pro agenturní zam stnance, kterými se OKMB od roku 2011 zabývaly. Chronologie je determinována tím, že historie pr
hu se vzájemn
asov protínala s jednotlivými oblastmi. P esný chronologický sled událostí tedy není možný. 3.2.1 Charta agenturního zam stnávání Problematika zajiš ování zam stnanc
skrz agentury práce byla ešena nejen
v rámci ŠA, ale i v rámci celého koncernu VW, jehož je ŠA sou ástí. Vedení koncernu VW, Evropská a Sv tová rada zam stnanc za ú asti p edsedy OKMB se v listopadu 2012 shodli na zásadách agenturního zam stnávání. Charta agenturního zam stnávání je pr lomovou dohodou, která vede k v tšímu zrovnoprávn ní agenturních zam stnanc , spravedliv jšímu odm k ur itému omezení po tu agenturních zam stnanc . „Hlavní body charty
25
ování a také
p im ené využití agenturního zam stnávání je pro VW pot ebným nástrojem flexibility, princip stejné odm ny za práci bude realizován v rámci postupného plánu, odm
ování agenturních zam stnanc
v koncernu se pak bude vyvíjet
s p ibývajícími zkušenostmi a kvalifikací analogicky jako u kmenového personálu, agenturní zam stnávání je v koncernu VW vždy spojeno s nabídkami kvalifikace pro agenturní zam stnance, agenturní zam stnávání je vedle odborného vzd lávání a zam stnávání vysokoškolských absolvent t etím zp sobem, jak se za adit do kmenového personálu spole nosti VW. Agenturní zam stnávání se tak pro jednotlivce, pokud získal pot ebnou kvalifikaci a pokud v podniku existuje p íslušná pot eba, stává individuální šancí na p evzetí do
kmenového
stavu.
k vyrovnávání výkyv
Agenturní
zam stnávání
ve
VW
zárove
slouží
konjuktury nebo ke zvládání zvláštních úkol , jako je
budování podnik nebo výrobních úsek , pro které je do asn zapot ebí personál“ (Škodovácký odborá , 2012a). Na základ podepsané charty agenturního zam stnávání byla zahájena jednání mezi OKMB a ŠA o jejich jednotlivých bodech. V rámci jednání bylo nutné dojednat narovnání v n kolika oblastech, které svým sou asným nastavením odporovaly výše zmín né chart . 1. Dohoda vedoucí k postupnému napl ování charty (dále jen „kalendarizace charty“) byla dojednána a podepsána v ervnu 2013 a upravovala následující body stanovila pr
rný po et agenturních zam stnanc v závodech ŠA, který
v 6 po sob jdoucích m sících nep ekro í 2 500 zam stnanc , rozší ila mzdové tarifní t ídy o t ídu „I“ (do té doby využívané pouze „K-J“), zavedení p íplatku za takt, stanovena výše mzdy p i zapracování, náhrady mzdy p i p ekážkách v práci ze strany zam stnavatele, založení trojstranného kontrolního výboru.
26
Hlavní inností kontrolního výboru jsou kontrola zákonných a srovnatelných podmínek na základ
vytipovaných
docházkových list (p es asy, doba odpo inku, neplacená volna, náhradní volna, dovolené, p íplatky, nemocenské, hygienické prost edky, atd.), ešení aktuálních problém a stížnostní, pravidelné rozhovory s koordinátory agentur práce (zjišt ní zp tné vazby, kontrola dodržování standard zajišt ní vhodné formy komunikace sm rem k zam stnanc m). V po adí 2. kalendarizace charty byla uzav ena v zá í 2013 a vytvo ila prostor k zavedení sociálního fondu pro agenturní zam stnance a tím možnost uzav ít kolektivní smlouvy s agenturami práce s platností od 1. 4. 2014 zavedeno osobní ohodnocení pro agenturní zam stnance, ŠA souhlasila se z ízením sociálních fond
a prost ednictvím navýšení
kalkulované sazby poskytnout do t chto fond finan ní prost edky, v rámci dalších benefit
umožní ŠA agenturním zam stnanc m slevu na
nákup nového vozu, na náhradní díly, snížené vstupné do ŠKODA muzea, ístup do programu zlepšovatelství a možnost absolvování vybraných normativních kurz . Zatím poslední 3. kalendarizace charty byla uzav ena v íjnu 2015 jako reakce na workshop
k agenturnímu
zam stnávání,
kde
ODBB
rozporovaly
n které
nastavené hodnoty ze strany ŠA jako nedostate né a odporující chart agenturního zam stnávání. Na základ této dohody bylo upraveno následující rozší ení tarifních t íd o t ídu „H“, osobní ohodnocení bylo sjednoceno dle hodnotící matice ve ŠA a na jeho iznání má nárok zam stnanec po 6 m sících zam stnání, v rámci zlepšování dalších benefit p iznáno vyplácení odm ny v programu zlepšovatelství za podání zlepšovacího návrhu.
27
3.2.2 Kolektivní smlouvy s agenturami práce Uzav ení kolektivní smlouvy je pro odborovou organizaci tím hlavním cílem, protože tím má jedine nou možnost vylepšit pracovní a mzdové podmínky zam stnanc nad rámec stanovený zákonem. Po letech p íprav a ešení problém agenturních zam stnanc vstoupila v platnost první kolektivní smlouva s agenturami práce v
R na období 1. 4. 2014 - 31. 3.
2015. „Vrcholí tím mnohaletá snaha Odbor KOVO ve ŠKODA AUTO zastupovat stejn jako kmenové zam stnance také ty agenturní a postupn vyrovnat jejich pracovní podmínky a benefity a odm
ování na stejnou úrove . Všichni totiž pracují ve
stejn t žkých podmínkách, na stejném produktu a prakticky i pro stejnou firmu. Odbory KOVO odmítají, aby zam stnanci agentur byli považováni za lidi jiné kategorie a již p ed více než šesti lety rozjely vytrvalý boj za jejich zrovnoprávn ní. vodním impulzem p itom byly divoké podmínky agenturního zam stnávání, velký po et t chto zam stnanc , jazykové i sociální bariéry a stížnosti kmenových zam stnanc . Postupem
asu se Odbor m KOVO poda ilo vymýtit mafiánské
praktiky, okrádání t chto pracovník atd. Vznikl systém Master Vendor, v jehož rámci je vybírána mate ská agentura, která m že mít dva subdodavatele. D raz je kladen na dodržování zákon , smluv, firemní kultury a sociální cít ní“ (Odborá , 2014b). Na základ
uzav ené kolektivní smlouvy bylo dojednáno pro agenturní
zam stnance mimo navýšení mezd také mnoho sociálních výhod v rámci sociálního
fondu,
který
OKMB
dojednaly
v rámci
kalendarizace
charty.
Zam stnanci tak m li nov možnost poslat své d ti na d tské tábory za stejných finan ních podmínek jako kmenoví zam stnanci, stejn tak jako erpat dotaci na rekreace. Dále mohli za ít erpat p ísp vky p i narození dít te, na pobyt dít te v jeslích, odm nu p i pracovním výro í 2 let zam stnání a v p ípad jejich úmrtí by jejich rodina obdržela sociální výpomoc.
28
Zdroj: Škodovácký odborá 2014b Obr. 4 Podpis 1. Kolektivní smlouvy s agenturou práce Manpower
V rámci dalšího období byla s další kolektivní smlouvou s platností 1. 4. 2015 - 31. 3. 2016 pro agenturní zam stnance dojednána dovolená ve vým e 25 dní, stejn jako je tomu u kmenového personálu. Došlo tak k narovnání mnohaletého problému, kdy u pevného kalendá e ro ní pracovní doby (až 18 dn naplánovaných dn
pevn
bez pracovního programu) docházelo k tomu, že agenturní
zam stnanci nem li tém
žádnou možnost naplánovat si dovolenou dle svého
ání a pot eb. Došlo dále ke sjednocení volna s náhradou mzdy p i osobních ekážkách v práci, což je nap . volno p i úmrtí v rodin , svatb , narození dít te nebo p i st hování. S vylepšováním podmínek pro agenturní OKMB pokra ují i nadále a pro další období mají již vyspecifikované oblasti, které je nutné ešit. V sou asné dob probíhá kolektivní vyjednávání o nové kolektivní smlouv .
29
4 Statistiky týkající se agenturního zam stnávání 4.1 P ehled agenturních zam stnanc Agenturní pracovníci svým principem slouží p edevším jako jakási „náplast“, kterou spole nost (uživatel) ŠA využívá v p ípad navyšování i snižování výroby. V dob
p ed hospodá skou krizí po et zam stnanc
pracovník , což p edstavovalo v pr
p evyšoval i 4 000
ru celého roku až 15 % všech
zam stnanc firmy. Na konci roku 2008, kdy propukla hospodá ská krize, klesl naopak po et zam stnanc pod 10 %, kdy se tak v porovnání s posledním desetiletí dostal na své minimum.
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 5 P ehled procentuálního po tu agenturních zam stnanc v
V sou asné dob
po et dlouhodob
i kmenovému personálu
osciluje i na základ
dohody se sociálním
partnerem okolo 2500 zam stnanc . Zam stnávání agenturního personálu je ve ŠA zárove nebude
upraveno v kolektivní smlouv , kde se uvádí, že zam stnávání
probíhat
na
úkor
kmenového
30
personálu
a
s cílem
dosáhnutí
rovnom rného rozmíst ní nebude - až na výjimky - po et agenturního personálu v žádném nákladovém st edisku p esahovat 30 % celkového po tu personálu.
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 6 P ehled po tu agenturních zam stnanc
Co se týká provoz , agenturní zam stnanci pracují v automobilce v d lnických profesích, jako je montážní, svá se p evážn
o manuáln
ský d lník nebo idi logistik, skladník. Jedná
t žší práci, tudíž jsou jako agenturní zam stnanci
zam stnáváni p evážn muži.
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 7 P ehled pohlavní struktury u agenturních zam stnanc
31
V pr
hu let se také výrazn
prom nila státní p íslušnost agenturních
zam stnanc . P ed lety byla státní p íslušnost agenturních zam stnanc p evážn polská, v sou asnosti p esahuje státní p íslušnost eská, a to tém
60%.
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 8 P ehled státní p íslušnosti u agenturních zam stnanc
Zajímavostí je také v ková struktura agenturních zam stnanc . P evážnou v tšinu tvo í zam stnanci do 35 let. Je to dáno jistou fyzickou náro ností vykonávaných profesí. Sou asn
s tím agentury práce vyhledávají mladí lidé, po dokon ení
studií. Klasi tí zam stnavatelé požadují p i nástupu do zam stnání zpravidla ur itou praxi a tu mladí lidé v tšinou nemohou nabídnout. Naproti tomu agentury práce praxi nepožadují. „V agenturách práce cílen pracují také studenti na brigádách, erství absolventi SŠ a VŠ bez praxe, maminky na rodi ovské dovolené, d chodci invalidní i starobní, lidí hledající p ivýd lek v druhém zam stnání“ (Kuchár, Burkovi , 2015, str. 2).
32
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 9 P ehled v kové struktury u agenturních zam stnanc
Agentury práce mají mezi svými zam stnanci nej ast ji pracovníky s výu ním listem, a to více jak 50 % všech zam stnanc , což je zajisté zap
in no tím, že
agentury práce dodávají zam stnance do ŠA na d lnické pozice. Dle p ehledu je možné zjistit, že agenturní zam stnávání využívají také lidé s vysokoškolským vzd láním, p ípadn zam stnanc
vyšším odborným vzd láním. U t chto
se dá p edpokládat, že nemohli nalézt p ijatelné zam stnání ve
svém oboru a k ešení své situace se proto rozhodli pro do asné zam stnání u agentur práce.
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj ŠKODA AUTO, a.s. Obr. 10 P ehled nejvyššího dosaženého vzd lání u agenturních zam stnanc
33
Zdroj: ŠKODA AUTO a. s. Obr. 11 P estupy agenturních zam stnanc do ŠKODA AUTO a. s.
4.2 Odborová organizovanost agenturního personálu i zastupování agenturních zam stnanc je stejn jako u kmenového personálu velmi d ležitá organizovanost zam stnanc v OKMB. Platí totiž p ímá úm ra: ím vyšší po et len , tím v tší možnost dojednání lepších pracovních a mzdových podmínek nad rámec zákona. Organizovanost agenturního personálu se da í OKMB držet na velmi vysokých hodnotách, p ekra ujících zpravidla 90%. Na níže uvedeném obrázku lze vid t vývoj po tu len v organizaci v MB od za átku zastupování, tj. od dubna 2012, kdy agenturní zam stnanci m li poprvé možnost vstoupit do odborové organizace.
34
Zdroj: Vlastní zpracování dle údaj Odbory KOVO MB Obr. 12 P ehled po tu len agenturního personálu v Odbory KOVO MB
35
5 Hodnocení sou asné situace v oblasti agenturního zam stnání ve ŠKODA AUTO, a.s. a vhodnost a možnost využití zavedeného systému v jiných firmách 5.1 Hodnocení agenturního zam stnávání ve ŠKODA AUTO a.s. vod , pro
ŠA využívá p i své výrob
agenturní personál je hned n kolik.
Hlavní výhodou je zna ná flexibilita, kdy m že firma vykrýt sezónní výkyvy vlastního personálu (letní rekreace, lázn , nemocnost), p ípadn
nárazov
ešit
navyšující se, p ípadn snižující se výrobu prakticky ze dne na den. Zárove je výhodou nízká administrativní náro nost, vzhledem k tomu, že o personální zajišt ní se stará agentura práce a ŠA si následn
m že do svého kmenového
stavu p evzít zam stnance, kte í již její výrobou prošli, jsou proškoleni a zau eni. Velkým
pozitivem
je
jasná
p ehlednost
systému,
nastavení
kontrolních
mechanism , nap . p es trojstranný kontrolní výbor, který dohlíží na to, aby vše probíhalo dle zákona a v p ípad nalezení pochybení byla hned u in na náprava. Agenturní zam stnávání ve ŠA bylo pozitivn ovlivn no zapojením OKMB do této problematiky a jeho vývoj zaznamenal velký posun vp ed. Zam stnanci mají dnes srovnatelné tarifní mzdy, stejné p íplatky, nárok na dovolenou i ostatní složky mzdy, které p ed lety byly pro zam stnance pouhým snem. Pro ŠA není tato problematika definitivn
ukon ena a i do budoucna se chce
zlepšováním podmínek ve spolupráci s OKMB zabývat. Již dnes proto mají definované ur ité oblasti, které cht jí ješt spole
ešit.
Aktuální p ehled jednotlivých složek mezd agenturních zam stnanc v porovnání s kmenovými zam stnanci obsahuje níže uvedená tabulka s ozna ením toho, zda již došlo k narovnání, tedy ke sjednocení, p ípadn spole
obsahuje oblasti, které se
eší a také složky mzdy, které bude nutné do budoucna nutné definovat.
Z níže uvedené tabulky je také vid t, že n které položky jsou dnes poskytovány dokonce nad rámec zákona, zejména v oblasti benefit
(p ísp vek na rekreaci,
tské tábory, pracovní výro í, …), ímž se snižují rozdíly mezi agenturními a kmenovými zam stnanci.
36
Tab. 1 Porovnávací tabulka hodnot agenturní x kmenoví zam stnanci Poznámka Tarif
K-H
Osobní ohodnocení
0-20%, rozpo tová ástka 10% Odpolední, no ní, SO, NE, p es as, takt, ztížené prost edí, nestandartní podmínky, vícesm nné systémy
íplatky Dovolená
Od 1. 4. 2015 srovnáno na 25 dní
Týmové odm ny
><
Stravování
><
Zaru ený bonus
X
Nárok dle MP
Variabilní bonus
X
Nárok dle MP
Mimo ádné platby
><
Vždy ešeno individuáln
Pracovní výro í
ísp vek v odlišné výši
2 roky = 500,- K (nad rámec charty a MP)
Rekreace, d tské tábory Lázn
X
Není nárok dle charty ani MP
Dopl kové penzijní spo ení
X
Není nárok dle charty ani MP
Dny volna s náhradou mzdy ísp vek p i narození dít te, jesle Sociální výpomoc p i úmrtí zam stnance
Svatba, narození dít te, poh eb, st hování
ísp vek v nižší sazb 15 000,- a 20 000,-
Zlepšovatelství - ZEBRA MP = Metodický pokyn generálního inspektora SÚIP Zdroj: Interní data Odbory KOVO MB
5.2 Doporu ení pro ŠKODA AUTO Firma ŠA s novým systémem agenturního zam stnávání p es systém Master Vendor vymýtila „pofiderní“ agentury práce, které na své zam stnance používaly metody „tiché dohody“ avšak stále hrozí riziko, že agentury zde i nadále své zam stnance zam stnávají. Master Vendor své p id lené zam stnance odm
uje
podle platných smluv a zákonných p íplatk , v rámci automobilky jsou však
37
vy len né ur ité provozy, na které byla p es oblast nákupu spole nosti ŠA vypsána výb rová fungovat
p es
ízení na dodavatele služeb a kte í již nemají povinnost
Master
Vendor.
Takto
vybraná
firma
m že
své
služby
zprost edkovávat pomocí agentury práce, která porušuje p edpisy. V rámci podniku tak vznikají velké rozdíly mezi platy jednotlivých d lník . D lníci, kte í fungují „p es nákup“ jsou placeni znovu dvojím zp sobem „na ruku“, kdy jim nejsou poskytovány žádné p íplatky a oni pracují ve strachu, že pokud na to upozorní, budou propušt ni. Firma by proto p i uzavírání smluv s t mito dodavateli m la mít ve smlouv ukotveno, že své zam stnance bude vybrána firma zam stnávat pouze p ímo nebo pokud bude využívat služeb agentury práce, aby m la automobilka možnost kontrol dodržování mzdových podmínek. Další možností je vy len ní t chto pozic pro agentury pod Master Vendor, na které je z pohledu kontrol vyvíjen vyšší tlak na dodržování pracovn právních vztah . Co se týká agenturního zam stnávání skrz Master Vendor je ur ité vhodné ud lat ve spolupráci ŠA a OKMB analýzu MP generálního inspektora SÚIP, který nov detailn definoval srovnatelné podmínky a na základ kterého se budou provád t kontroly na dodržování srovnatelných mzdových a pracovních podmínek a ípadn aktuáln systém upravil. 5. 3 Vhodnost využití a doporu ení na zlepšení systému Sou asn nastavený systém, který funguje ve ŠA, je vhodný pro všechny firmy, které využívají nebo by cht ly využívat agenturní zam stnance pro zajišt ní flexibility ve své výrob . Systém je jasn pravidla. Sou asn
itelný a uživatel má jasn
nastavena
také spolupráce se sociálním parterem je na tomto
zam stnávání velmi žádoucí, nebo model, který byl zaveden ve firm
ŠA ve
spolupráci s odborovou organizací, je jasným d kazem toho, že v tomto odv tví je uzav ení kolektivní smlouvy krok správným sm rem. „Podpis kolektivní smlouvy s odborovými organizacemi vnímáme jako modelový íklad toho, jak má vypadat spolupráce všech t í stran – uživatele, agentury a odbor – p i nastavování rovných podmínek a potírání erného trhu, kdy je velká ást agenturního zam stnávání pok ivená zneužíváním pracovní síly placené
38
pouze minimální mzdou bez nároku na lepší odm nu a další výhody“ (Novinky, 2014). K potírání erného trhu, jakožto základnímu p edpokladu toho, že agentury práce budou vykonávat svou innost v zákonných mezích, je nutné provád t vyšší po et kontrol ze strany státu prost ednictvím SÚIP na dodržování p edpis práce,
zda
dodržují
rovnost
pracovních
a
mzdových
podmínek
agentur svých
zam stnanc . Pokud se bude vycházet z informací uvedených ve 2. kapitole, že na pracovní smlouv bývá zpravidla uvedeno 65,- K na hodinu, ale ve skute nosti dostávají zam stnanci na ruku 90,- K , m že se ur it k jakému „okrádání“ státu dochází na základ
„tiché dohody“ mezi zam stnancem a agenturou práce. P i výpo tu se
neuvažují jednotlivé da ové slevy, p íplatky za no ní práci a práci p es as. Hodinová sazba:
65,-
90,-
Odpracovaných hodin:
160
160
Hrubá mzda:
10 400,-
14 400,-
istá mzda:
7 156,-
9 921,-
Záloha na da :
2 100,-
2 895,-
SP+ZP zam stnanec
1 144,-
1 584,-
SP+ZP zam stnavatel:
3 536,-
4 896,-
„na ruku“ (90-65)*160
4 000,-
Zam stnanec skute
obdrží:
11 156,-
9 921,-
Jak je vid t z výpo tu, zam stnanec obdrží na mzd o 1 235,- K více, což pro n j že být výhodné (dokud nebude práce neschopný nebo si nebude chtít vzít ku – viz kapitola 2). Spole
se zam stnavatelem (agenturou práce) pak
odvedou na SP+ZP a dani z p íjmu m sí
o 2 595,- K mén , než by tomu bylo
v p ípad , že by oficiáln ve smlouv bylo p iznáno 90,- K na hodinu. V roce 2010 informovalo MPSV, že v roce 2009 tém porušovala p edpisy. V roce 2016 má na území
každá tvrtá agentura práce
R povolení od MPSV více než
1 700 agentur práce ke zprost edkování dle § 14 odst. 1 zam stnávání fyzických
39
osob za ú elem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci p id luje a dohlíží na její provedení. Když se bude vycházet z tohoto aktuálního po tu agentur a místo každé tvrté se bude uvažovat, že každá desátá vyplácí své zam stnance na základ
„tiché
dohody“ a každá bude mít takto 10 zam stnanc , pak vyjde, že stát m sí ichází o 4 411 500,- K zálohách dan z p íjmu. Ro
na odvodech zdravotního a sociálního pojišt ní a by se tedy jednalo o 52 938 000,- K .
Z výše uvedeného p íkladu je vid t, že pokud by se
R více zam ila na kontroly
agentur práce na dodržování srovnatelných podmínek a na dohlížení toho, zda nedochází k nelegálnímu vyplácení pen z, docházelo by k výrazn
lepšímu
výb ru pen z do státního rozpo tu a to by m lo za d sledek zlepšení hospodá ské situace v Sou asn
R.
nastavená legislativa agenturního zam stnávání je sice v souladu se
sm rnicí EU, nicmén
je i nadále velmi všeobecná a
asto dochází k r zným
výklad m zákona. Metodický pokyn vydaný SÚIP je v tomto ohledu velkým ínosem, ale až as ukáže, jak bude v praxi vymáhán. Ke zvážení proto stojí, zda by nebylo vhodné definovat srovnatelné podmínky p ímo v zákonném opat ení s jeho konkrétním výkladem, aby již nemohlo docházet k n kolika r zným variantám pohled na tuto problematiku.
40
Záv r Bakalá ská práce se zabývala problematikou agenturního zam stnávání na Mladoboleslavsku a jejím cílem bylo zmapování vývoje agenturního zam stnávání ve ŠA v delší asové ad se zam ením na pracovní a mimopracovní podmínky. V teoretické ásti práce byl vysv tlen princip fungování agentur práce. Zam ena byla také na související legislativu a byly popsány smluvní vztahy mezi jednolitými astníky. Praktická ást, která byla rozd lena na dv období, a to na dobu p ed p echodem na systém Master Vendor a na dobu po n m, kdy se na pravidlech agenturního zam stnávání ve ŠA podílely také OKMB, popisovala podmínky, za kterých agenturní zam stnanci pracovali. V rámci praktické ásti byla zkoumána také struktura agenturních zam stnanc . Nejv tší zm nou v rámci struktury agenturních zam stnanc je výrazná obm na v národnostní struktu e, kdy se v pr
hu let z eské národnosti, která
nedosahovala v minulých letech u agenturních zam stnanc
ani 10%, stala
v sou asné dob majoritní skupina zam stnanc . V rámci dalších p ehled není možné ur it, jak se v pr
hu let obm
ovala v ková, pohlavní i vzd lanostní
struktura agenturních zam stnanc , nebo Nicmén
nejsou k dispozici relevantní data.
je možné se domnívat, že tato data se v pr
hu let nem ní a jsou
vícemén velmi podobná. Agenturní zam stnávání se ve ŠA se zavedením systému Master Vendor zlepšilo a sou asné agentury práce zde fungují dle platných zákon bohužel v rámci okresu MB a prakticky i celé v
a p edpis , ale
R je stále mnoho firem, kam
agentury práce p id lují své zam stnance dle „vlastních pravidel a zákon “. Tím poškozují nejen své zam stnance, ale i
R, a z tohoto d vodu je nutné se
problematice agenturního zam stnávání v novat na státní úrovni a v rámci legislativního procesu nastavit jasná zákonná pravidla, která budou v p ípad pochybení jasn právn vymahatelná.
41
Seznam literatury FRI , P. a kolektiv, Etnické klima na Mladoboleslavsku. Praha: Rada pro mezinárodní vztahy, 2009. 80 s. ISBN 978-80-254-5436-7. IKRYL, Výhody a problémy agenturního zam stnávání. Ihned.cz [online]. 29. Prosince 2011, [cit. 2. 5. 2015]. Dostupný z URL: < http://kariera.ihned.cz/c154251340-vyhody-a-problemy-agenturniho-zamestnavani>. DOLE EK, Využití služeb agenturního zam stnávání pro zam stnavatele. BusinessInfo.cz [online]. 24. Února 2015, [cit. 2. 5. 2015]. Dostupný z URL:
. ŠUBRT, B. Ješt k využití služeb agenturního zam stnávání pro zam stnavatele. Mzdovapraxe.cz [online]. 18. Zá í 2008, [cit. 29. 4. 2015]. Dostupný z URL: < http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d4041v5441-jeste-kagenturnimu-zamestnavani-pracovni-podminky-zam/?search_query=>. KOLEKTIV AUTOR , Zam stnávání cizinc a vysílání zam stnanc a OSV zahrani í. Praha: ANAG, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7263-525-2.
do
URBAN, J. ízení lidí v organizaci: personální rozm r v managementu. Praha: ASPI Publishing, 2003. 298 s. ISBN 80-86395-46-4. Zákon . 326/1999 Sb. ze dne 30. listopadu 1999 o pobytu cizinc eské republiky.
na území
PAVLOUSEK, Zkušenosti s integrací cizinc na území okresu Mladá Boleslav. [online], 22. íjna 1998 [cit. 5. 7 2014]. Dostupný z URL: . ŠUBRT, B., Právní analýza institutu agenturního zam stnávání v R, mpsv.cz [online], 16. ledna 2008 [cit. 18. 4. 2015]. Dostupný z URL: . OCHRANCE, Dodržování pracovních podmínek polských d lník , ochrance.cz [online], 7. Února 2008 [cit. 15. 4. 2015]. Dostupný z URL: . KUCHÁR, R., BURKOVI , R., Desatero agenturního zam stnávání, apa.cz [online], 3. 6. 2015 [cit. 13. 4. 2016]. Dostupný z URL: . MPSV, Tém každá tvrtá kontrolovaná agentura práce v roce 2009 porušovala edpisy, 2009a [online], [cit. 15. 7. 2015]. Dostupný z URL: .
42
SÚIP, Metodický pokyn generálního inspektora .2/2016, [online], [cit. 15. 7 2015]. Dostupný z URL: . MPSV, Agenturní zam stnávání má nová pravidla, 2009b [online], [cit. 23. 5. 2015]. Dostupný z URL: . IHNED, Manpower musí Škod najít 1400 lidí, industryonline.cz, 2010 [online], [cit. 24. 5. 2015]. Dostupný z URL: . ODBORY-ONLINE, Agenturní zam stnávání. [online], [cit. 24. 5. 2015]. Dostupný z URL: . ŠLEMAROVÁ, JUDr., Agenturní zam stnávání. [online], [cit. 24. 5. 2015]. Dostupný z URL: http://www.epravo.cz/top/clanky/agenturni-zamestnavani-adohoda-o-docasnem-prideleni-zamestnance-59384.html. NOVINKY, Agenturní pracovníci ve Škod Auto dosáhnou na výhody kmenových zam stnanc “ novinky.cz [online]. 23. ervna 2014, [cit. 18. 4. 2016]. Dostupný z URL: . DOLE EK, M., Využití služeb agenturního zam stnávání pro zam stnavatele, bisunessinfo.cz [online]. 26. února 2016, [cit. 18. 3. 2016]. Dostupný z URL: . Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Odbory KOVO zajistili st mezd také pro agenturní zam stnance, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2014a, ro . 21., . 16. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Odbory KOVO uzav ely kolektivní smlouvy s agenturami práce, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2014b, ro . 21., . 17. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Odbory prosadily Chartu agenturního zam stnávání, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2012a, ro . 19., . 44. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Rámcová smlouva o spolupráci odbor KOVO s agenturami podepsána, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2012b, ro . 19., . 21. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s., Vybírá se nová personální agentura, firma posílí školení agenturních zam stnanc , Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2012c, ro . 19., . 11. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, ezba o agenturní kolá ve firm Škoda za íná, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2011, ro . 18., . 35. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Zam stnanc m se op t nelíbí problémy s agenturním personálem, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2010a, ro . 17., . 40. 43
Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Pracovníky p ebírá nová agentura Manpower, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2010b, ro . 17., . 6. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Jak za adit zahrani ní pracovníky ve Škodovce do b žného života?, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2009a, ro . 16., . 20. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Majitel Škody Auto se rozlou í se všemi agenturními pracovníky, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2009b, ro . 16., . 8. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Odbory kritizují agentury nejen za da ové úniky, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2008, ro . 15., . 10. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Agenturní personál – velká bolest Škodovky, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2007a, ro . 14., . 41. Týdeník Odborové organizace KOVO ŠKODA AUTO, a. s, Odbory zahajují provoz poradenského st ediska, Škodovácký odborá , Mladá Boleslav: OO KOVO, 2007b, ro . 14., . 18. MICHALSKÝ, M., Agenturní zam stnávání podle novely zákoníku práce ve srovnání s úpravou této problematiky v n které ze zemí EU, [Diplomová práce], Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2008. APA: Vývoj omezování podnikání agentur práce v R 1990 – 2013, [online]. 2011a. [cit. 24. 4. 2016]. Dostupný z URL:.
44
Seznam obrázk a tabulek Seznam obrázk Obr. 1 Grafické znázorn ní právních vztah p i agenturním zam stnávání ......... 14 Obr. 2 P ehled agentur práce ve ŠKODA AUTO, a.s. do roku 2011 .................... 18 Obr. 3 P ehled dodavatelských agentur do ŠKODA AUTO, a.s. .......................... 24 Obr. 4 Podpis 1. Kolektivní smlouvy s agenturou práce Manpower ..................... 29 Obr. 5 P ehled procentuálního po tu agenturních zam stnanc v
i kmenovému
personálu.............................................................................................................. 30 Obr. 6 P ehled po tu agenturních zam stnanc .................................................. 31 Obr. 7 P ehled pohlavní struktury u agenturních zam stnanc ............................ 31 Obr. 8 P ehled státní p íslušnosti u agenturních zam stnanc ............................ 32 Obr. 9 P ehled v kové struktury u agenturních zam stnanc .............................. 33 Obr. 10 P ehled nejvyššího dosaženého vzd lání u agenturních zam stnanc .. 33 Obr. 11 P estupy agenturních zam stnanc do ŠKODA AUTO a. s. ................... 34 Obr. 12 P ehled po tu len agenturního personálu v Odbory KOVO MB ........... 35
Seznam tabulek Tab. 1 Porovnávací tabulka hodnot agenturní x kmenoví zam stnanci............... 37
45
Seznam p íloh íloha . 1 Dohoda o do asném p id lení zam stnance .................................... 47 íloha . 2 Písemný pokyn pro agenturní zam stnance ..................................... 49 íloha
. 3 Metodický pokyn – zásady hodnocení srovnatelných pracovních a
mzdových podmínek agenturního zam stnance .................................................. 51 íloha . 4 Vývoj omezování podnikání agentur práce v
46
R 1990 – 2013 .......... 56
íloha . 1 Dohoda o do asném p id lení zam stnance DOHODA O DO ASNÉM P ID LENÍ ZAM STNANCE dle § 2 odst. 5, § 308 zák. . 262/2006 Sb., zákoníku práce Agentura:
Klient: Obchodní firma: ŠKODA AUTO a.s. Sídlo: T . Václava Klementa 869, 293 01 Mladá Boleslav
Sídlo: : Provozovna: Spole nost zapsána v OR vedeném M stským soudem v Praze, vložka . …….., oddíl …. Povolení ke zprost edkování zam stnání ud lené MPSV ze dne ….., j.: …….. Zastoupený: Bankovní spojení:
: 00177041 Zapsaný v OR vedeném M stským soudem v Praze, vložka . 332, oddíl B Zastoupený: – funkce /na základ plné moci Bankovní spojení:.......................................................
id lení zam stnanci id lení zam stnanci V souladu s touto dohodou budou uvedení zam stnanci viz p íloha do asn p id leni k výkonu práce ke Klientovi. Trvání do asného p id lení Do asné p id lení výše zmín ných zam stnanc Agentury bude trvat od: viz tabulka do: viz tabulka. Den nástupu do asn p id lených zam stnanc k výkonu práce u Klienta je: P íloha: Leden 2012 – PS 15.633 K . Druh práce Zam stnanec bude vykonávat práci: – montážní d lník, operátor logistiky, idi , d lník v lakovn , lník v lisovn , svá ský d lník, na kterou bude p id len ke Klientovi. Požadavky na odbornou (pop . i zdravotní) zp sobilost jsou: manuální zru nost, zdravotní prohlídka – dle st edisek. Výkon této práce bude spo ívat zejména ve vykonávání následujících inností: Montáž komponent , svá ecí práce, logistické práce, manipula ní práce a další související práce zadané zam stnavatelem. Místo výkonu práce Místem výkonu práce je Kvasiny. Pracovní a mzdové podmínky srovnatelného zam stnance Pracovní a mzdové podmínky srovnatelného zam stnance Klienta jsou: 15.633 K , p íplatky 7,50 /h odpolední, 22 K /h no ní, stravenky 45K – 55%zam stnanec, 45% zam stnavatel. Zam stnanec bude pobírat stejnou mzdu jako srovnatelný zam stnanec. Podmínky p ed asného ukon ení p id lení zam stnance Podmínky, za kterých m že zam stnanec ukon it do asné p id lení p ed uplynutím sjednané doby jsou tyto: zdravotní d vody znemož ující zam stnanci výkon sjednané práce, doložené zdravotním posudkem, hrubé porušení právních p edpis ze strany Klienta. Podmínky, za kterých m že Klient ukon it do asné p id lení p ed uplynutím sjednané doby jsou tyto: závažné porušení pracovní kázn nebo vnit ního p edpisu zam stnancem, pokud s ním byl zam stnanec prokazateln seznámen, které spl uje p edpoklady pro hmotn právní aplikaci § 55 ZP (okamžité zrušení pracovního pom ru zam stnavatelem).
47
V p ípad p ed asného ukon ení do asného p id lení ze strany Klienta (nikoli z d vodu závažného porušení pracovní kázn nebo vnit ního p edpisu zam stnancem) se Klient zavazuje uhradit všechny náklady a škodu Agentury vzniklé dle platných právních p edpis v souvislosti s p ed asným ukon ením pracovních smluv nebo dohod o pracovní innosti s t mi zam stnanci, kte í byli do asn p id leni na práci ke Klientovi, a to zejména odstupné a náklady mzdové a náklady nutné s ukon ením pracovn právních vztah se zam stnanci. Další dohodnuté podmínky
Finan ní podmínky Klient se zavazuje za službu agentu e uhradit: Tarif K – 3 sm ny: 202,00 K /h za odpracovanou hodinu, Tarif K – 2 sm ny: 192,00 K /h. Záv re ná ustanovení Tato dohoda se ídí p íslušnými ustanoveními zákoníku práce a Všeobecnými obchodními podmínkami upravujícími do asné p id lování zam stnanc Agentury, p emž Klient svým podpisem stvrzuje, že byl s VOP seznámen a bere jejich obsah na v domí. Podmínky sjednané v této dohod mohou být m ny pouze písemným dodatkem. Tato dohoda je vyhotovena ve dvou exemplá ích, každá strana obdrží po jednom vyhotovení. Kvasiny dne …….
48
íloha . 2 Písemný pokyn pro agenturní zam stnance
PÍSEMNÝ POKYN ud lený ve smyslu ustanovení § 309 odst. 2 zákona . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis (dále jen ”zákoník práce” a „písemný pokyn“), Zam stnavatel: Sídlo:; ……. O: ………… Provozovna: ………………………… Spole nost zapsána v OR vedeném M stským soudem v Praze, vložka . ……., oddíl ….. Povolení ke zprost edkování zam stnání ud lené MPSV ze dne 5. 3. 2008, j.: …….. Zastoupený: ………………… / na základ plné moci (dále jen „Zam stnavatel“) Zam stnanci: Titul, jméno a p íjmení: ……………… Datum narození: ……………… Trvale bytem: ……………………………. Pracovní pozice:…………………………..
(dále jen „Zam stnanec“)
Zam stnanec bude dle tohoto písemného pokynu p id len k do asnému výkonu práce na základ Dohody o do asném p id lení zam stnance (dále jen „Dohoda“). Zam stnavatel p id luje Zam stnance k do asnému výkonu práce k spole nosti ŠKODA AUTO a.s., I O: 00177041, sídlo: T . Václava Klementa 869, Mladá Boleslav (dále jen „Klient“), a to za níže uvedených podmínek: Bližším ozna ením místo výkonu práce Zam stnance u Klienta je: …………………. Doba trvání do asného p id lení u Klienta je od ……………….. do …………….. Vedoucí pracovník Klienta, který je oprávn n p id lovat Zam stnanci práci a kontrolovat ji: …………… Do asné p id lení Zam stnance k výkonu práce u Klienta kon í uplynutím doby, uvedené v lánku 2 tohoto písemného pokynu. P ed uplynutím doby, na kterou bylo do asné p id lení sjednáno, že do asné p id lení skon it: jednostranným písemným prohlášením Klienta, které je nutné doru it Zam stnanci a v kopii do 2 pracovních dní Zam stnavateli: v p ípad , že Zam stnanec nenastoupí do práce bez vážného d vodu ani v další po sob následující pracovní sm a Zam stnavateli se nepoda í zabezpe it za takového Zam stnance náhradu, nebo v p ípad napln ní n kterého z d vod uvedených v § 52 zákoníku práce, nebo v p ípad , že dojde k napln ní podmínek uvedených v ustanovení § 55 zákoníku práce (okamžité zrušení pracovního pom ru zam stnavatelem) jednostranným písemným prohlášením Zam stnance, které je nutné doru it Klientovi a v kopii do 2 pracovních dní Zam stnavateli ze zdravotních d vod znemož ujících Zam stnanci výkon sjednané práce, doložené zdravotním posudkem, nebo z d vod hrubého porušení pracovn právních povinností ze strany Klienta, nebo v p ípad napln ní n které ze skute ností uvedených v ustanovení § 56 zákoníku práce. dohodou mezi Zam stnavatelem a Zam stnancem ukon ením pracovního pom ru mezi Zam stnavatelem a Zam stnancem ukon ením ú innosti Dohody p id lení Jednostranné písemné prohlášení musí být provedeno písemn a musí v n m být uveden konkrétní d vod pro jednostranné ukon ení. Do asné p id lení skon í uplynutím 15 dní, které po ínají b žet následujícím dnem po doru ení odstoupení druhé Smluvní stran . V p ípadech uvedených v lánku 4a) (i) a (ii) a 4b) (i) a (ii) m že Zam stnanec nebo Klient ukon it do asné p id lení jednostranným písemným prohlášením s uvedením konkrétního d vodu pro jednostranné ukon ení; do asné p id lení v takovémto p ípad skon í uplynutím 15ti dn po ínajících b žet následujícím dnem po doru ení jednostranného písemného prohlášení druhé stran .
49
Klient i Zam stnanec m že ukon it do asné p id lení z d vod uvedených v lánku 4a) iii a 4b) iii s ú inností k následujícímu dni po doru ení jednostranného písemného prohlášení druhé stran s uvedením p esného d vodu pro jednostranné ukon ení. Jednostranné písemné prohlášení Zam stnance/Klienta musí být vždy Klientem doru eno v kopii Zam stnavateli, a to nejpozd ji do 2 pracovních dn od odeslání/obdržení tohoto jednostranného písemného prohlášení. Zam stnavatel závazn prohlašuje, že dle ustanovení § 309 odst. 2 písm. f) zákoníku práce jsou srovnatelné pracovní a mzdové podmínky na pozici …………… u Klienta následující: mzda ………. /m síc, íplatek za odpolední sm nu 7,50K /hod, p íplatek za no ní sm nu 22,-K /hod. Ostatní mzdové náležitosti se ídí p íslušnými ustanoveními zákona 262/2006 Sb. Zákoníku práce v platném zn ní. V………………. , dne ……………….
Zam stnanec Zam stnavatel …………………………..………………………………..
50
íloha . 3 Metodický pokyn – zásady hodnocení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek agenturního zam stnance
51
52
53
54
55
íloha . 4 Vývoj omezování podnikání agentur práce v – 2013
56
R 1990
57
ANOTA NÍ ZÁZNAM AUTOR
Ivona Faj íková
STUDIJNÍ OBOR
6208R088 Podniková ekonomika a management provozu
NÁZEV PRÁCE
Problematika zam stnávání agenturnch pracovník na Mladoboleslavsku
VEDOUCÍ PRÁCE
Ing. Šárka Dvo áková, Ph.D.
KATEDRA
KE - Katedra ekonomie
PO ET STRAN
57
PO ET OBRÁZK
12
PO ET TABULEK
1
PO ET P ÍLOH
4
STRU NÝ POPIS
Pronájem zam stnanc prost ednictvím agentur p edstavuje pro podniky flexibilní a administrativn nenáro nou možnost, jak reagovat na své pot eby v oblasti lidských zdroj . Ovšem co je výhodou pro firmu, nemusí být výhodou pro samotného agenturního zam stnance, který pokud se dostane do firmy, které je lhostejné, za jakých podmínek agentury práce zam stnávají, m že být práce zna nevýhodná.
ROK ODEVZDÁNÍ
2016
Práce je zam ena na agenturní zam stnávání ve firm ŠKODA AUTO, a. s. v pr hu n kolika posledních let a které podmínky zam stnávaní lhostejné nejsou. Mapuje a hodnotí pracovní podmínky agenturních zam stnanc .
KLÍ OVÁ SLOVA
Agenturní zam stnanec, ŠKODA AUTO, a. s., Odborová organizace, srovnatelné podmínky,
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ
ÁSTI: Ne
58
ANNOTATION AUTHOR
Ivona Faj íková
FIELD
6208R088 Business Management and Production Agency workes employment issue in Mladá Boleslav region
THESIS TITLE
SUPERVISOR
Ing. Šárka Dvo áková
DEPARTMENT
KE - Department of Economics
NUMBER OF PAGES
57
NUMBER OF PICTURES
12
NUMBER OF TABLES
1
NUMBER OF APPENDICES
4
SUMMARY
YEAR
2016
Hiring of employees through an agency is representing flexibility and administratively undemanding possibility for enterprises or companies , how to respond to their needs in the field of human resources. However what might be an advantage for a company, mustn´t be the same advantage for the agency employees , whose job could be very disadvantageous for them in the case, that the company is indifferent to the fact, under which working conditions these work agencies are employing people. This thesis is focused on agency employment in the company ŠKODA AUTO in the over the course of the last few years. SKODA AUTO has not different approach to employment conditions. The thesis conducts and surveys working conditions of agency employees.
KEY WORDS
Agency employee, ŠKODA AUTO, Trade / labor Union, comparable conditions
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
59
