Zdraví 21
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
Zdraví 21 Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o racionáln strukturovaný model komplexní pé e spole nosti o zdraví a jeho rozvoj zpracovaný týmy p edních sv tových odborník ze zdravotnických obor , zdravotnickou politiku a ekonomiku Kone ným cílem je snížit rozdíly ve zdravotním stavu obyvatel uvnit stát a mezi státy Evropy
Zdraví 21 R není zemí s kritickou úrovní zdravotního stavu obyvatelstva, ale p es zna ný pokrok nedosáhla parametr zdraví ve vysp lých demokratických, pr myslových zemích Velký význam p ikládá Zdraví 21 ú asti všech složek spole nosti na zlepšování národního zdraví a spole né odpov dnosti všech resort
Zdraví 21 Dokument byl projednán vládou eské republiky dne 30. íjna 2002, která p ijala usnesení .1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva eské republiky Zdraví pro všechny v 21. století
Zdraví 21 Zdravotní stav populace vysp lých stát charakterizuje podle SZO deset hlavních p í in nemocnosti: Ischemická choroba srde ní Deprese Cévní mozkové nemoci Dopravní úrazy Následky konzumace alkoholu Osteoporóza Nádorová onemocn ní trávicího ústrojí Nádorová onemocn ní pr dušek a plic Poran ní Vrozené vady
Zdraví 21 V R pat í k nejzávažn jším nádorová onemocn ní – ro n evidována u 290 000 obyvatel a ro n je zjišt no 60 000 nových onemocn ní – trend je u v tšiny vzestupný Diabetem trpí 650 000 obyvatel – trend vzestupný Alergie postihuje 600 000 osob Na zdravotním stavu obyvatel se podílí i akutní onemocn ní ARI v etn ch ipky – týdenní po ty v sezón 200 – 400 tisíc onemocn ní
Zdraví 21 Hlavní p í ina úmrtí v R p es 50% mají na sv domí onemocn ní srdce a cév Na druhém míst jsou nádorová onemocn ní – 25% Na t etím míst jsou úrazy – 8%, u muž ve v ku do 45 let hlavní p í ina úmrtí
Zdraví 21 Cíl 1 : snížení rozdílu ve zdravotním stavu alespo o 1/3 mezi jednotlivými státy v evropském regionu Cíl 2 : snížit zdravotní rozdíly mezi socioekonomickými skupinami nejmén o ¼, zlepšením úrovn deprivovaných popula ních skupin Cíl 3 :vytvo it podmínky pro narozené d ti a d ti p edškolního v ku aby m ly lepší zdraví, umož ující jim zdravý start do života Cíl 4 : vytvo it podmínky aby mladí lidé byli zdrav jší a schopn jší plnit svoji roli ve spole nosti Cíl 5: zdravé stárnutí - lidé nad 65 let by m li mít možnost pln využít sv j zdravotní potenciál a aktivn se podílet na život spole nosti
Zdraví 21 Cíl 6 : zlepšit podmínky pro psychosociální pohodu lidí a pro lidi s duševními poruchami zajistit dostupnost komplexních služeb Cíl 7: prevence infek ních onemocn ní – snížit nep íznivé d sledky infek ních nemocí prost ednictvím systematicky realizovaných program na vymýcení, eliminaci nebo zvládnutí infek ních nemocí, které významn ovliv ují zdraví ve ejnosti Cíl 8 : snížení výskytu neinfek ních nemocí – snížení nemocnosti a p ed asné úmrtnosti v d sledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úrove Cíl 9 : snížení výskytu poran ní zp sobených násilím a úrazy Cíl 10 : zdravé a bezpe né životní prost edí, ve kterém výskyt zdraví škodlivých látek nebude p esahovat mezinárodn schválené normy
Zdraví 21 Cíl 11 : zdrav jší životní styl celé spole nosti Cíl 12 : snížit škody a nep íznivé d sledky zp sobené návykovými látkami - alkoholem, psychoaktivními drogami a tabákem Cíl 13 : zdravé místní životní podmínky více p íležitosti žit ve zdravých sociálních i ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i místním spole enství Cíl 14 : zdraví, d ležité hledisko všech resort – všechna odv tví by si m la uv domit a p ijmout odpov dnosti za zdraví Cíl 15 : integrovaný zdravotnický sektor - lepší p ístup k základní zdravotní pé i orientovanou na rodinu a na místní spole enství, pé e se opírá o flexibilní a vhodn reagující nemocni ní systém
Zdraví 21 Cíl 16 : ízení v zájmu kvality pé e – zajistit, aby ízení resortu zdravotnictví bylo orientováno na výsledek Cíl 17 : financování zdravotnických služeb a rozd lování zdroj musí spo ívat na zásadách rovného p ístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality Cíl 18 : p íprava zdravotnických pracovník zvýšení úrovn v domostí, postoje a dovednosti k ochran a rozvoji zdraví Cíl 19 : výzkum a znalosti v zájmu zdraví – zavedení systému výzkumu a informa ní a komunika ní systém, který umožní využívat a p edávat znalosti k posilování a rozvoji zdraví všech lidí
Zdraví 21 Cíl 20 : mobilizace partner pro zdraví - do strategie Zdraví 21 zapojit ob any, organizace, ve ejný i soukromý sektor Cíl 21 : opat ení a postupy sm ující ke zdraví pro všechny – zavést postupy k realizaci Zdraví 21 na celostátní, krajské a místní úrovni, které budou podporovány vhodnou institucionální infrastrukturou, ízením a novými metodami vedení
Zdraví 21 St ední délka života je u muž v Ústeckém kraji o více než 1 rok kratší v porovnání s R, u žen v porovnání s muži je asi o 7 let delší, ale v porovnání se st ední délkou života žen v R je o 2 roky kratší V Ústeckém kraji je celková úmrtnost a úmrtnost na rozhodující p í iny smrti vysoká a ve v tšin p ípad pat í k nejvyšším v rámci celé R Výrazný je vzestup nádorové úmrtnosti, zejména na nádory plic a dýchacích cest u žen a nádor kone níku a tlustého st eva jak u žen, tak u muž je nár st je významn strm jší než v R Zvýšení úmrtnosti na nádory plic u žen je dramatické a bez zavedení ú inných opat ení se situace bude katastrofáln zhoršovat
St ední délka života p i narození - muži
74 73 72
délka života
71 70 69 68 67 66 65 64 rok
82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01
Teplice
Ústí n.L.
Most
pánev
Úst.kraj
Praha
R
St ední délka života p i narození - ženy
80 79 78
délka života
77 76 75 74 73
72 rok 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01
Teplice
Ústí n.L.
Most
pánev
Úst.kraj
Praha
R
Standard. incidence nádor celkem - muži
750 700
Incid./100 000 muž
650 600 550 500 450 400 350 1993
1994
Teplice
rok
1995
Ústí n.L.
1996
Most
1997
pánev
1998
1999
Úst.kraj
2000
R
Standard. incidence nádor celkem - ženy
800 750
Incid./100 000 žen
700 650 600 550 500 450 400 350 1993
Teplice
rok
1994
1995
Ústí n.L.
1996
Most
1997
1998
pánev
1999
Úst.kraj
2000
R
5500
Hospital. na nemoci ob hové soust. na 100 000 - muži
5000
Hospital./100 000 muž
4500
4000 3500
3000
2500
2000 1994
1995
Teplice
rok
1996
Ústí n.L.
1997
Most
1998
1999
Úst.kraj
2000
Praha
2001
R
2002
5500
Hospital. na nemoci ob hové soust. na 100 000 - ženy
5000
Hospital./100 000 žen
4500 4000 3500 3000 2500 2000 1994
1995
Teplice
rok
1996
Ústí n.L.
1997
1998
Most
1999
Úst.kraj
2000
Praha
2001
R
2002
Prevalence diabetu na 100 000 obyv. - muži
8000
Prevalence na 100 000 muž
7000
6000
5000
4000
3000
2000 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Teplice
rok
Ústí n.L.
Most
Úst.kraj
Praha
R
9000
Prevalence diabetu na 100 000 obyv. - ženy
Prevalence na 100 000 žen
8000
7000
6000
5000
4000
3000 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Teplice
rok
Ústí n.L.
Most
Úst.kraj
Praha
R
Zdraví 21 Novorozenecká i kojenecká úmrtnost se v Ústeckém kraji trvale snižuje, ale v porovnání s R je významn vyšší
Novorozenecká úmrtnost - celkem
25
novor.úmrt./1000 živ naroz.
20
15
10
5
0 rok 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Teplice Ústecký kraj
Ústí n.L. Praha
Most R
pánev
Kojenecká úmrtnost - celkem
40 35
stand.úmrt./1000 živ naroz.
30 25 20 15 10 5 rok
0 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Teplice Ústecký kraj
Ústí n/L Praha
Most R
pánev
Zdraví 21 Infek ní onemocn ní Salmonelóza – v roce 1989 došlo ve srovnání s rokem 1988 k 4,5 násobnému vzestupu, maximální po ty byly pozorovány v letech 1994-1995 Kampylobakterióza - od poloviny 90.let nár st, po et hlášených p ípad dosahuje 37,5 – 64,1% salmonelóz Virové hepatitidy – VHA pokles, VHB sestupný trend, ale došlo ke zm n v kové struktury nemocných, problém VHC – 80% nemocných osoby závislé na injek ním braní drog, postiženy jsou p edevším mladé osoby Invazivní meningokokové onemocn ní – v sou asné dob p edstavuje problém N. meningitidis séroskupina B
Porovnání nemocnosti akutní virovou hepatitidou typu B v letech 1993 - 2002 v R a Severo .(Ústeckém) kraji
12
Porovnání nemoc. akutní virovou hepatitidou typu C v R a Severo . (Ústec.) kraji v let.1993-2002 na 100 000 obyv.
10 9
10
8 7
nemocnost
nemocnost
8
6 4
6 5 4 3 2
2
1 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
rok
14
2000
2001
Ústecký kraj
0 1993
2002
180
12
160
10
140
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Ústecký kraj
R
Porovnání nemocnosti parotitidou R a Severo eský (Ústecký) kraj v letech 1993 - 2002 na 100 000 obyvatel
120
nemocnost
8
nemocnost
1995
rok
Porovnání nemoc. chronickou virovou hepatitidou typu C v R a Severo . (Ústeckém) kraji v letech 1993 - 2002
6 4 2 0 1993 -2
1994
R
100 80 60 40
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
20 0 -20
-4
rok
Ústecký kraj
R
1993
1994
1995
1996
1997
rok
1998
1999
2000
2001
Ústecký kraj
2002
R
Zdraví 21 TBC – výskyt onemocn ní v letech 19972003 možno považovat za stabilizovaný, problém výskyt v rizikových skupinách Pohlavní nákazy – závažný zdravotn sociální problém ve výskytu LU zaujímá Ústecký kraj elní místo, výskyt nejvyšší v okresech Teplice a Chomutov
45
Výskyt asné a pozdní lues (A51,A52) v Ústeckém kraji v roce 2002 dle v kových skupin
40 35
po et
30 25 20 15 10 5 0 1-4
10-14
15-20 21- 30 v ková skupina
31- 40
41- 50
asná Lu A 51
51-60
60+
pozdní Lu A 52
Zdraví 21 Problematika závislosti na drogách – mezi klienty kontaktních center nej ast ji osoby ve v ku 15-19 a 20-24 let, p evažují uživatelé tvrdých drog pervitin a heroin, kte í berou drogy injek n
Hlášený po et uživatel drog v Ústeckém kraji dle užívané drogy v letech 1997 - 2002
500 450 400 350
po et
300 250 200 150 100 50 0 1997
1998
1999
2000
rok
2001
2002
heroin pervitin ostatní
