Katedra sportovních her
Zdanění příjmu z činnosti rozhodčího ledního hokeje BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. Rudolf Potsch
Bc. Tomáš Měkýš Rozhodčí ledního hokeje
Brno 2014
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Zdanění
příjmů
zpracoval
sám.
z činnosti Veškeré
rozhodčího
prameny
a
ledního
zdroje
hokeje
informací,
které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
V Brně 25. 4. 2014 ................ Podpis autora
Poděkování Dovolte, Rudolfu
abych
na
tomto
místě
Postchovi,
za
jeho
cenné
poděkoval rady,
Ing.
odborné
konzultace a vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji JUDr. Ing. Michalovi Radvanovi, Ph.D., za odborné konzultace mé bakalářské práce a můj dík patří také mé rodině, která mě po celou dobu tvorby práce podporovala.
OBSAH OBSAH ........................................... 4 ÚVOD ............................................ 6 Seznam zkratek .................................. 8 1
Základní pojmy ............................... 8 1.1 Daň...................................... 8 1.2 Daň z příjmů............................. 9 1.3 Daňový subjekt.......................... 10 1.4 Daňový objekt........................... 11 1.5 Základ daně............................. 11 1.6 Sazba daně.............................. 12 1.7 Korekční prvky.......................... 14
2
Rozhodčí
a
sportovec
ve
sportovním
právu
a
právu EU ....................................... 15 3
Rozhodčí jako daňový subjekt ................ 18 3.1 OSVČ nebo zaměstnanec................... 20 3.2 Činnost
rozhodčího
z pohledu
živnostenského práva ............................. 23 3.2.1 Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti ................................. 25 3.2.2 Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti ....... 26 3.2.3 Činnost povolání 4
Zdanění
rozhodčího
jako
nezávislé
..................................... 27 příjmů
rozhodčího
ledního
hokeje
dle
zákona o daních z příjmů ....................... 29 4.1 Zdanění
příjmů
z
činnosti
rozhodčího
ledního hokeje jako příležitostné činnosti ....... 30 4.2 Zdanění
příjmů
z
činnosti
rozhodčího
ledního hokeje jako nezávislé povolání ........... 30 4.3 Zdanění
příjmů
z
činnosti
rozhodčího
ledního hokeje jako živnostníka .................. 31
4.3.1 Praktický z činnosti
příklad
rozhodčího
zdanění
ledního
hokeje
příjmů jako
živnostníka ..................................... 31 4.3.2 Praktický
příklad
výpočtu
zdravotního
pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka ..................................... 34 4.3.3 Praktický
příklad
výpočtu
sociálního
pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka ..................................... 37 5
ZÁVĚR ....................................... 39
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................ 42 PŘÍLOHY ........................................ 45 RESUMÉ ......................................... 46
ÚVOD Při hledání tématu mé bakalářské práce jsem se snažil najít téma, které by spojovalo mé dvě studia, a zároveň by mým kolegům rozhodčím přineslo užitek. Ze své praxe jsem mohl sledovat určité náměty pro svou práci, ze kterých jsem si nakonec vybral téma z oblasti finančního rozhodčí
práva.
Věřím,
naleznou
mnoho
problematice
zdaňování
že
v mé
práci
zajímavých jejich
kolegové
informací
příjmů
o
z činnosti
rozhodčího ledního hokeje. Lední hokej, jako nejrychlejší kolektivní sport, si neumím představit bez přítomnosti rozhodčích, kteří zodpovídají sportech,
za
regulérnost
utkání.
je
hokej,
kterým
i
lední
V kontaktních vzniká
spoustu
vyhrocených momentů, při kterých rozhodčí musí čelit tlaku ze strany hráčů a diváků. Přiznejme si, že tento „tlak“
někdy
dosahuje
vulgárních
rozměrů
a
někdy,
bohužel, vyústí až ve fyzické napadení rozhodčího. Toto povolání není ani společností vnímáno příliš pozitivně v tom smyslu, že úspěchy českých hokejistů jsou právem oslavovány a nezřídka jsou hokejisté, sportovci obecně, vnímání jako národní hrdinové, avšak úspěchy českých rozhodčích na mezinárodním poli jsou poněkud opomíjené. Rozhodčí
je
veřejností
spíš
vnímán
prostřednictvím
svých chybných rozhodnutí, než dosažených úspěchů. I přes výše vyjmenovaná negativa tohoto povolání se hlásí stále
noví
adepti
na
práci
rozhodčího.
Co
člověka
motivuje vzít si na sebe pruhovaný dres, píšťalku a vydat se na ledovou plochu, kde se pravděpodobně po většinu
své
rozhodcovské
kariéry
bude
potýkat
s nepřátelským chováním? Krom jiných motivačních prvků,
6
jako třeba chuť zůstat u tohoto sportu i po skončení aktivní hokejové kariéry, nebo ukázat těm „neschopným rozhodčím“, jak se ten hokej má vlastně pískat, je dle mého názoru významnou motivací finanční odměna. Nelze však tvrdit, že se rozhodčím stáváme jen pro peníze, taková
motivace
je
pro
výkon
tak
zodpovědné
funkce
nedostatečná. Zároveň nechávám na čtenáři, ať posoudí, jestli by si pro částky, které rozhodčí utrží (viz. příloha č. 1) nechal dobrovolně nadávat a věnoval by za ně svůj volný čas, zejména v těch nejnižších soutěžích. Ve své bakalářské práci nejprve vysvětlím vybrané základní
pojmy
a
konkretizuji
postavení
rozhodčího
ledního hokeje v rámci právního řádu České republiky. Poté
provedu
analýzu
relevantních
zákonných
norem
s cílem:
přinést
přehledný
dokument
o
problematice
zdaňování příjmů rozhodčích ledního hokeje, který poslouží jako návod pro kolegy rozhodčí
určit právní postavení rozhodčího z aspektu živnostenského zákona,
určit dle jaké právní úpravy je daněn příjem z činnosti rozhodčího ledního hokeje,
vydat určitá doporučení pro kolegy rozhodčí, kterými by se měli při zdaňování svých příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje řídit.
K dosažení
stanovených
cílů
použiji
zejména
analýzu příslušných právních norem, indukci, dedukci a syntézu informací, které získám z odborné literatury.
7
Seznam zkratek
ČSLH – Český svaz ledního hokeje
ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení
FO – Fyzická osoba
EU – Evropská unie
OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná
ZDP
–
Zákon
č.
586/1992
Sb.,
O
daních
z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků
1 Na
úvod
seznámit
mé
se
Základní pojmy
práce
považuji
základními
pojmy
za
důležité
z oblasti
čtenáře
finančního,
respektive daňového práva, se kterými se v mé práci může
setkat.
budu
vycházet
daních
z
Při
charakteristice
především
příjmů2,
jednotlivých
z daňového
řádu1,
živnostenského
zákona3
daně
vnímány
pojmů
zákona a
o
odborné
literatury.
1.1 Ačkoli
Daň jsou
občany
především
negativně, stát se bez výběru daní neobejde. Jak říká latinské přísloví „Daně jsou nervy státu.“ (Latinské přísloví, N.D.).
1
Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších úprav a doplňků 2
Zákon č. 586/1992 Sb., pozdějších úprav a doplňků
O
daních
3
z příjmů,
ve
znění
Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, ve znění pozdějších úprav a doplňků
8
I
přes
poměrně
zásadní
roli
daní
ve
fungování
státu zákonodárci nebyli schopni předložit jednoznačnou definici pojmu daň a tak se musím obrátit na právní teoretiky, kteří pojem daň definují jako: „…povinnou,
zákonem
sazbou
předem
stanovenou
částku, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném
principu
část
nominálního
důchodu
ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu (Mrkývka, 2010, str. 32).“ Používání zkratky,
pojmu
uvedené
daň
ve
smyslu 4
v daňovém
řádu ,
může
legislativní být
poněkud
zavádějící, neboť se pod touto zkratkou rozumí také poplatky, odvody a jiné. (Mrkývka, 2010, str. 32) 1.2
Daň z příjmů
V problematice daní z příjmů je potřeba rozlišovat mezi fyzickými a právnickými osobami. Fyzickou osobou je
dle
Občanského
zákoníku5
každý
člověk,
který
se
narodí živý, nebo i počaté dítě, je-li to v jeho zájmu (Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, 2012, stránky §23-§25). Do této definice spadá mimo jiné i rozhodčí ledního hokeje, proto pro potřeby mé bakalářské práce budu
zkoumat
hlavně
daň
z příjmů
fyzických
osob,
4
Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších úprav a doplňků 5
Zákon č. 89/2012 Sb., pozdějších úprav a doplňků
Občanský
9
zákoník,
ve
znění
upravenou
zákonem
o
dani
příjmů6.
z
Zákon
o
daních
z příjmů FO rozlišuje mezi těmito daňovými objekty:
příjmy
ze
závislé
činnosti
a
funkční
požitky7,
příjmy
z podnikání
a
jiné
samostatné
výdělečné činnosti8,
příjmy z kapitálového majetku9,
příjmy z pronájmu10 a
ostatní příjmy11.
Daň z příjmů fyzických osob lze charakterizovat jako daň přímou (viz. bod 1.3) a jako daň důchodového typu.
Daň
z příjmů
obecně
je
pro
státní
rozpočet
zásadním příjmem, v celkovém daňovém indexu se totiž nachází hned za nepřímými daněmi (DPH a spotřební daně) na druhém místě (Mrkývka, 2010, str. 37). 1.3
Daňový subjekt
Daňovým subjektem je osoba, kterou nám označuje daňový řád12. Rozlišujeme v něm „daňového poplatníka“ a
6
Zákon č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 7
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 8
§ 7 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 9
§ 8 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 10
§ 9 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků 11
§ 10 zákona č. 586/1992 Sb., Zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků
10
„plátce daně“ (Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, 2009, str. §20). V případě, že daňový poplatník a plátce daně splývá v jednu osobu, jedná se o daně přímé, v opačném případě se jedná o daně nepřímé. Rozhodčí, jako daňový poplatník je fyzická osoba, jejíž příjmy podléhájí dani z příjmů. Plátce daně je osoba,
která
má
zákonnou
povinnost
daň
vypočítat,
vybrat nebo srazit a do určeného termínu odvést správci daně. Splnění této povinnosti je vynuceno majetkovou odpovědností plátce daně. (Mrkývka, 2010, stránky 3233) Rozhodčí je tedy jak daňový poplatník, tak i plátce daně.
1.4
Daňový objekt
Někdy se uvádí jako předmět zdanění a v případě rozhodčího ledního hokeje se jedná o různé skutečnosti, se kterými zákon spojuje daňovou povinnost. Například vlastnictví,
užívání
majetku,
převod
vlastnictví
a
další. V podmínkách českého daňového prostředí se ve většině
případů
(Mrkývka, práce
mě
2010, budou
objekt str.
daně
33)
zajímat
Pro
odráží
v jejím
potřeby
zejména
mé
příjmy
názvu.
bakalářské plynoucí
z činnosti rozhodčího ledního hokeje. 1.5
Základ daně
Stanovuje kvantitu objektu daně. Konkretizuje tedy daňový objekt, ze kterého je daň vyměřována. (Mrkývka,
12
Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád, ve znění pozdějších úprav a doplňků
11
2010, str. 33) Základem daně rozhodčího ledního hokeje je
tedy
rozdíl
mezi
příjmy
a
výdaji
na
dosažení,
zajištění a udržení příjmů. Dle této definice nám může buď
vzniknout
kladný
dílčí
základ
daně,
v případě
vyšších příjmů než výdajů, nebo dílčí daňová ztráta v případě vyšších výdajů než příjmů (iPodnikatel.cz, 2014).
1.6
Sazba daně
Sazba nám určuje výši daně vypočtené z daňového základu. Rozlišujeme několik druhů sazby daně, z nich základní a nejpoužívanější jsou
pevná sazba – stanovuje daňovou povinnost předem danou částkou nezávisle na množství základu daně (Mrkývka, 2010, str. 33). Příkladem může být, do jisté míry, zákonný institut minimální daně, který v České republice platil do roku 2009, kdy byl zrušen na základě daňové reformy. Do této reformy byla
potlačena
skutečná
výše
základu
daně
ve
prospěch státního rozpočtu. Vznikala tak situace, kdy byl OSVČ ve ztrátě, jeho daňový základ byl tedy v mínusu, ale přesto byl nucen odvést státu předem stanovenou částku. (Sovová, 2009) Mnohem lepším V zákoně
příkladem o
jsou
spotřebních
však
daně
daních13
je
spotřební. taxativně
uveden objekt daně a jeho pevná sazba. Příkladem
13
Zákon č. 353/2003 Sb., Zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších uprav a doplňků
12
uvádím §48 tohoto zákona14, který stanovuje sazbu daně motorových benzínů a leteckých pohonných hmot s obsahem olova do 0,013 g/l na 12 800 Kč/1000 l (Zákon
č.
353/2003
Sb.,
O
spotřebních
daních,
2003, str. §48).
procentní
sazba
–
procentem
z úhrnu
celková
výše
daňového
daně
vypočtena
základu.
Procentní
sazba může být o lineární – procentní sazba zůstává neměnná i přes rozdílnou výši základu daně o progresivní
–
procentní
sazba
roste
se
základem daně o degresivní – se vzrůstajícím základem daně procentní sazba klesá (Mrkývka, 2010, str. 33). Právě procentní sazba je pro mou bakalářskou práci zásadní, neboť dle §16 zákona o daních z příjmů je pro příjem fyzických osob stanovena sazba 16% z daňového základu. Sazba je dle výše uvedené definice lineární. Dle Kubátové je třídění procentní sazby daně velmi důležité z hlediska spravedlnosti. Právě pro posouzení spravedlnosti zdali
platí
daňového vyšší
zatížení
relativní
je
daň
praktické
bohatí
nebo
vědět, chudí
(Kubátová, 2010, str. 28). Vnímání spravedlnosti výše zdanění je však vysoce individuální. Dle mého názoru je lineární
sazba
vhodnější,
neboť
nerozlišuje
mezi
bohatými a chudými, mezi úspěšnými a těmi ostatními, netrestá úspěšnější a je administrativně jednodušší.
14
Zákon č. 353/2003 Sb., Zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších uprav a doplňků
13
Právě díky procentní sazbě lidé s vyšším příjmem odvádí na
dani
částku
z příjmů dále
vyšší
navyšovat.
částky
a
Zároveň
není
však
potřeba
vítám
tuto
institut
solidární daně pro lidi s velmi vysokými příjmy. 1.7
Korekční prvky
Pomocí
korekčních
prvků
může
daňový
subjekt
ovlivnit výši daňové povinnosti a to prostřednictvím osvobození korekční
od prvky
daně,
daňové
můžeme
úlevy
použít
i
nebo ke
slevy.
zvýšení
Tyto
daňové
povinnosti, pravděpodobněji se tak ale stane zásahem správce
daně
na
základě
individuálního
správního
aktu15. Těmito prvky jsou různé slevy a osvobození od daně.
15
Právní
výsledkem
forma
rozhodování
činnosti
veřejné
správních
orgánů
správy, o
která
právech,
je
právem
chráněných zájmech nebo povinnostech konkrétního subjektu v postavení
účastníka
správního
jednorázová využití (Průcha, 1998).
14
řízení
a
slouží
pro
2
Rozhodčí a sportovec ve sportovním právu a právu EU Sport
může
být
vnímán
různými
způsoby.
Záleží
také, z jakého náhledu se na sport jako takový díváme. Těchto
náhledů
můžeme
najít
nespočet
–
ekonomický,
sociální, mezinárodní, právní atd. Pro mou práci mě bude
zajímat
zejména
ten
Z ekonomického
aspektu
můžeme
dynamicky
se
rozvíjející
právní
a
ekonomický.
sport
ekonomický
vnímat
jako
subjekt,
který
v posledních dekádách zažívá velký boom. To dokazuje i vzrůstající zájem různých mezinárodních společenství, ekonomických
organizací
Takovýto
zájem
globální
podíl
není na
či
států
nahodilý,
o
vždyť
celosvětové
toto
odvětví.
OSN
odhaduje
ekonomice
na
cca
3%!
Zaměříme-li se na region nám bližší, tak v Evropské unii je podíl sportu na celoevropském hrubém domácím produktu
zhruba
1%
(Jedlička,
2006).
Zajímavá
je
i
zmínka o dopadu sportu na zaměstnanost v EU. V Bílé knize
o
sportu
se
uvádí,
že sport
v širším
slova
smyslu zaměstnává zhruba 15 milionů lidí, což se rovná 5,4% pracovní síly v celé Evropské unii! Pro představu jak velkou ekonomickou sílou sport je, vydala EU v roce 2006, kdy Evropské unii předsedalo Rakousko, studii, která
uvádí,
že
v roce
2004
sport
v širším
smyslu
vytvořil přidanou hodnotu v celkové výši cca 407 Mld. EUR,
což
je
zhruba
3,7%
hrubého
domácího
produktu
Evropské unie (EU, 2007). Evropská
unie
z ekonomického dokumentech
však
aspektu.
výše
sport
Mnohem
jmenovaných
15
a
více
nevnímá se
dalších
ve
jenom svých
zmiňuje
o
sociálním pohledu. Podle EU je potřeba sport vnímat jako
činnost
nejen
přinášející
zisk,
ale
jako
prostředek, jak utužit společenskou kohezi, sbližovat evropské
národy
a
hlavně
budovat
„zdravé
tělo
a
zdravého ducha“. (Hamerník, 2007) Soudce
nejvyššího
soudu
České
republiky
Králík
uvádí několik aspektů, které spojují sport a právo. Výchovný aspekt sportu tkví v potlačení patologických vlivů okolí na jedince, například závislost na drogách nebo
hazardu,
zvýšená
agresivita
apod.
Dalším
z kladných aspektů sportu je aspekt mezinárodní, který je
chápan
například
prostřednictvím
jeho
integrační
schopnosti, nebo prostřednictvím společného boje proti dopingu.
V neposlední
řadě
je
to
aspekt
komerční,
představovaný zejména vysílacími právy (Králík, 2001, stránky 49-52). V českém právním řádu je oblast sportu regulována především zákonem o podpoře sportu16 z roku 2001. V § 2 tohoto zákona lze nalézt velmi obecnou definici sportu: „…sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které
prostřednictvím
organizované
i
neorganizované
účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické
kondice,
upevňování
zdraví
a
dosahování
sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní (Zákon č. 115/2001 Sb., O podpoře sportu, 2001, stránky §2, odst. 1).“
16
Zákon č. 115/2001 Sb., pozdějších úprav a doplňků
O
podpoře
16
sportu,
ve
znění
Z pohledu práva by tato definice měla poskytnout právní základ pro veškerou činnost obecně vnímanou jako sport.
17
Rozhodčí jako daňový subjekt
3 I
když
na
ledě,
trávníku
nebo
jakémkoli
jiném
hřišti se role hráče a rozhodčího často střetávají, dle mého názoru je z pohledu práva postavení rozhodčího a sportovce
totožné,
nebo
velice
podobné.
Oba
jsou
účastníky sportovního klání, oba jsou členy sportovního svazu, oba podávají fyzický výkon, u obou je značná míra
soběstačnosti
zásadní
pro
v rozhodování
určení
postavení
a
další.
Toto
rozhodčího,
je
potažmo
sportovce, jako OSVČ nebo jako zaměstnance. Jelikož se relevantní zdroje touto problematikou zabývají převážně z pohledu
postavení
sportovců,
použiji
tyto
zdroje
analogicky k potřebám mé bakalářské práce. Legální
definici
či
zkratku
sportovce,
natož
rozhodčího nám bohužel český právní řád nenabízí. Je tedy třeba tuto definici dovozovat. Základní bod, o který
se
budeme
následně
opírat,
vychází
přímo
z podstaty sportu, a sice že rozhodčí – sportovec je fyzickou osobou. Asi těžko si můžeme představit, že by se
po
ledě
pohybovala
právnická
osoba,
třeba
ve
své nejběžnější formě – společnosti s ručením omezeným. Právní postavení rozhodčího, jako daňového subjektu, vyplývá
z předmětu
činnosti
tohoto
subjektu.
U
rozhodčího se tedy jedná o řízení sportovních utkání, což je analogie sportovní činnosti sportovce. V případě rozhodčího ledního hokeje je tato činnost prováděna na základě licence, kterou přiděluje komise rozhodčích buď krajského výkonného výboru ČSLH, nebo komise rozhodčích ČSLH,
na
základě
výsledků
seminářů
(ČSLH,
Vnitřní
směrnice č. 60 - Licence rozhodčích, 2012). Za tuto činnost rozhodčímu náleží finanční odměna stanovena dle
18
vnitřních předpisů ČSLH17 (viz. příloha č. 1) a právě tato
odměna
bude
předmětem
mého
zkoumání
v této
rozhodčího
mohou
bakalářské práci. Vzhledem
k tomu,
že
vykonávat
osoby
bez
důležité
vzít
v úvahu
věkového
rozhodčího
nezletilým.
nezletilých
je
Z obecného
řešena
hlediska
v řadě
zemí
činnost
lze
včetně však
činnost
je
možnost
považuji
výkonu
Problematika zákonem
o
zaměstnávání
České
získat
omezení,
republiky.
povolení
za
za
činnosti
zaměstnávání zaměstnanosti18. dětí
zakázáno
Pro
sportovní
předem
zákonem
stanovených podmínek, mezi které patří například tato: „Činnost přiměřená věku, není pro dítě nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo
docházce
do
školy
a
účasti
na
výukových
programech,
nepoškozuje
jeho
zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj. (Zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších úprav a doplňků, 2004, stránky § 121, odst. 2)“
Již z výše uvedeného můžeme dovodit jisté překážky pro
výkon
činnosti
rozhodčího
dítětem.
Domnívám
se
totiž, že vzhledem k povaze práce rozhodčího může dojít k nepříznivému ovlivnění vývoje dítěte. Problematika
je
nicméně
natolik
složitá,
že
by
vydala na samostatnou bakalářskou práci a tak se ji
17
Vnitřní směrnice ČSLH č. 59 – Povinnosti a odměňování rozhodčích
18
Část VI, vykonávání umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte, Zákon č. 435/2004 Sb., O zaměstnanosti, ve znění pozdějších úprav a doplňků
19
dále
nebudu
odkazuji
věnovat.
V případě
Hocka19,
na
který
čtenářova
se
zájmu
problematice
jej
věnuje
hlouběji.
3.1 Pro
OSVČ nebo zaměstnanec
jednoznačné
zařazení
rozhodčího
je
potřeba
opět vyjít ze zdrojů věnovaných především sportovcům. Sluka
uvádí,
že
před
rokem
1989
byl
sport
ryze
amatérský a aby mohli sportovci dostávat mzdu, museli mít
jiné,
oficiální
zaměstnání.
Odpadla
tak
potřeba
právní úpravy sportovce jako daňového subjektu. Po
změně
režimu
se
však
sport
poměrně
rychle
přeměnil na profesionální a tomu se také přizpůsobily sportovní řády a pravidla, která se blížila těm, které můžeme vídat ve vyspělejších evropských státech. Tomuto tempu
se
však
nepřizpůsobil
zákonodárce,
který
k činnosti profesionálních sportovců byl spíše pasivní a nesystematicky řešil jen vzniklé problémy. (Sluka, 2007, str. 69) Současná právní úprava nám dává několik možností, jak
můžeme
ne
právní
postavení
rozhodčího
nahlížet.
V praxi je rozhodčí postaven na roveň sportovci, který je brán buď jako OSVČ provozující živnost, a to na základě
§
7
odst.
1
písm.
19
b)
zákona
o
daních
z
Hocko, M. Nová právní úprava výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dítěte, Časopis pro právní vědu a praxi. 2004, č. 4, str. 292 - 301
20
příjmů20, sportovec – rozhodčí jako OSVČ provozující nezávislé povolání na základě § 7 odst. 2 písm. c) ZDP, nebo svou činnost může vykonávat jako zaměstnanec dle § 6 ZDP . Na základě výše uvedených společných prvků mezi sportovcem a rozhodčím si dovolím tvrdit, že právní postavení
sportovce
můžeme
analogicky
převést
i
na
postavení rozhodčího. Na činnost rozhodčího se tedy dle platné úpravy pohlíží jako na:
OSVČ vykonávající nezávislé povolání
OSVČ provozující živnost
zaměstnance
Za
předpokladu
naplnění
zákonem
stanovených
podmínek pro živnost má rozhodčí ohlašovací povinnost vůči živnostenskému úřadu, kde musí požádat o vydání výpisu
rejstříku21.
z živnostenského
Všeobecnými
podmínkami registrace živnosti jsou plná svéprávnost a bezúhonnost.
Zvážit
musíme
také
zvláštní
podmínky
provozování živnosti (Sluka, 2007, str. 70). V případě činnosti
rozhodčího
ledního
hokeje
však
zvláštní
podmínky provozování živnosti překážky nekladou. Poslední
možností,
jak
můžeme
na
činnost
rozhodčího nahlížet, je provozování činnosti rozhodčího jako zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmů22. Tuto
možnost
uvádím
záměrně
jako
poslední,
neboť
v současné praxi není využívána. V praxi ji nenalézáme
20
Zákon č. 586/1992 Sb., pozdějších úprav a doplňků 21 22
O
daních
z příjmů,
ve
znění
O
daních
z příjmů,
ve
znění
Bývalý živnostenský list.
Zákon č. 586/1992 Sb., pozdějších úprav a doplňků
21
proto,
že
závislé
v případě
činnosti
náklady
o
zařazení
by
sociální
na
některou
zaměstnavateli
a
zdravotní
z forem
vznikly
odvody,
větší
tedy
v řeči
čísel by náklady vzrostly o 34%. V případě sportovců lze spatřit možné naplnění podmínek závislé činnosti, zejména u sportovců kolektivních sportů. Pochopitelný je
i
zájem
státu,
aby
se
profesionální
sportovci
podíleli na zdravotním a sociálním pojištění v rámci zaměstnaneckého
vztahu
(Radostová
&
Chizzola,
2012,
stránky 171-175). Tuto podobnost nacházím i u činnosti rozhodčího. Nicméně nacházíme zde parametry, které jsou s úpravou
zaměstnance
neslučitelné.
Příkladem
můžu
uvést situaci, kdy dle současné praxe pořádající klub hradí náklady spojené s činností rozhodčích. Dokážete si
tedy
představit
situaci,
kdy
před
zápasem
klub
s rozhodčím uzavírá zaměstnaneckou smlouvu? Musel by se pak rozhodčí řídit pokyny svého zaměstnavatele? Byly by tyto pokyny v souladu s fair play? Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu23 z roku 2011 usuzuji, že činnost rozhodčího není proto vhodné vykonávat jako zaměstnanec. Avšak od roku 2011, kdy NSS tento
rozsudek
novelizoval
a
vydal, v mnou
se
právní
zkoumané
řád
několikrát
problematice
přinesl
několik dalších otazníků (Radostová & Chizzola, 2012, stránky
171-175).
Zejména
pak
přechodem
na
nový
občanský zákoník24. K této problematice vyšel zajímavý
23
Rozsudek nejvyššího správního soudu ČR ze dne 29. 11.
2011 sp. zn. 2 Afs 16/2011 24
Zákon
č.
89/2012
Sb.,
Občanský
pozdějších úprav a doplňků
22
zákoník,
ve
znění
Kubíčka25.
článek
Tato
problematika
je
však
svým
rozsahem natolik složitá a obsáhlá, že se ji nadále nemohu ve své práci věnovat.
3.2
Činnost
rozhodčího
z pohledu
živnostenského práva Záměrně
jsem
první
dvě
možnosti,
jak
lze
na
činnost rozhodčího nahlížet blíže nespecifikoval. Jak jsem
již
výše
z pohledu
uvedl,
práva
na
činnost
nahlížet
třemi
rozhodčího
způsoby,
lze
z nichž
zaměstnanecký poměr jsem vyloučil, neboť pro podmínky rozhodčích není vhodný. V následující podkapitole si představíme
právní
postavení
rozhodčího
z pohledu
živnostenského zákona. Toto postavení je pro činnost rozhodčího, dle mého názoru, odpovídající. Dle obecné definice živnosti: „…je vlastním
soustavná jménem,
činnost na
provozována
vlastní
samostatně,
odpovědnost,
za
účelem
dosažení zisků… (Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském podnikání, 1991, str. § 2).“
25
TRYNER, Miroslav. MLADÁ FRONTA A. S. Sport má problém:
musí lidi zaměstnat. Náklady vzrostou o třetinu [online]. 16.
4.
2014
[cit.
2014-04-20].
Dostupné
z:
http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/sport-ma-problem-musilidi-zamestnat-naklady-vzrostou-o-tretinu1078340#utm_source=zive&utm_medium=selfpromo&utm_campaign=bo xe15
23
Podíváme-li
se
na
tyto
definiční
znaky
blíže,
zjistíme:
v případě,
že
se
rozhodčí
věnuje
své
činnosti,
dovolím si tvrdit, že první znak lze považovat za splněný. Vždyť více než půl roku se aktivně a pravidelně hokejové
věnuje sezóny
řízení
se
zápasů
věnuje
a
přípravě
v mezidobí na
sezónu
nadcházející, účastní se seminářů atd.
činnost nelze osobu.
rozhodčího
za
sebe
na
V tomto
je
provozována
zápas
bodě
poslat
však
samostatně
jakoukoli
narážíme
na
–
třetí
fakt,
že
rozhodčí je na utkání delegován ČSLH a naplňuje se tak částečně i znak závislé činnosti.
rozhodčí
provozuje
činnost
vlastním
jménem
–
symbolicky je tento znak naplněn v soutěžích, kde mají
rozhodčí
našitou
na
dresu
jmenovku.
Z právního hlediska však definice chybí. Domnívám se však, že pro naplnění tohoto znaku stačí, že ač je
rozhodčí
svou
ve
činnost
své
funkci
provozuje
představitelem
především
svou
ČSLH,
vlastní
osobou a v průběhu své kariéry si buduje reputaci svázanou právě se svým jménem.
v případě,
že
zápas
rozhodčí
ledního
hokeje
negativně ovlivní, je na základě odpovědnosti za svůj výkon sankcionován, usuzuji tedy, že i tento znak činnost rozhodčího naplňuje.
jak jsem již v úvodu své práce zmínil, krom jiných motivací, důvodů
pro
je
finanční
činnost
odměna
rozhodčího.
jeden
Dovolím
tvrdit, že i poslední znak je naplněn.
24
z hlavních si
tedy
Činnost
rozhodčího
zároveň
nenalezneme
v negativním vymezení živností dle § 3 živnostenského zákona26,
z čehož
usuzuji,
že
tolerantním
výkladem
definice živnosti lze na činnost rozhodčího nahlížet jako na živnost. Zařazením činnosti rozhodčího pod živnost vyvstala otázka
zařazení
činnosti
rozhodčího
pod
konkrétní
předmět podnikání27. Dle nařízení vlády28 se nabízí jako předmět
podnikání
278/2008
Sb.
O
dvě
živnosti
obsahových
(Nařízení
náplních
vlády
č.
jednotlivých
živností, 2008). 3.2.1
Poskytování tělovýchovných a sportovních
služeb v oblasti Dle názvů předmětu podnikání této vázané živnosti můžeme usuzovat, že činnost rozhodčího pod tuto živnost můžeme
zařadit.
Poskytujeme
totiž
sportovní
službu.
Avšak dle obsahové náplně tohoto nařízení29 je naprosto zřejmé, že činnost rozhodčího pod tuto živnost spadat nemůže.
Tato
živnost
je
určena
především
trenérům.
Doslovně se zde uvádí:
26
Zákon
č.
455/1991
Sb.,
O
živnostenském
podnikání,
ve
znění pozdějších úprava doplňků 27
§ 45 odst. 4 zákona č. 455/1991 Sb., O živnostenském
podnikání 28
Nařízení vlády č. jednotlivých živností
278/2008
Sb.
O
obsahových
náplních
29
278/2008
Sb.
O
obsahových
náplních
Nařízení vlády č. jednotlivých živností
25
Výuka dovedností příslušného sportovního odvětví a s tím spojené organizování sportovní nářadí,
činnosti náčiní
pro
a
jednotlivce
technických
a
skupiny,
sportovních
včetně
půjčování
prostředků.
sportovního
Vedení
veřejných
tělovýchovných a sportovních škol. (Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností, 2008, str. Příloha č. 2)
Ač je název opravdu trochu zavádějící, živnostník je povinen správně určit svůj předmět podnikání a tak nezbývá, než hledat vhodnější předmět podnikání. 3.2.2
Provozování tělovýchovných a sportovních
zařízení a organizování sportovní činnosti Je trošku paradoxem, že název předešlého předmětu podnikání odpovídá více činnosti rozhodčího avšak dle právní
úpravy
je
právě
provozování
tělovýchovných
a
sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti tím předmětem podnikání, které rozhodčí ledního hokeje vykonávají. Vycházím přímo z litery vládního nařízení, kde se mimo jiné dočteme: Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénu,
koupališť,
použití
fit-center,
spotřebiteli
saun)
k provozování
a
jejich
sportovní
pronajímání a
k bezprostřednímu
tělovýchovné
činnosti
a
k regeneraci a rekondici. Při provozování tělovýchovných zařízení a zařízení pro regeneraci
a
rekondici
kromě
výše
uvedených
činností
i
činností
spojené
s poradenstvím a metodikou nabízené služby. Organizování a pořádání sportovních soutěží a činnosti sloužící podpoře a propagaci sportu. Činnost agentů a agentur zastupujících
výkonné
soutěžích
podobně.
a
sportovce Činnost
za
účelem
výkonných
zajištění sportovců,
účasti
na
případně
sportovních rozhodčích,
provozována samostatně a za účelem dosaženi zisku. (Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností, 2008, str. příloha č. 4)
26
Jak
je
v obsahové
s identifikačním
náplni
číslem
této
74
volné
živnosti
explicitně
uvedeno,
v případě, že požádá rozhodčí o výpis z živnostenského rejstříku30,
je
jeho
povinností
uvést
tento
předmět
podnikání. 3.2.3
Činnost rozhodčího jako nezávislé povolání
Vzhledem k chybějícím definicím zmíněných znaků a složitosti právní úpravy daňové problematiky, vydávají tak někteří rozhodčí svou činnost za nezávislé povolání a to na základě § 3 živnostenského zákona31. Této praxe se využívalo především zpočátku vzniku živností u nás. Důvodem byla nedokonalá právní úprava, ve
které
chybělo
zařazení
rozhodčích
pod
konkrétní
dnes
odstraněn
živnost. Tento nařízením
nedostatek vlády32,
předpokladu, poměrně
že
je
však
které
splňuje
jednoznačně
již
činnost zákonné
zařadilo
dle
rozhodčího,
za
podmínky
živnosti,
předmětu
podnikání
jako živnost volnou. Nicméně od kolegů rozhodčích jsem dotazováním zjistil, že nezávislé povolání je i nadále užíváno.
V tomto
případě
je
potřeba
správci
daně
argumentovat nenaplněním zákonných podmínek pro vznik živnosti.
Domnívám
podpoření
tohoto
30
se, názoru
že
nejlepšími je
rozporovat
pro
soustavnost
Bývalý živnostenský list.
31
Zákon č. 455/1991 Sb., O živnostenském znění pozdějších úprava doplňků 32
argumenty
Nařízení vlády č. jednotlivých živností
278/2008
Sb.
27
O
podnikání,
obsahových
ve
náplních
činnosti
rozhodčího
činnosti.
Jak
výkladu časové
jsem
a již
soustavnosti, omezení
samostatnost uvedl
naráží
hokejové
výše,
při
činnost
sezóny.
provozování doslovném
rozhodčího
Samostatnost
na lze
vyvrátit argumentací o podřízenosti ČSLH. Zároveň nevýhodné.
je
toto
V případě
postavení
volné
živnosti
pro si
rozhodčího totiž
může
daňový subjekt odečíst paušální výdaje ve výši 60%, kdežto v případě nezávislého povolání pouze 40% (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky § 7, odst. 7. písm. b),c)).
28
4
Zdanění příjmů rozhodčího ledního hokeje dle zákona o daních z příjmů V předešlých částech mé práce jsem postupně uvedl
základní pojmy, ve kterých jsem stručně popsal základní parametry
daně
z příjmů
FO.
Dále
právních
norem
stanovil
právní
jsem
z příslušných
postavení
rozhodčího
jako fyzickou osobu podnikající buď jako živnostník, nebo
vykonávající
kapitole
si
nezávislé
přiblížíme
povolání.
činnost
V následující
rozhodčího
ledního
hokeje z aspektu zákona o daních z příjmů33. Ze
zjištěného
právního
postavení
rozhodčího
ledního hokeje dovozuji přípustnost zdanění příjmů dle následujících paragrafů zákona o daních z příjmů:
§
7,
odst.
1,
písm.
b)
–
příjmy
ze
živnostenského podnikání
§ 7, odst. 2, písm. c) – příjmy z nezávislého povolání
§
10,
odst.
1,
písm.
a)
–
příjmy
z příležitostné činnosti (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky § 7, 10) Tyto
tři
úpravy
blíže
rozeberu
v následujících
podkapitolách.
33
Zákon č. 586/1992 Sb., pozdějších úprav a doplňků
O
daních
29
z příjmů,
ve
znění
4.1
Zdanění
příjmů
z
činnosti
rozhodčího
ledního hokeje jako příležitostné činnosti Zařadit
činnost
rozhodčího
jako
příležitostnou
činnost můžeme za předpokladu, že před správcem daně obhájíme
činnost
rozhodčího
jako
příležitostnou.
Bohužel zákonná definice příležitostné činnosti chybí (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, str. § 10). Domnívám vhodné
se
označovat
rozhodčích,
však, za
kteří
že
činnost
rozhodčího
příležitostnou. již
řídí
A
to
utkání
není
zejména
u
výkonnostních
soutěží. Domnívám se tak ne pro to, že utkání nižších soutěží je vhodné zařadit jako příležitostnou činnost, ale pro to, že u těchto rozhodčích lze předpokládat vyšší
počet
uvedeného činnosti
utkání,
lze –
na
dovozovat
2x
týdně,
které určitou
3x
jsou
delegováni.
pravidelnost
týdně
atp.
Tento
Z
jejich způsob
zdaňování příjmů z činnosti rozhodčího ledního hokeje je vhodný pro rozhodčí, kteří tuto činnost vykonávají jen sporadicky, a proto se mu nebudu blíže věnovat. V případě,
že
se
tento
způsob
zdanění
rozhodne
využít méně aktivní kolega, je pro něj poměrně výhodný, neboť v letošním roce jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 10 příjmy do výše 30 000,- Kč.
4.2
Zdanění
příjmů
z
činnosti
rozhodčího
ledního hokeje jako nezávislé povolání Vzhledem
k faktům
uvedeným
v bodě
3.2.3
tento
způsob zdanění důrazně nedoporučuji využívat. Zejména
30
proto,
že
se
může
daňový
subjekt
vystavit
kontrole
správcem daně a následnému doměření daňové povinnosti. Zároveň díky nižším paušálním výdajům je pro daňový subjekt nevýhodný.
4.3
Zdanění
příjmů
z
činnosti
rozhodčího
ledního hokeje jako živnostníka Jak jsem již v bodě 3.2 uvedl, dle mého názoru je potřeba na činnost rozhodčího ledního hokeje pohlížet jako na živnost. Konkrétněji jako na živnost volnou č. 74 – Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti (Nařízení vlády č. 278/2008
Sb.
O
obsahových
náplních
jednotlivých
živností, 2008). Je potřeba upozornit na fakt zákonné povinnosti vlastnit výpis z živnostenského rejstříku34 (Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, 2012, stránky §
420
-
422).
Příjmy
z činnosti
rozhodčího
ledního
hokeje daníme dle § 7, odst. 1, písm. b).
4.3.1
Praktický příklad zdanění příjmů z činnosti
rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Pro objasnění procesu zdanění příjmů z činnosti rozhodčího
ledního
hokeje
jako
živnostníka
jsem
se
rozhodl použít praktický příklad. Jako rozhodčí jsem si registroval svou živnost na živnostenském
úřadě,
činnost
vykonávám
při
studiu
vysoké školy na vedlejší činnost. Za rok 2014 jsem si
34
Bývalý živnostenský list.
31
vydělal činností rozhodčího ledního hokeje 60 150,- Kč, přičemž jsem na tuto činnost pořídil vybavení v hodnotě 25 000,- Kč. Základ
daně
stanovím
tedy
rozdílem
mezi
mým
příjmem a daňově uznatelnými náklady. Zde je potřeba se rozhodnout,
zda
uplatním
reálně
vynaložené
výdaje
(25 000,- Kč), nebo zda využiji paušálních výdajů ve výši 60% z příjmů. V případě, že bych se rozhodl využít reálně vynaložených nákladů, jsem povinen tyto výdaje doložit na základě mnou vedené daňové evidence (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky § 7, odst. 7). Uvážím-li, že vedení daňové evidence je pro mne administrativně náročné a reálně vynaložené náklady dosahují
pouze
41,56%
mých
příjmů,
je
ekonomicky
i
administrativně výhodnější použití paušálních výdajů ve výši 60%. Příjmy dle § 7:
60 150,- Kč
Výdaje související s příjmy dle § 7:
36 090,- Kč
Dílčí základ daně z příjmů podle § 7:
24 060,- Kč
Za
daňově
uznatelné
výdaje
lze
v případě
mnou
zvolené živnosti považovat mnohem širší škála výdajů, než samotná výstroj rozhodčího. Příkladem mohu uvést třeba spotřební elektroniku. Videokameru můžu použít k natočení mého výkonu na hokejovém utkání a záznam si pak pustit na televizi nebo notebooku, který zároveň používám pro komunikaci s ČSLH. Jenom na tomto příkladu jsem
uvedl
tři
druhy
spotřební
elektroniky,
která
zdánlivě přímo s výkonem činnosti rozhodčího nesouvisí, avšak vhodnou argumentací je můžeme zahrnout do daňově
32
uznatelných
výdajů.
Podmínkou
je
však
vedení
daňové
evidence. Výše vypočtený dílčí základ daně z příjmů podle § 7 můžu na základě zákona o daních z příjmů snížit o nezdanitelnou část základu daně35 nebo o odečitatelné položky36. Jedná se například o odpočet za darování krve 2000,- Kč za jeden odběr. Takto mohu optimalizovat svůj dílčí
základ
daně
až
do
výše
15%
dílčího
daňového
základu (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, stránky § 15, odst.1). V mém případě však dílčí základ nemáme jak optimalizovat. Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně: Na
základě
§
16
ZDP37
tedy
24 060,- Kč zaokrouhlíme
dílčí
daňový základ na celá sta dolů a vypočteme daň dle příslušné sazby (15%). Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů: 24 000,- Kč
35
§ 15, odst. 1,3,4,5,6,7,8 zákona č. 586/1992 Sb., daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků
O
36
§ 34 zákona č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších úprav a doplňků
37
Zákon č. 586/1992 Sb., pozdějších úprav a doplňků
O
daních
33
z příjmů,
ve
znění
Daň podle § 16 ZDP:
3 600,- Kč
Vypočtenou daň (3 600,- Kč) dále snížíme o slevy na
dani
uvedené
v §
35ba
ZDP.
V našem
konkrétním
případě slevou na poplatníka (24 840,- Kč), na kterou má nárok každý poplatník, kromě těch, kteří k 1. lednu pobírali starobní důchod, a slevu pro studenta (4 020,Kč) (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, str. § 35ba). Úhrn slev na dani podle § 35, § 35a, § 35b, a § 35ba ZDP:
28 860,- Kč
Daň po uplatnění slev podle § 35, § 35a, § 35b, a § 35ba ZDP: Po
0,- Kč
uplatnění
slev
na
dani
je
tedy
má
daňová
povinnost 0,- Kč. V případě, že bych měl děti, mohl bych využít ustanovení § 35c, které mi, jako daňovému subjektu přiznává částku 13 404,- Kč za dítě se mnou společně hospodařící v domácnosti, maximálně však do výše 60 300,- Kč za rok. (Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, 1992, str. §35c) Měl-li bych tedy jedno
dítě,
dosáhl
bych
na
daňový
bonus
ve
výši
13 404,- Kč.
4.3.2
Praktický příklad výpočtu zdravotního
pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Zahájením
činnosti
rozhodčího
vzniká
povinnost
krom odvádění daně z příjmů i podílení se na systému zdravotního pojištění. Tato povinnost vyplývá ze zákona
34
o
veřejném
zdravotního
zdravotním pojištění
pojištění38 je
povinen
a do
každý 8
subjekt
dnů
nahlásit
vznik této povinnosti své zdravotní pojišťovně. Tato povinnost, budu-li se držet výše zmíněného vzorového případu, vzniká na základě našeho postavení jako
živnostníka
stanovuje,
že
-
jako
§
5,
OSVČ
písm. jsme
b),
bod
pojištěnci
2, a
který
zároveň
poplatníci zdravotního pojištění, a zároveň postavení jako student - § 7, odst. 1, písm. a), který stanovuje povinnost
státu
hradit
zdravotní
pojistné
za
nezaopatřené dítě39 (Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění, 1997, stránky § 11, odst. 1), písm. a)). Vznikla tak kolize dvou ustanovení, která je řešena tak, že pojistné platí stát i pojištěnec (Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění, 1997, stránky § 5-11). Nyní pojištění
provedu dle
praktický
vzorového
výpočet
příkladu
zdravotního
uvedeného
v bodě
4.3.1. Vyměřovací
základ
získáme
z přehledu
příjmů
a
výdajů FO. V mém případě tvoří příjmy částku 60 150,-
38
Zákon č. 48/1997 pojištění a o změně zákonů
Sb., Zákon o veřejném zdravotním a doplnění některých souvisejících
39
„Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 – 15)… (Zákon č. 117/1995 Sb., Zákon o státní sociální podpoře, str. §11)
35
Kč
a
výdaje
36 090,-
Kč.
Polovinou
rozdílu
těchto
částek získáme vyměřovací základ. Výpočet vyměřovacího základu:
Takto vypočtený vyměřovací základ podrobím sazbě zdravotního pojištění ve výši 13,5%. Doplatek pojistného za první rok podnikání: 1 624,- Kč První rok mého podnikání tedy odvedu jednorázovou platbu
pojišťovně,
u
které
jsem
pojištěn,
ve
výši
1 624,- Kč. Pro další rok mého podnikáni jsou mi však stanoveny
zálohy
zdravotního
pojištění,
které
se
vypočtou jako podíl pojistného za předešlý rok a počtu měsíců,
ve
kterých
jsem
v předešlém
roce
vykonával
činnost rozhodčího (12 měsíců) (Šebková, 2013). Měsíční záloha na pojistné na rok 2015:
135,- Kč
Zdravotní pojištění za rok 2014 tedy činní 1 624,Kč a pro rok následující jsem povinný platit pojišťovně měsíční zálohu ve výši 135,- Kč. Tyto skutečnosti je povinný pojištěnec sám vypočíst a podat přehled OSVČ na příslušnou
zdravotní
pojišťovnu
do
druhého
května
daného roku. Z dotazování zjistil,
že
mezi
někteří
mými
kolegy
z nich
rozhodčími
neodvádějí
jsem
zdravotní
pojištění s odůvodněním, že jsou studenti, a že za ně pojistné
odvádí
stát.
Jak
jsem
36
již
výše
uvedl,
v případě,
že
je
živnostníkem, zdravotního
pojištěnec
nezaniká pojištění
studentem
jeho
z titulu
a
zároveň
povinnost
platby
živnostníka.
Výhodou
studenta je, že nemusí platit minimální zálohy (v roce 2013
1 748,-
upozornit, vystavují
Kč)
že se
(Dlouhá,
tento hrozbě
2012).
jejich
Dovoluji
výklad
dodatečného
je
si
tedy
nesprávný
vypočtení
a
a
vybrání
pojistného včetně stanovených sankcí.
4.3.3
Praktický příklad výpočtu sociálního
pojištění z činnosti rozhodčího ledního hokeje jako živnostníka Jako
poslední
povinnost,
která
přímo
vyplývá
z povinnosti danit příjmy z činnosti rozhodčího ledního hokeje je sociální pojištění40 (pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti). Pro splnění této zákonné povinnosti je třeba se registrovat sociálního
na
příslušném
zabezpečení.
pracovišti
Poté
je
České
subjekt
správy povinen
každoročně podávat roční přehled o příjmech a výdajích, ve kterém si vypočte zda-li a případně kolik odvede ve prospěch státního rozpočtu. Zásadní je opět rozlišení na hlavní a vedlejší činnost. Vedlejší činnost vykonává OSVČ která:
byla v kalendářním roce zaměstnancem,
40
Na základě zákona č. 589/1992 Sb., O pojistném
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti,
úprav a doplňků
37
ve
znění
pozdějších
byl jí přiznán invalidní důchod nebo starobní důchod,
pobírala
rodičovský
příspěvek
nebo
pomoc
v mateřství, nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu (na základě nemocenského pojištění zaměstnanců),
pečovala
o
osobu
jakéhokoli
stupně závislosti
vykonávala
vojenskou
službu,
nikoli
však
profesionální vojáci
se
považuje
za
nezaopatřené
dítě
(včetně
studia) V případě, nemusí
odvádět
že
OSVČ
spadá
pojistné
pod
vedlejší
sociálního
činnost,
pojištění
za
předpokladu, že příjmy snížené o výdaje nedosahují za předešlý
rok
(2014)
částku
62 261,-
Kč.
OSVČ
nedosahující této minimální částky se však na sociálním pojištění může podílet dobrovolně z jeho vlastní vůle. V případě hlavní činnosti se pojistné odvádět musí ze zákona. (Pojistné na sociální pojištění u OSVČ, N.D.) Použiju-li
vzorový
příklad
z bodu
4.3.1,
je
výpočet sociálního pojištění poměrně jednoduchý. Stačí totiž
konstatovat,
stanoveného
limitu
že
vzhledem
je
subjekt
k nedosažení od
platby
zákonem
osvobozen.
Bohužel však neodpadá povinnost předložit do druhého května roku následujícího po zdaňovacím období přehled o
příjmech
a
výdajích
na
pracoviště
České
správy
sociálního zabezpečení. Pro optimalizaci vyměřovacího základu je vhodné provozovat činnost po celý rok.
38
ZÁVĚR
5 Cílem
mé
práce
jsem
si
stanovil
analyzovat
příslušné právní normy, judikáty a odbornou literaturu, ze
kterých
jsem
v živnostenském
určil zákoně
právní a
postavení
následně
rozhodčího
právní
postavení
v zákoně o daních z příjmů. Celou práci jsem se snažil strukturovat
tak,
aby
vznikl
ucelený
text,
který
poslouží jako jakýsi návod pro kolegy rozhodčí, kteří se
s problematikou
každoročně
zdanění
s blížícím
formulářů
se
k přiznání
svých
termínem
daně
z příjmů
příjmů
potýkají
odevzdání a
jejich
přehledů
na
zdravotní pojišťovny, respektive na pracoviště České správy sociálního zabezpečení. V první části jsem čtenáře seznámil se základními pojmy, které ho provázely celou prací. V další části jsem se již plně zaměřil na plnění v úvodu vytýčených cílů a dle zjištěných informací jsem jednoznačně určil, že nejvhodnějším právním postavením rozhodčího ledního hokeje
je
živnostník,
konkrétně
volnou
vykonávající
živnost
č.
volnou
74
-
živnost,
Provozování
tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní
činnosti.
živností,
či
V úvahu
postavení
přicházely
OSVČ
i
vykonávající
jiné
druhy
nezávislé
povolání, avšak v mé práci jsem tyto typy postavení jednoznačně
vyvrátil
jako
nevhodné
z pohledu
zákona
nebo nevýhodné z pohledu poplatníka. V části rozhodčího
věnované
ledního
dani
hokeje
jsem
z příjmů pak
určil
z činnosti konkrétní
ustanovení, podle kterých je vhodné příjem z činnosti rozhodčího ledního hokeje danit. V této části jsem se také věnoval daňově uznatelným výdajům a vydal určité
39
doporučení ve smyslu, jak argumentovat před správcem daně konkrétní výdaje tak, aby je správce daně uznal. Tuto
argumentaci
jsem
podepřel
konkrétním
příkladem
nákupu spotřební elektroniky, která, jak by se mohlo zdát, s výkonem činnosti rozhodčího přímo nesouvisí. Výpočet
samotné
daně
jsem
pak
prakticky
provedl
na
vzorovém případu. Ve vztahu k profesionálním rozhodčím je potřeba dodat, že závěry uvedené v této práci nemusí být zcela použitelné, neboť jejich právní postavení, zejména po novelizaci občanského zákoníku, může naplnit parametry závislé činnosti. Avšak bez bližší znalosti konkrétního vykonávají
znění funkci
jejich
smlouvy,
profesionálních
na
základě
rozhodčích,
které nejsem
schopen toto tvrzení jednoznačně potvrdit. Do
této
části
jsem
rovněž
zahrnul
i
informace
týkající se zdravotního a sociálního pojištění, neboť je
nedílnou
z činnosti
součástí
rozhodčího
procesu
ledního
zdaňování
hokeje.
Zde
příjmů
jsem
opět
postupoval obdobně jako u daně z příjmů a provedl jsem výpočet dle vzorového případu. Závěrem bych chtěl konstatovat, že se domnívám, že jsem v úvodu stanovené cíle splnil a doufám, že má práce
pomůže
kolegům
rozhodčím,
kteří
plní
svou
zákonnou a i řekněme morální povinnost vůči státu. Je potřeba si totiž uvědomit, že stát bez výběru daně nemůže fungovat a poskytovat tak základní služby, které bez výjimky každý z nás spotřebovává. V opačném případě by
totiž
správního
mohly
nastat
řízení
a
nepříjemné dodatečného
důsledky
ve
vyměření
formě daně,
respektive pojištění. Proto doufám, že třeba i díky mé práci, podíl rozhodčích, kteří své příjmy přiznávají,
40
vzroste.
Obzvláště
studentem,
je
administrativní
v případě,
daňová zátěž
zátěž při
že jen
využití
není veliká.
41
je
daňový
v malém
subjekt
rozsahu
paušálních
a
výdajů
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ČSLH. (5. Září 2012). Vnitřní směrnice č. 60 - Licence rozhodčích. Praha. ČSLH. (5. Září 2012). Vnitřní směrnice ČSLH č. 59 Povinnosti Duben
a
odměňování
2014,
z
rozhodčích.
Získáno
9.
http://www.cslh.cz/text/99-
dokumenty-rozhodci.html Dlouhá, P. (3. Prosinec 2012). OSVČ 2013: minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění rostou. Získáno
22.
Duben
2014,
z
Peníze.cz:
http://www.penize.cz/podnikani/246198-osvc-2013minimalni-zalohy-na-socialni-a-zdravotnipojisteni-rostou EU,
K.
(11.
Červenec
2007).
Bílá
kniha
o
sportu.
Získáno 12. Duben 2014, z Ministerstvo školství, mládeže
a
tělovýchovy:
http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu Hamerník,
P.
(2007).
Sportovní
právo
s
mezinárodním
prvkem. Auditorium. iPodnikatel.cz. 2014,
(24. z
Leden
2014).
Získáno
9.
Duben
http://www.ipodnikatel.cz/Dane-v-
podnikani/schema-vypoctu-zakladu-dane-z-prijmufo.html Jedlička,
J.
regulace
(Červenec EU.
Získáno
2006). 12.
Vrcholový Duben
2014,
sport z
a
Česká
spořitelna: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/ Sport_EU.pdf Králík, M. (2001). Právo ve sportu. Praha: C.H. Beck. Kubátová, K. (2010). Daňová teorie a politika. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s.
42
Kubíček, M. J. (2013). Sport a prvo (1. vydání. vyd.). Brno: muni PRESS. Latinské přísloví. (N.D.). Citáty - Daně. Získáno 10. Duben 2014, z Moták.cz. Mrkývka, P. (2010). Základy finančního práva. V I. P. Petr Mrkývka, Základy finančního práva (stránky 32-36). ARMEX PUBLISHING s. r. o. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. O obsahových náplních jednotlivých živností. (2008). Pojistné na sociální pojištění u OSVČ. (N.D.). Získáno 22.
Duben
2014,
z
FiremníFinance.cz:
http://firmy.finance.cz/dane-aucetnictvi/informace/duchodove-pojisteniosvc/sazby/ Průcha, P. (1998). Základní pojmy a instituty správního práva. Brno: Masarykova Univerzita. Radostová, K., & Chizzola, P. (2012). Práví postavení fotblisty
-
zaměstnanec
nebo
osoba
samostatně
výdělečně činná? V J. Kuklík, P. Hamerník, M. Sup, M.
Králík,
M.
Haindlová,
D.
Kohout,
.
.
.
P.
Chizzola, Sportovní právo. Praha: Auditorium. Sluka, T. (2007). Profesionální sportovec - právní a ekonomické aspekty. Havlíček Brain Team. Sovová, E. (19. Únor 2009). OSVČ letos nemusí platit minimální
daň.
Peníze.cz:
Získáno
15.
Duben
2014,
z
http://www.penize.cz/dan-z-prijmu-
pravnickych-osob/49469-osvc-letos-nemusi-platitminimalni-dan Svoboda, A. (N.D.). Sport a Evropská unie. Získáno 12. Duben
2014,
z
Ministerstvo
vnitra
http://www.mvcr.cz/clanek/sport-a-evropskaunie.aspx
43
ČR:
Šebková, M. (22. Srpen 2013). Zdarvotní pojištění OSVČ vedlejší. Získáno 22. Duben 2014, z Podnikatelský web:
http://www.podnikatelskyweb.cz/zdravotni-
pojisteni-osvc-vedlejsi/ Zákon č. 115/2001 Sb., O podpoře sportu. (2001). Zákon č. 117/1995 Sb., Zákon o státní sociální podpoře. (nedatováno). (2009). Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád. Zákon č. 353/2003 Sb., O spotřebních daních. (2003). Zákon
č.
435/2004
Sb.,
O
zaměstnanosti,
ve
znění
pozdějších úprav a doplňků. (13. Květen 2004). Zákon
č.
455/1991
Sb.,
O
živnostenském
podnikání.
(1991). Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění. (1997). Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů. (1992). Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník. (2012).
44
PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Sazebník odměn rozhodčího ledního hokeje (ČSLH, Vnitřní směrnice ČSLH č. 59 - Povinnosti a odměňování rozhodčích, 2012)
45
RESUMÉ The aim of my thesis is to determine legal status of an ice hockey referee. With this legal status I was able to determine derived legal status in financial law. To determine these legal statuses was necessary for the determination of tax duty on income from the activity of an ice hockey referee. I also underwent analysis of health and social insurance in terms of income from the activity of an ice hockey referee. This paper should help to all my colleagues who are struggling with the issue of taxation of their income.
I
also
presented
recommendations
on
how
to
optimize their income tax duty. With examples of calculating the relevant tax I vividly showed how to tax income from the activity of an ice hockey referee as a legal and moral duty of every
taxpayer.
Because
with
no
taxes,
government
should hardly provide all necessary services such as health care, social care and many others which are consumed by everyone.
46
