Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 12) Odborné sociální poradenství

Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 12) Odborné sociální poradenství

projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ reg. č. CZ.1.04/3.1 .00/A9.00019

Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 12 (zahrnovala odborné sociální poradenství) Vedoucí skupiny: Bc. Ivana Dorotíková Garant skupiny: Ing. Mgr. Štěpánka Syrovátková

Datum: 31. 5. 2015

Obsah 1. Úvod........................................................................................3 2. Odborné sociální poradenství .................................................5 2.1 Vstupní informace k OSP ....................................................................................... 5 2.1.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky .................................................................. 5 2.1.2 Poskytovatelé (služby) OSP v MSK ................................................................................. 6

2.2 Provozní doba ..................................................................................................... 11 2.2.1 Provozní doba ..............................................................................................................11 2.2.2 Forma poskytování služby .............................................................................................14

2.3 Pracovník v přímé práci ....................................................................................... 18 2.3.1 Pracovník v přímé práci – přepočtené úvazky ................................................................18 2.3.2 Pracovník v přímé práci – odborná způsobilost ..............................................................24

2.4 Uživatelé podle místa bydliště/místa posledního pobytu .......................................... 27 2.5 Zájemci o službu ................................................................................................ 35 2.6 Mapa poskytovatelů odborného sociálního poradenství v Moravskoslezském kraji ..... 40 2.7 Odkud uživatelé přicházejí .................................................................................... 68 2.8 Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí ............... 73 2.9 Potřeby uživatelů odborného sociálního poradenství ............................................... 78 2.10 Činnosti a úkony služby odborné sociální poradenství.......................................... 111 2.11 Personální zajištění služby ................................................................................ 121 2.12 Náklady na personální zajištění služby ............................................................... 128 2.13 Spoluúčast obcí na financování služby odborné sociální poradenství ..................... 140 2.14 Model sociální služby odborné sociální poradenství ............................................. 147 2.15 Příklad dobré praxe služby odborné sociální poradenství ..................................... 152 2.16 Návrh rozvoje služby odborné sociální poradenství ............................................. 156

Seznam tabulek, grafů a mapek .............................................161 Seznam tabulek ...................................................................................................... 161 Seznam grafů ......................................................................................................... 163 Seznam mapek ....................................................................................................... 164

1. Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A9.00019, který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období červen – září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu – dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu č. 2. Data získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byla pracovními skupinami analyzována a komentována. Analyzovaná a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy, stejně jako další relevantní zdroje doplňující informace o popisovaném typu sociální služby. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť. Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy:  Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry, do jaké ji člověk potřebuje. 

Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby tyto přirozené zdroje využíval (zprostředkovává jejich využití).



Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace.

Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu.

3

Podklady pro zpracování závěrečné zprávy – počet služeb a dotazníků Počet poskytovatelů ke Počet vyplněných Procentuální dni 20. 6. 2014 dotazníků k 15. 9. 2014 návratnost dotazníků Odborné sociální 74 71* 96% poradenství * Analýza dotazníkového šetření pracuje s celkem 73 službami odborného sociálního poradenství – důvod pro zvolení této interpretační jednotky a počtu služeb je uveden v kapitole 2.1.2 „Poskytovatelé (služby) OSP v MSK“ – upřesnění pro potřeby analýzy dotazníků. Omezení pro zpracování Závěrečné zprávy a) Omezení ve formě získávání a zpracování dat  dotazník nebyl vhodným nástrojem pro získání dat;  vyplněná data jsou mnohdy velmi rozdílná a v některých případech jsou zjevně chybně vyplněna – takto nekvalitní vstupy (ze strany poskytovatelů) neumožňují spolehnout se na přesnost kvantitativních dat;  neprovedení kontrolního dotazování neumožnilo eliminovat některé nevhodně formulované otázky v dotazníku (i přes velkou pečlivost pracovní skupiny při jeho sestavování);  zpracovatelská firma v některých případech přistoupila k souhrnnému zpracování dat spíše formálně, což se projevilo různou kvalitou poskytnutých souhrnných výstupů (v některých případech se lišila data v kategoriích, které byly sledovány dvěma čí více otázkami zároveň). b) Omezení dané typem sociální služby  rozdílná praxe poskytovatelů v evidenci poboček hlavních služeb – díky tomu jsou nepřesné údaje ohledně počtu a rozmístění služeb OSP na území MSK;  rozdílné metodické přístupy poskytovatelů ke statistické evidenci počtu uživatelů přinesly rozdílné údaje o počtu uživatelů za jednotlivé služby;  podobně se projevily i rozdíly v dalších sledovaných proměnných (i zde se zdá, že hlavní příčinou jsou odlišné přístupy poskytovatelů k aplikaci ZSS do praxe poskytování OSP);  služby OSP jsou velmi různorodou skupinou – zejména vzhledem k široké škále možných cílových skupin a způsobu reagování na potřeby cílové skupiny;  omezené možnosti porovnání získaných dat s relevantními demografickými údaji (opět vzhledem k charakteru OSP a cílových skupin této služby). Způsob reagování na výše uvedená omezení pro zpracování Závěrečné zprávy:  vzhledem k vnitřní rozmanitosti služeb OSP přistoupila pracovní skupina k podrobnější segmentaci služeb OSP dle převažujících typů cílových skupin;  z výše uvedených důvodů nelze průměrné hodnoty jednotlivých proměnných považovat za vypovídající – mají spíše ilustrativní charakter; všude, kde to bylo relevantní (a možné) jsou získaná data rozčleněna do jednotlivých kategorií služeb dle cílových skupin – ale i toto vnitřní zpřesnění přináší tak rozdílné informace, že i zde průměrné hodnoty nelze považovat za optimální;  díky nízké vypovídající hodnotě získaných kvantitativních dat se závěry a doporučení pracovní skupiny velkou vahou opírají o odbornou znalost členů pracovní skupiny.

4

2. Odborné sociální poradenství 2.1 Vstupní informace k OSP 2.1.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Odborné sociální poradenství je jednou ze dvou služeb sociálního poradenství, kterou zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSS“) definuje takto:

„Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství.“ Odborné sociální poradenství (dále většinou „OSP“)  dle § 37 ZSS (3) Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. (4) Služba podle odstavce 3 obsahuje tyto základní činnosti: (a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; (b) sociálně terapeutické činnosti; (c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.  dle § 4 vyhlášky 505/2006 Sb. (1) Základní činnosti při poskytování odborného sociálního poradenství se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: zprostředkování navazujících služeb; b) sociálně terapeutické činnosti: poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie a v oblasti vzdělávání; tato základní činnost může být zajišťována poskytováním poradenství alespoň ve 2 z těchto oblastí; c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při vyřizování běžných záležitostí; 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím. Odborné sociální poradenství je ZSS (§ 32) vymezeno jako jeden ze tří základních druhů sociálních služeb (spolu se službami sociální péče a službami sociální prevence). Zatímco ostatní dva druhy sociálních služeb jsou zákonem dále podrobněji děleny do jednotlivých typů služeb (zařízení sociálních služeb dle § 341) s přesným popisem cíle a obsahu těchto jednotlivých typů služeb, pro druh sociálního poradenství ZSS takové podrobné rozdělení nepřináší. ZSS pouze v § 37, odst. 3 ne zcela přesně nabízí vymezení, jakým cílovým skupinám by OSP mělo být určeno. Toto vymezení však neodpovídá reálné situaci v poskytování OSP v ČR.

1

A dále pak přesné vyjmenování jednotlivých typů služeb pro každý druh: služby sociální péče § 38–52 a služby sociální prevence § 54–70.

5

Pro služby sociální péče a sociální prevence také ZSS v příslušných paragrafech vymezuje jejich obecný cíl2 (jakým způsobem mají napomáhat k dosažení obecného účelu sociální služby dle § 2 ZSS). Pro sociální poradenství toto obecné vymezení ZSS blíže nespecifikuje. Pro jednotlivé poskytovatele OSP to konkrétně znamená, že mají ztíženou situaci v oblasti definování obecného cíle své služby. Z dostupných materiálů (povětšinou webové stránky poskytovatelů) lze usoudit, že OSP je charakterizováno oběma obecnými cíli – napomáhání v co nejvyšší míře zapojit uživatele do života společnosti a zabraňování sociálnímu vyloučení osob. OSP má tedy „pečovatelský3 i preventivní charakter“. Sociální poradenství je oproti ostatním druhům sociálních služeb naprosto odlišné způsobem realizování sociální práce, a to poskytováním poradenství (informací či rad). Obecným cílem OSP je podporovat funkční gramotnost4 uživatelů služby prostřednictvím poskytování informací, rad a odborné pomoci5 a tímto způsobem napomáhat předcházení jejich sociálnímu vyloučení. Dalším specifikem OSP je to, že může být nabízeno širokému spektru zájemců (bez nutného jednoznačného vymezení cílové skupiny). A také je možné nabídnout rozšiřující pohled na možnosti a roli OSP ve společnosti – nabízet širší nabídku pomoci (např. právní poradenství, psychoterapeutické činnosti či nácvik dovedností) a to těm uživatelům, jejichž finanční možnosti či místo bydliště neumožňují čerpat tyto služby u jiných poskytovatelů.6 U tohoto posledního specifika je důležité uvést, že je zatím uvažováno v hypotetické rovině, neboť současný ZSS (resp. vyhláška v § 4, odst. 1a)) umožňuje realizaci socioterapeutických činností pouze formou poskytování poradenství. Výše uvedené zkušenosti vedly členy pracovní skupiny OSP k rozhodnutí upřesnit rozdělení poskytovatelů OSP v MSK a popisovat tento druh sociální služby v relevantních oblastech více diferencovaným způsobem. Tento způsob popisu je zároveň prvotním pokusem o přesnější definici obsahu OSP.

2.1.2 Poskytovatelé (služby) OSP v MSK Upřesnění pro potřeby analýzy dotazníků Dle registru poskytovatelů sociálních služeb poskytuje OSP v MSK celkem 140 poskytovatelů. Z nich byli pro dotazníkové šetření osloveni pouze ti, kteří mají na území MSK konkrétní místo poskytování služby (tedy mají zde kancelář pro poskytování ambulantního způsobu služby nebo jako

2

Služby sociální péče (§ 38) napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti (…). Služby sociální prevence (§ 53) napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy (…). Cílem těchto služeb je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. 3 Myšleno ve zcela specifickém významu tohoto slova jako „napomáhající zajistit soběstačnost“. 4 U nás se tento termín začal užívat na počátku 90. let minulého století. Funkční gramotnost představuje „vybavenost člověka pro realizaci různých aktivit potřebných pro život v současné civilizaci.“ Funkční gramotnost bychom tedy mohli označit za vyšší formu gramotnosti, neboť představuje schopnost lidského jedince nejen číst, psát či počítat, ale účinně realizovat různé činnosti vyžadované současnou dobou (vyplnění tiskopisů, porozumění řeči smluv, umění odhalit manipulaci v reklamě, najít nejvhodnější alternativu při výběru z více možností apod.). Funkční gramotnost v sobě obsahuje čtenářské i matematické kompetence, dále by měla obsahovat gramotnost počítačovou, přírodovědnou a jazykovou. Člověk dnešní doby by měl disponovat kompetencemi pro aktivní fungování ve společnosti, nikoliv teoretickými poznatky, ale skutečně schopnostmi využitelnými v praktickém životě. 5 Jako např. právní poradenství, psychologické poradenství, psychoterapeutické činnosti, mediace, nácvik dovedností, osvětové činnosti – besedy a jiné specifické činnosti 6 Typickým příkladem může být zajišťování bezplatného právního poradenství lidem, jejichž finanční možnosti neumožňují využívat běžnou služby advokátů.

6

zázemí pro poskytování terénního způsobu služby). Ze všech relevantních poskytovatelů pak dotazníky vyplnilo 41 poskytovatelů. Někteří poskytovatelé nabízejí službu odborného sociálního poradenství na více místech v kraji, a to buď formou pobočky (bez samostatné registrace) nebo jako samostatně registrovanou službu OSP.7 Tento dvojí přístup se odrazil v počtu dotazníků. A to konkrétně tak, že 41 poskytovatelů vyplnilo dotazníky pro 71 samostatně registrovaných služeb a pro 2 pobočky (bez samostatné registrace). Analýza dat tak pracuje se 73 službami odborného sociálního poradenství (záměrně není rozlišováno mezi samostatně registrovanou službou a pobočkou). Za základní interpretační jednotku je tak považována „služba“. Přitom ještě platí, že v některých dotaznících jsou zahrnuty i údaje o pobočkách bez samostatné registrace (předpokládáme, že údaje byly poskytovatelem logicky vyplněny souhrnně do jednoho dotazníku).

Rozdělení služeb OSP v MSK dle cílových skupin Při zpracování údajů získaných z dotazníků byly nápadné velké rozdíly v datech uváděných u jednotlivých služeb. Tyto rozdíly je možné částečně vysvětlit nepřesnostmi ve statistických podkladech poskytovatelů či odlišnými metodickými přístupy realizování sociální služby (toto se např. velmi jasně projevilo v počtu uživatelů či v procentuálním rozdělení činností). Nicméně ani toto vysvětlení nedávalo jasnou odpověď pro tak významné rozdíly. Proto se pracovní skupina rozhodla zohlednit výše uvedené specifikum OSP v rámci ZSS a přistoupila k rozdělení služeb OSP do kategorií dle cílových skupin. Kromě zpřehlednění situace v poskytování OSP na území MSK (a snahy navrhnout nový přístup k přesnějšímu definování služeb) zde byl předpoklad, že rozdělení umožní získat přesnější (méně rozdílná) data a ukáže zásadní rozdíly mezi službami dle cílových skupin. Základním počinem pro rozdělení OSP bylo zvolení kritéria a dále relevantního informačního zdroje. Pracovní skupina se rozhodla, že služby budou děleny podle typu cílové skupiny. Toto základní dělení je opřeno o ustanovení ZSS § 37, odst. 3, který nabízí členění OSP dle „jednotlivých okruhů sociálních skupin“. Vzhledem k tomu, že služby jsou v praxi poskytovány i jiným cílovým skupinám, než které přímo jmenuje ZSS, je v konečném seznamu více kategorií než jaké explicitně vymezuje ZSS. Jako relevantní informační zdroje ohledně převažující cílové skupiny se nabízely tyto možnosti:  přímý dotaz u poskytovatelů jednotlivých služeb OSP;  webové stránky poskytovatelů jednotlivých služeb OSP;  registr poskytovatelů sociálních služeb – kategorie cílová skupina8.

7

Dle sdělení pracovnice KÚ MSK je pouze na zvážení a rozhodnutí poskytovatele, kterou formu zvolí. Zde je však potřeba upozornit na to, že jasné vymezení cílové skupiny poskytovatelům registr do značné míry komplikuje, neboť nastavuje rozdělení cílových skupin zcela nelogicky – dle různých kritérií dělení. 8

7

Tab. č. 1 – porovnání relevantních informačních zdrojů

Výhody

Nevýhody

Přímý dotaz u poskytovatelů



nejvíce odpovídá realitě

 

Webové stránky poskytovatelů



s velkou pravděpodobností odpovídá realitě

 

Registr poskytovatelů

 

objektivní zdroj; malé zkreslení ze strany pracovní skupiny; přesah (omezení registru, zacílení na změnu přístupu odpovědných orgánů a přístupu poskytovatelů k definování cílových skupin)





vysoká časová náročnost zjištěné údaje neodpovídají oficiálním informacím (např. v registru nebo na webových stránkách) časová náročnost subjektivní výklad ze strany pracovní skupiny neodpovídá realitě

Ideální by samozřejmě bylo kombinovat všechny tři možnosti, neboť tím by se získaly informace nejvíce odpovídající realitě poskytování OSP v MSK a zároveň by tento přístup poukázal na rozpory mezi oficiálními informacemi a realitou. Jako jediný zdroj informací byl nakonec zvolen registr poskytovatelů sociálních služeb, a to jednak z časových důvodů a z důvodu zajištění rovného přístupu ke všem poskytovatelům. Závěrečná zpráva je však tímto výběrem zkreslená, neboť cílové skupiny uváděné v registru jsou často neodpovídajícím seznamem nelogických kategorií (viz poznámka č. 6 pod čarou). V některých případech se také mohlo stát, že poskytovaná služba byla zařazena do jiné kategorie, než by ji zařadil sám poskytovatel (tedy ve skutečnosti převážně pracuje s jednou cílovou skupinou, i když v registru uvádí kombinace a služba tudíž byla zařazena do kategorie „různé“). Pro potřeby zpřesnění vnitřní diferenciace služeb OSP byly služby rozděleny do těchto kategorií: a) skupiny odpovídající vymezení dle ZSS  obecné poradenství – bez dalšího vymezení cílové skupiny (v registru buď formou vyjmenování všech cílových skupin, nebo pouze zvolením skupiny „osoby v krizi“);  poradenství při poskytování hospicových služeb (na rozdíl od vymezení v ZSS není v rámci MSK toto poradenství poskytováno v lůžkových zdravotnických zařízeních, ale je poskytováno terénní formou v domácnostech);  poradenství pro oběti trestných činů a domácího násilí (dle ZSS v poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí);  poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory (i když se jedná o odlišné cílové skupiny a ZSS je takto také vnímá – poradny pro seniory a poradny pro osoby se zdravotním postižením – byly tyto služby sloučené, neboť v praxi jsou v naprosté většině případů poskytovány společně; tato skupina byla navíc rozdělena do podkategorií dle typu postižení);  poradenství rodinám (dle ZSS poskytovaných v manželských a rodinných poradnách) b) ostatní skupiny (významně se opakující v praxi či naprosto specifické)  poradenství pro příslušníky etnických menšin (převážně kombinováno s kategorií „ve vyloučených komunitách“);  adiktologické poradenství (poradenství pro osoby závislé na drogách či jiných návykových látkách);  poradenství pro imigranty a azylanty; 8



poradenství pro kombinované cílové skupiny (nemá jednoznačně definovanou cílovou skupinu – resp. poskytovatel uvádí v registru několik typů cílových skupin v různých kombinacích. Je pravděpodobné, že v reálu poskytovatel pracuje buď se všemi lidmi (v této skupině se nejspíš skrývá většina občanských poraden – členů AOP) nebo se zaměřuje na jednu problematiku (cílovou skupinu). Toto zaměření však nelze z dostupného zdroje (registr) určit).9

Tab. č. 2 – kategorie služeb OSP dle cílových skupin

Počet služeb v MSK Kategorie služeb OSP Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby s chronickým duševním pro osoby onemocněním se ZP pro osoby se zrakovým postižením a seniory pro osoby se sluchovým postižením (celkem 11) pro osoby s hluchoslepotou pro osoby pouze senioři se ZP (bez pouze osoby se ZP specifikace) obě cílové skupiny a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé) Služeb celkem

2012 4

2013 4

2

2

5

5

2

2

5 1 1 1 2

5 1 1 1 2

8

8

11 6 6 1 18

11 6 6 1 16

71

73

Tabulka č. 2 ilustruje současné (v době provádění dotazníkového šetření) rozložení poskytování OSP v MSK dle jednotlivých cílových skupin – smyslem tohoto přehledu je tedy přiblížit čtenáři rozmanitost poskytování a zároveň přesněji popsat rozdíly v poskytování OSP v současné době – popis rozdílů z různých úhlů pohledu je obsahem relevantních kapitol zprávy. Toto dělení je však zároveň nepřesné a pro další upřesňování směřování OSP nevhodné. Proto pracovní skupina přichází s návrhem logičtějšího dělení poskytovatelů OSP dle cílové skupiny – tak, jak ilustruje tabulka č. 3. Tento nový návrh se zejména snaží eliminovat případy více možností zařazení (tedy striktněji definuje cílové skupiny).

9

Častá kombinace cílových skupin: děti a mládež ve věku od 6 do 26 let, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života, rodiny s dětmi, etnické menšiny; plus k tomu osoby bez přístřeší, oběti domácího násilí, senioři, osoby se zdravotním postižením.

9

Tab. č. 3 – návrh nové kategorizace OSP (duben 2015)

Kategorie služeb OSP Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby se zdravotním postižením Poradenství pro seniory Rodinné a partnerské poradenství Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Pracovní skupina zároveň navrhuje, aby rozhodnutí o výběru převažující cílové skupiny bylo zcela v kompetenci jednotlivých poskytovatelů OSP. Pro poskytovatele, kteří nepracují s dále specifikovanými kategoriemi (typicky občanské poradny) navrhuje pracovní skupina zařazení do kategorie „obecné poradenství“. Samostatné vysvětlení ještě podává pracovní skupina ke kategorii „poradenství pro osoby se zdravotním postižením“, kam spadá poradenská práce s osobami s různými typy postižení. Do této kategorie by měly spadat ty poradny, které jsou určené pro osoby s postižením nebo pro osoby, které řeší problematiku s postižením související (tedy cílovou skupinou nemusí být nutně přímo lidé s postižením). Pracovní skupina doporučuje, aby představitelé MSK pokračovali v nastavování kategorií služeb OSP, a to v úzké spolupráci se samotnými poskytovateli odborného sociálního poradenství. Navrhovaná kategorizace z dubna 2015 může sloužit jako „startovní“.

Shrnutí, doporučení Pracovní skupina doporučuje podporovat vnitřní dělení služeb OSP dle výše uvedené kategorizace dle cílové skupiny a propojit tuto iniciativu s registrační praxí krajského úřadu (v rámci této praxe směřovat k logickému a přehlednému registrování dle převažující cílové skupiny). V současné době nejsou systémově dobře řešeny služby psychologického a psychoterapeutického poradenství či bezplatného právního poradenství. Pokud tyto služby existují, jsou pro zájemce/uživatele těžko dostupné, dá se říci, že v praxi nedostupné. Proto by bylo žádoucí je mít začleněny ve službách odborného sociálního poradenství. Pracovní skupina navrhuje o tomto vést metodickou diskusi s poskytovateli, zadavateli či provést výzkum.

10

2.2 Provozní doba Kapitola „provozní doba“ popisuje odborné sociální poradenství ze dvou úhlů pohledu – přináší informace o provozní době a dále se zamýšlí nad problematikou forem poskytování služby (tj. ambulantního a terénního způsobu poskytování) a jejich vzájemného poměru a vztahu.

2.2.1 Provozní doba Obecné informace Provozní doba je časovým vyjádřením fungování sociální služby, tedy kdy je služba pro zájemce a uživatele otevřena (či nabízena – v případě terénní formy poskytování). Dotazníkem byli poskytovatelé tázáni na provozní dobu obecně – bez uvedení časového vymezení (dle jednotlivých let). Z odpovědí poskytovatelů nelze proto většinou určit, k jakému sledovanému období se jimi uvedená provozní doba vztahuje. Je pravděpodobné, že minimálně některé služby uváděly svou aktuální provozní dobu (tj. stav v srpnu 2014). Jednotný údaj k provozní době může také znamenat, že zařízení měla provozní dobu v letech 2012, 2013 i k datu vyplňování dotazníku beze změn. Někteří poskytovatelé rozlišili provozní doby na rok 2012 a 2013. Nejednotnost přístupu k vyplnění údaje o provozní době tak neumožňuje porovnávat provozní dobu s dalšími údaji v dotazníku – z tohoto důvodu bylo s údajem o provozní době pracováno pouze v omezeném rozsahu.

Analýza dotazníkového šetření Získané údaje o provozní době umožňují zjištění následujících informací – počet provozních dnů v rámci pracovního týdne a počet provozních hodin v rámci pracovního týdne. Dále je možné popsat rozložení otevírací doby během dne (tento údaj je důležitý pro posouzení naplnění optimální otevírací doby). Z celkového počtu 73 služeb jich 72 poskytlo údaje o provozní době; z toho jedna služba poskytla pouze celkový počet hodin bez podrobnějšího popisu provozních hodin. Počet provozních dnů v pracovním týdnu Jak ilustruje tabulka č. 4, převažující praxí OSP je poskytovat poradenství během celého týdne (tuto praxi uvádí téměř 40 % služeb), případně čtyři pracovní dny v týdnu (37 % služeb); spíše výjimkou je poskytování poradenství pouze jeden den v týdnu (tento rozsah poskytování služby uvedla pouze jedna služba). Tab. č. 4 - počet provozních dnů v rámci pracovního týdne (bez rozlišení na ambulantní a terénní formu služby)

Počet dnů

Počet zařízení

Procenta

1 2 3 4 5 Neuvedeno

1 5 10 27 29 1

1,4 6,8 13,7 37,0 39,7 1,4

Celkem

73

100%

11

Počet provozních hodin v pracovním týdnu Z tab. č. 5 je patrné, že nejčastěji je poradenství poskytováno v rozmezí od 15 do 35 hodin týdně – takto otevřeno má 71 % služeb. Nejvíce služeb (21,9 %) má otevřeno mezi 31–35 hodinami týdně. Tab. č. 5 – počet provozních hodin v pracovním týdnu

Rozsah počtu hodin

Počet zařízení

Procenta

0 – 5 6 – 10 11 – 15 16 – 20 21 – 25 26 – 30 31 – 35 36 – 40 41 – 43 Neuvedli

0 4 2 13 14 9 16 8 6 1

0 5,5 2,7 17,8 19,2 12,3 21,9 11,0 8,2 1,4

Celkem

73

100%









Z podrobnějších informací (jednotlivé dotazníky) lze vyčíst následující výjimky: jedna služba má provozní dobu 40 hodin/týden v terénní formě, přičemž ambulantní formu OSP poskytuje každý 1. a 3. pátek v měsíci vždy v rozsahu 8 hodin. V tomto případě se jedná o poskytovatele pracujícího se specifickou cílovou skupinu uživatelů – osoby s hluchoslepotou; jedna služba, která uvedla provozní dobu 6 hodin/týden má otevřeno pouze ve středu a jde o „pobočku“ jiného pracoviště, které sídlí ve větším městě. Toto pracoviště vzniklo z důvodu poptávky po službě ve městě, kde tato služba poradenství rodinám chyběla; jedna služba uvedla osmihodinovou provozní dobu poskytování OSP; toto zařízení poskytuje odborné sociální poradenství jako jakousi doplňkovou službu ke své hlavní činnosti (chráněná dílna); dvě služby uvedly provozní dobu 10 hodin/týden – poradenství pro příslušníky etnických menšin a poradenství pro oběti TČ a domácího násilí.

Na základě těchto informací lze konstatovat, že nižší počet hodin (méně než 15 hod/týden) je převážně spojen se specifickým způsobem poskytování (doplňkové – k hlavní činnosti nebo k hlavnímu poskytovateli) nebo se specifickou cílovou skupinou. Avšak vzhledem k poměrně malému výčtu nelze tento závěr považovat za příliš směrodatný. Pozornost dále ještě zasluhuje údaj o počtu provozních hodin v týdnu v pásmu 41–43 hodin, který uvedlo 6 služeb. U většiny z nich (pět služeb ze šesti) je tento vysoký počet provozních hodin umožněn tím, že pro přímou práci s uživateli je využíván více než jeden přepočtený úvazek na přímou práci. Tento počet úvazků tak umožňuje poskytovateli nabízet více než čtyřicetihodinový provozní týden a přitom respektovat pracovní podmínky dané zákoníkem práce (zejména penzum týdenní pracovní doby - § 71, odst. 1 ZP a povinné přestávky v práci - § 88, odst. 1). Pouze u jednoho poskytovatele je uvedena více než čtyřicetihodinová provozní doba a zároveň přepočtený pracovní úvazek na přímou práci nižší než 1. Zde lze konstatovat, že tento poskytovatel pravděpodobně postupuje při výkonu práce v rozporu s výše uvedenými podmínkami ZP.

12

K počtu provozních hodin v týdnu ještě pracovní skupina konstatovala, že není žádoucí předepisovat optimální počet provozních hodin ani způsob organizace poskytování poradenství.10 Jediné obecné doporučení ke stanovení optimálního počtu provozních hodin je – nastavit tento počet tak, aby odpovídal reálné poptávce po službě odborného sociálního poradenství a byl „vyrovnaně efektivní“. Tedy, aby počet provozních hodin v týdnu zároveň odpovídal výši přepočtených úvazků, a samozřejmě také respektoval příslušná ustanovení zákoníku práce.

Rozložení otevírací doby Ze 71 služeb11 má 22 služeb (tj. 31 %) otevřeno maximálně do 16:00 hodin. Déle než do 16:00 hodin má pak otevřeno celkem 49 služeb (tj. 69 %). Většina z tohoto počtu má takto otevřeno jeden den v týdnu (53 %); pouze jedna služba uvedla, že má každý den v týdnu otevřeno déle než do 16:00. Tab. č. 6 – přehled otevírací doby po 16:00 (dle počtu dní v týdnu)

Počet dnů

Počet zařízení

Procenta

1 2 3 4 5

26 17 3 2 1

53 35 6 4 2

Celkem

49

100%

Jedna služba ke své provozní době uvedla, že služba je poskytována i mimo provozní dobu „dle potřeb uživatelů a možností pracovníků“. Z vyplněných dotazníků však nelze vyhodnotit, zda je toto praxe pouze této jedné služby, neboť tato možnost nebyla dotazníkem přímo zjišťována. 12

Shrnutí, doporučení Služby OSP v Moravskoslezském kraji mají nejčastěji otevřeno 5 dní v týdnu (40 %) nebo 4 dny v týdnu (37 %). Ve 14 % pak 3 dny v týdnu, v 7 % 2 dny a ve zbývajících 2 % pouze jeden v týdnu. Žádná služba není dostupná o víkendech. Služby mají v 30 % otevřeno pouze do 16:00 hodin, ve zbylých procentech v některém dnu v týdnu déle než do 16:00 hodin. Týdenní rozsah provozní doby u jednotlivých služeb OSP se pohybuje od 6 do 43 hodin/týden. Nejčastější provozní doba je v rozsahu 31–35 hodin/týden (22 %), pak 21–25 hodin/týden (19 %) a 16–20 hodin/týden (18 %). Rozsah 6 –10 hodin/týden má 5,5 % zařízení.

10

V praxi existují různé přístupy – např. poradna jasně odděluje pracovní a provozní dobu, jak směrem k veřejnosti, tak interními způsoby rozdělení pracovního času (přičemž provozní doba je nižší než doba pracovní a doba mimo provozní hodiny je převážně určena k přímé či nepřímé administrativě) nebo je počet pracovních a provozních hodin totožný a pracovníci administrativu řeší v rámci provozních hodin, kdy zrovna neprobíhá žádná konzultace. 11 Analýza pracuje pouze s těmi službami, které uvedly relevantní údaje pro sledovanou oblast. 12 Na základě zkušeností členů pracovní skupiny lze spíše předpokládat, že poskytování poradenství i mimo oficiálně uvedenou provozní dobu (tedy dle potřeb uživatelů) je běžnou poradenskou praxí. Zároveň se členové pracovní skupiny vyjádřili, že poskytování poradenství mimo oficiálně uvedenou provozní dobu má být využíváno pouze v jasně definovaných „krizových“ situacích a nemá být běžnou „neohraničenou“ praxí.

13

Pracovní skupina doporučuje za optimální provozní dobu považovat takovou, která je rovnoměrně rozložena do jednotlivých pracovních dní v týdnu13 a během celého dne (ranní, dopolední, odpolední i podvečerní hodiny14) – tak, aby provozní doba odpovídala časovým možnostem uživatelů (s ohledem na jejich pracovní a jiné podmínky);  nestanovovat optimální počet otevíracích hodin či konkrétní rozvržení poskytování poradenství (např. počtem dní v týdnu) – toto rozvržení je zcela v kompetenci jednotlivých poskytovatelů a reflektuje jejich znalost místního prostředí a potřeb konkrétní cílové skupiny;  provozní dobu koncipovat tak, aby byla „vyrovnaně efektivní“ – odpovídala předpokládané poptávce a zároveň výši přepočtených úvazků a ustanovením zákoníku práce. 

2.2.2 Forma poskytování služby Obecné informace ZSS v § 33 definuje tři formy poskytování sociální služby (pobytová, ambulantní a terénní). Pro službu odborného sociálního poradenství jsou z tohoto výčtu relevantní dvě formy poskytování – ambulantní (služba, za kterou osoba dochází nebo je doprovázena či dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování) a terénní (služba, která je osobě poskytována v jejím přirozeném sociálním prostředí), či jejich kombinace. Dle zkušeností pracovní skupiny je možné se v praxi setkat s dvojím přístupem k poskytování terénní formy odborného sociálního poradenství – plánovitě/pravidelně (včetně registrování terénní formy poskytování) nebo nahodile/výjimečně (jako součást nabídky ambulantní formy pro uživatele, kteří se nemohou do poradny dostavit osobně). Pracovní skupina se jednoznačně přiklonila k závěru, že za legitimní způsob poskytování terénní formy poradenství lze považovat pouze ten, kdy má poskytovatel tuto formu oficiálně uvedenou v registru sociálních služeb.

Analýza dotazníkového šetření Ambulantní / terénní forma poskytování služby Z celkového počtu služeb (73) 51 služeb (tj. 70 %) poskytuje své služby ambulantně a 22 služeb (tj. 30 %) jak ambulantně tak terénně. Žádná služba neposkytuje OSP pouze terénně. Z celkového počtu 22 služeb, poskytujících služby i terénně, činil v roce 2012 průměrný podíl terénní formy 22 % z celkových činností zařízení, v roce 2013 pak 23 %. V roce 2012 měly 2 služby sedmdesáti procentuální podíl terénních služeb, 1 služba osmdesáti procentuální podíl terénních služeb na celkovém objemu poskytnutých služeb. V roce 2013 pak měla 1 služba sedmdesáti procentuální podíl terénních služeb a 2 služby osmdesáti procentuální podíl. Dvě služby, ač uvedly, že poskytují vedle ambulantní formy i formu terénní, uvedly v obou letech 0 % podíl terénních služeb, jedna služba pak uvedla 0 % podíl pouze v roce 2012 (kdy terénní formu neposkytovala), v roce 2013 pak podíl 19,5 %.

13

Vzhledem k tomu, že služby OSP nemají nezbytný a krizový charakter (jejich okamžité neposkytnutí neohrožuje uživatele na životě), není důvod poskytovat OSP mimo pracovní dny. 14 Toto doporučení neznamená, že by mělo být každý den v týdnu otevřeno po celý den, ale že by v rámci týdenní nabídky provozní doby měly být v ideálním případě zastoupeny všechny části dne (tedy např. alespoň jeden den v týdnu otevřeno i v podvečerních hodinách).

14

Tab. č. 7 – podíl terénních služeb

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 průměr

procentuální vyjádření podílu terénních služeb 2012

procentuální vyjádření podílu terénních služeb 2013

80 70 70 35 34 30 25 25 23 22 15 15 15 10 5 4 2,5 1 1 0 0 0

80 80 70 30 24 17,5 30 35 25 16 13 15 30 10 5 5 3,5 1 1 0 0 19,5

22%

23%

Z výše uvedených údajů o poměru poskytování ambulantní a terénní formy (70 % ambulantní forma a 30 % terénní forma15) a z konkrétního procentuálního vyjádření objemu terénních služeb (22 % v roce 2012 a 23 % v roce 2013) lze matematicky vyjádřit podíl poskytování terénního poradenství na celkovém objemu poskytnutí odborného sociálního poradenství. Terénní forma poskytování poradenství představuje 6 % z celkového objemu poskytnutého odborného sociálního poradenství. Terénní služby jsou nejčastěji poskytovány poskytovateli pracujícími s cílovými skupinami – zdravotně postižení (zejm. nevidomí a slabozrací, hluchoslepí), senioři a rodiny s dětmi.

Dojezdové časy u terénní formy Jak podrobně ilustruje následující tabulka, byly u terénních forem služeb průměrné dojezdové časy (čas na cestu tam i zpět k uživateli) od 10 minut do 4 hodin; průměr činil v roce 2012 téměř 1 hodinu (průměr 0,93) a v roce 2013 1 hodinu (průměr 1,03). Dvě služby tento údaj neuvedly (přičemž jedna uvedla procentuální podíl terénních služeb 0, druhé, že údaj nelze odhadnout a rozsah služeb v terénu 5 %), jedna uvedla 0 (a zároveň procentuální podíl terénních služeb 0).

15

Současně s ambulantní formou poskytování, ale pro tento výpočet je podstatná informace o procentu terénní formy poskytování.

15

Tab. č. 8 – dojezdové časy u zařízení s terénní formou (cesta tam i zpět) – údaje uvedeny v hodinách

Maximální uvedený průměrný čas přepravy (na 1 cestu tam a zpět) 2012

Maximální uvedený průměrný čas přepravy (na 1 cestu tam a zpět) 2013

1 2 3

2 1

2 1

4

4

4 5 6 7 8 9

0 1,5 2,5 2 0,2

0 1 2,5 4 0,2

1

3,5

1,8 0 0,2 0 0,2 1,52 1 0,5 0,3 0,5 neuvedeno 1,5 1,5

1,8 0 0,2 2,2 0,2 1,5 1 0,5 0,3 0,5 neuvedeno 1,5 1,5

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Obec v rámci Moravskosl. kraje

Obec mimo Moravskosl. kraj

Přerov (Olomoucký kr.)

Osoblaha Rožnov p. R. (Zlínský kr.)

Nápadnou výjimku z průměrných hodnot uvádí 3 poskytovatelé terénní formy poradenství: jedna služba (pořadí 3 v tabulce) uvedla maximální dojezdový čas 4 hodiny (v obou sledovaných letech) a dojezdovou obec Přerov, tedy obec mimo území Moravskoslezského kraje – jde o specifické zařízení, které poskytuje z 80% terénní služby pro cílovou skupinu lidé s hluchoslepotou;  další služba (pořadí 7 v tabulce) uvedla rovněž maximální dojezdový čas 4 hodiny (pouze v r. 2013), kdy dojezdovou obcí byla Osoblaha, obec v rámci Moravskoslezského kraje – služba pro osoby se zdravotním postižením s 15 % podílem terénních služeb;  služba (pořadí 9 v tabulce) uvedla v roce 2013 maximální dojezdový čas 3,5 hodiny do obce Rožnov pod Radhoštěm, mimo území Moravskoslezského kraje, jde o službu poskytující poradenství rodinám (v r. 2013 80% podíl terénních služeb). 

Ve dvou případech se tedy jedná o služby se specifickou cílovou skupinou a poskytující své služby i mimo území MSK. Ve třetím případě (pořadí 7 v tabulce) se jedná o poskytovatele pro jasně definovanou cílovou skupinu (osoby se zdravotním postižením) a poskytování poradenství v rámci MSK. U poskytovatele (pořadí 3 v tabulce) je naprosto jednoznačný důvod pro poskytování terénní formy poradenství s výrazně vyšším dojezdovým časem dán ojedinělou charakteristikou cílové skupiny. U dalších dvou poskytovatelů je na zvážení, zda neexistuje poskytovatel stejného druhu sociální služby pro stejnou cílovou skupinu (vzhledem k charakteru cílové skupiny je toto pravděpodobné) a s nižším dojezdovým časem. 16

Pro úvahu o efektivitě podpory terénní formy poskytování s delším dojezdovým časem je tedy třeba zvážit charakter cílové skupiny. Čím specifičtější cílová skupina (např. kombinace postižení), tím je ekonomicky efektivnější podporovat existenci jen nízkého (v některých případech i jednoho) počtu poskytovatelů. Tento nízký počet totiž odpovídá poptávce cílové skupiny (resp. jejímu procentuálnímu zastoupení v populaci). Zároveň je pak logické, že je nutné počítat s vyššími dojezdovými vzdálenostmi (napříč celým územím MSK, případně i mimo kraj) a vyššími náklady na terénní poskytování. Tyto náklady však budou v konečném důsledku nižší, než kdyby se podpořilo zřízení vyššího počtu poskytovatelů pro danou specifickou cílovou skupinu (s celkovými vyššími náklady na personální a kancelářské zajištění služby).

Shrnutí, doporučení Z dotazníkového šetření vyplynulo, že převážná většina poskytovatelů nabízí službu odborného sociálního poradenství ambulantní formou. Pouze 30 % (tj. 22 služeb) nabízí kombinovanou formu poskytování – ambulantní i terénní, přičemž podíl terénní formy poskytování na celkovém objemu poradenství je u poskytovatelů různý – od 0 % až do 80 %. Nejvyšší podíl terénní formy poskytování uvádí poskytovatelé, kteří pracují s některou ze specifických cílových skupin. Z celkového objemu poskytovaného poradenství tvoří poskytování terénní formou přibližně 6 %. Pracovní skupina dospěla k závěru, že tento rozsah terénní formy je dostatečný a odůvodněný (viz dále).

  

 

Pracovní skupina doporučuje zvážit, zda podporovat poskytování odborného sociálního poradenství terénní formou pro uživatele mimo území MSK v případě, že tato služba není určena naprosto jedinečné cílové skupině; podporovat, aby poskytovatelé na poskytování odborného sociálního poradenství mimo území MSK žádali finanční podporu od územněsprávních celků, na jejichž území je tato služba realizována; podporovat kombinovaný způsob poskytování odborného sociálního poradenství v přibližně stejném procentuálním zastoupení obou forem, kdy terénní forma tvoří přibližně 6 % z celkového objemu poskytování odborného sociálního poradenství; zajišťovat dostupné informování o poskytovatelích terénní formy odborného sociálního poradenství (zejména pro potenciální zájemce o tuto formu poskytování – viz dále); pro posouzení nutnosti poskytování terénní formy poradenství volit kritéria: o efektivnost a ekonomičnost poskytování – při zvažování tohoto kritéria neopomínat, že ekonomicky výhodné poskytování je takové, které zohledňuje celý kontext (viz např. komentář k terénnímu způsobu poskytování OSP); o odůvodněná/opodstatněná potřebnost 16 na straně uživatelů služby - důvodem pro poskytnutí terénní formy OSP může být například zdravotní stav (typicky omezená pohyblivost, smyslové postižení) či jiné důvody (např. psychické trauma či péče o děti bez možnosti zastoupení), pro které se zájemce o službu odborného sociálního poradenství nemůže osobně dostavit do ambulantní služby v situaci, a kdy zároveň není možno ke konzultaci využít prostředků pro dálkovou komunikaci (telefon, e -mail).

16

Za opodstatněný důvod poskytování terénní formy poradenství je tedy pracovní skupinou považována pouze taková situace, kdy je „překážka na straně uživatele“. Poskytováním terénní formy poradenství nelze nahrazovat uživatelům nepříznivou skutečnost – „překážku na straně poskytovatele“ (např. poskytovatel nedisponuje bezbariérovým přístupem).

17

2.3 Pracovník v přímé práci Uvedení do tématu Pro potřeby dotazníkového šetření bylo nutné vydefinovat, co je v odborném sociálním poradenství myšleno pracovníkem v přímé práci s uživateli. Nabízely se různé možnosti, jak tuto definici „uchopit“ (přes výčet činností, pracovní zařazení, požadovanou odbornost apod.). Pracovní skupina nakonec zvolila obecnou definici – pracovníky v přímé práci s uživateli jsou všichni zaměstnanci poradny (včetně zaměstnanců na DPP, DPČ,…), kteří poskytují klientům dané poradny odborné sociální poradenství. Důvodem pro toto rozhodnutí byla skutečnost, že současný způsob vymezení požadavku (příslušnými ustanoveními zákona o sociálních službách) na odbornost pracovníka pro tento typ služby ne vždy odpovídá potřebám poskytovatelů (viz dále). Členové pracovní skupiny se také shodli na tom, že pro odborné sociální poradenství není relevantní stanovovat min. rozsah pracovního úvazku pro kvalitní výkon přímé práce (v případě přímé práce kumulované s výkonem jiných funkcí v rámci organizace).17 Odpovědnost za kvalitu je tak přesunuta na poskytovatele služby. Je však žádoucí navrhnout optimální počet přepočtených pracovních úvazků na přímou práci pro zajištění kvalitního výkonu OSP – tento návrh bude obsahem části 2.3.1 a zároveň navrhnout způsob optimálního pracovního výkonu pracovníka v přímé práci s uživateli (tento výpočet je uveden v kapitole 2.11). Pozn.: Tato kapitola velmi úzce souvisí s kapitolou 2.11 „Personální zajištění služby OSP“, která se věnuje problematice z ekonomického úhlu pohledu. Pro ucelený pohled na tuto problematiku je doporučeno číst obě kapitoly zároveň.

2.3.1 Pracovník v přímé práci – přepočtené úvazky Kapitola je dělena na dvě části – informace k přepočteným úvazkům a počtu uživatelů a na část věnující se úvaze na téma odbornosti pracovníků poskytujících OSP. V této části kapitoly je také nastíněna problematika dobrovolnictví ve službách OSP (představení dvou možných pohledů na tuto oblast).

Analýza dotazníkového šetření Přepočtené úvazky V dotazníku jsme zjišťovali počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem a počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci. Zjištěné průměry ze všech odevzdaných dotazníků zařízení uvádí tabulka č. 9. Tab. č. 9 – přepočtené úvazky

Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem

Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci

2012

1,67

1,34

2013

1,71

1,35

Zcela obecně lze pouze poukázat na standard 9a) vyhlášky a jeho doporučení – „organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu poskytované sociální služby, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je poskytována“. 17

18

Výše uvedená tabulka ilustruje počet přepočtených úvazků pro zajištění všech činností, a z toho dále počet přepočtených úvazků pro zajištění přímé práce s uživateli. Obecný průměr „necelé dva úvazky“ pro zajištění celého chodu fungování sociální služby (přímé poskytování poradenské služby včetně všech dalších nutných činností, jako např. řízení, plánování, propagace, administrativa, fundrasing, účetní agenda, PR aktivity) se zdá jako nereálný. Nejpravděpodobnějším vysvětlením tohoto údaje je, že minimálně někteří poskytovatelé (i přes jasný návod v úvodu otázky) ve skutečnosti do přepočtených úvazků nezahrnuli všechny pracovní činnosti, případně zahrnuli jen některé z nich.18 Je třeba upozornit na to, že rozdíly mezi jednotlivými službami jsou tak velké, že průměrná čísla nijak nevykreslují reálný obraz ideálního počtu pracovníků (a přepočtených úvazků) pro poskytování odborného sociálního poradenství, a nelze s nimi tedy pracovat jako s relevantními údaji. Tento rozdíl ilustrují čísla na opačných škálách celkového počtu úvazků – 10,5 pracovníků na straně jedné a 0,24 pracovníků na straně druhé. Stejně tak jsou velké rozdíly v procentuálním vyjádření přepočtených úvazků na celkový počet úvazků. U některých služeb je tento údaj totožný (tedy počet pracovních úvazků se rovná počtu úvazku přepočtených) – tento poměr uvedlo téměř 21 % služeb. A na straně druhé největší rozdíl mezi počtem úvazků a přepočtených úvazků vyjádřila jedna služba rozdílem 2,1 úvazku. Pro zjištění reálnějšího obrazu byly provedeny podrobnější propočty údajů z jednotlivých dotazníků:  rozdělení služeb dle cílových skupin – pro zjištění rozdílů mezi poskytovateli různých typů odborného sociálního poradenství;  rozdělení služeb do pásem dle počtu přepočtených úvazků. Počet pracovních úvazků a přepočtených pracovních úvazků dle jednotlivých typů cílových skupin (vyjádřeno průměrnými hodnotami za každou skupinu) je uveden v následující tabulce. Tabulka udává průměrná čísla za každou kategorii.

18

Tuto domněnku lze podložit konkrétními informacemi v dotaznících – 15 služeb z celkových 73 uvedlo totožný údaj, tedy počet přepočtených úvazků se rovná počtu přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci. V jednom případě bylo dokonce uvedeno, že počet přepočtených úvazků je vyšší než celkový počet úvazků.

19

Tab. č. 10 – přepočtené úvazky pracovníků v přímé práci v jednotlivých kategoriích služeb OSP

Počet úvazků a přepočtených úvazků 2012 Úvazky Přepočtené celkem úvazky pracovníků v přímé práci 1,61 1,35

Kategorie služeb OSP

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby s chronickým pro osoby se duševním onemocněním ZP a seniory pro osoby se zrakovým postižením pro osoby se sluchovým postižením pro osoby se hluchoslepotou pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

2013 Úvazky Přepočtené celkem úvazky pracovníků v přímé práci 1,71 1,42

1,4

1,4

1,11

1,11

1,2

0,99

1,15

0,97

0,75

0,52

0,85

0,63

0,66

0,56

0,66

0,56

1,08

0,75

1,08

0,75

0,84

0,14

0,7

0,14

1,61

1,43

1,5

1,25

1,63

1,35

1,48

1,24

2,32

1,43

2,2

1,44

1,16 3 2,3

1 1,4 1,89

1,84 3 2,58

1,14 1,4 2,07

Rozdělení služeb do pásem podle počtu přepočtených úvazků na přímou práci s uživateli ilustruje následující tabulka. Tab. č. 11 – přepočtené úvazky dle pásem

2012 do 0,5 0,6 – 1 1,1 – 1,5 1,6 – 2 2,1 – 2,5 2,6 – 3 3,1 – 3,5 3,6 – 4 nad 4

počet 17 23 6 12 8 1 1 2 1

procent 25 32 9 17 11 1 1 3 1

2013 počet 12 29 11 10 5 2 1 0 2

Procent 17 40 15 14 7 3 1 0 3

Z tabulky č. 11 je patrné, že nejvyšší zastoupení představují přepočtené úvazky na přímou práci mezi 0,6 až jedním celým úvazkem. Při podrobnějším pohledu (rozdělení pásem do kategorií podle cílových skupin) však vyplyne, že: 20





v roce 2012 toto pásmo bylo zastoupeno 7 službami z kategorie poradenství pro zdravotně postižené a seniory, 4 službami poskytující poradenství pro závislé osoby, dvě další kategorie měly v tomto pásmu 2 služby a čtyři kategorie po jedné službě; v roce 2013 bylo toto pásmo opět zastoupeno 7 službami z kategorie poradenství pro zdravotně postižené a seniory, 6 službami z kategorie poradenství pro rodiny, dvě kategorie byly zastoupeny třemi službami, 4 kategorie dvěma službami a 3 kategorie jednou službou. V tomto pásmu tak nebyly zastoupeny pouze dvě kategorie – poradenství pro hluchoslepé a poradenství pro migranty a azylanty (tedy kategorie, které obsahují pouze jednu službu).

I přes to, že v tomto pásmu nejsou všechny kategorie služeb OSP dle cílových skupin (v roce 2012 pouze osm kategorií z celkových třinácti a jedenáct kategorií v roce 2013) a i přes to, že toto pásmo nepředstavuje převažující procentuální zastoupení služeb (32 % v roce 2012 a 40 % v roce 2013), lze toto pásmo považovat za nejvíce se přibližující současné realitě poskytování služeb OSP. Patrná je i vzrůstající procentuální tendence. Přesto však nelze přepočtený úvazek na přímou práci v rozmezí 0,6 –1 považovat za optimální pro výkon služby OSP. Ze zkušenosti poskytovatelů OSP vyplývá, že takto poddimenzované personální zajištění služby neumožňuje dlouhodobý rozvoj a udržení kvality služby a nedává příliš prostoru na řešení různých nenadálých (krizových situací) typu okamžité zvýšení poptávky po službě nebo onemocnění poradců. Výhledově by počet přepočtených úvazků měl optimálně směřovat do pásma 1,6 –2 úvazky na přímou práci s uživateli.19 Na závěr této úvahy je seriózní připomenout, že proti zvyšování počtu přepočtených úvazků může být postaven argument, že údaje o počtu odmítnutých zájemců z důvodu kapacity za oba sledované roky přesvědčivě neprokázaly, že by tehdejší kapacita (a odvozeně tedy i počty přepočtených úvazků na přímou práci) byly nedostatečné. Jak je však uvedeno v kapitole 2. 5 „Zájemci o službu“, nebylo možné dotazníkovým šetřením zjistit skutečnou situaci v oblasti kapacity poskytování služeb OSP.

Počet uživatelů v závislosti na přepočtených pracovních úvazcích Dotazník dále umožnil zjistit průměrný počet uživatelů na 1 pracovníka v přímé práci – průměr za všechny služby OSP uvádí následující tabulka č. 12: Tab. č. 12 – průměrné počty uživatelů

Průměrný počet uživatelů na službu

Průměrný počet uživatelů na 1 pracovníka v přímé práci

2012

392,5

315,3

2013

390,4

289,3

Při interpretaci těchto průměrných ukazatelů je nutné uvědomit si, že výsledná čísla nepopisují reálný stav počtu uživatelů na jednoho pracovníka, ale poskytují údaj o tom, kolika uživatelům by poskytovatelé byli schopni poskytnout své služby při min. jednom celém přepočteném úvazku na přímou práci. Průměrný počet uživatelů na jeden přepočtený úvazek pro jednotlivé kategorie služeb dle cílových skupin uvádí následující tabulka. 19

Pro určení optimálního zajištění služby OSP je nezbytné provázat údaj o počtu přepočtených úvazků se dvěma proměnnými – poměrem přepočtených a celkových úvazků na zajištění služby a proměnnou určující optimální „požadovaný výkon“. Tímto tématem se podrobně zabývá kapitola 2.11.

21

Tab. č. 13 – počet uživatelů na pracovníka v přímé práci v jednotlivých kategoriích služeb OSP

2012 Kategorie služeb OSP Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby s chronickým pro osoby duševním onemocněním se ZP pro osoby se zrakovým a seniory postižením pro osoby se sluchovým postižením pro osoby s hluchoslepotou pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšiny Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

2013

Počet US 621

US/úvazek

US/úvazek

460

Počet US 782

605

432

506

455,8

89

89,9

103

106,2

93

178,8

93

147,6

71

107,6

61

108,9

288

384

238

317,3

17

121,4

18

128,6

655

458

578

462,4

220

162,9

249

200,8

312

218,2

256

177,8

86 261 609

86 186,4 322,2

121 446 615

106,1 318,6 297,1

550,7

Z tabulky č. 13 jasně vyplývá, že v praxi existují značné rozdíly mezi průměrnými počty uživatelů (v obou možnostech přepočtů). Tyto rozdíly nejsou pouze mezi jednotlivými kategorie OSP, ale opět i rámci těchto kategorií. Možných vysvětlení tohoto jevu je několik: 1) poradenství pro různé cílové skupiny je různě náročné, což se mimo jiné projeví v tom, že na jednu konzultaci je potřeba různě dlouhého času (tedy může být poskytnuto méně konzultací při stejné provozní době) – tento předpoklad však nevysvětluje značné rozdíly v rámci stejných kategorií; 2) poradenství pro různé cílové skupiny (nebo v různých životních oblastech) si vyžaduje různé počty opakovaných konzultací (při více náročné problematice má pak služba méně nových uživatelů, ale odvedený objem konzultační práce může být ve výsledků stejný či dokonce vyšší) – i u tohoto předpokladu zůstává otazník na rozdíly v rámci stejných kategorií; 3) různé služby poskytují různé úrovně poradenství s odlišnou časovou dotací na konzultace – tento předpoklad se jeví jako reálné vysvětlení, nelze však ověřit, pokud není známo podrobné dělení úrovní poskytovaných služeb. Výše uvedená vysvětlení jsou víceméně teoretická, neboť by se dalo předpokládat, že i přes takové rozdíly by v průměru mohly služby vykazovat podobné (alespoň v řádech desítek) počty uživatelů.20 Daleko pravděpodobnější vysvětlení značných rozdílů přináší předpoklad:

20

Toto tvrzení vychází z porozumění, že služby pracují v podobných společenských podmínkách, a že se tedy všechny setkávají s víceméně stejnými extrémy v poskytování služby, a zprůměrováním dat za roční poskytování služeb se tedy dostanou k podobným údajům.

22

4) poskytovatelé používají rozdílné statistické přístupy ke sledování počtu uživatelů (pouze noví uživatelé či počet všech konzultací) a různé přístupy k evidenci opakovaných uživatelů.21 Dokud nedojde ke sjednocení přístupu ke statistické evidenci uživatelů (tedy jasného stanovení „jednotky“ – nový uživatel nebo konzultace) a k provázání této jednotné proměnné s průměrnou časovou náročností (např. dle současného výkladu časové dotace na kontakt, konzultace) není vhodné používat proměnnou „počet uživatelů“ jako měrnou jednotku pro určení optim služeb OSP. 22 Závěrem analytické části je nutné konstatovat, že praxe ilustrovaná dotazníkovým šetřením je tak rozdílná, a že údaje neposkytují žádná srovnatelná vodítka pro určení optimálního počtu pracovních úvazků a přepočtených úvazků pro výkon sociální práce. Dotazníkové šetření umožnilo porovnat následující závislé proměnné – počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci – počet uživatelů – provozní doba za týden. Toto porovnání ovšem umožňuje pouze zobecněné závěry (bez exaktního podložení číselnými hodnotami). Důvody pro volbu zobecněných závěrů:  nejednotnost v popisu provozní doby – není patrné, ke kterému období se vztahuje, resp. přesně uvedené je to pouze u nízkého počtu poskytovatelů (viz předchozí kapitola);  údaje o počtu přepočtených úvazků jsou natolik rozdílné a neodpovídající reálné zkušenosti, že je nelze považovat za přesné; tyto údaje se nepodařilo zpřesnit ani rozdělením služeb do skupin dle cílových skupin – i v rámci těchto skupin jsou významné rozdíly;  údaje o počtu uživatelů jsou u jednotlivých poskytovatelů tak enormně rozdílné 23, že tento rozdíl nelze vysvětlit žádnými logickými důvody (např. významná specifičnost cílové skupiny); se souborem získaných dat nelze pracovat ani běžnými statistickými metodami (práce s odchylkou); lze se pouze odvážit tvrzení, že tak velká rozdílnost v uváděných datech je dána rozdílnými metodickými a statistickými zvyklostmi poskytovatelů. Zobecněné závěry z porovnání vybraných ukazatelů:  proměnné „provozní doba“ a „počet uživatelů“ mezi sebou nemají vztah přímé úměrnosti, jak by bylo možné předkládat – výstupy z jednotlivých dotazníků prokázaly, že pro MSK neplatí, že čím delší provozní doba (v rámci týdne), tím vyšší počet uživatelů24;  naopak v přímé úměře jsou proměnné „počet přepočtených pracovníků v přímé práci“ a „počet uživatelů“ – čím vyšší přepočtený úvazek, tím vyšší počet uživatelů 25;  z dostupných proměnných nelze stanovit optimální přepočtený úvazek pracovníků v přímé práci, resp. dostupné informace neposkytují žádný zobecnitelný vzorec 26. Optimum tak lze stanovit za využití odborného odhadu. 21

Např. jeden uživatel může navštívit danou poradnu opakovaně, několikrát do roka a počítá se jako 1 uživatel služby, byť mu mohl pracovník v přímé péči věnovat různě dlouhý čas v rámci odborných konzultací (např. uživatel navštívil poradnu pětkrát, jedna konzultace trvala vždy 1 hodinu, tj. celkový čas přímé práce byl pět hodin). Nebo se takový uživatel může počítat za 5 uživatelů (tedy počet uživatelů = počet konzultací). 22 Pracovní skupina z tohoto důvodu (a na základě předpokladu, že sladění metodických přístupů v praxi je obtížným procesem) nedoporučuje používat počet uživatelů na jednoho pracovníka jako porovnávací a přepočtovou proměnnou (více viz kapitola 2. 11). 23 Pro ilustraci lze uvést dva mezní údaje o počtu uživatelů za rok – 17 (i když v tomto případě se jedná o velmi specifickou cílovou skupinu, nepříliš početně zastoupenou v populaci) či 38 na straně jedné a 1 566 na straně druhé (pro zajímavost – poskytovatel v tomto případě uvádí, že pracuje se specifickou cílovou skupinou „zdravotně postižení“). 24 Tento jev nelze odůvodnit ani porovnáním se specifikou cílovou skupinou. 25 Tato úměra je patrná jednak srovnáním mezi poskytovateli a také meziročně u každého poskytovatele (tedy došlo-li ke zvýšení úvazku, projevilo se toto současně na zvýšení počtu uživatelů). 26 Jinými slovy řečeno – data v dotazníku (vzhledem k významným rozdílům v počtech) neumožňují stanovit optimální počet uživatelů na jednoho pracovníka.

23

Shrnutí a doporučení Podrobná analýza dotazníkových dat ze dvou relevantních otázek (počet přepočtených úvazků, resp. počet přepočtených úvazků na přímou práci a počet uživatelů na jeden přepočtený pracovní úvazek) nepřinesla žádné logické závěry, které by umožnily jednoznačně konstatovat, jaké je optimální personální zajištění služby OSP. Analýza pouze umožnila učinit tyto obecné závěry:  zprůměrovaná čísla za služby OSP ani za jednotlivé kategorie těchto služeb neudávají relevantní informaci – údaje od jednotlivých poskytovatelů jsou příliš rozdílné;  rozptyl v údajích (v rámci celé skupiny i v jednotlivých kategoriích) je poměrně velký; v údajích nelze vystopovat žádné logické souvislosti;  nejvyšší procentuální zastoupení je v pásmu 0,6 –1 přepočtený úvazek na přímou práci s uživateli (32 % v roce 2012 a 40 % v roce 2013), ale v tomto pásmu nejsou zastoupeny rovnoměrně všechny kategorie služeb OSP;  proměnné „provozní doba“ a „počet uživatelů“ mezi sebou nemají vztah přímé úměrnosti, jak by bylo možné předkládat – výstupy z jednotlivých dotazníků prokázaly, že pro MSK neplatí, že čím delší provozní doba (v rámci týdne), tím vyšší počet uživatelů27;  naopak v přímé úměře jsou proměnné „počet přepočtených pracovníků v přímé práci“ a „počet uživatelů“ – čím vyšší přepočtený úvazek, tím vyšší počet uživatelů 28. Z výše uvedeného důvodu se pracovní skupina rozhodla přistoupit k určení optimálního rozsahu odborným odhadem, a doporučuje:  za optimální výši přepočtených pracovních úvazků na přímou práci s uživateli stanovit 2 přepočtené úvazky;  toto optimální rozmezí přepočtených úvazků na přímou práci provázat s proměnnou, která určuje optimální objem odvedené poradenské práce (tzv. poradenské jednotky) – bližší popis viz kapitola 2.11.

2.3.2 Pracovník v přímé práci – odborná způsobilost Vzhledem k obecné definici (viz uvedení do tématu) neposkytl dotazník žádné informace o tom, jaká je současná situace v oblasti profesního a odborného zastoupení mezi poskytovateli odborného sociálního poradenství. K této problematice je tedy možné přinést pouze obecné vymezení (zejména dle ustanovení zákona o sociálních službách a dalších příslušných zákonů) a doporučující návrhy pracovní skupiny (viz podkapitola shrnutí a doporučení). ZSS v osmé části „předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka“ a v deváté části „předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách“ specifikuje okruhy pracovníků, kteří jsou oprávněni poskytovat sociální služby. Pro odborné sociální poradenství z aplikací těchto ustanovení vyplývá, že v tomto typu služby mohou v přímé práci s uživateli pracovat:  sociální pracovníci;  manželští a rodinní poradci. Zákon také umožňuje zapojení pracovníků v sociálních službách, ale pouze pro výkon činností při základním sociálním poradenství (a to pod dohledem sociálního pracovníka). 27

Tento jev nelze odůvodnit ani porovnáním se specifikou cílovou skupinou. Tato úměra je patrná jednak srovnáním mezi poskytovateli a také meziročně u každého poskytovatele (tedy došlo-li ke zvýšení úvazku, projevilo se toto současně na zvýšení počtu uživatelů). 28

24

Odbornou způsobilost sociálních pracovníků určuje ZSS v § 110, odst. 4, a to výčtem požadovaných odborných vzdělání: - vyšší odborné vzdělání v oborech zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost; - vysokoškolské vzdělání (bakalářského, magisterského nebo doktorandského typu) v oborech zaměřených na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku. Odbornou způsobilost manželských a rodinných poradců definuje ZSS v § 116a a to takto – odbornou způsobilostí je vysokoškolské vzdělání jednooborové psychologie nebo magisterský program na vysoké škole humanitního zaměření současně s absolvováním postgraduálního výcviku v metodách manželského poradenství a psychoterapie v rozsahu min. 400 hod nebo obdobného dlouhodobého psychoterapeutického výcviku akreditovaného ve zdravotnictví. K této otázce lze ještě připomenout požadavek kritéria 9a), (dle vyhlášky 505/2006 Sb.), že kvalifikační požadavky na zaměstnance reflektují potřeby osob, jimž je služba poskytována. Obecně lze tedy doporučit, že čím širší nabídku služeb (ve smyslu způsobu naplňování základních činností či rozšířené nabídky fakultativních služeb) poskytovatelé garantují, tím vyšší a širší odbornost pracovníků by měla být požadována. Tento požadavek však nelze zajistit pouze spolehnutím se na standardní školské vzdělávání, neboť vzdělávací portfolia vysokých odborných škol většinou požadavkům praxe neodpovídají. Doplnění vzdělání je tedy otázkou absolvování vzdělávacích kurzů a seminářů. Zde se nabízí otázka, zda je v pořádku současná praxe MPSV podmiňovat finanční příspěvek na vzdělávání povinností absolvování akreditovaných kurzů, které ovšem ne vždy odpovídají potřebám cílových skupin a nevykazují dostatečnou kvalitu. Dobrovolnictví V pracovní skupině OSP proběhla rozsáhlá debata o možnosti využívání dobrovolných pracovníků pro výkon odborného sociálního poradenství (tedy pro práci na pozici poradce). Součástí této debaty byla i diskuze ohledně nutnosti odborného vzdělávání poradce (dle požadavků ZSS). V pracovní skupině jsou zastávány dva přístupy k této problematice: 1. respektovat zákonné požadavky na výkon odborné profese – tedy pozici není možné zastávat dobrovolně29 a bez příslušného formálního vzdělání; 2. inspirovat se praxí britských Citizen Advice Bureau a podporovat poskytování poradenství odborně vyškolenými dobrovolníky. Varianta 1 – výhody  respektování zákonných požadavků na výkon odborné profese;  posílení image odborné profese (vázané na formální vzdělávání);  určitá úroveň kvality daná formálním vzděláváním (učební plány odpovídajících škol). K výhodám této varianty lze však mít i oprávněné výtky k současné nedostatečné úrovni vysokoškolského vzdělávání sociálních pracovníků (alespoň na některých typech škol) bez propojení s praxí.

29

Dle současné právní úpravy mohou v OSP dobrovolníci vykonávat pouze pomocné – doplňkové činnosti (např. v oblasti administrativy).

25

Varianta 2 – výhody  podpora občanské angažovanosti;  osobní motivace dobrovolných pracovníků;  nižší ekonomické náklady na zajištění služby;  zvýšení kapacity služeb OSP. Nedostatky této varianty spočívají v organizační náročnosti, krátké tradici dobrovolnictví v ČR, nároku na zajištění a kontrolu kvality poskytované služby poskytovatelem a samozřejmě v současném legislativním omezení.

Shrnutí a doporučení Odborná způsobilost pracovníků OSP nebyla předmětem dotazování. Informace k této problematice jsou tedy výsledkem rozboru podmínek ZSS a reflexí současné praxe. Předmětem možných změn v této oblasti jsou úvahy ohledně požadavků na odborné vzdělání pracovníků v přímé práci (poradců), povinnosti absolvování akreditovaných kurzů a seminářů a zapojení dobrovolníků do přímé práce s uživateli. Vzhledem k rozdílnému postoji k problematice zapojení dobrovolníků (případně i bez formálního vzdělávání) a požadavků na odborné vzdělání pracovníků v přímé práci s uživateli v rámci pracovní skupiny, doporučuje pracovní skupina přesunutí této diskuze na širší odbornou platformu (minimálně do diskusního fóra organizovaného v rámci projektu). V případě přiklonění se odborné veřejnosti k variantě 2 (zapojení dobrovolníků do výkonu přímé práce) je pak její zavádění do praxe podmíněno změnou legislativy (příslušná ustanovení ZSS a zákona o dobrovolnictví) a zajištění kvalitního interního vzdělávání poradců přímo poskytovateli OSP.

Pracovní skupina doporučuje zahájit odbornou diskuzi ohledně požadavků odbornosti pracovníků v přímé práci a zapojení dobrovolníků do této činnosti;  zvážit povinnost zaměstnanců poskytovatelů absolvovat akreditované vzdělávání (byť třetinovým podílem na celkovém počtu vzdělávacích hodin ročně) a zda tuto podmínku učinit součástí pravidel financování vzdělávacích kurzů. 

26

2.4 Uživatelé podle místa bydliště/místa posledního pobytu Kapitola přináší informace o celkových počtech uživatelů OSP ve sledovaných letech. Tyto informace dává do souvislosti s dalšími proměnnými (údaji o počtu odmítnutých zájemců z důvodu naplněné kapacity a obdobnými informacemi ze srovnatelných krajů ČR). Cílem porovnání je zjistit, zda je současná kapacita OSP v MSK dostačující. Dále se kapitola věnuje tématu „uživatelé dle místa bydliště/místa posledního pobytu“ a obsahuje informace o nejvíce poradensky zastoupených oblastech (z pohledu, kde nejčastěji uživatelé službu OSP využívají). Z metodického hlediska pak kapitola upřesňuje vymezení pojmu „uživatel“, a to ze dvou úhlů pohledu. Na úvod je třeba ještě uvést, že počet uživatelů je sledován i jinými otázkami v dotazníku (zejména otázkou č. 8). Pozorný čtenář zprávy zjistí, že souhrnné údaje o celkovém počtu uživatelů se v jednotlivých kapitolách liší. Zpracovatelé zprávy se rozhodli za relevantní údaje o počtu uživatelů považovat informace z kapitoly 8, která více odpovídá používaným statistickým metodám poskytovatelů OSP a je tak pravděpodobnější, že tyto údaje vykazují menší chybovost při vyplňování. Jak je vysvětleno v této kapitole, jsou údaje ohledně počtu uživatelů dle místa pobytu či bydliště pouze orientační, neboť tento statistický údaj není pro poskytovatele OSP relevantní a lze předpokládat, že šlo spíše o kvalifikovaný odhad. Uvedení do tématu Uživatele odborného sociálního poradenství lze vymezit dvěma způsoby: a) dle příslušných ustanovení zákona o sociálních službách Aplikací příslušných ustanovení zákona o sociálních službách (zejména § 3, odst. b) lze odvodit, že cílovou skupinou odborného sociálního poradenství jsou lidé, jejichž nepříznivá sociální situace je způsobena „jinými závažnými důvody“ – obecně se jedná o situace, kdy je tíživá životní situace zájemce způsobena nedostatkem informací či neschopností dostupné informace aplikovat do řešení konkrétní situace. Dále zákon v § 37, odst. 3 nepřímo definuje cílové skupiny odborného sociálního poradenství jako uživatele vyjmenovaných typů poraden; a to obecně bez bližšího určení (občanské poradny) a specificky – osoby řešící manželskou nebo rodinnou problematiku, senioři, osoby se zdravotním postižením, oběti trestných činů a domácího násilí a lidé v terminálním stádiu nemoci. Výše uvedené výklady příslušných ustanovení tak umožňují poskytovatelům dva přístupy k definování cílové skupiny – obecně bez dalšího vymezení či specificky. Pro oba způsoby práce ve většině případů platí, že odborné sociální poradenství je poskytováno lidem všech věkových kategorií (resp. věk zájemce není limitující podmínkou pro uzavření smlouvy o poskytování sociální služby). b) metodicky Uživatelem je osoba, která s poskytovatelem OSP, uzavřela (ve většině případů ústní) smlouvu o poskytování sociální služby. Pro potřeby dotazníkového šetření bylo podstatné zejména metodické vymezení pojmu „uživatel“, kterým se pracovní skupina snažila o podporu získání jednotných informací od poskytovatelů (a zároveň o určitou metodickou edukaci).

27

Toto vymezení reagovalo na existující metodické odlišnosti v praxi poskytování odborného sociálního poradenství (zejména diskuze ohledně rozlišení různého přístupu ke stejné situaci – odkazování zájemce na jiný druh služby či uzavření smlouvy o poskytnutí základního poradenství).

Analýza dotazníkového šetření Následující grafy a tabulky zachycují složení uživatelů odborného sociálního poradenství v letech 2012 a 2013 dle místa jejich bydliště nebo místa jejich posledního pobytu. Je však třeba uvést, že poskytovateli uváděné kategorie (a zpracovatelem dotazníkového šetření akceptované) nejsou srovnatelně nastavené, resp. některé kategorie jsou zároveň nadřazenou kategorií ostatních (typicky např. kategorie „moravskoslezský kraj“). Vzhledem k nepříliš vysoké interpretační hodnotě tohoto údaje pro službu OSP je tento nedostatek považován za nerelevantní. Graf č. 1 – procentuální zastoupení uživatelů podle jejich trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2012

Počet uživatelů a jejich trvalé bydliště/místo posledního pobytu 2012

Ostrava Frýdek-Místek Nový Jičín Opava Moravskoslezský

22% 31%

Bruntál Kopřivnice Karviná

8%

Havířov Opava a okolí

5% 4%

14% 1%

1% 2%

3%

3%

28

3%

3%

Frýdlant nad Ostravicí Ostatní Nezjistitelné

Tab. č. 14 – počty uživatelů dle místa trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2012

Trvalé bydliště/místo posledního pobytu

Počet

Procenta

Ostrava

5 566

22%

Frýdek-Místek

2 034

8%

Nový Jičín

1 232

5%

Opava

901

4%

Moravskoslezský

773

3%

Bruntál

751

3%

Kopřivnice

743

3%

Karviná

690

3%

Havířov

414

2%

Opava a okolí

365

1%

Frýdlant nad Ostravicí

363

1%

Ostatní

3 614

14%

Nezjistitelné

7 912

31%

25 358

100%

Celkem

Graf č. 2 – procentuální zastoupení uživatelů podle jejich trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2013

Počet uživatelů a jejich trvalé bydliště/místo posledního pobytu 2013

Ostrava Frýdek-Místek Nový Jičín

21%

Opava

29%

Kopřivnice

8%

Bruntál Moravskoslezský Karviná Havířov

5% 4%

15%

3% 1% 2% 2%

3%

3%

29

3%

Opava a okolí Frýdlant nad Ostravicí Ostatní Nezjistitelné

Tab. č. 15 – počty uživatelů dle místa trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2013

Trvalé bydliště/místo posledního pobytu

Počet

Procenta

Ostrava

5 341

21%

Frýdek-Místek

2 038

8%

Nový Jičín

1 237

5%

Opava

1 097

4%

Kopřivnice

876

3%

Bruntál

849

3%

Moravskoslezský

799

3%

Karviná

698

3%

Havířov

468

2%

Opava a okolí

438

2%

Frýdlant nad Ostravicí

344

1%

Ostatní

3 987

15%

Nezjistitelné

7 563

29%

25 735

100%

Celkem

Místo bydliště nebo pobytu Nápadně vysoké procento uživatelů v položce „nezjistitelné“ (31 % v roce 2012 a 29 % v roce 2013) odpovídá skutečnosti, že pro poskytování odborného sociálního poradenství není informace o místě bydliště nebo pobytu většinou podstatná. Lze tedy předpokládat, že poskytovatelé aplikují ve své praxi ustanovení zákona o sociálních službách a zjišťují od uživatelů pouze ty informace, které jsou nezbytně nutné pro kvalitní výkon sociální služby. 30 Na druhé straně je ovšem (na základě zkušeností z praxe) nutné konstatovat, že pokud by tato aplikace zákonné podmínky byla opravdu důsledně uplatňována, bylo by procento „nezjistitelné“ ještě vyšší. Případně se lze domnívat, že poskytovatelé uvedli pouze odhadované číslo počtu uživatelů z jednotlivých oblastí, aby dostáli povinnosti vyplnit „kolonky dotazníku“ nebo požadavku donátora. V praxi se často projevuje nutnost reagovat na rozporné požadavky zákona o sociálních službách a donátorů sociálních služeb, kteří mnohdy poskytnutí finančního příspěvku podmiňují statistikou uživatelů dle místa jejich bydliště nebo pobytu. Poskytovatelé jsou pak „nuceni“ zjišťovat místo bydliště nebo pobytu uživatelů, i když tato informace není pro kvalitní poskytnutí služby nezbytně nutná. Ze „zjistitelných“ údajů o místě bydliště nebo pobytu uživatelů vyplývá, že mnohonásobně nejvíce uživatelů pochází z Ostravy (22 % v roce 2012 a 21 % v roce 2013), druhou nejčastěji zastoupenou oblastí je Frýdek–Místek (8 % v obou sledovaných letech). Téměř ¼ uživatelů v Ostravě odpovídá jednak procentuálnímu podílu obyvatel Ostravy na celkovém počtu obyvatel MSK.31 A dále je toto procento odůvodněné tím, že někteří poskytovatelé OSP mají sídlo pouze v Ostravě a tudíž za nimi uživatelé dojíždí (hlavně v případě specializovaných poraden).

30

Tento postup je v souladu s požadavky zákona 101/2008 Sb., o shromažďování a nakládání s osobními údaji, zejména s § 5, odst. 1a) – „správce je povinen stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány“ a § 5, odst. 1b) – „shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném

k naplnění stanoveného účelu“. 31

Celkový počet obyvatel MSK je 1 223 112, obyvatel Ostravy je 293 671, tedy 24 %.

30

V případě OSP jsou také relevantní další důvody pro využití poradny v krajském městě – možný předpoklad uživatelů o vyšší kvalitě poskytované služby a zejména potřeba anonymity služby, kterou je v menší obci prakticky obtížnější zajistit. Stejně tak se uživatelé mohou domnívat, že poradenské služby v krajském městě mají větší svobodu v aplikaci principu nezávislosti. Dalším faktorem procentuálního zastoupení uživatelů na území Ostravy je to, že město Ostrava je častým místem zaměstnání a je pravděpodobné, že někteří uživatelé (z časového důvodu) raději využijí poradnu v místě svého pracoviště než v místě bydliště. Pro úplnost je třeba dodat, že do kategorie „ostatní“ byly zařazeny obce, z nichž přichází méně než 1 % uživatelů. V této kategorii jsou ovšem také zahrnuty i skupiny „cizinci“, „mimo Ostravu“, „jiná“, „mimo MSK“. Při takto nekonzistentním přístupu k vyplnění údajů není možné z výše uvedené tabulky získat nějaká relevantní data. Počet uživatelů, dostupná kapacita I když odpověď na otázku místa bydliště či pobytu přinesla také informaci o celkovém počtu uživatelů v jednotlivých letech, rozhodla se pracovní skupina nepovažovat tento údaj za pouze informativní. Důvodem tohoto rozhodnutí je, že porovnáním s počty uživatelů zjišťovaných jinou otázkou v dotazníku se ukázalo, že celkový počet uživatelů zjištěný přes místa bydliště není přesný (údaje se liší téměř o dva tisíce uživatelů v jednotlivých letech). S velkou pravděpodobností je důvodem tohoto rozdílu nepřesné vyplnění počtu uživatelů podle místa bydliště či pobytu. Pracovní skupina se shodla na tom, že reálnější čísla o celkovém počtu uživatelů udává údaj nepřímo sledovaný v otázce „pracovníci“. Pro potřeby této kapitoly je nadále pracováno s přesnějšími údaji ohledně počtu uživatelů (získanými otázkou č. 8 dotazníku).32 V roce 2012 bylo poradenství poskytnuto celkem 27 065 uživatelům, v roce 2013 pak 27 717 uživatelům; průměrně jedno zařízení poskytlo své služby v roce 2012 392,5 uživatelům a v roce 2013 390,4 uživatelům. Z porovnání údajů za sledovaná období vyplývá, že se počet uživatelů odborného sociálního poradenství v Moravskoslezském kraji v roce 2013 zvýšil o 652 uživatelů oproti roku minulému. A že se snížil průměrný počet uživatelů na jednoho poskytovatele o 2,1 uživatele. Toto snížení průměrného počtu je dáno tím, že v roce 2013 bylo o dva poskytovatele OSP v MSK více.33 Tab. č. 16 – přehled počtu uživatelů k počtu poskytovatelů

Rok

Počet služeb

Celkový počet uživatelů

Průměrný počet uživatelů na službu

2012 2013

71 73

27 065 27 717

392,5 390,4

Rozdíl

+2

+ 652

- 2,1

Pro zjištění přesnějších údajů ohledně změn v počtech uživatelů bylo ještě provedeno porovnání jednotlivých kategorií služeb OSP. Výsledek tohoto porovnání udává tabulka č. 16, ve které jsou seřazeny jednotlivé kategorie služeb dle cílových skupin sestupně (od největšího meziročního zvýšení počtu uživatelů až po největší snížení meziročního počtu uživatelů).

32

Tento obšírný výklad uveden pro pozorného čtenáře, kterému jistě neunikne, že se údaje o celkových počtech uživatelů v tabulkách č. 14, 15 a 16 liší. 33 Přesněji řečeno – jedná se o nárůst v množině poskytovatelů, kteří odevzdali vyplněný dotazník. Zda došlo k nějakým dalším změnám v počtech poskytovatelů OSP v MSK není možné zjistit.

31

Tab. č. 17 – přehled počtu uživatelů v jednotlivých kategoriích dle CS

2012

2013

rozdíl

Poradenství pro kombinované CS

9 750

10 460

710

Obecné poradenství

2 482

3 128

646

Poradenství rodinám

2 414

2 736

322

Adiktologické poradenství

517

723

206

Poradenství pro imigranty a azylanty

261

446

185

Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí

447

517

70

Poradenství pro osoby s hluchoslepotou

17

18

1

186

185

-1

288

238

-50

425

363

-62

1 209

1 011

-198

1 869

1 536

-333

7 200

6 356

-844

27 065

27 717

652

Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro osoby se ZP a seniory Celkem

Z tabulky je patrné, že k největšímu nárůstu počtu uživatelů došlo u služeb pracujících s různými cílovými skupinami a dále v poradnách poskytujících obecné poradenství. Třetí nejvyšší nárůst (byť téměř poloviční oproti dvěma předchozím kategoriím) vykazují služby poskytující poradenství rodinám. Na druhé straně nejvyšší meziroční propad v počtu uživatelů vykazují poradny pro osoby se zdravotním postižením a seniory (více jak 800 uživatelů) a dále poradny pro příslušníky etnických menšin. Údaj o počtu uživatelů je nutné ještě provázat s informací o počtu odmítnutých zájemců z důvodu naplněné kapacity (podrobnější informace v kapitole 2.5). Podle těchto informací bylo poskytovateli v obou sledovaných letech odmítnuto z důvodu naplněné kapacity shodně 86 % všech odmítnutých zájemců. Konkrétně to znamená 1 125 odmítnutých zájemců z důvodu naplněné kapacity v roce 2012 a 1 061 odmítnutých zájemců v roce 2013. Celkový počet odmítnutých zájemců (ze všech zákonem vymezených důvodů) byl 1 314 v roce 2012 a 1 238 v roce 2013. Jak však ukáže podrobnější interpretace v kapitole č. 2.5, není počet odmítnutých zájemců o OSP v rámci Moravskoslezského kraje až tak dramatický. Tab. č. 18 – počet odmítnutých zájemců z důvodu naplněné kapacity

Rok

Celkový počet odmítnutých zájemců

Zájemci odmítnutí z důvodu naplněné kapacity

Procentuální vyjádření

2012 2013

1 314 1 238

1 125 1 061

86% 86%

Rozdíl

-76

-64

32

Porovnání údajů o počtu obyvatel vybraných krajů ČR 34 a počtu poskytovatelů odborného sociálního poradenství v těchto krajích ilustruje následující tabulka. Založit úvahu na počtu obyvatel se zdá být relevantní, neboť obecně službu odborného sociálního poradenství (oproti jiným daleko specifičtějším sociálním službám, které pracují s jasnými segmenty uživatelů) využívají lidé napříč všemi skupinami obyvatel (viz kapitola 2.1).35 Tab. č. 19 – mezikrajské porovnání

Moravskoslezský kraj Hlavní město Praha Jihomoravský kraj Středočeský kraj Průměrná hodnota

Počet obyvatel

Počet poskytovatelů36

Průměrný počet obyvatel na jednoho poskytovatel

1 224 044

140

8 743

1 246 176

136

9 163

1 168 975 1 297 044

116 156

10 077 8 314 9 074

Porovnání průměrného počtu obyvatel na jednoho poskytovatele odborného sociálního poradenství (viz tabulka č. 19) ukazuje, že MSK je v tomto ohledu pod průměrnou hodnotou, tedy že na jednoho poskytovatele připadá méně obyvatel než ve většině srovnatelných krajů. Lze tedy konstatovat, že dostupná kapacita odborného sociálního poradenství je tímto pohledem dostatečná. Obecná dostupná kapacita odborného sociálního poradenství v Moravskoslezském kraji je ve srovnání s obdobnými kraji ČR dostatečná. Podobný závěr – dostatečná kapacita OSP – přináší i podrobnější interpretace problematiky „odmítnutí zájemci z důvodu kapacity“ dle jednotlivých typů cílové skupiny (viz kapitola 2.5).

Shrnutí, doporučení Odborné sociální poradenství je nerovnoměrně poskytováno na celém území Moravskoslezského kraje (popsáno přes definované územní celky), nejvyšší procento služeb – téměř ¼ - je poskytováno na území města Ostravy (22 % v roce 2012 a 21% v roce 2013). Nápadně vysoké procento uživatelů v položce „nezjistitelné“ (31 % v roce 2012 a 29 % v roce 2013) odpovídá skutečnosti, že pro poskytování odborného sociálního poradenství není většinou podstatná informace o místě bydliště nebo pobytu. Na druhé straně je ovšem (na základě zkušeností z praxe) nutné konstatovat, že pokud by tato aplikace zákonné podmínky (viz poznámka pod čarou č. 30) byla opravdu důsledně uplatňována, bylo by procento „nezjistitelné“ ještě vyšší.

34

Kraje, které mají přibližně stejný počet obyvatel. Toto porovnání je opět orientační, neboť pracuje s čísly z rozdílných časových období – počet obyvatel dle stavu v roce 2013 a aktuální počet poskytovatelů (dle informací z registru sociálních služeb). Porovnání také ne zcela přesně počítá s tím, že v krajích je přibližně stejné demografické složení obyvatelstva dle věku. 36 Počet poskytovatelů je převzat ze zdroje „registr sociálních služeb“ MPSV, ve kterém jsou uvedeni všichni poskytovatelé dané služby bez rozlišování jejich vztahu k území. Tento údaj se tedy liší od udávaného počtu poskytovatelů v dotazníkovém šetření, které počítalo pouze s poskytovateli, kteří mají místo poskytování služby na území kraje. Tento rozdíl není pro přibližný přehled zásadní, neboť srovnání pracuje se stejným zdrojem informací pro všechny srovnávané kraje. 35

33

Na základě zkušenosti z praxe lze předpokládat, že služby odborného sociálního poradenství čerpají v Moravskoslezském kraji převážně občané tohoto kraje. Výjimečně mohou tyto služby čerpat i občané přilehlých krajů, kteří např. dojíždí do Moravskoslezského kraje do zaměstnání a služba jim je tak více časově a místně dostupná. Poskytovatelé odborného sociálního poradenství mají také praktickou zkušenost s poskytováním telefonického či e -mailového poradenství i mimo MSK (či přilehlé kraje) – tyto případy jsou však v řádu jednotek procent. Ze získaných dat však nelze poměr občanů z jiných krajů doložit přesnějšími čísly. V roce 2012 bylo poradenství poskytnuto celkem 27 065 uživatelům, v roce 2013 pak 27 717 uživatelům; průměrně jedno zařízení poskytlo své služby v roce 2012 392,5 uživatelům a v roce 2013 390,4 uživatelům. Z porovnání údajů ze sledovaných období vyplývá, že se počet uživatelů odborného sociálního poradenství v Moravskoslezském kraji v roce 2013 zvýšil o 652 uživatelů oproti roku minulému. A že se snížil průměrný počet uživatelů na jednoho poskytovatele o 2,1 uživatele. Pracovní skupina doporučuje  podporovat změnu v současné praxi některých donátorů (vyžadování statistik dle místa pobytu nebo bydliště) směrem k respektování zásady zjišťování jen nezbytně nutných údajů;  podporovat poskytování odborného sociálního poradenství v min. stejném rozsahu jako dosud (počet poskytovatelů);  podpořit personální kapacitu (počet úvazků na přímou práci s uživateli) poskytovatelů pro zajištění dostatečné kapacity (a zejména kontinuální kvality) tohoto typu sociální služby. 37

37

Viz komentář v kapitole 2.3.

34

2.5 Zájemci o službu Kapitola pojednává o zájemcích o odborné sociální poradenství a jejich počtech spolu s uvedením důvodů odmítnutí. Tyto informace jsou pak propojeny s počtem uživatelů odborného sociálního poradenství (kapitola č. 2.4 Uživatelé podle místa bydliště/místa posledního pobytu) a slouží jako významný ukazatel dostupnosti služeb OSP v MSK.

Uvedení do tématu Zákon o sociálních službách v § 91, odst. 3 jednoznačně definuje důvody, ze kterých je poskytovatel oprávněn odmítnout zájemce o službu (tedy uzavřít se zájemcem o službu smlouvu o poskytování sociální služby). Dobrá praxe poskytovatelů v této oblasti je podmíněna:  jasným vydefinováním poskytované služby (pro možnost odmítnutí zájemce z důvodu, že tento žádá o službu, kterou OSP neposkytuje - § 91, odst. 3a));  jasným vydefinováním cílové skupiny nebo jasnou deklarací, že je OSP poskytováno všem osobám bez dalšího vymezení38 (pro možnost odmítnutí zájemce z důvodu, že tento nespadá do vymezené cílové skupiny - § 91, odst. 3a));  stanovením kapacity služby (pro možnost odmítnutí zájemce z důvodu naplněné kapacity § 91, odst. 3b));  stanovením interního postupu pro případ odmítnutí zájemce z důvodu porušení povinností při předchozím poskytování služby OSP (důvod dle § 91, odst. 3d)). Pro vyhodnocení výstupů z dotazníkového šetření je podstatná povinnost ukládaná poskytovatelům sociální služby dle § 88 ZSS, písm. g) – „vést evidenci žadatelů o sociální službu,

se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3 písm. b), což je důvod, kdy „nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá“. Na základě takto zákonně definované povinnosti lze předpokládat, že údaje uváděné jednotlivými poskytovateli odpovídají reálné situaci. Zjednodušeně řečeno – uvedená čísla by měla průkazně popisovat situaci v oblasti poskytování OSP a jasně ilustrovat současnou kapacitu pro poskytování OSP v MSK. Jak však konstatovali členové pracovní skupiny, u služby OSP není tato průkaznost (na rozdíl např. od pobytových služeb) až tak jednoznačná. A to z důvodu rozdílného metodického přístupu k problematice odmítnutých zájemců z důvodu kapacity. Členové pracovní skupiny39 se shodli, že mnoho poskytovatelů má zaveden objednávkový systém, a pokud zájemce souhlasí s nabídnutým termínem (byť za týden, za 14 dní), poskytovatelé takového zájemce nepovažují (ani neevidují) za odmítnutého. Pracovní skupina se na tuto situaci snažila reagovat jasnějším vymezením situace „odmítnutí z důvodu kapacity“. Za takový důvod byl pracovní skupinou považován případ (pro potřeby dotazníkového šetření), kdy „zájemci nemohla být služba poskytnuta v daném okamžiku a v dalších dvou nejbližších dnech, kdy má služba otevřeno nebo je nabízena“. 40 Tento přístup na jedné straně umožnuje sjednotit praxi poskytovatelů OSP a podpořit jednotnost výkladu a také srovnatelnost získaných údajů. Na druhé straně ovšem již nelze spoléhat na to, že uváděné počty v dotazníku

38

V tomto případě je poskytovatel povinen uzavřít smlouvu o poskytování služby se všemi zájemci (samozřejmě pokud nedojde k odmítnutí z jiného zákonného důvodu) – nemůže je odmítnout z důvodu, že „zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru“. 39 Na tomto se shodli i členové diskusního fóra pro OSP dne 11. 3. 2015. 40 Diskuze pracovní skupiny při interpretaci dotazníků přinesla ještě jiné pojetí kapacity (ve smyslu momentální kapacity). Problematika nastavení kapacity bude proto předmětem další odborné diskuze.

35

opravdu odpovídají realitě.41 Po diskusním fóru s poskytovateli OSP pracovní skupina došla k závěru, že není jednotný názor na to, jak u odborného sociálního poradenství definovat okamžitou kapacitu služby. Co se jeví jako důležité, je sledovat čekací dobu u jednotlivých služeb. Pracovní skupina navrhuje MSK, aby se tímto tématem dále zabýval v úzké spolupráci s poskytovateli na metodických setkáních. Do problematiky evidence odmítnutých zájemců z důvodu nedostatečné kapacity se ještě negativně promítá rozdílný přístup poskytovatelů k určení okamžiku „uzavření smlouvy o poskytnutí služby“, resp. to, že není důsledně uplatňována logika postupu jednání se zájemcem. Může se tak stát, že zájemci (posléze uživateli) je poskytnuto základní poradenství (ve smyslu odkázání na jinou dostupnou službu OSP) a poskytovatel si toto eviduje jako poskytnutí základního poradenství (tedy dojde k uzavření smlouvy). Nebo může být stejná situace vyhodnocena jako odmítnutí zájemce z důvodu kapacity (a takový zájemce je evidován jako odmítnutý).

Analýza dotazníkového šetření Z údajů v tabulce č. 20 vyplývá, celkový počet odmítnutých zájemců (ze všech zákonem vymezených důvodů) byl 1 314 v roce 2012 a 1 238 v roce 2013. Tab. č. 20 – počet odmítnutých zájemců dle jednotlivých zákonných důvodů

Důvody odmítnutí zájemců o službu: A

Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. B Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. C Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. D Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. E Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy. Celkem

počet 2012

2012 podíl %

počet 2013

2013 podíl %

167

13%

162

13%

21

2%

15

1%

1125

86%

1061

86%

1

0,1%

0

0%

0

0%

0

0%

1314

100%

1238

100%

Poskytovateli bylo v obou sledovaných letech odmítnuto z důvodu naplněné kapacity shodně 86 % zájemců z celkového počtu odmítnutých zájemců. Konkrétně to znamená 1 125 odmítnutých zájemců z důvodu naplněné kapacity v roce 2012 a 1 061 odmítnutých zájemců v roce 2013. Poměrně nízké procento (a absolutní číslo) zájemců odmítnutých z důvodu „B “ – zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Tyto údaje je zajímavé porovnat s údajem o specifikaci cílových skupin jednotlivých poskytovatelů. Jak je popsáno v kapitole 2.1 pouze čtyři služby z celkového počtu poskytují obecné poradenství – tedy pro cílovou 41

Pokud poskytovatelé používali v roce 2012 a 2013 jiný metodický přístup v této oblasti, je velmi pravděpodobné, že evidovali jiné počty odmítnutých zájemců, než odhadem uvedli do dotazníku (při respektování vymezení pojmu pracovní skupinou).

36

skupinu bez jakéhokoli omezení. Zatímco zbývající služby (95 % služeb) deklarují v registru jasné vymezení cílové skupiny. Pro nízký počet zájemců odmítnutých z důvodu „B “ se tedy nabízejí dvě interpretace: a) služby s vymezenou cílovou skupinou jasně a přehledně informují o tomto „omezení“ poskytování služby a tudíž se na ně se žádostí o pomoc obrací právě jen lidé z dané cílové skupiny; b) služby při uzavírání smluv o poskytnutí OSP příliš nepracují s ověřením příslušnosti k cílové skupině a poskytují poradenství i osobám mimo deklarovanou cílovou skupinu. Pracovní skupina se spíše kloní ke druhé interpretaci, a to s ohledem na velké množství služeb, které mají ne příliš logicky definovaný „soubor cílových skupin“ (kategorie „poradenství pro různé cílové skupiny“). A také z toho důvodu, že namátkovým porovnáním údajů v registru a informací na webových stránkách poskytovatelů bylo ověřeno, že tyto informace nejsou vždy v souladu. A tudíž, že jasné a přehledné informování o cílové skupině není vždy realitou. Jedna služba uvedla důvod odmítnutí, který není pro OSP relevantní („D “ – týká se pouze pobytové služby). Protože tak bylo uvedenou pouze v jediném případě, není to pro vyhodnocení nijak ohrožující. Na základě výše uvedených informací by bylo možné udělat závěr, že kapacita pro poskytování OSP v MSK není dostačující (počet odmítnutých zájemců z důvodu naplněné kapacity) nebo že není zcela dostačující pro konkrétní cílové skupiny (počet zájemců odmítnutých z důvodu „nespadá do okruhu osob“). Poněkud jiný pohled na realitu však poskytne podrobnější analýza odmítnutých zájemců provedená na základě jednotlivých dotazníků. Z té vyplynulo následující:  41 služeb (tj. 58 % v roce 2012 a 56 % v roce 2013) neeviduje žádné odmítnuté zájemce ani v jednom roce;2 služby uvádí odmítnuté zájemce pouze v roce 2012;  6 služeb uvádí odmítnuté zájemce pouze v roce 2013;  32 služeb uvádí odmítnuté zájemce v obou letech;  z celkového počtu služeb, které uvádí odmítnuté zájemce, pouze 17 služeb uvádí odmítnutí alespoň jednoho zájemce z důvodu nedostatečné kapacity v alespoň jednom roce.42 Ještě podrobnější informace přináší přehled počtu odmítnutých zájemců u jednotlivých kategorií služeb dle cílové skupiny. Vzhledem k nízkému počtu odmítnutých zájemců z jiných důvodů než z kapacitních a zejména s ohledem na sledovanou problematiku (dostatečná kapacita pro poskytování služeb OSP), jsou nadále sledovány pouze informace týkající se důvodu „C “ – nedostatečná kapacita.

42

Pro úplnost je ovšem třeba uvést, že většina poskytovatelů uvedla souhrnně počty odmítnutých zájemců do kolonky „nezjistitelné“, které ovšem byly samotnými zpracovateli dotazníkového šetření přesto přiřazeny (dle odpovídajícího sloupce) do jedné z kategorií. Dva možné přístupy – počítat jen ty opravdu správně uvedená čísla (což by dalo ani ne polovinu) nebo předpokládat, že se spletli ve vyplňování a že měli na mysli opravdu tu kategorizaci, a jen to napsali do špatné řádky.

37

Tab. č. 21 – počet odmítnutých zájemců z důvodu kapacity v jednotlivých kategoriích služeb

Počet služeb v kategorii

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství rodinám Poradenství pro kombinované cílové skupiny Celkem

Počet odmítnutých zájemců z důvodu kapacity

Průměrný počet odmítnutých zájemců na 1 službu

2

2012 52

2013 106

2012 26

2013 106

1

55

11

55

11

2

17

5

8,5

2,5

2

1

9

1

4,5

1

5

3

5

3

3

815

793

272

264

6

180

134

30

22

17

1 125

1 061

Jak je tedy zřejmé z údajů v tabulce č. 21, naprostou většinu odmítnutých zájemců z důvodu kapacity evidovaly pouze tři služby poradenství rodinám. Jednalo se o 72,5 % všech odmítnutých zájemců v roce 2012 a 75 % všech odmítnutých zájemců v roce 2013. Je tedy opět otázkou, zda takto vysoké počet odmítnutých zájemců vypovídá o nedostatečné kapacitě poradenství rodinám nebo zda právě tyto 3 služby používají výjimečný způsob evidence odmítnutých zájemců z důvodu kapacity.

Shrnutí, doporučení Dle výstupů dotazníkového šetření došlo ve sledovaných letech k odmítnutí 1 314 (resp. 1 238) zájemců o poskytnutí OSP, z toho bylo 86 % zájemců odmítnuto z důvodu nedostatečné kapacity. I přes možné nepřesnosti v metodice evidování odmítnutých zájemců (viz uvedení do tématu) lze tato čísla považovat za důležitý zdroj informací o kapacitě OSP v MSK. Podrobným rozborem bylo zjištěno, že odmítání zájemců z důvodu kapacity se v podstatě týká pouze služeb poskytujících poradenství pro rodiny, a to ještě pouze 3 služeb z celkového počtu 11 (tedy necelé čtvrtiny poskytovatelů poradenství v této oblasti). Tyto 3 služby představují 72,5 % ze všech odmítnutých zájemců v roce 2012 a 75 % v roce 2013. Navíc se jedná o registrované služby jednoho poskytovatele, který v rámci MSK poskytuje poradenství pro rodinu v celkem 6 službách (v ostatních 3 službách neuvádí žádné odmítnuté zájemce). Na základě výše uvedených skutečností je možné konstatovat, že kapacita OSP v MSK (posuzovaná pohledem počtu odmítnutých zájemců) je dostatečná. Toto tvrzení lze ovšem zpochybnit úvahou, že poskytovatelé při evidování počtu odmítnutých zájemců nepostupují v souladu s logikou zákona (případně že nemají dobře nastavené vnitřní procesy, na základě kterých by evidenci mohli kvalitně vést – viz podmínky dobré praxe v této oblasti). A také argumentem uvedeným již v kapitole 2.3, že při stanovení optimálního zajištění služby není vhodné přihlížet pouze k počtu odmítnutých zájemců, ale také k požadavku na zajištění kontinuální kvality služby.

38

Na závěr ještě uvádíme, že odbornou veřejností je kapacita služeb OSP vnímána také jako nedostatečná. Proto se posílení odborných kapacit pro poskytování OSP objevuje jako jedno z rozvojových opatření Komunitního plánu Ostrava. Pracovní skupina doporučuje podporovat sjednocení metodiky pro poskytování základního sociálního poradenství v OSP; podporovat poskytovatele v nastavování interních postupů, které budou odpovídat doporučované dobré praxi v této oblasti;  posílit odbornou kapacitu pro poskytování OSP (dle dalších doporučení v této zprávě, zejm. kapitoly 2.3 a 2.11);  podporovat sjednocení vykazování odmítnutých zájemců z důvodu nedostatečné kapacity dle definice, která bude výsledkem metodických setkání poskytovatelů s MSK.  

39

2.6 Mapa poskytovatelů odborného sociálního poradenství v Moravskoslezském kraji Uvedení do tématu Kapitola 2.6 popisuje situaci odborného sociálního poradenství na území MSK z hlediska místní dostupnosti. Podrobnější mapy a rozdělení služeb OSP do kategorií dle cílových skupin poskytuje také základní přehled o síti služeb OSP pro jednotlivé cílové skupiny v rámci MSK. Území Moravskoslezského kraje je vymezeno územími bývalých okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město. Území je od 1. ledna 2013 děleno na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě původních okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tyto obce – Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec a Vítkov. Moravskoslezský kraj je tedy tvořen celkem 22 správními obvody.

Analýza dotazníkového šetření Jak již bylo uvedeno v úvodu této závěrečné zprávy, analýza dat pracuje se 71 dotazníky (čili službami odborného sociálního poradenství) pro rok 2012 a 73 pro rok 2013. Mapky pak pracují s 69 registrovanými službami OSP v roce 2012 a 71 v roce 2013 (kdy dvě služby odevzdaly i dotazník za svou pobočku, jež spadá pod jedno registrační číslo). Na úvod analýzy dotazníkového šetření je nutné uvést zásadní poznámku – správnost jednotlivých mapek je ovlivněna nepřesnými vstupy ze strany respondentů (rozdílný přístup k registrování poboček) a ne vždy pečlivé zanesení získaných údajů do mapek zpracovatelem dotazníkového šetření. Zároveň však nebylo v možnostech zpracovatelů zprávy ověřovat faktický stav územního poskytování OSP v letech 2012 a 2013 (např. formou přímého telefonického dotazování u všech poskytovatelů). Čtenářům zprávy je proto doporučeno vnímat mapky jako přibližnou ilustraci rozmístění služeb OSP na území MSK. Mapka č. 1 graficky znázorňuje umístění jednotlivých poraden v Moravskoslezském kraji v roce 2012. Jak je z mapky patrné, nejvyšší zastoupení odborného sociálního poradenství je v krajském městě (30 služeb), druhý nejvyšší počet je ve Frýdku-Místku a třetí nejvyšší počet zaujímá město Havířov. Obecně je nejvyšší počet služeb OSP soustředěn v bývalých okresních městech (s výjimkou města Havířov). Mapka také názorně ilustruje, že rozmístění služeb OSP není v rámci MSK rovnoměrné – poměrně vysoká koncentrace služeb je v severovýchodní oblasti území a dále na Opavsku. Z mapek č. 1 a 2 by bylo možné udělat také předběžný závěr, že v rámci MSK existují oblasti, ve kterých není OSP vůbec nabízeno. Situace však není tak radikální – jak je možné zjistit z mapek č. 3 a 4, které navíc zachycují i umístění poboček jednotlivých poskytovatelů.

40

Mapa č. 1- sídla služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

Oproti roku 2012 se zvýšil počet služeb OSP o dvě registrované služby. V dotaznících však jedna nová služba neuvedla sídlo služby (z dotazníku pak je patrné, že služba sídlí v Karviné) a jedna stávající také sídlo neuvedla, byť je předpoklad, že sídlo svého působení nezměnila (jednalo se o Ostravu). Druhá nově vzniklá služba uvedla sídlo v Ostravě, čili konečné mapky v obou letech pak zůstaly shodné.

41

Mapa č. 2 - sídla služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

Mapky č. 3 a 4 zobrazují jednak sídlo (centrálu) dané služby, tak také místa, kde mají služby s jedním registračním číslem další zastoupení čili své pobočky.

42

Mapa č. 3 – pokrytí služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 – sídla služeb včetně poboček

Jak je již uvedeno v popisu u mapky č. 1, toto přesnější zaznamenávání ukazuje, že díky pobočkám je pokryto službami OSP více územních správních obvodů – navíc jsou pokryty obvody Rýmařov a Krnov. Podle výstupů z dotazníkového šetření nesídlí na území správních obvodů Vítkov, Kravaře, Hlučín, Bílovec, Odry, Kopřivnice, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Orlová žádná služba OSP. Tato informace však podle místní znalosti členů pracovní skupiny není přesná, neboť v některých správních obvodech prokazatelně fungují pobočky poskytovatelů odborného sociálního poradenství. 43 Velmi pravděpodobně44 jsou tedy služby OSP na území MSK dostupné ve všech správních obvodech, s výjimkou správního obvodu Vítkov a Odry. Tato oblast vymezená obcemi Odry – Vítkov – Fulnek – Budišov nad Budišovkou zůstává bílým místem poskytování OSP na území MSK s velmi špatnou dostupností služeb. Kromě správního obvodu Vítkov mají všechny správní obvody dostupnou službu OSP alespoň „přes hranice“ – tedy služba OSP je poskytována alespoň v sousedním správním obvodu. Pro konkrétní určení dostupnosti by však bylo nutné porovnat mapu dostupnosti s mapou dopravní dostupnosti a dojezdových vzdáleností, což je však nad rámec možností této zprávy. 43

Aniž by však tyto pobočky byly uvedeny v dotaznících a tím v orientačních mapkách OSP. Toto nepřesné tvrzení se snaží zohlednit nepřesné vstupy z dotazníkového šetření a informace členů pracovní skupiny. Nečiní si tedy nárok na stoprocentní přesnost. 44

43

Mapa č. 4 – pokrytí služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 – sídla služeb včetně poboček

Pro přesnější zmapování situace odborného sociálního poradenství z hlediska dostupnosti byla provedena podrobnější analýza rozmístění služeb dle jednotlivých cílových skupin. Toto rozmístění ilustrují následující mapky (č. 5-26). Vzhledem k velkému rozsahu mapového materiálu, nejsou následující mapky jednotlivě komentovány. Autoři textu se domnívají, že mapky samotné poskytují čtenářům dostatečná vodítka pro získání povědomí o rozmístění jednotlivých kategorií služeb OSP na území MSK.

44

Tab. č. 22- přehled služeb dle kategorií s číslem mapek

Číslo mapky

Kategorie Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby se ZP a pro osoby s chronickým duševním onemocněním seniory pro osoby se zrakovým postižením pro osoby se sluchovým postižením pro osoby s hluchoslepotou pro osoby se ZP (bez specifikace) a pouze senioři senioři pouze osoby se ZP obě cílové skupiny Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé) Mapa č. 5 - obecné poradenství na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

45

5 6 7, 8 9 10 11, 12 13, 14 15 16, 17 18, 19 20, 21 22 23 24 25, 26

Mapa č. 6 - poradenství při poskytování hospicových služeb na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

46

Mapa č. 7 - poradenství pro oběti TČ a domácího násilí na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

47

Mapa č. 8 - poradenství pro oběti TČ a domácího násilí na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

48

Mapa č. 9 - poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

49

Mapa č. 10 - poradenství pro osoby se zrakovým postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

50

Mapa č. 11 - poradenství pro osoby se sluchovým postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

51

Mapa č. 12 - poradenství pro osoby se sluchovým postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

52

Mapa č. 13 - poradenství pro osoby s hluchoslepotou na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

53

Mapa č. 14 - poradenství pro osoby s hluchoslepotou na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

54

Mapa č. 15 - poradenství pouze pro seniory na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

55

Mapa č. 16 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

56

Mapa č. 17 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

57

Mapa č. 18 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) a seniory na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

58

Mapa č. 19 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) a seniory na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

59

Mapa č. 20 - poradenství rodinám na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

60

Mapa č. 21 - poradenství rodinám na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

61

Mapa č. 22 - poradenství pro příslušníky etnických menšin na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

62

Mapa č. 23 - adiktologické poradenství na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

63

Mapa č. 24 - poradenství pro imigranty a azylanty na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013

64

Mapa č. 25 - poradenství pro kombinované CS (různé) na území Moravskoslezského kraje v roce 2012

65

Mapa č. 26 - poradenství pro kombinované CS (různé) na území Moravskoslezského kraje v roce 2013

Shrnutí, doporučení Moravskoslezský kraj je tvořen 22 správními obvody. Služby odborného sociálního poradenství jsou přímo poskytovány v 37 % správních obvodů (ve skutečnosti pravděpodobně i ve větším procentu obvodů – viz komentář výše). Kromě správního obvodu Vítkov mají všechny správní obvody dostupnou službu OSP alespoň „přes hranice“ – tedy služba OSP je poskytována v sousedním správním obvodu. Pro konkrétní určení dostupnosti by bylo nutné porovnat mapu dostupnosti s mapou dopravní dostupnosti a dojezdových vzdáleností, což je však nad rámec možností této zprávy. Zároveň by bylo nezbytné provést nové podrobné šetření rozložení služeb OSP, které by pečlivě zaznamenalo současný stav rozmístění služeb OSP na území MSK (a pracovalo vědomě s rozdílným přístupem poskytovatelů k registraci poboček). Pracovní skupina doporučuje: podpořit dostupnost služeb tak, aby služby byly poskytovány v každém správním obvodě, a to minimálně zajištěním obecného poradenství (tedy poradenství bez specifikování cílové skupiny);  problematiku dostupnosti služeb rozšířit o pohled dopravní dostupnosti a dojezdových vzdáleností;  podpořit rovnoměrnější zastoupení služeb OSP v regionu;  podpořit poskytovatele v jednotlivých kategoriích služeb dle cílových skupin ke vzájemné spolupráci a dohodám o logickém územním pokrytí celého MSK specializovanými poradnami (pro jednotlivé typy cílových skupin); 66 



pozornost zaměřit zejména na ty typy poskytovatelů (dle cílové skupiny), které jsou v kraji zastoupeny nízkým počtem poboček a u kterých lze předpokládat nárůst velikosti cílové skupiny.

67

2.7 Odkud uživatelé přicházejí Uvedení do tématu Informace o tom, odkud uživatelé přicházejí (zejména z jakých jiných sociálních nebo ostatních služeb) spolu s informací, kam odcházejí (viz kapitola 2.8) přináší důležitou informaci o propojení a logické návaznosti služeb, optimálním využívání služeb odpovídajících situaci uživatele a také o tom, zda služby nenahrazují jiné služby či nečiní své uživatele závislé na poskytování služby. Stejně tak přehled v této oblasti může pomoci posoudit, zda služby naplňují své poslání, resp. zda v souladu se s ZSS „posilují sociální začleňování“ uživatelů služeb (viz § 2, odst. 2 – základní zásady). Procentuální vyjádření míst, odkud uživatelé přicházejí, může také poukázat na mezeru v informování o sociální službě (typicky neexistence odkazování z logicky očekávané služby) nebo na nedostatečnou spolupráci mezi odvětvími (např. úřady a poskytovatelé sociální služby). Pro potřeby dotazníkového šetření a jednotný výklad mezi poskytovateli byla tato sledovaná kategorie předefinována na „odkud jsou uživatelé odkazováni/posíláni/přicházejí“. Tento výklad odpovídá charakteru OSP, které zcela logicky (na rozdíl od jiných sociálních služeb, např. široké škály služeb pro lidi s postižením45) svou odbornou intervencí nemění místo pobytu či bydliště uživatele. Výčet míst (institucí, obecně popsaných oblastí), odkud jsou uživatelé odkazováni/posíláni/přicházejí, sestavila pracovní skupina na základě odborné znalosti prostředí poskytování služby a relevantních oblastí spolupráce. Je třeba upozornit na to, že tento výčet obsahuje (i přes velkou vstupní pozornost při tvorbě dotazníku) tři rozdílné kategorie: a) z jaké instituce jsou uživatelé odkazováni – tyto kategorie poukazují na možné oblasti spolupráce, příp. na sdílenou problematiku řešení životních situací; b) kde uživatelé fyzicky pobývají – ve výčtu dvě kategorie (domácnost, ulice); c) překrývající se a) a b) – kategorie, u kterých není zcela patrné, zda uživatelé byli z této služby odkázáni nebo zda v ní pobývají (např. zdravotní služby).

Analýza dotazníkového šetření Následující grafy a tabulky zachycují procentuální vyjádření míst, odkud byli uživatelé na službu OSP odkázáni. Při interpretaci dat je třeba mít na paměti výše uvedené poznatky o rozdílných kategoriích ve výčtu, které upozorňují na to, že dotazníkové šetření neposkytuje jednoznačné podklady pro možné závěry v této oblasti.

45

Konkrétně je tím myšleno, že např. pro nabízení pobytové služby pro lidi s postižením je podstatná informace o tom, zda je zájemce odkazován z nějakého typu stacionáře nebo z domácího prostředí. A zároveň podrobné zmapování souvislostí poukazuje na celkové trendy a realitu života lidí s postižením – např. zda je v kraji více rozšířena podpora samostatného bydlení nebo naopak institucionálního řešení situace lidí s postižením.

68

Graf č. 3 – odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2012

Odkud uživatelé přicházeli Z jiných sociálních služeb se stejným druhem 2012 sociální služby

Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby

1% 3%2% 2% 2% 5% 2%

13%

2%

Z domácnosti (rodiny)

6%

Ze zdravotních služeb Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) Jiné

1%

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

5%

55%

Obec Soud Úřad práce Probační a mediační služba Ulice Nezjistitelné

.

Tab. č. 23 - odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2012

Pořadí

Odkud uživatelé přišli

Podíl %

A.

Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby

2%

B.

Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby

6%

C.

Z domácnosti (rodiny)

55%

D.

Ze zdravotních služeb

5%

E.

Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.)

1%

F.

Jiné

2%

G.

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

5%

H.

Obec

2%

I.

Soud

2%

J.

Úřad práce

3%

K.

Probační a mediační služba

2%

L.

Policie

0%

M.

Ulice

1%

N.

Nezjistitelné

13%

CELKEM

100% 69

Graf č. 4 – odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2013

Odkud uživatelé přicházeli 2013

Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby Z domácnosti (rodiny)

1% 3% 2% 2% 3% 5% 2%

12%

2%

Ze zdravotních služeb

7%

Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) Jiné Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

1% 5%

Obec

54%

Soud Úřad práce Probační a mediační služba Ulice Nezjistitelné

Tab. č. 24 - odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2013

Pořadí

Odkud uživatelé přišli

Podíl %

A.

Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby

2%

B.

Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby

7%

C.

Z domácnosti (rodiny)

54%

D.

Ze zdravotních služeb

5%

E.

Ze školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.)

1%

F.

Jiné

2%

G.

Oddělení sociálně-právní ochrany dětí

5%

H.

Obec

3%

I.

Soud

2%

J.

Úřad práce

3%

K.

Probační a mediační služba

2%

L.

Policie

0%

M.

Ulice

1%

N.

Nezjistitelné

12%

CELKEM

100% 70

U této sledované oblasti je opět důležité poukázat na to, že v mnoha případech není pro kvalitní poskytnutí služby podstatná informace, odkud uživatelé přicházejí. Proto se dá předpokládat, že se opět jedná pouze o kvalifikované odhady poskytovatelů (bez návaznosti na přesnější statistickou evidenci). Poskytnuté údaje za rok 2012 a 2013 ukazují, že procentuální zastoupení jednotlivých možností je víceméně stejné, min. odchylky jsou vyjádřené v řádu jednoho procenta. Největší podíl (55 % v roce 2012 a 54 % v roce 2013) představuje kategorie „z domácnosti/rodiny“ (kategorie C) – tento údaj koresponduje se specifikem OSP – obecným vymezením a typem cílové skupiny. Zjištěný údaj také potvrzuje předpoklad pracovní skupiny, že poradenské služby jsou nízkoprahově dostupné. Tedy že se na ně zájemci obrací, aniž by tuto službu potřebovali zprostředkovat jiným odborným pracovištěm. Druhé nejvyšší procento (13 % v roce 2012 a 12 % v roce 2013) patří kategorii „nezjistitelné“ (kategorie N) – opět lze konstatovat, že informace o tom, odkud uživatel do služby přichází, není relevantní pro kvalitní poskytnutí služby, a tudíž není v praxi ve většině případů zjišťována46. Z dalších sledovaných oblastí je významných 6 % (resp. 7 % v roce 2013) „z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby“ (kategorie B); z celkového počtu uživatelů se v roce 2012 jedná o 1 520 lidí v roce 2013 o více než 1 700 lidí, kteří byli takto odkázáni. Tato informace svědčí o tom, že v praxi existuje provázanost mezi jednotlivými službami, resp. že poskytovatelé jiných sociálních služeb znají hranice mezi svou odborností a odborností OSP. Na základě těchto údajů však nelze stanovit, zda je toto procento „odkazování“ dostatečné. Na druhou stranu poskytovatelé v dotaznících uvedli relativně nízké průměrné procentuální zastoupení odkazování z „obce“ (kategorie H) – 2 % v roce 2012 a 3 % v roce 2013, tj. 507 lidí v roce 2012 a 735 lidí v roce 2013. Odborné sociální poradenství se svou podstatou zaměřuje na zvyšování orientace občanů v řešení běžných životních situací a lze předpokládat, že se v tomto záměru často kryje s problematikou, se kterou se setkávají pracovníci obce (jako místa, kam se zvykově občané obracejí s prosbou o pomoc). Z tohoto úhlu pohledu tedy zjištěné procento poukazuje na nedostatečnou provázanost (případně informovanost o nabídce a možnostech odborného sociálního poradenství) na obcích. Z hlediska provázanosti služeb odborného sociálního poradenství je zajímavé se zastavit také u kategorie A – „z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby“. Poskytovatelé zde uvedli celkem 2 % takto odkázaných uživatelů v obou letech. Toto číslo ilustruje legitimní situaci v oblasti odborného sociálního poradenství, kdy některé z poraden poskytují poradenství jasně definované cílové skupině a mohou tak zájemce z jiných cílových skupin odkazovat na příslušné další poskytovatele OSP.47 Dále do této kategorie budou spadat případy, kdy poradna sice poskytuje poradenství příslušné cílové skupině, ale pouze na nižším stupni odbornosti 48 (typicky se může jednat o dluhové poradenství).

46

Pro úplnost je třeba dodat, že tato informace je většinou zjišťována tehdy, je-li pro další poradenský postup důležité vědět, jaké všechny dostupné možnosti již uživatel využil. 47 Tomuto by také odpovídalo, že poskytovatelé uváděli odmítnutí zájemců z důvodu „zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru“ (konkrétně se jednalo o 21 osob v roce 2012 a 15 osob v roce 2013). Nelze však porovnat, zda spolu tyto dva údaje korespondují, neboť dotazník uvádí údaje ohledně „přeposílání v rámci stejného druhu služby“ pouze procentuálním vyjádřením. 48 Více informací v popisu „úrovně služeb“, v kapitole 2.10.

71

Pro ilustraci ještě upřesnění kategorie „jiné“ (kategorie F), kterou specifikovali přímo poskytovatelé – doporučení známých, ombudsman, zaměstnavatel, média, Kancelář prezidenta, státní orgán). U všech kategorií se jednalo většinou jeden (max. dva) případ/y ročně.

Shrnutí, doporučení Výše uvedené údaje omezeně popisují problematiku odborného sociálního poradenství z úhlu návaznosti na jiné typy služeb a také dokládají, že poradenské služby jsou nízkoprahově dostupné (nejvyšší procento v kategorii „z domácnosti“). Druhé nejvyšší procento patří kategorii „nezjistitelné“, což odpovídá faktu, že zjišťování informace, odkud uživatel do služby přichází, není pro kvalitní poskytnutí služby ve většině případů relevantní. Důležité „systémové“ informace poskytují procentuální vyjádření v kategoriích z „jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby“, z „jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby“ a z „obce“. Na základě procentuálních odhadů v těchto kategoriích lze o systému návaznosti služeb v MSK uvést:  existuje praxe odkazování na služby OSP z „jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby“;  odkazování v rámci stejného druhu sociální služby (z „jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby“) odpovídá realitě uvnitř OSP, která je diverzifikována vymezením cílových skupin a dále úrovněmi odbornosti v jednotlivých oblastech poradenství;  spolupráce mezi obcemi a službami OSP není v očekávaném objemu.

Pracovní skupina doporučuje zaměřit se na vzájemnou informovanost mezi různými typy poskytovatelů (sociálních služeb, zdravotních služeb aj.);  podporovat spolupráci obcí a poskytovatelů OSP směrem k významnějšímu objemu odkazování z obcí na poskytovatele OSP;  podporovat účelné odkazování zájemců na služby odborného sociálního poradenství s cílem zefektivnění poradenského systému v rámci kraje (tzv. nedublování poradenských služeb poskytovaných různými subjekty);  zřetelněji vydefinovat a srozumitelně popsat rozdíl mezi základním a odborným poradenstvím (včetně informování o jednotlivých poradenských úrovních u poskytovatelů odborného sociálního poradenství) s cílem podpořit efektivní odkazování a kvalitu poskytování těchto odlišných typů poradenství. 

72

2.8 Kam uživatelé odcházejí, začleňování do běžného společenského prostředí Uvedení do tématu Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.7, jsou informace o předávání uživatelů důležité jednak pro zjištění provázanosti mezi sociálními a dalšími službami a jednak ukazují na efektivitu dané služby. Efektivitou je v tomto případě myšleno, zda služba napomohla uživateli v jeho sociálním začlenění nebo zda pomohla předejít jeho sociálnímu vyloučení nebo zhoršení jeho sociální situace. 49 Z tohoto úhlu pohledu je důležité se zamyslet nad tím, jakým způsobem je možné kvantifikovat efektivitu OSP – jak poznat, že se poskytnutím odborného sociálního poradenství zlepšila sociální situace uživatele. Obecně lze říci, že služby OSP pomáhají řešit aktuální tíživou situaci uživatele a prostřednictvím poskytování informací o právech a povinnostech pomáhají předcházet prohlubování tíživé životní situace uživatele, případně pomáhají uživateli radou či praktickou podporou stabilizovat jeho situaci a orientovat se v ní. OSP tak přispívá k minimalizaci negativních dopadů nepříznivých skutečností na uživatele i na společnost a k prevenci sociálního vyloučení uživatele. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatelem dobrého působení OSP (kvalitně poskytnuté sociální služby) je zvýšení orientace uživatele v jeho situaci, porozumění právům a povinnostem s danou situací spojených, získání dovednosti konkrétní situaci řešit či případně aplikovat do obdobných životních situací, resp. znalostí práv a povinností vyvarovat se obdobným tíživým situacím. Uživatelé služeb OSP tak mohou svou situaci pozitivně ovlivnit ještě dříve, než by k ní (a jejím negativním dopadům) reálně došlo. Služba OSP je také (jak uvedeno v úvodu ZZ) službou preventivní nejen ve výše uvedeném smyslu, ale také v širším kontextu. Neboť poskytnutím cílené poradenské pomoci lze předejít vzniku daleko závažnějších sociálně patologických jevů (např. snížení rizika zadlužení, zastavení propadu dluhové situace, podpora kvalitního života v přirozeném prostředí50

Opět je třeba připomenout, že v případě OSP se ve většině případů jedná o situaci tzv. odkazování pro konkrétní pomoc v jiném typu služby. „Kam uživatelé odcházejí“ znamená tedy, kam jsou uživatelé odkazováni v rámci doporučeného postupu pro řešení jejich životní situace 51. Pro způsob stanovení výčtu míst, kam uživatelé odcházejí, platí analogicky tvrzení uvedená v úvodu kapitoly 2.7.

Analýza dotazníkového šetření Následující grafy a tabulky zachycují, kam byli uživatelé ze 73 služeb, které poskytují odborné sociální poradenství, odkazováni nebo kam odešli spolu s procentuálním vyjádřením podílu.

Tedy zda služba naplňuje ustanovení zákona o sociálních službách § 3, odst. 1 – „sociální službou (se rozumí) činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.“ 49

50

Tímto se myslí např. poradenská pomoc seniorům a jejich blízkých v orientaci v možnostech podpory samostatného bydlení při zhoršení zdravotního stavu bez nutnosti přestěhování do domova pro seniory (např. orientace v nabídce podpůrných služeb a sociálních příspěvků). 51 Konkrétně to může např. znamenat, že uživatel OSP řešící nepříznivou finanční situaci (nedostatek prostředků) je odkázán na příslušný úřad k vyřízení možných sociálních dávek.

73

Graf č. 5 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2012

Kam uživatelé odešli 2012 1%

Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby

7%

27%

Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby Do domácnosti (rodiny)

38%

Do zdravotních služeb Úmrtí

18% 3%

2%

Jiné (soud, policie, zdrav. poj., OSSZ)

4%

Nezjistitelné Uživatel nebyl odkázán na jinou službu

Tab. č. 25 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2012

Pořadí

Kam uživatelé odešli

Podíl %

A.

Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby

1%

B.

Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby

7%

C.

Do domácnosti (rodiny)

38%

D.

Do zdravotních služeb

4%

E.

Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.)

0%

F.

Úmrtí

2%

G.

Ulice

0%

H.

Jiné (soud, policie, zdrav. poj., OSSZ)

3%

I.

Nezjistitelné

18%

J.

Uživatel nebyl odkázán na jinou službu

27%

CELKEM

100%

74

Graf č. 6 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2013

Kam uživatelé odešli 2013 1%

8%

Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby

27%

Do domácnosti (rodiny) Do zdravotních služeb

37% Úmrtí

17% 3%

2%

Jiné (soud, policie, zdrav. poj., OSSZ)

5%

Nezjistitelné Uživatel nebyl odkázán na jinou službu

Tab. č. 26 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2013

Pořadí

Kam uživatelé odešli

Podíl %

A.

Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby

1%

B.

Odchod do sociálních služeb s jiným druhem sociální služby

8%

C.

Do domácnosti (rodiny)

37%

D.

Do zdravotních služeb

5%

E.

Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.)

0%

F.

Úmrtí

2%

G.

Ulice

0%

H.

Jiné (soud, policie, zdrav. poj., OSSZ)

3%

I.

Nezjistitelné

17%

J.

Uživatel nebyl odkázán na jinou službu

27%

CELKEM

100%

Opět jako v některých předchozích kapitolách platí, že pro služby OSP nejsou tyto údaje pro poskytování služby nezbytné, příp. poskytovatelé o tomto údaji nemají od uživatelů zpětnou informaci (služby OSP jsou převážně jednorázovou záležitostí). Výstupy z dotazníků také potvrdily předpoklad pracovní skupiny, že tento údaj není pro OSP příliš relevantní (není vázán na efektivitu služby jako např. ve službách pobytových). Předpokladem zpracování je, že služby odpověděly na tuto otázku na základě kvalifikovaného odhadu (bez podkladu statisticky ověřenými daty). 75

Výše uvedené tabulky a grafy ukazují, že meziroční změny v jednotlivých oblastech „odkazování“ nejsou nijak významné, případně se liší v řádu jednoho procenta. Lze tedy konstatovat, že praxe poskytovatelů byla v obou sledovaných letech víceméně stejná. Nejvyšší procento je v obou letech v kategorii C – uživatelé odcházejí do domácnosti (rodiny), dále situace, kdy uživatelé nebyli odkázáni na jinou službu a třetí nejvyšší procento zaujímá kategorie „nezjistitelné“. Hodnota kategorií „C“ a „J“ je v podstatě totožná. Podrobnější interpretaci si zaslouží zejména kategorie – „jiné sociální služby se stejným druhem sociální služby“, „jiné sociální služby s jiným druhem sociální služby“, „domácnost“, „nezjistitelné“ a „nebyl odkázán“. Kategorie A „jiné sociální služby se stejným druhem sociální služby“ je zastoupena v obou letech 1 % případů. Jedná se o situace odkazování na jiného poskytovatele odborného sociálního poradenství. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.7, dochází k tomuto odkazování v případě, že prvotní poskytovatel buď pracuje s jinou cílovou skupinou, nebo poskytuje požadované odborné poradenství v omezeném rozsahu. Kategorie B „jiné sociální služby s jiným druhem sociální služby“ – 7 % v roce 2012 a 8 % v roce 2013. Tato kategorie je charakterizována situací, kdy je pro řešení životní situace uživatele vhodnější jiný typ sociální služby (dle výčtu v zákoně o sociálních službách). Toto poměrně vysoké procento odkazovaných případů souvisí s nejvyšší pravděpodobností s faktem, že někteří uživatelé využívají služby OSP k prvotní orientaci ve své situaci a k získání informací o tom, jaké další sociální služby mohou být v konkrétním řešení nápomocny. Kategorie C „domácnost, rodina“ je zcela pochopitelně nejvíce zastoupena. Tento údaj opět evidentně koresponduje se specifikem OSP a jeho nízkoprahovostí (viz poznámka v kapitole 2.7). Kategorie I „nezjistitelné“. U této otázky „kam jsou uživatelé odesíláni“ lze již předpokládat, že poskytovateli dodaná čísla vypovídají o skutečné praxi doporučování následných služeb. Toto konkrétní doporučení (odkazování) je součástí doporučovaného řešení situace, se kterou se uživatel na poradnu obrátil. Lze tedy opodstatněně tvrdit, že pokud je to pro řešení situace relevantní, poskytovatel ví, kam uživatele odkázal. Proto si kategorie „nezjistitelné“ vyžaduje jinou argumentaci než v případě otázky 2.7. V této otázce „nezjistitelné“ s velkou pravděpodobností znamená, že poskytovatel uživateli žádné odkazovací doporučení nenabídl (nebylo adekvátní k řešené problematice) a že se spíše než o „nezjistitelné“ jedná o případy, kdy uživatel již nebyl dál odkázán. Kategorie se tak může krýt s položkou „uživatel nebyl odkázán na jinou službu“, případně s kategorií „domácnost“, rodina“. Z takto nadefinovaných kategorií však nelze zjistit, zda to tak bylo proto, že uživatelova zakázka byla bezezbytku vyřešena nebo zda proto, že v regionu neexistuje dostupná služba, kam by bylo možné uživatele dále odkázat ke konkrétnímu řešení. Praxe odborného sociálního poradenství však potvrzuje spíše první variantu výkladu. Případně se nabízí ještě další interpretace – uživatelé v této kategorii sice byli odkázáni, ale poskytovatelé si již nevybavují, kam to bylo. Tato další interpretace je spíše málo pravděpodobná či v praxi ne příliš četná.

Rozborem jednotlivých položek se dá dojít k závěru, že všechny kategorie lze v zásadě rozdělit do dvou skupin – oblasti odkazování na jiné typy pomoci (kategorie A, B, D, E, H) a situace, kdy uživatel nebyl nikam dál odkázán (kategorie C, I, J). 76

Souhrnné kategorie představující situace, kdy uživatel nebyl nikam odkázán, tvoří v součtu 81 %. Tento procentuální poměr je možné interpretovat následovně:  zájemci jsou o nabídce a možnostech OSP dobře informováni a poskytnutím OSP je jejich situace řešena bez nutnosti přeposílání k řešení do jiného typu služby;  procento potvrzuje předpoklad, že služby OSP jsou mezi dalšími sociálními službami specifické – zaměřené na jiný způsob reagování na nepříznivé životní situace (poskytnutí informace či rady) a proto je malý překryv v odkazování.

Shrnutí a doporučení Kapitola přinesla zobecněné informace o tom, kam a v jakém objemu jsou uživatelé odkazováni k dalším službám. Zároveň se kapitola podrobněji zaměřila na popis toho, jakým způsobem služby OSP obecně přispívají k naplnění sociálních cílů služby. I s přihlédnutím k tomu, že poskytovatelé uváděli pouze procentuální odhady, přineslo srovnání výstup, že 81 % uživatelů není odkazováno k dalšímu řešení. A tedy toto procento uživatelů mohlo s velkou pravděpodobností vyřešit svou tíživou situaci (nebo její část) pouze využitím služeb OSP. To opět potvrzuje specifické postavení OSP mezi sociálními službami.

77

2.9 Potřeby uživatelů odborného sociálního poradenství Uvedení do tématu Kapitola „potřeby uživatelů odborného sociální poradenství“ akcentuje odborný pohled na způsob poskytování sociální služby – sociální služba má být primárně zaměřena na řešení identifikovaných potřeb zájemců/uživatelů. Toto klíčové nastavení předchází situacím, kdy by služba nabízela činnosti jen dle svého interního popisu činností a bez souvislostí s reálnými potřebami cílové skupiny.52 Zároveň je pro toto téma důležité „ohraničit“ či obecně vymezit potřeby, na které může služba odborného sociálního poradenství (dle podmínek stanovených zákonem o sociálních službách) reagovat, resp. které je schopna nástroji odborného sociálního poradenství pomoci řešit.53 Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.4, jsou cílovou skupinou lidé, jejichž nepříznivá sociální situace je způsobena „jinými závažnými důvody“ – obecně se jedná o situace, kdy je tíživá životní situace zájemce způsobena nedostatkem informací či neschopností dostupné informace aplikovat do řešení konkrétní situace. Tedy obecně definovanou potřebou zájemců/uživatelů odborného sociálního poradenství je získat potřebné informace nebo aplikované rady k řešení jejich nepříznivé situace. Toto obecné vymezení je pak v rámci jednotlivých služeb OSP dále zužováno, a to vymezením cílové skupiny nebo určením oblastí54, které jsou řešeny. Naopak možným rozšířením způsobů reagování na potřeby zájemců je nabízet i další specifikované činnosti (kromě poradenství), které jsou většinou charakterizovány větší mírou dopomoci při praktických krocích (např. doprovod na úřad, pomoc při vyplnění formuláře, sepsání žaloby aj.). Případně lze přistoupit k ještě širšímu vymezení reagování na tíživé situace uživatelů (viz obecný popis v úvodní kapitole). Obecně lze tedy shrnout, že služby OSP reagují na potřebu získávání informací a orientaci v jejich praktické aplikaci do konkrétního postupu, a to v různých oblastech lidského života. Zároveň může být nabídkou OSP i praktická pomoc, která uživatele podpoří v tom, aby získané informace (či rady) mohl využít pro řešení své životní situace. A znovu pro připomenutí – cílem služeb OSP je předcházet sociálnímu vyloučení osob nebo prohlubování tohoto vyloučení specifickou formou pomoci – informováním o právech a povinnostech. Způsob vymezení potřeb Na vymezení potřeb lze nahlížet dvojím způsobem – vymezení přes oblasti poradenství (např. zdraví, finance, bydlení, mezilidské vztahy) nebo vymezení přes definování jednotlivých fází procesu poradenství a zdůraznění specifik poradenství (např. potřeba informace, rozhovoru a sdílení, zvýšení soběstačnosti). Pracovní skupina se rozhodla pro popis řešených potřeb pro první z možných přístupů, zejména z toho důvodu, že tento přístup byl metodicky doporučován zadavatelem zpracování. Tento přístup umožnil pracovní skupině získat podklady pro zjištění na řešení jakých životních situací (definované přes jednotlivé oblasti potřeb) se poskytovatelé v MSK zaměřují. Dalším předpokladem pracovní skupiny bylo, že tento přístup umožní zjistit reálný stav poskytovaného poradenství v MSK – tedy, které životní situace jsou dostupně řešeny a kde je nedostatek. Zároveň je pro každou definovanou 52

Např. poradna zaměstnává odborníka se specializací na mezilidské vztahy a bude se snažit všechny zakázky uživatelů převádět právě na tento úhel pohledu. 53 Konkrétně se jedná o obecnou aplikaci požadavku zákona (standard 3 vyhlášky) při jednání o poskytnutí služby, v rámci kterého zájemce přichází se svou představou (v tomto úhlu pohledu „potřebou“) a poskytovatel zvažuje, zda může tuto potřebu (v rámci svých základních činností daných zákonem a specifikovaných svými interními výklady) naplnit. 54 Poskytovatel např. může definovat, že poradenství je poskytováno pouze v oblasti „zdraví“ – reaguje tedy na pouze na poptávku poradenství v této jasně definované životní oblasti.

78

životní situaci upřesněno (druhým sloupcem), na jaké potřeby v této oblasti může OSP reagovat. Toto upřesnění je možné považovat za klíčové, neboť je díky němu jasně popsáno specifikum OSP – tedy to, čím se liší od jiných sociálních služeb reagujících na stejnou životní situaci. 55 Ke zvolené metodice je třeba upozornit na jedno významné omezení. I když je v současné době preferován přístup „zaměření na uspokojování potřeb“, tedy poskytování služby podle identifikovaných potřeb, nebyl tento postup v historii vždy uplatňován. Hlavně proto je třeba počítat s tím, že získaná data informují o tom, jaké oblasti služba obvykle řeší, a ne nutně o tom, s jakými potřebami se na ni zájemci obrací (např. na některou z poraden se mohou lidé výrazně často obracet s problematikou zdraví, ale poradna tuto oblast neřeší a takové zájemce pak odkazuje jinam). 56

Analýza dotazníkového šetření Souhrnný přehled řešených potřeb za všechny služby Pro jednotný přístup k vyplnění položky „potřeby“ definovala pracovní skupina seznam řešených oblastí, včetně upřesňujícího výkladu k jednotlivým položkám (specifikace potřeb). Seznam navíc obsahoval položku „jiné“, kam mohli poskytovatelé uvést další potřeby (spolu s procentuálním zastoupením), na které svou službou reagují. Navržený přehled potřeb zobrazuje tabulka č. 27. V další tabulce (č. 28) je uvedeno procentuální vyjádření řešených potřeb v jednotlivých letech. Tato tabulka uvádí údaje sestupně – tedy od oblasti potřeb s nejvyšším procentuálním zastoupením (tedy potřeb, které byly ve sledovaných obdobích nejčastěji řešeny).

55

Např. v oblasti zdraví nabízí OSP pomoc při naplnění dále (v tabulce) uvedených potřeb, zatímco v té samé oblasti např. domovy pro osoby se ZP budou saturovat jinou potřebu, typicky pomoc při zvýšení nebo zachování soběstačnosti. 56 Pro zjištění reálného stavu v této oblasti je možné postupovat dvěma směry – jednak provést kvalitativní výzkum zaměřený na skutečný stav, potřeby uživatelů a možnosti jednotlivých služeb. A dále podporovat poskytovatele v přehledném informování o tom, na jaké oblasti potřeb (a v jaké úrovni odbornosti) se zaměřují.

79

Tab. č. 27 – oblasti potřeb a jejich specifikace

Oblasti potřeb

Specifikace potřeb

Zdraví

zlepšovat, udržovat zdravotní stav a předcházet rizikům spojeným se zdravotním stavem kompenzace handicapu pomoc při zvládnutí vlastního rizikového chování zapůjčení či jiné zajištění kompenzačních pomůcek pomoc při hledání zaměstnání pomoc s orientací v problematice pracovněprávních vztahů podpora dovedností pro získání a udržení pracovního uplatnění předcházení nebo pomoc při ztrátě bydlení pomoc se zajištěním bydlení pomoc při nevyhovujícím bydlení pomoc v oblasti práva (nájemní smlouvy, bytová družstva, vlastnictví nemovitosti) pomoc s dluhy, oddlužením, exekucí zvyšování finanční gramotnosti pomoc v rodinných, partnerských a mezilidských vztazích pomoc při výchově a péči o děti pomoc v oblasti náhradní rodinné péče pomoc s orientací v oblasti rodinného práva pomoc s orientací v oblasti práva ve školství pomoc v oblasti povinné školní docházky a školní zralosti pomoc v oblasti studia, studijních předpokladů a podmínek podpora při kontaktu mezi rodinou a školou pomoc s orientací v majetkoprávních vztazích, včetně problematiky smluv pomoc s orientací v oblasti lidských práv a jejich ochraně pomoc s orientací v oblasti občanského práva (mimo oblasti uvedené jinde v této tabulce) pomoc při předcházení nebo při ohrožení domácím násilím pomoc s orientací v oblasti trestního práva pomoc s uplatňováním práv obětí trestných činů pomoc při uplatňování práv ve zdravotnictví pomoc při uplatňování práv ve vztahu ke státní správě a samosprávě pomoc při uplatňování práv v oblasti správního řízení pomoc s orientací v sociálních dávkách pomoc s orientací v důchodovém pojištění pomoc s orientací v nemocenském pojištění pomoc s orientací v podpoře v nezaměstnanosti

Zaměstnání

Bydlení

Finance Mezilidské vztahy

Vzdělání a školství

Občanskoprávní vztahy

Trestní právo

Uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím Sociální zabezpečení

80

Tab. č. 28 – oblasti potřeb uživatelů v r . 2012 a r . 2013

Oblasti potřeb uživatelů Mezilidské vztahy Zdraví Finance Sociální zabezpečení Zaměstnání Občanskoprávní vztahy Bydlení Uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím Trestní právo Vzdělání a školství Celkem

2012

2013

Podíl procent 27%

Podíl procent 25%

17% 12% 12% 7,3% 6,7% 6% 5,2% 4,8% 2%

16% 14% 13% 7,0% 7,0% 6% 5,5% 4,9% 2%

100%

100%

Možnost uvést další potřeby, na které je službou OSP reagováno, využily celkem čtyři služby, z toho ale tři neuvedly procentuální podíl, resp. podíl byl nulový. Pouze u jedné ze služeb byla uvedena zcela specifická potřeba – podpora jednotlivce a rodiny v krizové situaci (umírání člena rodiny), a to v poměrně vysokém procentuálním zastoupení (30 %). Je tedy možné učinit závěr, že předem definované oblasti potřeb (řešených životních situací) odpovídají reálné situaci poskytování OSP. Případně služby uměly pro potřeby dotazníkového šetření „vpasovat“ svou poradenskou praxi. A také lze říci (s odvoláním na výstupy z podrobnějších analýz dle kategorií – viz dále), že definování služby OSP přes řešené potřeby uživatelů není v praxi pravděpodobně příliš využívaným nástrojem.57

  

Z porovnání kategorií potřeb za všechny služby OSP vyplývá: mírný meziroční pokles v oblasti „mezilidské vztahy“; nárůst procentuálního zastoupení v oblasti „finance“ o 2 % – dle odborného odhadu členů pracovní skupiny tento nárůst souvisí s prohlubujícím se zadlužováním v České republice; nejvyšší podíl zaujímá OSP v oblasti řešení mezilidských vztahů; toto však pravděpodobně souvisí s tím, že poradny zaměřené na řešení této problematiky mají v celkovém počtu služeb vysoké zastoupení (15,5 %).

Přehled řešených potřeb dle kategorií OSP Pro získání podrobnější představy o řešených potřebách uživatelů byly provedeny rozbory řešených potřeb u jednotlivých kategorií služeb OSP dle cílových skupin. Výstupy z tohoto rozboru jsou uvedeny v tabulkách č. 29 - 38 a grafech č. 7 - 16. Komentáře k jednotlivým oblastem potřeb jsou spíše obecným konstatováním – nepouštějí se do hlubších rozborů a možných interpretací zjištěných dat. I po rozdělení řešených potřeb uživatelů do kompaktnějších skupin se však ukázalo, že přístup jednotlivých poskytovatelů k definování potřeb je zřejmě v praxi rozdílný. Alespoň takto obecně by šlo interpretovat zjištění, že v jednotlivých oblastech potřeb (a v kategoriích služeb dle cílových skupin) nelze nalézt logické a aplikovatelné vzorce současné praxe.

57

Pro zjištění skutečného stavu v praxi poskytování OSP by bylo nutné provést podrobné kvalitativní dotazování mezi poskytovateli.

81

Zdraví Tab. č. 29 – potřeba „zdraví“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Číslo služeb dle kategorií58 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

0 22,50 1 0 46,7 34 47,3 100 45 26,45 1,64 10 4,33

0 20 1,5 0 48,3 36,5 50,7 100 45 19,82 2,32 10 6,10

Graf č. 7 – potřeba „zdraví“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Zdraví 120,00% 100,00% 80,00% Rok 2012

60,00%

Rok 2013

40,00% 20,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

V oblasti „zdraví“ je nápadná kategorie služeb pro osoby se sluchovým postižením, neboť tyto služby uvedly, že poskytují poradenství pouze v této oblasti (100 % v obou sledovaných letech). Naopak dle očekávání významně tuto oblast řeší poskytovatelé pracující s osobami s různými typy postižení a služby poskytující adiktologické poradenství. Určitou zajímavostí je také nulové zastoupení této oblasti řešených potřeb u služeb poskytujících poradenství obětem domácího násilí a trestných činů.

58

Čísla služeb dle kategorií odpovídají číslům v grafech.

82

Zaměstnání Tab. č. 30 – potřeba „zaměstnání“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

8 1,5

7,25 1,5

8,5 0,6 4,33 24,5 1,8 0 5 13,18 0,55 15 10,58

9,67 0 3,17 23,5 1,4 0 5 13,36 0,82 15 8,98

Graf č. 8 – potřeba „zaměstnání“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Zaměstnání 30,00% 25,00% 20,00% Rok 2012

15,00%

Rok 2013

10,00% 5,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

Nejvyšší procentuální zastoupení uvedly služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním (téměř ¼ řešených potřeb v obou letech). Dále následuje poradenství pro imigranty a azylanty.

83

Bydlení Tab. č. 31 – potřeba „bydlení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

7,5 5

10 5

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

15,8 2,4 1,17 7 0,4 0 5 4,18 1,59 5 9,66

16,1 3,8 0,83 8 0,4 0 5 3,27 1,73 5 10

Graf č. 9 – potřeba „bydlení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Bydlení 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00%

Rok 2012

8,00%

Rok 2013

6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

U této oblasti potřeb nejvyšší procentuální zastoupení uvedly služby poskytující poradenství pro příslušníky etnických menšin.

84

Finance Tab. č. 32 – potřeba „finance“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

45,5 0

48 0

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

34,7 2,6 5,5 3,5 1,2 0 0 3,27 3,95 0 22,28

34,8 1,4 5,67 4 1,6 0 0 5,27 4,09 0 23,51

Graf č. 10 – potřeba „finance“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Finance 60,00% 50,00% 40,00% Rok 2012

30,00%

Rok 2013

20,00% 10,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

Naprosto nejvyšší procento poradenství v této oblasti potřeb vykazují služby obecného poradenství (téměř 50 % všech řešených potřeb) – s velkou pravděpodobností se jedná o problematiku dluhového poradenství. Logické je také významné zaměření na řešení této oblasti potřeb v poradenství pro příslušníky etnických menšin (vzhledem k obecné sociální situaci této skupiny obyvatel).

85

Mezilidské vztahy Tab. č. 33 – potřeba „mezilidské vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

11,5 20

9,25 20

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

8,67 42,4 33,3 16 5 0 0 7,45 79,18 5 24

8,5 37 32,2 14,5 4,8 0 0 8,27 78,27 5 20

Graf č. 11. – potřeba „mezilidské vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Mezilidské vztahy 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00%

Rok 2012

40,00%

Rok 2013

30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

Rozborem bylo jasně potvrzeno očekávané vysoké procentuální zastoupení řešení potřeb v oblasti mezilidských vztahů v poradenství rodinám (téměř 80 % v obou letech). A také poměrně vysoké procento u služeb poskytujících poradenství obětem domácího násilí a trestních činů. Zajímavostí je také vysoké procentuální zastoupení u adiktologických služeb.

86

Vzdělání a školství Tab. č. 34 – potřeba „vzdělání a školství“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 0

0,25 0

3,67 0 0,17 5 0,4 0 0 5,27 1,23 5 0,44

3,17 0 0,17 4,5 0,8 0 0 5 1,27 5 1,58

Graf č. 12 – potřeba „vzdělání a školství“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Vzdělání a školství 6,00% 5,00% 4,00% Rok 2012

3,00%

Rok 2013

2,00% 1,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13

Oblast potřeb „vzdělávání a školství“ je v rámci služeb OSP zastoupena poměrně nízkým procentem (nejvíce je řešena v poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory).

87

Občanskoprávní vztahy Tab. č. 35. – potřeba „občanskoprávní vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

12,5 5,5

12,5 5,5

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

3,67 6,2 2,5 4 0,2 0 5 3 5,68 10 12,39

5 6,2 2,17 3 0,2 0 5 2,82 4,23 10 12,9

Graf č. 13 – potřeba „občanskoprávní vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Občanskoprávní vztahy 14,00% 12,00% 10,00% 8,00%

Rok 2012

6,00%

Rok 2013

4,00% 2,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

Víceméně shodné procento uvádějí služby obecného poradenství a služby poradenství pro různé cílové skupiny (v obou skupinách kolem 12 %), následuje poradenství pro imigranty a azylanty (10 %). V ostatních kategorií služeb je tato potřeba řešena v poměrně malém rozsahu.

88

Trestní právo Tab. č. 36 – potřeba „trestní právo“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

6,5 0

6,25 0

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

3,83 43,6 1,83 0,5 0 0 0 1,09 1,14 5 2,3

3,83 46,8 1,33 0,5 0 0 0 0,91 0,95 5 2,43

Graf č. 14 – potřeba „trestní právo“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Trestní právo 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%

Rok 2012

20,00%

Rok 2013

15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

I zde rozbor potvrdil předpokládané nejvyšší procentuální zastoupení, a to u poradenských služeb pro oběti domácího násilí a trestných činů (43,8 % v roce 2012 a 46,8 % v roce 2013). V ostatních kategoriích služeb je tato oblast potřeb řešena spíše okrajově.

89

Uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím Tab. č. 37 – potřeba „uplatňování práv“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

1,5 8

1,75 8

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

7,5 0,4 1,67 2 5,68 0 5 13 1,45 35 3,39

7,5 2 2,5 1,5 5,1 0 5 14,27 1,55 35 3,65

Graf č. 15 – potřeba „uplatňování práv“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00%

Rok 2012

15,00%

Rok 2013

10,00% 5,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

U této kategorie potřeb zaujme nízké procentuální zastoupení u většiny kategorií služeb, i když by se dalo předpokládat obecně vyšší procento (vzhledem k navázání této oblasti na jednu ze základních činností odborného sociálního poradenství). Jediná kategorie služeb vykazující vyšší procento (35 %) je poradenství pro imigranty a azylanty.

90

Sociální zabezpečení Tab. č. 38 – potřeba „sociální zabezpečení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Pořadí

Služby dle zaměření

Podíl v % 2012

Podíl v % 2013

1 2

Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb

6 22,5

4,75 25

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

12,7 1,8 2,83 3,5 38 0 35 23,09 3,59 10 10,48

10,7 1,8 3,67 4 35 0 35 27 4,77 10 10,71

Graf č. 16 – potřeba „sociální zabezpečení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích

Sociální zabezpečení 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00%

Rok 2012

15,00%

Rok 2013

10,00% 5,00% 0,00% 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13

U této oblasti potřeb nejvyšší procentuální zastoupení uvedly služby poskytující poradenství osobám se zrakovým postižením, osobám s hluchoslepotou, osobám se zdravotním postižením a seniorům. Pouze u tohoto okruhu potřeb tak dochází k tomu, že služby poskytující poradenství osobám s postižením vykazují víceméně stejné procento zastoupení řešení konkrétní potřeby (v ostatních oblastech potřeb se soulad v řešených potřebách neprojevil).

91

Pro další odbornou debatu jsou dále uvedeny přehledy (tabulky a rozdělených dle kategorií podle cílových skupin.

grafy) řešených potřeb

Obecné poradenství Tab. č. 39 – kategorie „obecné poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Obecné poradenství

2012

2013

zdraví

0,00%

0,00%

zaměstnání

8,00%

7,25%

bydlení

7,50%

10,00%

finance

45,50%

48,00%

mezilidské vztahy

11,50%

9,25%

vzdělání a školství

1,00%

0,25%

občanskoprávní vztahy

12,50%

12,50%

trestní právo

6,50%

6,25%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

1,50%

1,75%

sociální zabezpečení

6,00%

4,75%

další

0,00%

0,00%

Graf č. 17 – kategorie „obecné poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Obecné poradenství - 2012 6,00% 6,50% 1,00%

1,50%

zdraví

0,00% 0,00% 8,00%

zaměstnání bydlení

7,50%

finance

12,50% 11,50%

mezilidské vztahy vzdělání a školství

45,50%

občanskoprávní vztahy trestní právo uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

92

Graf č. 18 – kategorie „obecné poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Obecné poradenství - 2013 zdraví

4,75% 6,25%

1,75%

0,00%

zaměstnání

0,00% 7,25%

bydlení

10,00%

finance

12,50% 0,25%

mezilidské vztahy

9,25%

vzdělání a školství

48,00%

občanskoprávní vztahy trestní právo uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Porady poskytující obecné poradenství (bez specifikace cílové skupiny) se téměř v 50 % soustřeďují na řešení informačních potřeb uživatelů v životní oblasti „finance“. Poradenství při poskytování hospicových služeb Tab. č. 40 – kategorie „poradenství při poskytování hospicových služeb“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství při poskytování hospicových služeb

2012

2013

zdraví

22,50%

20,00%

zaměstnání

1,50%

1,50%

bydlení

5,00%

5,00%

finance

0,00%

0,00%

mezilidské vztahy

20,00%

20,00%

vzdělání a školství

0,00%

0,00%

občanskoprávní vztahy

5,50%

5,50%

trestní právo

0,00%

0,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

8,00%

8,00%

sociální zabezpečení

22,50%

25,00%

další

15,00%

15,00%

93

Graf č. 19 – kategorie „poradenství při poskytování hospicových služeb“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství při poskytování hospicových služeb 2012 zdraví zaměstnání bydlení

15,00%

22,50% 1,50%

22,50%

5,00%

finance mezilidské vztahy vzdělání a školství

8,00%

20,00%

0,00%

5,50%

0,00%

občanskoprávní vztahy trestní právo uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení

0,00%

další

Graf č. 20 – kategorie „poradenství při poskytování hospicových služeb“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Poradenství při poskytování hospicových služeb 2013 zdraví zaměstnání

15,00%

1,50%

20,00%

5,00% 0,00%

25,00% 20,00% 8,00%

bydlení finance mezilidské vztahy vzdělání a školství

5,50%

občanskoprávní vztahy trestní právo

0,00%

0,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

V poradenství při poskytování hospicových služeb jsou poměrně vyrovnaně zastoupené čtyři oblasti řešených potřeb, a to zdraví, mezilidské vztahy, sociální zabezpečení a další (bez bližší specifikace). Tyto oblasti potřeb jsou naprosto logicky dominantní při poradenském doprovázení osob v terminálním stádiu nemoci nebo osob blízkých.

94

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Tab. č. 41 - kategorie „poradenství pro příslušníky etnických menšin“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro příslušníky etnických menšin

2012

2013

zdraví

1,00%

1,50%

zaměstnání

8,50%

9,67%

bydlení

15,80%

16,10%

finance

34,70%

34,80%

mezilidské vztahy

8,67%

8,50%

vzdělání a školství

3,67%

3,17%

občanskoprávní vztahy

3,67%

5,00%

trestní právo

3,83%

3,83%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

7,50%

7,50%

sociální zabezpečení

12,70%

10,70%

další

0,00%

0,00%

Graf č. 21 – kategorie „poradenství pro příslušníky etnických menšin“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství pro příslušníky etnických menšin 2012 zdraví zaměstnání

0,00% 3,83% 3,67%

1,00% 12,70%

7,50%

bydlení finance

8,50% 15,80%

mezilidské vztahy vzdělání a školství občanskoprávní vztahy

8,67% 34,70%

trestní právo

3,67%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

95

Graf č. 22 – kategorie „poradenství pro příslušníky etnických menšin“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Poradenství pro příslušníky etnických menšin zdraví 2013 zaměstnání

0,00% 10,70%

3,83%

1,50%

bydlení finance

9,67%

7,50%

mezilidské vztahy

16,10%

vzdělání a školství

5,00%

občanskoprávní vztahy

8,50%

trestní právo

34,80%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení

3,17%

další

V poradenství pro cílovou skupinu „příslušníci etnických menšin“ jsou významně zastoupené oblasti potřeb – finance a bydlení.

Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Tab. č. 42 – kategorie „poradenství pro oběti TČ a domácího násilí“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí

2012

2013

zdraví

0,00%

0,00%

zaměstnání

0,60%

1,00%

bydlení

2,40%

3,80%

finance

2,60%

1,40%

mezilidské vztahy

42,40%

37,00%

vzdělání a školství

0,00%

0,00%

občanskoprávní vztahy

6,20%

6,20%

trestní právo

43,60%

46,80%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

0,40%

2,00%

sociální zabezpečení

1,80%

1,80%

další

0,00%

0,00%

96

Graf č. 23 – kategorie „poradenství pro oběti TČ a domácího násilí“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí 2012 zdraví 1,80%

0,00%

0,00% 0,60% 2,40%

0,40%

zaměstnání

2,60%

bydlení finance mezilidské vztahy

43,60%

42,40%

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo

6,20%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení

0,00%

další

Graf č. 24 – kategorie „poradenství pro oběti TČ a domácího násilí“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí zdraví 2013 0,00% 1,80% 2,00%

0,00% 1,00%

zaměstnání

3,80%

bydlení

1,40%

finance mezilidské vztahy

37,00%

46,80%

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo

6,20%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení

0,00%

další

Naprosto dominantně řeší poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí potřeby v oblasti trestního práva a mezilidských vztahů.

97

Adiktologické poradenství Tab. č. 43 – kategorie „adiktologické poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Adiktologické poradenství

2012

2013

zdraví

46,70%

48,30%

zaměstnání

4,33%

3,17%

bydlení

1,17%

0,83%

finance

5,50%

5,67%

mezilidské vztahy

33,30%

32,20%

vzdělání a školství

0,17%

0,17%

občanskoprávní vztahy

2,50%

2,17%

trestní právo

1,83%

1,33%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

1,67%

2,50%

sociální zabezpečení

2,83%

3,67%

další

0,00%

0,00%

Graf č. 25 – kategorie „adiktologické poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Adiktologické poradenství - 2012 2,50% 0,17%

zdraví

2,83%

1,67%

zaměstnání

0,00%

1,83%

bydlení finance

46,70%

33,30%

mezilidské vztahy vzdělání a školství občanskoprávní vztahy

5,50%

trestní právo

4,33%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

1,17%

98

Graf č. 26 – kategorie „adiktologické poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Adiktologické poradenství - 2013 zdraví zaměstnání

2,50% 2,17%

1,33%

0,00%

bydlení

3,67%

0,17%

finance mezilidské vztahy

48,30%

32,20%

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo

5,67%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

0,83% 3,17%

Pravděpodobně nepřekvapí, že téměř 50 % řešených potřeb je z oblasti vztahů, významnou položkou je také oblast mezilidských vztahů.

Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Tab. č. 44 – kategorie „poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním

2012

2013

zdraví

34,00%

36,50%

zaměstnání

24,50%

23,50%

bydlení

7,00%

8,00%

finance

3,50%

4,00%

mezilidské vztahy

16,00%

14,50%

vzdělání a školství

5,00%

4,50%

občanskoprávní vztahy

4,00%

3,00%

trestní právo

0,50%

0,50%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

2,00%

1,50%

sociální zabezpečení

3,50%

4,00%

další

0,00%

0,00%

99

Graf č. 27 – kategorie „poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním - 2012 zdraví

0,50% 2,00% 3,50% 4,00%

zaměstnání

0,00%

bydlení

5,00% 34,00%

finance mezilidské vztahy

16,00%

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy

7,00%

trestní právo

24,50%

3,50%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Graf č. 28 – kategorie „poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Poradenství pro osoby s chronickým duševním zdraví onemocněním - 2013 3,00%

0,50%

4,50%

1,50% 4,00%

zaměstnání

0,00%

bydlení

36,50%

14,50%

finance mezilidské vztahy vzdělání a školství

8,00% 4,00%

občanskoprávní vztahy

23,50%

trestní právo uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Osoby s chronickým duševním onemocněním řeší ve službách odborného sociálního poradenství nejčastěji problematiku zdraví a možná poněkud překvapivě zaměstnání (žádná jiná kategorie OSP oblast zaměstnání neuvádí v tak vysokém procentu. Významně je také reagováno na potřebu poradenství v oblasti mezilidských vztahů.

100

Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Tab. č. 45 – kategorie „poradenství pro osoby se zrakovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro osoby se zrakovým postižením

2012

2013

zdraví

47,30%

50,70%

zaměstnání

1,80%

1,40%

bydlení

0,40%

0,40%

finance

1,20%

1,60%

mezilidské vztahy

5,00%

4,80%

vzdělání a školství

0,40%

0,80%

občanskoprávní vztahy

0,20%

0,20%

trestní právo

0,00%

0,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

5,68%

5,10%

sociální zabezpečení

38,00%

35,00%

další

0,00%

0,00%

Graf č. 29 – kategorie „poradenství pro osoby se zrakovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství pro osoby se zrakovým postižením - 2012 zdraví zaměstnání

0,00%

bydlení finance

38,00%

47,30%

mezilidské vztahy vzdělání a školství občanskoprávní vztahy

5,68%

0,00% 0,20%

trestní právo

5,00%

1,20% 0,40%

1,80% 0,40%

101

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Graf č. 30 – kategorie „poradenství pro osoby se zrakovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Poradenství pro osoby se zrakovým postižením - 2013 zdraví

zaměstnání

0,00%

bydlení finance

35,00%

mezilidské vztahy

50,70%

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo

5,10%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení

0,00% 0,20% 0,80%

4,80% 1,60%

1,40%

další

0,40%

I u této cílové skupiny převažuje oblast „zdraví“, další významnou oblastí je poradenství v oblasti sociálního zabezpečení. Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Tab. č. 46 – kategorie „poradenství pro osoby se sluchovým postižením“– procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro osoby se sluchovým postižením

2012

2013

100,00%

100,00%

zaměstnání

0,00%

0,00%

bydlení

0,00%

0,00%

finance

0,00%

0,00%

mezilidské vztahy

0,00%

0,00%

vzdělání a školství

0,00%

0,00%

občanskoprávní vztahy

0,00%

0,00%

trestní právo

0,00%

0,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

0,00%

0,00%

sociální zabezpečení

0,00%

0,00%

další

0,00%

0,00%

zdraví

102

Graf č. 31 – kategorie „poradenství pro osoby se sluchovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 i 2013 (shodné)

Poradenství pro osoby se sluchovým postižením - 2012 i 2013 zdraví zaměstnání

0,00% 0,00% 0,00%

bydlení finance mezilidské vztahy vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo

100,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Poskytovatelé služeb OSP pro cílovou skupinu „osoby se sluchovým postižením“ uvedly pouze jednu řešenou oblast potřeb, a to zdraví.

Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Tab. č. 47 – kategorie „poradenství pro osoby s hluchoslepotou“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro osoby s hluchoslepotou

2012

2013

zdraví

45,00%

45,00%

zaměstnání

5,00%

5,00%

bydlení

5,00%

5,00%

finance

0,00%

0,00%

mezilidské vztahy

0,00%

0,00%

vzdělání a školství

0,00%

0,00%

občanskoprávní vztahy

5,00%

5,00%

trestní právo

0,00%

0,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

5,00%

5,00%

sociální zabezpečení

35,00%

35,00%

další

0,00%

0,00%

103

Graf č. 32 – kategorie „poradenství pro osoby s hluchoslepotou“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 i 2013 (shodné)

Poradenství pro osoby s hluchoslepotou - 2012 a 2013 zdraví zaměstnání

0,00%

bydlení finance

35,00%

45,00%

mezilidské vztahy vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo

5,00% 5,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení

5,00% 0,00% 5,00%

0,00% 0,00%

další

0,00%

Stejně jako v ostatních kategoriích pro osoby se zdravotním postižením, i zde dominuje oblast „zdraví“, významně je zastoupena oblast sociálního zabezpečení (v tom je tato kategorie shodná s poradenstvím pro osoby se sluchovým postižením).

Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory Tab. č. 48 – kategorie „poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory“– procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory

2012

2013

zdraví

26,45%

19,82%

zaměstnání

13,18%

13,36%

bydlení

4,18%

3,27%

finance

3,27%

5,27%

mezilidské vztahy

7,45%

8,27%

vzdělání a školství

5,27%

5,00%

občanskoprávní vztahy

3,00%

2,82%

trestní právo

1,09%

0,91%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

13,00%

14,27%

sociální zabezpečení

23,09%

27,00%

další

0,00%

0,00%

104

Graf č. 33 – kategorie „poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory - 2012 zdraví

0,00%

zaměstnání bydlení

23,09%

26,45%

finance mezilidské vztahy

13,00%

13,18% 5,27%

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy

7,45%

trestní právo

1,09%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení

4,18%

3,00%

3,27%

další

Graf č. 34 – kategorie „poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory - 2013 zdraví zaměstnání

0,00%

bydlení

19,82%

27,00%

finance

13,36% 14,27%

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy

5,00%

8,27%

trestní právo

3,27% 0,91%

mezilidské vztahy

5,27%

2,82%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Pro tuto kategorii vychází podobné hlavní oblasti jako pro všechny kategorie poradenství pro osoby se specifikovaným typem postižení.

105

Poradenství rodinám Tab. č. 49 – kategorie „poradenství rodinám“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství rodinám

2012

2013

zdraví

1,64%

2,32%

zaměstnání

0,55%

0,82%

bydlení

1,59%

1,73%

finance

3,95%

4,09%

mezilidské vztahy

79,18%

78,27%

vzdělání a školství

1,23%

1,27%

občanskoprávní vztahy

5,68%

4,23%

trestní právo

1,14%

0,95%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

1,45%

1,55%

sociální zabezpečení

3,59%

4,77%

další

0,00%

0,00%

Graf č. 35 – kategorie „poradenství rodinám“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství rodinám - 2012 0,00% 1,14% 5,68%

3,59% 1,45%

zdraví

1,64%

1,59%

1,23%

zaměstnání

0,55% 3,95%

bydlení finance mezilidské vztahy vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo

79,18%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

106

Graf č. 36 – kategorie „poradenství rodinám“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

1,55% 0,95% 4,23%

Poradenství rodinám - 2013 0,00% 4,77%

2,32%

zdraví

0,82% 1,73%

1,27%

zaměstnání

4,09%

bydlení finance mezilidské vztahy vzdělání a školství občanskoprávní vztahy

78,27%

trestní právo uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Poradenství rodinám je v převážné většině poskytováno manželskými a rodinnými poradnami, a tedy zcela logicky je nejčastěji řešenou potřebou oblast mezilidských vztahů.

Poradenství pro imigranty a azylanty Tab. č. 50 – kategorie „poradenství pro imigranty a azylanty“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro imigranty a azylanty

2012

2013

zdraví

10,00%

10,00%

zaměstnání

15,00%

15,00%

bydlení

5,00%

5,00%

finance

0,00%

0,00%

mezilidské vztahy

5,00%

5,00%

vzdělání a školství

5,00%

5,00%

občanskoprávní vztahy

10,00%

10,00%

trestní právo

5,00%

5,00%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

35,00%

35,00%

sociální zabezpečení

10,00%

10,00%

další

0,00%

0,00%

107

Graf č. 37 – kategorie „poradenství pro imigranty a azylanty“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 i 2013 (shodné)

Poradenství pro imigranty a azylanty - 2012 a 2013 zdraví

0,00% 10,00%

zaměstnání bydlení

10,00%

finance

15,00%

mezilidské vztahy

5,00%

35,00%

vzdělání a školství

5,00%

0,00%

10,00%

5,00% 5,00%

občanskoprávní vztahy trestní právo uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Oproti jiným kategoriím, je u poradenských služeb pro imigranty a azylanty významně řešena potřeba uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím.

Poradenství pro kombinované CS (různé) Tab. č. 51 – kategorie „poradenství pro kombinované CS (různé)“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb

Poradenství pro kombinované CS (různé)

2012

2013

zdraví

4,33%

6,10%

zaměstnání

10,58%

8,99%

bydlení

9,66%

10,04%

finance

22,28%

23,51%

mezilidské vztahy

24,02%

20,09%

vzdělání a školství

0,44%

1,58%

občanskoprávní vztahy

12,39%

12,90%

trestní právo

2,30%

2,43%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

3,39%

3,65%

sociální zabezpečení

10,48%

10,71%

další

0,00%

0,00%

108

Graf č. 38 – kategorie „poradenství pro kombinované CS (různé)“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012

Poradenství pro kombinované CS (různé) 2012 0,00% 3,39% 2,30%

10,48%

zdraví

4,33%

zaměstnání bydlení

10,58% 9,66%

12,39%

mezilidské vztahy

22,28% 24,02%

0,44%

finance

vzdělání a školství občanskoprávní vztahy trestní právo uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Graf č. 39 – kategorie „poradenství pro kombinované CS (různé)“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013

Poradenství pro kombinované CS (různé) 2013 0,00% 3,65% 2,43%

10,71%

zdraví

6,10%

zaměstnání bydlení

8,99% 10,04%

12,90%

finance mezilidské vztahy vzdělání a školství

20,09%

23,51%

občanskoprávní vztahy trestní právo

1,58%

uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím sociální zabezpečení další

Skupina služeb pro různé cílové skupiny nejčastěji reaguje na potřeby v oblasti financí a mezilidských vztahů.

109

Shrnutí, doporučení Kapitola přinesla informace ohledně oblastí řešených potřeb ve službách OSP, včetně upřesnění rozložení řešení těchto potřeb v jednotlivých kategoriích služeb OSP dle cílových skupin. Zvolený přístup k definování potřeb umožnil získat informace ohledně řešených životních oblastí uživatelů OSP. Upřesňující rozdělení řešených potřeb podle jednotlivých kategorií také prokázalo rozdílné důrazy v řešení potřeb u jednotlivých kategorií služeb OSP. Na základě těchto informací však nelze jednoznačně tvrdit, že poskytovatelé v praxi vědomě pracují s oblastí zjišťovaných potřeb zájemců. Údaje od jednotlivých služeb (i v rámci jednotlivých kategorií) totiž poukazují na velké rozdíly v přístupu k této problematice. Výše uvedený přístup však nemohl poskytnout informace ohledně toho, do jaké hloubky jsou tyto potřeby řešeny – zda na úrovni obecné informace, prakticky aplikované rady nebo poskytováním praktické pomoci při řešení dané problematiky (tuto informaci nepřinesla ani kapitola popisující činnosti). Pro lepší orientaci v nabízených službách by bylo žádoucí, aby poskytovatelé sami definovali jednotlivé úrovně poskytování poradenství pro každou oblast poradenství (dle oblastí života). 59 Stejně tak prospěšné by bylo vést odbornou debatu o přínosu a celém konceptu nahlížení sociálních služeb pohledem potřeb. Pracovní skupina v této souvislosti diskutovala problematiku specializace jednotlivých služeb v reagování na oblasti potřeb a dále problematiku určování limitních počtů poskytovatelů pro dílčí cílové skupiny (zde ještě zúženo pohledem řešených potřeb) na území MSK. V rámci těchto diskuzí došla pracovní skupina k následujícím závěrům:  je žádoucí, aby všechny služby byly schopné poskytnout poradenství ve všech definovaných oblastech potřeb, a to min. v základní úrovni poradenství60; specializace poraden na vybrané oblasti potřeb se pak projeví v poskytování poradenství v náročnějších úrovních;  zároveň je žádoucí, aby jednotliví poskytovatelé přehledně a srozumitelně informovali o tom, na jaké oblasti potřeb se jimi poskytované poradenství zaměřuje (ve smyslu vyšších úrovní pomoci);  minimálně v tuto chvíli (s přihlédnutím k nepřesným vstupům do dotazníkového šetření) není adekvátní určovat min. počty poskytovatelů pro řešení jednotlivých oblastí potřeb.

   

59 60

Pracovní skupina doporučuje podporovat odbornou diskuzi o přínosu a celém konceptu nahlížení sociálních služeb pohledem potřeb; podporovat praxi poskytovatelů přehledně informovat zájemce o oblastech, ve kterých poskytuje své služby (na jaké životní situace převážně reaguje); podporovat praxi zpracování úrovně poskytování poradenských služeb pro jednotlivé životní oblasti a přehledně o tom informovat zájemce o OSP; podporovat spolupráci poskytovatelů OSP ve smyslu odkazování (tato spolupráce umožňuje specializaci poskytovatelů OSP na jednotlivé oblasti potřeb, samozřejmě pokud se rozhodnou touto cestou specializace jít, stejně tak legitimní je, že se poskytovatel rozhodne pokrýt všechny oblasti potřeb ve všech úrovních poradenství).

Více viz kapitola 2.10. Více o úrovních poradenství viz kapitola 2.10.

110

2.10 Činnosti a úkony služby odborné sociální poradenství Uvedení do tématu Základní činnosti služby odborného sociálního poradenství jsou obecně stanoveny ZSS v § 37 a podrobněji definovány ve vyhlášce č. 505/2006 Sb.61 Pro tyto činnosti platí, že poskytovatelé jsou povinni je vždy zajistit (§ 35, odst. 3 ZSS). Kromě těchto základních činností jsou poskytovatelé služeb OSP povinni (stejně jako ostatní sociální služby) nabízet základní sociální poradenství. A dále ZSS umožňuje poskytovatelům nabízet tzv. fakultativní činnosti (§ 35, odst. 4) – tedy fakultativně zajišťovat i další činnosti, které podporují kvalitní způsob reagování na zjištěné potřeby uživatelů. Základní činnosti služby OSP Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.9, služby OSP reagují na potřeby svých uživatelů převážně „poradensky“ – poskytují informace, rady či praktickou pomoc 62 (spjatou s přímou aplikovatelností poskytnutých rad) pro řešení nepříznivé životní situace uživatelů. Toto poradenské zaměření přímo koresponduje s jednou (a pravděpodobně dominantní) základní činností služeb OSP, a to „sociálně terapeutickými činnostmi“. Ty jsou (na rozdíl od jiných sociálních služeb 63) vyhláškou specifikovány zcela zřetelně jako „poskytnutí poradenství…“. Toto vymezení základní činnosti je pak možno považovat za zákonný rámec poskytování služby OSP – konkrétní úkony64 nabízené jednotlivými poskytovateli by měly respektovat rámec poradenských služeb. Zákonný rámec akcentuje ve vymezení hranic OSP i pracovní skupina – těžištěm služeb OSP je poskytování informací, rad či konkrétní praktické pomoci (ve smyslu podpory realizace poskytnuté rady). Služby OSP se tedy zaměřují na zvýšení orientace uživatelů v jejich právech a povinnostech v jednotlivých životních oblastech (oblastech orientace – slovy vyhlášky) a na podporu jejich schopnosti tyto rady aplikovat do řešení nepříznivých životních situací. 65 Služby OSP však nejsou (oproti jiným sociálním službám) zaměřeny na zvyšování osobních a sociálních schopností a dovedností – ve smyslu nácviku specifických např. samoobslužných činností. Základní sociální poradenství Základní sociální poradenství je zákonem o sociálních službách definováno takto: „poskytuje

osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit.“ 66 Základní sociální poradenství se při poskytování sociálních služeb zajišťuje v rozsahu úkonů, které jsou specifikovány ve vyhlášce č. 505/2006 Sb. takto:67

a) poskytnutí informace směřující k řešení nepříznivé sociální situace prostřednictvím sociální služby, b) poskytnutí informace o možnostech výběru druhu sociálních služeb podle potřeb osob a o jiných formách pomoci, například o dávkách pomoci v hmotné nouzi a dávkách sociální péče, 61

Přesné znění základních činností je uvedeno v úvodní kapitole této zprávy; základní činnosti jsou také vyjmenovány v tabulce č. 52, neboť sloužily jako základ pro vymezení zde řešené problematiky. 62 Podrobnější komentář k těmto pojmům je uveden v závěru kapitoly. 63 Pro srovnání lze např. uvést specifikaci stejně nazvané základní činnosti u jiných sociálních služeb, kde se poskytování sociálně terapeutických činností definuje jako „činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo

udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob“. 64

Úkon = individuální způsob realizace základních činností jednotlivými poskytovateli. Zde se opět sluší připomenout, že služby OSP reagují na specifickou nepříznivou životní situaci – tj. neznalost práv a povinností či nedostupnost informací pro řešení. 66 dle § 37, odst. 2, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 67 dle § 3, vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 65

111

c) poskytnutí informace o základních právech a povinnostech osoby, zejména v souvislosti s poskytováním sociálních služeb, a o možnostech využívání běžně dostupných zdrojů pro zabránění sociálního vyloučení a zabránění vzniku závislosti na sociální službě, d) poskytnutí informace o možnostech podpory členů rodiny v případech, kdy se spolupodílejí na péči o osobu.

Analýza dotazníkového šetření Dotazníkové šetření v této oblasti bylo zaměřeno na zjištění procentuálního poměru poskytování základních činností OSP a na zjištění poměru poskytování základního poradenství. Dále byl dotazník zaměřen na zjištění škály poskytovaných fakultativních služeb a také poskytovatelům umožnil uvést další činnosti, které pokládají za základní a přitom se jejich definicí nevejdou do úkonů definovaných pracovní skupinou. Dotazník tak pracuje s kategoriemi:  základní činnosti (dle ZSS) a příslušné úkony (konkretizované vyhláškou);  základní poradenství (jako specifická součást poskytování služby);  fakultativní činnosti (bez další specifikace úkonů) 68;  další specifické činnosti a úkony. Na úvod analytické části je opět nutné upozornit na to, že v praxi zatím nejsou poskytovatelé příliš zvyklí statisticky popisovat svou službu přes procentuální zastoupení vykonávání jednotlivých činností. Je tedy pravděpodobné, že i v této části dotazníku poskytovatelé uváděli pouze kvalifikovaný odhad a že získané údaje neodpovídají reálné praxi. Tabulka č. 52 ilustruje, jak konkrétně bylo dotazníkové šetření v této oblasti respondentům předloženo k vyplnění.

68

Pracovní skupina se shodla, že pro zjištění realizované praxe je vhodné nechat vyspecifikování případných fakultativních činností přímo na respondentech dotazníkového šetření.

112

Tab. č. 52– základní činnosti, úkony a jejich specifikace pro oblast odborného sociálního poradenství

Základní činnosti69

Úkony70/ specifikace úkonu

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

zprostředkování navazujících služeb

sociálně terapeutické činnosti

poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech

předání kontaktů objednání klienta sepsání doporučení

poskytnutí poradenství v oblastech práva

poskytnutí poradenství v oblastech psychologie

doprovod klienta poskytnutí informace poskytnutí rady konzultace vypracovaných písemností sepsání písemností nácvik dovedností poskytnutí informace poskytnutí rady konzultace vypracovaných písemností sepsání písemností nácvik dovedností poskytnutí informace poskytnutí rady nácvik dovedností

poskytnutí poradenství v oblastech vzdělávání

poskytnutí informace poskytnutí rady

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

pomoc při vyřizování běžných záležitostí

poskytnutí informace poskytnutí rady

pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím

doprovod klienta nácvik dovedností jednání ve prospěch klienta vysvětlení obsahu písemnosti poskytnutí informace poskytnutí rady doprovod klienta nácvik dovedností jednání ve prospěch klienta půjčení kompenzační pomůcky

69 70

dle § 37, odst. 4, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů dle § 4, vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

113

Tab. č. 53– procentuální podíly u jednotlivých úkonů odborného sociálního poradenství v letech 2012 a 2013

2012 Základní činnosti

Úkony

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím sociálně terapeutické činnosti

zprostředkování navazujících služeb

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí základní sociální poradenství fakultativní služby

2013

Podíl %

Podíl %

9%

8%

15%

16%

17%

18%

poskytnutí poradenství v oblastech psychologie

19%

18%

poskytnutí poradenství v oblastech vzdělávání

4%

4%

pomoc při vyřizování běžných záležitostí

18%

18%

pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím

11%

10%

2%

2%

0%

0%

6%

6%

100%

100%

poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech poskytnutí poradenství v oblastech práva

další specifické činnosti a úkony Celkem

Jak je z tabulky č. 53 patrné, největší zastoupení v odborném sociálním poradenství měla oblast sociálně terapeutických činností (souhrnný podíl v roce 2012 činil 55 %, v roce 2013 pak 56 %) – tento podíl odpovídá i převažujícímu pohledu na OSP jako poradenskou sociální službu. Oblast pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí měla v roce 2012 29% a v roce 28% podíl. Oblast zprostředkování kontaktu se společenským prostředím měla v roce 2012 9 % a v roce 2013 8 % podíl. Základní sociální poradenství se na celkovém rozsahu poskytovaných činností podílelo v obou letech shodně 2 % a další specifické činnosti tvořily 6 %. I když je v tabulce uvedeno, že fakultativní služby nebyly poskytovateli uváděny (0 %), není tento údaj přesný, neboť došlo k zaokrouhlení – ve skutečnosti uvedlo fakultativní činnosti 6 služeb (viz dále). Sociálně terapeutické činnosti V rozlišení na jednotlivé oblasti úkonů měla ve sledovaném roce 2012 největší zastoupení oblast poskytnutí poradenství v oblastech psychologie (19 %), pak oblast poskytnutí poradenství v oblastech práva (17 %), dále oblast poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech (15 %) a nejméně oblast poskytnutí poradenství v oblastech vzdělávání (4 %). V roce 2013 měly shodná procentuální zastoupení (18 %) dvě oblasti – poskytnutí poradenství v oblastech psychologie (pokles o 1 % oproti roku 2012) a poskytnutí poradenství v oblastech práva (nárůst o 1 % oproti roku 2012), podíl u oblasti poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech se zvýšil o 1 % na 16 %. Podíl u oblasti poskytnutí poradenství v oblastech vzdělávání zůstal stejný – 4 %. Toto procentuální zastoupení jednotlivých oblastí sociálně terapeutických činností koresponduje se zjištěnými výstupy z předchozí kapitoly (potřeby uživatelů). Dle těchto informací uživatelé OSP 114

nejčastěji řeší tíživé životní situace plynoucí z mezilidských vztahů a práva obecně (finance, zaměstnání, občanskoprávní vztahy, zdraví aj.), které tak přímo souvisí s potřebou orientace v oblastech psychologie, práva nebo sociálních systémech. Stejně tak byla ověřena i přímá souvislost mezi potřebami z oblasti „vzdělávání“, které v celkovém součtu tvoří pouze 2 % a výrazně nejnižším zastoupením této poradenské oblasti v rámci sociálně terapeutických činností (4 %). Pro úplnost je však třeba dodat, že právě tyto oblasti jsou vyhláškou č. 505/2006 Sb. stanovené jako povinné pro poskytování OSP (resp. poskytovatelé jsou povinni poskytovat sociálně terapeutické činnosti alespoň ve dvou z těchto oblastí). Zůstává tedy teoretickou otázkou, zda jsou tyto oblasti dominantní opravdu proto, že odpovídají na potřeby uživatelů nebo zda se uživatelé svými zakázkami přizpůsobili zákonné nabídce poskytovatelů služeb OSP. Pracovní skupina se však kloní k závěru, že se spíše jedná o reakci na potřeby uživatelů. Toto své stanovisko opírá o následující poznatky:  stejné oblasti (a pravděpodobně i v podobném procentuálním zastoupení) byly poradnami řešeny ještě před účinností ZSS;  obecné nastavení poskytovatelů služeb OSP na řešení potřeb uživatelů (často i přes hranice OSP);  výstupy z dotazníků v různých částech potvrdily poměrně nízkou kvalitu aplikace zákonných postupů do praxe poskytovatelů OSP, resp. kvantifikované statistické podklady jednotlivých poskytovatelů popisují služby přes jiné proměnné (nejčastěji počet uživatelů) – nelze tedy předpokládat, že by právě v poměrně nejasné oblasti specifikace způsobu poskytování základních činností měla být tato praxe jiná. Základní sociální poradenství Základní sociální poradenství je mezi ostatními činnostmi zastoupeno nečekaně nízkým procentem. Pouze 21 ze 73 služeb uvedlo, že ve sledovaných letech poskytly základní sociální poradenství, a to v celkovém průměrném rozsahu 2 % ze všech poskytovaných činností. Lze se domnívat, že minimálně některé služby považují poskytování základního sociálního poradenství za poskytnutí informace v dané oblasti a tudíž se toto zákonitě stává nejnižší úrovní poskytování základních činností (a je tedy statisticky jejich součástí). Tento předpoklad se opírá o odbornou znalost pracovní skupiny (nebylo možné jej ověřit dotazníkovým šetřením). Fakultativní činnosti Ze souhrnné tabulky vyplývá, že v zařízeních poskytujících služby odborného sociálního poradenství se neposkytují žádné fakultativní služby. Číslo je však zkreslující z důvodu nízkého procentuálního výskytu, kdy celkový průměr byl zaokrouhlen na 0. Z podrobnějšího pohledu do jednotlivých dotazníků vyplynulo, že fakultativní činnosti uvádí šest služeb, z toho ovšem dvě služby neuvedly, o jakou konkrétní činnost se jedná (zároveň se jednalo o služby, které uvádí nejvyšší procentuální zastoupení poskytování fakultativních služeb na celkovém objemu poradenství). Tab. č. 54 – fakultativní činnosti (dle jednotlivých služeb)

popis činnosti

2012

2013

bez specifikace činnosti bez specifikace činnosti půjčovna kompenzačních pomůcek besedy pro veřejnost volnočasové aktivity pro náhradní rodiny s dětmi tisk, kopírování, telefonování

15% 4% 2% 1% 0% 0%

15% 7% 2% 1% 1% 0%

115

Fakultativní činností tedy poskytuje (či nabízí) minimální procento služeb OSP (8 % v roce 2012 i v roce 2013, resp. 5 % roce 2012, neboť dvě služby uvedly nulové procento poskytnutí fakultativních činností a 7 % v roce 2013 – jedna služba uvedla nulové procento poskytnutí fakultativních činností). Důvodů pro tuto skutečnost může být několik:  potřeby uživatelů jsou dostatečně řešeny základními činnostmi;  poskytovatelé nejsou zvyklí institut fakultativních činností z různých důvodů využívat – např. se obávají, že stanovení ceny za poskytnutí těchto služeb by případné zájemce odradilo, nebo může být překážkou dotační politika MPSV, která určuje, že nelze z prostředků MPSV hradit náklady spojené s poskytováním fakultativních činností. Nicméně podrobnější pohled na uvedené fakultativní činnosti ukazuje, že současná praxe jejich poskytování je minimálně sporná. U nejvyššího procentuálního zastoupení služby neuvedly žádnou specifikaci – lze se tedy domnívat, že ani v praxi nemají přesně vymezeno, jaké fakultativní činnosti konkrétně nabízejí. U konkrétně vyjmenovaných fakultativních činností lze pak většinou namítnout, že jejich poskytování nesouvisí s poskytováním OSP, resp. jen velmi problematicky lze usoudit, že zkvalitňují reagování na potřeby uživatelů. Pracovní skupina se v problematice definování hranic fakultativních činností shodla na stanovisku, že součástí společenské role služeb OSP je zvyšování povědomí občanů v oblastech práva a možnostech řešení různých situací, a tedy je oprávněné, aby jednou z významných činností byla propracovaná informační strategie, včetně pořádání vzdělávacích seminářů pro veřejnost. Toto však nelze považovat přísně vzato za fakultativní činnost, ale za další činnost poskytovatele související s výkonem sociální služby. Další diskutovanou činností bylo poskytnutí bezplatného tisku či kopírování dokumentů či umožnění bezplatného telefonování. Zde se skupina kloní k závěru, že tyto činnosti lze v rámci poskytování poradenství nabízet pouze v oprávněných případech – v místě neexistuje jiná veřejná služba (např. kopírovací centrum), uživatel nemůže využít zdrojů z vlastní sociální sítě nebo sociální situace uživatele je taková, že nemůže využít dostupných placených služeb v místě bydliště či pobytu. Specifické činnosti a úkony Služby měly možnost v tabulce činností a úkonů doplnit takové, které poskytovaly ve sledovaných letech a které byly specifické (tedy nezařaditelné pod nadefinované činnosti a úkony). Jejich souhrnný přehled (dle uvedení jednotlivými službami) uvádí následující tabulka.

116

Tab. č. 55 – specifické činnosti a úkony

popis činnosti, úkonu

2012

2013

psychoterapeutická činnost – terapie psychoterapeutická činnost - terapie (služba se věnuje práci s pachateli trestných činů a s osobami spatřujícími svůj problém v agresi a násilí) pomoc při výběru a zajištění kompenzační pomůcky adiktologické poradenství adiktologické poradenství adiktologické poradenství dluhové poradenství bez specifikace činnosti poradenství pro dlouhodobě nezaměstnané depistáž - informování očních lékařů o nabízených službách pro těžce zrak. postižené vč. distribuce informačních materiálů pro potencionální klienty, informace o nových pomůckách pro zr. postižené; prezentace poskytovaných služeb na Dnech sociálních služeb v regionu; účast v procesu komunitního plánování; příprava článků do informátoru pro klienty se sociálně právní problematikou; workshopy, přednášky a semináře nejen pro odbornou veřejnost (pracovníci ÚP, školy, spolky zdravotně postižených, další subjekty pracující s osobami se zrakovým postižením aj.); půjčovna kompenzačních pomůcek kurzy pro rodiče (výchova dětí a zvládání obtíží) semináře a besedy pro laickou a odbornou veřejnost; depistáž (roznos letáků a propag. materiálů); poradenství obětem trestných činů (právní informace dle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů - na základě akreditace u Ministerstva spravedlnosti ČR); psychologické poradenství; právní poradenství

85%

85%

85%

85%

65% 40% 40% 38% 35% 22% 10%

28% 41% 40% 40% 35% 24% 15%

10%

10%

8%

8%

3%

4%

mediace v rodinných sporech přednášky pro seniory (sociálně-právní oblast) projekt "Stále mám co nabídnout" - podpora uplatnění na trhu práce pro nízkokvalifikované osoby nad 50 let věku půjčování kompenzačních pomůcek Mediace adiktologické poradenství

3% 2%

3% 0%

1%

1%

0% 0,5% 0%

23% 0% 0%

Další specifické činnosti a úkony uvedlo celkem 16 služeb. Některé služby uvedly více poskytovaných specifických činností a úkonů. Třebaže byl průměr dalších specifických činností a úkonů u všech zařízení 6 %, dvě zařízení uvedla podíl na všech poskytovaných službách OSP 85 % v obou letech. V popisu těchto specifických činností uvedla obě zařízení psychoterapeutickou činnost – terapii. Podobně jako u fakultativních činností se lze zamýšlet nad tím, zda jsou tyto činnosti relevantní pro poskytování OSP či zda nespadají do jiného typu sociální služby nebo do činností nepřímo souvisejících s poskytováním sociální služby. Např. činnost „depistáž“ lze spíše než za přímou poradenskou činnost považovat za informování potenciálních zájemců o službu. Stejně tak semináře a besedy jsou spíše nástrojem preventivní osvěty a informování potenciálních zájemců (viz komentář u fakultativních činností). Nezodpovězenou otázkou (neboť kvantitativní dotazování neposkytuje podklady pro její zodpovězení) zůstává, co je obsahem uvedených specifických činností a úkonů (např. psychoterapeutická činnost, adiktologické poradenství, dluhové poradenství nebo poradenství pro dlouhodobě zaměstnané). Tedy zda svým obsahem odpovídají spíše pojetí sociálně terapeutických činností formou poskytnutí poradenství (jedna ze základních činností) nebo zda se jedná o odlišný výkon sociální služby (např. odlišně metodicky vedené). 117

Závěrem této části analýzy dotazníků lze konstatovat, že vyplněné údaje spíše než konkrétní informace o současné praxi (kvantifikované jednoznačnými číselnými údaji) přinesly informaci o tom, že v praxi poskytovatelů služeb OSP existují různé metodické přístupy k výkladům v této oblasti a také poměrná nejednotnost ve výkladu jednotlivých kategorií (základní poradenství, základní činnosti, fakultativní činnosti) či ne zcela logickému pochopení náplně činností (a jejich oddělení od dalších nezbytných procesů při poskytování sociální služby).

Počet úkonů provedených v přímé práci za rok V dotazníku jsme se poskytovatelů ptali na počet úkonů (specifikovaných dle § 4, vyhlášky č. 505/2006 Sb.), které provedli v letech 2012 a 2013 (sloupce A). Byli jsme si vědomi, že zařízení pravděpodobně s takto definovanými úkony nepracují a zřejmě uvedla kvalifikovaný odhad nebo počítala dle nějak nastaveného klíče, který neznáme. Další rozdílností pak mohla být různá doba poskytování daného úkonu (některý úkon mohl být např. poskytován v celkovém čase 30 minut, jiný např. 1,5 hodiny). V sloupcích B pak měli poskytovatelé uvádět počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce, čili kolik pracovníků v přímé práci by potřebovali, kdyby měli za daný rok „obsloužit“ jen tento jeden daný pracovní úkon. Tab. č. 56 – počet úkonů provedených v přímé práci za rok a počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce

71

Úkony

A. 2012

B. 2012

A. 2013

B. 2013

65

0,15

97

0,17

148

0,33

151

0,35

239

0,38

252

0,42

4. poskytnutí poradenství v oblastech psychologie

218

0,99

234

1,12

5. poskytnutí poradenství v oblastech vzdělávání

30

0,05

33

0,06

6. pomoc při vyřizování běžných záležitostí

166

0,21

174

0,23

7. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím

94

0,17

88

0,17

1. zprostředkování navazujících služeb 2. poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech 3. poskytnutí poradenství v oblastech práva

Nejvíce bylo v obou letech provedeno úkonů v poradenství v oblastech práva (r. 2012 239 a r. 2013 252 úkonů), pak v oblastech psychologie (r. 2012 218 a r. 2013 234 úkonů) a pomoci při vyřizování běžných záležitostí (r. 2012 166 a r. 2013 174 úkonů). Předpokládalo by se, že největší počet úkonů bude znamenat nejvyšší přepočtený úvazek pracovníků na daný úkon, ne však v případě různé časové dotace na jeden úkon. Nejvyšší číslo přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce měla oblast poradenství v oblasti psychologie (v roce 2012 úvazek 0,99 a v r. 2013 úvazek 1,12), což potvrdilo předpoklad, že každý úkon trvá jiný čas. Z tohoto lze vyvodit, že úkony v poradenství v oblasti psychologie trvají nejdelší časový úsek. Pro relevantnější závěry však chybí informace o míře poskytování poradenství (zda se jednalo o informaci, radu nebo praktickou pomoc – kdy každá z těchto kategorií má přirozeně jinou časovou dotaci).

71

A = počet úkonů provedených v přímé práci za rok B = počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce

118

Lze konstatovat, že tento úhel pohledu na výkon sociální služby není pro službu OSP relevantní, resp. velmi obtížně se hledá nezkreslující obecné zprůměrování úkonů.

Shrnutí, doporučení Dotazníkové šetření přineslo přehled o procentuálním zastoupení realizace jednotlivých činností (základních, fakultativních a základního poradenství). A dále konkrétní informace o tom, jak konkrétně jsou v praxi nabízeny fakultativní činnosti a další specifické činnosti a úkony, tedy co vše poskytovatelé OSP uživatelům nabízejí jako součást odborného sociálního poradenství. Zcela dle předpokladu nejvyšší procento úkonů představuje poskytování sociálně terapeutických činností v jednotlivých oblastech poradenství. Analýza dat poukázala na to, že v praxi poskytovatelů služeb OSP existují různé metodické přístupy k výkladům v této oblasti a také poměrná nejednotnost ve výkladu jednotlivých kategorií (základní sociální poradenství, základní činnosti, fakultativní činnosti) či ne zcela logickému pochopení náplně činností (a jejich oddělení od dalších nezbytných procesů při poskytování sociální služby). Na základě srovnání výstupů ze sledované oblasti „řešené potřeby“ a nabízené „činnosti“ lze s určitou mírou opatrnosti konstatovat, že procentuální zastoupení jednotlivých oblastí sociálně terapeutických činností koresponduje se zjištěnými výstupy z předchozí kapitoly (potřeby uživatelů). Dle těchto informací uživatelé OSP nejčastěji řeší tíživé životní situace plynoucí z mezilidských vztahů a práva obecně (finance, zaměstnání, občanskoprávní vztahy, zdraví aj.), které tak přímo souvisí s potřebou orientace v oblastech psychologie, práva nebo sociálních systémech. Praktická zkušenost členů pracovní skupiny také upozorňuje na to, že pro kvalitní výkon OSP (a dostatečné informování o nabízené službě) je žádoucí, aby poskytovatelé zaměřili svou pozornost nejen na jasné definování cílové skupiny (viz předchozí kapitoly), definování oblastí řešených potřeb (viz kapitola 2.9), ale také na rozsah (či hloubku) poskytovaného poradenství v jednotlivých oblastech. Je zcela na rozhodnutí poskytovatelů, zda tento rozsah budou definovat u jednotlivých oblastí potřeb či u výkladu nabízených činností. Pro uživatele přehlednější se však jeví definování úrovní u jednotlivých oblastí řešených potřeb. Pracovní skupina v rámci svých diskuzí dospěla k návrhu takto definovaných úrovní poskytovaných služeb (názorný konkrétní příklad viz níže): Úroveň 1 Poskytnutí obecné informace bez specifikace této informace na konkrétní uživatelovu situaci. Pro srovnání, základní sociální poradenství je vymezeno v ZSS (viz také str. 111-112 této zprávy) a je chápáno zejména jako poskytnutí obecných odkazových informací (např. o jiných sociálních službách). Úroveň 2 Poskytnutí konkrétní rady (obecná informace aplikovaná na situaci uživatele) odpovídající možnostem, schopnostem a dovednostem konkrétního uživatele. Případně podpora zvýšení dovedností konkrétního uživatele v aplikaci dané rady do jeho situace (např. průvodcovství při vyplňování formulářů či sepsání podání). Úroveň 3 Rozšířená předchozí úroveň, a to buď formou dlouhodobosti (typicky např. dluhové poradenství), komplexnosti či větší intervence ve smyslu podpory uživatelových dovedností či doplňování dovedností, které nejsou v uživatelově kompetenci (např. pomoc při sepsání žaloby, vyplnění formuláře). 119

Do této úrovně by bylo také možné zařadit „hraniční“ způsoby pomoci – např. právní poradenství, psychoterapeutické poradenství pro uživatele v obzvlášť obtížných životních situacích (nemožnost využít běžných zdrojů této specializované pomoci). Pracovní skupina toto rozšíření definovala jako situace, kdy OSP tyto služby v současné době (díky vymezení ZSS) dělat nemůže a příslušní odborníci je ještě dělat nezačali (jsou pro uživatele z různých důvodů nedostupní). Toto ovšem pouze za předpokladu, že by zároveň došlo k rozšíření současného výkladu ZSS. V souvislosti s návrhem 3 úrovní odbornosti OSP bude záležet na uvážení poskytovatelů, do jaké šíře se pustí (zároveň je třeba pečlivě zvažovat zajištění kvality). Je samozřejmé, že lze poskytovat OSP pouze v rozsahu poskytování informací a rad (případně praktické pomoci formou dopomoci při vyplnění formulářů) a že tedy není „povinné“ poskytovat i další odborné činnosti. Názorný příklad: Problematika rozvodů.

Základní sociální poradenství: Poradna (nebo jakákoliv jiná sociální služba), která není na tuto problematiku zaměřena, poskytne odkaz na poradnu(y), které se na tuto problematiku specializují (čili nasměruje zájemce poskytnutím odkazových informací – název, kontakty na danou službu).

Úroveň 1: Pracovník poradny poskytne informace o zákonných způsobech ukončení manželství (dle občanského zákoníku) a obecné informace o postupu při rozvodu (nejdříve je potřeba vyřešit péči o nezletilé děti atd.) + odkazové informace viz ZSP na poradnu (y) s vyšší úrovní odbornosti.

Úroveň 2: Pracovník poskytne konkrétní radu aplikovanou na situaci uživatele odpovídající možnostem, schopnostem a dovednostem konkrétního uživatele (např. poskytne informace, jak lze řešit konkrétně péče o nezletilé děti uživatele – typy péče po rozvodu nebo poskytne vzor žaloby o rozvod manželství a poskytne informace k formální i obsahové úpravě) + odkazové informace viz ZSP na poradnu(y) s 3. úrovní odbornosti.

Úroveň 3: OSP poskytováno pracovníkem dlouhodobě nebo specializovaně (komplexně) – např. poskytnutí psychologického poradenství, psychoterapie, rodinné terapie doporučené či nařízené OSPODy/soudy, poskytnutí poradenství s prvky mediace, mediační sezení, specializované sociálně-právní poradenství aj. Konkrétně - provázení uživatele jeho životní situací čili ventilace klienta, jeho stabilizace, hledání různých možností řešení jeho situace, poskytnutí rady jak situaci sdělit nezletilým dětem, sepsání žaloby o rozvod manželství aj.

   

Pracovní skupina doporučuje podporovat zpřehlednění metodických přístupů k definování jednotlivých typů činností při poskytování OSP; doporučovat službám OSP účinné informování o poskytované službě formou určení úrovně poskytovaných služeb v jednotlivých oblastech; hledat soulad ve vymezení jednotlivých typů činností a obsahu poradenských úrovní mezi odbornou veřejností – poskytovateli OSP; zahájit diskuzi ohledně možností rozšíření odborné kompetence OSP (rozšíření výkladu ZSS) směrem ke specializovaným činnostem (viz popis úrovně 3).

120

2.11 Personální zajištění služby Problematikou personálního zajištění služby OSP se ve značném rozsahu zabývá již kapitola 2.3 (pracovník v přímé práci). Tato kapitola přinesla informace o současném stavu počtu přepočtených úvazků na zajištění sociální služby (tedy stavu v letech 2012 a 2013) a doporučení týkající se optimálního počtu přepočteného počtu úvazků na přímou práci v návaznosti na rozsah provozní doby služby. Kapitola 2.11 přímo navazuje na kapitolu 2.3 a pohlíží na problematiku personálního zajištění služby pohledem širších souvislostí. V analytické části k problematice počtu přepočtených úvazků se většinou tato kapitola odkazuje na informace podrobně popsané již v kapitole 2.3. Nově je v této kapitole pojednáno o personálním zajištění služby z pohledu „administrativní náročnosti“.

Obecné informace Jak již bylo částečně uvedeno v kapitole 2.3, je optimální personální zajištění služby OSP možné stanovit podle několika možných kritérií. Zcela obecný návod pro tuto oblast poskytuje kritérium standardu 9, které uvádí, že „organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu

poskytované sociální služby, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je služba poskytována“. Toto obecné doporučení ilustruje obtížnost stanovení objektivně platného mechanismu určení optimálního počtu pracovníků pro výkon služby. Neboť toto optimum je závislé na individuálních proměnných jednotlivých poskytovatelů sociální služby – na kapacitě (dané zejména počtem provozních hodin a odvozeně ale také právě na počtu pracovníků), počtu zájemců a uživatelů služby a v neposlední řadě na specifických potřebách cílové skupiny. Další obtíž představuje i určitý „zamotaný kruh“ poskytování sociální služby v podmínkách České republiky bez logického a systematického financování sociálních služeb z veřejných prostředků. Tento přístup neumožňuje poskytovatelům přistupovat k plánování služby v delších časových horizontech a reagovat na očekávanou (případně již praxí ověřenou) poptávku po službě. Většinovým přístupem poskytovatelů je poskytovat co nejkvalitnější službu v horizontu daném jednoletým finančním rozpočtem v rámci běžného kalendářního roku a za takový objem finančních prostředků, který se pro aktuální rok podařilo získat. Obecná kritéria72 pro stanovení optimálního personálního zajištění služby:  kapacita služby (daná počtem provozních hodin) – v ideálním případě kapacita odpovídá poptávce po dané službě;  počet zájemců a uživatelů – odpovídá kvalifikovanému odhadu velikosti cílové skupiny73;  specifické potřeby uživatelů – v případě OSP se jedná zejména o specifické komunikační potřeby a specifické životní situace. Specifická personální kritéria pro stanovení optimálního personálního zajištění služby:  poměr pracovníků v nepřímé práci na pracovníka v přímé práci – udává, jaký objem práce je potřeba zajistit, aby mohla být vykonávána přímá práce (řízení organizace, fundraising, propagace apod.);

72

Tato kritéria vychází jednak z již výše citovaného kvalitativního kritéria a dále z praxe poskytovatelů. Jak již bylo uvedeno v jiné kapitole této zprávy, je pro službu OSP odhadnutí velikosti cílové skupiny na základě demografických údajů obtížné. Při odhadování poptávky většinou poskytovatelé OSP vychází z vlastních statistických údajů. Výjimku tvoří OSP poskytované specifickým cílovým skupinám, kde lze demografické údaje s určitou mírou opatrnosti využít (např. dostupné informace o procentuálním zastoupení lidí s postižením v populaci či prognostické odhady vývoje počtu seniorů v populaci). 73

121





optimální počet uživatelů na jednoho pracovníka, včetně určení poměru přímé a práce ve prospěch uživatele (čas pro jednání se zájemcem, vyhledávání a zpracovávání informací, administrativa spojená s individuálním uživatelem či uživateli obecně); optimální provozní doba vzhledem k reálnému odhadu poptávky po službě (toto je jiný způsob výpočtu optimálního počtu přepočtených úvazků).

Z výše uvedených kritérií vyplývá, že optimální personální zajištění sociální služby je takové, které umožňuje, aby:  organizace kvalitně zajišťovala další činnosti spojené s kvalitním a efektivním fungováním organizace (řízení, propagace, fundraising, administrativa, účetnictví, statistické výkaznictví, metodická a rozvojová činnost, sociální politika, účast na ovlivňování vývoje sociální problematiky na území MSK apod.);  organizace poskytovala komfortní zázemí pro přímou práci s uživateli – tedy ostatní nutné činnosti jsou zajišťovány dalšími odborníky (či pracovníky v přímé práci v části jejich úvazku) a zároveň byl zajištěn časový prostor pro osobní rozvoj pracovníků formou vzdělávání a supervize. Pro optimální nastavení personální kapacity je dále potřebné, aby:  byl pro přímou práci stanoven optimální poměr mezi přímým kontaktem s uživateli a další prací ve prospěch uživatele;  provozní kapacita byla odvozena od poptávky cílové skupiny a počet pracovníků v přímé práci odpovídal rozsahu provozní doby (tedy ne naopak – je otevřeno právě tak, na kolik stačí síly personálu);  poskytovatelé služeb mohli počítat s určitou finanční stabilitou a transparentními podmínkami pro nastavení optimální ceny za službu (jaký rozsah služby je očekáván za danou cenu).

      

  

Převedeno do konkrétních čísel je optimální personální zabezpečení služby popsáno: počtem přepočtených úvazků na sociální službu; počtem přepočtených úvazků na přímou práci s uživateli; optimálním poměrem mezi přepočtenými úvazky; poměrem práce ve prospěch uživatele a přímé práce s uživateli; optimálním počtem jednotek na jednoho pracovníka za danou časovou jednotku (rok); optimální cenou za jednotku; optimálním rozsahem poskytovaných služeb (možno popsat přes různé ukazatele – provozní doba, úroveň poskytovaných služeb, způsob naplňování základních činností apod.). Kapitola 2.11 stanovuje návrh optimálních hodnot pro tyto proměnné74: počet přepočtených úvazků na sociální službu; počet přepočtených úvazků na přímou práci s uživateli; poměr práce ve prospěch uživatele a přímé práce s uživateli.

Kapitola také navrhuje způsob stanovení tzv. poradenské jednotky jako základní jednotky pro službu OSP.

74

Ostatní navržené proměnné buď není v současné době vhodné nastavit, nebo jsou obsahem jiných kapitol této zprávy.

122

Analýza dotazníkového šetření Počty přepočtených úvazků, počet uživatelů na jeden přepočtený úvazek Podrobné údaje získané z dotazníkového šetření jsou uvedeny v kapitole 2.3 – nebudou zde tudíž znovu uvedeny a čtenář je odkázán právě na kapitolu 2.3, kde najde podklady pro určení optimálního počtu přepočtených úvazků na přímou práci s uživatelem. Další vstupní data dotazníkové šetření neposkytlo. V kapitole 2.3 dochází pracovní skupina k závěru, že dotazníkové údaje neposkytují relevantní zdroj pro určení optim personálního zabezpečení služby. Proto skupina přistoupila ke stanovení těchto proměnných na základě odborného odhadu – závěry z diskuze jsou uvedeny v podkapitole shrnutí a doporučení. Administrativní náročnost Jak je již uvedeno v obecném úvodu k této kapitole, lze administrativní náročnost stanovit ve dvou rovinách, a to vyjádřením poměru přímé práce s uživateli a (nepřímé) práce ve prospěch uživatele (tedy jaký je podíl administrativy spojené s poskytnutím služby přímo uživateli na celkové přímé práci) a také vyjádřením poměrů přepočtených úvazků (poměr celkového počtu úvazků na výkon sociální služby a přepočtených úvazků na přímou práci s uživateli). Administrativní náročnost – poměr přímé s uživateli a práce ve prospěch uživatele Tabulka č. 57 uvádí průměrné hodnoty všech služeb. Dvě služby tyto hodnoty neuvedly ani v jednom sledovaném roce, dvě služby uvedly údaj pouze v r. 2013 (v r. 2012 neexistovaly). Průměr vychází pouze z dat služeb, která číslo uvedla. Výsledek opět potvrzuje veliké rozdíly v praxi, neboť procentuální zastoupení se u jednotlivých služeb pohybovalo v rozmezí od 2 % do 90 %. Je opět třeba počítat s tím, že tento údaj jednotliví respondenti stanovili odborným odhadem, neboť nelze předpokládat, že by si v reálu vedli přesnou evidenci poměru administrativní práce. Tab. č. 57 – podíl administrativy

Podíl administrativy spojené s poskytnutím služby přímo uživateli na celkové přímé práci s uživateli 2012 2013

35,55% 37,46%

Z podrobnějších informací (jednotlivé dotazníky) lze vyčíst následující nápadné výjimky z průměru, které se tak významně podílejí na zkreslení celkových průměrných čísel:  jedno zařízení uvedlo procentuální zastoupení administrativy v obou letech 2 % - služba z kategorie poradenství pro oběti TČ a domácího násilí;  další dvě služby uvedly (rovněž v obou letech) 10 % (kategorie poradenství pro imigranty a azylanty a poradenství pro osoby se sluchovým postižením);  dvě služby uvedly v r. 2012 procentuální zastoupení administrativy 90 % (kategorie obecné poradenství a poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory);  jedna služba uvedla procentuální zastoupení administrativy v obou letech 95 % (jedná se o službu poradenství pro hluchoslepé osoby).

123

Tab. č. 58 – procentuální podíl administrativy75

Počet služeb 2012

% 2012

Počet služeb 2013

% 2013

2 – 19 % 20 – 25 % 26 – 30 % 31 – 35 % 36 – 40 % 41 – 45% 46 – 50 % 51 – 60% 61 – 70 % 71 – 80 % 81 – 90 % 91 – 95 %

5 18 16 4 9 3 4 5 1 1 2 1

7 26 23 6 13 4 6 7 1 1 3 1

4 13 19 6 12 2 3 6 1 2 2 1

6 18 27 8 17 3 4 8 1 3 3 1

Celkem

69

100

71

100

Rozsah v procentech

Z rozdělení poměru administrativy v přímé práci s uživateli do jednotlivých pásem vyplývá, že nejvíce služeb odhaduje tento poměr na hodnotu 20–25 % v roce 2012 a 26–30 % v roce 2013. Obě takto nejvíce odhadovaná pásma pak představují 51 % v roce 2012 a 45 % v roce 2013. Tento výstup lze tedy interpretovat tak, že v optimálním případě se (nepřímá) práce ve prospěch uživatele pohybuje v rozmezí 25–30 % celkové přímé práce s uživatelem. Administrativní náročnost – poměr celkové práce s uživateli a dalších činností pracovníka v přímé práci Tento poměr je stanoven pouze na základě odborného doporučení pracovní skupiny (v dotazníku k tomu nebyly žádné relevantní údaje), a to 70 : 30 – tedy 70 % pracovního úvazku poradce 76 zahrnuje přímá práce s uživateli (i práce ve prospěch uživatele) a zbývajících 30 % je určeno na podílení se na chodu organizace (zejména pracovní porady, osobní administrativa vyplývající z příslušných požadavků mzdových zákonů) a na profesní rozvoj (povinné a další vzdělávání, supervize, účast na tvorbě metodiky, účast na kulatých stolech apod.). Tento poměr je samozřejmě zachován i při jakémkoli snížení přepočteného úvazku pracovníka. Celkové přepočtené úvazky Poměr přepočtených úvazků pracovníků na nepřímou práci a přepočtených úvazků pracovníků na přímou práci lze v podstatě stanovit dvěma způsoby – popisem všech činností potřebných ke kvalitnímu zajištění poskytování služby nebo přímým stanovením číselného poměru. Dotazníkové šetření přineslo informace poskytovatelů k číselnému poměru mezi celkovými přepočtenými úvazky a přepočtenými úvazky na přímou práci s uživateli. Tab. č. 59 – poměr přepočtených úvazků pracovníků nepřímé práce na 1 úvazek pracovníka v přímé práci

Poměr přepočtených úvazků pracovníků nepřímé práce na 1 úvazek pracovníka v přímé práci 2012 2013

75 76

0,52 0,43

Celkový počet služeb odpovídá skutečnosti, že vždy dvě služby na tuto otázku v dotazníku neodpověděly. Jedná se o pracovníka, jehož jedinou pracovní náplní je „poradenství“.

124

Opět je třeba upozornit na to, že průměrný ukazatel je zkreslený výjimečnými daty u některých služeb – některé služby např. uvedly stejný počet přepočtených úvazků celkem i přepočtených úvazků na přímou práci; v dotaznících také existují vysoké rozdíly mezi nejnižšími a nejvyššími hodnotami v údaji o počtu celkových přepočtených úvazků na jednoho pracovníka v přímé práci (konkrétně 5,00 na straně jedné a 0,03 na straně druhé). Pracovní skupina došla k závěru, že pro kvalitní zajištění výkonu OSP v celém rozsahu je kromě pozic odborných poradců třeba v minimálním rozsahu zajišťovat i další odborné pozice formou přímého pracovního úvazku, a to v optimálním rozsahu 0,5 úvazku na jednoho pracovníka v přímé práci.

Shrnutí, doporučení Kapitola 2.11 přinesla podklady z analýzy dotazníků pro stanovení optimálních hodnot pro vybrané proměnné popisující optimální nastavení personálního zajištění služby odborného sociálního poradenství. Vzhledem k nedostatečné úrovni vstupních dat se stanovení optimálního personálního nastavení ve značné míře opírá o odborná stanoviska členů pracovní skupiny.

    

Pracovní skupina navrhuje tato optima: 2,0 úvazky na přímou práci s uživateli; podíl práce ve prospěch uživatele77 na celkové práci s uživateli v rozsahu 40 %; poměr přímé práce s uživateli (včetně práce ve prospěch uživatele) a dalších pracovních povinností pracovníka v přímé práci je 70 : 30; 0,5 přepočtených úvazků na zajištění dalších odborných činností služby (tento údaj vychází z popisu kvalitního zajištění výkonu OSP v celém rozsahu); počet přepočtených úvazků pracovníků v nepřímé práci na jeden přepočtený úvazek pracovníka v přímé práci v následujících variantách: o optimum – 0,6; o základní varianta – 0,5; o krizová varianta – 0,4.

V souvislosti s danou problematikou se pracovní skupina zabývala také stanovením proměnné, která by určovala optimální „požadovaný výkon“. Touto určující proměnnou by mohly být následující:  počet uživatelů na jednoho pracovníka;  množství odvedené poradenské práce – vyjádřeno tzv. poradenskou jednotkou;  provozní (poradenská) doba. Po zvážení všech pro a proti jednotlivých proměnných, došla pracovní skupina k doporučení zavést jako objektivní výkonovou proměnnou tzv. poradenskou jednotku. Zároveň pracovní skupina navrhla způsob jejího stanovení a výpočtu optimálního množství odvedené poradenské práce pracovníkem v přímé práci s uživateli.

77

Tato práce ve prospěch uživatele zahrnuje zejména – přípravu na přímou poradenskou práci, vyhledání informací, převedení informací do praktické rady, záznam o intervenci.

125

Poradenská jednotka Poradenská jednotka je součtem přímé poradenské práce s uživatelem (tzv. intervence78) a práce ve prospěch uživatele. Základní vstupní proměnná (intervence) umožňuje zohlednit rozdílnou náročnost poradenské práce s různými cílovými skupinami či v různých úrovních náročnosti poskytované poradenské služby (konkrétně se toto projeví tak, že čím vyšší náročnost práce s jednotlivými uživateli, tím delší čas intervence, resp. více násobků jedné intervence). Pro úplnou jasnost je třeba opakovaně zdůrazňovat, že počet intervencí není roven počtu uživatelů! Na úvod stanovení poradenské jednotky je také důležité upozornit na to, že průměr počítá s tím, že v rámci praxe existují rozdíly v náročnosti práce s konkrétními uživateli (zatímco poradenská práce s jedním uživatelem může být poskytnuta např. během 10 minut, u jiného uživatele se může jednat i o více než 90 minut). Základním předpokladem stanovení optima je to, že všichni poskytovatelé se ve své praxi s takovými extrémy setkávají a že v dlouhodobém sledování se můžeme shodnout na tom, že se tyto výkyvy vyrovnají a v průměru se poskytovatelé dostávají do podobných rozsahů poskytované služby. Pro určení časových dotací na jednotlivé části poradenské jednotky se vychází z již zavedených proměnných a metodických doporučení MPSV a to takto:  přímá poradenská práce s uživatelem – intervence – délka 30 minut;  delší poradenská práce s uživatelem (více než 30 minut) je počítána násobkem (tedy poradenská práce s uživatelem trvající 60 minut bude vykázána jako dvě intervence) 79;  podíl přímé poradenské práce a práce ve prospěch uživatele je 60 : 40 – tedy na jednu intervenci připadá 20 minut práce ve prospěch uživatele. Výpočet poradenské jednotky intervence 30 min. + práce ve prospěch uživatele 20 min. = 50 min.

Stanovení délky poradenské jednotky umožňuje dále stanovení optimálního „pracovního výkonu“ pracovníka v přímé práci, a to následovně:  jeden celý pracovní úvazek se stanovenou osmihodinovou pracovní dobou;  poradenská jednotka v délce 50 minut;  časový prostor mezi jednotlivými poradenskými úkony (intervence + práce ve prospěch uživatele) je 10 minut (čas pro osobní psychohygienu a další potřeby poradce);  poměr přímé práce a dalšími pracovními povinnostmi pracovníka v přímé práci je 70 : 30. Výpočet optimálního počtu poradenských jednotek/den/1 pracovník v přímé práci na plný úvazek 8 hod denně/60 min. (50 min. poradenská jednotka + 10 min.) = 8 poradenských jednotek/den Podíl 70 : 30 → 5,6 poradenských jednotek/den Jak je uvedeno výše, týká se navržený optimální počet poradenských jednotek 5,5 jednoho pracovníka v přímé práci (bez kumulace s dalšími odbornými činnostmi) na celý pracovní úvazek. Takto stanovené optimum lze pak jednoduchými matematickými operacemi převádět na libovolné 78

Pracovní skupina se rozhodla pro tuto základní jednotku proto, že intervence jako výkaznická proměnná je již v praxi zavedená a používaná. Lze tedy předpokládat, že nebude pro poskytovatele příliš obtížné tuto základní proměnnou akceptovat a převádět na ni realizovanou poradenskou činnost. 79 Je ponecháno na praxi a férovém přístupu jednotlivých uživatelů, jak budou postupovat při vykazování počtu intervencí u poradenské práce, která netrvá přesně násobky 30 min. – doporučením pracovní skupiny je řídit se matematickými pravidly zaokrouhlování.

126

kombinace výše úvazku pracovníka v přímé práci s uživateli. A lze tak dojít ke srovnatelným údajům o efektivitě jednotlivých služeb OSP. Pro případné zavedení nové proměnné ke sledování efektivity (a vzájemnému spravedlivému porovnání mezi jednotlivými službami) je zapotřebí:  přijetí proměnné „poradenská jednotka“ odbornou veřejností;  přijetí proměnné „poradenská jednotka“ jako nástroje sledování efektivity zadavateli služeb OSP;  dostatek času na zavedení proměnné do praxe – konkrétně lze tuto proměnnou statisticky používat nejdříve od roku 2017 (tj. rok 2015 na odbornou diskuzi, rok 2016 na interní evidence poskytovatelů poradenské práce podle nové proměnné). Jak vyplynulo z jednání diskusního fóra skupiny OSP tohoto projektu, poskytovatelé doporučují, aby MSK inicioval zavedení stejného požadavku na výkaznictví služeb OSP u obcí, popř. u MPSV. Součástí práce pracovní skupiny bylo také navrhnout personální zajištění služby odborného sociálního poradenství ve třech variantách – optimální, základní a krizová. Odborná diskuze přinesla tyto závěry:  nelze snižovat podíl práce ve prospěch uživatele na celkové práci s uživateli, aniž by byla ohrožena kvalita poradenské práce;  nelze snižovat poměr přímé práce a dalších pracovních povinností pracovníka v přímé práci, aniž by byla ohrožena kvalita poradenské práce;  lze dočasně snížit výši přepočtených úvazků na přímou práci s uživateli – se současným snížením provozní doby pro uživatele – toto krizové opatření bude znamenat nižší objem poskytnutých poradenských služeb (a zvýšení počtu odmítnutých zájemců);  lze dočasně snížit výši přepočtených úvazků na zajištění dalších odborných činností služby – toto krizové opatření bude znamenat zastavení rozvoje služby a ohrožení její dlouhodobé stability.

V návrhu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje na léta 2012– 202080 je uveden ještě jeden možný pohled na určení krizové varianty poskytování odborného sociálního poradenství, a to formou omezení cílových skupin, kterým by poradenství mohlo být poskytováno. Dle tohoto návrhu by v případě krizového scénáře mělo být odborné sociální poradenství poskytováno pouze občanům, kteří jsou v nepříznivé sociální situaci, kdy v důsledku neposkytnutí podpory a péče by tito občané byli ohroženi na životě. A dále rodinám s nezletilými dětmi, které jsou ohroženy krizovou situací a nepříznivou sociální situací, která by měla za následek odebrání dítěte z rodinného prostředí (nebo se již v těchto situacích nacházejí). Tento návrh omezení poskytování odborného sociální poradenství úzce vymezeným cílovým skupinám se však jeví jako velmi nevhodný a v praxi takřka nerealizovatelný.

80

Srov. Návrh Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje na léta 2012–2020, str. 25–26.

127

2.12 Náklady na personální zajištění služby Tato kapitola navazuje na předchozí (2.11 Personální zajištění služby) a přináší informace o finančních nákladech na personální zajištění služeb OSP na území MSK v letech 2012 a 2013.

Obecné informace Náklady na personální zajištění sociální služby tvoří největší položku rozpočtu sociálních služeb (v r. 2012 to bylo na území Moravskoslezského kraje 66 % z celkových nákladů, podíl provozních nákladů činil celkem 11 % a nákup služeb 23 %).81 Odborní pracovníci jsou jádrem každé sociální služby, proto je jejich finanční zajištění velkým úkolem každého poskytovatele. Poskytovatelé sociálních služeb mohou pro zajištění financování využívat několik zdrojů – dotace ze státního rozpočtu, dotace z rozpočtů samospráv (krajů a obcí), dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, sbírek, fondů a nadací. Přesnější informace o finančních zdrojích pro poskytování OSP však nejsou z obecných zdrojů dostupné. Služby odborného sociálního poradenství jsou dle ustanovení ZSS (§ 72) uživatelům poskytovány bezplatně, tedy nelze využívat jako finanční zdroj příspěvek ze strany uživatelů služby. Od uživatelů je pouze možné požadovat úhradu za poskytnutí fakultativních služeb (dle aktuálního ceníku poskytovatele). Jak však bylo popsáno v kapitole 2.10 (činnosti) jsou fakultativní služby nabízeny zcela ojediněle a tudíž lze předpokládat, že tento finanční zdroj je v reálu v zanedbatelné výši. Distribuovaný dotazník se omezil na získání pouze vybraných informací, a to na zjištění výše celkových personálních nákladů a personálních nákladů na pracovníky v přímé práci v letech 2012 a 2013. Kromě základní informace o celkových personálních nákladech je možné zjistit, které kategorie služeb OSP jsou nejvíce finančně zajištěny (ve mzdových nákladech) a zda došlo k nějakým meziročním změnám v jednotlivých kategoriích služeb OSP. Zároveň (spolu s informací o počtu uživatelů v jednotlivých letech) lze stanovit průměrný náklad na jednoho uživatele služby. Je ovšem znovu třeba konstatovat, že tento ukazatel je jen ilustrativní (umožňující získat základní představu o této proměnné), neboť způsob statistického vedení počtu uživatelů je u různých poskytovatelů rozdílný. I tak však tato informace zajímavým způsobem popisuje situaci OSP v MSK.

Analýza dotazníkového šetření Celkový přehled o nákladech na personální zajištění služeb OSP Přehled celkových personálních nákladů (v obou položkách i letech) je zkreslen z min. těchto důvodů:  jedna služba (jediný zástupce kategorie „poradenství pro imigranty a azylanty“) na tuto otázku v dotazníku neodpověděla;  některé služby uvádí stejný počet přepočtených úvazků a přepočtených úvazků na přímou práci (toto komentováno již v jiné kapitole);  některé služby sice uvádí rozdílný počet přepočtených úvazků a přepočtených úvazků na přímou práci (tedy vyšší počet přepočtených úvazků), ale celkové personální náklady jsou uvedené ve stejné výši jako náklady na přepočtené úvazky na přímou práci;

81

Srov.: Návrhu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje na léta 2012 – 2020, str. 37.

128



respondenti zvolili rozdílné matematické modely k určení hodnoty průměrného počtu pracovníku v přímé práci na průměrný počet přepočtených úvazků. Následující tabulky zachycují průměrný počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci, celkové personální náklady (všechny přepočtené pracovní úvazky), dále personální náklady pouze na pracovníky v přímé péči a v posledním sloupci pak procentuální podíl nákladů na pracovníky v přímé práci z celkových personálních nákladů. V obou letech je procentuální podíl obdobný, a to v průměru 80 % v roce 2012 a 79 % v r. 2013, tedy na pracovníky v přímé práci bylo vynaloženo více jako ¾ personálních nákladů poskytovatelů. Tab. č. 60 – náklady na personální zajištění služby OSP za rok 2012

1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků

2. Celkové průměrné personální náklady

3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci

Podíl % (3 /2 * 100)

2,31

520 348,0 Kč

410 950,83 Kč

80%

Tab. č. 61 – náklady na personální zajištění služby OSP za rok 2013

1. Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků

2. Celkové průměrné personální náklady

3. Personální náklady na pracovníky v přímé práci

Podíl % (3 /2 * 100)

2,53

527 628,35 Kč

417 460,7 Kč

79%

Porovnání zaokrouhlené výše personálních nákladů v jednotlivých letech ilustruje následující tabulka. Tab. č. 62 – personální náklady

Celkové průměrné personální náklady

Průměrné personální náklady na pracovníky v přímé práci

Celkové personální náklady

Celkové personální náklady /pracovníci v přímé práci

2012

520 348 Kč

410 951 Kč

36 753 355 Kč

29 105 461 Kč

2013

527 628 Kč

417 461 Kč

38 225 902 Kč

30 633 484 Kč

Rozdíl

7 280 Kč

6 510 Kč

1 472 547 Kč

1 528 023 Kč

Z porovnání vyplývá, že v roce 2013 došlo k mírnému navýšení finančních prostředků na zajištění služeb OSP. Průměrně došlo k navýšení o přibližně 7 000 Kč na celkové personální náklady všech služeb OSP na území MSK. Došlo také k navýšení průměrných personálních nákladů na pracovníky v přímé práci. Celkové personální náklady na zajištění služeb OSP v roce 2012 byly necelých 37 mil. Kč a více než 38 mil. Kč v roce 2013. Meziroční nárůst ve výši téměř 1,5 mil. Kč odpovídá faktu, že v roce 2013 bylo na území MSK poskytováno o 2 služby OSP více než v roce 2012 a také došlo k navýšení finančních prostředků u některých již existujících služeb (podrobněji viz další podkapitola). Obdobně došlo ke zvýšení celkového objemu finančních prostředků vynaložených na personální náklady pracovníků v přímé práci. 129

Náklady na personální zajištění služeb OSP dle jednotlivých kategorií Jak již bylo mnohokrát v tomto textu uvedeno, jsou souhrnná průměrná čísla pro služby OSP nevyhovující a zcela zkreslují realitu. Proto byly pro potřeby přehlednější diverzifikace služeb OSP provedeny podrobnější analýzy vybraných proměnných za jednotlivé kategorie. I zde se však ukázalo, že rozdíly v rámci jednotlivých kategorií jsou natolik významné, že ani průměrné hodnoty za jednotlivé kategorie nelze považovat za dostatečně ilustrující. Tab. č. 63 – průměrné náklady na personální zajištění služby dle jednotlivých kategorií

Celkové průměrné personální náklady Kategorie služeb OSP Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby s chronickým pro ZP duševním onemocněním a seniory pro osoby se zrakovým postižením pro osoby se sluchovým postižením pro osoby s hluchoslepotou ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

Průměrné personální náklady na přepočtené úvazky

2012 467 936

2013 513 781

2012 356 841

2013 439 149

348 715

328 979

348 715

328 979

237 654

219 915

145 989

143 010

257 244

317 479

183 897

228 381

129 910

133 142

99 023

100 583

289 654

179 300

223 281

100 233

81 248 488 948 671 007 682 241 390 588 --758 412

91 970 462 296 650 491 638 133 526 666 --748 818

40 611 400 397 577 218 506 542 301 680 --588 862

45 025 385 835 566 326 487 518 368 342 --593 858

Tab. č. 64 – náklady na personální zajištění služby dle jednotlivých kategorií

Celkové personální náklady Kategorie služeb OSP Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby s chronickým pro ZP duševním onemocněním a seniory pro osoby se zrakovým postižením pro osoby se sluchovým postižením pro osoby s hluchoslepotou ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé) Náklady celkem

Personální náklady na přepočtené úvazky

2012 1 871 744

2013 2 055 123

2012 1 427 363

2013 1 756 594

697 429

657 958

697 429

657 958

1 188 269

1 099 577

729 947

715 052

514 488

634 957

367 794

456 761

779 461

798 854

594 139

603 495

289 654

179 300

223 281

100 233

81 248

91 970

40 611

45 025

5 378 428

5 085 254

4 404 372

4 244 180

7 381 073

7 155 399

6 349 400

6 229 584

4 093 448

3 828 796

3 039 251

2 925 107

2 343 528 --12 134 585

3 159 996 --13 478 718

1 810 080 --9 421 794

2 210 052 --10 689 443

36 753 355

38 225 902

29 105 461

30 633 484

130

Porovnáním údajů ze dvou předchozích tabulek82 lze získat následující informace:  kategorie služeb s nejvyšším či naopak nejnižším objemem finančních prostředků na personální náklady – v absolutním čísle a v průměru na službu;  meziroční změny v objemu financování jednotlivých kategorií služeb. Kategorie služeb s nejvyšším průměrným objemem na celkové personální náklady: Rok 2012  poradenství pro kombinované cílové skupiny s průměrným nákladem na službu ve výši 758 412 Kč;  poradenství pro příslušníky etnických menšiny s průměrným nákladem na službu ve výši 682 241 Kč;  poradenství rodinám s průměrným nákladem na službu ve výši 671 007 Kč. Rok 2013  poradenství pro kombinované cílové skupiny s průměrným nákladem na službu ve výši 588 862 Kč;  poradenství rodinám s průměrným nákladem na službu ve výši 650 491 Kč;  poradenství pro příslušníky etnických menšin s průměrným nákladem na službu ve výši 638 133 Kč.

Kategorie služeb s nejnižším průměrným objemem na celkové personální náklady: Rok 2012  poradenství pro osoby s hluchoslepotou s průměrným nákladem na službu ve výši 81 248 Kč;  poradenství pro osoby se zrakovým postižením s průměrným nákladem na službu ve výši 129 910 Kč;  poradenství pro oběti trestných činů a domácího násilí s průměrným nákladem na službu ve výši 237 654 Kč. Rok 2013  poradenství pro osoby s hluchoslepotou s průměrným nákladem na službu ve výši 91 970 Kč;  poradenství pro osoby se zrakovým postižením s průměrným nákladem na službu ve výši 133 142 Kč;  poradenství pro osoby se sluchovým postižením s průměrným nákladem na službu ve výši 179 300 Kč.

Pro celkový přehled následují ještě tabulky, ve kterých jsou uvedeny jednotlivé kategorie služeb OSP od těch s nejvyššími celkovými průměrnými personálními náklady po ty s náklady nejnižšími.

82

Porovnání je zpracováno za využití hodnot „celkové personální náklady“ (snaha o snížení vlivu nestejného přístupu respondentů k určení přepočtených úvazků pro přímou práci s uživateli). Dále bylo pracováno s průměrnými hodnotami, aby byl v přehledu zohledněn i počet služeb v jednotlivých kategoriích.

131

Tab. č. 65 – celkové průměrné personální náklady sestupně r . 2012

2012 Poradenství pro kombinované CS Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství rodinám

Celkové průměrné personální náklady 758 412 682 241 671 007

Poradenství pro ZP a seniory

488 948

Obecné poradenství

467 936

Adiktologické poradenství

390 588

Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou

348 715 289 654 257 244 237 654 129 910 81 248

Tab. č. 66 – celkové průměrné personální náklady sestupně r . 2013

2013

Celkové průměrné personální náklady

Poradenství pro kombinované CS

748 818

Poradenství rodinám

650 491

Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství

638 133 526 666

Obecné poradenství

513 781

Poradenství pro ZP a seniory

462 296

Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou

328 979 317 479 219 915 179 300 133 142 91 970

132

Meziroční změny v objemu financování personálních nákladů Meziroční změny v objemu financování personálních nákladů jednotlivých kategorií služeb OSP přináší následující tabulka, ve které jsou jednotlivé kategorie služeb řazeny sestupně – od nejvyššího nárůstu financí po nejvyšší snížení meziroční financování. Tab. č. 67 – meziroční změny v objemu financování personálních nákladů

Kategorie služeb OSP Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Obecné poradenství Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro kombinované CS Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství rodinám Poradenství pro ZP a seniory Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro osoby se sluchovým postižením

2012

2013

Rozdíl

390 588

526 666

136 078

257 244

317 479

60 235

467 936

513 781

45 845

81 248

91 970

10 722

129 910

133 142

3 232

758 412

748 818

-9 594

237 654

219 915

-17 739

348 715

328 979

-19 736

671 007 488 948

650 491 462 296

-20 516 -26 652

682 241

638 133

-44 108

289 654

179 300

-110 354

Jak ilustruje tabulka č. 67, k nejvyššímu nárůstu objemu průměrných nákladů na personální zajištění služeb došlo u kategorií adiktologického poradenství (o 136 078 Kč), poradenství pro osoby s chronickým duševním nemocněním (60 235 Kč) a v kategorii obecného poradenství (45 845 Kč). Naopak k nejvyššímu propadu došlo v kategorii poradenství pro osoby se sluchovým postižením (110 354 Kč) a dále v kategoriích poradenství pro příslušníky etnických menšin (44 108 Kč) a poradenství pro ZP a seniory (26 652 Kč). Pro zajímavost – tyto změny v nákladech na personální zajištění služeb nijak nekorespondují se změnami počtů uživatelů v jednotlivých letech (a kategoriích služeb), jak ukazuje následující srovnávací tabulka. Je však možné konstatovat, že srovnání pouze dvou následujících let nemůže zachytit predikovatelné změny.

133

Tab. č. 68 – srovnání změn v počtu nákladů na personální zajištění služeb a počtu uživatelů v letech 2012 a 2013

Kategorie služeb OSP Adiktologické poradenství Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Obecné poradenství Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro kombinované CS Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství rodinám Poradenství pro ZP a seniory Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro osoby se sluchovým postižením

Rozdíl (finance)

Rozdíl (počet US)

136 078

206

60 235

-1

45 845

646

10 722

1

3 232

-62

-9 594

710

-17 739

70

-19 736

-198

-20 516 -26 652

322 -844

-44 108

-333

-110 354

-50

Jednotkový náklad – „cena za uživatele“ Porovnáním údajů z předchozích tabulek s celkovými nákladovými údaji s údaji o celkovém počtu uživatelů v jednotlivých kategoriích služeb OSP za sledované roky 83 lze pak sestavit přehled finanční náročnosti služby – v jednotce „cena za uživatele“. Kategorie jsou řazeny sestupně od „finančně nejnáročnější“ po „nejlevnější“.

83

V tomto případě se vycházelo z celkových personálních nákladů a z celkového počtu uživatelů za jednotlivé kategorie, neboť zprůměrované hodnoty by výsledky srovnávání výrazně zkreslily.

134

Tab. č. 69 – přehled finanční náročnosti služeb v jednotce „cena za uživatele“ v roce 2012

2012

Celkové personální náklady

Celkový počet uživatelů

Cena za uživatele

Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Adiktologické poradenství

81 248

17

4 779

2 343 528

517

4 533

Poradenství rodinám

7 381 073

2 414

3 058

514 488

186

2 766

1 188 269

447

2 658

4 093 448

1 869

2 190

779 461

425

1 834

12 134 585

9 750

1 245

Poradenství pro chronicky duševně nemocné Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro kombinované CS Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Obecné poradenství

289 654

288

1 006

1 871 744

2 482

754

Poradenství pro ZP a seniory

5 378 428

7 200

747

697 429

1 209

577

Poradenství při poskytování hospicových služeb

Tab. č. 70 – přehled finanční náročnosti služeb v jednotce „cena za uživatele“ v roce 2012

2013 Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Adiktologické poradenství Poradenství rodinám Poradenství pro chronicky duševně nemocné Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro příslušníky etnických menšin Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro kombinované CS Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Obecné poradenství Poradenství pro ZP a seniory Poradenství při poskytování hospicových služeb

Celkové personální náklady

Celkový počet uživatelů

Cena za uživatele

91 970

18

5 109

3 159 996

723

4 371

634 957

185

3 432

7 155 399

2 736

2 615

3 828 796

1 536

2 493

798 854

363

2 201

1 099 577

517

2 127

13 478 718

10 460

1 289

5 085 254

6 356

800

179 300

238

753

2 055 123

3 128

657

657 958

1 011

651

135

Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi jsou značné a nelze ani najít zobecnitelné vysvětlení tak vysokých rozdílů. Lze se jen velmi opatrně odvážit následujících dílčích hypotéz, které však nejsou obecně platné napříč všemi kategoriemi:  čím specifičtější a početně méně zastoupená cílová skupina, tím vyšší náklady na jednotku (poradenství pro osoby s hluchoslepotou);  čím specifičtější problematika a náročnější poradenský proces, tím vyšší náklady na jednotku (adiktologické poradenství, poradenství pro chronicky duševně nemocné a pro rodiny);  čím vyšší zastoupení cílové skupiny, tím nižší jednotkové náklady (poradenství pro ZP a seniory, obecné poradenství) Opět je velmi důležité upozornit na to, že v případě služeb OSP jsou vnitřní rozdíly tak vysoké, že průměrná čísla není možné považovat za relevantní. Pro ilustraci tohoto tvrzení následuje několik vybraných příkladů interpretace dílčích dat:  poměrně nízký jednotkový náklad je v kategorii „poradenství pro ZP a seniory“ (747 Kč/Us za rok 2012), v této kategorii jsou však nápadně vysoká čísla počtu uživatelů (7 200 Us za rok 2012), což je ovšem s velkou pravděpodobností dáno nepřesným statistickým vykazováním počtu uživatelů (není příliš pravděpodobné, že by v této kategorii mohlo být poskytnuto poradenství tak vysokému počtu nových uživatelů);  v rámci téměř všech jednotlivých kategorií (zejména těch, kde je zastoupeno víc služeb realizovaných více poskytovateli) existují velmi výrazné rozdíly, někdy i v řádu několika tisíc Kč (např. v kategorii poradenství pro oběti trestných činů a domácího násilí je nejvyšší jednotkový náklad 7 831 Kč a nejnižší 413 Kč za jednoho uživatele).

Porovnání procentuálního zastoupení jednotlivých kategorií ve vybraných proměnných Pro stanovení optimálního rozložení financování jednotlivých kategorií služeb OSP by bylo potřeba stanovit vícekriteriální přístup, který by umožnil zohlednit dílčí specifika jednotlivých služeb. Základním přístupem (byť ne vyčerpávajícím) je pro začátek porovnání procentuálního zastoupení jednotlivých kategorií ve vybraných proměnných, tj. procentuální podíl na celkovém počtu uživatelů a procentuální podíl na celkových nákladech na služby OSP. Toto posouzení však musí být dále doplněno o zohlednění dalších (převážně přesně nekvantifikovaných) kritérií – např. počet zájemců o daný typ služby, potenciální velikost cílové skupiny, specifičnost cílové skupiny, náročnost poradenského procesu pro jednotlivé typy cílových skupin, minimální (případně) maximálně dostačující počet služeb v jednotlivých kategoriích apod. Základním předpokladem pro stanovení optimálních nákladů na služby OSP je však podpora jednotných vstupů do tohoto systému, tj. zejména jednotný přístup služeb ke statistickému vykazování počtu uživatelů (jasné oddělení zájemců a uživatelů a jednotné pochopení výkaznictví např. způsobem uvádění pouze nových uživatelů) či přijetí jednotné statistické jednotky – tzv. poradenské jednotky (více viz kapitola 2.11). Bez jednotného statistického vstupu není možné přesné vzájemné porovnávání nákladovosti služeb OSP.

136

Tab. č. 71 – procentuální podíl na celkovém počtu uživatelů a procentuální podíl na celkových nákladech na služby OSP v r. 2012

2012 Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

Služby

Uživatelé

Náklady

počet 4

% 5,6

počet 2 482

% 9,2

Kč 1 871 744

% 5,1

2

2,8

1 209

4,5

697 429

1,9

5

7,0

447

1,7

1 188 269

3,2

2

2,8

186

0,7

514 488

1,4

5

7,0

425

1,6

779 461

2,1

1

1,4

288

1,1

289 654

0,8

1

1,4

17

0,1

81 248

0,2

11

15,5

7 200

26,6

5 378 428

14,6

11

15,5

2 414

8,9

7 381 073

20,1

6

8,5

1 869

6,9

4 093 448

11,1

6

8,5

517

1,9

2 343 528

6,4

1

1,4

261

1,0

---

---

16

22,5

9 750

36,0

12 134 585

33,0

71

100

27 065

100

36 753 355

100

137

Tab. č. 72– procentuální podíl na celkovém počtu uživatelů a procentuální podíl na celkových nákladech na služby OSP v r. 2013

2013 Obecné poradenství Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství pro osoby s hluchoslepotou Poradenství pro ZP (bez specifikace) a senioři Poradenství rodinám Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro imigranty a azylanty Poradenství pro kombinované CS (různé)

Služby

Uživatelé

Náklady

počet 4

% 5,5

počet 3 128

% 11,3

Kč 2 055 123

% 5,4

2

2,7

1 011

3,6

657 958

1,7

5

6,8

517

1,9

1 099 577

2,9

185

0,7

634 957

1,7

5

6,8

363

1,3

798 854

2,1

1

1,4

238

0,9

179 300

0,5

1

1,4

18

0,1

91 970

0,2

11

15,1

6 356

22,9

5 085 254

13,3

11

15,1

2 736

9,9

7 155 399

18,7

6

8,2

1 536

5,5

3 828 796

10,0

6

8,2

723

2,6

3 159 996

8,3

1

1,4

446

1,6

---

---

18

24,7

10 460

37,7

13 478 718

35,3

73

100

27 717

100

38 225 902

100

Údaje uvedené v tabulkách umožňují vzájemné porovnání procentuálního podílení se jednotlivých kategorií služeb na množství odvedené poradenské práce (vyjádřené procentuálním podílem na celkovém počtu uživatelů za daný rok) a procentuální podíl na čerpání finančních dotací na personální zajištění služby. Kategorie služeb lze podle tohoto srovnání rozdělit v zásadě do 3 kategorií: a) kategorie, které mají přibližně vyrovnaný procentuální podíl – celkem pět kategorií – poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním, poradenství pro osoby se zrakovým postižením, poradenství pro osoby se sluchovým postižením, poradenství pro osoby s hluchoslepotou, poradenství pro kombinované cílové skupiny; b) kategorie, které vykazují vyšší podíl na množství odvedené poradenské práce při nižším podílení se na čerpání finančních prostředků – celkem tři kategorie – obecné poradenství, poradenství při poskytování hospicových služeb, poradenství pro ZP a seniory; c) kategorie, které čerpají vyšší procento finančních prostředků a přitom se méně podílejí na celkovém počtu uživatelů – celkem čtyři kategorie – poradenství pro oběti TČ a domácího násilí, poradenství rodinám, poradenství pro příslušníky etnických menšin, adiktologické poradenství. Závěrem je však třeba opět upozornit, že toto navržené porovnání by bylo více odpovídající, pokud by poskytovatelé používali jednotné statistické přístupy a pokud by financování sociálních služeb v České republice bylo svázáno logickými a systémovými pravidly (viz poznámky v kapitole 2.11). Obecná zkušenost poskytovatelů sociálních služeb je však taková, že služby jsou povětšinou 138

financovány bez vztahu k objemu a kvalitě zajišťované sociální služby. V dotaznících uvedené náklady na personální zajištění jednotlivých poradenských služeb tak neilustrují optimální náklady na tyto služby, ale referují pouze o tom, kolik financí se dotyčným službám podařilo v daných obdobích pro zajištění služby získat.

Shrnutí, doporučení Kapitola 2.12 se zaměřila na rozbor nákladů na personální zajištění služeb OSP na území MSK. Údaje o celkových mzdových nákladech a mzdových nákladech pracovníků v přímé práci s uživateli byly podrobněji analyzovány podle jednotlivých kategorií služeb dle cílových skupin. Na základě tohoto porovnání bylo možné určit služby s nejvyššími průměrnými mzdovými náklady a naopak služby s nejnižšími mzdovými náklady. Jak je však již uvedeno výše, nelze na základě těchto informací konstatovat, že některé služby jsou objektivně dražší (případně předražené), neboť se lze oprávněně domnívat, že současný způsob financování služeb není založen na ekonomických ukazatelích. Kapitola také naznačila, jak by bylo možné porovnávat jednotlivé služby mezi sebou a jaké proměnné by šlo využít pro nastavení vzorce pro určení optimálních nákladů na poskytování služeb OSP.

Pracovní skupina doporučuje podporovat zavedení jednotného přístupu ke statistické evidenci poradenských služeb; popsat kritéria pro stanovení optimálního rozložení financování služeb OSP, která zohledňují nejen ekonomické ale i kvalitativní faktory;  při optimalizaci mzdových nákladů na výkon služby OSP vycházet z doporučení uvedených v kapitole 2.11.  

139

2.13 Spoluúčast obcí na financování služby odborné sociální poradenství Obecné informace ZSS vymezuje v příslušných ustanoveních roli obcí (obcí s rozšířenou působností) v zajišťování sociálních služeb. Jednak přímo obcím (resp. zaměstnancům – sociálním pracovníkům – obce) ukládá výkon sociální práce pro osoby, kterým není poskytována sociální služba a jsou v takové situaci, kdy by neposkytnutí okamžité pomoci ohrozilo jejich život nebo zdraví (§ 92, odst. a). A dále obcím ukládá povinnost koordinovat poskytování sociálních služeb (§ 92, odst. d) a umožňuje obcím (na základě § 9 odst. 1 písm. i) a § 10 odst. 1 písm. e) a j) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) poskytnout ze svého rozpočtu účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru (ZSS § 105). Spojení těchto povinností a oprávnění umožňuje obcím účinně koordinovat poskytování sociálních služeb na daném území a ovlivňovat kvalitu a rozsah poskytovaných služeb podle aktuálních potřeb občanů spádového území. Obce mohou svou místní sociální politiku účinně uplatňovat přímou finanční nebo nepřímou (nefinanční) podporou84 poskytovatelů sociálních služeb. Vzhledem k vývoji finanční situace v ČR je více než žádoucí, aby obce využily svou pravomoc (a vzaly vážně svou povinnost) ovlivňovat situaci v oblasti poskytování sociálních služeb na spravovaném území a cíleně podporovaly ty poskytovatele, kteří se aktivně podílejí na řešení (či předcházení vzniku) nepříznivých životních situací občanů. Podpora služeb OSP se jeví jako velmi prozíravá, neboť právě poradenství je službou, která může pomoci předcházet vzniku složitěji (a finančně náročněji) řešitelných situací. Současně je také praxí prokázáno, že přímá edukace v oblasti základních práv a povinností občanů (která je nedílnou součástí odborného sociálního poradenství) zvyšuje odpovědnost občanů a jejich schopnost samostatně řešit běžné životní situace.

Analýza dotazníkového šetření Dotazníkové šetření v otázce 9 zjišťovalo přímou finanční podporu jednotlivých obcí a také tzv. nepřímou podporu (spolu s uvedením kvantifikovaného odhadu nepřímé podpory v Kč za rok). Z odpovědí jednotlivých služeb tak bylo možno získat přesné informace o jednotlivých „zúčastněných“ (podporujících) obcí a výši finanční a odhadované nefinanční podpory konkrétních obcí a typu služeb OSP za jednotlivé roky. Omezení analýzy spočívá v tom, že ze získaných údajů nejsou samozřejmě patrné důvody, proč obce přispívají (či naopak nepřispívají) na zajištění služeb OSP na svém území. Zda to bylo proto, že obce obecně zatím nepřispívají na zajištění provozu žádné ze sociálních služeb nebo zda přispívají na jiné typy služby. Příčinou nečerpání finanční podpory ze strany obce může také být to, že poskytovatelé získali dostatečné finanční prostředky z jiných zdrojů a obce proto o finanční podporu nežádali.

84

Např. formou „odpuštění“ hrazení nájmu v místnostech (budovách) patřících obcím, zvýhodněným nájemným, zdarma poskytnutými službami, poskytnutím internetu apod. Za nepřímou finanční podporu v tomto smyslu nejsou považovány hmotné dary.

140

Přímá finanční podpora obcí Finanční příspěvek na zajištění služby ze strany obcí uvedlo v roce 2012 55 služeb (tedy více jak ¾ celkového počtu 71 služeb), v roce 2013 to bylo také 55 služeb (tj. také 75 % z celkem 73 služeb). Služby OSP na území MSK jsou tedy obcemi poměrně významně podporovány. Tato podpora je však významná spíše jen počtem podpořených služeb než celkovou výší podpory (viz tabulka č. 72 počet obcí dle výše příspěvku), ze které je jasně patrné, že většina obcí přispívá do max. výše 5 000 Kč za rok. A jak bude ještě uvedeno dále, významnou část finančního příspěvku vyčerpají služby zřizované přímo danou obcí (viz tabulka č. 75 největší přímá podpora). V Moravskoslezském kraji je celkem 300 obcí s rozšířenou působností. Na financování služeb OSP se v roce 2012 podílelo 56 obcí (tedy 18,6 % z celkového počtu) a v roce 2013 pak 59 obcí (tedy 19,6 % z celkového počtu). Tab. č. 73– přímá finanční podpora obcí v roce 2012

Obec

Částka v Kč

Ostrava

4 639 606

Havířov

2 574 074

Frýdek-Místek

929 000

Opava

770 000

Třinec

427 400

Nový Jičín

242 000

Karviná

230 800

Bruntál

218 779

Kopřivnice

180 000

Frýdlant n. O .

111 000

Ostatní obce (pod 100 000,-Kč)

351 550

Celkem

10 674 209

Tab. č. 74 – přímá finanční podpora obcí v roce 2012

Obec

Částka v Kč

Ostrava

4 733 410

Havířov

2 478 737

Frýdek-Místek

866 000

Opava

735 000

Třinec

498 650

Nový Jičín

273 000

Karviná

270 000

Kopřivnice

240 000

Bruntál

187 300

Český Těšín

145 105

Frýdlant n. O.

121 000

Ostatní obce (pod 100 000,-Kč)

392 000

Celkem

10 940 202

141

Celková přímá finanční podpora obcí na služby odborného sociálního poradenství v Moravskoslezském kraji činila v roce 2012 10 674 209,- Kč; z toho částka 10 322 659,- Kč je součtem částek obcí, které přispěly částkou nad 100 tis. Kč, součet částek ostatních obcí, které přispěly méně než 100 tis. Kč, pak činil 351 550,- Kč. V roce 2013 podpořily obce služby odborného sociálního poradenství celkovou částku 10 940 202,Kč; z toho částka od obcí vyšší než 100 tis. Kč činila 10 548 202,- Kč a částku 392 000,- Kč dotovaly ostatní obce. Nejvyšší částkou podpořilo služby OSP v rámci MSK město Ostrava (43,5 % z celkových finančních příspěvků za celý MSK v roce 2012 a 43,3 % v roce 2013). Následují města Havířov (24,1 % v roce 2012 a 22,6 % v roce 2013) a Frýdek-Místek (8,7 % v roce 2012 a 7,9 % v roce 2013). Města Ostrava a Havířov se tak na finanční podpoře služeb OSP na celém území MSK podílejí společně více než 50 % (konkrétně se na přímé finanční podpoře podílely 67,6 % v roce 2012 a 65,9 % v roce 2013). Došlo sice k mírnému zvýšení objemu finanční podpory, a to o přibližně 266 000 Kč, což je ale vzhledem k vysokému počtu služeb OSP na území MSK a zvyšujícím se nákladům na zajištění služeb, zvýšení v podstatě zanedbatelné. Podrobnějším porovnáním výdajů jednotlivých obcí na služby OSP lze zjistit, že ke zvýšení vynaložených částek došlo u šesti ze sledovaných deseti měst (s příspěvkem vyšším než 100 000 Kč), zatímco u čtyř z těchto měst došlo naopak ke snížení poskytované finanční částky. K největšímu navýšení finančního příspěvku došlo v případě města Ostravy (téměř 94 000 Kč), průměrné zvýšení na jedno město v této skupině je 51 000 Kč. Na druhé straně k největšímu snížení příspěvku došlo v případě města Havířova (95 337 Kč) a průměrné snížení v této skupině je 56 000 Kč. Do skupiny přispěvatelů nad 100 000 Kč přibylo v roce 2013 město Český Těšín, které meziročně zvýšilo svůj příspěvek o více než 50 000 Kč.

Následující tabulka ilustruje rozdělení obcí do skupin podle výše příspěvků v daném roce. Z údajů v ní uvedených je patrné, že se mírně zvýšil počet přispívajících obcí (o 3 obce) a také došlo k určitému posunu mezi jednotlivými pásmy dle výše příspěvků. Pro zajímavost ještě uvádíme, že nejnižším příspěvkem ze strany obce bylo 300 Kč v roce 2012 a 500 Kč v roce 2013. Tab. č. 75 – počet obcí dle výše příspěvku

Příspěvek nad 100 000 Kč Příspěvek v rozmezí 50 001 – 100 000 Kč Příspěvek v rozmezí 20 001 – 50 000 Kč Příspěvek v rozmezí 10 001 – 20 000 Kč Příspěvek v rozmezí 5 001 – 10 000 Kč Příspěvek do 5 000 Kč (včetně) Přispívajících obcí celkem

142

2012

2013

10 2 0 3 4 37 56

11 1 3 5 4 35 59

Zajímavý pohled přináší rozčlenění příspěvků ze strany obcí dle právnické formy poskytovatele služby OSP. Mezi poskytovateli jsou v MSK zastoupeny tři právní formy – příspěvková organizace zřízená územně správním celkem (p. o.), nestátní nezisková organizace (NNO) 85 a zájmové sdružení právnických osob. Zastoupení jednotlivých právních forem mezi podporovanými službami v MSK vypadá následovně:  1 zájmové sdružení právnických osob (v obou sledovaných letech);  9 příspěvkových organizací v roce 2012 a 11 příspěvkových organizací v roce 2013;  45 nestátních neziskových organizací v roce 2012 a 43 nestátních neziskových organizací v roce 2013.

  

Z celkových výší finančních příspěvků na jednotlivé typy právních forem vyplývá, že: zájmové sdružení právnických osob získalo 1 % z celkového objemu alokovaných peněz na podporu služeb OSP v obou letech (v obou to bylo shodně 120 000 Kč); příspěvkové organizace čerpaly v roce 2012 z celkové částky celých 46 % (v průměru je to téměř 542 500 Kč na jednu službu) a 42 % v roce 2013 (průměrně 422 500 Kč na službu); neziskovým organizacím připadlo v roce 2012 53 % (tj. 126 100 Kč v průměru na jednu službu) a 56 % v roce 2013 (tj. 143 600 Kč na službu).

Porovnání příspěvků na jednotlivé typy právních forem tak ukazuje, že příspěvkové organizace zřizované územně správními celky byly v roce 2012 v průměru čtyřikrát více a v roce 2013 třikrát více dotované (formou spoluúčasti obcí) než nestátní neziskové organizace.

Tento rozdíl ještě plastičtěji ilustruje přehled nejštědřeji podporovaných služeb zřizovaných městy – viz následující tabulka. Tab. č. 76 – největší přímá podpora zařízení

Cílová skupina

Obec

Poradenství pro kombinované cílové skupiny Poradenství rodinám

Ostrava

Poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory

Havířov

Havířov

Typ zařízení

Částka v Kč 2012

Částka v Kč 2013

zařízení města zařízení města zařízení města

1 169 000

1 149 399

1 077 605

987 685

784 035,35

740 173,62

Tyto tři služby, které tvoří 4,2 % z celkového počtu služeb v MSK, resp. 5,5 % z celkového počtu obcemi podpořených služeb (a poskytly službu 4,5 uživatelů z celkového počtu uživatelů OSP v roce 2012) čerpaly v roce 2012 28,4 % z celkové přispívané částky. V roce 2013 tyto tři služby představovaly 4,1 z celkového počtu služeb v MSK, resp. 5,5 % z celkového počtu obcemi podpořených služeb, poskytly službu 4,9 % uživatelů a čerpaly 26,3 % z celkové přispívané částky.

Spíše pro zajímavost ještě následuje porovnání financování služeb dle jednotlivých kategorií služeb OSP dělených dle typu cílové skupiny, aniž by si však tato zpráva kladla ambice nalézt možný klíč, podle kterého by mohly obce rozlišovat podporované služby OSP či preferovat některou z kategorií. 85

Do této kategorie byly zařazeny všechny podskupiny této formy – tedy obecně prospěšné společnosti, zapsané spolky (forma dle nového OZ), původní občanská sdružení (dle dříve platné legislativy).

143

Tab. č. 77 – porovnání financování služeb dle jednotlivých kategorií

2012

Poradenství pro kombinované CS Poradenství pro osoby se ZP a seniory Poradenství rodinám Obecné poradenství Poradenství pro příslušníky etnických menšin Adiktologické poradenství Poradenství pro oběti TČ a domácího násilí Poradenství pro osoby se sluchovým postižením Poradenství při poskytování hospicových služeb Poradenství pro osoby s duševním chronickým onemocněním Poradenství pro osoby se zrakovým postižením

2013

Počet služeb

% přispívané částky

13

Rozdíl

Počet služeb

% přispívané částky

Počet služeb

% přispívané částky

33

15

31

+2

-2

11

23

11

21

0

-2

5 4

13 7

5 4

12 9

0 0

-1 +2

3

7

3

7

0

0

6

5

5

6

-1

+1

4

3

3

2

-1

-1

1

3

1

3

0

0

2

2

2

4

0

+2

2

2

2

1

0

-1

4

2

4

3

0

-1

Nepřímá podpora obcí Obce mohou zařízení podporovat také nefinančně, tedy formou tzv. nepřímé podpoře. Takto bylo v r. 2012 podpořeno celkem 11 zařízení, v roce 2013 pak 9. Podrobně viz tabulka č. 78.

144

Tab. č. 78 – přehled nefinanční podpory ze strany obcí

2012 Typ podpory

Nájemné

Fin. vyjádření v Kč

2 000 28 000

Krnov Vrbno p. Pradědem Rýmařov Osoblaha

10 000

Frýdek Místek

Nájemné Nájemné Nájemné Nájemné Ekonomické sl. Energie

18 000 23 000 60 000 50 000 20 000 24 000 40 000 6 000 70 000

Frýdek Místek Karviná Ostrava Jih Bohumín St. m. Ostrava Opava Karviná Dolní Lutyně Dolní Lutyně

Nájemné

60 000

Frýdlant n. O .

Celkem

417 000

Pronájem Z fondů zřizovatele Nájemné Nájemné

4 000 2 000

2013 Obec

Typ podpory

Fin. vyjádření v Kč

Obec

3 600

2 000 27 000

Vrbno p. Pradědem Krnov Vrbno p. Pradědem Rýmařov Hlinka

Nájemné

20 000

Frýdek Místek

Nájemné Nájemné Nájemné

60 50 20 24

000 000 000 000

Ostrava Jih Bohumín St. m. Ostrava Opava

Nájemné Nájemné

4 000 60 000

Příbor Frýdlant n. O .

Celkem

276 600

nájem nebyt. Prostor Nájemné

pronájem, kopírování

4 000 2 000

Oproti přímé finanční podpoře je tedy nepřímá podpora poskytována v mnohem menším rozsahu, a to jak v počtu podpořených služeb, tak i ve vyčísleném finančním objemu této poskytnuté podpory. Přesto však nelze tvrdit, že by tato podpora byla pro jednotlivé poskytovatele služeb OSP nevýznamným příspěvkem do jejich finančního rozpočtu (např. v případě jedné služby činil nepřímý finanční příspěvek obce v roce 2012 116 000 Kč).

Shrnutí, doporučení Kapitola přinesla informace o stavu financování služeb OSP ze strany obcí. V obou sledovaných letech činila přímá finanční podpora službám OSP více než 10 mil. Kč. Z celkového počtu obcí na území MSK podpořilo poskytování služeb OSP přímou finanční podporou necelých 20 % obcí. Rozbor finančních příspěvků jednotlivým poskytovatelům ukázal nerovnoměrnost podpory, a to ve výrazný prospěch organizací přímo zřizovaných danou obcí (městem). Na druhou stranu rozbor nepřinesl žádný logický vzorec pro určení toho, zda obce významně preferují některou z cílových skupin OSP (resp. omezená vypovídací schopnost dotazníkových dat neumožnila tento vzorec kvantifikovaně určit). Kromě přímé finanční podpory jsou služby OSP podporovány také nepřímo (nejčastěji formou bezplatného pronájmu prostor). Tento způsob podpory je v mnohem menším rozsahu, avšak i tak je pro poskytovatele OSP významnou pomocí a podporou.

145

Pracovní skupina doporučuje zainteresovat obce na vyšší a rovnoměrné finanční podpoře poskytovatelů služeb OSP na svém území;  finanční příspěvek na realizaci služby nevázat na typ zřizovatele a jeho vztah k poskytovateli služby (viz případy markantní podpory vlastních zařízení), ale na potřebnost a kvalitu služby;  zpřehlednit a v systému financování zachovat i možnost nefinanční podpory poskytovatelů služeb OSP. 

146

2.14 Model sociální služby odborné sociální poradenství Kapitola 2.14 přináší stručné shrnutí významných závěrů z diskuze pracovní skupiny k vybraným oblastem86. Dle struktury modelu navržené zadavatelem se tato kapitola zaměřuje na vybrané proměnné, které popisují službu OSP pohledem základního obecného vymezení (typická nepříznivá situace, specifikace potřeb) a pohledem měřitelných optimálních hodnot (počet uživatelů, počet pracovníků, provozní doba a optimální výsledek práce). Pro poskytovatele služeb OSP je tedy tato kapitola zároveň důležitou informací o způsobu odborného pohledu zadavatele na sociální službu. Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, jsou východiskem pro zpracování teoretického modelu praktické zkušenosti členů pracovní skupiny, neboť souhrnná data získaná z dotazníků většinou popisovanou situaci spíše zkreslují, než zpřehledňují. Model odborného sociálního poradenství bude vymezen následujícími oblastmi:  vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje;87  specifikace potřeb, na které služba reaguje;88  optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu;89  optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu;90  optimální provozní doba;91  optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace).

Druh služby a vymezení nepříznivé životní situace, na kterou služba reaguje 





Specifika odborného sociálního poradenství lze ve stručnosti popsat takto: nízkoprahovost – snadná dostupnost služby bez potřeby doporučení jiných odborníků či jiných služeb, bez potřeby zjišťovat osobní údaje (vč. možnosti zachování anonymity); nízkoprahovost je také podpořena tím, že zájemce nemusí spadat do předem úzce vymezené cílové skupiny; přímé reagování na aktuálním dění ve společnosti – služby OSP většinou ve velmi raném stádiu rozpoznají neřešené systémové problémy ve společnosti a mohou tak upozorňovat na hrozící důsledky a přicházet s preventivními návrhy či systémovými opatřeními snižující negativní dopady; tato schopnost je zároveň posílena širokým záběrem služeb OSP a tudíž možnosti poskytování obrazu aktuálního dění ve společnosti prakticky ve všech oblastech občanského života; široká cílová skupina – v praxi poskytovatelů se navíc rozvinula přirozená diversifikace v tom smyslu, že někteří poskytovatelé nabízejí služby zájemcům bez dalšího určení příslušnosti k cílové skupině a jiní cílí své odborné sociální poradenství (pravděpodobně více specializované) na vybrané typy cílových skupin;

86

Při výběru oblastí pro popis teoretického modelu byly respektovány návrhy zadavatele. Další relevantní poznámky k popisu služby odborného sociálního poradenství jsou uvedeny v kapitole 2.16, která akcentuje jiný pohled na popis služby – popis, který více vychází z kvalitativních požadavků ZSS a jeho vyhlášky a snaží se nastínit možné cesty „smíření zákona a praxe“. 87 Více informací k této problematice viz zejména kapitola 2.1. 88 Více informací k této problematice viz kapitola 2.9. 89 Více viz kapitola 2.11. 90 Více viz kapitola 2.11. 91 Víc viz kapitola 2.2.

147

 





široká škála potřeb – služby OSP reagují obecně na potřebu informace (získání dovednosti řešit nepříznivou životní situaci), ovšem zcela specificky v podstatě ve všech oblastech života; preventivní charakter – předcházení vzniku daleko tíživějších (a náročněji řešitelných) životních situací, prevence sociálního vyloučení osob, prevence sociálně patologických jevů, prevence nevhodného řešení potřeb jinými sociálními službami (např. příliš brzy); edukativní charakter – nedílnou součástí sociální práce v rámci služeb OSP je zvyšování znalostí uživatelů v jejich občanských právech a povinnostech, zvyšování úrovně obecného povědomí v této oblasti; specifický způsob poskytování sociální práce – zejména poskytování informací a rad (případně praktické pomoci), a to ve formě tří rozdílných úrovní poskytování (více viz kapitola 2.10).

Další (ne už specifickou) charakteristikou je také bezplatnost služeb odborného sociálního poradenství, jenž plyne ze ZZS, a která umožňuje rovný přístup všech občanů bez omezení (omezující může být pouze vymezení cílové skupiny dané služby OSP). Obecným cílem OSP je podporovat funkční gramotnost uživatelů služby prostřednictvím poskytování informací, rad a odborné pomoci a tímto způsobem napomáhat předcházení jejich sociálnímu vyloučení. Je také možné nabídnout rozšiřující pohled na možnosti a roli OSP ve společnosti – nabízet širší nabídku pomoci (např. právní poradenství, psychoterapeutické činnosti či nácvik dovedností) a to těm uživatelům, jejichž finanční možnosti či místo bydliště neumožňují čerpat tyto služby u jiných poskytovatelů.92 Zároveň je však důležité uvést, že takto je zatím uvažováno v hypotetické rovině, neboť současný ZSS (resp. vyhláška v § 4, odst. 1a)) umožňuje realizaci socioterapeutických činností pouze formou poskytování poradenství. Nepříznivou životní situaci, na kterou služby OSP reagují lze tedy analogicky popsat jako „neznalost práv a povinností, dostupných možností a způsobů řešení nepříznivé životní situace“.

Specifikace potřeb, na které služba reaguje Obecně definovanou potřebou zájemců/uživatelů odborného sociálního poradenství je získat informace nebo aplikované rady k řešení jejich nepříznivé situace. Toto obecné vymezení je pak v rámci jednotlivých služeb OSP dále zužováno, a to vymezením cílové skupiny nebo určením oblastí, které jsou řešeny. Služby OSP tedy reagují na potřebu získávání informací a orientaci v jejich praktické aplikaci do konkrétního postupu, a to v různých oblastech lidského života. Zároveň může být nabídkou OSP i praktická pomoc, která uživatele podpoří v tom, aby získané informace (či rady) mohl využít pro řešení své životní situace. Pro naplnění záměru zadavatele přistoupila pracovní skupina k definování potřeb způsobem definování přes poradenské oblasti (např. zdraví, finance, bydlení, mezilidské vztahy). Na základě zkušeností členů pracovní skupiny byly definovány následující oblasti potřeb, včetně jejich podrobnější specifikace (tab. č. 79).

92

Typickým příkladem může být zajišťování bezplatného právního poradenství lidem, jejichž finanční možnosti neumožňují využívat běžnou služby advokátů.

148

Tab. č. 79 – oblasti potřeb a jejich specifikace

Oblasti potřeb

Specifikace potřeb

Zdraví

zlepšovat, udržovat zdravotní stav a předcházet rizikům spojeným se zdravotním stavem kompenzace handicapu pomoc při zvládnutí vlastního rizikového chování zapůjčení či jiné zajištění kompenzačních pomůcek pomoc při hledání zaměstnání pomoc s orientací v problematice pracovněprávních vztahů podpora dovedností pro získání a udržení pracovního uplatnění předcházení nebo pomoc při ztrátě bydlení pomoc se zajištěním bydlení pomoc při nevyhovujícím bydlení pomoc v oblasti práva (nájemní smlouvy, bytová družstva, vlastnictví nemovitosti) pomoc s dluhy, oddlužením, exekucí zvyšování finanční gramotnosti pomoc v rodinných, partnerských a mezilidských vztazích pomoc při výchově a péči o děti pomoc v oblasti náhradní rodinné péče pomoc s orientací v oblasti rodinného práva pomoc s orientací v oblasti práva ve školství pomoc v oblasti povinné školní docházky a školní zralosti pomoc v oblasti studia, studijních předpokladů a podmínek podpora při kontaktu mezi rodinou a školou pomoc s orientací v majetkoprávních vztazích, včetně problematiky smluv pomoc s orientací v oblasti lidských práv a jejich ochraně pomoc s orientací v oblasti občanského práva (mimo oblasti uvedené jinde v této tabulce) pomoc při předcházení nebo při ohrožení domácím násilím pomoc s orientací v oblasti trestního práva pomoc s uplatňováním práv obětí trestných činů pomoc při uplatňování práv ve zdravotnictví pomoc při uplatňování práv ve vztahu ke státní správě a samosprávě pomoc při uplatňování práv v oblasti správního řízení pomoc s orientací v sociálních dávkách pomoc s orientací v důchodovém pojištění pomoc s orientací v nemocenském pojištění pomoc s orientací v podpoře v nezaměstnanosti

Zaměstnání

Bydlení

Finance Mezilidské vztahy

Vzdělání a školství

Občanskoprávní vztahy

Trestní právo

Uplatňování práv a oprávněných zájmů vůči institucím

Sociální zabezpečení

149

Dle názoru pracovní skupiny: je žádoucí, aby všechny služby OSP byly schopné poskytnout poradenství ve všech definovaných oblastech potřeb, a to minimálně v základní úrovni poradenství; specializace poraden na vybrané oblasti potřeb se pak projeví v poskytování poradenství v náročnějších úrovních;  zároveň je žádoucí, aby jednotliví poskytovatelé přehledně a srozumitelně informovali o tom, na jaké oblasti potřeb se jimi poskytované poradenství zaměřuje (ve smyslu vyšších úrovní pomoci). 

Optimální počet uživatelů V souvislosti s danou problematikou se pracovní skupina zabývala stanovením proměnné, která by určovala optimální „požadovaný výkon“. Touto určující proměnnou by mohly být následující:  počet uživatelů na jednoho pracovníka;  množství odvedené poradenské práce – vyjádřeno tzv. poradenskou jednotkou;  provozní (poradenská) doba. Po zvážení všech pro a proti jednotlivým proměnným došla pracovní skupina k doporučení zavést jako objektivní výkonovou proměnnou tzv. poradenskou jednotku. A zároveň pracovní skupina navrhla způsob jejího stanovení a výpočtu optimálního množství odvedené poradenské práce pracovníkem v přímé práci s uživateli.93 Pracovní skupina se tedy zcela záměrně rozhodla nestanovit pro služby OSP (min. v tuto chvíli) optimální počet uživatelů. Hlavní důvody pro toto rozhodnutí:  velmi rozdílné statistické údaje ohledně počtu uživatelů vykazované jednotlivými poskytovateli; 94  velmi rozdílné údaje ohledně nákladů na poskytování služby (na jejich základě nelze stanovit optimální ekonomický model);95  vnitřní rozdílnost v poskytování služeb OSP.96

Optimální počet pracovníků Optimální personální zajištění sociální služby je takové, které umožňuje, aby:  organizace kvalitně zajišťovala další činnosti spojené s efektivním fungováním organizace (řízení, propagace, fundraising, administrativa, účetnictví, statistické výkaznictví, metodická a rozvojová činnost, sociální politika, účast na ovlivňování vývoje sociální problematiky na území MSK apod.);  organizace poskytovala komfortní zázemí pro přímou práci s uživateli – tedy ostatní nutné činnosti jsou zajišťovány dalšími odborníky (či pracovníky v přímé práci v části jejich úvazku) a zároveň byl zajištěn časový prostor pro osobní rozvoj pracovníků formou vzdělávání a supervize.

 

Pro optimální nastavení personální kapacity je dále potřebné, aby: byl pro přímou práci stanoven optimální poměr mezi přímým kontaktem s uživateli a další (nepřímou) prací ve prospěch uživatele; provozní kapacita byla odvozena od poptávky cílové skupiny a počet pracovníků v přímé práci odpovídal rozsahu provozní doby (tedy ne naopak – je otevřeno právě tak, na kolik stačí síly personálu);

93

Podrobné informace o způsobu výpočtu poradenské jednotky jsou uvedeny v závěru kapitoly 2.11. Více viz zejména kapitoly 2.3 a 2.4. 95 Více viz kapitola 2.12. 96 Na tuto situaci se pracovní skupina snaží reagovat doporučením zavedení vnitřní diferenciace služeb OSP do kategorií dle cílových skupin. 94

150



    

poskytovatelé služeb mohli počítat s určitou finanční stabilitou a transparentními podmínkami pro nastavení optimální ceny za službu (jaký rozsah služby je očekáván za danou cenu). Pracovní skupina navrhuje pro služby OSP tato optima: 2,0 úvazky na přímou práci s uživateli; podíl práce ve prospěch uživatele97 na celkové práci s uživateli v rozsahu 40 %; poměr přímé práce s uživateli (včetně práce ve prospěch uživatele) a dalších pracovních povinností pracovníka v přímé práci je 70 : 30; 0,5 přepočtených úvazků na zajištění dalších odborných činností služby (tento údaj vychází z popisu kvalitního zajištění výkonu OSP v celém rozsahu); počet celkových přepočtených úvazků na jednoho pracovníka v přímé práci: o optimum – 0,6; o základní varianta – 0,5; o krizová varianta – 0,4.

Optimální provozní doba 





Pracovní skupina doporučuje: za optimální provozní dobu považovat takovou, která je rovnoměrně rozložena do jednotlivých pracovních dní v týdnu98 a během celého dne (ranní, dopolední, odpolední i podvečerní hodiny99) – tak, aby provozní doba odpovídala časovým možnostem uživatelů (s ohledem na jejich pracovní a jiné podmínky); nestanovovat optimální počet otevíracích hodin či konkrétní rozvržení poskytování poradenství (např. počtem dní v týdnu) – toto rozvržení je zcela v kompetenci jednotlivých poskytovatelů a reflektuje jejich znalost místního prostředí a potřeb konkrétní cílové skupiny; provozní dobu koncipovat tak, aby byla „vyrovnaně efektivní“ – odpovídala předpokládané poptávce a zároveň výši přepočtených úvazků a ustanovením zákoníku práce.

Optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům Optimální výsledek poskytnutého odborného sociálního poradenství vyplývá z obecného cíle tohoto typu služby. Výsledkem je tedy to, že uživatel se orientuje ve své situaci; zná svá práva a povinnosti k této situaci se vážící; zná dostupné možnosti řešení a má dostatek informací k tomu, aby se pro optimální řešení mohl rozhodnout, a je podpořen ve svých dovednostech tak, aby řešení mohl zrealizovat. Součástí optimálního výsledku je také zvýšení orientace uživatele v jeho možnostech a schopnostech – ví, na koho ve svém přirozeném okolí se může obrátit či jakou další odbornou službu může využít pro řešení své situace. Z pohledu preventivní role služby OSP je dalším optimálním výsledkem služby to, že uživatel porozumí souvislostem, které byly příčinou jeho nepříznivé sociální situace a zvýšení pravděpodobnosti, že bude umět aplikovat nově získané informace a dovednosti k tomu, aby podobným situacím v budoucnu předcházel, či je uměl řešit samostatně bez nutnosti vyhledání odborné pomoci.

97

Tato práce ve prospěch uživatele zahrnuje zejména – přípravu na přímou poradenskou práci, vyhledání informací, převedení informací do praktické rady, záznam o intervenci. 98 Vzhledem k tomu, že služby OSP nemají nezbytný a krizový charakter (jejich okamžité neposkytnutí neohrožuje uživatele na životě), není důvod poskytovat OSP mimo pracovní dny. 99 Toto doporučení neznamená, že by mělo být každý den v týdnu otevřeno po celý den, ale že by v rámci týdenní nabídky provozní doby měly být v ideálním případě zastoupeny všechny části dne (tedy např. alespoň jeden den v týdnu otevřeno i v podvečerních hodinách).

151

2.15 Příklad dobré praxe služby odborné sociální poradenství Pro popis příkladů dobré praxe lze využít několik přístupů. V první řadě lze poradenský proces popsat metodicky, čili v jednotlivých fázích práce odborného pracovníka se zájemcem/uživatelem služby, spolu s identifikací klíčových ukazatelů kvality poskytování odborného sociálního poradenství. Jinou možností je uvést konkrétní kazuistiku, která by ilustrovala způsob dosahování cíle v odborném sociálním poradenství, a také popsala, jak se naplňuje potřeba uživatele. Vzhledem k tomu, že metodickým námětům se poměrně podrobně věnuje kapitola 2.16 (a s ohledem na čtenářsky snesitelný rozsah celé zprávy) přináší kapitola 2.15 pouze stručné nastínění dobré praxe zpracované formou vybraných kazuistik. Druhá kazuistika zároveň přináší návrh, jak poradenský proces zhodnotit s využitím kategorií navrhovaných v této zprávě (viz oddíly „zaměření na potřeby“, „zaměření na úroveň poskytování OSP“ a „výkaznictví“).

Poradenský proces konkrétně – kazuistiky Odkazování Zařízení OSP: občanská poradna Řešená oblast: zdraví, mezilidské vztahy Úroveň: 1 Konkrétní zaměření: drogová závislost nezl. dítěte Výchozí situace: Na poradnu se telefonicky obrátili rodiče nezletilého dítěte, kteří popisovali podezření na to, že dítě bere „nějaké drogy“, neví si rady, jak to poznat, dítě s nimi komunikuje minimálně, sami o drogách moc neví. Rodičům byla ve fázi zájemce o OSP doporučena specializovaná služba OSP, která problematiku závislosti na drogách řeší od 1. do 3. úrovně. Bylo tedy poskytnuto základní sociální poradenství a předány kontakty na nejbližší adiktologickou poradnu.

Přímá práce s klientem 1. Zařízení OSP: občanská poradna (obecné poradenství) Řešená oblast: finance Úroveň: 3 Konkrétní zaměření: podání návrhu na oddlužení Výchozí situace: Do poradny se dostavila žena ve věku cca 40 let. Klientka žádala pomoc s přípravou návrhu na povolení oddlužení. V té době však neměla k dispozici dostatečný příjem k tomu, aby jí soud povolil oddlužení ve splátkách a neměla ani majetek, ze kterého by nezbytnou minimální část dluhu mohla uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že měla v brzké době nastupovat zpět do práce, bylo dohodnuto, že návrh bude připraven, až ve chvíli, kdy se vrátí do zaměstnání a bude mít stabilní pravidelný příjem. Po opětovném nástupu do práce činila první výplata okolo 14.000,- Kč čistého. Klientka je svobodná, má 2 děti. Celková výše závazků v době podání návrhu činila 250 000 Kč. Klientka své závazky již nebyla schopna splácet delší čas, některé již byly předány vymáhacím společnostem či byly po klientce požadovány v plné výši. Vzhledem k tomu, že věřitelé na klientku velmi „tlačili“, snažila se situaci zprvu vyřešit novou půjčkou z nebankovního sektoru, na toto 152

vynaložila další finanční prostředky, nikdy však žádnou půjčku neobdržela, naopak ji tento postup dostal ještě do většího zadlužení. Klientka se rozhodla vyřešit situaci jednou pro vždy, a to formou využití oddlužení fyzických osob. Klientka neměla žádný hodnotný majetek, kterým by mohla své závazky uhradit, měla však stabilní příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou, kterým bude schopna uhradit nejméně 30% závazků nezajištěným věřitelům. Sjednaný cíl spolupráce: Cílem klientky je získat přehledné a srozumitelné informace o podmínkách a průběhu insolvenčního řízení, včetně odkazů na další informační zdroje o této problematice. Dalším cílem klientky je „vyřešit situaci jednou provždy“ a podat návrh na oddlužení. Od poradny klientka požaduje praktickou pomoc při zpracování návrhu na oddlužení. Prognóza: Prognóza pro povolení návrhu Krajským soudem v Ostravě byla více než příznivá, dle situace klientky a dle kvalitního zpracování návrhu. Průběh spolupráce: Na samotném začátku poradkyně klientku seznámila s podmínkami a průběhem insolvenčního řízení dle zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a odkázala klientku také na webové stránky www.insolvencni-zakon.justice.cz. Poradkyně ujasnila klientce důležité pojmy vyplývající ze zákona a používané v průběhu insolvenčního zákona. Například rozdíl mezi úpadkem a hrozícím úpadkem apod. – z popisu situace, kterou uvedla klientka, vyplývalo, že je v úpadku, protože své závazky již delší dobu nebyla schopna řádně splácet a některé závazky byly tak již po lhůtě splatnosti. Poradkyně informovala klientku, že oddlužení lze provést buď zpeněžením majetku, nebo plněním splátkového kalendáře. Klientka jednoznačně chtěla a mohla své závazky plnit pomocí splátkového kalendáře. Na závěr konzultace se poradkyně s klientkou dohodly, že již nastaly podmínky pro úspěšné povolení návrhu na oddlužení, a proto byla klientka informována, jaké dokumenty za tím účelem přinese k další konzultaci. Na další čtyři konzultace chodila klientka pravidelně a přinášela dohodnuté podklady potřebné ke zpracování insolvenčního návrhu; pracovalo se na zjišťování aktuálních dlužných částek a tak mohl být úspěšně vytvořen klientčin insolvenční návrh. Oddlužení bylo klientce povoleno za cca 2 měsíce od podání návrhu. Zpětná vazba: Při telefonickém oznámení klientce, že jí bylo povoleno oddlužení, proběhla ze strany klientky pozitivní zpětná vazba, poděkovala za pomoc.

153

2. Zařízení: rodinná a manželská poradna Řešená oblast: mezilidské vztahy Úroveň: 3 Konkrétní zaměření: péče o nezletilé děti před a po rozvodu Popis situace ve fázi zájemce o OSP: Do poradny se po přechozí telefonické objednávce dostavila žena ve věku 35 let. Zájemkyně o službu žádala o pomoc v situaci, kdy se s manželem dohodla na rozvodu jejich manželství. Chce, aby vše proběhlo v klidu. Při telefonické objednávce bylo zájemkyni nabídnuto psychologické nebo sociálněprávní poradenství spolu s vysvětlením, jak který typ poradenství konkrétně vypadá a probíhá. Zájemkyně si vybrala poradenství sociálněprávní. Popis situace ve fázi uživatele OSP, dojednání cíle práce: Klientka popsala krizi v manželství, která trvá již dva roky. Komunikace s manželem nefunguje, jejich manželství je dle sdělení klientky pouze formálním svazkem, udržovaným zejm. kvůli nezletilým dětem. Situace se v poslední době vyostřila, proto se s manželem dohodli na rozvodu. Hlavní potřebou klientky, kterou sama pojmenovala, bylo získat informace o postupu při rozvodu manželství, získat konkrétní radu, jak postupovat tak, aby vše proběhlo v klidu, ve vztahu k nezletilým dětem i ve vztahu k manželovi, a dále získat konkrétní rady k formální a obsahové podobě potřebných návrhů k soudu. Byly dohodnuty cíle společné práce s klientkou (předmět spolupráce) - konkrétně podání podrobných informací ohledně možných postupů při rozvodu manželství tak, aby bylo možné tyto informace aplikovat v praktickém postupu samotné klientky, již bez pomoci soc. služby, popř. získat seznam zdrojů, kam může klientka v budoucnu ještě nahlédnout (např. odkazy na příslušné paragrafy zákonů, vzory návrhů apod.). Možnosti řešení: V možnostech řešení se nabízí dvě podle toho, zda se klientce podaří přimět manžela k dohodě, ke spolupráci. Byly popsány výhody/nevýhody možností. Pro nezletiké děti i pro samotné manžele je výhodnější se na všem dohodnout a k soudu doručit již dohodnuté návrhy ke schválení. U dohody lze postupovat:  získat podrobné sociálněprávní informace ohledně postupu při rozvodu manželství, doma projednat s manželem a sepsat společně potřebné návrhy (v případě, že manžel nebude chtít navštívit poradnu),  navštívit poradnu spolu s manželem, konzultace by byla vedena s prvky mediace s cílem dosažení dohod. Druhým případem je situace, kdy manžel bude odmítat spolupráci, v tomto případě může klientka všechny návrhy podat k soudu sama za sebe. Nevýhodou může být konflikt, popř. jeho vyostření mezi manželi a možný vliv na samotný postup u soudu, na děti atd. Průběh spolupráce: S klientkou pracováno na dohodnutém cíli. Klientce byl sdělen postup při rozvodu manželství, kdy je nejprve nutné vyřešit péči o nezl. děti pro dobu před a po rozvodu manželství, dle zákona o rodině vymezeny jednotlivé typy péče (péče jednoho rodiče, střídavá péče, společná péče). Dle konkrétních informací o situaci v rodině, o samotných dětech doporučen vhodný typ péče. Poté popsán další postup, podání žaloby o rozvod manželství, vysvětleny typy rozvodů (nesporný dohodou, sporný a sporný ztížený) nakonec podány informace ohledně vypořádání společného jmění manželů. Poskytnuty vzory návrhů, žalob a smluv. Na závěr konzultace zhodnoceno naplnění společné práce a dohodnuta další spolupráce. 154

Klientka si po domluvě s manželem a na základě získaných informací zvolila první možnost, což sdělila telefonicky a byl dohodnut další termín konzultace. Na další konzultaci se dostavili oba manželé, byl dohodnut společný cíl práce, což bylo jednak dosažení dohody ve věci péče o nezletilé děti pro dobu do a po rozvodu manželství, a dále získání konkrétní rady k formální a obsahové podobě potřebných návrhů k soudu. Probíhala konzultace s prvky mediace, kdy se klienti dohodli na péči o nezletilé děti i na výši výživného. Bylo vysvětleno, jak má formálně i obsahově vypadat návrh k soudu, vysvětlena funkce kolizního opatrovníka nezletilých dětí. Vysvětlen rovněž obsah žaloby o rozvod manželství, na které se klienti dohodli, zejm. na důvodech rozvodu. Na třetí konzultaci byly s klienty konzultovány jimi sepsané návrhy. Na závěr zhodnoceno plnění jednotlivých cílů, jejich naplňování a vše zaznamenáno do spisové dokumentace klientů. Zaměření na potřeby: S ohledem na tab. 26 (oblasti potřeb a jejich specifikace) lze v této uvedené kazuistice shrnout, že hlavní oblastí řešených potřeb byla oblast mezilidských vztahů – se specifikací: pomoc v rodinných, partnerských a mezilidských vztazích a pomoc s orientací v oblasti rodinného práva. Zaměření na úroveň OSP: S ohledem na kap. 2.10 (Činnosti a úkony služby odborné sociální poradenství) bylo poskytováno odborné sociální poradenství na třetí úrovni čili poskytnutí konkrétní rady (obecná informace aplikovaná na situaci uživatele) odpovídající možnostem, schopnostem a dovednostem konkrétního uživatele, dále podpora zvýšení dovedností konkrétního uživatele v aplikaci dané rady do jeho situace a rovněž větší intervence ve smyslu podpory uživatelových dovedností či doplňování dovedností, které nejsou v uživatelově kompetenci. Komplexnost pak zajistily užívané prvky mediace, užívané techniky v sociální práci, konkrétní rady s ohledem na životní situaci rodiny, rozbor postupů, jak sdělit situaci dětem, jaké mohou být dopady různých postupů aj. Výkaznictví: S odkazem na kap. 2.4 (Uživatelé podle místa bydliště/místa posledního pobytu) lze shrnout, že klienty poradny se stali oba manželé, kdy s každým sjednána ústní smlouva o poskytnutí OSP – vedeni pod jedním číslem jako jeden případ. S odkazem na kap. 2.11 (Personální zajištění služby), kde byl popsán návrh nové „poradenské jednotky“ by se pro statistické účely zaznamenalo: 1. konzultace – přítomna pouze klientka – doba trvání: 60 minut – zapsáno jako 2 poradenské jednotky, 2. konzultace – přítomni oba manželé – doba trvání: 90 minut – zapsáno jako 3 poradenské jednotky, 3. konzultace – přítomni oba manželé – doba trvání: 35 minut – zaspáno jako 1 poradenská jednotka.

155

2.16 Návrh rozvoje služby odborné sociální poradenství Závěrečná kapitola zprávy o odborném sociálním poradenství přináší zamyšlení nad možnými rozvojovými tématy tohoto typu služby. Zároveň tam, kde k tomu byly získány podklady v odborné debatě pracovní skupiny, přináší i konkrétní návrhy možných cest dalšího rozvoje. Debaty pracovní skupiny nad jednotlivými částmi zprávy a výstupy z dotazníkového šetření ukázaly hlavní oblasti v rozvoji služeb OSP. Tyto oblasti lze v zásadě rozdělit do dvou skupin – oblasti metodického upřesnění poskytování služby a oblasti ekonomického zpřehlednění (či narovnání) poskytování služby OSP. Diskuze pracovní skupiny zároveň jednoznačně poukázaly na to, že zpřehlednění ekonomických ukazatelů poskytování služby, resp. možnost nastavení těchto ukazatelů je podmíněna metodickým sjednocením napříč službami zajišťujícími odborné sociální poradenství.

      

Do první oblasti (metodické upřesnění) lze zařadit následující okruhy: obecný cíl odborného sociálního poradenství; zpřehlednění kategorizace služeb OSP dle cílových skupin; podpora sjednocení způsobu statistické evidence počtu uživatelů; zpřehlednění problematiky základního poradenství, základních a fakultativních činností dle ZSS; problematika vymezení náročnosti poskytování poradenství; podpora zaměření služby na řešení identifikovaných potřeb uživatelů, včetně jasného vymezení potřeb, na jejichž řešení se jednotlivé služby zaměřují; přehledné a srozumitelné informování zájemců o specifikách jednotlivých služeb (zejména v oblastech – cílová skupina, řešené potřeby, úrovně poradenství).

Pracovní skupina se v návrzích dalšího rozvoje orientovala zejména na metodické okruhy, ve kterých vnímá těžiště své odbornosti. Ekonomickou oblast popisuje pouze formou návrhů dalšího uvažování – bez stanovení konkrétních návrhů rozvoje:  aktivní zapojení obcí do spolufinancování odborného sociálního poradenství;  zavedení „jednotky“ pro zhodnocení finanční náročnosti jednotlivých zařízení OSP s ohledem na specifické služby a cílové skupiny;  zavedení systému pro každoroční zhodnocení efektivnosti jednotlivých služeb OSP.

Obecný cíl odborného sociálního poradenství I když téma „obecného cíle odborného sociálního poradenství“ bylo v této zprávě již několikrát zmíněno, je důležité ho připomenout i zde, a to v kontextu dalších možných úvah o rozšiřování či zužování současného pohledu na rámec OSP. Další odborné debaty je žádoucí zaměřit na to, jak má být vymezena role OSP ve společnosti. Tedy, zda obecný cíl OSP striktně vymezovat pohledem zákona o sociálních službách a záběr OSP (zejména vymezením obsahu základních a fakultativních činností) držet v úzkém pojetí sociální služby. Nebo zda akcentovat specifičnost OSP a využít potenciálu tohoto typu služby a legitimizovat rozšíření vlivu i do dalších oblastí. Typicky se zde nabízí přesah pomoci do souvisejícího právního poradenství, psychoterapeutických činností či cíleného nácviku praktických dovedností. Podmínkou poskytování těchto souvisejících služeb by samozřejmě byla sociální potřebnost uživatele.

156

Nedílnou součástí debat o rozšíření (či uznání již realizovaného rozšířeného cíle OSP100) je diskuze o interpretaci ZSS v této oblasti, který v současné době překročení spíše vylučuje (konkrétně v § 4, odst. 1a), vyhlášky 505/2006 Sb.). Kategorizace služeb OSP dle cílových skupin Odborné sociální poradenství je ZSS (§ 32) vymezeno jako jeden ze tří základních druhů sociálních služeb (spolu se službami sociální péče a službami sociální prevence). Zatímco ostatní dva druhy sociálních služeb jsou zákonem dále podrobněji děleny do jednotlivých typů služeb (zařízení sociálních služeb dle § 34101) s přesným popisem cíle a obsahu těchto jednotlivých typů služeb, pro druh odborného sociálního poradenství ZSS takové podrobné rozdělení nepřináší. ZSS pouze v § 37, odst. 3 ne zcela přesně nabízí vymezení, jakým cílovým skupinám by OSP mělo být určeno. Toto vymezení však neodpovídá reálné situaci v poskytování OSP v ČR. Výše uvedené zkušenosti vedly členy pracovní skupiny OSP k rozhodnutí upřesnit rozdělení poskytovatelů OSP v MSK a popisovat tento druh sociální služby v relevantních oblastech více diferencovaným způsobem. Tento způsob popisu je zároveň prvotním pokusem o přesnější definici obsahu OSP. Pracovní skupina navrhuje na základě zkušeností svých členů a znalosti situace poskytování OSP na území MSK102 zpřehlednit situaci v poskytování OSP zavedením tzv. kategorizace služeb OSP dle převažující cílové skupiny. V praxi by tak poskytovatelé mohli jasněji vymezit své zaměření, a to buď bez vymezení cílové skupiny (tzv. obecné poradenství) nebo jasným deklarováním cílové skupiny. Tato kategorizace pak v konečném důsledku přinese do prostředí poskytování OSP vyšší přehlednost a také jasnou možnost specializace poskytovatelů na vybrané cílové skupiny.

       

Pracovní skupina navrhla rozdělení služeb dle cílových skupin minimálně do těchto osmi kategorií: obecné poradenství – bez dalšího vymezení cílové skupiny; poradenství při poskytování hospicových služeb; poradenství pro oběti trestných činů a domácího násilí; poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory; poradenství rodinám; poradenství pro příslušníky etnických menšin; adiktologické poradenství; poradenství pro imigranty a azylanty.

Kategorie „poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory“ je dále možné rozdělit do dalších kategorií, či podkategorií dle typu postižení103. A také je samozřejmě možné zavést dvě

100

Z diskuze PS vyplynulo, že pojetí rozšiřující pomoci je v praxi rozdílné. Zatímco někteří poskytovatelé důrazně ctí limity ZSS, jiní poskytovatelé se řídí specifickými potřebami uživatelů a vědomě tak (pro zajištění účinné pomoci) překračují limit ZSS. Tato poznámka rozhodně nehodnotí, který z přístupů je „správný“ – upozorňuje pouze na existující přístupy v praxi, které jsou oba podložené dobrými důvody. 101 A dále pak přesné vyjmenování jednotlivých typů služeb pro každý druh: služby sociální péče § 38–52 a služby sociální prevence § 54–70. 102 Tato znalost je založena na osobních zkušenostech členů pracovní skupiny, informacích získaných z registru sociálních služeb na území MSK a dalších zdrojů (např. katalogy sociálních služeb), dotazníků vyplněných jednotlivými poskytovateli služeb OSP a na informacích získaných z webových stránek (či jiných propagačních materiálů) poskytovatelů OSP. 103 V rámci této zprávy pracovní skupina přistoupila k rozdělení služeb na dílčí kategorie poradenství dle typu postižení. Důvodem tohoto rozhodnutí byla snaha o přehlednější popis současného stavu poskytování služeb OSP na území MSK.

157

samostatné kategorie „poradenství pro osoby se zdravotním postižením“ a „poradenství pro seniory“104. Po projednání navržené kategorizace na diskusním fóru dne 11. 3. 2015 a po následné diskusi v pracovní skupině OSP byla kategorizace služeb OSP ještě upravena (striktněji definuje cílové skupiny):  obecné poradenství;  poradenství při poskytování hospicových služeb;  poradenství pro oběti TČ a domácího násilí;  poradenství pro osoby se zdravotním postižením;  poradenství pro seniory;  rodinné a partnerské poradenství;  adiktologické poradenství;  poradenství pro imigranty a azylanty. Pro případné přijetí tohoto směru rozvoje je nutné: vést odbornou debatu s poskytovateli OSP o přínosech a možných ohroženích (a jejich eliminaci) kategorizace služeb OSP;  metodicky a koncepčně podpořit rozhodování poskytovatelů o přistoupení ke kategorizaci;  zajistit součinnost pracovníků registru sociálních služeb KÚ MSK a soulad ve výkladu registračních podmínek;  zajistit dostatečně odpovídající dobu přechodu na nový způsob kategorizace. 105 

Sjednocení statistiky ve vykazování počtu uživatelů Jednotlivé dotazníky přinesly velmi rozdílné informace o počtu uživatelů za kalendářní rok. Pracovní skupina identifikovala několik možných vysvětlení tohoto jevu 106, ale přiklání se k názoru, že hlavní příčinou rozdílů v číselných údajích je rozdílné statistické vykazování. Jednou z příčin nejednotnosti ve vykazování počtu uživatelů může být rozdílné porozumění procesu jednání se zájemcem a uzavření smlouvy o poskytování služby (tedy není jednotně postupováno v tom, kterým momentem je smlouva o poskytování služby uzavřena a zájemce se stává „statisticky započitatelným uživatelem“). Další možnou příčinou je rozdílný přístup k vykazování základního poradenství – buď je vnímáno jako součást poradenského procesu a příjemce tohoto typu pomoci je vykazován jako „uživatel“ nebo může být evidován jako „odkázaný zájemce“. Pracovní skupina v tomto ohledu doporučuje podpořit odbornou debatu s cílem postupného sjednocení pohledu na statistickou evidenci počtu uživatelů, která by respektovala specifika poradenského procesu a zároveň by přinášela objektivní informace o využívání služeb OSP. Zároveň pracovní skupina zcela jednoznačně konstatovala, že dokud nedojde ke sjednocení přístupu ke statistické evidenci uživatelů (tedy jasného stanovení „jednotky“ – nový uživatel nebo konzultace) a k provázání této jednotné proměnné s průměrnou časovou náročností (např. dle

104

V tomto případě byla naopak zachována souhrnná kategorie „poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory“, neboť většina poskytovatelů uvádí práci s oběma skupinami zároveň. 105 Tato poslední poznámka je analogicky platná pro všechny rozvojové návrhy. 106 Více viz kapitola 2.3.

158

současného výkladu časové dotace na kontakt, konzultace – resp. kontakty a intervence) není vhodné používat proměnnou „počet uživatelů“ jako měrnou jednotku pro určení optim služeb OSP. 107

Základní sociální poradenství, základní a fakultativní činnosti Analýza dat poukázala na to, že v praxi poskytovatelů služeb OSP existují různé metodické přístupy k výkladům v této oblasti a také poměrná nejednotnost ve výkladu jednotlivých kategorií (základní sociální poradenství, základní činnosti, fakultativní činnosti) či ne zcela logickému pochopení náplně činností (a jejich oddělení od dalších nezbytných procesů při poskytování sociální služby). Další oblastí rozvoje je tedy podpora odborné diskuze v oblasti vymezení základních činností, a to zejména s ohledem na obecný cíl OSP (viz výše). Pro zpřehlednění praxe je více než žádoucí, aby jednotliví poskytovatelé služeb OSP srozumitelně informovali zájemce o tom, jakým způsob konkrétně naplňují základní činnosti dle ZSS. Tedy konkretizovali a zpřehledňovali svou nabídku poskytovaných služeb. Odbornou debatu si také zaslouží fakultativní služby a způsob jejich vymezení. Jak je již naznačeno v kapitole 2.10, je zásadní otázkou, zda a případně jak vymezit obecný princip pro zavádění fakultativních činností. Jinak řečeno – jaké činnosti rozvíjejí a podporují kvalitní způsob reagování na zjištěné potřeby zájemců (uživatelů) a zároveň nejsou nežádoucím suplováním činností jiných typů sociálních či dalších veřejných služeb. Stanovení náročnosti poskytování poradenství – zavedení úrovní služby Pracovní skupina během svých diskuzí opakovaně reflektovala rozdílnou situaci v úrovni a rozsahu poskytování služeb OSP. A zároveň konstatovala, že dokud nedojde v této oblasti ke zpřesnění, nebude možné dále rozvíjet objektivní srovnání poskytovaných služeb OSP (a tedy ani stanovit měřitelné a vypovídající ekonomické ukazatele). Z toho důvodu pracovní skupina doporučuje podporovat zavedení jednotného nahlížení na úrovně poskytování poradenských služeb, a to ve formě tříúrovňového modelu. Obsahy jednotlivých poradenských úrovní navrhuje pracovní skupina následovně: Úroveň 1 Poskytnutí obecné informace bez specifikace této informace na konkrétní uživatelovu situaci; příkladem může být poskytnutí informace o zákonných způsobech ukončení manželství. Všichni poskytovatelé OSP by měli být schopni poskytnutí této úrovně poradenství ve všech oblastech řešených potřeb. Úroveň 2 Poskytnutí konkrétní rady (obecná informace aplikovaná na situaci uživatele) odpovídající možnostem, schopnostem a dovednostem konkrétního uživatele. Případně podpora zvýšení dovedností konkrétního uživatele v aplikaci dané rady do jeho situace (např. průvodcovství při vyplňování formulářů či sepsání podání). Úroveň 3 Rozšířená předchozí úroveň, a to buď formou dlouhodobosti (typicky např. dluhové poradenství), komplexnosti či větší intervence ve smyslu podpory uživatelových dovedností či doplňování dovedností, které nejsou v uživatelově kompetenci (např. pomoc při sepsání žaloby, vyplnění formuláře). 107

Pracovní skupina z tohoto důvodu (a na základě předpokladu, že sladění metodických přístupů v praxi je obtížným procesem) nedoporučuje používat počet uživatelů na jednoho pracovníka jako porovnávací a přepočtovou proměnnou.

159

Do této úrovně by bylo také možné zařadit „hraniční“ způsoby pomoci – např. právní poradenství, psychoterapeutické poradenství pro uživatele v obzvlášť obtížných životních situacích (nemožnost využít běžných zdrojů této specializované pomoci). Pracovní skupina toto rozšíření definovala jako situace, kdy OSP tyto služby v současné době (díky vymezení ZSS) dělat nemůže a příslušní odborníci je ještě dělat nezačali (jsou pro uživatele z různých důvodů nedostupní). Toto ovšem pouze za předpokladu, že by zároveň došlo k rozšíření současného výkladu ZSS.

Zaměření na potřeby Jak je uvedeno v samotném úvodu závěrečné zprávy, je jedním ze základních záměrů zadavatele podporovat zaměření poskytovatelů služeb na řešení faktických potřeb uživatelů. Tento logický požadavek je v praxi poskytovatelů víceméně novinkou a vyžaduje tedy delší podporu porozumění takovému přístupu108. Pracovní skupina tedy v tomto ohledu navrhuje podporovat odbornou debatu poskytovatelů ohledně přínosu pohledu na službu prostřednictvím řešených potřeb. Výsledkem této debaty by mělo být primárně sjednocení porozumění, dopracování konkrétní aplikace do procesních postupů odborného sociálního poradenství a následně změna v informování zájemců o službu (formou popisu řešených potřeb). Zvýšení kvality informování Tento směr rozvoje je v podstatě logickým shrnutím některých výše uvedených návrhů. Dle přesvědčení pracovní skupiny je obsahem srozumitelného a úplného informování o nabídce služby OSP, zveřejňování informací minimálně v tomto rozsahu:  jasné vymezení cílové skupiny;  definování nabídky přes oblasti řešených potřeb, včetně informace o tom, do jaké poradenské úrovně jsou které oblasti řešeny;  srozumitelný a logický popis konkrétního způsobu realizace základních činností dle ZSS;  srozumitelný a logický popis konkrétního způsobu realizace fakultativních činností, včetně zveřejnění ceníku těchto činností.

108

Tento předpoklad je potvrzen i výsledky dotazníkového šetření v otázce týkající se řešených potřeb (více viz kapitola 2.9).

160

Seznam tabulek, grafů a mapek Seznam tabulek Tab. č. 1 – porovnání relevantních informačních zdrojů ................................................................... 8 Tab. č. 2 – kategorie služeb OSP dle cílových skupin ....................................................................... 9 Tab. č. 3 – návrh nové kategorizace OSP (duben 2015) ..................................................................10 Tab. č. 4 - počet provozních dnů v rámci pracovního týdne (bez rozlišení na ambulantní a terénní formu služby) ...............................................................................................................................11 Tab. č. 5 – počet provozních hodin v pracovním týdnu...................................................................12 Tab. č. 6 – přehled otevírací doby po 16:00 (dle počtu dní v týdnu) ...............................................13 Tab. č. 7 – podíl terénních služeb ..................................................................................................15 Tab. č. 8 – dojezdové časy u zařízení s terénní formou (cesta tam i zpět) – údaje uvedeny v hodinách ..................................................................................................................................16 Tab. č. 9 – přepočtené úvazky ......................................................................................................18 Tab. č. 10 – přepočtené úvazky pracovníků v přímé práci v jednotlivých kategoriích služeb OSP .......20 Tab. č. 11 – přepočtené úvazky dle pásem ....................................................................................20 Tab. č. 12 – průměrné počty uživatelů ...........................................................................................21 Tab. č. 13 – počet uživatelů na pracovníka v přímé práci v jednotlivých kategoriích služeb OSP ......22 Tab. č. 14 – počty uživatelů dle místa trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2012 ..........29 Tab. č. 15 – počty uživatelů dle místa trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2013 ..........30 Tab. č. 16 – přehled počtu uživatelů k počtu poskytovatelů ............................................................31 Tab. č. 17 – přehled počtu uživatelů v jednotlivých kategoriích dle CS ............................................32 Tab. č. 18 – počet odmítnutých zájemců z důvodu naplněné kapacity.............................................32 Tab. č. 19 – mezikrajské porovnání ...............................................................................................33 Tab. č. 20 – počet odmítnutých zájemců dle jednotlivých zákonných důvodů ...................................36 Tab. č. 21 – počet odmítnutých zájemců z důvodu kapacity v jednotlivých kategorií služeb .............38 Tab. č. 22- přehled služeb dle kategorií s číslem mapek ..................................................................45 Tab. č. 23 - odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2012 ...............................69 Tab. č. 24 - odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2013 ...............................70 Tab. č. 25 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2012 ...............................................74 Tab. č. 26 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2013 ...............................................75 Tab. č. 27 – oblasti potřeb a jejich specifikace ..............................................................................80 Tab. č. 28 – oblasti potřeb uživatelů v r . 2012 a r . 2013 .............................................................81 Tab. č. 29 – potřeba „zdraví“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ............................82 Tab. č. 30 – potřeba „zaměstnání“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích .....................83 Tab. č. 31 – potřeba „bydlení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...........................84 Tab. č. 32 – potřeba „finance“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...........................85 Tab. č. 33 – potřeba „mezilidské vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ............86 Tab. č. 34 – potřeba „vzdělání a školství“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ..........87 Tab. č. 35. – potřeba „občanskoprávní vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...88 Tab. č. 36 – potřeba „trestní právo“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...................89 Tab. č. 37 – potřeba „uplatňování práv“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích .............90 Tab. č. 38 – potřeba „sociální zabezpečení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ........91 Tab. č. 39 – kategorie „obecné poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb .........................................................................................................................................92 Tab. č. 40 – kategorie „poradenství při poskytování hospicových služeb“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ............................................................................................93 161

Tab. č. 41 - kategorie „poradenství pro příslušníky etnických menšin“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ............................................................................................95 Tab. č. 42 – kategorie „poradenství pro oběti TČ a domácího násilí“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ..........................................................................................................96 Tab. č. 43 – kategorie „adiktologické poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ..............................................................................................................................98 Tab. č. 44 – kategorie „poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb .............................................................................99 Tab. č. 45 – kategorie „poradenství pro osoby se zrakovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb .......................................................................................... 101 Tab. č. 46 – kategorie „poradenství pro osoby se sluchovým postižením“– procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb .......................................................................................... 102 Tab. č. 47 – kategorie „poradenství pro osoby s hluchoslepotou“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ............................................................................................................. 103 Tab. č. 48 – kategorie „poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory“– procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ........................................................................... 104 Tab. č. 49 – kategorie „poradenství rodinám“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ....................................................................................................................................... 106 Tab. č. 50 – kategorie „poradenství pro imigranty a azylanty“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ............................................................................................................. 107 Tab. č. 51 – kategorie „poradenství pro kombinované CS (různé)“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb ........................................................................................................ 108 Tab. č. 52– základní činnosti, úkony a jejich specifikace pro oblast odborného sociálního poradenství ................................................................................................................................................. 113 Tab. č. 53– procentuální podíly u jednotlivých úkonů odborného sociálního poradenství v letech 2012 a 2013 ...................................................................................................................................... 114 Tab. č. 54 – fakultativní činnosti (dle jednotlivých služeb) ............................................................. 115 Tab. č. 55 – specifické činnosti a úkony ...................................................................................... 117 Tab. č. 56 – počet úkonů provedených v přímé práci za rok a počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé práci poskytujících daný úkon v roce ............................................................................ 118 Tab. č. 57 – podíl administrativy .................................................................................................. 123 Tab. č. 58 – procentuální podíl administrativy .............................................................................. 124 Tab. č. 59 – poměr přepočtených úvazků pracovníků nepřímé práce na 1 úvazek pracovníka v přímé práci .......................................................................................................................................... 124 Tab. č. 60 – náklady na personální zajištění služby OSP za rok 2012 .............................................. 129 Tab. č. 61 – náklady na personální zajištění služby OSP za rok 2013 .............................................. 129 Tab. č. 62 – personální náklady ................................................................................................... 129 Tab. č. 63 – průměrné náklady na personální zajištění služby dle jednotlivých kategorií .................. 130 Tab. č. 64 – náklady na personální zajištění služby dle jednotlivých kategorií ................................. 130 Tab. č. 65 – celkové průměrné personální náklady sestupně r . 2012 ............................................. 132 Tab. č. 66 – celkové průměrné personální náklady sestupně r . 2013 ............................................. 132 Tab. č. 67 – meziroční změny v objemu financování personálních nákladů .................................... 133 Tab. č. 68 – srovnání změn v počtu nákladů na personální zajištění služeb a počtu uživatelů v letech 2012 a 2013 ............................................................................................................................. 134 Tab. č. 69 – přehled finanční náročnosti služeb v jednotce „cena za uživatele“ v roce 2012........... 135 Tab. č. 70 – přehled finanční náročnosti služeb v jednotce „cena za uživatele“ v roce 2012........... 135 Tab. č. 71 – procentuální podíl na celkovém počtu uživatelů a procentuální podíl na celkových nákladech na služby OSP v r. 2012 ............................................................................................. 137 Tab. č. 72– procentuální podíl na celkovém počtu uživatelů a procentuální podíl na celkových nákladech na služby OSP v r. 2013 ............................................................................................. 138 162

Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č.

73– přímá finanční podpora obcí v roce 2012 ................................................................... 141 74 – přímá finanční podpora obcí v roce 2012 .................................................................. 141 75 – počet obcí dle výše příspěvku ................................................................................... 142 76 – největší přímá podpora zařízení ................................................................................ 143 77 – porovnání financování služeb dle jednotlivých kategorií .............................................. 144 78 – přehled nefinanční podpory ze strany obcí ................................................................. 145 79 – oblasti potřeb a jejich specifikace ............................................................................. 149

Seznam grafů Graf č. 1 – procentuální zastoupení uživatelů podle jejich trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2012.................................................................................................................................28 Graf č. 2 – procentuální zastoupení uživatelů podle jejich trvalého bydliště/místa posledního pobytu v roce 2013.................................................................................................................................29 Graf č. 3 – odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2012 .................................69 Graf č. 4 – odkud uživatelé přicházeli, odkud byli posíláni – údaje za rok 2013 .................................70 Graf č. 5 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2012 .................................................74 Graf č. 6 – kam uživatelé odešli, byli odkázáni – údaje za rok 2013 .................................................75 Graf č. 7 – potřeba „zdraví“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...............................82 Graf č. 8 – potřeba „zaměstnání“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích .......................83 Graf č. 9 – potřeba „bydlení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích .............................84 Graf č. 10 – potřeba „finance“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...........................85 Graf č. 11. – potřeba „mezilidské vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...........86 Graf č. 12 – potřeba „vzdělání a školství“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ..........87 Graf č. 13 – potřeba „občanskoprávní vztahy“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ....88 Graf č. 14 – potřeba „trestní právo“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ...................89 Graf č. 15 – potřeba „uplatňování práv“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích .............90 Graf č. 16 – potřeba „sociální zabezpečení“ – procentuální vyjádření v jednotlivých kategoriích ........91 Graf č. 17 – kategorie „obecné poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 ........................................................................................................................92 Graf č. 18 – kategorie „obecné poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 ........................................................................................................................93 Graf č. 19 – kategorie „poradenství při poskytování hospicových služeb“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 ...........................................................................94 Graf č. 20 – kategorie „poradenství při poskytování hospicových služeb“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 ...........................................................................94 Graf č. 21 – kategorie „poradenství pro příslušníky etnických menšin“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 ...........................................................................95 Graf č. 22 – kategorie „poradenství pro příslušníky etnických menšin“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 ...........................................................................96 Graf č. 23 – kategorie „poradenství pro oběti TČ a domácího násilí“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 .........................................................................................97 Graf č. 24 – kategorie „poradenství pro oběti TČ a domácího násilí“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 .........................................................................................97 Graf č. 25 – kategorie „adiktologické poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 .............................................................................................................98 Graf č. 26 – kategorie „adiktologické poradenství“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 .............................................................................................................99 163

Graf č. 27 – kategorie „poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012........................................................... 100 Graf č. 28 – kategorie „poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013........................................................... 100 Graf č. 29 – kategorie „poradenství pro osoby se zrakovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 ......................................................................... 101 Graf č. 30 – kategorie „poradenství pro osoby se zrakovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 ......................................................................... 102 Graf č. 31 – kategorie „poradenství pro osoby se sluchovým postižením“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 i 2013 (shodné) ................................................ 103 Graf č. 32 – kategorie „poradenství pro osoby s hluchoslepotou“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 i 2013 (shodné) ................................................................... 104 Graf č. 33 – kategorie „poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012........................................................... 105 Graf č. 34 – kategorie „poradenství pro osoby se ZP (bez specifikace) a seniory“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013........................................................... 105 Graf č. 35 – kategorie „poradenství rodinám“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 ...................................................................................................................... 106 Graf č. 36 – kategorie „poradenství rodinám“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 ...................................................................................................................... 107 Graf č. 37 – kategorie „poradenství pro imigranty a azylanty“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 i 2013 (shodné) ................................................................... 108 Graf č. 38 – kategorie „poradenství pro kombinované CS (různé)“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2012 ....................................................................................... 109 Graf č. 39 – kategorie „poradenství pro kombinované CS (různé)“ – procentuální vyjádření zaměření na jednotlivé okruhy potřeb – rok 2013 ....................................................................................... 109

Seznam mapek Mapa č. 1- sídla služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ....................................41 Mapa č. 2 - sídla služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ...................................42 Mapa č. 3 – pokrytí služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 – sídla služeb včetně poboček .......................................................................................................................................43 Mapa č. 4 – pokrytí služeb OSP na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 – sídla služeb včetně poboček .......................................................................................................................................44 Mapa č. 5 - obecné poradenství na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 ....................45 Mapa č. 6 - poradenství při poskytování hospicových služeb na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 .................................................................................................................................46 Mapa č. 7 - poradenství pro oběti TČ a domácího násilí na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ...................................................................................................................................................47 Mapa č. 8 - poradenství pro oběti TČ a domácího násilí na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ...................................................................................................................................................48 Mapa č. 9 - poradenství pro osoby s chronickým duševním onemocněním na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 ...............................................................................................................49 Mapa č. 10 - poradenství pro osoby se zrakovým postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 .................................................................................................................................50 Mapa č. 11 - poradenství pro osoby se sluchovým postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ....................................................................................................................................51 164

Mapa č. 12 - poradenství pro osoby se sluchovým postižením na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ....................................................................................................................................52 Mapa č. 13 - poradenství pro osoby s hluchoslepotou na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ...................................................................................................................................................53 Mapa č. 14 - poradenství pro osoby s hluchoslepotou na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ...................................................................................................................................................54 Mapa č. 15 - poradenství pouze pro seniory na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 ...55 Mapa č. 16 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ............................................................................................56 Mapa č. 17 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ............................................................................................57 Mapa č. 18 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) a seniory na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ............................................................................................58 Mapa č. 19 - poradenství pro osoby se zdravotním postižením (bez specifikace) a seniory na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ............................................................................................59 Mapa č. 20 - poradenství rodinám na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ...........................60 Mapa č. 21 - poradenství rodinám na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ...........................61 Mapa č. 22 - poradenství pro příslušníky etnických menšin na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 .................................................................................................................................62 Mapa č. 23 - adiktologické poradenství na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 ..........63 Mapa č. 24 - poradenství pro imigranty a azylanty na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 i 2013 ............................................................................................................................................64 Mapa č. 25 - poradenství pro kombinované CS (různé) na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 ...................................................................................................................................................65 Mapa č. 26 - poradenství pro kombinované CS (různé) na území Moravskoslezského kraje v roce 2013 ...................................................................................................................................................66

165