Závěrečná zpráva o systému DVPP v oblasti autoevaluace. Ivana Shánilová

Závěrečná zpráva o systému DVPP v oblasti autoevaluace

Ivana Shánilová

Poděkování Děkuji všem mým kolegům za spolupráci při řešení projektu Autoevaluace PhDr. Martinu Chválovi, Ph.D., PhDr. Karlu Starému, Ph.D., Mgr. Janě Štybnarové, Mgr. Lucii Procházkové, Ing. Stanislavu Michkovi a Mgr. Věře Mühlheimové.

Cíl projektu: Podpořit autoevaluační procesy na školách jako účinný prostředek zkvalitňování počátečního vzdělávání, kdy vlastní hodnocení školy bude chápáno jako nezbytná součást práce školy pro zkvalitňování její činnosti. Cílem bylo rovněž vhodně provázat autoevaluaci a externí evaluaci ve spolupráci se školami, zřizovateli a ČŠI tak, aby bylo zajištěno trvalé zvyšování kvality.

Cílová skupina projektu: MŠ speciální, základní školy, střední školy, ZUŠ, SOŠ, SŠ jazykové s právem státní zkoušky, VOŠ

Popis aktivity D – Vzdělávání, výstupy a monitorovací indikátory Národní institut pro další vzdělávání v projektu Autoevaluace realizoval blok klíčových aktivit D - Vzdělávání a diseminace. Jeho cílem bylo navrhnout a pilotně ověřit systém vzdělávání pedagogických pracovníků škol v oblasti autoevaluace, informovat širší pedagogickou a odbornou veřejnost o zavádění systému autoevaluace do praxe škol. Blok klíčových aktivit D - Vzdělávání a diseminace zahrnoval tyto klíčové aktivity: D1a - DVPP - vývoj a realizace pilotáží vzdělávacích programů pro koordinátory autoevaluace ve školách a poradce pro školy v oblasti autoevaluace D1b - DVPP - návrh studia k výkonu specializované činnosti v rozsahu 250 vyučovacích hodin D2 - Diseminace výstupů projektu - poskytování a šíření informací o projektu, jeho výstupech, pracovních, odborných a vědeckých výsledcích a o zkušenostech (zahajovací a závěrečné konference pro pedagogickou, odbornou veřejnost a zřizovatele) D3 - Tvorba studijních textů a metodik ke vzdělávacím programům aktivity

Výstupy klíčové aktivity D1a - DVPP - vývoj a realizace vzdělávacích programů pro koordinátory autoevaluace ve školách a poradce pro školy v oblasti autoevaluace: a) vzdělávací program Koordinátor autoevaluace - 210 absolventů smíšené formy studia v celkovém rozsahu 50 vyučovacích hodin (realizace 2009-2011) b) vzdělávací program Poradce autoevaluace - 28 absolventů vzdělávacího programu v celkovém rozsahu 20 vyučovacích hodin (podmínkou je absolvování vzděl. prog. Koordinátor autoevaluace (realizace 2010-2011) c) závěrečná zpráva o systému DVPP v oblasti autoevaluace (2012)

D1b: DVPP - návrh standardu studia k výkonu specializované činnosti - Koordinátor autoevaluace : Návrh standardu studia k výkonu specializované činnosti pro koordinátory evaluačních procesů na školách, tvořen modulárním systémem v rozsahu 250 vyučovacích hodin. D 2 - Diseminace výstupů projektu - konference pro odbornou veřejnost a zřizovatele: a) 14 zahajovacích konferencí (s důrazem na motivaci zapojení cílových skupin do projektu) (2009 / 2010) b) 14 závěrečných konferencí (s důrazem na diseminaci výstupů a zhodnocení přínosu projektu) (2011 / 2012)

D 3 - Tvorba studijních textů a metodik ke vzdělávacím programům aktivity: a) studijní text pro účastníky vzdělávacího programu Koordinátor autoevaluace b) metodický materiál pro lektory vzdělávacího programu Koordinátor autoevaluace c) studijní text pro účastníky vzdělávacího programu Poradce autoevaluace d) metodický materiál pro lektory vzdělávacího programu Poradce autoevaluace

Monitorovací indikátory výstupů

Aktivita Indikátor

počet

D1a

1

Vzdělávací program Koordinátor AE: vnitřním členěním dle jednotlivých typů škol 210 absolventů KO AE po 50 hodinách

D1a

Vzdělávací program Poradce AE:

1

28 absolventů po 20 hodinách D1a

Závěrečná zpráva o systému DVPP v oblasti autoevaluace

1

D1b

Zpracovaný návrh standardu studia k výkonu specializované 1 činnosti

D2

Konference:

28

2 konference v každém kraji, tj. 28x60 osob = 1680 účastníků D3

Studijní texty pro Koordinátora AE v nákladu 500 kusů

1

D3

Metodika pro vzdělávací program Koordinátor AE v nákladu 50 1 kusů

D3

Studijní texty pro Poradce AE v nákladu 100 kusů

D3

Metodika pro vzdělávací program Poradce AE v nákladu 20 1 kusů

1

Realizace klíčových aktivit

D1a - DVPP - vývoj a realizace pilotáží vzdělávacích programů pro koordinátory autoevaluace ve školách a poradce pro školy v oblasti autoevaluace. Jedním z důležitých pilířů podpory autoevaluace ve školách je systematické vzdělávání v tomto tématu. Cílovou skupinou tohoto vzdělávání by mělo být vedení škol, případně učitelé, kteří jsou vedením školy pověřeny autoevaluačními činnostmi. Proto byl v rámci projektu Cesta ke kvalitě připraven kurz pro tzv. koordinátory autoevaluace. Byl realizován ve dvou bězích – na počátku projektu na podzim 2009 a na jeho konci, na podzim 2011. Ve druhém běhu mohly být mezi studijní materiály zahrnuty průběžně vzniklé výstupy projektu Cesta ke kvalitě (např. metodicky laděné bulletiny Na cestě ke kvalitě, evaluační nástroje, elektronický slovník „Kvalita a hodnocení ve vzdělávání“). Vzdělávací kurz měl pomoci absolventům odpovědět na následující otázky: Jaký je záměr/cíl autoevaluace, a co od ní očekáváme? Kdo bude evaluaci provádět a kdo řídit? Jaké zdroje k informacím budu potřebovat? Kolik času potřebujeme/máme a jaké budou náklady na tento proces? Jaké nástroje budeme potřebovat (jak předejít případným úskalím)? Jak budeme informace zpracovávat?

Za přípravu a realizaci kurzu byl rovněž zodpovědný Národní institut pro další vzdělávání (NIDV). Oba běhy kurzu absolvovalo celkem 466 pedagogických pracovníků. Zároveň bylo vyškoleno 11 lektorů v oblasti autoevaluace, kteří se podíleli na tvorbě studijních textů a metodik k jednotlivým programům.

Vzdělávací program Koordinátor autoevaluace. Vzdělávací program, tak, jak byl akreditován MŠMT, obsahoval 3 části: a) Přímou výuku, která byla organizována v 5 seminářích po 6 hodinách b) Studijní texty, které obsahově navazovaly na jednotlivé semináře, tj. obsahovaly 5 kapitol, jejichž témata a podtémata měla přímou souvislost se vzdělávacími cíli i obsahy přímé výuky c) E-learningovou výuku, která obsahovala důležité rozšiřující studijní materiály k přímé výuce, dále úkoly pro účastníky kurzu, které byly opět obsahově provázány se studijními texty i s výukou, jejími cíli i obsahy. Z tohoto důvodu byl také elearning uspořádán do 5 modulů.

Vzdělávací cíle programu: Hlavním cílem programu bylo odstranit bariéry přístupu k vlastnímu hodnocení školy, tedy zvládnout podstatu plánování, vlastního procesu a výstupů autoevaluace jako jednoho z podstatných faktorů trvalého rozvoje školy. Absolvent by se měl se ztotožnit s autoevaluací jako nástrojem zkvalitňování školy. Měl by si osvojit potřebné znalosti a dovednosti k plánování a realizaci evaluačních činností ve škole. Cíle a obsah vzdělávacího programu (studijních textů, e-learningu) v jednotlivých modulech: 1. Úvod do autoevaluace školy Cíle absolventa: • Orientovat se v teorii evaluace, v právních normách, vyhláškách a dalších dokumentech souvisejících s řízením kvality, s vlastním hodnocením školy. • Popsat modely řízení kvality. • Vysvětlit smysl a význam autoevaluace. Obsah: Pojmy evaluace, hodnocení, autoevaluace, vlastní hodnocení, sebehodnocení a jejich pracovní vymezení. Úrovně evaluačních procesů. Kvalita a modely řízení kvality. Legislativní rámec vlastního hodnocení. Smysl a význam autoevaluace

2. Plánování autoevaluace Cíle: • Objasnit rozdělení kompetencí v rámci pedagogického sboru v souvislosti s procesy autoevaluace. • Posoudit vytvořený autoevaluační plán. • Rozpoznávat rizika a úskalí související s procesem autoevaluace, vyjmenovat způsoby, jak je možné jim předcházet. • Popsat etické otázky autoevaluace a uvést příklady, jak vytvářet neohrožující prostředí. Obsah: Rozdělení odpovědnosti a pravomocí při provádění autoevaluace.. Základní pojmy pro plánování autoevaluace. Přehled základních evaluačních metod, technik a nástrojů. Plán autoevaluace. Rizika autoevaluace. Etika autoevaluace 3. Proces autoevaluace Cíle: • Chápat komplexnost autoevaluačního procesu. • Shromažďovat data pro autoevaluaci své školy. • Rozumět významu sebehodnocení a kolegiálního hodnocení. • Rozvíjet evaluační kulturu školy. Obsah: Autoevaluace jako proces. Triangulace jako nástroj zajištění kvality procesu autoevaluace školy. Realizace shromažďování dat v souvislosti s dalšími evaluačními procesy ve škole. Proces autoevaluace na úrovní učitele. Sebehodnocení učitele v procesu autoevaluace 4. Výstup autoevaluace Cíle: • Využívat relevantních zdrojů dat. • Analyzovat získaná data a interpretovat výsledky vzhledem ke stanovení adekvátních opatření. • Zpracovat zprávu o vlastním hodnocení školy.

• Zajišťovat funkční provázanost všech evaluačních procesů ve škole. Obsah: Zdroje dat, jejich analýza a interpretace výsledků. Zpracování zprávy o vlastním hodnocení školy. Využití výsledků autoevaluace 5. Vyhodnocení autoevaluačního cyklu Cíle: • Zhodnotit a zefektivnit uskutečněný autoevaluační proces. • Identifikovat vhodné formy podpory autoevaluace pro svoji školu. • Reflektovat kompetence koordinátora autoevaluace a vytvořit plán jejich rozvoje. Obsah: Metaevaluce a její využití pro další evaluační cyklus. Podpůrný systém pro školy Absolvent: • Orientuje se v teorii evaluace, v právních normách, vyhláškách a dalších dokumentech souvisejících s řízením kvality, s vlastním hodnocením školy. • Kriticky analyzuje modely řízení kvality. • Vyhodnotí smysl a význam autoevaluace. • Chápe roli koordinátora autoevaluace a rozdělení kompetencí v rámci pedagogického sboru v souvislosti s procesy autoevaluace. • Zpracovává autoevaluační plán, tj. orientuje se v procesu, jak identifikovat potřeby školy, vybrat priority, formulovat cíle, stanovit oblasti a podoblasti sledování, stanovit a formulovat kritéria, indikátory a zvolit vhodné metody, techniky či nástroje k jejich dosažení, stanovit časový plán sledování a kompetence jednotlivých členů týmu. • Rozpozná rizika a úskalí související s procesem autoevaluace, dokáže jim předcházet či s nimi pracovat. • Rozumí etickým otázkám autoevaluace a dokáže na škole vytvářet neohrožující prostředí. • Chápe komplexnost autoevaluačního procesu. • Používá vhodné evaluační nástroje. • Shromažďuje data pro autoevaluci své školy. • Koordinuje evaluační procesy ve škole. • Analyzuje získaná data a interpretuje výsledky. • Zpracuje zprávu o vlastním hodnocení školy.

• Strukturuje zprávu tak, aby byla účelně využitelná při přípravě dalších školních dokumentů. • Vhodně aplikuje jednotlivé části zprávy o vlastním hodnocení školy do dalších dokumentů školy a prezentuje ji v různých kontextech. • Zhodnotí uskutečněný autoevaluační proces. • Identifikuje, př. zajistí vhodné formy podpory autoevaluace pro svoji školu. • Iniciuje funkční provázanost všech evaluačních procesů ve škole.

Vzdělávací program zahrnoval celkem 50 hodin, z toho: • přímou výuku v rozsahu 30 hodin, která byla vedená příslušným lektorem, • e-learning v rozsahu 20 hodin, který vedl příslušný tutor, • práce se studijními texty, tedy individuální studium,

Struktura celého vzdělávacího programu (včetně výuky, studijních textů i e-learningu) je uspořádána v 5 modulech. Jednotlivá témata a jejich cíle se vzájemně prolínala jak ve studijních textech tak i v e-lerningovém studiu. E-learning zároveň obsahoval rozšiřující podtémata podle toho, jaké zprostředkování obsahů a cílů dovolily způsob jejich prezentace. Úkolem každého lektora vzdělávacího programu „Koordinátor autoevaluace“ bylo podrobně se seznámit s uvedenými vzdělávacími moduly programu, s jejich cíli a obsahy. Pojetí vzdělávacích kurzů (zprostředkování stěžejních témat jednotlivých modulů) bylo založené na aktivním přístupu účastníků, (řečeno současným slovníkem) a) na konstruktivním přístupu, na vlastní konstrukci poznání b) na konstruování „vědění“ jako smysluplném řešení problému. Aktivní pojetí, aktivní konstrukce „vědění“, vycházelo z osvojených zkušeností a poznatků, že každý účastník vzdělávacího programu má určité zkušenosti a znalosti v oblasti (auto)evaluačních procesů, aktivní přístup vedení seminářů umožnil každému z nich navázat na dosavadní stav poznání a dále ho rozvíjet. Činnostní přístup zdůrazňoval i sociální dimenzi - práci ve skupinách, společné diskuse apod., zároveň motivoval lektory k hlubšímu vhledu do kognitivních (poznávacích) aktivit účastníků vzdělávacího kurzu.

Základní konstruktivní metoda reprezentující činnostní pojetí vzdělávání obsahovala 3 základní fáze1: 1. Kontextové poznávání – vychází ze zkušenosti učících se, z jejich prvotní představy, znamená poznání v určité souvislosti, v kontextu individuální zkušenosti 2. Dekontextualizované poznávání – znamená odstup od prvotní zkušenosti, poznávací zlom – „ono to může být i jinak…“. Fáze vede k získání „vědeckého“ poznatku, ke komplexní představě o daném problému 3. Re-kontextualizace znamená, že učící se použije osvojený poznatek, pojem v nových kontextech Níže jsou uvedeny postupy konstruktivní metody tak, jak byly používány lektory při jejich práci: 1. Fáze – fáze individuální činnosti - „učící se“ se ponoří do výchozí situace, jejím cílem je uvědomit si dosavadní vědomosti, znalosti, schopnosti, představy, zkušenosti. Dosažený stav poznání se fixuje činností, tedy na vytvoření textu, schématu…(na základě zadaného úkolu). Smyslem této počáteční fáze (fáze procesu konceptualizace, utváření pojmů) bylo uvědomit si dosavadní stav poznání, objevit prekoncept (jakousi zatím neujasněnou představu o významu pojmu, o zadaném problému), ze kterého se dále vycházelo. 2. Fáze – fáze sociálního zprostředkování, při které dochází k zveřejnění toho, co účastníci v první fázi napsali, vytvořili…, tato fáze probíhá formou společné diskuse. V této fázi se hledají společné i rozdílné znaky, které vyplynou ze zveřejnění individuálních prací, z prekonceptu. Tím se rozkrývají jednotlivé individuální koncepce. Cílem této fáze bylo postupně směřovat k odhalování pojmového jádra a objevovat nejdůležitější vztahy pro daný pojem.

1

HOLEČEK, V. Proces dekontextualizace při utváření abstraktního pojmu. Pedagogika. 2008, s. 156-167. ISSN 0031-3815. KOSÍKOVÁ, Věra . Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. 2011. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-2433-1. ŠTECH, S. Škola stále nová. 1992. Praha : Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-673-0.

3. fáze – fáze syntetických vyjádření, fáze výsledných konstruktů, které mohou mít podobu společného textu, dokumentu… Toto syntetické vyjádření by mělo vyjadřovat posun v poznání, v myšlení, v pochopení podstaty pojmového jádra, jeho souvislostí…

Zhodnocení vzdělávacího programu realizovaného v roce 2009 Vzdělávací program probíhal na všech krajských pracovištích NIDV, tzn. ve všech čtrnácti krajích České republiky v období březen – červen 2009. Na základě zpracované analýzy2 největší zastoupení v programu měli zástupci běžných základních škol (86, tj. polovina všech účastníků) a také zástupci středních odborných škol (31, tj. 18 %). Pokud jde o zřizovatele školy, naprostou většinu účastníků tvořili zástupci ze škol veřejných (státních), pouze minoritní bylo zastoupení účastníků z církevních (celkem 2 účastníci) či soukromých (celkem 4). Důležitou pro charakteristiku účastníků se stala informace týkající se celkového počtu realizovaných cyklů vlastního hodnocení školy, kde převažovali zástupci škol, které již za sebou měli jeden realizovaný cyklus autoevaluace (97 respondentů, tj. 57 %). Další skupinou jsou respondenti rekrutující se do vzdělávacího programu ze škol, které vlastní hodnocení provedly již dvakrát (53, resp. 31 %). Dalších 13 respondentů uvedlo, že jejich škola zrealizovala tři nebo více cyklů (tj. 8 %). Pouze 8 respondentů tedy pocházelo ze školy, která absolutně žádnou zkušenost s realizací jediného celého autoevaluačního cyklu neměla (tj. 5 % respondentů). Naprostá většina (tj. 95 %) účastníků ankety tedy do programu přišla ze školy, která měla alespoň minimální zkušenost s autoevaluací. Hodnocení výukového programu Koordinátor autoevaluace Celkové hodnocení 95 %, tedy naprostá většina účastníků, bylo s výukou spokojených. Přitom rozhodně spokojených frekventantů bylo 53 % a dalších 42 % deklaruje, že bylo „spíše“ spokojeno. Rozhodně nespokojený nebyl nikdo. Použita byla 4stupňová škála: rozhodně spokojen – spíše spokojen – spíše nespokojen – rozhodně nespokojen. 2

http://www.nuov.cz/uploads/AE/vystupy/KOAE_analyza_final_web.pdf

Hodnocení studijních textů 94 % účastníků programu hodnotí studijní texty jako výborné (46 %) nebo jako „chvalitebné“ (47 %). Pouze jeden respondent dal studijním textům „nedostatečnou“. Použita 5stupňová škála hodnocení známkami jako ve škole. V návazné otevřené otázce týkající se návrhů na zlepšení studijních textů se daleko nejčastěji objevovalo téma praktické využitelnosti informací obsažených ve studijních textech (např. „více konkrétních příkladů provádění autoevaluace“, „více praktických ukázek“, „více názorných příkladů“, „více příkladů dobré praxe“, „konkrétní ukázky správné závěrečné zprávy“). Toto téma by bylo možné shrnout v následující formulaci jednoho z respondentů: „konkrétní příklady použití AE nástrojů (vhodných pro jednotlivé oblasti), uspořádaný přehled nástrojů, které je možné použít v jednotlivých oblastech hodnocení, konkrétní ukázky celého procesu vlastního hodnocení od A do Z - vše se sice objevilo, ale v letmých náznacích“. Respondenti se rovněž odvolávali po větším důrazu na publikování podrobnějších ukázek výzkumných nástrojů. Menšinově se vyskytovaly námitky týkající se nesrozumitelnosti, nadužívání cizích slov, přílišné teoretičnosti či duplicity jednotlivých kapitol. Ochota účastníků vzdělávacího programu poskytnout organizátorům kurzu zpětnou vazbu k jeho průběhu a přitom se také vyjádřit k některým tématům vlastního hodnocení školy byla vysoká (téměř 80 %). Pozitivně byl hodnocen jak celý kurz, tak také studijní materiály či jednotliví lektoři. Bylo zjištěno, že respondenti mají ve své praxi spjaté s realizací autoevaluace relativně největší problémy s formulací cílů a kritérií, ale také s dalšími dvěma vzájemně souvisejícími dovednostmi, a sice efektivním sběrem dat a jejich následným vyhodnocením a interpretací. S rostoucí zkušeností s autoevaluací se zvyšuje tendence, kdy jsou si respondenti více jisti plánováním evaluační činnosti. Avšak zdá se, že si respondenti zároveň více uvědomují své slabé stránky v oblasti sběru a vyhodnocení dat. Pro velký zájem o tento vzdělávací program, na základě analýzy3 se podařilo kurz zrealizovat podruhé v období září – prosinec 2011. Zohledněny byly připomínky účastníků k prvnímu běhu kurzu.

3

Viz: http://www.nuov.cz/uploads/AE/vystupy/KOAE_analyza_final_web.pdf

Analýza úkolů z pilotáževzdělávacího programu Koordinátor autoevaluace

Po každém z pěti modulů, z nichž se vzdělávací program skládá, vypracovali účastníci jeden „domácí“ úkol. Cílem úkolů bylo ověřit, zda účastníci programu porozuměli probranému obsahu učiva, byla to pro ně příležitost k dílčím evaluačním krokům a výstupům získat zpětnou vazbu od lektora, případně si tyto kroky na různých činnostech vyzkoušet poprvé (pokud šlo např. o účastníky z řad učitelů, kteří se zatím na koordinaci autoevaluace ve škole nepodíleli). Vzhledem k tomu, že v průběhu tříletého projektu Cesta ke kvalitě probíhá komunikace se školami a mezi školami při různých vzdělávacích či prezentačních aktivitách, chtěli organizátoři projektu tuto příležitost využít pro výzkumnou práci. Probíhají rozhovory s učiteli a řediteli vybraných škol z různých typů škol napříč republikou, na vzdělávacích akcích se účastníkům rozdávají ankety. Cílem těchto výzkumných aktivit je získat co nejširší obrázek o realitě autoevaluačních procesů ve školách. V kontextu takto naplánovaného výzkumu se vedení projektu rozhodlo sekundárně využít i úkoly zpracované účastníky pilotáže vzdělávacího programu Koordinátor autoevaluace pro výzkumné účely. Tato analýza textů se nezabývá odbornou správností vypracovaných úkolů – neposuzuje výsledky práce lektora (zda svou zpětnou vazbou účastníkům pomohl dospět ke správně vypracovanému úkolu) ani znalosti a dovednosti účastníků vzdělávacího programu aplikované v domácích úkolech. Někteří účastníci vypracovávali úkoly zcela nově podle zadání v elearningu, jiní pracovali s podklady, které již na své škole používali. Cílem obsahové analýzy je zachytit stav a praxi autoevaluačních procesů na školách. Z databáze úkolů jsme zjišťovali, jak školy, respektive účastníci vzdělávacího programu přistupují k autoevaluaci. Cílem analýzy bylo zjistit:

 jaké oblasti a podoblasti vlastního hodnocení pokládají za nejdůležitější,  jaké evaluační nástroje k hodnocení těchto podoblastí používají,  jak postupují při sběru dat a jejich vyhodnocování,  jak získaná data prezentují v autoevaluační zprávě,  jaké kompetence by podle nich měl mít dobrý koordinátor autoevaluace.

Účastníci programu odevzdávali úkoly prostřednictvím elektronického prostředí. Z databáze, která tak vznikla, pak byla zpracování stažena a podrobena analýze. Některé úkoly byly do elektronického prostřední nakopírovány z různých textových či tabulkových editorů, proto se u části úkolů jejich formátování změnilo do té míry, že nešly vyhodnotit. Zhruba třetinu úkolů odevzdávali účastníci přímo lektorům e-mailem, proto počet analyzovaných úkolů neodpovídá počtu účastníků na každém modulu vzdělávacího programu: Modul 1 – 162 úkolů Modul 2 – 141 úkolů Modul 3 – 166 úkolů Modul 4 – 135 úkolů Modul 5 – 25 úkolů Vzhledem k tomu, že se značně lišil charakter zadaných úkolů a v návaznosti na to i zkoumané skutečnosti, které vycházely z povahy odevzdaných zpracování úloh, byl u analýzy jednotlivých úkolů volen různý přístup odpovídající zkoumanému vzorku. I výsledná zjištění pak mají různou formu, v závislosti na povaze daného úkolu. Obsahová analýza je členěna podle jednotlivých modulů e-learningového vzdělávacího programu. V každé kapitole je uvedeno zadání, s jakým pracovali účastníci, poté je stručně popsán postup analýzy textů a následně jsou předloženy výsledky analýzy úkolů v daném modulu.

Oblasti vlastního hodnocení Zadání úkolu pro účastníky vzdělávacího programu: Napište, jaké priority (podoblasti) si v jednotlivých oblastech vlastního hodnocení vybrala vaše škola. Využijte koncepční materiály jako vize školy, plán rozvoje, zprávu o vlastním hodnocení, výroční zprávy apod. Pokud dosud nemáte ve škole priority jasně stanoveny, můžete iniciovat SWOT analýzu nebo využít nástroje Dobrá škola [on-line]. Způsob analýzy: V této části bylo sledováno, které podoblasti považují školy za priority, a porovnávaly se oblasti/podoblasti, které školy formulují, s podoblastmi kvality školy, se kterými se pracuje v projektu – byly formulovány ve vzdělávacím programu či v Rámcovém vlastním hodnocení školy. Účastníci vzdělávacího programu byli seznámeni s povinnými oblastmi vlastního hodnocení školy a s jejich možným rozčleněním na podoblasti. Odpovědi účastníků pak byly porovnávány s členěním oblastí, se kterými se pracovalo ve vzdělávacím programu, resp. s definitivní strukturou oblastí evaluačního nástroje Rámcové vlastní hodnocení školy, která se během další etapy projektu doformulovala a zpřesnila. 1. Podmínky ke vzdělávání 1. 1. demografické 1. 2. personální 1. 3. bezpečnostní a hygienické 1. 4. ekonomické 1. 5. materiální 2. Obsah a průběh vzdělávání 2. 1. školní vzdělávací program 2. 2. plánování výuky 2. 3. podpůrné výukové materiály 2. 4. realizace výuky 2. 5. hodnocení výuky 2. 6. mimovýukové aktivity 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání 3. 1. klima školy 3. 2. systém podpory žáků 3. 3. spolupráce s rodiči 3. 4. spolupráce s odbornými institucemi 4. Výsledky vzdělávání žáků 4. 1. klíčové kompetence 4. 2. znalosti a dovednosti 4. 3. postoje 4. 4. motivace 4. 5. úspěšnost absolventů 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 5. 1. strategické řízení 5. 2. organizační řízení školy 5. 3. pedagogické řízení školy 5. 4. profesionalita a rozvoj lidských zdrojů 5. 5. partnerství školy a externí vztahy

6. Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům 6. 1. kvantitativní analýza 6. 2. kvalitativní analýza

Při analýze vznikla pro každou z šesti oblastí tabulka, do níž byly zaneseny výše uvedené podoblasti, případně některé další, s nimiž byli účastníci vzdělávacího programu seznámeni během studia. Z odevzdaných úkolů byly následně rozřazovány položky z odpovědí do struktury této tabulky. Poté bylo sečteno, kolikrát se chtěl někdo dané podoblasti věnovat. Při rozřazování se primárně respektovalo, jak podoblasti pojmenoval účastník či účastnice vzdělávacího programu, pokud ale označení podoblastí chybělo, nebo bylo použito označené vlastní, nabízely se dva možné postupy. Tam, kde to bylo možné z kontextu odhadnout, byla daná položka započítána do některé z předem definovaných podoblastí. Kde to možné nebylo, nebyly zařazeny ani do jedné z předdefinovaných podoblastí. Tam, kde tvořily tyto nezařazené položky významnou skupinu, byly detailněji analyzovány a popsány. V případě, že účastník vůbec podoblast neupřesňoval, je položka v kategorii Nespecifikované. Zatímco více než polovina se držela při popisování priorit oblastí podle vyhlášky č. 15/2005, ostatní použili vlastní názvy podoblastí, nebo v rámci oblastí žádné podoblasti nespecifikovali a rovnou popisovali konkrétní cíle v dané oblasti. Přibližně 10 % nepoužívalo členění do podoblastí podle vzdělávacího programu, ale podle jiného společného zdroje informací k autoevaluaci. V ojedinělých případech školy určovaly priority v oblastech, které nejsou vyhláškou stanoveny. Tyto oblasti byly poměrně různorodé, například oblasti s názvem „školní vzdělávací program“ a „vize (a cíle) školy“.

3.1 Podmínky ke vzdělávání V této oblasti školy nejčastěji jako prioritní podoblast uvádějí materiální podmínky, celkem v téměř 100 případech. Někdy je označují též za podmínky technické nebo prostorové. Dále za důležité považují podmínky personální, neboli lidské zdroje (asi v 50 případech). Velmi často se chtěly věnovat otázkám ekonomickým či finančním (cca 45). Zde je ale třeba uvést, že ve struktuře vzdělávacího programu byla definovaná podoblast materiálně-finanční, a protože nebylo možné rozlišit, zda se chce škola v rámci této podoblasti věnovat spíše otázkám materiálním, nebo finančním, byla tato odpověď zařazována jak do materiální, tak finanční (neboli ekonomické) podoblasti. Bezpečnosti a hygienickým podmínkám se chce prioritně věnovat zhruba přes 20 škol, demografickým podmínkám pouze něco málo přes 10 (několik

škol priority související s demografickou situací uváděly v jiných oblastech, např. v oblasti úrovně výsledků školy, v průběhu vzdělávání nebo výsledcích vzdělávání. Je též zajímavé, že několik škol si zde jako podoblast definovalo také organizační podmínky (4), politické podmínky, neboli vztahy se zřizovatelem a jinými důležitými aktéry (2), kulturu školy (2) a 4 školy blíže nespecifikovaly podoblasti a za prioritní označily pouze celou oblast podmínek vzdělávání. Jako zvláštní podoblasti pak jednotlivé školy identifikovaly také „nástavbové studium“, „kurikulum“, „plánování“, spolupráci mezi školní družinou, mateřskou školou a školou“ a „školní poradenské pracoviště“.

3.2 Obsah a průběh vzdělávání V této oblasti je pro většinu samozřejmě nejdůležitější samotná realizace výuky (cca 90 škol). Doplňme ovšem, že respondenti za prioritu často označují právě jen specifický výsek výuky (např. metody a formy výuky, rozvíjení klíčových kompetencí nebo budování gramotností, výuku cizích jazyků apod.). Do této podoblasti jsou započítány i odpovědi, které za prioritu označovaly podoblast nazvanou „učení se žáků“. Za poměrně důležitý považují účastníci kurzu školní vzdělávací program či pedagogickou dokumentaci (55 škol), dále pak hodnocení výuky, nebo jak také některé školy uváděly hodnocení žáků (cca 30), podpůrné výukové materiály (24), z čehož asi třetina škol uváděla konkrétně využívání ICT ve výuce (8). Skoro stejný počet škol (22) považuje za důležité zohledňování individuálních potřeb žáků. Méně škol se chce zaměřovat na mimovýukové aktivity (18), přičemž je ale řada škol pouze řadila do jiných oblastí, a plánování výuky (16). 10 škol označilo oblast průběh a obsah vzdělávání za prioritní, ale už neupřesnilo podoblasti. Několik škol za priority označilo témata, která se obtížně zařazovala podle navrženého členění.

Zhodnocení vzdělávacího programu realizovaného v roce 2011 Vzdělávací program Koordinátor autoevaluace, u něhož vyhodnocujeme ankety, proběhl ve všech 14 krajích České republiky v období říjen – listopad 2011. Anketu odevzdalo174 respondentů, celkový počet účastníků byl 203. Návratnost dotazníků tak činí 85 %. Pro malý počet respondentů jsou uváděná procenta orientační, například údaj 20 % zahrnuje pouze 35 osob, z toho důvodu uvádíme vedle procentuálních dat i počet respondentů. Zastoupení v jednotlivých krajích Největší zájem o vzdělávací program měli pedagogičtí pracovníci z kraje Jižní Čechy (studium realizováno v Českých Budějovicích), nejmenší pak ve Středních Čechách. 32 % (počet 6) respondentů z Jižních Čech uvedlo, že na jejich škole neproběhl žádný cyklus autoevaluace, a to by mohl být jeden z důvodů většího zájmu o program.

Kraj

Počet

Procentuální zastoupení (zaokrouhleno)

Jihomoravský

17

10 %

Jihočeský

20

12 %

Královéhradecký

7

4%

Vysočina

16

9%

Karlovarský

15

9%

Liberecký

11

6%

Olomoucký

10

6%

Moravskoslezský

16

9%

Pardubický

11

6%

Plzeňský

6

3%

Praha

8

5%

Středočeský

5

3%

Ústecký

16

9%

Zlínský

16

9%

Vzdělávací program se ukázal jako nejvíce atraktivní pro vedení škol ředitelé/ředitelky škol tvoří 44 % (76 respondentů) a zástupci/zástupkyně 31 % (53 respondentů). 22 % (38 respondentů) připadá na učitele, 3 % (6 respondentů) na ostatní pracovníky ve školství. O program byl největší zájem mezi pracovníky běžných základních škol - 66 %. SOŠ s 16 % tvoří druhou nejpočetnější skupinu. Na gymnázia připadá 9 %. ZŠ speciální, SOU a ZUŠ byly zastoupeny jen několika málo respondenty. Konzervatoř a jazyková škola nebyla zastoupena vůbec. Úplný výčet je uveden níže v tabulce. Typ školy

Počet

Procentuální zastoupení (zaokrouhleno)

MŠ spec.

6

3%

ZŠ

115

66 %

ZŠ spec.

6

3%

ZUŠ

3

2%

SOU

6

3%

SOŠ

27

16 %

SŠ spec.

1

1%

Gymnázium

15

5%

Konzervatoř

0

0

Jazyková škola

0

0

nevyplněno

6

3%

Naprostou většinu účastníků tvořili zástupci škol státních (147 respondentů - 84 %), soukromou školu označilo v dotazníku 8 respondentů (5 %), nejméně byly zastoupeny školy církevní (2 respondenti - 1%). V 17 případech (10 %) byla otázka po typu školy nezodpovězena. Počet realizovaných cyklů autoevaluace Pro profil typického účastníka tohoto programu je významný počet realizovaných cyklů vlastního hodnocení školy. Naprostá většina účastníků (88 %) již prošla 1, 2, 3 či vícero cykly. Jen 18 respondentů nemá žádnou zkušenost s celým autoevaluačním cyklem na své škole (nejvíce /6/ jich bylo z Českých Budějovic). Vyvozujeme z toho, že pracovníci, kteří již realizovali nějaký cyklus autoevaluace na své škole, si přejí na základě svých zkušeností

seznámit se více do hloubky s procesem hodnocení a s tím, jak s danými výsledky dále pracovat.

Hodnocení vzdělávacího programu Koordinátor autoevaluace S výukou ve vzdělávacím programu Koordinátor autoevaluace bylo 68 % (97 respondentů) rozhodně spokojeno, 29 % (49 respondentů) spíše spokojeno, 1 % (2 respondenti) spíše nespokojeno. Rozhodně nespokojen nebyl žádný respondent. Výuku lze tedy z pohledu účastníků označit jako kvalitní a přínosnou. Lektoři byli hodnoceni na škále 1 až 4 (1 - rozhodně spokojen, 2 – spíše spokojen, 3 – spíše nespokojen, 4 – rozhodně nespokojen). Celkem se na výuce podílelo 6 lektorů (4 lektoři a 2 lektorky). Studium vedli převážně dva lektoři. Menší počet modulů vedl jeden lektor. Nejhorší hodnocení 4 neobdržel žádný z lektorů a lektorek. V převážné většině byli všichni hodnoceni známkami 1 a 2. Celkově můžeme shrnout, že práce lektorů byla hodnocena velmi pozitivně.

Hodnocení organizace Jedná se o analýzu odpovědí na otevřenou otázku pro doporučení organizaci. Na tuto otázku odpověděla zhruba čtvrtina respondentů. Z nich většina hodnotila organizační zajištění kurzů pozitivně. Respondenti byli velmi spokojeni jak s péčí během školení, prostředím, tak s náplní kurzů. Proto si mnozí z nich přejí, aby pokračovaly návazné kurzy. Mezi dalšími konkrétními doporučeními se objevily například: − vzdělávací program pořádat od 9 hod., nikoliv od 11 hod. − delší časové intervaly mezi jednotlivými kurzy − průběh školení byl v době školního vyučování, vždy ve stejný den → častá absence při výuce (volit proto různé dny) − evaluační nástroje rozšiřovat, doplňovat a zveřejňovat na pravidelném místě − umožnit studium i ředitelkám MŠ − rychlejší připojení k internetu − zorganizovat bližší kontakt mezi frekventanty − studium mělo být realizováno před několika lety

− lépe nastavit polohu obrazu u dataprojektoru − bohatší občerstvení (chlebíčky, řízky, místo sušenek pečivo) atd.

Návrhy na zlepšení celkového průběhu studia Poslední otevřená otázka v dotazníku si kladla za cíl zjistit, co by se dalo zlepšit na celkovém průběhu studia. Část návrhů se objevovala již v předchozích odpovědích (např. větší časový prostor mezi semináři, více praxe a ukázek ze školy). I zde se objevovala slova chvály, poděkování a přání, aby se zorganizoval další cyklus. Mezi dalšími návrhy bylo např.:

− více práce s PC − praktická cvičení s evaluačními nástroji − více prostoru nástrojům analýzy SWOT, myšlenkové mapy − možnost proplácení cestovních účtů − více evaluačních nástrojů − více o dalším rozvoji školy − vyřešení legislativy − rozbor konkrétní zprávy o vlastním hodnocení školy

Závěr Z analýzy anket vyplývá, že respondenti byli velmi spokojeni jak s náplní studia, lektory, tak s organizací vzdělávacích programů. V odpovědích na otevřené otázky se objevovala tvrzení, že vzdělávací program byl pro praxi respondentů velmi užitečný. Mnozí dokonce vyslovili přání, aby se uskutečnily navazující kurzy k dané tématice. Domníváme se proto, že vzdělávací program Koordinátor autoevaluace dostál svého cíle a že vyškolení koordinátoři budou připraveni úspěšně realizovat hodnocení své školy. Na základě úspěšného absolvování studijního programu Koordinátor autoevaluace bylo zrealizováno výběrové řízení ke studiu Poradce autoevaluace, které se konalo v Praze a v Brně a bylo vybráno celkem 28 uchazečů ke studiu. Jednalo se o 28 ředitelů základních a středních škol, kteří se zúčastnili ve dnech 27. 9. – 29. 9. 2010 pilotního studia tohoto vzdělávacího programu Poradce autoevaluace. Co se týká poradenské činnosti v projektu, pak na aktivitě poradenství se podílely obě partnerské organizace, které realizovaly projekt Cesta

ke kvalitě. V kompetenci NIDV bylo navrhnout a realizovat oba vzdělávací programy, v kompetenci Nárovního ústavu pro vzdělávání bylo navrhnout model poradenství v návaznosti na aktivity NIDV převzít poradce do své péče, realizovat poradenství na školách a poskytovat poradcům další podporu ve formě supervizí a dalšího vzdělávání.4 Studium Poradce autoevaluace zahrnovalo 20 hodin prezenčního studia a bylo děleno do 6 vzdělávacích modulů: Hlavními cíli programu byla orientace na konzultační a poradenské dovednosti, pomoc k lepší orientaci v poradenských dovednostech a v neposlední řadě i sdílení svých vlastních poradenských zkušeností z terénu s dalšími kolegy poradci. Absolvent vzdělávacího programu si prioritně vytvořil vlastní poradenský styl, naučil se reflektovat vlastní poradenskou práci pomocí sebereflexe a supervize, naučil se techniku aktivního naslouchání, poznal možnosti jejího využití a přínos v poradenském procesu. Naučil se aplikovat techniku facilitace, vhodně ji zařadit a rozumět jejímu vedení. Rovněž si osvojil podávání a přijímání zpětné vazby k celému poradenskému procesu a osvojil si schopnost přijmout a respektovat etiku v poradenském procesu.

Obsah programu: 1. Role poradce a poradenské procesy 2. Osobnost poradce, partnerský a expertní přístup 3. Aktivní naslouchání 4. Formulace zakázky 5. Facilitace 6. Zpětná vazba v poradenství a etika

4

Štybnarová a kol. (2012). Poradenství v oblasti autoevaluace Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Stran 128.

Požadavky na kvalifikaci poradce: • Vede poradenské setkání, tj. navazuje kontakt, sjedná podmínky, realizuje zakázku a provede závěrečnou intervenci. • Ovládá práci s klientovým tématem, klientovým prožíváním a jeho aktuální situací, procesem rozhovorů. • Dokáže zhodnotit přínos své poradenské práce. • Zvládá obtížné situace v poradenské práci. • Je si vědom hranic poradenské práce. • Je schopen sebereflexe a přijmout supervizi své práce. • Je důvěryhodný a s informacemi nakládá diskrétně. • Dodržuje a respektuje etické hodnoty. • Celkové výsledky jsou mu přednější než vlastní zviditelnění. • Kontroluje svoje emoce. • Je schopen zvládnout konflikt. • Vítá iniciativu a podporuje zainteresovanost ostatních. • Je inspirující a aktivně řídí motivaci. • Je moderátorem procesů. • Vyznačuje se trpělivostí, jedná a mluví rozvážně. • Pečuje o sebe, dále se vzdělává a rozvíjí svoje poradenské činnosti.

D1b - DVPP - návrh studia k výkonu specializované činnosti v rozsahu 250 vyučovacích hodin. V rámci této klíčové aktivity bylo navrženo studium k výkonu specializované činnosti Koordinátor autoevaluace. Jedná se o studijní program v rozsahu 250 vyučovacích hodin (200 hodin prezenčního studia a 50 hodin e- learningu) s modulovým uspořádáním ve dvou po sobě následujících školních rocích. Tento vzdělávací program je určen pro pedagogické pracovníky MŠ, ZŠ, SŠ (G, SOŠ, SOU), konzervatoří, VOŠ, ZUŠ a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Jedná se o prezenční formu studia. Jeho hlavním smyslem je vyložit podstatu plánování, procesu a výstupů autoevaluace, včetně významu autoevaluace školy pro její trvalý rozvoj. Absolvent vzdělávacího programu se bude orientovat v právních normách, vyhláškách a dalších dokumentech souvisejících s řízením kvality, s vlastním hodnocením školy, bude vybaven dovednostmi a znalostmi nutnými pro zpracování autoevaluačního plánu školy, tj. naučí se identifikovat potřeby školy, vybrat priority, formulovat cíle a kritéria jejich dosažení, bude umět zvolit a v praxi aplikovat vhodný evaluační nástroj, zpracuje autoevaluační zprávu a začlení její výstupy do dalších dokumentů školy. Vzdělávací program „Koordinátor autoevaluace“ je zaměřen na získání, resp. rozvoj především odborných kompetencí. Ale jako u každé řídicí činnosti je samozřejmě nutné rozvíjet i osobnostně-sociální kompetence jako je komunikativnost, empatie, sebekritika, vedení lidí, schopnost týmové spolupráce, které se promítají do konkrétních činností. Cyklus je zakončen závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce s portfoliem (více viz stranu 31) koordinátora před komisí složenou z předsedy - garanta studijního programu z krajského pracoviště NIDV, ze zástupců lektorů, oponentů, inspektorů ČŠI, zřizovatelů atd. Při uvažovaném minimálním počtu 22 účastníků se doporučuje, aby zkouška probíhala ve dvou dnech. V rámci zkoušky účastník prokáže nabyté vědomosti nutné pro řízení a koordinaci autoevaluačních procesů na školách. Každé závěrečné práci je přidělen oponent. Ke zkoušce a obhajobě je připuštěn účastník, který prokazatelně absolvoval minimálně 85% výuky, odevzdá závěrečnou práci a při závěrečné zkoušce se představí vlastní prezentací a portfoliem.

Studium KOAE – 250 hodin 3.1.Úvod do AE a legislativa (8 hodin) Cílem semináře je rozvíjení znalostí a dovedností: − Student zná aktuální školní legislativu − Student analyzuje základní pojmy vztahující se ke vzdělávacímu obsahu KOAE − Student se orientuje v oblasti externí evaluace (ČŠI a zřizovatelé) Obsah úvodního semináře: − Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) − Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se promítá také do oblasti vlastního hodnocení školy a hodnocení výsledků vzdělávání žáků základních škol − Zákon č. 129/2000 Sb., Zákon o krajích (krajské zřízení) − Zákon č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích (obecní zřízení) − Vyhláška č. 17/2005 Sb., o podrobnějších podmínkách organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti

Vlastní hodnocení školy (472/2011 Sb.) Změna: § 12 odst. 2 a § 28 odst. 1 písm. e) Novelou školského zákona se ruší povinnost škol zpracovávat zprávu o vlastním hodnocení školy (dále jen „vlastní hodnocení“). Vlastní hodnocení již není podkladem pro hodnocení školy Českou školní inspekcí, je ponecháno pouze jako východisko pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Zpráva z vlastního hodnocení není součástí povinné dokumentace škol a školských zařízení. Zároveň s tím se ruší povinnost vypracovávat vlastní hodnocení školy podle struktury, pravidel a termínů stanovených vyhláškou5. Škola však může zprávu o 5

Ustanovení § 8 a § 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb., jsou po novelizaci ust. § 12 odst. 2 školského zákona neaplikovatelná (neúčinná).

vlastním hodnocení zpracovávat i nadále, je to zcela na jejím uvážení. Termíny, strukturu a obsah vlastního hodnocení si škola stanoví sama. Výstupní hodnocení žáka (472/2011 Sb.) Změna: § 51 odst. 5 V § 51 se ruší odstavec 5, což znamená, že školy od 1. ledna 2012 nemusí vydávat žákovi výstupní hodnocení. Ředitelé středních škol již nemohou vyžadovat výstupní hodnocení jako součást přihlášky ke vzdělávání na střední škole.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (kapitola 11 - Struktura ŠVP pro základní vzdělávání) část 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy: Pravidla pro hodnocení žáků: - způsoby hodnocení – klasifikací, slovně, kombinací obou způsobů - kritéria hodnocení Autoevaluace školy: - oblasti autoevaluace - cíle a kritéria autoevaluace - nástroje autoevaluace - časové rozvržení evaluačních činností Externí evaluace − v případě externí (vnější) evaluace jsou opatření k zajištění kvality sledována a řízena z centrálních pozic (v našem případě je myšlena pozice státu, která je pro oblast školství zastoupena MŠMT) − tradičně externí evaluaci školy v ČR provádí Česká školní inspekce a dále zřizovatelé. − evaluační cíle jsou stanoveny zvnějšku, měřítka a kritéria jsou dána externím evaluátorem nebo zadavatelem hodnocení. − autoevaluace je nezbytným předpokladem pro evaluaci externí (pouze smysluplná a vzájemně provázaná kombinace obou může pomáhat vytvářet kvalitní i efektivní školy).

Česká školní inspekce § 174 − Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. − Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 v rámci inspekční činnosti: a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy, b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů, c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem, d) vykonává státní kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb; státní kontrolu vykonává podle zvláštního právního předpisu, e) vykonává veřejnosprávní kontrolu využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163. Působnost územních samosprávných celků ve školství - § 177 (561/2004 Sb., školský zákon) − Obec (561/2004 Sb., školský zákon) § 178, 179, 180 − Kraj (561/2004 Sb., školský zákon) § 181

3.2. Oblasti kvality školy (2 x 8 hodin) Cílem semináře je rozvoj znalostí a dovedností: − student si osvojí modely řízení kvality a její posouzení v jednotlivých oblastech − student formuluje cíle, kritéria, indikátory

Obsah semináře (viz příloha číslo 1).: a) Podmínky ke vzdělávání − demografické − personální − bezpečnostní a hygienické − ekonomické − materiální b) Obsah a průběh vzdělávání − školní vzdělávací program − plánování výuky − podpůrné výukové materiály − realizace výuky − mimovýukové aktivity

c) Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání − klima školy − systém podpory žákům − zohlednění individuálních potřeb žáků − spolupráce s rodiči − spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem d) Výsledky vzdělávání žáků − hodnocení výuky − klíčové kompetence

− znalosti a dovednosti − postoje − motivace − úspěšnost absolventů e) Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků − strategické řízení − organizační řízení školy − pedagogické řízení školy − profesionalita a rozvoj lidských zdrojů

3.3. Proces AE (104 hodin)

3.3.1. Proces AE – Krok za krokem, fáze procesu AE (8 hodin)

Cílem semináře je: − student analyzuje proces autoevaluace jako systematickou a plánovanou činnost (sestaví plán, vyhledá vhodný nástroj, vyhodnotí výsledky, nastaví vhodná opatření) Obsah semináře: − analýza činností fází: motivační přípravná realizační evaluační korektivní 3.3.2. Evaluační nástroje (64 hodin) Cílem semináře je rozvíjení znalostí a dovedností: − student analyzuje evaluační nástroje − student zvolí příslušný evaluační nástroj ve vztahu k cíli evaluace

Obsah semináře: − seznámení s evaluačními nástroji − práce s vybranými evaluačními nástroji − aplikace vybraných evaluačních nástrojů ve škole

Evaluační nástroj 1. Rámec pro vlastní hodnocení školy. Metodický průvodce 2. Anketa pro rodiče. Anketa škole na míru 3. Anketa pro žáky. Anketa škole na míru 4. Anketa pro učitele. Anketa škole na míru 5. Analýza dokumentace školy. Katalog kvantitativních indikátorů 6. Dobrá škola. Metoda pro stanovení priorit školy 7. Příprava na změnu. Metoda pro předjímání reakcí lidí 8. Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch 9. Profesní portfolio učitele. Soubor metod k hodnocení a sebehodnocení 10. 360° zpětná vazba pro střední úroveň řízení. Soubor dotazníků a metodických doporučení 11. Metody a formy výuky. Hospitační arch 12. Učíme děti učit se. Hospitační arch 13. Výuka v odborném výcviku. Hospitační arch 14. Klima školy. Soubor dotazníků pro učitele, žáky a rodiče 15. Klima školní třídy. Dotazník pro žáky 16. Klima učitelského sboru. Dotazník pro učitele.

17. Společenství prvního stupně. Dotazník pro žáky formou počítačové hry 18. Interakce učitele a žáků. Dotazník pro žáky

19. Připravenost školy k inkluzivnímu vzdělávání. Dotazník pro učitele 20. Předcházení problémům v chování žáků. Dotazník pro žáky 21. Poradenská role školy. Posuzovací arch 22. Mapování cílů kurikula. Posuzovací arch 23. Strategie učení se cizímu jazyku. Dotazník pro žáky 24. Školní výkonová motivace žáků. Dotazník pro žáky 25. Postoje žáků ke škole. Dotazník pro žáky 26. Zjišťování a vyhodnocování výsledků vzdělávání žáků. Posuzovací archy 27. ICT v životě školy – Profil školy21. Metodický průvodce 28. Internetová prezentace školy. Posuzovací arch 29. Skupinová bilance absolventů. Metoda pro hodnocení průběhu školního vzdělávání 30. Zpětná vazba absolventů a firem. Dotazník pro absolventy a metoda rozhovoru pro zástupce spolupracujících firem

3.3.3 Statistika a metodologie (16 hodin)

Statistika (8 hodin) Cílem semináře je: − osvojení základních popisných charakteristik datového souboru a porozumění prezentaci výsledků u standardizovaných metod. Obsahem semináře je seznámení se základy statistiky: -

typy dat, základní popisné charakteristiky datového souboru

-

tabulka četností

-

aritmetický průměr, medián, modus, směrodatná odchylka, kvartilové rozpětí.

-

grafická prezentace dat, histogram četností

-

normální (Gaussovo) rozdělení, hrubý a standardní skór, lineární a plošná normalizace

-

korelační koeficient

Metodologie (8 hodin) Cílem semináře je: -

osvojení základů správného využívání evaluačních nástrojů v rámci vlastního hodnocení školy a porozumění informacím obsaženým v příručkách evaluačních nástrojů

Obsahem semináře je seznámení se základy metodologie: -

kvantitativní a kvalitativní evaluační nástroje

-

základní a výběrový soubor

-

standardizace

-

validita a reliabilita

-

přednosti a omezení vybraných metod, dotazníky, skupinové a individuální rozhovory.

-

etické otázky sběru, interpretace dat a prezentace výsledků

3.3.1. Závěrečná fáze procesu AE (8 hodin) Cílem semináře je: − chápat komplexnost autoevaluačního procesu − shromažďovat data pro autoevaluaci své školy − rozumět významu sebehodnocení a kolegiálního hodnocení − rozvíjet evaluační kulturu školy

Obsahem tohoto modulu je: − praktický výcvik a hodnocení autoevaluace jako procesu, plánů, zprávy − triangulace jako způsob zajištění kvality procesu autoevaluace školy − shromažďování dat v souvislosti s dalšími hodnotícími procesy ve škole a sebehodnocení učitele v procesu autoevaluace V rámci tohoto modulu si dále osvojí základní otázky pro posuzování procesu vlastního hodnocení školy (viz dále).

Zdroje pro odpověď na následující otázky mohou být ve zprávě o vlastním hodnocení školy, ve veřejně prezentovaných informacích školy, mohou být získány od ředitele školy či vybraných učitelů. a) Realizace plánu

Probíhá proces autoevaluace podle stanoveného plánu? Je plán modifikován tak, aby byla zajištěna účelnost realizace procesu autoevaluace? b) Spolupráce v rámci školy Jsou do procesu vlastního hodnocení školy zapojeni zaměstnanci školy? Je plán vlastního hodnocení školy tvořen společně v celém pedagogickém sboru, případně u velkých škol s vedoucími jednotlivých skupin? Je nastaven soulad mezi vlastním hodnocením školy a rozvojem pedagogických pracovníků školy? Usiluje ředitel školy, aby pracovníci školy rozuměli smysluplnosti procesu autoevaluace školy? c) Nakládání s údaji Jsou zdroje dat archivovány tak, aby bylo možné výsledná zjištění doložit? Jsou adresné údaje od žáků, rodičů a dalších osob získávány a archivovány tak, aby nebylo možné tyto údaje zneužít? Jsou poskytovatelům údajů dány dostatečné záruky, že data nebudou zneužita? Je důsledně dodržena anonymita poskytovatelů údajů v případě, kdy je sběr údajů prezentován jako anonymní? Je v případě audio- či videozáznamu osob získán jejich informovaný souhlas pro nakládání s tímto záznamem? (v případě žáků jejich zákonných zástupců) d) Získávání výsledků Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy v časové řadě?

Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s jinými školami? Jsou využity příležitosti pro porovnání výsledků školy s ostatními školami v ČR nebo se stanovenými standardy? Jsou využity příležitosti pro ověření výsledků z více zdrojů, např. porovnání pohledů učitelů, rodičů, žáků? Jsou využity příležitosti externího posouzení evaluačního procesu, např. ředitelem partnerské školy, zástupcem zřizovatele, …? Jsou evaluační nástroje používány metodicky správně? Je sběr dat realizován na odpovídajícím vzorku respondentů? e) Zpětná vazba Jsou těm, kteří poskytli informace pro hodnocení školy, jejich výsledky souhrnně poskytnuty? Jsou tyto výsledky prezentovány korektně včetně negativních i pozitivních zjištění? f) Prezentace školy před veřejností Jsou vybrané výsledky prezentovány veřejně, např. na webových stránkách školy či na veřejně přístupné nástěnce? Jsou tyto výsledky prezentovány pravdivě? Jsou prezentované výsledky veřejnosti srozumitelné? Jsou řádně uvedeny zdroje získaných informací?

3.4. Manažerské řízení AE (32 hodin) 3.4.1. Personální činnosti zaměřené na řízení a rozvoj pracovníků ve školství v souvislosti s AE (16 hodin) Cílem semináře je rozvíjení znalostí a dovedností:

− student analyzuje personální činnosti zaměřené na řízení a rozvoj pracovníků ve školství

− student vyhodnotí účinnost jednotlivých faktorů ovlivňujících řízení a rozvoj pracovníka − student zaujme kritický postoj k jednotlivým stylům řízení − student analyzuje pracovní podmínky a vztahy ve školství − student vyhodnotí pracovní podmínky a vztahy ve školství v souvislosti s procesy AE, zaujme kritický postoj

Obsahem semináře je: − specifika personální práce ve školství - kritéria pracovní efektivnosti − specifika školy – požadavky na vedoucí pracovníky, rozvoj profesních a manažerských kompetencí − styly řízení lidí – kritéria evaluace stylů řízení − moderní způsoby řízení lidí – vedení sdílenou vizí, koučování... − emoční management − pracovní způsobilost – odborná, psychická, morální způsobilost − kompetence jako zdroj a základní projev optimálního uplatnění pracovníka ve škole − rozvoj kompetencí, požadavky na schopnosti, dovednosti − analýza pracovního výkonu, − kritéria pracovní úspěšnosti, subjektivní, objektivní kritéria. − týmová práce, evaluační kritéria úspěšného týmu, efektivně fungujícího týmu − vedení týmu – požadavky na schopnosti a dovednosti vedoucího týmu − adaptace a stabilizace pracovníků. − pracovní adaptace, sociální adaptace, subjekty a objekty řízení adaptačního procesu − sociální role v adaptačním procesu − vyhodnocování adaptačního procesu – kritéria úrovně adaptovanosti − hodnotící rozhovor jako základ komunikace a motivace; kritéria konstruktivního rozhovoru − hodnocení a oceňování pracovníků, kritéria evaluace kvality práce − podmínky pracovního prostředí, vztahy, pracovní kolektivy, podmínky kariérního růstu. − psychologická stránka podmínek a vztahů ve školním prostředí

3.4.2. Selfmanagement aneb sebepoznání, seberozvoj, sebeřízení v souvislosti s AE (8 hodin) Cílem semináře je rozvíjení znalostí a dovedností:

− student vyhodnotí náročné životní situace ve vztahu k sobě − student analyzuje kritéria úrovně sebereflexe, sebehodnocení

Obsahem semináře je: − člověk jako bytost bio-psycho-sociální. − náročné životní situace – stres, frustrace, konflikt − příčiny stresu v pracovní sféře, specifické stresory učitelské profese, protistresová opatření − syndrom vyhoření, projevy, fáze, příčiny − konfliktní situace, řešení konfliktů – modelové situace řešení, zásady správného chování s lidmi − vývoj a determinace sebepojetí, kognitivní, emocionální, seberealizační složka − sebehodnocení a jeho využití pro osobnostní rozvoj, kritéria úrovně sebereflexe, sebehodnocení

3.4.3. Timemanagement, projekt osobního rozvoje (8 hodin) Cílem semináře je rozvíjení znalostí a dovedností:

− student vyhodnotí faktory ovlivňující jeho osobní rozvoj − student analyzuje cíle a vize osobního rozvoje − student obhájí projekt osobního rozvoje Obsahem semináře je: − timemanagement − vize a cíle osobního rozvoje. − seberealizující se člověk, proaktivita, pozitivní myšlení

− analýza osobních zdrojů, vývoj a využití osobnostních předpokladů, rezervy v rozvoji schopností − pocit vlastní hodnoty a jeho projekce v komunikaci. Sebevědomí, sebedůvěra − zpracování a obhajoba projektu osobního rozvoje.

3.5. Vzájemné učení – 16 hodin Cílem semináře je rozvíjení znalostí a dovedností:

− student si vzájemnou návštěvou škol prohloubí zkušenosti v oblasti AE − student analyzuje potřeby a kompetence k vykonávání role koordinátora AE

Obsah semináře: − vzájemná výměna zkušeností a poznatků koordinátorů autoevaluace (posluchačů studia AE) v oblasti autoevaluace škol − aktivita využívá znalostí a dovedností získaných v průběhu studia AE, ale i dosavadních zkušeností studentů, koordinátorů s procesy autoevaluace na svých školách. (Jedná se o 2 výukové dny po 8 vyučovacích hodinách, tj. koordinátoři AE budou v této aktivitě vystupovat ve dvou rolích – první výukový den se budou učit roli koordinátora AE hodnotícího navštívenou školu = osvojování si znalostí a dovedností v poskytování zpětné vazby a druhý výukový den naopak roli koordinátora AE hodnocené školy – přijímání zpětné vazby = řešení problému a návrhy opatření, hledání cesty). − aktivita vzájemné učení koordinátorů AE předpokládá, že si koordinátoři (účastníci studia) předají základní kurikulární dokumenty potřebné pro AE školy (ŠVP, dokumenty zaměřené na plán rozvoje školy včetně cílů rozvoje, provázanost těchto plánů a cílů s cíli autoevaluace, plán autoevaluace školy, model řízení kvality školy oblasti, podoblasti, kritéria kvality…, případně výroční zprávy). − že vedení obou škol podpoří své koordinátory AE, ať již umožněním přístupu k uvedeným dokumentům, či svojí účastí (či účastí pověřeného zástupce) v průběhu této aktivity.

− studium příslušných kurikulárních dokumentů (viz výše) - předchází uskutečněné aktivitě − vzájemné návštěvy koordinátorů AE (diskusi bude moderovat lektor daného modulu) − vzájemná výměna poznatků a zkušeností o průběhu a výsledcích hodnotících procesů na příslušných školách, diskuse k dokumentům, týkajících se hodnocení školy, průběhu autoevaluace, k výsledkům… −

představení své role koordinátora autoevaluace , žádoucích kompetencí, náplni práce KOAE, seznámení KOAE se způsobem spolupráce s vedením školy, se spoluprací s pověřenými vedoucími pracovních týmů

− porovnání shod a rozdílů práce KOAE na obou školách, vyhodnocení toho, co lze převzít, aplikovat ve druhé škole, jaké jsou potřeby k výkonu role KOAE… − diskuse - o průběhu a významu vzájemných návštěv KOAE – co se osvědčilo, jaká jsou doporučení, na co se zaměřit v souvislosti s evaluačními aktivitami koordinátora autoevaluace…

3.6. Metaevaluace (16 hodin) Cílem semináře je: − zhodnotit uskutečněný autoevaluační proces − identifikovat vhodné formy podpory autoevaluace pro svoji školu − reflektovat vlastní schopnosti pro koordinaci autoevaluace

Obsah semináře: − vyhodnocení procesu AE − vyhodnocení návštěv − využití metaevaluace pro další evaluační cyklus − podpůrný systém pro školy

Vstupem do metaevaluace jsou všechny materiály a poznatky z aktuálně proběhlého autoevaluačního cyklu. Z pohledu vyhodnocení autoevaluace jde ale o jiné informace.

Vhodným způsobem, jak se vypořádat s metaevaluací, je zpracování kontrolního seznamu otázek. Vyplatí se, pokud takový seznam vyplní nezávisle více členů autoevaluačního týmu a následně si zkonfrontují svoje poznatky. Diskuse při konfrontaci vede většinou přímo k úpravě dalšího autoevaluačního cyklu v potřebných oblastech i detailech.




Zajímají nás především podmínky a průběh autoevaluačních procesů vs. jejich výsledky. Pro metaevaluaci jsou pro nás zajímavé odpovědi např. na následující otázky:




Jak jste si stanovili cíle autoevaluace? Jak vybíráte priority?




Jak jste si sestavili plán na dané období?




Jaká jste si stanovili kritéria pro dané oblasti?




Kdo se na autoevaluaci podílel a jakým dílem? Jaké byly konkrétní úkoly? Jak jste motivovali pedagogy zapojené do autoevaluace?




Jakým způsobem ovlivnila práce na autoevaluaci vztahy ve škole?




Podle čeho vybíráte evaluační nástroje?




K jakým oblastem máte dostatek nástrojů a jste s nimi spokojeni? K čemu nemáte dostatek nástrojů?




Jak zjišťujete, že bylo dosaženo cíle?




K čemu vám autoevaluace pomohla? V jakých oblastech?




Jaká opatření jste stanovili po autoevaluaci? Vypracovali jste plán zlepšení? Jak?




Jaká opatření byla již realizována? Co to škole přineslo?




Co se vám dařilo nejlépe?




S čím se při autoevaluaci nejvíce potýkáte?




Co byste potřebovali pro zlepšení v autoevaluaci?




Co budete příště dělat jinak?




Koho jste s výsledky autoevaluace seznámili?




Jak k autoevaluaci přistupovala ČŠI? Jak zřizovatel?

Podpůrný systém pro školy Obsahem modulu je vlastní hodnocení školy, kritická sebereflexe (nejlépe za účasti uživatelů a partnerů), což je předpoklad toho, aby se realizovaly obě stránky autonomie školy: − uvolnění prostoru pro iniciativu a tvořivost zdola − převzetí plné odpovědnosti za kvalitu své práce

To vše by mělo probíhat za podpory všech nadřízených a servisních orgánů a institucí. Z analýzy výše popsaných aktivit lze vysledovat, že bez účelné vnější podpory budou samotné školy jen velmi ztěžka vlastní hodnocení školy realizovat. Hrozí, že pokud jim nebude poskytnuta pomocná ruka, bude většina z nich autoevaluaci provádět často formálně, pouze z důvodu naplnění zákonem daného požadavku.

Mezi účinné formy podpory můžeme zahrnout: − metodická pomoc – zpracované metodiky, vytvořené nástroje … − další vzdělávání pedagogických pracovníků zacílené na evaluaci − přístup k informacím – odborné publikace, články v odborném tisku, výstupy projektů a výzkumů, tematicky zaměřené portály, webové stránky, konference… − vytváření sítí spolupracujících škol − realizace odpovídajících rozvojových programů

Odborné kompetence koordinátora autoevaluace: − orientuje se v právních normách a dalších dokumentech souvisejících s řízením kvality, s vlastním hodnocením školy − dokáže kriticky analyzovat modely řízení kvality − dokáže efektivně naplnánovat autoevaluační procesy školy − koordinuje proces autoevaluace − efektivně využívá relevantní zdroje dat − analyzuje získaná data a interpretuje výsledky − zpracuje zprávu o vlastním hodnocení školy − vhodně aplikuje jednotlivé části zprávy o vlastním hodnocení školy do dalších dokumentů školy a prezentuje ji v různých kontextech − iniciuje funkční provázanost všech evaluačních procesů ve škole − zhodnotí uskutečněný autoevaluační proces − identifikuje, př. zajistí vhodné formy podpory autoevaluace pro svoji školu

− rozumí etickým otázkám autoevaluace a dokáže ve škole vytvářet neohrožující prostředí − uplatňuje vhodné metody a formy týmové spolupráce − identifikuje vhodné formy podpory v oblasti vlastního hodnocení − umí řídit metaevaluaci − motivuje kolegy k autoevaluačním procesům ve škole − iniciuje týmovou spolupráci všech aktérů autoevaluace − řídí diskuzi, podporuje kulturu konstruktivní argumentace − zvládá konfliktní situace, hledá alternativy řešení − vytváří klima vzájemné důvěry, podporuje otevřenost a iniciativu − průběžně se vzdělává, pracuje na svém rozvoji

4. Ukončení – vyhodnocení a portfolio koordinátora (8 hodin) Cílem semináře je: − prezentace rozpracovaných závěrečných prací a portfolií (více strana 27) před kolokviem všech kolegů ze studijního programu − řízená diskuse o těchto pracích za přítomnosti 1 – 2 lektorů a garanta studia Obsah semináře: Garant programu (metodik) v předstihu 1 měsíce oznámí konání tohoto moderovaného semináře a vysvětlí účastníkům jeho obsah. Jedná se vlastně o nácvik prezentace k závěrečné zkoušce.„tzv. malé obhajoby, nebo-li obhajoby nanečisto“. Jde o moderovaný pracovní seminář (mítink, workshop), kde roli moderátora může místo lektora zastat i schopný koordinátor (1 až 2 moderátoři), který není účastníkem studia. Účastníci si prakticky vyzkoušejí prezentovat svou práci koordinátora nebo část své závěrečné práce atd. Předají několik svých zkušeností ostatním kolegům. Inspirují své kolegy. Dojde k seznámení se stavem rozpracovanosti závěrečných prací a osobních portfolií koordinátora. Může proběhnout burza nápadů.

Vhodné je seznámení s různými způsoby ukládání dokumentů a dokladů. Proběhnou reflexe doposud vykonané činnosti koordinátora. Seznámení s různými způsoby aktualizace portfolia Diskuse, shrnutí poznatků, vzájemné konzultace 5. Forma vzdělávacího programu a hodinová dotace Prezenční studijní program - cyklus seminářů a přednášek v rozsahu 200 vyučovacích hodin a e-learningové studium v rozsahu 50 vyučovacích hodin. E-learningový kurz zahrnuje studijní texty k jednotlivým modulům včetně příloh a úkolů, odkazy na studijní zdroje a povinnost chatu studijní problematiky, umožňuje účastníkům dobrou přípravu na prezenční setkání a možnost konfrontovat studijní výsledky s realitou na svých školách. Modul

Dny/hodiny Hodiny na aktivitu celkem

3.1

Úvod do AE a legislativa, externí evaluace – ČŠI, zřizovatelé

1x8

8

3.2

Oblasti kvality školy

2x8

16

3.3

Proces AE

13 x 8

104

3.3.1 Fáze procesu AE

1x8

8

3.3.2 EN

10 x 8

80

3.3.3 Metodologie, statistika

2 x8

16

3.3.4 Závěreč. fáze AE

2x8

16

3.4

Manažerské řízení

3.5.

Vzájemné učení

2x8

16

3.6.

Metaevaluace

2x8

16

6.

Ukončení (vyhodnocení vzájem.učení)

1x8

8

e-learning

50

Celkem

250 hodin

6. Počet účastníků a upřesnění cílové skupiny pedagogů:

Minimálně 22 účastníků. Studijní program je určen pedagogickým pracovníkům MŠ, ZŠ, SŠ (G, SOŠ, SOU), konzervatoří, VOŠ, ZUŠ a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. 7. Plánované místo konání:

Učebny krajských pracovišť NIDV.

11. Kalkulace nákladů na studium:

Položka Celkové náklady na lektory

Odměna 250 x 500Kč/hod. za přímou výuku pro 1 lektora včetně odvodů Odměna za 1 posudek závěrečné práce 200Kč

Předpokládané náklady 153 000

125 000

6 000 4 400

z toho

Komise pro obhajoby závěrečných prací 5x200Kč/hod. x 2 placení členové x 2dny

4 000

Odměna 5 x 200Kč/hod. x 2 moderátoři

2.000

Odměna za konzultace 88 x 200 Kč

17 600

Ubytování lektorů

8 000

Stravování a doprava lektorů/cestovní příkazy, občerstvení

9 000

Náklady na zajištění prostor

25 000 -

Ubytování, stravování a doprava účastníků Doprava účastníků

-

Stravování a ubytování účastníků

-

z toho Náklady na učební texty

14 000

Příprava, překlad, autorská práva apod..

4 000

Rozmnožení textů – počet stran: 3 000

10000

z toho Režijní náklady

z toho

26 000 Stravné a doprava organizátorů

3 000

Ubytování organizátorů

3 000

Poštovné, telefony

6 000

Doprava a pronájem techniky

2 000

Propagace

2 000

Ostatní náklady

10 000

Odměna organizátorům Náklady celkem Poplatek za 1 účastníka

218 000

při 22 účastnících ve studiu 250 hodin

9 910

Vysvětlivky k financování: Doporučený počet účastníků je min. 22 a max. 30.

Poplatek za studium je 9 910 Kč. Platba bude s ohledem na harmonogram studia rozdělena do dvou splátek 6 000 a 3 910 Kč ve dvou po sobě následujících letech/kalendářních rocích.

Za přímou výuku za 1 vyučovací hodinu v délce 45 minut náleží lektorovi 500 Kč včetně odvodů i přípravy, v přímé výuce nemohou být přítomni dva takto placení lektoři, pokud výjimečně budou, platí se jim 250 Kč za hodinu.

Za práci ve zkušební komisi náleží lektorovi za 5 hodin x 200 Kč = 1000 Kč. Je přípustná přítomnost max. dvou placených lektorů v jednom dni obhajob.

Za oponentský posudek jedné závěrečné práce náleží oponentovi 200 Kč.

Za konzultace náleží lektorovi za 4 hodiny x 200 Kč = 800Kč.

12. Materiální a technické zabezpečení:

Učební texty pro všechny účastníky vypracované lektory. Technické vybavení: počítač nebo notebook, zpětný a data projektor, video, TV, balicí papíry, popisovače magnetická tabule, flip chart, radiomagnetofon, další drobný pomocný materiál.

13. Způsob vyhodnocení:

Kvantitativní: počet zapojených koordinátorů a ostatních pedagogů, počet realizovaných běhů studijního programu v ČR, počet vydaných osvědčení. Kvalitativní: úroveň zpracovaných závěrečných prací – hodnocení oponenty, zpětná vazba účastníků studijního programu - hodnotící dotazníky a diskuse s krajským garantem. Hodnocení přínosu pro školy – ředitelé škol, Česká školní inspekce, zřizovatelé.

14. Zakončení studia:

Závěrečná zkouška a obhajoba písemné práce před zkušební komisí. Významným prvkem zakončení studia je závěrečná práce. Bude zpracována v průběhu realizace studia se zapracováním poznatků získaných v průběhu třístupňové stáže. Účastníkům bude nabídnuta možnost průběžné konzultace s lektory. Práce bude obhajována v rámci závěrečné zkoušky před hodnotící komisí.

V rámci obhajoby předkládá účastník též svoje portfolio koordinátora, což je soubor dokumentů, které shromažďuje v průběhu svého studia a vychází ze své praktické činnosti při tvorbě ŠVP. Obsahem jsou podklady pro jeho práci, ale též dílčí výstupy, úvahy, prognózy, hypotézy, osobní plány, záznamy jednání, plány tvorby, reflexe, dotazníky, výzkumy, ankety, monitoring, výběr použitelné literatury, vzory, fotografie, oznámení, zprávy, novinové články atd.

Forma zkoušky a obhajoby: Účastník obhajuje svou závěrečnou práci před zkušební komisí a kolokviem (skupinou) účastníků studia. Doporučená délka jedné obhajoby je 20 minut.

Hodnotící komise: Komise bude sestavena z 3 až 5 členů. Doporučená skladba komise je předseda – garant studia, lektoři, čestní členové komise – zástupci ČŠI, krajského úřadu, zřizovatelů škol, zkušení ředitelé škol. Oponent,

který

bude

posuzovat

závěrečnou

práci,

vyjádří

svoje

stanovisko

na vypracovaném formuláři, sdělí, zda doporučuje či nedoporučuje práci k závěrečné obhajobě. Oponent může vrátit účastníkovi práci k dopracování a doplnění. Oponenti závěrečných prácí mohou být z řad lektorů. Členové komise mají právo po ústní prezentaci autora závěrečné práce položit doplňující dotazy.

Účastník studia musí v závěrečné práci prokázat: Souhrnnou orientaci ve vybraném tématu z oblasti autoevaluace. Hlubší porozumění tomuto vybranému odbornému tématu. Dovednost samostatné orientace ve vybraném tématu. Náležitý stupeň osvojení odborné terminologie.

Schopnost shrnout a prezentovat obsah své práce. Formální úprava závěrečné práce: Rozsah 10 – 20 číslovaných normostran vlastního textu (jedna normostrana odpovídá podle ČSN 99 0220: 30 řádků po 60 úhozech). Titulní stránka, anotace, prohlášení o autorství, obsah práce Text na formátu A4 v textovém editoru WORD 6.0 a vyšším zpracovaný laserovou nebo inkoustovou tiskárnou, nastavená velikost písma 12 netučných bodů Vzhled stránky: nahoře, dole, vpravo, vlevo 2,5 cm, záhlaví a zápatí 1,25 cm. Obrazové a grafické doplňky lze integrovat do textu, nebo uvést v příloze. U převzatého textu a informací se uvádí odkaz na použitou literaturu, která je prezentována formou bibliografických citací (vyhovuje i podle starší normy ČSN 01 0197) v závěru práce na stránce: Seznam použité literatury Účastník předkládá závěrečnou práci 1x v listinné a 1x v elektronické podobě. Závěrečná práce zůstává uložena v příslušném krajském pracovišti NIDV a podle souhlasu autora bude (či nikoliv) poskytnuta jako studijní materiál i dalším osobám.

D2 - Diseminace výstupů projektu - poskytování a šíření informací o projektu, jeho výstupech, pracovních, odborných a vědeckých výsledcích a o zkušenostech (zahajovací a závěrečné konference pro pedagogickou, odbornou veřejnost a zřizovatele)

V období od poloviny října do konce prosince 2009 probíhaly v každém kraji České republiky zahajovací konference. Zahájeny byly v Olomouci, zakončeny v Praze. Termíny konání jednotlivých krajských konferencí: 1. 14.10. Olomouc: 2. 15.10. Ostrava 3. 19.10. Jihočeský kraj - České Budějovice 4. 20.10. Zlínský kraj – Zlín 5. 20.10. Jihomoravský kraj - Brno 6. 22.10. Kraj Vysočina – Jihlava 7. 02.11. Královéhradecký kraj - Hradec Králové 8. 04.11. Liberecký kraj – Liberec 9. 05.11. Ústecký kraj - Ústí nad Labem 10. 11.11. Plzeňský kraj – Plzeň 11. 12.11. Karlovarský kraj - Karlovy Vary 12. 25.11. Pardubický kraj – Pardubice 13. 02.12. Středočeský kraj 14. 03.12. Praha

Cílem konferencí byla výměna zkušeností mezi externími a interními hodnotiteli na téma vlastní hodnocení školy, tj. školami, zřizovateli a ČŠI. V rámci konferencí byly také představeny aktivity projektu Cesta ke kvalitě s důrazem na využitelnost výstupů. V každém kraji vystoupil zástupce krajského inspektorátu ČŠI, ve většině krajů se podařilo zajistit vystoupení zástupce kraje jako zřizovatele, v některých krajích přijali pozvání k prezentaci zástupci obcí. Největší časový prostor měli ředitelé škol všech typů, kteří byli cílovými

skupinami projektu. Jak se ukázalo, konference prezentacemi ředitelů sehrály důležitou úlohu v inspiraci pro ostatní zúčastněné školy, jak je možné také kvalitně realizovat vlastní hodnocení školy. V rámci konferencí byl dán dostatečný časový prostor pro diskusi. Kraje se lišily v tom, jak byl tento prostor zúčastněnými využit, někde se diskutovalo více, někde méně. Ve vyjádřeních ředitelů se často objevovalo potěšení z toho, že se vlastně poprvé mohli jmenované zainteresované strany setkat nad společným tématem na jednom místě. Rovněž zaznívala konkrétní doporučení pro řešení projektu na adresu evaluačních nástrojů, např. nezapomenout na jednoduchost, uživatelskou přívětivost, myslet i na malotřídní školy, ve kterých jsou ředitelé a ředitelky na mnoho záležitostí sami. Na konferencích proběhly ankety, jejichž některé výsledky uvádíme níže6, a které jsou zároveň zveřejněny na webových stránkách projektu, kde můžeme najít i prezentace vystupujících. Krajské konference sehrály významnou úlohu v nastartování široké diskuze a významně přispěly k naplnění jednoho z cílů projektu směřujícího k vhodnému provázání autoevaluace a externí evaluace, na které byla také zaměřena anketa, kterou účastníci konferencí mohli vyplnit. Celkem se konferencí zúčastnilo 870 účastníků, a návratnost anket byla poměrně vysoká - 63 %. Vzhledem k tomuto relativně nízkému vzorku škol (552), se kterými v anketách pracujeme, nebylo možné výsledky zevšeobecňovat a dělat z nich plošné závěry. Účastníci ankety byli dotazováni ve všech krajských městech, kde se konference konaly. Celkem se zúčastnilo 552 respondentů. Nejvíce účastníků anketu vyplnilo v Královéhradeckém (celkem 53), Ústeckém (52) a Plzeňském (50) kraji. Nejméně naopak v Praze (18), kde lze dlouhodobě pozorovat menší návratnost a ochotu účastnit se nejrůznějších anketních šetření, což se možná promítlo i do našeho šetření. Celkově je však – s výjimkou Prahy a snad i Středočeského kraje – účast respondentů v jednotlivých krajích poměrně vyvážená (pohybuje se nejčastěji zhruba na úrovni 40 respondentů v každém kraji). Konferencí se významně nejčastěji účastnili ředitelé škol (346 všech respondentů, tj. 63 %) a zástupci ředitelů škol (136, tj. 25 %). Vidíme tedy, že mezi respondenty jednoznačně dominovalo vedení škol (cca 90 %), což byla ostatně hlavní cílová skupina pořádaných konferencí. V menší míře se konferencí (10 %) účastnili také řadoví učitelé a jen malá část respondentů se pak rekrutuje z mimoškolského prostředí – v tomto případě šlo o pět zástupců zřizovatelů škol a pět představitelů České školní inspekce. Tři respondenti pak neuvedli své pracovní zařazení.

6

Výsledky anket realizovaných v roce 2009.

Hodnocení přínosu konferencí v roce 2009: Většině účastníků splnila konference očekávání vzhledem k tématu (96 % účastníků vyhodnotilo konferenci stupněm 1 až 3). Největší množství respondentů však nehodnotilo přínos konference z hlediska splněných očekávání jako absolutně výborný (tedy stupněm 1), ale volilo stupen 2 (41%). Nejspokojenější účastníci konference – z hlediska splnění očekávání vzhledem k tématu konference byli ve Středočeském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejméně spokojení na Vysočině a v Pardubickém, Karlovarském a Jihočeském kraji Níže uvádíme pořadí spokojenosti v jednotlivých krajích:

1. Hlavní město Praha 2. Jihočeský kraj 3. Jihomoravský kraj 4. Karlovarský kraj 5. Královéhradecký kraj 6. Liberecký kraj 7. Moravskoslezský kraj 8. Olomoucký kraj 9. Pardubický kraj 10. Plzeňský kraj 11. Středočeský kraj 12. Ústecký kraj 13. Vysočina 14. Zlínský kraj Účastníci byli také vyzváni, aby vlastními slovy v otevřené otázce zhodnotili přínos konference pro svou práci. Objevila se čtyři nejčastěji opakující se témata: a) přinos konference ve smyslu dosud chybějícího pocitu podpory („školy v tom už nejsou samy“), typickými ilustracemi jsou následující výroky: „…těší mě, že AE začíná být podporována zvenčí.“ „…nabyla jsem jistotu, že se objevila "pomocná" ruka.“ b) sociální přínos konference – výměna informací, navázání formálních i neformálních kontaktů „…přibylo mi něco optimismu, ostatní mají podobné problémy.“

c) informační – tato kategorie je nejčastější (často se zdůrazňuje přínos možnosti srovnat situaci na vlastní škole s dalšími školami): „získání rady nových informací…výměna informací a zkušeností, podněty pro zpracování vlastního hodnocení školy, pohled na vlastní práci jinýma očima.“ „ocenila jsem všechny příspěvky z různých úhlů pohledu - ČŠI, zřizovatel, NIDV, zkušenosti škol“ Hodnocení organizace konference Pozn.: Hodnocení na škále 1- nejlepší hodnocení, 5- nejhorší hodnocení. Respondenti byli vyzváni, aby hodnotili na stupnici stejně jako ve škole. Z organizačního hlediska byla konference hodnocena ještě o poznání pozitivněji. 96 % respondentů ji ohodnotilo stupněm 1 až 3. Nejčastěji pak stupněm 1 (71 %). Krajský pohled ukazuje, že s organizačním zajištěním konferencí panovala vesměs velmi vysoká spokojenost ve všech krajích (nejvíce v Jihočeském a Jihomoravském). Výrazně nejmenší spokojenost účastníků byla ve srovnání se všemi ostatními kraji v Praze, i zde však jednoznačně převládali spokojení účastníci nad nespokojenými (průměr 1,75 na 5-bodové škále).

Hodnocení organizačního zajištění konference podle krajů: 1. Hlavní město Praha 2. Jihočeský kraj 3. Jihomoravský kraj 4. Karlovarský kraj 5. Královéhradecký kraj 6. Liberecký kraj 7. Moravskoslezský kraj 8. Olomoucký kraj 9. Pardubický kraj 10. Plzeňský kraj 11. Středočeský kraj 12. Ústecký kraj 13. Vysočina 14. Zlínský kraj

Dále byli respondenti formou otevřené otázky vyzváni, aby vlastními slovy formulovali doporučení pro zlepšení podobné akce do budoucna: a) vysoce kladně byly hodnoceny prezentace vlastního hodnocení na konkrétních školách, jako negativní se však v této souvislosti naopak několikrát objevilo přání, aby referující méně prezentoval svou školu a více se zaměřil na vlastní sdělení stran autoevaluace b) silná poptávka po konkrétních nástrojích autoevaluace (příklady, návody použití a vyhodnocení) c) obecněji velmi častý názor, že příspěvky by měly být více konkrétní (celkově byly obecněji laděné jako méně přínosné), zejména touha slyšet více příkladu dobré praxe, ukázat ukázky dobře zpracované autoevaluace, více inspirativních námětů, více konkrétních rad d) podobně se velmi často vyskytoval názor, že by měly být všechny prezentace k dispozici na webu ke stažení nebo účastníkům rozdány vytištěné (pozn. v rámci projektu byly všechny prezentace se souhlasem autorů vyvěšeny na webových stránkách projektu). e) názory, že by měla být konference více diferencována podle stupňů škol

Vyhodnocení konferencí z roku 2012: Závěrečné konference k projektu Cesta ke kvalitě proběhly ve všech 14 krajích ČR v období leden – březen 2012. Cílem závěrečné konference pak bylo prezentovat výstupy a sdílet zkušenosti s evaluací. Účastníci (celkem 553) byli na závěr konferencí požádáni o vyplnění ankety k poskytnutí zpětné vazby. 330 z nich ankety odevzdalo, návratnost anket je 60 %.

Zastoupení v jednotlivých krajích

Nejvíce účastníků jsme zaznamenali na konferenci v Ústí nad Labem. Počet respondentů zde činí 72. Účast zde byla výrazně vyšší než u ostatních krajů. Nejmenší zájem byl ve středních Čechách (11 respondentů) a v Praze (12 respondentů).

Počet účastníků a návratnost anket

Kraj

Počet účastníků konference

Počet respondentů

Návratnost anket

Brno

31

14

45%

České Budějovice

35

26

74%

Hradec Králové

30

15

50%

Jihlava

58

33

57%

Karlovy Vary

55

27

49%

Liberec

21

16

76%

Olomouc

25

16

64%

Ostrava

26

23

88%

Pardubice

30

16

53%

Plzeň

30

23

77%

Praha

33

12

36%

Střední Čechy

38

11

29%

Ústí nad Labem

101

72

71%

Zlín

40

26

65%

Celkem

553

330

60%

Přínos konferencí

Respondenti odpovídali na otevřenou otázku po přínosu konference pro jejich práci. Jejich reakce lze shrnout do několika následujících bodů (kurzivou jsou vyznačeny doslovné citace z dotazníků):

Zde uvádíme některé z nich: • Inspirativní pro svoji další práci, ujištění se v tom, že neformální AE má smysl a vede ke zvýšení kvality školy. Pokusím se o obdobu plánu osob. pedagog. rozvoje pana ředitele Berana. (O jeho slovech budu hodně přemýšlet) • Velmi přínosné, podnětné, mám mnoho nových podkladů pro svou práci, hned použiji pro vedení školy – ač jsem ve funkci dlouho a jsme škola velice úspěšná. • Zdokonalení představy o AE procesu, nástrojích, možnostech – několik nových nápadů. Nové materiály. Avšak vzhledem k dřívější praktické zkušenosti s EN – nic podstatného a zásadního • Na škole provádíme evaluaci v poměrně širokém spektru, na konferenci jsem získala spíše „duševní“ podporu podobných nadšenců • rozšíření obzoru, zkušenosti jiných; lepší orientace v nabídce evaluačních nástrojů; utřídění si problematiky • Je to přínos, lépe se orientuji, AE není jenom nepříjemné zatěžování ŘŠ, pokud se to dobře zpracuje a deleguje • dobře, metody AE mě oslovují, pokusím se zrealizovat • aktuální informace, zkušenosti z jiných škol • získávání informací a nových kontaktů • zejména nové podněty a zkušenosti; inspirace hodná následování • našla jsem několik přínosných témat • nový přístup k AE, podnětné příklady AE a jejího využití • velice inspirativní • pozitivně, ukázání směru • přehled, lepší porozumění užití nástrojů, materiály (zdroj informací) • Zase jeden z mála projektů, který má smysl a je pro mě důležitý a přínosný • samozřejmě kladně – pomůže mi to v mé práci, vytvořit správně vlastní hodnocení školy • určitě si najdu věci, které budou pro mou práci užitečné a prospěšné • Zatím jsem na začátku, takže mě konference příjemně nasměrovala. • Využiji evaluační nástroje webu „Cesta ke kvalitě“ • dobrá inspirace, setkání se zajímavými kolegy a názory, zajímavé nápady pro vlastní praxi, využitelné nástroje pro posun na cestě vpřed i zastavení se a zamyšlení

• informativní charakter; získání zkušeností z jiných škol • pro ředitelku MŠ velice podnětné, inspirující • Získala jsem informace a podněty k další práci. • Oceňuji vystoupení ředitelek škol a informace o peer review • zkušenosti z Peer Review; výměna zkušeností z jiných škol • přínos v praxi v procesu autoevaluace školy • Inspirativní , jiný pohled, zdroj nápadů

D3 - Tvorba studijních textů a metodik ke vzdělávacím programům aktivity V rámci této klíčové aktivity byly v roce 2009 navrženy a vytištěny studijní texty k pilotnímu ověřování vzdělávacích programů koordinátor autoevaluace a Poradce autoevaluace. Metodické příručky byly pouze v elektronické podobě, neboť se v rámci aktivity předpokládal dotisk zaktualizovaných publikací a zároveň doplněných o výsledky z jednotlivých aktivit projektu a evaluačních nástrojů. Oba studijní texty pak byly následně upraveny v období 2011 – 2012. Do textů byla zapracována aktuální legislativa a změny v legislativě v oblasti vlastního hodnocení škol, byly doplněny standardizované evaluační nástroje, doplněny poznatky z praxe a proběhlých aktivit v rámci projektu například ze Vzájemných návštěv škol, Peer revue, Workshopů apod. Vznikly tedy tyto publikace:

Koordinátor autoevaluace – studijní text (Ivana Shánilová a kolektiv) -tento učební text je určen pro účastníky prezenční formy vzdělávacího programu Koordinátor autoevaluace. Jeho hlavním smyslem je vyložit podstatu plánování, procesu a výstupů autoevaluace, včetně významu autoevaluace školy pro její trvalý rozvoj. Absolvent vzdělávacího programu se bude orientovat v právních normách, vyhláškách a dalších dokumentech souvisejících s řízením kvality, s vlastním hodnocením školy, bude vybaven dovednostmi a znalostmi nutnými pro zpracování autoevaluačního plánu školy, tj. naučí se identifikovat potřeby školy, vybrat priority, formulovat cíle a kritéria jejich dosažení, bude umět zvolit a v praxi aplikovat vhodný evaluační nástroj, zpracuje autoevaluační zprávu a začlení její výstupy do dalších dokumentů školy. Poradenské dovednosti – studijní text ke vzdělávacímu programu Poradce autoevaluace (Kamila Bobysudová) - Text je tedy určen především začínajícím poradcům k lepší orientaci

ve svém oboru a předkládá opravdu jen základy poradenství, kterými se může začínající poradce řídit. Jedná se o podpůrný materiál k prezenčnímu studiu poradců v oblasti autoevaluace. Všechny části textu jsou komentovány a obohacovány v průběhu vzdělávání poradců. Na druhou stranu zde čtenář najde zmíněny nejdůležitější body poradenské práce tak, aby se při další práci na svém rozvoji v roli poradce lépe orientoval v odborné literatuře k poradenství. Koordinátor autoevaluace – metodická příručka (Ivana Shánilová, Věra Kosíková) - tato příručka pomáhá zorientovat se v organizaci i v obsahu a cílech vzdělávacího programu, provazuje přímou výuku s e-learningem a studijními texty, konkrétními návody (návrhy), jak nabízet vzdělávací obsahy v jednotlivých seminářích účastníkům kurzu, aby tak byly naplněny hlavní cíle jednotlivých modulů a celého vzdělávacího programu. Poradce autoevaluace – metodická příručka (Kamila Bobysudová) – příručka nabízí orientaci v organizaci, obsahu a cílech vzdělávacího programu. Sjednocuje pohled a přístup jednotlivých lektorů k tomuto programu a navrhuje určité metody a návrhy, jak nabízet jednotlivé vzdělávací obsahy účastníkům vzdělávacího programu tak, aby byly naplněny cíle tohoto programu.