ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO

ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Krizové a havarijní plánování doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D.

Krizové a havarijní plánování Součástí příprav na řešení mimořádných situací je krizové a havarijní plánování. Tunelové stavby, jako objekty dopravních komunikací

jsou úseky těchto komunikací se zvýšeným rizikem požáru při dopravních nehodách, u kterých je nutné v rámci bezpečnosti pečlivě analyzovat všechna rizika, která by mohla ztížit požární zásah jednotek HZS.

Jedním z nejvážnějších rizik je nedostatek požární vody k zásahu ze zařízení, kterým má být požární bezpečnost tunelové stavby pokryta. Vzhledem k tomu, že mimořádnou událost nelze vyloučit, je nutno eliminovat negativní následky na přijatelnou úroveň. K eliminování následků mimořádných událostí vytváří stát bezpečnostní systém.

Krizové a havarijní plánování Základní povinností státu je zajistit  svrchovanost a územní celistvost státu,  ochranu demokratických základů státu  ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot jeho obyvatel.

Krizové a havarijní plánování Na vznik mimořádné události reaguje bezpečnostní systém České republiky přijímáním opatření na různých úrovních státní správy. Přijímaná opatření dělíme zpravidla do tří oblastí:  všeobecná  společná  krizová V rámci krizového a havarijního plánování, je nutné u tunelových staveb dopravních komunikací dodržet všechna tři opatření. Ve vodním hospodářství, které je součástí kritické infrastruktury státu, je krizové plánování nezbytností především z důvodů jeho úplné provázanosti na občanský život, fungování veřejné a dopravní infrastruktury. Je nutno zdůraznit, že současně při vyřazení například vodních zdrojů nebo překročení mezních hodnot upravené vody se musí vždy vyřadit celý systém vodovodu pro veřejnou potřebu. Jeho vyřazením je přerušena dodávka pitné vody všem spotřebitelům, a územní celek nemá k dispozici ani požární zabezpečení objektů z veřejné vodovodní sítě.

Krizové a havarijní plánování Tato a další rizika mají vyšší stupeň negativního dopadu zejména pro objektové stavby, ke kterým tunelové stavby patří, s jedním větveným systémem její dodávky pro spotřební a zejména požární účely. Jestliže spotřební dodávku pitné vody pro tunelovou stavbu lze jednoduše zajistit prostřednictvím mobilního nouzového zásobování vodou, tak dodávku požární vody jen velmi obtížně. Důvodem je relativně vysoká plánovaná spotřeba cca 40 l.s-1 při požárním zásahu.

Konstrukce managementu rizika Management rizika zaměřený na zdolávání mimořádných událostí značného rozsahu představuje nástroj, kterým lze identifikovat potenciální výpadky dodávky požární vody pro tunelové stavby a formulovat doporučení, která mají těmto výpadkům předcházet, případně mají redukovat budoucí škody. Cílem managementu rizika je udržet posuzovaný systém požárněbezpečnostní systém pro tunelové stavby funkčním tak dlouho a v takovém rozsahu, jak je to jen možné. To umožní nejen ochranu lidských životů a minimalizaci škod, ale zaručí i to, aby po skončení krizové situace bylo možné co nejrychleji obnovit normální provoz (původní stav). Strukturu managementu rizika tvoří základní konglomerát vzájemně provázených činností.

Konstrukce managementu rizika

Základní schéma managementu rizika

Konstrukce managementu rizika Výchozím krokem managementu rizika tunelové stavby dopravních komunikací je stanovení relevance (významnosti) jednotlivých oblastí vodárenského a požárně-bezpečnostního zařízení pro daný objekt. Dalším krokem je provedení analýzy možných ohrožení vodních zdrojů, akumulací vod a vodovodních sítí, které mohou negativně ovlivnit dodávku požární vody do vodovodní přípojky pro tunelovou stavbu. Následuje analýza existujících slabých míst v systému – zranitelnost systému. Slabá místa mohou být příčinou výskytu extrémního narušení provozu nebo úplného výpadku výroby pitné a požární vody a tím následného přerušení její dodávky spotřebitelům a jejího přívodu k vnějším odběrním místům pro požární potřeby. Po zhodnocení rizik a vytvoření možných opatření k minimalizaci rizika mohou být vybrána ta opatření, která jsou nejefektivnější a pro obyvatelstvo a podnikatele mající největší význam. Popsaný management rizika může být použit jako celkový koncept, nebo z něj mohou být použity jen jeho určité části. Analýza relevance, ohrožení a zranitelnosti představuje také samostatné pracovní kroky, které mohu být pro podnikatele velmi důležité.

Konstrukce managementu rizika Analýza relevance Pomoci analýzy relevance (významnosti) se stanoví, jak důležité jsou jednotlivé provozní oblasti vodárenského systému pro dodávku požární vody pro tunelovou stavbu. Slouží k tomu, aby poskytla rámec pro realizaci bezpečnostních opatření. Je zřejmé, že by nebylo efektivní chtít odstranit všechna slabá místa. Pro analýzu relevance (významnosti) je důležité její rozdělení aktivit do jednotlivých oblastí, které budou dále posuzovány. Jako příklad je zvolena alternativa, jejíž hlavní činností je dodávka požární vody pro tunelovou stavbu.

Konstrukce managementu rizika V přípravném stadiu analýzy ohrožení a analýzy zranitelnosti mohou být identifikovány například :  bezpečnost vodního zdroje pro požární přípojku tunelové stavby,  trvalá kapacita vodního zdroje,  zranitelnost vodního zdroje přírodními nebo antropogenními vlivy a událostmi,  provozní bezpečnost přívodního řadu, na který je požární vodovod tunelové stavby napojen,  technické, provozní a kvalitativní parametry požární vodovodní přípojky tunelové stavby,  technicko-provozní parametry redukčních nebo tlakových stanic,  kvalita a způsob provádění monitoringu technologických hodnot.

Konstrukce managementu rizika Identifikaci provozních oblastí napomáhá nalezení odpovědi na následující otázky:  které výrobně-provozní oblasti ve společnosti jsou kritické  které kritické oblasti ve společnosti musí zůstat co nejdéle funkční i v extrémních případech  které oblasti musí být nouzově zásobovány pitnou a požární vodou, a které mohou být odstaveny  jak bude zajištěna požární bezpečnost územního celku, z kterého vodního zdroje a odběrného místa a o jaké vydatnosti

Konstrukce managementu rizika Analýza relevance – způsob hodnocení Ocenění jednotlivých kritických oblastí může být provedeno pomocí jednoduché škály hodnot. Toto ocenění je sice subjektivní, umožňuje ale strukturované a obsáhlé srovnání jednotlivých oblastí, které by mohly alternativně ohrozit požární zabezpečení tunelové stavby. K ohodnocení významnosti v jednotlivých oblastech podnikání může být použito například 5-ti stupňové škály. Úroveň relevance

Velmi vysoká

5

Vysoká

4

Střední

3

Nízká

2

Zanedbatelná

1

Konstrukce managementu rizika Analýza relevance – způsob hodnocení Z tabulky úrovně relevance musí vycházet i plánovací a bezpečnostní opatření k posuzované tunelové stavbě z hlediska dodávek požární vody v požadovaném množství a hydrodynamickém tlaku.

Konstrukce managementu rizika Analýza ohrožení Vznik mimořádné události ve vodním hospodářství je více pravděpodobný než u většiny jiných subjektů technické infrastruktury. Zvýšené nebezpečí vzniká především proto, že voda je výborné rozpouštědlo a s čímkoliv přijde do styku, to ráda rozpouští a do sebe přijímá. Pitná voda může být kontaminována různými látkami doslova od zdroje až po její předání spotřebiteli ke konzumaci nebo využití k požárním účelům. V reálném provozním prostředí je vhodné dělit nebezpečí do 3 kategorií:  přírodní nebezpečí  nebezpečí na základě lidského selhání  nebezpečí způsobené úmyslnými činy Jednotlivá rizika je vždy nutné analyzovat vhodnou metodou, například metodou kontrolních seznamů nebo s použitím metody FMEA (Failure Mode and Efefect Analysis) a následně přistoupit k hodnocení zranitelnosti požárněbezpečnostního systému tunelové stavby.

Konstrukce managementu rizika Analýza zranitelnosti Vedle způsobu a rozsahu ohrožení rozlišuje zranitelnost především slabá místa v technice a organizaci společnosti. Nebezpečí se projevuje tím silněji v jedné oblasti, čím nižší je stupeň robustnosti, odolnosti a flexibility. Možnost kontaminace přírodními extrémními jevy, nehodami nebo sabotážemi, především teroristickými útoky, představuje zvláštní ohrožení pro zásobovatele vodou a jejich zákazníky. Na základě kontrolních seznamů zranitelnosti mohou být slabá místa ve společnosti odhalena a identifikována. Většina otázek se týká situací, které mohou vést k narušení nebo výpadku jednotlivých částí nebo celkové funkčnosti vodárenské společnosti a následnému přerušení dodávky požární vody pro tunelovou stavbu. Při vývoji kontrolních seznamů zranitelnosti je kladen důraz na podrobnost, který pak umožňuje realizaci podrobné analýzy zranitelnosti. Ne pro každou společnost je analýza zranitelnosti smysluplná, ale katalog otázek může být využit například jen částečně.

Konstrukce managementu rizika Analýza zranitelnosti - Kontrolní seznamy zranitelnosti Vychází ze systémových podmínek výroby a dodávek pitné a požární vody v jednotlivých regionech. Je vhodné je dělit do následujících oblastí činnosti: 1 2 3 4

vzájemná závislost objektové stavby monitorovací zařízení vnímání a analýza rizika

Konstrukce managementu rizika Analýza zranitelnosti - Kontrolní seznamy zranitelnosti Ke každé této oblasti je vyhotoven kontrolní seznam, který se dotazuje na specifické bezpečnostní opatření. Každé otázce jsou přiřazeny tři sloupce, do kterých je zaznamenána odpověď: ANO, NE a poznámky. Jestliže je odpověď ANO, nepředstavuje tato oblast žádný bezpečnostní deficit nebo jen velmi malý. Jestliže je odpověď NE, pak je to upozornění na slabé místo. V poznámce, při odpovědi NE, pak může být například uvedeno, že opatření je plánováno a podobně. Je pak na zhodnocovateli kontrolního seznamu, aby zvážil tuto informaci.

Konstrukce managementu rizika VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI 1.1 1.1.1

1.1.2

Řízení ochrany kvality surové podzemní a povrchové vody

Ano

Je zdrojem surové vody zařízení s minimálním rizikem vyřazení a dopadem na plynulost a bezpečnost dodávek požární vody pro tunelovou stavbu? Je podzemní vodní zdroj zařízením ano s vyšším rizikem vyřazení a přerušení dodávky vody požární vody pro tunelovou stavbu?

Ne

Poznámka

ne

Situace ve vodárenské společnosti je stabilizovaná. Pouze při narušení bezpečnostní funkce milánské stěny

Výběr z kontrolních seznamů zranitelnosti

Konstrukce managementu rizika Analýza zranitelnosti Analýza zranitelnosti je v širším pracovním kroku prováděna analogicky k předcházejícím spektrálním analýzám. Z těchto základních analýz řešiteli vyplynou následující otázky:  Co se může stát?  Jak vysoká je pravděpodobnost, že se to stane?  Jaké důsledky se mohou v tomto případě vyskytnout? Z odpovědí na dané otázky vyplyne odpověď k opatření vedoucí k minimalizaci škod. V této oblasti je nutno vždy odpovědět na otázky:  Co může být provedeno a jaká existují možná opatření?  Jaké omezující podmínky jsou spojeny s realizací cílů?  Jaké důsledky mají navržená opatření na budoucí výběr?

Konstrukce managementu rizika Zpracovaný management rizika vodárenského systému je nutno zakomponovat do plánu krizové připravenosti příslušné vodárenské společnosti a současně v přiměřeném rozsahu dle jejich významu, do krizových plánů obce s rozšířenou působností, popřípadě kraje. Pokud je krizovému plánování a analýzám věnována na základě profesionálního přístupu dostatečná pozornost, vzniká vysoká pravděpodobnost, že ani při krizových situacích nedojde k úplnému vyřazení celého vodárenského systému. Vždy lze zachovat alespoň část distribučního systému pro požární účely a nouzové dodávky vody spotřebitelům.

Konstrukce managementu rizika Pokud je krizovému plánování a analýzám věnována na základě profesionálního přístupu dostatečná pozornost, vzniká vysoká pravděpodobnost, že ani při krizových situacích nedojde k úplnému vyřazení celého vodárenského systému s negativním dopadem na zajištění dodávky požární vody pro tunelovou stavbu. Jedním ze základních předpokladů zachování alespoň částečné provozní funkce distribučních systémů pitných a požárních vod v mimořádných a krizových situacích při nedostatku vody, je hydraulická účinnost systému. Dosud tuto podmínku v České republice splňuje jen část vodárenské distribuční sítě zejména v malých obcích a městech. Střední a velká města jako celek hydraulickou účinnost nesplňují a reálně, až na výjimky, nejsou schopny strategickým subjektům veřejné a soukromé infrastruktury například při vyřazení hlavního zdroje vody z provozu zajistit náhradní nebo nouzové dodávky pitné a požární vody, které by umožnily fungování ani v minimálním režimu.

Konstrukce managementu rizika Analýzu rizik prováděnou pro tunelovou stavbu z hlediska plynulosti a bezpečnosti dodávky požární vody nelze ponechat volné úvaze zpracovatele. Aby byla skutečně účinná, musí respektovat pravidla provádění analýz ve vodním hospodářství a v rizikovém inženýrství. Teprve na jejím základě, lze sestavovat krizové plány a plány krizové připravenosti. Optimálně vypracované a koordinované krizové plány stání správy a samosprávy s plány krizové připravenosti hospodářských subjektů jsou antropogenních událostí ve vodárenství. Uvedená koordinace plánů předpokladem k zvládnutí i velmi složitých přírodních nebo má velkou důležitost především u prvků kritické infrastruktury, do nichž jsou některé, přesně specifikované vodárenské soustavy zařazeny. U těchto hospodářských subjektů nelze při vzniku rozsáhlé krizové situace počítat s dostatečným zajištěním nouzových dodávek energií nebo pitné a požární vody. Současně se ztrátou zdroje energie nebo vody vždy podstatně komplikuje situaci technická účinnost zařízení. Pouze důkladná analýza rizik a ověřených možností řešení nebezpečí aplikovaných do krizových plánů, může negativní dopady eliminovat na přijatelnou míru.

Krizové plánování Havarijní plány V reálném životě dochází ke krizovým situacím na provozních celcích jakýchkoliv staveb v prostředí České republiky jen zcela výjimečně. Většina mimořádných událostí má charakter havárií. Z těchto důvodů je nutné pro většinu staveb dopravních komunikací zpracovávat havarijní plány. Havarijní plány by měly být součástí každé důležité stavby, u které vzniká reálný předpoklad negativního působení přírodních nebo antropogenních událostí. Tunelové stavby dopravních komunikací splňují oba výše uvedené předpoklady.

Krizové plánování Havarijní plány K základním činnostem snižujících negativní dopad havárií patří:  kdo havárii způsobil nebo ji zjistil je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru kraje,  dojde-li k havárii mimořádného rozsahu, která může závažným způsobem ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značné hmotné škody na majetku, platí při zabraňování škodlivých následků přiměřeně ustanovení o řešení krizových situací popřípadě ustanovení speciálních zákonů dle druhu energie,  původce havárie je povinen na výzvu Hasičského záchranného sboru kraje a dalších orgánů provádět opatření při odstraňování příčin a následků havárie a s těmito orgány spolupracovat,  přijímat opatření k nápravě a zamezení opakování havárií.

Krizové plánování Havarijní plány Z hlediska požárního zabezpečení tunelové stavby dopravních komunikací je vhodné, aby havarijní plány splňovaly základní podmínky podobné jako krizové plány, ale s podrobnějším hodnocením předpokládaných událostí. Jedná se především o odpovědi na následující otázky:        

splňuje vodní zdroj požární vody podmínky zajištění množství vody v plném rozsahu, je pro tunelovou stavbu znám a zajištěn záložní zdroj požární vody, je smluvně a organizačně zajištěn s jinými partnery její dovoz k tunelové stavbě, je vypracována koordinační činnost různých subjektů při vzniku požáru, je zpracován manipulační řád na požární vodovodní přípojku od zdroje vody a vnitřní požární vodovody v tunelové stavbě, jsou prováděny hydraulické zkoušky účinnosti požárních odběrních míst v tunelové stavbě, jsou prováděna námětová cvičení osob zabývajících se problematikou požárního zabezpečení tunelové stavby, je prováděn monitoring provozních funkcí technologických prvků požárního zabezpečení tunelové stavby.

KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ [1]

[2] [3] [4] [5] [6]

Literatura

Chipley, Michael et al, Risk Management Series Reference Manual to Mitigate Potential Terrorist Attacks Against Buildings, FEMA (Federal Emergency Management Agency), US Department of Homeland Security, Eigenverlag, Dezember 2003, Seite 1- 5 KROČOVÁ, Š.: Strategie dodávek pitné vody, SPBI Spektrum, Ostrava 2009, ISBN: 978-80-7385-072-2. KROČOVÁ, Š.: Strategie územního plánování v technické infrastruktuře, SPBI Spektrum, Ostrava 2013, v tisku. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Nařízení vlády č. 432/200Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. ŠENOVSKÝ, M. - ADAMEC, V.: Právní rámec krizového managementu – Management záchranných prací, SPBI Spektrum, Ostrava 2005, ISBN: 80-86634-55-8.

KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ

Literatura

[7]

[8] [9] [10] [11] [12]

TUHOVČÁK, L. - RUČKA, J. - SVOBODA, M.: Analýza rizik vodárenských distribučních systémů, Sborník příspěvků X. mezinárodní vodohospodářské konference „Voda Zlín“, Zlínská vodárenská a.s. 2006, ISBN: 80-239-6523-9. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO

Tato prezentace pro výuku byla vytvořena s podporou ESF v rámci projektu: „Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH“, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0476

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO

Děkuji za pozornost.

Shrnutí kapitoly Krizové a havarijní plánování je v současné době nedílnou součástí činnosti téměř všech provozovatelů technické a dopravní infrastruktury státu. Se stále zvyšujícím se napětím v mezinárodní politice, hrozbám terorizmu a počtu přírodních pohrom, je jedním z primárních možností jak snížit a eliminovat rozsah a následky hmotných a jiných škod. Krizové a havarijní plánování však nelze provádět jen formálně pro splnění úkolu nebo dikce zákona. Aby bylo skutečně v mimořádných a krizových situacích účinné, musí vycházet z analýzy rizik přizpůsobených místním podmínkám. Požární bezpečnost tunelových staveb nelze podceňovat. Zejména zahraniční zkušenosti ukazují, že nedostatek vody k hašení požárů má za příčinu nejen vysoké hmotné škody, ale může zapříčinit i zbytečné ztráty na lidských životech.