Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
ZÁSOBOVÁNÍ HASIVY ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Názvosloví a definice odborných termínů doc. Ing. Šárka Kročová, Ph.D.
VODÁRENSTVÍ Technický obor, který se zabývá jímáním, odběrem, úpravou, akumulací, dopravou a rozvodem vody pro potřeby obyvatelstva, průmyslu, zemědělství a pro požární účely. Vodovody pro veřejnou potřebu pokrývají z téměř cca 98 % spotřeby pitné vody pro 9,8 mil. obyvatel. zajišťují v mimořádně velkém rozsahu požární zabezpečení pro většinu středních a velkých měst a obcí dodavatelem požární vody pro nové průmyslové zóny. V průběhu 21. století lze očekávat zvyšování se počtu napojených obyvatel na vodárenské systémy pro veřejnou potřebu a současně z ekonomických důvodů podstatný další narůst automatizace všech typů zařízení.
VODOVODNÍ - VODÁRENSKÝ OBJEKT Jednotlivý objekt určený například k odběru povrchové nebo podzemní vody, čerpací stanice, úpravny vody, distribuční síť, vodojem atd. Mimořádná úloha v úpravnictví surových vod - kvalita sledována od jejího vstupu až po konečný výstup. Při nedodržení/překročení limitů se dodávka pitné vždy do spotřebišť musí ihned zastavit. Následně může být ohrožena i požární bezpečnost daného územního celku - nepoužitelná všechna vnější odběrní místa.
VODOVODNÍ - VODÁRENSKÝ OBJEKT Význam vodárenských objektů: akumulace požární množství vody, zvyšování/snižování hydrodynamické tlakové na odběrních místech jako zdrojích požární vody
hladiny
strategický význam v krizových situacích při nedostatku pro spotřební účely a současně pro požární odběrní místa.
VODÁRENSKÁ SOUSTAVA Soustava skupinových vodovodů případně oblastních vodovodů nadmístního významu o velké kapacitě zajišťující zásobování pitnou vodou rozsáhlých území. Pro velkoměsta a velká města jsou velmi často jediný ekvivalentně dostatečný zdroj pitné a požární vody. Jejich význam v celém 21. století se bude s trvale klesajícími zásobami podzemní vody výrazně zvyšovat. Z hlediska požární bezpečnosti mají, na rozdíl od velké části systémů zásobovaných z místních zdrojů vody, zcela dostatečnou kapacitu i na budování plnicích míst dimenzovaných na minimální odběr 60 l.s-1 a dostatečnou kapacitu k zajištění dodávek požární vody pro tunelové stavby, zpravidla v minimálním množství 40 l.s-1.
VODÁRENSKÁ SOUSTAVA
Vodárenská soustava se dvěma nezávislými zdroji vody
VODOVOD PRO VEŘEJNOU POTŘEBU Vodovod určený k hromadnému zásobování vodou obyvatelstva a jiných odběratelů včetně dodávek vody pro požární účely. Jedná se o vodní dílo (zákon č. 274/2001 Sb., § 1.). Zařízení mohou provozovat jen kvalifikované fyzické nebo právnické osoby, které musí splňovat řadu podmínek a následně trvale vést o provozovaném systému důkladnou evidenci. Mimořádný důraz na vedení evidence o kvalitě surové a upravené pitné vodě.
VODOVOD PRO VEŘEJNOU POTŘEBU Vodárenský systém pro veřejnou potřebu: standardní prostředek dodávky pitné vody pro zastavěná území a jeho veřejnou a soukromou infrastrukturu, víceúčelový zdroj vody pro požární potřeby. Jsou-li na těchto vodárenských systémech vhodně navržena vnější odběrní místa jako zdroje požární vody, jsou schopna splnit očekávaná a požadovaná množství vody pro podzemní nebo nadzemní hydranty a výtokové stojany, v některých případech i pro plnicí místa.
SPOTŘEBIŠTĚ • Lokalita - obec, sídliště, průmyslová zóna, průmyslový závod, tunelové stavby a jiné typy požárně nebezpečných stavebních objektů napojených na vodárenské systémy pro veřejnou potřebu.
SKUPINOVÝ VODOVOD Vodovod dodávající pitnou vodu odběratelům několika spotřebišť. Skupinový nebo oblastní vodovod je zpravidla dostatečným zdrojem pitné a požární vody pro desítky měst a obcí.
SKUPINOVÝ VODOVOD
Zdroj pitné a požární vody nadmístního významu
MÍSTNÍ VODOVOD Vodovod dodávající vodu odběratelům jednoho spotřebiště, z jednoho nebo několika povrchových nebo podzemních zdrojů vody. Velmi častý způsob k zajištění dodávek spotřební a požární vody pro obce a menší města. V řadě případů může z požárního hlediska dodávat vodu jen pro podzemní nebo nadzemní hydrantové systémy. Pro tunelové stavby je reálně využitelný jen při odběru požární vody z vodojemů.
MÍSTNÍ VODOVOD
Zdroj pitné a požární vody místního významu
POŽÁRNÍ VODOVOD Vodovod sloužící výhradně potřebám požární ochrany. Ve většině případů jsou požární vodovody budovány pouze v průmyslových areálech. V současné době se od jejich realizace z ekonomickoprovozních důvodů upouští a budují se zcela výjimečně. Jako samostatná zařízení mají nevýhody: pořizovací náklady na stavbu čerpacích a tlakových stanic, dlouhodobé provozní náklady, nutná stavba paralelních vodojemů v areálech, atd. V praxi se s požárními vodovody lze setkat zejména u průmyslových objektů a tunelových staveb. Samostatný požární vodovod s užitkovou vodou, NESMÍ být nikdy propojen s požárním nebo kombinovaným systémem PITNÉ vody v areálech.
VODNÍ ZDROJ Povrchové a podzemní vody území, které se využívají nebo mohou být využívány pro zásobování pitnou vodou a požární vodou pro zastavěná území a například také pro tunelové stavby. Při odběru vody z podzemních zdrojů je nutno zvažovat hloubku studen a hladinu podzemní vody (pro mobilní čerpadla max. 6,5 m, jinak musí být vrt nebo studna vystrojena stabilními čerpadly provozovatele vodárenského zdroje).
VODNÍ ZDROJ
Schéma prameniště a monitorovacích vrtů
VODNÍ ZDROJ Odběr vody z podzemního vodního zdroje je z požárního hlediska limitován hloubkou volné hladiny pod terénem a zpravidla ve srovnání s odběrem z povrchového vodního zdroje, i výrazně menší pohotovostní odběrovou kapacitou.
VODÁRENSKÁ NÁDRŽ Vodní nádrž určená k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou. Současně je vhodným velkokapacitním zdrojem vody pro požární účely pro hašení rozsáhlých požárů zejména lesních nebo hospodářských ploch mimo zastavěná území měst a obcí.
VODÁRENSKÁ NÁDRŽ
Vodárenská nádrž vodárenské soustavy
TLAKOVÉ PÁSMO Část spotřebiště samostatně zásobována vodou v určitém rozmezí přetlaku. Mají mimořádný význam na kapacitu vnějších odběrních míst. Této schopnosti je vhodné využívat i při odběru vody k požárním zásahům. Pro odběry požární vody tunelových staveb je lze pro nižší hydraulické parametry vodovodní sítě využívat pouze v případech, že součástí tlakového pásma je vodojem s dostatečným objemem akumulované vody.
TLAKOVÉ PÁSMO
Schéma vodovodní sítě s několika tlakovými pásmy
VODOVODNÍ ŘAD Úsek vodovodního potrubí včetně stavebních objektů v systému dopravy pitné vody spotřebitelům a vody určené k požárním účelům. Na vodovodních řadech se nachází převážná část odběrních míst k zabezpečení zastavěných území nebo jednotlivých staveb. Vodovodní řady mohou zásadním způsobem ovlivňovat hydraulickou účinnost odběru vody pro požární účely. Zpravidla žádný vodovodní řad rozvodného systému pitných a požárních vod není vhodný svou kapacitou pro napojení vodovodní přípojky jako zdroje požární vody pro tunelové stavby.
PŘIVÁDĚCÍ ŘAD Vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty nebo spotřebišti. Před jejich vstupem do rozvodného systému spotřebiště je možné a vhodné budovat plnící místa pro mobilní požární techniku. Přiváděcí vodovodní řady jsou mimořádně vhodnými objekty pro napojení vodovodních přípojek pro tunelové stavby. Téměř vždy splňují požadované hydrodynamické tlaky vody a požadavky na množství odebírané vody v případech požárů.
PŘIVÁDĚCÍ ŘAD
Základní přiváděcí řad vody do spotřebiště
VODOJEM Podzemní, nadzemní nebo věžový objekt určený k akumulaci pitné vody ve spotřebišti. Současně objekt plní funkci akumulované vody pro požární účely.
VODOJEM Tepelná izolace
Maximální hladina Průměr nádrže
Nádrž Minimální hladina Výška nádrže Průměr stojanu Potrubí plnění
Stojan
Potrubí přelivu
Potrubí odběru
Plošina
Výstupní žebřík Základová patka Vstupní dveře Přívodní potrubí Potrubí do kanalizace
Schéma věžového vodojemu
Potrubí do spotřebiště
POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ TUNELOVÝCH STAVEB
Zdroj požární vody Zdroj, který poskytuje požární vodu. Zdroje požární vody se dělí na: zdroje přirozeného původu, víceúčelové zdroje umělé zdroje. Požární vodovod vodovod sloužící výhradně k účelům požární ochrany dané tunelové stavby nebo jejich souboru.
POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ Požární voda Voda sloužící k hašení požáru ze zdroje: přirozeného původu, víceúčelového vodního zdroje (vodovodní sítě), umělého zdroje (požární vodovody, požární studny, požární vodní nádrže).
POŽÁRNÍ ZABEZPEČENÍ Odběrní místo Místo vhodné k odběru požární vody pro tunelové stavby z přiváděcího řadu vodárenské soustavy nebo akumulací místních vodovodů. Odebíraná požární voda je měřena vodoměrem, splňujícím odměrové minimum, zpravidla 40 l.s-1.
NÁZVOSLOVÍ A DEFINICE Literatura
[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]
ČSN 75 2411 Zdroje požární vody. ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí. ČSN 75 0150. Vodní hospodářství: Terminologie vodárenství. ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou. KROČOVÁ, Š.: Strategie dodávek pitné vody, SPBI Spektrum, Ostrava 2009, ISBN: 978-80-7385-072-2. KROČOVÁ,Š.: Strategie územního plánování v technické infrastruktuře, SPBI Spektrum, Ostrava 2013, ISBN: 978-80-7385128. Ostravské vodárny a kanalizace, a.s. Monitoring vodovodní sítě. Ostrava 2006.
NÁZVOSLOVÍ A DEFINICE
Literatura
[8]
[9] [10] [11]
Pitná voda [online]. ENVIS- informační portál o životním prostředí v Praze [cit. 2009-10-30]. Dostupné z WWW:
. STRNADOVÁ, N. - JANDA, V.: Technologie vody I., VŠCHT, Praha 1999, ISBN: 80-7080-348-7. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Tato prezentace pro výuku byla vytvořena s podporou ESF v rámci projektu: „Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH“, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0476
Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO
Děkuji za pozornost.
