Zásahy proti invazním druhům rostlin ve zvláště chráněných územích v Karlovarském kraji
Téměř 19% plochy Karlovarského kraje se nachází ve velkoplošném zvláště chráněném území – Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les
1 % výměry zaujímají maloplošná zvláště chráněných území
Více než 25% plochy kraje leží na územích 51 evropsky významných lokalit (Natura 2000)
Cca 10 % zaujímá plocha ptačí oblasti (Natura 2000)
Ačkoliv je řada typů území v překryvu, stejně je aktuálně cca 40% území v některé z výše jmenovaných kategoriích ochrany
Přestože má Krajský úřad Karlovarského kraje na starosti pouze území mimo CHKO, vojenské újezdy a rezervace v kategorii národní přírodní rezervace a památka, přesto z celkového výčtu zbývá cca 10% výměry celého kraje (cca 30 km2), o které se stará. Toto číslo představuje 70 území roztroušených po celém kraji. Problematika invazních a invazně se chovajících druhů (příp. společenstev) je řešena (nebo by řešena být měla) téměř ve všech nelesních
Chráněná území v kompetenci Karlovarského kraje
Základní problémy
Likvidace invazních druhů rostlin je v chráněných územích značně omezena – drtivá většina území je zaměřena primárně na ochranu společenstev a rostlinných druhů. Území, kde chráníme především živočichy, jsou vodního a mokřadního charakteru, což opět vede k nebezpečí ohrožení ekosystému i chráněných druhů.
Na většině ošetřovaného území tedy přichází v úvahu pouze kosení v kombinaci s bodovou aplikací relativně neškodných herbicidů – taková likvidace je ale náročná a zdlouhavá.
Problematická je i udržitelnost zásahu – v maloplošně chráněných územích je poměrně složité zavést pastvu nebo pravidelné hospodaření (v evropsky významných lokalitách je toto možné, ale národní legislativa tlačí na vyhlášení maloplošně chráněných území).
Dalším z problémů jsou finanční zdroje – na ochranu přírody jde z rozpočtu cca 1,5 mil Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že nejde o peníze výhradně na boj s invazními druhy rostlin, ale na veškerou péči o chráněná území, nelze každoročně ošetřit všechna území, která si péči vyžadují
Momentálně se připravuje žádost o cca 50 mil Kč z operačních programů, to ale nejsou peníze využitelné na průběžný management. Z těchto zdrojů je plánováno jednorázově zlikvidovat zejména náletové porosty dřevin, které mění ráz řady chráněných území – opatření je potřebné, řada rezervací je již na hraně změny biotopu, ale zároveň se tak otevře území, kde bude reálně hrozit vnik nežádoucích druhů. Zájmové biotopy jsou totiž pod podrostem oslabeny a bude minimálně 2 roky trvat, než se po zásahu stabilizují
Jedním ze zásadních problémů je také množství invazních a invazně se chovajících druhů (o těch se zmíníme níže), aktuálně se můžeme věnovat jen bolševníku velkolepému, což je zároveň i jeden z nejlépe řešitelných problémů – rostlina je nápadná a hůře snáší pravidelné a hlavně dobře načasované mechanické potlačování – v zapojeném porostu se vyskytuje pouze bodově a lze jej likvidovat i pouhým opakovaným kosením. Hlavním problémem totální likvidace bolševníku jsou neřešené „bolševníkové biokoridory a biocentra“(zde se snad povede zasáhnout pomocí plánované krajské koncepce)
Bolševník velkolepý - Riesen-Bärenklau (Heracleum mantegazzianum) Prezentace je sice zaměřena na „invazní druhy“ rostlin, přesto se v případě likvidace těchto druhů ve zvláště chráněných územích z 90% omezujeme právě na likvidaci bolševníku velkolepého, který zároveň nosným tématem. Tento postup lze vysvětlit udáním hned několika důvodů: 1)
2)
3)
Druh se jeví obecně jako nejnebezpečnější s ohledem na lidské zdraví a jeho přítomnost přesahuje ochranářský význam. Nárůst populace bolševníku velkolepého je pro biotop značnou zátěží, ostatní druhy se sice šíří také poměrně rychle, jejich chování je však méně expanzívní a jsou více specializované. Bolševník velkolepý není zatím v ekosystémech pevně ukotven, právě z tohoto důvodu má jeho šíření daleko fatálnější dopad. Druh patří k lépe podchytitelným a jeho likvidace na menších plochách (ZCHÚ) je z hlediska nákladů nejefektivnější.
Přírodní rezervace ostrovské rybníky
Populace bolševníku se zde nezjištěna nacházela v podobě několika jedinců v podrostu pod olšemi. Území bylo v zimě 2009/2010 vyčištěno, nálety odstraněny a došlo k celkovému prosvětlení na ploše cca 4 ha. Následovala populační exploze, která byla naštěstí podchycena včas a opakovaným kosením s bodovou aplikací herbicidů byla populace pravděpodobně zničena. Ostrovsko není bolševníkem zasaženo plošně, na celém území je jeho výskyt zaznamenán jen na jednotkách ha, takže nový vnik na řešenou plochu je nepravděpodobný.
Červeně je označen areál výskytu bolševníku s ohniskem zhruba v centru kruhu. Původ jeho výskytu je nejasný, protože v okruhu min 3 km není jiná populace zaznamenána.
Současný stav – bolševník byl kombinovanou metodou téměř zlikvidován, jak vidno z fotografie vpravo, došlo zde k nahrazení domácím bolševníkem žláznatým (Heracleum sphondylium) a andělikou lékařskou (Angelica archangelica). Lokalitu je třeba nadále sledovat, ale lze předpokládat, že k úplnému vymizení bolševníku bude stačit rozvoj příkrovu bylin
Přírodní rezervace hamrnický mokřad
Populace se rozvinula opět po větším zásahu v podobě prosvětlení porostu. I zde je zvládána zejména mechanicky s bodovou aplikací chemie, problém je, že rostlina je v okolí hojná a opakovaně proniká i do rezervace – PR je pravidelně na lučních plochách kosena.
Červeně je označen areál výskytu bolševníku v PR. Zároveň jde o místo managementového zásahu. Modře je pak označen areál nekontrolovatelného výskytu (žlutavé skvrny jsou bolševníky vyfocené při leteckém snímkování krajiny)
Jednotlivé kusy po zásahu regenerují a jsou schopné reprodukce – likvidaci je nutné v sezóně několikrát opakovat
Pohled přes rybník na porost bolševníků
Života a reprodukce schopné solitéry v okolí jsou z hlediska udržitelnosti velmi problematické Pohled do biotopu ve vrcholu sezóny
Přírodní rezervace amerika
Populace je dotována z okolí, jednotlivé kusy se vyskytují v podrostu křovitých vrb, na volných prostranstvích je pravidelně likvidována, ale bez širší koncepce není problém řešitelný.
Červeně je označen areál výskytu bolševníku v PR. Zároveň jde o místo managementového zásahu. Modře je pak označen areál nekontrolovatelnéh o výskytu.
Na první snímku je kosená louka v PR, šipkou je označena kvetoucí rostlina, která je při okraji 300 m vzdálené populace mimo PR. Jak dlouho potrvá, než se rostliny z této neošetřené plochy stane problémem? Zbylé dva snímky ukazují sporadické pronikání semenáčů do PR, jedná se o okraj pravidelně kosené plochy a i jednotlivé rostliny jsou zde pravidelně odstraňovány. I přes to je populace bez zásahu v širším okolí prakticky
Přírodní rezervace u sedmi rybníků
Populace bolševníku je z PR vytlačena systematickým mechanickým ničením a bodovou aplikací herbicidu. V užším okolí se momentálně nachází několik kritických ploch s bodovým výskytem. Momentálně se bolševník nachází bodově v ochranném pásmu a při jeho okraji. Nicméně, louky kolem jsou zemědělsky obhospodařovány, takže nehrozí plošné zamoření okolních
Červeně je označen areál výskytu bolševníku v ochranném pásmu PR. Modře je pak označen areál spíše bodového, přesto nekontrolovatelnéh o výskytu.
Pronikání bolševníku v podrostu přilehlých lesních pozemků – likvidace pro problematické vlastnické vazby možná jen mechanicky a pouze při okrajích.
Rostlina cca 14 dní po kombinovaném zásahu
Louka u ochranného pásma (Agroenvi) cca 14 dní po provedené seči – listy bolševníku zřetelně prorážejí, i přes pokročilé léto mají ještě možnost vykvést a plodit.
Přírodní památka Údolí Ohře
Zdejší mikropopulace vznikla díky dvěma faktorům – protékající Ohře a stavba mostu přes ni. Bolševník je pravidelně likvidován bodovým postřikem. Uvolněné místo je invadováno netýkavkou žláznatou. Výskyt netýkavky je sice nežádoucí, ale její likvidací by se docílilo jen nové osídlení bolševníkem, případně křídlatkou, která se zde vyskytuje také a je agresivnější a hůře potlačovatelná.
Červeně je označen areál výskytu bolševníku v PR. Rozšíření v okolí není známo, hlavní příčinou byla stavba mostu a migrační trasa řekou.
Mladé rostliny bolševníku pod volným prostorem kolem pilířů mostu.
Porosty netýkavky žláznaté podél břehů Ohře.
Porosty netýkavky ve vrcholné sezóně
Pravý břeh (vlevo – foceno proti proudu) je silně okupovaný porosty křídlatek. Její likvidace, stejně jako ostatních invazních druhů, je vzhledem k vodnímu toku značně komplikovaná. Zásahy probíhají pouze na otevřených plochách dále od vody.
Další invazní druhy
Kromě bolševníku se samozřejmě vyskytuje celá řada dalších obtížně zvladatelných druhů rostlin. Některé způsobují problémy podobně jako bolševník, jsou zde však i takové, které, i když do naší přírody nepatří, nejsou řazeny mezi nebezpečné a agresivní nebo představují zatím jen přehlížený potenciál pro budoucí problémy. Jelikož jejich likvidaci není momentálně možné, snad kromě kosení, věnovat zvláštní pozornost, budou zde uvedeny pouze formou přehledu s odkazem na chráněná území.
Netýkavka žláznatá Drüsiges – Springkraut (Impatiens glandulifera) foto– zajímavostí je schopnost zakořenit i po vytržení ve fázi kvetoucí rostliny pro potřebu vykvetení a dozrání semen.
EVL Ramena Ohře, PR Rathsam, PP Údolí Ohře, EVL Kaňon Ohře, EVL Doupovské hory, aj. – těžiště výskytu je hlavně řeka Ohře, likvidace je velmi problematická právě z důvodu blízkosti vodního prostředí a schopnosti rychlého zrání semen.
Kolotočník obecný Telekie (Telekia speciosa ) Rostlina prozatím nezpůsobuje masivní invaze. Její populace je omezena na několik plošek v EVL Doupovské hory, EVL Krušnohorské plató a kolem Mariánských Lázní. Její vliv lze srovnat s rovněž nepůvodním, lokálně hojným náprstníkem červeným (Digitalis purpurea), ten však není strategicky vybaven širokými listy, které stíní konkurenci, masivnější nárůst populace kolotočníku by mohl znamenat velké problémy.
Počátek invaze (?)
Křídlatka sachalinská (Fallopia sachalinensis), k. japonská (Fallopia japonica) Sachalin Staudenknöterich; Japanischer Staudenknöterich a k. česká (Fallopia x bohemica) (Fallopia = dřívější rod Reynouthria)
Velice problematické rostliny způsobující, zejména kolem toků, masivní zarůstání. Díky kolénkatým oddenkům proti ní špatně účinkují herbicidní roztoky a je třeba je několikrát i během několika let opakovat – tato technologie je, pochopitelně, v chráněných územích poměrně problematická a je třeba ji provádět velmi opatrně. Výskyt kopíruje výskyt netýkavky žláznaté, v menších populacích je přítomna prakticky ve všech chráněných územích v podhůří nebo jejich okolí.
Slunečnice topinambur Topinambur (Helianthus tuberosus) – v posledních letech se začíná šířit kolem vodních toků – EVL Střela a EVL Doupovské hory. Populace je aktuálně snadno kontrolovatelná, bohužel momentálně nejsou volné prostředky na zásah – v plánu je řešení ve spolupráci s Povodím Ohře a Povodím Berounky.
Stolístek klasnatý Tausendblatt (Myriophyllum mattogrossense) - Poměrně málo uváděná invazní rostlina se schopností rozvratu celého ekosystému a nekontrolovatelným způsobem šíření např. na nohou kachny divoké. Momentálně se vyskytuje v tůních v EVL Doupovské hory, kde má tendenci zarůst celou vodní plochu, potlačovat vzácnější druhy, jako jsou třeba bublinatky (Utricularia sp.). Jeho růst vede k rychlému zazemňování vodního prostředí a nástupu invazně se chovajících druhů, jako jsou orobince (Typha sp.) a rákos (Phragmites australis). Díky tomu hrozí velmi rychlý zánik menších vodních ploch. Rostlinu nelze likvidovat chemicky, ani mechanicky (roztrhání vede k bujnějšímu růstu). Jedinou cestou je vypuštění a odbahnění vodních
Lupina mnoholistá Stauden - Lupine (Lupinus polyphyllus) Původně pícninářská krmná rostlina s tendencí globálního šíření zejména v podhůří a v horských oblastech. Lupina představuje druh, který nezpůsobuje významné problémy a je celkem dobře zapojena do přirozených ekosystémů, což představuje jednu z četných výjimek mezi invazními druhy. Vyskytuje se v EVL Krušnohorské plató, EVL Doupovské hory, EVL Vladař a roztroušeně prakticky po celém kraji.
Vlhká tužebníková lada a pcháčová lada Jedná se o problematické nástupnické biotopy, které představují problém na vlhkých, původně i orchidejových loukách. Tyto biotopy jsou tvořeny místně původními druhy za předpokladu vysokého obsahu živin a absence nebo výpadku pravidelného managementu. Jedná se o velice časté stádium na celé řadě horských luk, ale i tam, kde došlo k likvidaci nežádoucích porostů invazních rostlin (místy např. v PR Ostrovské rybníky). Jedná se spíše o problém s nedostatkem financí na kosení luk – bohužel často problém přehlížený, vedoucí až k zániku nízkobylinných porostů na původně velmi cenných lukách. Vznik tužebníkových lad spíše poukazuje na celkovou nekoncepčnost péče o krajinu. Jediným možným opatřením je pravidelné kosení nebo pastva, tedy zároveň hlavní krajinotvorný prvek nelesních oblastí území a snad jediný spolehlivý způsob, jak řešit problém invazních druhů rostlin, a to s
Problematika invazních druhů není, jak snad vyplývá z této prezentace, zcela jednoznačná. Při likvidaci a potlačování je třeba poměrně přesně specifikovat problém s ohledem zejména na místní podmínky. Globalizace problému může vést k fatálním následků a rozvratu celého ekosystému – aneb, co někde dobře funguje, to může jinde spíše škodit. Přesně to je i problém ve zvláště chráněných územích, kde je třeba brát v potaz předmět ochrany a citlivost místní přírodní složky. Zásady pro obecný postup by měly obsahovat : 1)
2)
3) 4)
citlivost přístupu vycházející z ochranných podmínek a místního rozboru, resp. průzkumu; dostatečné finanční jištění a z něj vycházející plánování tak, aby byly ošetřeny logické celky s vymezením hranice zásahu. Tyto celky by měly být právně ukotveny, aby se mohla naplánovat potřebná víceletá péče; nutnost několikaleté návazné péče; návazné sledování území a včasný zásah v případě tendence opětovného obsazování nežádoucími druhy.
Při dodržení těchto bodů zásad je pak v podstatě jedno, která z technologií bude využita.
Příklad životaschopnosti bolševníku – 20 cm průměr květu na 15 cm stonku
Jedna z příčin problému – co je za plotem, to nás nepálí
Děkujeme za pozornost
Ing. Radoslav Brachtl a Martin Chochel, DiS. Krajský úřad Karlovarského kraje
