Zásady tvorby dopravního prostoru a infrastruktury pro bezmotorovou a bezpečnou dopravu ve vztahu ke smyslu, významu, tvorbě a využívání veřejného prostoru 25. listopadu 2014 , Ministerstvo dopravy Kancelář veřejného prostoru
Kvalitní veřejná prostranství
Kvalitní veřejná prostranství
Základní vlastnosti kvality
Pobytové kvality
Lidské měřítko
Bezpečnost
Zdravé prostředí
Dostupnost
Identita místa
Komunikativnost
Čitelnost, identifikace
Možnost užívání
Prostupnost
Sociální kontakt
Flexibilita
Udržitelnost
Svoboda volby
Kvalita pohybu
Ale proč to pak vypadá takto?
Postupná změna přístupu k tvorbě prostředí
Související dokumenty Strategický plán hl. m. Prahy
Metropolitní plán hl. m. Prahy
Pražské stavební předpisy
Manuál tvorby veřejných prostranství
Inspirace zahraničními manuály Street Design Manual New York City Department of Transportation
Zurich
New York
Urban Street Design Spojené státy
2009
Guide
www.nyc.gov/dot
Stadt Bern
National Association of City Transportation Officials
Handbuch Planen und Bauen im öffentlichen Raum
Streetscape Guidance 2009: Executive Summary A guide to better London Streets Transport for London
Bern
Londýn
Velká británie
Vymezení tématického rozsahu Detaily a objekty, ne návrh urbanismu
Iniciační, nikoliv pouze regulační
Obecný, ne místopisný
Fyzický prostor, ne děje
Komu je určen? Správní složky města
Veřejnost
Výkonné složky města
Soukromé subjekty
Ilustrace témat manuálu
osvětlení sloupy
parter
značky
stromy
převěsy
křižovatky
parkování jízdní pruhy tramvajové tratě
chodníky povrchy sítě
reklama
Schéma vlastnictví a správců
Prvky
D
123
Schéma vlastnictví a správců jednotlivých částí a prvků veřejných prostranství Reklama • soukromé vlastnictví a správa (reguluje samospráva)
Chodník • MČ (správce MČ nebo TSK) • MHMP (správce TSK)
Kontejnery a odpadkové koše mimo zastávky VHD • TSK • MČ • MHMP • Parky: MZO MHMP (správce Lesy hl. m. Prahy)
Restaurační předzahrádky • soukromý nájemce • pronajímá MČ • pronajímá TSK Teplovod • Pražská teplárenská, a. s.
Stromy a vegetace • Stromy u silnice: TSK • Parky: MZO MHMP (správce Lesy hl. m. Prahy) • MČ
Označník zastávek • Tram (MHD): DP Praha, a. s. • Bus (MHD): DP Praha, a. s. (u zastávek aspoň jedné linky DPP) nebo TSK (u ostatních zastávek) nebo MČ (dočasně před předáním TSK do správy)
Trakční vedení • DP Praha, a. s. Světelně signalizační zařízení • TSK (správce ELTODO, a. s.)
Veřejné osvětlení Sloupy a stožáry • MHMP (správce • stožáry trakčního vedení: ELTODO DP Praha, a. s. CITELUM, s. r. o.) • sloupy veřejného osvětlení: ELTODO CITELUM, s. r. o. • kombinované: DP Praha, a. s. + ELTODO CITELUM, s. r. o.
Přístřešek • JCDecaux • DP Praha, a. s. • MČ
Zábradlí u zastávek • DP Praha, a. s. Lavičky mimo přístřešky • DP Praha, a. s. Městský mobiliář • MČ • soukromé subjekty
Kanalizace a vodovod • PVS (síť) • PVK (služba - distribuce)
Tramvajové těleso Zastávkový • DP Praha, a. s. ostrůvek nebo mys, nástupiště tram • nástupiště tramvajových zastávek: DP Praha, a. s. • správce komunikace (TSK, MČ, ŘSD)
Sloupky a skříně dopravní a technické infrastruktury • Silnoproud: PRE distribuce, a. s. • veřejné osvětlení: ELTODO CITELUM s.r.o. • Řadiče SSZ: TSK • ZDS, NDS, EOV: DP Praha a.s. - JDCT • HUP: Pražská plynárenská, a. s. • Řadiče telefonní sítě: 02 Czech Republic, a. s.
Vozovka • dálnice: ŘSD • vybraná síť místních komunikací: MHMP (správce TSK) • ostatní komunikace: MČ (správce TSK nebo MČ)
Kabely • NN silnoproud: PRE distribuce, a. s. • signální a datové: různí správci Plynovod • Pražská plynárenská, a. s.
Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy
IPR / SDM/ KVP
2014
Struktura dokumentu A / Úvod
B / Typologie
C / Uspořádání
D / Prvky
A / Úvod Důvodová zpráva 212
D 5 2
Pravidla
Příklady
Schémata
Prvky Mobiliář Stojany na kola
D.5.2 Stojany na kola [ pravidla ]
Stojany poskytují komfort pro používání jízdních kol a současně působí jako prevence proti parkování kol na nežádoucích místech. Stojany na kola poskytují možnost bezpečného odstavení a zamknutí kola na veřejných prostranstvích a představují dobrý nástroj prevence parkování na nežádoucích místech. Častým problémem však bývá nevhodné umístění a praktičnost jejich designu. Stojany na kola by neměly působit jako prostorové překážky. Je proto vhodné používat v dostatečných rozestupech samostatné stojící profily k odstavení dvou kol. To umožní lepší průchod kolem stojanů, snadný přístup k odstaveným kolům a usnadní jejich odemykání. Samostatné stojany jsou vhodné také z hlediska údržby. Dostatečná výška stojanu umožní snadné uzamknutí rámu kola různými typy zámků a také jeho stabilní polohu. Kotvení stojanu pod povrchem zajistí jeho vyšší odolnost proti poškození nebo krádeži. Další předností je variabilita jejich rozmístění. Množství stojanů by mělo odpovídat potenciální zátěži daného místa cyklistickou dopravou a prostorovým možnostem konkrétního prostranství. V této souvislosti je vhodné počítat také s možností zamykání kol u sloupů veřejného osvětlení, které by měly být tomuto řešení přizpůsobeny. Stojan by neměl být příliš výrazný. Vhodné je jednoduché a účelné řešení. Návrh stojanu na kola by měl být součástí Typizace pražských prvků →[odst./s. 121]. Viz také kapitola Parkování →[C.2.6/s. 107].
2014
IPR / SDM /KVP
Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy
[ příklady ] Vhodným typem stojanu pro veřejná prostranství je samostatně stojící U profil kotvený do země. Jednotlivé stojany jsou umísťovány samostatně s rozestupem minimálně 0,9 m.
Na chodníku je nezbytné zachovat dostatečný průchozí prostor . Velikost místa pro parkování dvou jízdních kol u jednoho stojanu je 1 x 2 m. Doporučená rozteč noh univerzálního stojanu je 0,4 m, výška konstrukce nad terénem pak do 0,9 m. →[C.2.6 Parkování/s. 107]
424 Vhodné začlenění stojanů na kola do vegetačního pásu podél fasády, kde nebrání v průchodu [ Praha 10, Ruská ]
Stojan na kola umísťovaný v ose stromořadí kolmo k hlavnímu směru chůze může být také přirozenou ochranou kmene stromu.
Skici
→[D.2.1 Stromy/s. 158]
Stojany, které zajišťují oporu pouze pro spodní část kola, neumožňují snadné a bezpečné uzamčení jízdního kola, a nejsou proto vhodná pro umísťování na veřejná prostranství. 425 Příklad stojanů na kola umístěných v jedné linii s dalšími prvky infrastruktury [ Švédsko, Stockholm ]
B / Typologie veřejných prostranství Tradiční typy prostranství
Specifické formy veřejných prostranství
C / Uspořádání uličních profilů
Cílem části Uspořádání je definovat maximální kvalitativní potenciál odpovídající významu ulice.
D / Prvky veřejných prostranství DOPRAVNÍ PRVKY A TECH. INFRASTRUKTURA OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ PRO SLUŽBY
STROMY A VEGETACE
VENKOVNÍ OSVĚTLENÍ MOBILIÁŘ
VENKOVNÍ REKLAMA
MATERIÁLY A POVRCHY
OBJEKTY K USNADNĚNÍ POHYBU A PŘÍSTUPU
UMĚNÍ NA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
Cílem části Prvky není popsat prvek sám o sobě, ale stanovit zásady jeho navrhování s ohledem na celek.
Uspořádání uličních profilů
Uspořádání uličních profilů
Preference šetrnějších druhů pohybu Veřejná prostranství mají chránit slabší a zranitelnější uživatele, a to zejména před silnějšími a nebezpečnějšími uživateli. Jedině tak mohou motivovat k šetrnějšímu a ohleduplnějšímu chování.
Druhy pohybu 1. pěšky 2. veřejnou dopravou 3. na kole 4. autem
Zklidňování dopravy Ve městě je vhodné vytvářet prostředí, které pohyb přiměřeně zvolní a zklidní.
60 km/h
50 km/h 13 m
50 km/h
30 km/h
0 km/h
0 km/h
30 km/h
Změna přístupu k bezpečnosti provozu Dřívejší přístup
Současný přístup
X
• nadchody a podchody • dopravně–bezpečnostní zábradlí • více jízdních pruhů • vyšší návrhová rychlost
• úrovňové přechody • volná prostupnost • rozšíření pěších ploch • snížení rychlosti
Ztráta lidského měřítka
Zkvalitnění veřejného prostranství
Příklady uličních profilů 8m
12 m
15 m
18 m
24 m
30 m
40 m
Charaktery provozního uspořádání 18 m
Sdílený prostor
Klidné a zklidněné ulice
Významné ulice se zklidněným provozem
Ulice zatížené motorovou dopravou
24 m
Části veřejných prostranství
Vegetační prvky Zastávky tramvají a autobusů Cyklistická opatření
Pěší prostor
Jízdní pruhy
Křižovatky
Hospodaření s dešťovou vodou
Parkování
Pěší prostor Pěší prostor tvoří základní součást veřejných prostranství a utváří jejich pobytovou kvalitu.
Šířka běžného chodníku 3 — 4 m
Lokální rozšíření chodníku pro další aktivity
Jízdní pruhy Na klidných a zklidněných ulicích není třeba oddělovat jízdní pruhy, vhodná je nižší rychlost a větší prostor pro chodce.
Při nízkých intenzitách Cykloobousměrka 3 — 4,5 m
Při vyšších intenzitách Vymezování jednotlivých jízdních pruhů
Křižovatky Menší a kompaktnější křižovatky chrání slabší a zranitelnější uživatele a vytváří dobré podmínky pro pěší a cyklistický pohyb.
Minimalizace plochy křižovatky
Oddalování od přirozené přímé linie průchodu je nevhodné
Zastávky tramvají a autobusů Kultivovanost a kvalita zastávek a infrastruktury veřejné dopravy zlepšuje jejich vnímání a přirozeně vede k častějšímu užívání veřejné dopravy.
Komfortní přístup na tramvajový ostrůvek
Cyklistická opatření Cyklistická opatření zvyšují bezpečnost provozu ve vozovce a ochranu chodců před jízdními koly i ostatními vozidly.
Integrační opatření napomáhají lepšímu vzájemnému soužití
Parkování Nezbytným předpokladem fungujících veřejných prostranství je ucelená parkovací politika města.
Prostřídání parkujících automobilů se stromy
Hospodaření s dešťovou vodou Tradiční způsob odvodňování upřednostňuje rychlé odvedení vody, v současnosti je nahrazován tzv. decentralizovaným systém odvodňování, který umožňuje zasakování přímo na odvodňovaných pozemcích.
Integrované řešení v rámci veřejného prostranství
Vegetační prvky Stromy ve městě potřebujeme. Aby byly zdravé, bezpečné a dožily se dospělosti, je nezbytné zajistit jim základní existenční podmínky: prostor, vzduch, vláhu a ochranu proti poškozování.
Nutnost koordinace všech prvků vč. sítí technické infrastruktury
Ke stažení
Manuál a návrh Strategie jsou nyní ke stažení na:
manual.iprpraha.cz
Potřeba komunikace
Dílčí opatření: Karlovo nám.
→
Komplexní rekonstrukce: moskevksá
→
fotograf: Petr Kučera, CIGLER MARANI ARCHITECTS, a.s.
Okolí dopravní infrastruktury
vs.
Městotvorné řešení
vs.
„Je poměrně jednoduché utratit peníze za dálnici nebo stavbu mostu, ale je podstatně náročnější udělat to takovým způsobem, aby zároveň vznikl kvalitní veřejný prostor. Je normální, že to vyvolává konflikty, protože se musí sladit velmi odlišné zájmové skupiny.“ Jean-Pierre Charbonneau (urbanista a konzultant městského plánování, Francie)
Děkuji za pozornost Ing. arch. Tomáš Cach