Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 a další

Podklad pro jednání Reprezentativní komise, 15.12.2010

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 a další

Pracovní verze pro jednání Reprezentativní komise 15.12.2010

Připomínky k této verzi je třeba zaslat na MŠMT nejpozději do 15.1.2011 na adresu: [email protected] a [email protected]

Praha


Obsah 1.

ÚVODEM

2

2.

HLAVNÍ VÝCHODISKA A ZÁSADY

3

3.

PŘÍSPĚVKY A DOTACE PRO VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY V ROCE 2012

5

3.1. 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.2. 3.2.1. 3.3. 3.3.1. 3.3.2. 3.4. 3.4.1. 3.4.2.

ROZPOČTOVÝ OKRUH I, NORMATIVNÍ ČÁST ROZPOČTU PARAMETR A – LIMITY POČTU STUDIÍ PARAMETR B2 - ABSOLVENTI PARAMETR B3 - KVALITATIVNÍ A VÝKONOVÉ UKAZATELE ROZPOČTOVÝ OKRUH II, SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI STUDENTŮ PARAMETRY BEZE ZMĚN (C, J, S, U) ROZPOČTOVÝ OKRUH III, ROZVOJ VYSOKÝCH ŠKOL PARAMETRY BEZE ZMĚN (G) PARAMETR I - ROZVOJOVÉ PROGRAMY ROZPOČTOVÝ OKRUH IV, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE A OSTATNÍ PARAMETRY BEZE ZMĚN (D, M) PARAMETR F - FOND VZDĚLÁVACÍ POLITIKY

5 5 8 9 13 13 13 13 13 14 14 14

4.

VÝHLED PRO PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ NA ROK 2013 A DÁLE

17

5.

PŘÍLOHY

18

1


1.

Úvodem

Předkládaná pracovní verze materiálu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 a další (dále jen „Zásady a pravidla 2012“) navazuje na dokument projednaný s Reprezentativní komisí (dále jen „Reprekomise“) a schválený MŠMT v červnu 2010 „Zásady financování a pravidla stanovení rozpočtu veřejných vysokých škol pro rok 2011 a další“ (dále jen „Zásady a pravidla 2011“). Představuje první pracovní verzi pro jednání MŠMT s Reprekomisí v závěru roku 2010. Příprava Zásad a pravidel 2012 je do jisté míry specifická, protože časově spadá do nového volebního období a působení nové české vlády. Snaha o zavedení a posilování výkonových a kvalitativních kritérií (doprovázené současně oslabováním kritérií kvantitativních) do financování vysokých škol je však v souladu s Programovým prohlášením této vlády a je tedy společná minulému i současnému vedení ministerstva. Díky tomu je možné a zároveň nezbytné toto směrování dále rozvíjet, případně i urychlit jeho zavádění, a to i za situace možného poklesu finančních prostředků ze státního rozpočtu. Předkládaná pracovní verze materiálu proto mohla navázat na Zásady a pravidla 2011 a v jejich duchu pokračovat v propracování metodiky financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 s perspektivou dalšího zpřesňování a dopracovávání zásad a pravidel pro roky následující. MŠMT si současně uvědomuje, že dokončení a schválení dokumentu Zásady a pravidla 2012 se musí podřídit požadavku, aby bylo možné stanovit ještě před přijímacím řízením na vysoké školy limit počtu studií, které vstupují do výpočtu příspěvku na vzdělávací činnost jednotlivých veřejných vysokých škol. Proto MŠMT plánuje další postup jejich přípravy a projednávání s Reprekomisí tak, aby byl dokument schválen nejpozději v březnu 2011. Velmi důležitou úlohu musí ovšem sehrávat rovněž „zpětná vazba“ jak z úrovně MŠMT, tak i z úrovně reprezentace vysokých škol, ale i z úrovně jednotlivých institucí. Proto je kromě dalšího propracovávání zásad a pravidel třeba zdůraznit i úlohu této zpětné vazby, která má mimo jiné zkoumat účinnost a efektivitu změn ve financování, vhodnost a vyváženost jejich jednotlivých ukazatelů, ale plnit i funkci kontrolní. V současné době předkládá MŠMT první pracovní verzi financování vzdělávací činnosti vysokých škol. Nic však nebrání tomu, aby financování vzdělávací činnosti bylo těsněji propojeno i s financováním vědy a výzkumu na vysokých školách. Proto MŠMT počítá v následujících krocích s jejich sblížením. Práce na zásadách a pravidlech financování vysokých škol zároveň úzce souvisejí s přípravou dalších strategických materiálů a legislativních změn ve vysokém školství. MŠMT předpokládá, že během roku 2011 bude postupně zveřejňovat a do diskuse předkládat řadu materiálů, které by samozřejmě měly být konsistentní i se zásadami a pravidly financování vysokých škol. Jeden z klíčových dokumentů vznikne v této souvislosti v průběhu přípravy nového vysokoškolského zákona, jehož věcný záměr má být předložen vládě do konce roku 2011. Předkládanou verzi materiálu připravil pracovní tým Skupiny výzkumu a vysokého školství MŠMT ve složení Jan Koucký, Václav Vinš, Lenka Pospíšilová, Jiří Dobíšek a Petr Valášek. První verze materiálu zatím prošla pouze vnitřními připomínkami ve 3. skupině ministerstva.

2


2.

Hlavní východiska a zásady

Zásady a pravidla 2012 navazují stejně jako Zásady a pravidla 2011 na Dlouhodobý záměr vzdělávací, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti ministerstva pro vysoké školství na období 2011 až 2015 (dále jen „DZ VŠ“), schválený Poradou vedení MŠMT v únoru 2010. Mezi základní východiska definovaná v DZ VŠ i v Zásadách a pravidlech 2011 patří podpora kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání (a omezování kvantitativního rozvoje), otevřenost národnímu i mezinárodnímu prostředí a podpora efektivity financování vysokých škol. Hlavní východiska pro nadcházející vývoj z hlediska financování jsou proto následující. 1. Podíl všech poprvé zapsaných do terciárního vzdělávání v ČR nemá přesáhnout 2/3 populace odpovídajícího věku. Na základě tohoto východiska bude stanoven odhad celkového počtu zapsaných (poprvé i opakovaně zapsaných do bakalářských a magisterských studijních programů) na veřejné vysoké školy. 2. Podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří pokračují v navazujícím magisterském studijním programu se má v souhrnu za všechny vysoké školy (avšak diferencovaně jak z hlediska jednotlivých škol, tak z hlediska studijních programů) postupně snižovat až k hodnotě 50%. 3. Vzhledem k oběma předchozím tezím a k předpokládanému demografickému vývoji dojde v následujících letech přirozeně k postupnému snižování celkového počtu nejen studentů terciárního vzdělávání, ale v rámci toho i ke snižování počtu studentů veřejných vysokých škol. 4. V pravidlech financování posilovaný význam kvalitativních a výkonových ukazatelů odrážejících priority rozvoje vysokého školství výrazně podpoří diverzifikaci vysokého školství a efektivní strukturu vysokých škol. Zároveň MŠMT určuje některé hlavní zásady financování vysokých škol. 1. Navrhované změny pro rok 2012 rozvíjejí Zásady a pravidla 2011 tak, aby prohloubily metodiku nastíněnou v DZ VŠ a zároveň příliš nerozkolísaly systém financování vysokého školství; Zásady a pravidla 2012 budou proto modelově propočteny na datech z roku 2010, tento modelový výpočet bude porovnán s výpočtem podle metodiky 2011 při užití stejných dat; v rámci přípravy se případně vyladí váhy ukazatelů tak, aby pouhá změna algoritmu výpočtu neměla větší dopad na výši normativní části rozpočtu některé VVŠ než ± 5 %. Zásady a pravidla 2012 se stanou výchozím podkladem pro zpracovávání metodiky v dalším roce. 2. Zásady a pravidla 2012 budou po projednání s reprezentativní komisí zveřejněny na webových stránkách ministerstva, včetně všech vzorců i modelového výpočtu. MŠMT zajistí v průběhu roku 2011 vytvoření webové stránky, která bude obsahovat všechny důležité dokumenty a materiály k financování vysokého školství, použité údaje i postupy výpočtů. Současně však bude obsahovat rovněž analytické materiály, hodnotící dopad i vliv různých ukazatelů, rozbory důsledků pravidel pro jednotlivé školy i celé vysoké školství. V neposlední řadě zahrne také aktuality a zkušenosti ze zahraničí a odkáže na nejdůležitější dokumenty z jiných zemí či mezinárodních organizací. 3. Koeficienty ekonomické náročnosti studijních programů / oborů v prezenční formě studia zůstávají i pro rok 2012 zachovány, avšak u neprezenčních forem studia budou pro financování roku 2012 u studentů vstupujících do prvních ročníků sníženy na 67% jejich výše oproti prezenční formě studia. Koeficienty ekonomické náročnosti studijních programů / oborů platí bez větších změn již řadu let. Nastaveny přitom byly spíše na základě obtížně dosaženého konsensu než na základě analýzy skutečných nákladů jednotlivých studijních programů / oborů. Navíc se během této doby mohla nákladovost mnohých z nich výrazně změnit. MŠMT proto připraví podkladový materiál k jednání o možné revizi koeficientů. 3


4. Zachování vyváženého stavu mezi jednotlivými ukazateli pravidel vyžaduje pečlivě sledovat vývoj na jednotlivých vysokých školách a zpětně vyhodnocovat dopady všech ukazatelů. Na základě toho bude MŠMT provádět úpravu kritérií „plněných“ pouze s cílem dosáhnout jejich co nejvyššího finančního zhodnocení bez ohledu na zajištění kvality vzdělávání1. 5. Vstupní údaje pro výpočet příspěvku jednotlivých vysokých škol z výstupu SIMS k 31.10. roku předcházejícímu financování budou každoročně zpětně kontrolovány ve 3. čtvrtletí roku financování. Pokud ve zkoumaném období škola dodatečně provede opravy vstupních dat a vypočtený příspěvek je proto nižší než původní propočet, bude příspěvek vysoké škole v odpovídající míře krácen ještě před koncem kalendářního roku2.

1

2

Příkladem může být snaha o získávání neúměrného počtu zahraničních studentů (za pomoci zprostředkujících agentur), kteří navíc dominantně přicházejí z některých rozvojových zemí, stejně jako zneužívání přiznaného statutu studenta vysoké školy pro pobyt v ČR. Například data ze SIMS k 31.10.2009, která vstupovala do výpočtu příspěvku roku 2010 byla zpětně zkontrolována na podzim roku 2010. Změna počtu ovlivnila výši příspěvku u řady vysokých škol; ve všech případech se příspěvek v odpovídající míře krátil. 4


3.

Příspěvky a dotace pro veřejné vysoké školy v roce 2012

Příspěvky a dotace rozdělované veřejným vysokým školám jsou členěny do čtyř základních okruhů rozpočtu. Tyto okruhy se dále člení na řadu ukazatelů, jež jsou níže pro přehlednost vyjmenované a dále v textu specifikované. Procentuální vyjádření jednotlivých rozpočtových okruhů je pouze předběžné a orientační, neboť vychází z členění rozpočtu v roce 2010. Skutečné hodnoty pro rok 2012 budou upřesněny až po provedení všech výpočtu v konečné verzi Zásad a pravidel 2012. 1. rozpočtový okruh I, normativní část rozpočtu (cca 80%): parametry A, B2, B33 2. rozpočtový okruh II, sociální záležitosti studentů (cca 11%): parametry C, J, S, U 3. rozpočtový okruh III, rozvoj vysokých škol (cca 7%): parametry G, I 4. rozpočtový okruh IV, mezinárodní spolupráce a ostatní (cca 2%): parametry D, F, M

3.1.

Rozpočtový okruh I, normativní část rozpočtu

Pro rok 2012 je normativní část rozpočtu přidělovaná vysokým školám odvozena od následujících výkonů jednotlivých VVŠ: 1) počtu studií (studovaných ve standardní době studia plus jeden rok) modifikovaného kvalitativními a výkonovými ukazateli a násobeného koeficientem ekonomické náročnosti (75% z normativní části rozpočtu, parametr A); 2) počtu absolventů modifikovaného kvalitativními ukazateli a multiplikativním koeficientem pro různé typy studijních programů a násobeného koeficientem ekonomické náročnosti (10% z normativní části rozpočtu, parametr B2); 3) kvalitativních a výkonových ukazatelů (15% z normativní části rozpočtu, parametr B3). Současně ovšem platí zásada, že výkyv normativní části rozpočtu jednotlivých VVŠ se vlivem změn v Zásadách a pravidlech roku 2012 proti roku 2011 nezmění o více než 5%.

3.1.1.

Parametr A – limity počtu studií

Důležitým cílem navrhovaných pravidel je zvrátit kvantitativní expanzi počtu zapsaných studentů do prvních ročníků vysokých škol. Ani samotné vysoké školy nepovažují pokračování kvantitativního růstu za systémově prospěšné. Nově přijatá pravidla financování pro rok 2011 kvantitativní růst již omezují, týkají se však pouze prvních ročníků, takže setrvačnost vývoje ve vyšších ročnících studia nadále způsobuje růst celkového počtu studentů, který bude zastaven a poté zvrácen až v následujících letech, kdy počet absolventů a dalších odcházejících z vysokých škol převýší počet studentů vstupujících do prvních ročníků. Zároveň je však MŠMT přesvědčeno (obdobné stanovisko se postupně prosadilo i mezi zástupci vysokých škol), že omezení kvantitativního rozmachu nemá být uplatňováno plošně stejným způsobem na všechny školy a že má být řešeno rozdílně pro bakalářské, magisterské a doktorské studium. Trend k diverzifikaci vysokých škol musí jít ruku v ruce s možností různé orientace jednotlivých škol i z hlediska jejich vzdělávací funkce (proto je financování vzdělávací činnosti strukturováno podle jednotlivých typů studijních programů a rozděleno na bakalářské studijní

3

Ukazatel B1 bonifikoval v minulosti vysoké školy za roční nárůst počtu studentů. Vzhledem k tomu, že se strategie vzdělávací politiky zaměřuje spíše na zastavení tohoto růstu, ztrácí sledování ukazatele B1 význam. Pro zachování kontinuity zůstávají ostatní ukazatele ve svém původním značení (B2, B3). 5


programy, magisterské „dlouhé“ studijní programy, magisterské navazující studijní programy a doktorské studijní programy). Postup, kterým je jednotlivým vysokým školám v parametru A stanovený limit počtu studií zůstává pro rok 2012 zachován. Kvalitativní a další výkonové ukazatele navazují na většinu ukazatelů, které byly použity již pro rok 2011. Orientují se na oblast vědy, kvalifikaci pedagogů, kvalitu studentů i studijních programů, mezinárodní mobilitu nebo uplatnění absolventů a další. Kvalitativní a výkonové ukazatele vstupují přitom do výpočtu příspěvku v rámci parametru A pouze jako faktor ovlivňující limit počtu studií. Svojí strukturou se shodují s kvalitativními a výkonovými ukazateli v rámci parametru B3. Blíže jsou proto definovány právě v kapitole, která se parametru B3 věnuje (kapitola 3.1.3.). Limitem ministerstvo stanovuje nejvyšší možný počet studií, která vstupují do výpočtu příspěvku na vzdělávací činnost jednotlivých veřejných vysokých škol. Pro rok 2012 MŠMT stanovuje celkem pět limitů, přičemž struktura limitů zůstává pro rok 2012 stejná jako v roce 2011 a ministerstvo předpokládá, že obdobný postup bude přenášen i do následujících let. Limity počtu studií započtených pro financování v roce 2012 jsou následující: 1. počet studií v prvním roce bakalářských studijních programů (B1), 2. počet studií v prvním roce dlouhých magisterských studijních programů (M1), 3. počet studií v prvním roce navazujících magisterských studijních programů (N1), 4. počet studií v prvním roce doktorských studijních programů (P1), 5. souhrnný počet studií ve všech ostatních letech studia. Limity jsou propočítávány v souladu s níže uvedenými postupy. Pokud bude veřejná vysoká škola chtít změnit počty studií v jednotlivých kategoriích (B1, M1, N1, P1, další) při nenavýšení jejího celkového limitu, může o to požádat pouze při dodržení následujícího pravidla shora dolů – jedním z následujících postupů: převod studií z magisterských či doktorských studijních programů do bakalářských studijních programů; převod studií z doktorských studijních programů do magisterských studijních programů; převod studií mezi dlouhými a navazujícími magisterskými programy. Opačný postup možný nebude. Ad 1. počet studií v prvním roce bakalářských studijních programů (B1) -

Výchozím údajem pro rok 2012 je limit počtu studií jednotlivých vysokých škol v kategorii B1 stanovený pro rok 2011. V případě, že ve výstupu ze SIMS k 31.10.2010 bude skutečný stav přepočtených studentů přijatých v kategorii B1 nižší než byl stanovený limit pro rok 2011, bude limit automaticky snížen na tento skutečný stav.

-

Celkový počet limitovaných studií v kategorii B1 pro rok 2012 (zapsaných v akademickém roce 2011/2012) bude pro každou VVŠ součtem tří údajů. o

První údaj bude tvořit 90% (údaj může být v příští verzi zpřesněn) limitu počtu studií v B1 stanovených pro každou veřejnou vysokou školu v roce 2011.

o

Dalších 5% počtu studií v B1 bude mezi VVŠ rozděleno podle jejich podílu na kvalitativních a výkonových ukazatelích bakalářských studijních programů.

o

Školy, u nichž dojde ke snížení limitovaného počtu studií v M1, N1 a P1 v důsledku použití kvalitativních a výkonových ukazatelů mohou navýšit kategorii B1 až do výše tohoto úbytku.

o

Na základě stejného zdůvodnění jako v roce 2011 si dvě neuniverzitní VVŠ a čtyři umělecké VVŠ připočtou dalších 5% studií.

6


Ad 2. počet studií v prvním roce dlouhých magisterských studijních programů (M1) -

Výchozím údajem pro rok 2012 je limit počtu studií jednotlivých vysokých škol v kategorii M1 stanovený pro rok 2011. V případě, že ve výstupu ze SIMS k 31.10.2010 bude skutečný stav přepočtených studentů přijatých v kategorii M1 nižší než byl stanovený limit pro rok 2011, bude limit automaticky snížen na tento skutečný stav.

-

Celkový počet limitovaných studií v kategorii M1 pro rok 2012 (zapsaných v akademickém roce 2011/2012) bude pro každou VVŠ součtem tří údajů. o

První údaj bude tvořit 85% (údaj může být v příští verzi zpřesněn) limitu počtu studií v M1 stanovených pro každou veřejnou vysokou školu v roce 2011.

o

Dalších 12% počtu studií v M1 bude mezi VVŠ rozděleno podle jejich podílu na kvalitativních a výkonových ukazatelích magisterských studijních programů.

o

Nadále platí, že u těch VVŠ, kde součet obou položek přesáhne počet studentů zapsaných do magisterského dlouhého studia (M1) k 31.10.2010, bude navýšení počtu studentů zahrnutých do limitu sníženo na polovinu tohoto rozdílu.

Ad 3. počet studií v prvním roce navazujících magisterských studijních programů (N1) -

Výchozím údajem pro rok 2012 je limit počtu studií jednotlivých vysokých škol v kategorii N1 stanovený pro rok 2011. V případě, že ve výstupu ze SIMS k 31.10.2010 bude skutečný stav přepočtených studentů přijatých v kategorii N1 nižší než byl stanovený limit pro rok 2011, bude limit automaticky snížen na tento skutečný stav.

-

Celkový počet limitovaných studií v kategorii N1 pro rok 2012 (zapsaných v akademickém roce 2011/2012) bude pro každou VVŠ součtem tří údajů. o

První údaj bude tvořit 85% (údaj může být v příští verzi zpřesněn) limitu počtu studií v N1 stanovených pro každou veřejnou vysokou školu v roce 2011.

o

Dalších 12% počtu studií v N1 bude mezi VVŠ rozděleno podle jejich podílu na kvalitativních a výkonových ukazatelích magisterských studijních programů.

o

Nadále platí, že u těch VVŠ, kde součet obou položek přesáhne počet studentů zapsaných do magisterského navazujícího studia (N1) k 31.10.2010, bude navýšení počtu studentů zahrnutých do limitu sníženo na polovinu tohoto rozdílu.

Ad 4. počet studií v prvním roce doktorských studijních programů (P1) -

Výchozím údajem pro rok 2012 je limit počtu studií jednotlivých vysokých škol v kategorii (P1) stanovený pro rok 2011. V případě, že ve výstupu ze SIMS k 31.10.2010 bude skutečný stav přepočtených studentů přijatých v kategorii P1 nižší než byl stanovený limit pro rok 2011, bude limit automaticky snížen na tento skutečný stav.

-

Celkový počet limitovaných studií v kategorii P1 pro rok 2012 (zapsaných v akademickém roce 2011/2012) bude pro každou VVŠ součtem tří údajů. o

První údaj bude tvořit 80% (údaj může být v příští verzi zpřesněn) limitu počtu studií v P1 stanovených pro každou veřejnou vysokou školu v roce 2011.

o

Dalších 18% počtu studií v P1 bude mezi VVŠ rozděleno podle jejich podílu na kvalitativních a výkonových ukazatelích doktorských studijních programů.

o

Nadále platí, že u těch VVŠ, kde součet obou položek přesáhne počet studentů zapsaných do doktorského studia (P1) k 31.10.2010, bude navýšení počtu studentů zahrnutých do limitu sníženo na polovinu tohoto rozdílu.

7


Ad 5. souhrnný počet studií ve všech ostatních letech studia -

-

Souhrnný počet studií v ostatních letech studia bude zahrnovat dva druhy údajů. o

Prvním údajem bude počet studií ve druhém roce studia, tedy údaj vycházející z limitu prvních ročníků pro rok 2011 upravený průměrným koeficientem prostupnosti (průměrný koeficient prostupnosti se počítá jako průměr koeficientů prostupnosti za poslední tři roky).

o

Druhým údajem bude počet studií v dalších letech studia vycházející ze skutečného počtu studií k 31.10.2010 upraveného průměrným koeficientem prostupnosti (průměrný koeficient prostupnosti se počítá jako průměr koeficientů prostupnosti za poslední tři roky).

Tento postup započítávání souhrnného limitu složeného ze dvou druhů údajů bude používán pouze dočasně, do doby, kdy vstupním údajem každého roku studia bude moci být limit předchozího roku stanovený podle Zásad a pravidel. V roce 2013 bude tedy vstupním údajem pro počet studií v druhém a třetím roce studia limit předchozího roku, pro další roky studia skutečný počet studií (oba údaje budou upraveny průměrným koeficientem prostupnosti).

Veřejné vysoké školy jako samostatné nestátní subjekty mohou do jednotlivých typů akreditovaných studijních programů přijmout i vyšší než limitovaný počet nově přijatých studentů. Ty však MŠMT nezahrne do výpočtu finančního příspěvku nejen v prvním roce jejich studia, ale ani v následujících letech. Pokud tedy VVŠ z vlastní vůle v daném roce zapíše určité procento nových studentů navíc, bude jí i v následujících letech o toto procento snižován počet studentů zahrnovaných do výpočtu příspěvku. Pokud škola nově zapíše méně studentů, než činí limitovaný počet, bude limit odpovídajícím způsobem snížen. Také v následujících letech se při výpočtu příspěvku bude vycházet z takto sníženého limitu.

3.1.2.

Parametr B2 - absolventi

V případě finančního příspěvku na vzdělávací činnost, který je odvozen od počtu absolventů vysokých škol, sleduje MŠMT obdobné cíle jako u příspěvku na studia. Snaží se pomocí finančních nástrojů zvýšit úspěšnost studia, neprodlužovat dobu studia doktorandů, zvýšit dnes velice nízký podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří po absolvování přecházejí úspěšně na pracovní trh a více propojit absolvované studium se zaměstnatelností absolventů. Příspěvek za absolventa bakalářských, magisterských i doktorských studijních programů je v roce 2012 vypočten obdobně jako v roce předcházejícím. U bakalářských studijních programů vstupují do výpočtu čtyři dále popsané a vysvětlené ukazatele (multiplikativní koeficient podle typu studijního programu, bonus za bakaláře nepokračující ve studiu a za bakaláře pokračující ve studiu na jiné vysoké škole, zaměstnatelnost absolventů), u magisterských a doktorských studijních programů vstupují do výpočtu dva z níže uvedených ukazatelů (multiplikativní koeficient a zaměstnatelnost absolventů). Multiplikativní koeficient studijních programů Finanční příspěvek za absolventy bude mít rozdílný první multiplikativní koeficient pro různé typy studijních programů. -

Koeficient pro absolventy bakalářských studijních programů má hodnotu 1.

-

Koeficient pro absolventy dlouhých magisterských programů má hodnotu 1,5.

-

Koeficient pro absolventy navazujících magisterských programů má hodnotu 0,5.

-

Koeficient pro absolventy doktorských programů nabývá různé hodnoty podle délky studia od 1 až do 2. Skutečná délka doktorského studia bude sledována v půlročních intervalech. Multiplikativní koeficient bude mít až do délky studia SDS+1,0 hodnotu 2; v každém dalším

8


půlročním období nad touto délkou klesne o 0,25; nabude tedy hodnoty 1,5 při délce studia SDS+2,0 a dále až do hodnoty 1,0 při SDS+3 a delší. Bakaláři nepokračující v navazujícím studiu nebo studující na jiné vysoké škole MŠMT bude i nadále zvýhodňovat ty vysoké školy, jejichž bakalářské studijní programy vedou přímo ke kvalifikaci dobře uplatnitelné na pracovním trhu. Škola, jejíž absolventi do dvou let po ukončení bakalářských studijních programů nepokračují v dalším studiu na vysoké škole, bude zvýhodněna tím, že pro finanční příspěvek za tyto absolventy bude mít druhý multiplikativní koeficient hodnotu 2. Zároveň však budou zvýhodňovány i ty vysoké školy, jejich absolventi do dvou let po ukončení bakalářských studijních programů pokračují v navazujícím magisterském studiu na jiné vysoké škole. Taková VVŠ bude zvýhodněna tím, že pro finanční příspěvek za tyto absolventy bude mít druhý multiplikativní koeficient hodnotu 1,5. Zaměstnatelnost absolventů Ukazatel zaměstnatelnosti absolventů se pro výpočet finančního příspěvku pro rok 2012 používá stejným způsobem jako pro rok 2011 a uplatňuje se na absolventy všech studijních programů (bakalářských, magisterských i doktorských). Údaj o počtu standardizovaných nezaměstnaných je násobkem počtu nezaměstnaných absolventů a koeficientu náročnosti trhu práce. V rámci již před několika lety vypracované metodiky (blíže viz http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/svp/) tak jeho využití řeší jak problém krátkodobé nezaměstnanosti, tak problém zaměstnatelnosti absolventů v regionech s různou celkovou mírou nezaměstnanosti. Pro výpočet příspěvku na absolventa se přitom používá (stejně jako u jiných ukazatelů) vážený průměr počtu standardizovaných nezaměstnaných za poslední tři roky, kdy váhy činí 50 % pro údaje za rok t; 30 % pro údaje za rok t-1; 20 % pro údaje za rok t-2. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost čerstvých absolventů má často jen krátkodobou („frikční“) povahu, jsou používány údaje pouze o počtech nezaměstnaných absolventů vysokých škol, kteří ukončili studium v období půl až jeden rok před termínem šetření MPSV. Součet údajů z obou šetření během roku (duben a září) pak představuje hodnotu za daný rok. Počty nezaměstnaných absolventů jsou upravené také tzv. koeficientem náročnosti trhu práce, protože absolventi jednotlivých škol nastupují na dosti rozdílné regionální trhy práce a není tedy zcela korektní srovnávat prosté počty nezaměstnaných například pražské a ostravské vysoké školy. Ukazatel počtu standardizovaných nezaměstnaných absolventů očišťuje tedy počet nezaměstnaných od vlivu různých měr nezaměstnanosti na regionálních trzích práce. Koeficient se pro jednotlivé školy počítá jako podíl váženého průměru okresních měr nezaměstnanosti, kde vahou je počet nezaměstnaných absolventů školy v odpovídajících okresech (podle místa bydliště absolventa), k celkové míře nezaměstnanosti v ČR vynásobené počtem nezaměstnaných absolventů dané školy. V případě, že je koeficient náročnosti trhu práce rovný 1, znamená to, že absolventi dané školy jsou nezaměstnaní v regionech (okresech), kde je průměrná míra nezaměstnanosti stejná jako v celé České republice. Je-li koeficient větší než 1, hledají si práci na nadprůměrně náročných trzích práce; pokud je menší než 1, je tomu naopak.

3.1.3.

Parametr B3 - kvalitativní a výkonové ukazatele

Parametr B3 obsahuje kvalitativní a výkonové ukazatele a jeho prostřednictvím se přerozděluje 15% normativní části rozpočtu vysokých škol. Jedná se o přímé rozdělení finančních prostředků v závislosti na výkonech jednotlivých škol (na rozdíl od parametru A, kde kvalitativní a výkonové ukazatele vstupují pouze do výpočtu limitů financovaných studií). Pro rok 2012 je navrženo 17 kvalitativních a výkonových ukazatelů. Do celkové hodnoty parametru pro rok 2012 vstupují ukazatele za každou školu jako podíly ze součtu daného údaje za všechny veřejné vysoké školy v České republice. Výpočet ukazatelů přitom nevychází pouze z údajů za poslední rok, které mohou být ovlivněny náhodnými statistickými odchylkami. Ve většině případů se používá vážený průměr ukazatele za poslední tři roky, kdy poslední rok (t) s dostupnými údaji má váhu 50%, rok předcházející (t-1) 30% a rok nejstarší (t-2) 20%. Celkový přehled ukazatelů použitých pro rok 2012 je uveden v následující tabulce. 9


Kvalitativní a výkonové ukazatele vysokých škol Celkem Vědecký výkon vysoké školy Započítané body RIV / RUV (korigované) Normovaný počet citací (SCImago) Účelové neinvestiční prostředky na výzkum Doktorská studia Studenti doktorských programů Absolventi doktorských programů Vážený počet profesorů a docentů Kvalita studijních programů Délka akreditace studijního programu (váha: počet studentů a doba platnosti akreditace) Hodnocení kvality vysokoškolského studia absolventy Uplatnění absolventů vysokých škol Mezinárodní mobilita Mezinárodní spolupráce ve vědeckých výsledcích (SCImago) Cizinci v příslušném typu studijního programu (bakalářském, magisterském, doktorském) „Samoplátci“ v příslušném typu studijního programu (bakalářském, magisterském, doktorském) Vyslaní v rámci mobilitních programů Přijatí v rámci mobilitních programů Sociální skladba studentů Převis poptávky uchazečů na vysokou školu Studenti pobírající sociální dávky

Bakalářské Magisterské Doktorské studium studium studium 100% 100% 100% 9% 29% 50% 3% 7% 15% 3% 7% 15% 3% 15% 20% 7% 16% 20% 7% 8% 7% 9% 12% 45% 30% 10% 15%

10%

10%

15% 15% 24% 4%

10% 10% 20% 4%

20% 4%

5%

4%

4%

5%

4%

4%

5% 5% 15% 10% 5%

4% 4% 5%

4% 4%

5%

„Samoplátce“ – student, který hradí plně své studium z vlastních prostředků, viz Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací VVŠ, č. j. 598/2010-33, čl. 4.

Vědecký (umělecký) výkon vysoké školy Ukazatele vědeckého (uměleckého) výkonu vysoké školy zůstávají nejvýznamnějším ukazatelem také pro rok 2012. Vzhledem k řadě připomínek je však jejich využití modifikováno a navíc je zařazen nový ukazatel vycházející z mezinárodního hodnocení vědeckého výkonu výzkumných institucí na celém světě. Vědecký výkon vysoké školy je indikován třemi ukazateli a umělecký výkon jedním ukazatelem. 1. První ukazatel vědeckého výkonu vysoké školy přímo navazuje na obdobný ukazatel uvedený v Zásadách a pravidlech 2011. Jedná se o počet bodů za výsledky školy v oblasti výzkumu a vývoje, započítané podle přijaté metodiky Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Výsledky (vždy jde o součet bodů získaných za posledních 5 let předcházejících roku hodnocení) jsou zveřejňovány v Rejstříku informací o výsledcích RIV. V návrhu Zásad a pravidel 2012 však dochází ke dvěma významným změnám v použití údaje o počtu bodů, vyvolaných kritickou diskusí k metodice RVVI (tzv. kafemlejnku). Za prvé MŠMT navrhuje pro rok 2012 snížení váhy tohoto ukazatele z 25 % na 20 %, ale především navrhuje postup, kterým reaguje na oprávněnou kritiku, že body převzaté z RIV nerespektují rozdílné charakteristiky a hodnoty výstupů v různých oblastech a oborech vědy a výzkumu a navíc je mechanicky přenáší na vzdělávací činnost vysokých škol. Proto MŠMT navrhuje použít odlišný (oborově diferencovaný) výpočet ukazatele vycházejícího z počtu bodů získaných v RIV. Získaný počet bodů nebude porovnáván v celém spektru oborů, ale vždy zvlášť ve skupině příbuzných oborů. Mezi sebou tedy nebudou srovnávány všechny vysoké školy (a jejich fakulty) najednou, nýbrž pouze v příslušné skupině oborů. Vahou každé skupiny oborů jsou 10


přitom celkové počty studentů veřejných vysokých škol. MŠMT navrhuje vymezení skupin oborů podle jejich vzájemné příbuznosti a podle kvantitativního zastoupení mezi studenty vysokých škol (podrobněji viz Příloha č.1). 2. Vedle toho bude vytvořen speciální ukazatel pro skupinu uměleckých oborů. K porovnání výsledků v rámci této konkrétní oblasti odborného zaměření budou použity výsledky hodnocení výsledků tvůrčí umělecké činnosti, zjišťované a zveřejňované v Registru výsledků tvůrčí umělecké činnosti RUV. Metodika hodnocení výsledků umělecké činnosti je v současné době již dokončována. Pro rozpis rozpočtu určitého roku financování bude (stejně jako v případě ukazatele vědeckého výkonu z RIV) použit aktuální počet bodů zveřejněný v předchozím roce. 3. Další ukazatel vědeckého výkonu vysoké školy vychází z rozsáhlého projektu výzkumné skupiny SCImago (http://www.scimago.es/index.php), zaměřené na analýzy výsledků vědy a výzkumu. Na podzim roku 2010 publikovala SCImago v pořadí již druhou výroční zprávu zaměřenou na celosvětové hodnocení institucí vědy a výzkumu s názvem SCImago Institutional Ranking World Report 2010 (viz http://www.scimagoir.com/pdf/sir_2010_world_report.pdf). Analýzy SCImago Institutional Ranking (SIR) vycházejí z databáze SCOPUS (viz http://www.scopus.com) a zahrnují výstupy institucí za posledních pět let (v podzimním SIR World Report 2010 jsou publikovány výsledky za roky 2004-2008, tedy za stejné období jako výsledky RIV zveřejněné na začátku roku 2010). Pro určování dalšího ukazatele vědeckého výkonu vysoké školy jsou využity dva indikátory převzaté z databáze SIR World Report 2010. •

Vědecký výstup instituce vyjadřuje indikátor O (Output), který představuje počet výstupů pracovníků dané instituce zařazených do databáze SCOPUS (podmínka zařazení výstupu do databáze SCOPUS platí přirozeně i pro definice ostatních indikátorů ze SIR World Report) a publikovaných v posledních pěti letech.

•

Indikátor NI (Normalized Impact) představuje průměrný podíl počtu citací jednotlivých výstupu dané instituce k průměrnému počtu citací všech výstupů v daném vědním oboru. Indikátor váženého normalizovaného impactu NI vychází z metodiky vytvořené ve švédském Karolinska Institutet a používané rovněž v analýzách SCImago.

Výsledný ukazatel ONI je násobkem indikátoru O (Output) a NI (Normalized Impact). Ukazatel ONI tedy zjednodušeně řečeno vyjadřuje oborově normovaný počet citací všech publikací dané instituce a propojuje tak kvantitativní rozsah výstupů s jejich citovaností/kvalitou (podrobněji viz Příloha 2). 4. Posledním ukazatelem vědeckého (uměleckého) výkonu vysoké školy se stejně jako pro rok 2011 stane objem účelových neinvestičních prostředků (včetně zahraničích) na výzkum a vývoj (vážený průměr za poslední tři roky)4. Jedná se o dotace, z nichž méně než polovina jde z MŠMT, dále jde především o dotace z jiných kapitol státního rozpočtu, menší částky přicházejí z krajů a z ciziny. Finanční prostředky šly v minulých letech například na Výzkumná centra a Centra základního výzkumu, na program Zdravý a kvalitní život, na Informační zdroje pro výzkum a vývoj, na programy INGO, Kontakt, Eureka, COST, Eupro apod. Neinvestiční prostředky na výzkum a vývoj v sobě zahrnují rovněž prostředky získané v grantových soutěžích, které jsou již řadu let sledovány zvlášť. Na všech veřejných vysokých školách dohromady se jedná zhruba o polovinu ze všech neinvestičních prostředků na výzkum a vývoj. O něco více než polovinu tvoří prostředky od GA ČR, dále prostředky od GA AV, prostředky od MPO, od MZe a další menší částky pak od MZ, MŽP, grantových agentur dalších

4

Údaje vyplňují vysoké školy ve výkazu Úč OÚPO 4-02 (údaj zpracovává MÚZO Praha s.r.o. a po zpracování předává na MŠMT a do ÚIV, které je každý rok publikuje na CD). Vysoké školy budou požádány, aby poskytly ministerstvu údaje o objemu uvedených prostředků v rozdělení podle jednotlivých součástí VVŠ. 11


resortů apod. Za podstatnou lze považovat skutečnost, že šlo vždy o výsledek nějaké soutěže či jiného mechanismu výběrového řízení nejlepších projektů. Vysoké školy tedy získaly tyto prostředky v soutěži s jinými školami, ale i s jinými neškolskými institucemi, jako jsou výzkumné ústavy, konzultantské firmy atd. Proto lze údaj o získaných grantových prostředcích považovat za velice vhodný ukazatel vědeckého výkonu vysoké školy. Doktorská studia a kvalifikovanost pedagogů 5. Počet všech studií doktorských studijních programů podle výstupu ze SIMS, kteří byli zapsáni k datu 31. 10. roku, který předchází roku financování (včetně krátkodobých studijních pobytů); ukazatel použitý pouze pro magisterské studijní programy (vážený průměr za poslední tři roky). 6. Počet všech absolventů doktorských studijních programů, kteří absolvovali v období od 1. 11. roku t-2 do 31. 10. roku t-1, kde t je rok financování; ukazatel použitý pouze pro doktorské studijní programy (vážený průměr za poslední tři roky). 7. Vážený počet profesorů a docentů přepočítaný a vážený za poslední tři roky (váha profesora je přitom stanovena na 2,5 a váha docenta na 1,5), zdrojem dat je pro rok 2012 statistika ÚIV. Kvalita studijních programů a uplatnění absolventů 8. Délka akreditace studijních programů: počet přepočtených studentů v každém studijním programu, násobený váženou délkou platných akreditací všech studijních programů (podrobněji viz Příloha č. 3). 9. Hodnocení kvality vysokoškolského studia absolventy vysokých škol na základě údajů projektu REFLEX 2010 (podrobněji viz Příloha č. 4). 10. Uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu na základě údajů projektu REFLEX 2010 (podrobněji viz Příloha č. 4). Internacionalizace a mezinárodní mobilita 11. Ukazatel mezinárodní spolupráce (ICO) vychází opět z projektu SCImago a SIR World Report. Indikátor IC (International Collaboration) vyjadřuje podíl výstupů pracovníků dané instituce zařazené v databázi SCOPUS za posledních pět let, které byly zpracovány ve spolupráci s pracovníky institucí z jiných zemí. Ukazatel ICO pak vyjadřuje počet takových výstupů za každou instituci. 12. Počet všech studentů s cizím státním občanstvím mimo těch, kteří plně hradí své studium z vlastních prostředků a těch, kteří přijeli na stáž ve studijních programech, počítáno zvlášť pro studenty magisterských studijních programů a zvlášť pro studenty doktorských studijních programů (v obou případech vážený průměr za poslední tři roky, zdrojem jsou data ze SIMS k 31.10.); 13. Počet všech studentů s cizím státním občanstvím, kteří plně hradí své studium z vlastních prostředků („samoplátci“), počítáno zvlášť pro studenty magisterských studijních programů a studenty doktorských studijních programů (v obou případech vážený průměr za poslední tři roky, zdrojem jsou data ze SIMS k 31.10.); 14. Vážený průměr zahraničních pobytů vyjíždějících studentů ze školy v rámci mobilitních programů, které trvají alespoň 30 dní včetně dnů výjezdu a návratu, měřené ve studentoměsících, za poslední tři roky počítané od 1. 11. do 31. 10; výsledky takto získané budou navýšeny o 17% školám, které získaly ECTS label v předchozích dvou letech (pro financování roku 2012 se jedná o období 2010 – 2012) a o 3% školám, které získaly DS label; 15. Vážený průměr pobytu přijíždějících studentů na školu v rámci mobilitních programů, které trvají alespoň 30 dní včetně dnů výjezdu a návratu měřené ve studentoměsících, za poslední tři roky počítané vždy od 1. 11. do 31. 10; výsledky takto získané budou navýšeny o 17% školám,

12


které získaly ECTS label v předchozích dvou letech (pro financování roku 2012 se jedná o období 2010 – 2012) a o 3% školám, které získaly DS label. Zájem o studium a sociální skladba studentů 16. Převis poptávky uchazečů na vysokou školu vůči zapsaným studentům (zapsaným k 31.10. v SIMS). 17. Počet studentů pobírající sociální dávky na základě potvrzení o sociální potřebnosti.

3.2. 3.2.1.

Rozpočtový okruh II, sociální záležitosti studentů Parametry beze změn (C, J, S, U)

Parametry rozpočtového okruhu II se vlivem těchto Zásad a pravidel 2012 nemění, nadále platí „Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“, kde jsou a budou tyto parametry definovány. Jedná se o následující: Parametr C - stipendia pro studenty doktorských akreditovaných studijních programů; Parametr J - dotace na ubytování a stravování studentů; Parametr S - sociální stipendia; Parametr U - ubytovací stipendia.

3.3. 3.3.1.

Rozpočtový okruh III, rozvoj vysokých škol Parametry beze změn (G)

Vlivem těchto Zásad a pravidel 2012 se nemění: Parametr G - vzdělávací rozvojové projekty Fondu rozvoje vysokých škol.

3.3.2.

Parametr I - rozvojové programy

V rámci diverzifikace vysokých škol je zapotřebí – vedle zaměření na různou úroveň vzdělávacích programů a orientaci na vědu a výzkum – umožnit také profilaci škol na další funkce (DZ VŠ uvádí kromě funkce vzdělávací a výzkumné, které jsou podporovány přímo z rozpočtu, také funkci mezinárodní, podnikatelskou, celoživotní a regionální). Také v dalších letech budou diverzifikaci tímto směrem podporovat především ministerstvem vypisované centralizované i decentralizované rozvojové projekty vysokých škol, vyhlašované každoročně společně s aktualizací DZ VŠ. Rozvojové programy se budou i nadále dělit na rozvojové programy z úrovně MŠMT, a to tzv. „centralizované“ a „decentralizované“ rozvojové programy, kdy témata ve kterých lze projekty VVŠ zpracovávat, vyhlašuje ministerstvo v souladu s DZ VŠ a jeho každoročními aktualizacemi, a na rozvojové projekty v rámci Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Pro následující období se předpokládá jejich zachování v rozsahu roku 2010, tedy 5,3% z celkového provozního rozpočtu (v souhrnu parametry G a I představují 6,8%). Poměr mezi decentralizovanými a centralizovanými rozvojovými programy bude pro rok 2012 dále upraven ve prospěch centralizovaných rozvojových projektů, tj. 40% na centralizované projekty a 60% na decentralizované projekty. Další vývoj rozvojových programů (v rámci parametrů G a I), jejich charakter a míra financování bude záviset na výsledcích hodnocení, které proběhne v roce 2011.

13


3.4. 3.4.1.

Rozpočtový okruh IV, mezinárodní spolupráce a ostatní Parametry beze změn (D, M)

Vlivem těchto Zásad a pravidel 2012 se nemění: Parametr D - zahraniční studenti přijímaní v rámci zahraniční rozvojové pomoci, mezinárodní spolupráce; Parametr M - mimořádné úkoly a aktivity.

3.4.2.

Parametr F - fond vzdělávací politiky

Návrh zásad financování U3V Od roku 2012 bude financování U3V řešeno mimo rozvojové programy, a to prostřednictvím parametru „F“ rozpočtu vysokých škol. Předpokládá se zachování systému více zdrojového financování (zápisné účastníků, vlastní prostředky školy, dary a sponzoring, účast státního rozpočtu), přičemž částka poskytovaná ze státního rozpočtu na jednu „studentohodinu“ se bude v ověřovacím roce 2012 pohybovat na úrovni cca 50 % částky, která průměrně vychází na jednu „studentohodinu“ běžného výpočtového studenta (finanční spoluúčast školy může být nahrazena výhodnými podmínkami poskytnutými pro seniorské vzdělávání.). Financování U3V bude možné na základě žádosti příslušné VVŠ o příspěvek z parametru F. V žádosti bude uvedeno: -

jmenný seznam kurzů (se stručnou anotací),

-

pro každý kurz počet účastníků U3V v zimním i letním semestru předchozího akademického roku,

-

pro každý kurz počet hodin aktivní, tj. přímé výuky,

-

stanovená výše zápisného pro jednotlivé kurzy.

Tyto prostředky budou určeny nejen na provoz U3V, ale i na rozvoj nových programů, učebních pomůcek a další. Pro rozpočítání celkové částky U3V na jednotlivé školy se bude vycházet ze systému tzv. „studentohodin“, tj. počtu hodin aktivní výuky kurzu, násobeného počtem účastníků. Ve výpočtu budou uplatněny 2 koeficienty: koeficient typu výuky (K1) a koeficient velikosti výukové skupiny (K2). Ve spolupráci s AU3V byly jejich hodnoty navrženy takto: hodnota K1 je 0,8 pro přednášky, 1,0 pro výuku IT v počítačových učebnách a 1,2 pro laboratorní výuku ve specializovaných místnostech. Hodnota K2 je 0,95 pro skupiny s více než 80 účastníky, 1,0 pro skupiny od 30 do 80 posluchačů a 1.05 pro skupiny menší než 30 účastníků. Při propočítání částky na jednotlivé školy MŠMT předpokládá využít odborného stanoviska AU3V, a to především z hlediska objektivního uplatnění koeficientů K1 a K2. Jako údaje pro výpočet této části příspěvku budou použity údaje za akademický rok ukončený v roce předcházejícím roku financování.

Financování zvýšených nákladů na studium studentů se specifickými nároky (handicapovaní studenti) Zvyšování dostupnosti a zlepšování podmínek studia pro handicapované studenty MŠMT považuje za jednu ze základních priorit svého dlouhodobého záměru. Proto bude i nadále část finančních prostředků SR poskytovat jako účelově určenou finanční podporu VVŠ na úhradu vícenákladů spojených se zajišťováním specifických podmínek jejich studia. Do roku 2011 včetně je financování této oblasti činnosti VVŠ zajišťováno zejména prostřednictvím rozvojových programů. Od roku 2012 bude řešeno již mimo rozvojové programy, prostřednictvím parametru „F“. 14


Pravidla financování studia handicapovaných studentů Financování studia handicapovaných studentů se bude skládat ze dvou částí: -

první část tvoří příspěvek stanovený standardní metodikou dle „Zásad financování a pravidel stanovení rozpočtu veřejných vysokých škol“, tj. normativ na studium * koeficient ekonomické náročnosti;

-

druhou část představuje finanční podpora zohledňující u jednotlivých studentů specifické nároky studia vzhledem k typu zdravotního postižení i zvolené oblasti studia. Tato podpora zahrnuje jak přímou podporu studentovi (např. asistentství ve škole, individuální výuka apod.), tak podpůrná opatření pro vzdělávání studentů (např. úprava a tvorba příslušných studijních opor, poradenské služby apod.);

Financování nákladů na studium studentů se specifickými nároky bude realizováno na základě žádosti příslušné VVŠ. Žádost musí obsahovat charakteristiku a rozsah zabezpečovaných činností. Její součástí dále musí být prohlášení, že škola má vytvořeny podmínky a splňuje předpoklady k zabezpečení vzdělávací činnosti pro handicapované studenty v rozsahu definovaných standardů. Finanční prostředky budou poskytovány na základě výstupu SIMS. Vzhledem k tomu, že nelze garantovat kompletní vykrytí vícenákladů spojených se zajištěním vzdělávacích potřeb pro studenty se specifickými nároky, nebudou poskytované částky uvedeny v absolutních hodnotách ale analogicky jako u financování standardních studií bude použito vyjádření poměrové nákladovosti na zajištění jednotlivých typů handicapů ve vztahu ke konkrétním studijním oblastem. Z celkové částky, která bude na tuto oblast vyčleněna, bude zpětným odvozením spočten základní normativ vícenákladů, který bude násoben u každého jednoho studenta níže uvedenými koeficienty. Finanční prostředky na handicapované studenty budou poskytnuty za splnění dalších následujících podmínek: -

údaje o handicapu a jeho druhu budou vloženy do SIMS (v tomto duchu bude upravena databázová věta v SIMS tak, aby vysoké školy měly možnost tyto údaje vkládat již v průběhu roku 2011 a následně je pouze aktualizovat)

-

zavedení tohoto údaje do SIMS a následné poskytnutí podpory je možné pouze na základě písemného souhlasu studenta.

-

uvedení druhu handicapu studenta do SIMS bude možné pouze na základě doložení lékařského osvědčení nebo osvědčení z pedagogicko-psychologické poradny nebo jiného prokazatelného a kontrolovatelného dokladu. Tento doklad škola založí v materiálech studenta.

-

škola musí splňovat a prokázat (musí být obsaženo v interních předpisech) základní předpoklady pro zabezpečení studia pro příslušný handicap, a to personální, technické, materiální i prostorové. Mezi těmito předpoklady musí být i zajištění odpovídajících podmínek od přijímacího řízení po celý následující průběh studia. Tyto předpoklady může vysoká škola splňovat buď sama nebo je může částečně zajistit prostřednictvím jiného subjektu.

Z důvodu různé výše zvýšených nákladů u jednotlivých typů handicapů a to ve vztahu k jednotlivým skupinám studijních oborů se navrhuje zavést soubor koeficientů, který by tyto rozdíly poměrovým způsobem charakterizoval. Jedná se o analogii koeficientu ekonomické náročnosti studijních programů běžného studia. Těmito koeficienty by byl násoben základní normativ zvýšených nákladů handicapovaných studentů. Výše základního normativu by byla stanovena buď na základě analýzy rozsahu vícenákladů na studium handicapovaných studentů, případně zpětným odvozením z celkové částky, kterou bude rozpočtově možné na tuto záležitost vyčlenit. K definování typu postižení, návrhu koeficientů nákladovosti dle typu postižení a nákladovosti dle typu postižení ve vztahu ke studovanému oboru, jakož i k rozdělení studijních oborů do skupin z hlediska specifických požadavků pro jednotlivé typy postižení bude nezbytná úzká součinnost 15


odborníků, kteří se na vysokých školách uvedenou problematikou zabývají. MŠMT bude iniciovat vytvoření týmu, který by zpracoval podklady, na základě kterých by ministerstvo mohlo následně uvedenou oblast financování zabezpečit. Tento tým by měl rovněž pro ministerstvo nadefinovat podmínky pro poskytování a standardy poskytovaných služeb studentům se specifickými nároky. Navržené výchozí rozdělení nákladovosti specifických nároků Typ postižení Nevidomý

Slabozraký

Neslyšící

Nedoslýchavý

Koeficient typu postižení

Koeficient 0,7 pro obory

Koeficient 1 pro obory

Koeficient 1,5 pro obory

3

pedagogika, filologie, teologie, právo, filozofie

psychologie, sociologie, historie, ekonomie, sport

technické a přírodní vědy,





pedagogika, sport

technické a přírodní vědy,

2,17

5

2,67

zdravotnické obory? Tetraplegik

DMO

Paraplegik

Psychické a kognitivní postižení Kombinace více postižení

zdravotnické obory technické a přírodní vědy, zdravotnické obory technické a přírodní vědy, zdravotnické obory filologie, právo, sociologie, psychologie, filozofie

4


technické a přírodní vědy

Sport

2,67



Sport

1,5



Sport

1

---

všechny obory

---

součet jednotlivých „normativů“ krát 0,75

---

všechny obory

---

16


4.

Výhled pro pravidla financování na rok 2013 a dále

Kvalitativní a výkonové ukazatele vysokých škol se i v následujících letech budou dále vyvíjet podle toho, jak se použité ukazatele osvědčí a jaké nové budou navrženy. MŠMT uvažuje o dalších ukazatelích, jako jsou například různá domácí a mezinárodní ocenění (školám, jejich pracovištím nebo jednotlivcům na základě vytvořené a postupně doplňované metodiky, která bude zahrnovat různá prestižní umístění, mezinárodní ocenění, akreditace, výsledky soutěží apod.). Pro takové komplikovanější návrhy je však třeba nejprve připravit studie proveditelnosti a na jejich základě předložit návrhy k diskusi reprezentaci vysokých škol. Již dnes však ministerstvo připravuje několik podstatných obohacení oproti navrhovaným pravidlům pro rok 2012. -

Výsledky přijatých uchazečů ve společné části maturitní zkoušky. V roce 2011 se poprvé uskuteční společná část maturitní zkoušky (dále státní maturita). Zahrne dvě povinné zkoušky – český jazyk a literaturu a cizí jazyk nebo matematiku, nepovinné zkoušky budou maximálně tři ze souboru předmětů: cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny umění. Od roku 2012 pak budou povinné zkoušky 3 – český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika, a opět maximálně tři nepovinné zkoušky jako v roce 2011. Výsledné bodové skóre maturitní zkoušky z jednotlivých maturitních předmětů žáka bude převedeno na hodnotící bodovou škálu 0 – 100 a tak budou výsledky (spolu s vahami jednotlivých předmětů) srovnatelné mezi předměty navzájem. Zároveň lze srovnávat výsledky maturitní zkoušky v základní a vyšší úrovni obtížnosti v daných předmětech. Všichni maturanti 2011 tak získají určitý počet bodů v těch předmětech, z nichž skládali státní maturitu. Dle úspěšnosti maturantů budou bonifikovány vysoké školy, na nichž tito maturanti studují.

-

Úspěšní řešitelé středoškolských olympiád a soutěží. MŠMT jedná s představiteli středoškolských olympiád a soutěží o možnosti vytvoření databáze jejich úspěšných řešitelů od krajských kol, přes celostátní až po mezinárodní. Tato databáze bude propojena s databází zapsaných studentů v následujícím roce a bonifikovány (diferencovaně) budou vysoké školy, na nichž tito úspěšní řešitelé studují (blíže viz Příloha 5).

-

MŠMT se zapojí do mezinárodního projektu Evropské komise U-Multirank, jehož součástí je i sběr údajů od studentů vysokých škol. V roce 2011 bude použita mezinárodní verze dotazníku o spokojenosti studentů se školou, který bude realizován na reprezentativním vzorku studentů vysokých škol. Vyhodnocení odpovědí studentů povede k vytvoření ukazatele hodnocení škol studenty, který bude použit v pravidlech financování VVŠ v následujícím roce.

-

Obdobně jako v případě studentů bude ministerstvo pravidelně ve dvouletém intervalu opakovat (příště tedy v roce 2012) také šetření absolventů vysokých škol do pěti let po ukončení studia. Na základě těchto šetření budou do pravidel financování vysokých škol opakovaně začleňovány ukazatele hodnocení kvality vysokoškolského studia absolventy vysokých škol a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu.

-

V roce 2011 budou analyzovány údaje z nové databáze REDOP (Registr docentů a profesorů). Na jejich základě MŠMT do pravidel pro rok 2013 navrhne další ukazatele, které bude možné díky této databáze použít (například vážený počet zahraničních profesorů).

-

V zásadách a pravidlech financování budou rovněž zohledněny výsledky hodnocení doktorských studijních programů Akreditační komisí během let 2011-2012.

17


5.

Přílohy

5.1.

Příloha 1 - Oborové hodnocení vědeckého výkonu

Cílem předkládané metodiky je popsat a vysvětlit postup, kterým MŠMT reaguje na oprávněnou kritiku počtu bodů převzatých z RIV, používaných nejen jako ukazatel výkonu ve vědě a výzkumu, ale současně jako měřítko pro jejich financování. Navíc je třeba si uvědomit, že ukazatel je součástí rozpočtu vysokých škol na jejich vzdělávací funkci a bezprostředně ovlivňuje limity přijímaných na jednotlivé vysoké školy a tudíž také v tomto smyslu musí být modifikován. Proto MŠMT nově zohledňuje hodnoty výstupů v různých oblastech a oborech vědy a výzkumu a poměřuje je s příslušnými počty studentů. Hodnocení výsledků ve vědě a výzkumu tak pro rok 2012 a další již nebude probíhat na základě porovnání celkového počtu bodů vykázaných v RIV, ale na základě upraveného počtů bodů v RIV, který bere v úvahu oborově podmíněné rozdíly v objemu získaných bodů.5 Jinými slovy: vysoké školy se budou mezi sebou porovnávat v každé skupině oborů odděleně. Podle vzájemné příbuznosti a kvantitativního zastoupení mezi studenty vysokých škol navrhuje MŠMT vymezit 14 skupin oborů (viz tabulka). Jedná se převážně o skupiny oborů vymezené v první úrovni číselníku IS VaVaI6 s několika drobnými posuny; rozdělena byla fyzika a matematika, naopak spojeno vojenství s průmyslem, k nimž byly zařazeny navíc obory báňský průmysl včetně těžby a zpracování uhlí, lékařská zařízení, přístroje a vybavení a zemědělské stroje a stavby. Největší odlišností od první úrovně číselníku je tak podrobnější členění společenských oborů do celkem pěti skupin. Především vzhledem ke kvantitativnímu zastoupení studentů jsou zvlášť vymezeny skupiny oborů humanitních a uměleckých, ekonomických, právních, pedagogických a společenských, které je potřeba chápat jako ostatní (nejmenované) skupiny společenských oborů.

Pro 14 navržených skupin oborů jsou přiřazeny počty studentů. Podíly studentů v jednotlivých skupinách oborů na celkovém počtu studentů pak tvoří váhu pro výpočet upravených bodů v RIV, které vstupují do Zásad a pravidel 2012. Vážen je přitom součet bodů získaných v celkovém bodovém hodnocení výsledků za období 2004-2008 v jednotlivých skupinách oborů. Největší váhu mají vedle oborů technických také obory humanitní a umělecké a rovněž obory ekonomické. Naopak váhu nejmenší mají obory informatické, vědy o Zemi a obory zemědělské.

5

6

Dalším argumentem nepochybně je, že finanční prostředky poskytované na institucionální podporu vědy a výzkumu jsou mezi školy rozdělované striktně podle celkového počtu bodů získaných v RIV. Podrobný číselník Klasifikace oborů CEP & CEZ & RIV platný pro Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (http://www.vyzkum.cz/FrontClanek. aspx?idsekce=1374). 18


5.2.

Příloha 2 - Scopus a SCImago

V současnosti jsou ve světě uznávány dvě hlavní a univerzální databáze výsledků vědy a výzkumu: Web of Science WoS (Reuters) a SCOPUS (Elsevier). Kromě nich existují samozřejmě další databáze, zaměřené však například pouze na určitou vědní oblast nebo obor, na určitý světový region apod. Mladší databáze SCOPUS má oproti WoS přinejmenším dvě podstatné výhody. Zaprvé je více zaměřená i na neanglické jazyky (přestože angličtina v ní i tak výrazně dominuje) a zvláště v některých oborech proto lépe odpovídá evropskému výzkumnému prostoru (na rozdíl od WoS orientované více na Severní Ameriku). Zadruhé je do databáze SCOPUS zahrnuta větší část nečasopiseckých výstupů vědy a výzkumu, což lépe zohledňuje situaci v určitých vědních oblastech (například Arts & Humanities; Engineering; Business, Management and Accounting; Energy). Ve shodě se zahraničními zkušenostmi označila Rada pro výzkum a vývoj v roce 2008 databázi SCOPUS za jednu ze dvou světově uznávaných databází pro hodnocení výzkumu a vývoje. SCImago je výzkumná skupina, se sídlem ve Španělsku, orientovaná na analýzy, zprostředkování a získávání informací za pomoci nejrůznějších moderních metod. Rozsáhlým projektem této skupiny je SCImago Institutions Rankings (SIR), který porovnává vědecké výstupy univerzit a dalších výzkumných institucí. Jeho cílem je vytváření analytických nástrojů, které budou institucím pomáhat monitorovat a hodnotit své vědecké výstupy. Na jejich základě by pak instituce měly přijímat taková rozhodnutí, která povedou ke zlepšení jejich celkové vědecké výkonnosti a finančních příležitostí. Jednou za rok je v rámci projektu SIR publikována výroční zpráva zaměřená na hodnocení institucí vědy a výzkumu. V pořadí druhá výroční zpráva byla publikována na podzim roku 2010 s názvem SIR World Report 2010: Global Ranking (viz http://www.scimagoir.com/pdf/sir_2010_world_report.pdf). Zprávy SIR World Report zahrnují všechny instituce, jež v posledních pěti letech publikovaly alespoň 100 výstupů, které se dostaly do databáze SCOPUS. Poslední zpráva SIR 2010 obsahuje informace o vědeckém výkonu 2833 institucí (nejen vysokých škol, ale například i akademií věd a dalších neuniverzitních výzkumných institucí), které dohromady vytvářejí více než 80 % veškeré světové produkce ve vědě a výzkumu. Z České republiky bylo do mezinárodního hodnocení vědy a výzkumu a tedy do zprávy SIR 2010 zařazeno dohromady 17 institucí, z nichž 15 jsou veřejné vysoké školy. Zbývajících jedenáct českých veřejných škol nesplnilo podmínku minimálního počtu 100 publikovaných výstupů během posledních pěti let a do mezinárodního hodnocení ve zprávě SIR 2010 tak nebylo vůbec zařazeno. V Zásadách a pravidlech jsou indikátory převzaté z databáze SIR World Report 2010 uvažovány ve dvou případech hodnocení. V případě hodnocení vědeckého výkonu školy se jedná o ukazatel ONI, který je násobkem indikátorů O a NI. Prvním indikátorem je vědecký výstup instituce (O) představující počet výstupů pracovníků dané instituce zařazených do databáze SCOPUS a publikovaných v posledních pěti letech. Druhým je průměrný podíl počtu citací výstupů dané instituce k průměrnému počtu citací všech výstupů v příslušném vědním oboru (NI). Indikátor váženého normalizovaného impactu NI vychází z metodiky7 vytvořené ve švédském Karolinska Institutet a používané rovněž v analýzách SCImago. Výsledný ukazatel ONI vyjadřuje oborově normovaný počet citací všech publikací instituce. Přiložená tabulka uvádí výsledky a údaje všech 17 českých institucí zařazených do SIR World Report 2010. Instituce jsou seřazené podle hodnoty výsledného ukazatele ONI a v tabulce je uvedeno rovněž pořadí instituce podle hodnoty ukazatele ONI ve srovnání se všemi výzkumnými institucemi na světě.

7

V metodice Karolinska Institutet se o váženém normalizovaném impactu hovoří jako o tzv. Item oriented field normalized citation score average ( c f ), který je určen podle vzorce: c f =

1 P ci ∑ P i =1 µ f

[ ] , kde c je i

i

počet citací i-tého výstupu instituce, [ µ f ]i je průměrný počet citací všech výstupů stejného typu a publikovaných ve stejném roce a ve stejném vědním oboru jako výstup i a P je počet výstupů dané instituce. 19


Nejlepšího výsledku dosahuje Akademie věd České republiky (171. místo na světě), jejíž rozpočet na vědu a výzkum je ovšem krát větší než rozpočet UK v Praze, která je v pořadí první z českých vysokých škol (mezi všemi institucemi světa pak 314.). Mezi první tisícovkou institucí je z ČR už pouze ČVUT v Praze (950.). Ve druhé tisícovce světového pořadí je dalších šest českých veřejných vysokých škol a také Institut klinické a experimentální medicíny. Dalších sedm veřejných vysokých škol se umístilo od 2153. do 2696. pozice.

Indikátory převzaté z databáze SIR World Report 2010 jsou v Zásadách a pravidlech využity také pro hodnocení internacionalizace. Ukazatel mezinárodní spolupráce (ICO) je násobkem indikátorů IC a O a vypovídá o počtu výstupů instituce, jež vznikly ve spolupráci se zahraničními institucemi. Indikátor IC vyjadřuje podíl výstupů pracovníků dané instituce zařazených v databázi SCOPUS za posledních pět let, které byly zpracovány ve spolupráci s pracovníky zahraničních institucí. Indikátor O, stejně jako v případě hodnocení vědeckého výkonu instituce, představuje počet výstupů zařazených v databázi SCOPUS za posledních pět let. Hodnoty indikátorů i výsledného ukazatele (ICO) rovněž uvádí přiložená tabulka. Nejlepšího výsledku dosahuje znovu Akademie věd České republiky, s odstupem pak následuje UK v Praze. SIR World Report navíc obsahuje ještě jeden zajímavý indikátor, které se však částečně překrývá s údaji z RIV. Ukazatel vysoké kvality publikací HQP (High Quality Publications) představuje počet publikací, které pracovníci dané instituce publikovali v nejvýznamnějších vědeckých časopisech na světě. Ukazatel vychází z toho, že na základě kvalitativní analýzy vědeckých časopisů (SCImago Journal Rank Indicator; blíže viz http://www.scimagojr.com) je v každém vědním oboru vymezena nejvýznamnější (nejvlivnější) čtvrtina (25 %) časopisů. Ukazatel HQP pak vyjadřuje počet výstupů publikovaných právě v takových časopisech.

5.3.

Příloha 3 - Akreditace studijních programů

Studijním programům jsou na základě souhlasného stanoviska Akreditační komise udělovány akreditace, jejichž délky se však liší nejen mezi různými typy studijních programů, ale i v rámci jednotlivých typů programů. Informace obsažená v délce udělené akreditace reflektuje míru naplnění podmínek pro udělení akreditace, což nepochybně alespoň do určité míry vypovídá o jistém druhu kvality příslušného studijního programu, jak ho ohodnotila Akreditační komise. Cílem popsané

20


metodiky je informaci o délce akreditace využít jako jeden z kvalitativních ukazatelů vstupujících do Zásad a pravidel.8 Přiložená tabulka představuje strukturu akreditovaných studijních programů vysokých škol podle typu studijního programu9, standardní doby studia10 a délky akreditace (u sedmi11 dalších studijních programů bohužel není uveden údaj době platnosti akreditace a v jednom případě je pro typ studijního programu uvedena hodnota „ž“, takže nebyly zahrnuty do analýzy). Délka akreditace studijního programu je vypočtena na základě dvou údajů. Prvním je doba platnosti akreditace a druhým číslo jednací příslušného rozhodnutí MŠMT, z něhož je možné zjistit rok, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. Průměrná délka akreditace všech studijních programů činí 6,17 roku, liší se však mezi jednotlivými typy programů. Pro bakalářské programy je 5,48, pro magisterské 6,36, pro navazující magisterské 6,46 a pro doktorské studijní programy 6,65 roku.

Pro jednotlivé studijní programy je nejprve konstruován tzv. akreditační index, který vedle absolutní délky akreditace zohledňuje rovněž standardní dobu pro studium daného studijního programu. Bonifikovány jsou tak studijní programy s délkou akreditace převyšující jejich standardní dobu studia. Index je konstruován jako podíl délky akreditace (v letech) a standardní doby studia (rovněž v letech). Akreditační index se pohybuje od hodnot blízkých nule a nabývá maximální hodnoty 3 v programech bakalářských, hodnoty 2,2 v programech magisterských, hodnoty 6 v programech magisterských navazujících (v jednom zcela výjimečném případě dokonce hodnoty 8) a hodnoty 3,3 v programech doktorských. Průměrné hodnoty pro různé typy studijních programů a různé standardní doby studia uvádí právě přiložená tabulka.

8

9

10 11

Údaje o akreditaci studijních programů a některé komentáře jsou převzaty z materiálu Akreditované studijní programy vysokých škol, viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/akreditovane-studijni-programy-vysokychskol-s-uvedenim-kodu-studijnich-programu-a-oboru?highlightWords=akreditovan%C3%A9+programy B = bakalářský studijní program, M = magisterský, N = magisterský studijní program navazující na bakalářský (navazující magisterský), P = doktorský studijní program. Nově zaváděný údaj standardní doby studia vyjadřuje průměrnou studijní zátěž v akademických rocích. Údaj o době platnosti akreditace není uveden u 3 bakalářských, 2 magisterských a 2 navazujících magisterských studijních programů. 21


V dalším kroku postupu je proveden výpočet akreditačního indexu na úrovni vysokých škol, resp. na úrovni jejich fakult. Jedná se o vážený průměr akreditačních indexů všech studijních programů poskytovaných danou fakultou či školou, přičemž váha je určena aktuálním počtem studentů v jednotlivých studijních programech. Vyšší hodnoty akreditačního indexu vysoké školy nebo fakulty vypovídají o vyšší kvalitě poskytovaných vzdělávacích programů z hlediska plnění podmínek pro udělení akreditace a naopak.

5.4. Příloha 4 - Absolventi vysokých škol: uplatnění na trhu práce a hodnocení získaného vzdělání Absolventi vysokých škol mají za sebou po několika letech praxe jistou pracovní a kariérní historii a zpětně vnímají, jakého vzdělání se jim na vysoké škole dostalo. Ve vyspělých zemích na celém světě se dlouhodobě zkoumají aspekty přechodu absolventů na pracovní trh a také to, jak absolventi hodnotí získané vzdělání. Také v České republice je tato oblast sledována dlouhodobě, v mezinárodním srovnání od roku 1998, kdy byl v České republice realizován projekt CHEERS (Careers after Higher Education: an European Research Study), který proběhl v roce 1998 ve 12 evropských zemích (včetně ČR). V roce 2006 se Česká republika účastnila projektu REFLEX (The Flexible Professional in the Knowledge Society: New Demands on Higher Education in Europe), který byl realizován v 15 evropských zemích a v Japonsku (v ČR byl koordinován SVP PedF UK). V roce 2010 bylo jako centralizovaný rozvojový projekt realizováno šetření na českých vysokých školách s názvem REFLEX 2010, které vycházelo z mezinárodního šetření z roku 2006 a bylo dále obohaceno o zkušenosti ze šetření, která proběhla v letech 2009-2010 v Německu a v Rakousku. V rámci projektu REFLEX 2010 bylo sebráno přes osm tisíc (8.183) odpovědí od absolventů z dvaceti veřejných vysokých škol, kteří absolvovali svá studia převážně v letech 2005 a 2006. Z veřejných vysokých škol nejsou zastoupeni pouze absolventi Jihočeské a Západočeské univerzity z důvodu realizace vlastního šetření a dále absolventi AMU a AVU. Šetření bylo náhodné, reprezentativní přes jednotlivé fakulty vysokých škol. Absolventi vyplňovali na internetu rozsáhlý dotazník (vyplnění trvalo průměrně přes půl hodiny) z oblasti hodnocení získaného vzdělání a přechodu na trh práce. Získané údaje budou sloužit k vytvoření dvou kvalitativních ukazatelů, které se budou týkat hodnocení získaného vzdělání a uplatnění absolventů na trhu práce. V oblasti hodnocení vysokoškolského studia absolventi posuzují různé charakteristiky absolvovaného studijního programu (např. propojení s praxí, volnost při sestavování studijního programu, náročnost studia) a způsobů výuky (podíl přednášek, práce ve skupinách, na výzkumných projektech apod.). Poskytují další informace o studijní nabídce a podmínkách studia (koordinace kurzů, systém a organizace zkoušek a studia, komunikace a práce s cizojazyčnou literaturou, odbornost výuky, kontakty s učiteli). Absolventi hodnotí také kvalitu vyučujících a rovněž uvádějí, kolik času věnovali studiu a jiným aktivitám. Velký prostor (24 položek) je věnován hodnocení kompetencí, které vysokoškolským studiem získali. Vyslovují se ke vztahu studia a praxe a předpokládanému uplatnění (aktuálnost obsahu vzdělávání, příprava na povolání, podpora při hledání zaměstnání nebo zahájení podnikání, podíl odborníků z praxe, možnost získat klíčové dovednosti). Odpovídají také, zda by opakovali svoji vzdělávací dráhu, tj. zda by opět volili obor, který vystudovali, nebo zda by volili jiný obor, ovšem na stejné škole, nebo zda by raději studovali tentýž obor na jiné vysoké škole nebo něco jiného na jiné vysoké škole. Společně s hodnocením vhodnosti vystudovaného oboru a úrovně vzdělání pro vykonávanou práci je možné posoudit určité kvalitativní charakteristiky poskytovaného vzdělání na jednotlivých vysokých školách. V oblasti hodnocení vysokoškolského studia absolventi posuzují různé charakteristiky absolvovaného studijního programu (např. propojení s praxí, volnost při sestavování studijního programu, náročnost studia) a poskytují další informace o studijní nabídce a podmínkách studia (koordinace kurzů, systém a organizace zkoušek a studia, komunikace a práce s cizojazyčnou literaturou, odbornost výuky, kontakty s učiteli). Absolventi hodnotí také kvalitu vyučujících a rovněž uvádějí, kolik času věnovali studiu a jiným aktivitám. Velký prostor (24 položek) je věnován hodnocení kompetencí, které vysokoškolským studiem získali. Vyslovují se ke vztahu studia a praxe a předpokládanému uplatnění 22


(aktuálnost obsahu vzdělávání, příprava na povolání, podpora při hledání zaměstnání nebo zahájení podnikání, podíl odborníků z praxe, možnost získat klíčové dovednosti). Odpovídají také, zda by opakovali svoji vzdělávací dráhu, tj. zda by opět volili obor, který vystudovali, nebo zda by volili jiný obor, ovšem na stejné škole, nebo zda by raději studovali tentýž obor na jiné vysoké škole nebo něco jiného na jiné vysoké škole. Využitím odnocení vhodnosti vystudovaného oboru, úrovně vzdělání pro vykonávanou práci a některých dalších z výčtu uvedených charakteristik je možné posoudit určité kvalitativní dimenze poskytovaného vzdělání na jednotlivých vysokých školách. V oblasti uplatnění na pracovním trhu se absolventi vyslovují k některým charakteristikám přechodu ze školy do práce (délka hledání práce, cesty k získání práce, první profese po absolvování školy, typ pracovní smlouvy – dočasný, trvalý, průměrná pracovní doba a mzda) a hodnotí také, jak byly v jejich prvním zaměstnání využity jejich znalosti a dovednosti. Dále absolventi informují o celkové době pracovní aktivity od absolvování studia, o počtu zaměstnavatelů a případné nezaměstnanosti. Uvádějí své současné zaměstnání, a zda působí v řídící funkci. Opět uvádějí pro tuto práci nejvhodnější úroveň a obor vzdělání a hodnotí, zda a nakolik jsou využity jejich znalosti a dovednosti, a jak jsou se svojí současnou prací spokojeni. Rovněž některé z těchto informací jsou využitelné pro konstrukci kvalitativních indikátorů posouzení, nakolik absolventi různých škol dokázali získat práci související konkrétně s jejich vzděláním nebo alespoň práci odpovídající vysokoškolskému vzdělání. Obě oblasti, hodnocení získaného vzdělání a charakteristiky uplatnitelnosti na trhu práce, vypovídají o tom, jak kvalitně připravují vysoké školy své absolventy pro pracovní kariéru. Na základě analýzy odpovědí absolventů budou konstruovány oba navržené ukazatele: ukazatel hodnocení kvality vysokoškolského studia a ukazatel uplatnění absolventů na pracovním trhu.

5.5.

Příloha 5 - Nejlepší absolventi středních škol

Cílem zavedení parametru „nejlepší absolventi středních škol“ je přispět ke zvyšování kvality práce vysokých škol a k jejich diverzifikaci. Kvalitní činnost vysokých škol v různých aspektech a dimenzích je mimo jiné podmíněna kvalitními studenty, kteří usilují o vlastní rozvoj. Zavedení tohoto parametru financování bude vysoké školy motivovat k tomu, aby pro studium na své škole získaly nejkvalitnější studenty středních škol. Kvalitní studenti budou na jedné straně podporovat úroveň kvality vzdělávání a jiných činností takové vysoké školy, na druhé straně budou vysoké školy muset zlepšovat komplex svých funkcí tak, aby byly pro tyto studenty svoji kvalitou zajímavé. Rozdělení nejkvalitnějších středoškoláků na vysoké školy a jejich finanční bonifikace povede k podpoře diverzifikace vysokého školství v ČR k přirozenému vytváření center excelence, v nichž budou výborní učitelé obklopeni kvalitními a motivovanými studenty. Takoví studenti budou charakterizováni úspěšností ve středoškolských olympiádách a soutěžích a ve státní maturitě. Informace o úspěšných řešitelích olympiád jsou shromažďovány celostátně, jednotliví organizátoři olympiád předávají výsledky každoročně MŠMT. Státní maturitu realizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, které je organizační složkou státu a přímo řízené MŠMT. V České republice je každoročně realizována řada olympiád a soutěží (s celorepublikovou působností a dlouhou tradicí se jedná o přibližně 20 olympiád a soutěží), které vyhlašuje MŠMT. Soutěže jsou několikakolové, do výpočtu parametru budou zahrnuty soutěže, které mají krajské a ústřední kolo. Soutěže mají často 30, 40 i 50letou tradici. Mezi soutěžemi jsou například Matematická olympiáda, která se koná od roku 1950, Fyzikální olympiáda od roku 1958, Chemická (1963), Biologická (1965), soutěže v cizích jazycích (němčina, angličtina, španělština, francouzština, ruština, latina), Olympiáda v českém jazyce (1973), Dějepisná (1970), Zeměpisná (1997), Středoškolská odborná činnost (1977), která probíhá v asi 17 oborech, dále se jedná o další soutěže umělecké a sportovní. Z hlediska péče o talenty je žádoucí, aby se prestiž těchto soutěží posílila, což se jejím zařazením do výpočtu tohoto parametru zajisté stane. Státní maturita zahrnuje velké spektrum předmětů, v nichž se mohou uplatnit kvality studentů. V roce 2011 bude společná část maturity zahrnovat dvě povinné zkoušky – český jazyk a literaturu a cizí jazyk nebo matematiku, nepovinné zkoušky budou maximálně tři ze souboru předmětů: cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, dějiny 23


umění. Od roku 2012 pak budou povinné zkoušky 3 (český jazyk a literaturu, cizí jazyk, matematika nebo občanský a společenskovědní základ nebo informatika) a opět maximálně tři nepovinné zkoušky (jako výše). U soutěží se bude jednat o bonifikaci až tří tisíc studentů, což bude v roce 2011 a v roce 2012 představovat asi 5 % maturantů. Obdobný počet maturantů bude bonifikován podle jejich výsledků u státní maturitní zkoušky. Tato úroveň je odpovídající cíli zavedení parametru. V případě státních maturit bude možné úspěšné maturanty zahrnout do výpočtu od roku 2012, v plné míře pak v roce 2013.

24

Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 a další

Recommend Documents