(8)
Zasadil dědek řepu. Vyrostla řepa veliká, převeliká. Dědek chtěl řepu ze země vytáhnout. Táhne, potahuje – vytáhnout nemůže. Dědek zavolal na pomoc babku. Babka za dědka, dědek za řepu. Táhnou, potahují – vytáhnout nemohou. Babka zavolala na pomoc vnučku. Vnučka za babku, babka za dědka, dědek za řepu. Táhnou, potahují – vytáhnout nemohou. Vnučka zavolala na pomoc pejska. Pejsek za vnučku, vnučka za babku, babka za dědka, dědek za řepu. Táhnou, potahují – vytáhnout nemohou. Pejsek zavolal na pomoc kočičku. Kočička za pejska, pejsek za vnučku, vnučka za babku, babka za dědka, dědek za řepu. Táhnou, potahují – vytáhnout nemohou. Kočička zavolala na pomoc myšku. Myška za kočičku, kočička za pejska, pejsek za vnučku, vnučka za babku, babka za dědka, dědek za řepu. Táhnou, potahují – řepu vytáhli a všichni se převalili.
Kolo, kolo mlýnský za čtyry rýnský, kolo se nám polámalo, mnoho škody nadělalo, udělalo bác.
Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku, přijde dětí jako smetí, každému dá kousíček, až je prázdný rendlíček.
Vezmeme si hoblík, pilku, zahrajem si ještě chvilku. Až to kolo spravíme, tak se zatočíme.
Šiju boty do roboty, nemám sýra ani chleba, všechno mně to kočka snědla – ššc! Takhle jedou mladí páni, takhle jedou staří páni, takhle jedou husaři!
Kovej, kovej, kováříčku, okovej mi mou nožičku, okovej ji hezky, dám ti čtyry český, okovej mi obě, zaplatím já tobě: na svatého Víta dám ti pytel žita, na svatou Barboru dám ti pytel bramborů.
Vrána letí, nemá děti, my je máme, neprodáme, sami si je vychováme.
Král, král na dudy hrál, králová za času vrzala na basu, král, král na dudy hrál.
Paci, paci, pacičky, táta koupil botičky a maminka pásek za myší ocásek.
Hajej, můj andílku, hajej a spi, matička kolíbá děťátko svý. Hajej, nynej, dadej, milej, matička kolíbá děťátko svý.
(12)
Hajej, můj zlatoušku, hajej a spi, zamhouři maličký očička svý! Hajej, nynej, dadej, milej, zamhouři maličký očička svý!
Spi, dětátko, spi, dám ti jabka tři, jedno bude červené a to druhé zelené, třetí bude bílé, Pánubohu milé. Halí, belí, koně v zelí a hříbata v petrželi a koťátka ve smetaně, běž, Aničko, pověz na ně. Spinká mi, spinká mi maličká Hanička, taková je krásná jak ranní rosička. (13)
Hajej, dítě, kolébu tě, abys spalo, neplakalo, své maměnce pokoj dalo. Jestli nedáš pokojíčka, hodíme tě do rybníčka a z rybníčka do Dunaje, chyť si ho tam, hastrmane!
Kolíbej, kolíbej, kolíbko z javora, ať já ukolíbám Janíčka sokola.
(14)
Slepička a kohoutek si vyšli do obory na oříšky. Kohoutek řekl: „Co kdo z nás najde, o to se s druhým napůl rozdělí.“ „Tak dobře,“ odpověděla slepička a hrabala a hrabala, až vyhrabala jadýrko. Spravedlivě se o ně s kohoutkem rozdělila. Potom vyhrabal jadýrko kohoutek. Ale byl lakomý a chtěl jadýrko rychle zhltnout, aby o tom slepička nevěděla. Jenže jadýrko mu uvízlo v krku. A kohoutek začal naříkat: „Slepičko, slepičko, běž honem, přines mi vodu, nebo umřu.“ Jak to řekl, převalil se na záda, nož-
kama vzhůru. Slepička se rozběhla ke studánce a prosí: „Studánko, dej vody mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ A studánka řekla: „Nedám ti vody, dokud mi nepřineseš od švadleny šátek.“ Slepička běžela ke švadleně a prosí: „Ach, švadlenko, dej šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ Švadlena řekla: „Nedám ti šátek, dokud mi nepřineseš od ševce střevíčky.“ Slepička běžela k ševci a prosí:
„Ach, ševče, dej střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi; leží tam v oboře,
nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ Švec řekl: „Nedám ti střevíčky, dokud mi nepřineseš od prasátka štětiny.“ Slepička běžela k prasátku a prosí: „Ach, prasátko, dej ševci štětiny, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi;
(16)
leží tam v oboře, nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ Prasátko řeklo: „Nedám ti štětiny, dokud mi nepřineseš ze mlýna košík hrachu.“ Slepička běží do mlýna a prosí mlynářku: „Ach, mlynářko, dej prasátku košík hrachu, prasátko dá ševci štětiny, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ Mlynářka řekla: „Nedám ti košík hrachu, dokud mi nepřineseš od krávy džbán smetany.“
„Ach, louko, dej kravičce travičku, kravička dá mlynářce smetanu, mlynářka dá prasátku
Slepička běžela ke kravičce a prosí: „Ach, kravičko, dej mlynářce smetanu, mlynářka dá hrachu prasátku, prasátko dá ševci štětiny, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi; leží tam v oboře, nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ Kravička řekla: „Nedám ti smetanu, dokud mi nepřineseš z louky čerstvou travičku.“ Slepička běžela na louku a prosí:
košík hrachu, prasátko dá ševci štětiny, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi;
leží tam v oboře, nožky má nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ Louka řekla: „Nedám ti travičku, dokud mi nevyprosíš z nebe rosičku.“ A slepička prosí: „Ach, nebe, nebíčko! Dej louce rosičku, louka dá krávě travičku, kravička dá mlynářce smetanu, (17)
