ZAPOJ SE FÉROVĚ A BEZ PŘEDSUDKŮ. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů

ZAPOJ SE – FÉROVĚ A BEZ PŘEDSUDKŮ

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.eeagrants.org www.fondnno.cz

OBSAH SLOVO ÚVODEM 3 PODPORA ROVNÉHO ZACHÁZENÍ S MIGRANTY NA TRHU PRÁCE 5 PODPORA ROVNÉHO PŘÍSTUPU MIGRANTŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ 15 RODINNÉ KURZY ČEŠTINY PRO CIZINCE 33 INFORMAČNĚ-OSVĚTOVÉ AKTIVITY 39 ZÁVĚR 45

2

SLOVO ÚVODEM Cílem projektu Zapoj se – programy pro zapojení migrantů a  české majority bylo doplnit odborné znalosti a  připravenost pracovníků CIC ve dvou aktuálně velmi žhavých oblastech spojených s  integrací cizinců do  české společnosti: v oblasti férového zacházení na trhu práce a v oblasti začleňování mladých migrantů do  českého vzdělávacího systému. Pro obě témata jsme si jako partnery a odborné garanty přizvali ty nejpovolanější: pro trh práce paní JUDr. Radku Medkovou, pro oblast vzdělávání mladých migrantů o.p.s. META – Společnost pro příležitosti mladých migrantů, kteří se řešení existujících problémů, návrhů systémových opatření a obhajobě práv cizinců věnují dlouhodobě a komplexně. Nebylo však a  není naším cílem tyto dvě oblasti uchopit a věnovat se jim stejně komplexním způsobem, to přenecháváme jim coby povolanějším. Skrze naše ambulantní a terénní služby chceme spíše podpořit šíření jejich know-how, poznatků mezi další potenciální klientelu a naše regionální i lokální partnery. Logické obohacení odborné nabídky klientům našich služeb je v tomto ohledu jen rozšiřováním spektra preventivních nástrojů i příležitostí podpory jak pro klienty, tak jejich zaměstnavatele, vzdělavatele či prosté průvodce cizinců po novém domově.

Další a  neméně významnou oblastí zájmu projektu bylo proto i rozvíjení cest oslovování a spolupráce s relevantními aktéry ať již jde o zaměstnavatele, školy a jejich pedagogy, zainteresované úředníky či žáky, studenty a širší veřejnost. Bez nich a jejich aktivní participace si nelze úspěšnou integrační praxi představit. Tato publikace dokládá nejen to, co jsme se při realizaci projektu naučili, dozvěděli, či co jsme vytvořili, ale snaží se též naznačit, kudy a jak dál na cestě k otevřenému a férovému systému, který měří všem stejným metrem a dokáže si flexibilně a efektivně poradit. I s takovými fenomény, jako jsou kulturní jinakost či jazyková bariéra. Jak v zájmu celé společnosti, tak i  s  ohledem na  potřeby a  potenciál nově příchozích. Pokud se jí podaří zachytit a  objasnit určitou část onoho komplexního spektra zvaného „integrace cizinců“ či dokonce inspirovat ke konkrétním aktivitám a krokům, bude její účel více než naplněn. Přejeme Vám zajímavé a inspirativní počtení.

3

PODPORA ROVNÉHO ZACHÁZENÍ S MIGRANTY NA TRHU PRÁCE

5

Aktivita projektu v číslech 412 / 167 • K 15. 3. 2016 jsme poskytli 412 konzultací na pracovněprávní téma 167 osobám. • Právník (pracovní právo) konzultován v případě 22 osob.

Jak jsme na to šli: • Naši sociální pracovníci prošli odborným školením JUDr.  Radky Medkové, která jim následně poskytovala i průběžnou odbornou podporu při řešení nově zjištěných otázek. • Naši nabídku sociální a pracovněprávní poradenství jsme obohatili o nově nabyté poznatky a postupy. • Šířili jsme povědomí o tématu ochrany práv zaměstnanců prostřednictvím článků v lokálních i dalších tiskovinách. • Poskytovali jsme základní poradenství zaměstnavatelům v souvislosti se zaměstnáváním klientů CIC a řešení pracovněprávních témat cizinců. • Spustili jsme informační kampaň Mýty o  zaměstnávání cizinců v České republice. • Uspořádali jsme seminář pro zaměstnavatele (k  tomu více v kapitole Informačně-osvětové aktivity). • Spolupracovali jsme s  klíčovými partnery a  účastnili se aktivit v rámci projektů jiných NNO a institucí (Diakonie CČE, Multikulturní centrum Praha, MPSV, Úřad veřejné ochránkyně práv).

6

Odborné sociální poradenství Nabídka pomoci cizincům postiženým neférovým zacházením ze strany zaměstnavatelů je nedílnou součástí odborného sociálního poradenství, jeho součástí je též asistence při vyjednávání či zprostředkování případné právní pomoci. Zdaleka ne všichni cizinci, kteří se přijdou o svých právech poradit, se však také odhodlají k právním krokům. Úkolem sociálního pracovníka je poskytnout klientovi správné informace o  souvisejících právních předpisech, pomoci rozhodnout, k jakým právním krokům může být přistoupeno, a  v  případě zájmu poskytnout dlouhodobou podporu při řešení.

Poradenství zaměstnavatelům Pracovníci CIC se již dříve setkávali s  pozoruhodnou neznalostí zákoníku práce ze strany zaměstnavatelů, zejména malých a  středních firem. Ze zkušenosti odborné konzultantky pro pracovní právo rovněž vyplynulo, že řada zaměstnavatelů dělá chyby v  pracovně právní sféře nikoli úmyslně, ale z neznalosti. Tato neznalost je přirozeně podstatně větší, pokud firmu se sídlem v  ČR vlastní cizinci, nebo jsou cizinci ve vedení firmy. I když je pracovní smlouva uzavřena, dochází k častým prohřeškům proti zákoníku práce. V případě neúmyslných chyb jsou tedy sociální pracovníci do určité míry k dispozici proporadenství v oblasti zaměstnávání zahraničních pracovníků i zaměstnavatelům. Zdaleka ne všichni zaměstnavatelé však chtějí skutečně vědět, co jim zákon umožňuje a ukládá.

Kampaň Mýty o zaměstnání v České republice V září 2015 jsme spustili informační kampaň na téma zaměstnaneckých práv cizinců žijících v ČR. Cílem bylo poukázat na nešvary, které se v české praxi při zaměstnávání cizinců vyskytují, a upozornit též na to, že tato praxe se nedotýká jen samotných cizinců, ale i českých občanů, jejichž zaměstnanecká práva jsou porušována podobným způsobem. V rámci kampaně jsme na tyto problémy snažili upozornit i případné partnery, kterých se oblast zaměstnávání týká: odbory, inspekce práce, neziskové organizace i férové zaměstnavatele. Pro lepší osvětu jsme vydali leták Mýty o zaměstnání v České republice, jehož cílem bylo zaměřit se na nejčastější situace. Leták popisuje běžná klišé a omyly, které o zaměstnání v ČR mezi cizinci panují, a uvádí je na pravou míru. To vše maximálně srozumitelným způsobem, ve  čtyřech jazykových verzích (čeština, angličtina, ruština, bulharština).

S čím vším se naši klienti a sociální pracovníci potkávají: • Nedostatky jsou přímo v pracovní smlouvě – chybí náležitosti, které jsou nezbytné pro vznik pracovní smlouvy (den nástupu do  práce, místo výkonu práce nebo druh vykonávané práce). • Není jasně stanovená mzda – buď příliš obecně, nebo zcela chybí, a  ani není přílohou mzdový výměr; je tedy pravděpodobné, že neexistuje ani vnitřní předpis organizace, který by mzdu upravoval. • Dochází ke zneužívání institutu minimální mzdy – druh vykonávané práce je stanoven tak, aby mohla být použita minimální mzda; jde o neznalost institutu zaručené mzdy a  pracovník si reálně nemůže dopředu ověřit, zda se na jeho pozici vztahuje ustanovení o zaručené mzdě. • Výplaty probíhají v několika zálohách, mnohdy až po opakovaném upomínání, zaměstnavatel nepředává výplatní pásky. • Přesčasové hodiny jsou zahrnuty přímo do  pracovní smlouvy bez nároku na příplatky za tyto hodiny. • Nejsou jasná pravidla v normách, které vedou až k jejich nesplnitelnosti, pokutám za jejich nesplnění; výsledkem je nedůstojná výše výplaty, nepokrývající ani nezbytné životní náklady zaměstnance. • Vyskytuje se tlak, aby zaměstnanec čerpal neplacené volno místo dovolené; nevyplácí se náhrada mzdy; zaměstnavatel nepoužívá ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

7

Paní Irina: „Byla jsem nemocná, a  nedostala jsem žádnou náhradu mzdy, ani nemocenskou. Nevím, jestli mně zaměstnavatel vůbec přihlásil na  sociálku a jestli platí zálohy. Poslední měsíc jsem dostala třetinu minimální mzdy. Pracuju běžně přesčas, někdy balím zboží tak, jak mám v pracovní smlouvě, ale pak mi vyhrožovali pokutou, když nebudu dělat, co mi řeknou. Měla jsem místo balení mýt WC, uklízet kanceláře a jídelnu. Určitě mi neproplácejí přesčasy.“

• Ujednání o pokutách je součástí pracovní smlouvy – kromě nesplněných norem obsahuje i náhradu za nákladné zaškolení v případě, že pracovní poměr skončí, či pokud zaměstnanec vykonává paralelní práci mimo hlavní pracovní poměr atd. • Zaměstnavatel nedodává pracovní a ochranné pomůcky nebo jen jejich nefunkční a nejméně nákladnou verzi; strhává ze mzdy část za jejich pořízení či za údržbu.

Pan Rosti: „Pracoval jsem na  stavbě, majitel šetřil na respirátorech, měl jsem velké dýchací obtíže. Když jsem se ozval, že mi to nedělá dobře, nedali mi výplatu a odhlásili mě z pojištění. Hrozně nepravidelně mi dávali mzdu, nedostal jsem zaplaceno skoro za 3 měsíce. Neposlali mě nikdy k doktorovi, ani na začátku. Nedostal jsem žádné papíry, že jsem skončil.“

Paní Anika: „Byla jsem zaměstnaná ve  skladu, byla to otrocká práce. Pracovala jsem 6 dní v týdnu, 11,5 hodin denně, 1 půlhodinová přestávka a  2 dvacetiminutové ve  směně od  7 do  19 hodin. Volno bylo jen v sobotu. Nejdřív jsem měla dohodu o provedení práce, zdravotní pojištění jsem měla naštěstí z Rumunska. Pracovní smlouvu mi dali až nedávno. Rozhodně mi nic neplatí za přesčasy. Když jsem řekla, že už tam nechci být, řekli „dobrá“ a nic písemného se neudělalo.“

• Vážné nedostatky se vyskytují v  oblasti bezpečnosti a v ochraně zdraví při práci. • Nestandardní jsou i způsoby ukončování pracovního poměru – ústně či „dohodou“; zaměstnanec podepíše dokument, od kterého nedostane stejnopis; nedostane ani výstupní dokumenty. • Odhlášení ze zdravotního a sociálního pojištění předchází datu skončení pracovního poměru. • Zálohy na pojistné jsou strhávány z čisté mzdy.

Maria: „Vedoucí mi řekla, že mi teda dá smlouvu, když ji musím mít, ale že mi zaplatí na ruku o to míň, co má poslat na sociálku a zdrávku.“

• Není vyplacená mzda nebo její část. • Zaměstnanec nese neúměrnou hmotnou zodpovědnost. • Nejsou dodržovány přestávky v práci a mezi směnami.

8

Skupina pracovníků z  Asie byla zaměstnána v  restauraci na  prestižní pražské adrese: „Nikdy jsme nevěděli, za co a kolik přesně dostaneme ve výplatě. Firma dala každému podepsat souhlas, že souhlasíme s  pokutou 5  000 Kč při nedodržení pracovních postupů. Jednou mi majitelka řekla, že mám pokutu 2 000 Kč za to, že jsem hostovi uvařil jídlo pozdě. Jak jsem ho ale měl uvařit včas, když jsem byl ten den v kuchyni sám? Jednou jsem onemocněl a od lékaře jsem do práce nesl neschopenku. Majitelka ji ode mě vzala, roztrhla ji a řekla mi, ať začnu pracovat, protože dnes tam není jiný kuchař, takže nemůžu zůstat doma. Majitelka mi nechtěla povolit ani dovolenou, že mě v práci pořád potřebuje. Vždy, když jsem zkusil požádat o  dovolenou, tak mi řekla, že až někdy později.“

„Mám zdravotní problémy se srdcem. Jednou jsem onemocněl a od lékaře jsem do práce nesl neschopenku. Majitelka ji ode mě vzala, zmačkala a řekla mi, že musím začít pracovat, že mě v  práci potřebuje. Měl jsem horečku a  pot mi kapal do  cibule, kterou jsem krájel do jídel. Až odpoledne bylo vidět, že snad omdlím, tak mě pustila domů. Pracoval jsem až 13 hodin denně, běžně od rána do 22 hodin. Měli jsme v práci rozpis služeb, který nám majitelka stále měnila, a s výplatou jsem nikdy nevěděl, jestli dostávám proplacené všechny dny a  hodiny, které jsem pracoval. Majitelka všem pracovníkům navíc tvrdila, že nižší plat než jiný měsíc je z důvodu pokuty za špatnou práci.“

Úspěchy i neúspěchy

• Jeden klient vyhrál soudní spor ještě v průběhu projektu, jednomu byla ještě v průběhu soudního řízení doplacena dlužná mzda. • Dvěma klientům byla doplacena dlužná mzda na základě šetření Inspekce práce. • V  tištěných médiích vyšlo na  dané téma devět článků, Český rozhlas se tématu věnoval reportáží v pořadu Zaostřeno.

• Přes veškerou podporu, kterou nabízíme, se stále jen málo lidí odhodlá k právním krokům. • Stále panuje malý zájem menších zaměstnavatelů o informace z oblasti zákoníku práce. • Odbory nemají zájem zapojit se aktivněji do debat či kampaní, které mají vést k férovějšímu chování zaměstnavatelů nejen k cizincům, ale také k českým zaměstnancům.

9

semnou výpověď s dvouměsíční rma končí nebo je zrušeno Vaše ní místo, máte také nárok na odda podle toho, jak dlouho ve rmě ní při návrhu na ukončení pracov– můžete, ale nemusíte souhlasit na odstupné, dostanete nižší podnos� a jsou i další rizika).

!!!

musí skončit jen určitými formálpříklad: skončením sjednané doby, ušební lhůtě, dohodou, výpovědí. e jednu kopii skončení pracovního ení o zaměstnání („zápočtový list“), ištění.

vní agenturu je pro Vás jako cizinní, pokud nepotřebujete pracovní y nesmějí do jiných rem na práci acovním povolením). Můžete ale u pracovní smlouvu přímo se zacož je pro zaměstnance většinou

atel na pojistném a daních, budete atně podniká, muset pla�t Vy. Živpodnikání, to znamená ke sjednáem, kterým pak vystavujete fakturu. působem jenom u jednoho zaměstí (tzv. švarcsystém).

migrantů a české majority. u zacházení raha.org.

10

§

o zamestnani v Ceske republice Zaměstnavatel mě prvních pár dnů nechá pracovat bez pracovní smlouvy, protože si mě chce napřed vyzkoušet.

K tomu, aby si Vás zaměstnavatel jako pracovníka „vyzkoušel“, slouží zkušební doba sjednaná v pracovní smlouvě. Pokud pracujete třeba i krátce bez pracovní smlouvy, nemáte žádnou záruku svých práv a své mzdy.

V pracovní smlouvě mám minimální mzdu, která počítá s prací přesčas 150 hodin za rok. Dostanu jen tuto minimální mzdu.

Minimální mzda je za 40 hodin týdně. Máte-li v pracovní smlouvě uvedenou mzdu včetně práce přesčas, mzda musí být automa�cky každý měsíc navýšena: například 12,5 přesčasových hodin měsíčně × minimální hodinová mzda 55 Kč = 687,50 Kč. To je minimální mzda 9200 + 687,50 = 9887,50 Kč hrubého měsíčně (rok 2015). Nemáte-li sjednanou mzdu už s případnou prací přesčas v pracovní smlouvě, nebo pracujete ještě více hodin (více než 8 hodin přesčas týdně), v noci, o víkendech a svátcích, náleží Vám příplatek nejméně +25 % (mzda za hodinu + 25 %).

Je běžné, že cizinci dostávají jen minimální mzdu.

Pokud chci, aby za mě zaměstnavatel pla�l zdravotní a sociální pojištění, je mi strženo pojistné v hotovos� z čisté mzdy.

Norska v rámci EHP fondů. rants.cz

???

Minimální mzdu zaručuje zákon a je určena pouze pro nekvalikované a pomocné práce. Na mnoho pracovních pozic nelze minimální mzdu použít. Například práce v kuchyni – pozice pomocná síla může mít minimální mzdu, ale pracovník na pozici „kuchař“ musí mít vyšší mzdu (takzvaná zaručená mzda). Zaměstnavatel má na Vaši výplatu (mzdu) určité náklady. Máte-li pracovní smlouvu, zaměstnavatel musí pla�t pojistné stanovené zákonem – 2/3 pojistného pla� sám a jen 1/3 pojistného strhává z Vaší hrubé mzdy. Odvádět pojistné a daně za zaměstnance je jeho povinnost.

Zaměstnavatel mi pouze předá výplatu, nemusím nic podepisovat. Zaměstnavatel vyplácí mzdu v hotovos� (na ruku), a to v několika zálohách.

V pracovní smlouvě mám minimální mzdu a další část výplaty dostávám „bokem“ v hotovos� bez dokladů – je to běžné, dělají to všichni.

S každou výplatou musíte dostat i výplatní pásku. Z výplatní pásky vidíte, kolik korun je Vaše hrubá mzda a kolik korun čistá mzda, kolik hodin přesčasů Vám bylo započítáno, zda zaměstnavatel zapla�l pojištění, kolik dní dovolené ještě máte, a další důležité informace. Zaměstnavatel obvykle posílá mzdu na Váš účet v bance. Doklad o tom, že Vám správně pla�, potřebuje i pro svoje účetnictví. Mzda má jeden výplatní termín v měsíci. Pokud Vám zaměstnavatel dal na část měsíce zálohu, musí Vám dát ještě doplatek mzdy za celý měsíc a výplatní pásku. Tímto způsobem zaměstnavatel šetří na platbách za pojištění a daně. Vám se ale vše počítá jen z ociální mzdy – nemocenská, důchod, podpora v nezaměstnanos�. Pokud Vám rma nezapla� částku, kterou Vám přislíbila nad výši mzdy sjednané ve smlouvě, nemůžete ji vymáhat – tato část mzdy ociálně neexistuje.

Když potřebuji jet za rodinou na svátky, musím si vzít neplacené volno. Moje práce začíná zase až po mém návratu.

Každý pracovník s pracovní smlouvou má nárok na dovolenou, nejméně na 4 týdny v roce. Kolik dní dovolené Vám zbývá, zjis�te ze své výplatní pásky. (Pozor – nástup na dovolenou určuje zaměstnavatel tak, aby měl zajištěný provoz.) Při dovolené máte podle zákona nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku!

Zaměstnavatel mi z výplaty v hotovos� strhne ještě za ubytování. V mé pracovní smlouvě se o tom nepíše.

Nemáte-li platbu za ubytování sjednanou v pracovní smlouvě, nesmí Vám ji zaměstnavatel strhnout.

Sám/sama si kupuji ochranné pomůcky (pracovní boty, helmu, rukavice).

V pracovní smlouvě mám ujednání, že vracím platbu za drahé zaškolení, když skončím práci předčasně.

Pokud to charakter práce vyžaduje, zaměstnavatel Vám musí obstarat ochranné pracovní pomůcky na svoje náklady, Vy nemáte nic pla�t. Každé pracoviště má pravidla bezpečnos� a ochrany zdraví při práci.

Když Vás zaměstnavatel potřebuje zaškolit na danou práci, školíte se v pracovní době a na náklady zaměstnavatele. Vy nic nepla�te ani nevracíte, a to ani když zrušíte pracovní poměr ve zkušební době. Pokud dal zaměstnavatel do Vaší pracovní smlouvy takový bod, tak v tomto bodě je pracovní smlouva neplatná.

Nebudu-li pracovat dobře, zaměstnavatel mě může trestat snížením mzdy.

Výplatu mám každý měsíc upomínat.

Zaměstnavatel se opožďuje s výplatou. Musím být trpělivý/á.

Znám pouze křestní jméno svého nadřízeného a mám na něj mobilní telefon. Pokud se něco stane, můj úkol je sehnat tohoto člověka a jednat s ním.

Když zaměstnavatel nevypla� mzdu nebo se mnou jedná nespravedlivě, budu s ním jednat také tak, například nepřijdu některý den do práce.

Když mi nadřízený řekne, že pro mě dnes nemají práci, ať zůstanu doma, musím zůstat doma a nedostanu tento čas zaplacený.

11

te dostat i výplatní pásku. Z výplatrun je Vaše hrubá mzda a kolik kodin přesčasů Vám bylo započítáno, �l pojištění, kolik dní dovolené ješinformace.

vykle posílá mzdu na Váš účet o tom, že Vám správně pla�, potřeúčetnictví. Mzda má jeden výplatsíci. Pokud Vám zaměstnavatel dal e zálohu, musí Vám dát ještě doplalý měsíc a výplatní pásku.

m zaměstnavatel šetří na platbách daně. Vám se ale vše počítá jen y – nemocenská, důchod, podpoanos�. Pokud Vám rma nezapla� Vám přislíbila nad výši mzdy sjedě, nemůžete ji vymáhat – tato část xistuje.

vní smlouvou má nárok na dovodny v roce. Kolik dní dovolené Vám latní pásky. (Pozor – nástup na doavatel tak, aby měl zajištěný proe podle zákona nárok na náhradu o výdělku!

Nebudu-li pracovat dobře, zaměstnavatel mě může trestat snížením mzdy.

Zaměstnavatel může snížit nebo odebrat jen odměny, prémie, osobní ohodnocení, Vaši základní mzdu krá�t nemůže. Pokud nebudete pracovat dobře, může Vám dát zaměstnavatel vytýkací dopis a později výpověď.

Výplatu mám každý měsíc upomínat.

Mzda je sjednaná v pracovní smlouvě nebo je stanovená ve mzdovém výměru. Zaměstnavatel je povinen celou čistou mzdu vypla�t bez upomínání a bez ohledu na nanční situaci rmy v daném měsíci.

Zaměstnavatel se opožďuje s výplatou. Musím být trpělivý/á.

Znám pouze křestní jméno svého nadřízeného a mám na něj mobilní telefon. Pokud se něco stane, můj úkol je sehnat tohoto člověka a jednat s ním.

te-li platbu za ubytování sjednanou acovní smlouvě, nesmí Vám ji zastnavatel strhnout.

ud to charakter práce vyžaduaměstnavatel Vám musí obstarat nné pracovní pomůcky na svoje dy, Vy nemáte nic pla�t. Každé viště má pravidla bezpečnos� hrany zdraví při práci.

potřebuje zaškolit na danou práci, obě a na náklady zaměstnavatele. vracíte, a to ani když zrušíte praní době. Pokud dal zaměstnavatel vy takový bod, tak v tomto bodě je atná.

12

Poslední den, kdy Vám zaměstnavatel může vypla�t mzdu, je poslední den následujícího měsíce. Nestane-li se tak ještě dalších 15 dnů potom, můžete okamžitě zrušit pracovní poměr (písemně) a žalovat zaměstnavatele u soudu pro nevyplacení mzdy. Pracovní smlouvu máte sjednanou s rmou, společnos�, zaměstnavatelem, nikoli s Anitou, Michalem. Název a adresu rmy najdete ve své pracovní smlouvě. Každá rma je také zapsaná v určitém rejstříku (obchodní, živnostenský…). Tam najdete adresu (a IČO), na kterou můžete poslat ociální dopis. Tuto adresu také uvádíte, když si chcete stěžovat na úřadech a inspektorátu práce.

Když zaměstnavatel nevypla� mzdu nebo se mnou jedná nespravedlivě, budu s ním jednat také tak, například nepřijdu některý den do práce.

Problémy je nutné řešit podle práva, špatné jednání zaměstnavatele nemůžete oplácet �m, že budete porušovat zákon. Když porušíte zákon, naopak dáte zaměstnavateli důvod pro Vaše propuštění a chyba je na Vaší straně. Pokud nepřijdete do práce a nejste v pracovní neschopnos�, bude to neomluvená absence.

Když mi nadřízený řekne, že pro mě dnes nemají práci, ať zůstanu doma, musím zůstat doma a nedostanu tento čas zaplacený.

Jedná se o tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele a náleží Vám náhrada mzdy. Když Vám zaměstnavatel navrhne vzít si na takový den dovolenou, můžete, ale nemusíte souhlasit.

Když mi ve rmě řeknou, že pro mě nemají dále práci, ať už nechodím…

Když skončím pracovní poměr, zaměstnavateli jen něco podepíši a jdu.

Firma Vám musí dát písemnou výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou. Pokud rma končí nebo je zrušeno Vaše pracoviště nebo pracovní místo, máte také nárok na odstupné (1–3× měsíční mzda podle toho, jak dlouho ve rmě pracujete). Buďte opatrní při návrhu na ukončení pracovního poměru dohodou – můžete, ale nemusíte souhlasit (nemáte pak nárok na odstupné, dostanete nižší podporu v nezaměstnanos� a jsou i další rizika). Pracovní poměr musí skončit jen určitými formálními způsoby, například: skončením sjednané doby, ukončením ve zkušební lhůtě, dohodou, výpovědí. Vždy si odnesete jednu kopii skončení pracovního poměru, potvrzení o zaměstnání („zápočtový list“), evidenční list pojištění.

V ČR mohu jako cizinec pracovat pouze jako zaměstnanec agentury, práci jinak nezískám.

Pro mě je výhodnější, když začnu pracovat na živnostenský list, budu mít více peněz.

Práce přes pracovní agenturu je pro Vás jako cizince možná a legální, pokud nepotřebujete pracovní povolení (agentury nesmějí do jiných rem na práci posílat cizince s pracovním povolením). Můžete ale také mít sjednanou pracovní smlouvu přímo se zaměstnavatelem, což je pro zaměstnance většinou výhodnější. To, co odvede zaměstnavatel na pojistném a daních, budete jako osoba, která samostatně podniká, muset pla�t Vy. Živnostenský list je určený k podnikání, to znamená ke sjednávání zakázek u různých rem, kterým pak vystavujete fakturu. Budete-li pracovat �mto způsobem jenom u jednoho zaměstnavatele, je to pro�právní (tzv. švarcsystém).

ZAPOJ SE! - Programy pro zapojení migrantů a české majority. Cílem projektu je přispět k rovnému zacházení s migranty na trhu práce, www.cicpraha.org. Užitečné odkazy: h�p://www.cicpraha.org/ h�p://www.pracovniporadna.cz/ h�p://www.suip.cz/

o za Zaměstnavatel mě prvních pár dnů nechá pracovat bez pracovní smlouvy, protože si mě chce napřed vyzkoušet. V pracovní smlouvě mám minimální mzdu, která počítá s prací přesčas 150 hodin za rok. Dostanu jen tuto minimální mzdu.

Je běžné, že cizinci dostávají jen minimální mzdu.

Pokud chci, aby za mě zaměstnavatel pla�l zdravotní a sociální pojištění, je mi strženo pojistné v hotovos� z čisté mzdy.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

13

PODPORA ROVNÉHO PŘÍSTUPU MIGRANTŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ

15

Aktivita projektu v číslech 283 / 44 / 6–9 • K 15. 3. 2016 jsme poskytli 294 konzultací rodinám s dětmi převážně ze základních škol, v menší míře se poradenství týkalo středního školství a předškolního vzdělávání. Nabídku poradenství jsme předávali jak přímo rodinám cizinců, tak školám ve všech místech realizace. • V době konání projektu probíhala opakovaně komunikace se 44 školami především v Praze, Liberci, Kolíně a Mladé Boleslavi. • V  šesti rodinách dobrovolníci pomáhali s  doučováním 9 dětí.

Jak jsme na to šli: • Navázali jsme spolupráci s o.p.s. META – Společnost pro příležitosti mladých migrantů, která v projektu fungovala jako expert na  oblast vzdělávání. Sociální pracovníci CIC absolvovali školení na téma legislativa a podpůrná opatření pro děti s odlišným mateřským jazykem (OMJ), jichž je právě META v  Česku hlavním navrhovatelem a propagátorem (viz její portál www.inkluzivniskola.cz). Kromě školení působila Meta jako konzultant složitějších případů v poradenství a jako korektor obsahu informačních materiálů vzniklých pro potřeby poradenství. • Po proškolení poskytovali sociální pracovníci CIC v průběhu projektu poradenství rodinám, které se na jednotlivé poradny obrátily kvůli zapojení dítěte do české školy. Hlavními oblastmi působení projektu byly Praha, Kolín a Kolínsko, Liberec, Mladá Boleslav a Kladno. • Sociální pracovníci pracovali s  klienty v  poradnách, pomáhali vyhledávat a kontaktovat školy, v případě potřeby doprovázeli klienty na jednání ve školách. Typická byla spolupráce v rámci několika konzultací, kdy se rodina se školou dále domluvila sama a další podpory nebylo zapotřebí.

16

• Na druhé straně jsme během projektu objevili několik rodin, které v začlenění do školy a v komunikaci s ní potřebují průběžnou podporu. Na sociální pracovníky se často obracely také přímo školy, a to kvůli pomoci jednotlivým dětem – svým žákům, kteří by jinak poradenství nevyhledali. Školy měly nejčastěji zájem o informace o kurzech češtiny, ale také o  pomoc v  komunikaci s  rodiči žáků, u nichž čelila nějakému problému. • Sociální pracovníci také spolupracovali na  pořádání rodinných kurzů ve všech zájmových lokalitách projektu. V Praze doporučovali klienty do rodinného kurzu, následně na každém kurzu proběhlo představení poradny a nabídka poradenství v oblasti vzdělávání. V mimopražských lokalitách se sociální pracovníci jako znalci regionu podíleli i na přípravě kurzu, mapovali potřeby klientů v místě, pomáhali s  vyhledáním vhodných učeben a  zázemí pro lektory, zajišťovali propagaci kurzu a  komunikaci se základními školami. Sociální pracovníci v lokalitách také vytipovávali potřebné rodiny a  pomáhali zprostředkovat rodinám kontakt s dobrovolníky v doučování. • Pro rodiče cizinců v českých školách jsme zpracovali informační letáky Chcete zapsat dítě do základní školy? a  Začalo Vaše dítě chodit do základní školy v ČR?. Ty byly vydány celkem v sedmi jazykových verzích – česky, ukrajinsky, rusky, vietnamsky, bulharsky, rumunsky, anglicky. Letáky byly zaslány do základních škol, do spolupracujících organizací a na školské odbory úřadů v Praze, Kolíně, Liberci, Kladně, Mělníku a Mladé Boleslavi. • V  rámci projektu vypomáhali dobrovolníci s  doučováním dětí školního věku, v  Praze navíc také s  hlídáním malých dětí při rodinných kurzech, aby se jejich rodiče mohli zúčastnit výuky češtiny. Jednalo se o děti původem z Uzbekistánu, Ruska, Bulharska, Ukrajiny, Pákistánu a Kazachstánu. Nejčastěji dobrovolníci pomáhali s doučováním češtiny, doučovali ale také jiné školní předměty (např. fyziku, matematiku, angličtinu), které dětem činily potíže a s nimiž jim jejich rodiče nedokázali pomoci kvůli jazykové bariéře. Kromě pomoci s probíranou látkou ve škole měly děti v českých dobrovolnících také oporu a vzor.

S čím vším se naši klienti a sociální pracovníci potkávají: 1. Nejednotný přístup České školy vykazují při přijímání dětí cizinců značné rozdíly. Setkali jsme se jak s nevstřícností, tak naopak i se školami, které jsou vstřícné a dětem s odlišným mateřským jazykem nabízejí speciální programy:

„Když neumí česky, tak je vůbec nemůžeme vzít, co by tady dělali...“

„Když mluví anglicky, ať jdou do anglické školy.“

„Nejste první, kdo se sem pokouší dostat, ale cizince jsme tady nikdy neměli.“

„Děkujeme za nabídku, ale už máme dost problémů s Bulhary, které tu máme.“

× + „Zařadíme je do třídy, ale ze začátku školního roku chodí hlavně na češtinu.“

• Základní vstřícnost, či naopak nevstřícnost školy rozhoduje o tom, zda vůbec doporučit rodině, aby své dítě na  danou školu zapsala. Zároveň vstřícnost školy k  přijetí dítěte s  odlišným mateřským jazykem automaticky neznamená, že škola má všechny potřebné informace či propracovaný postup, jak dítě do výuky začlenit. Setkali jsme se také s obavou školy, že vstřícností nebo realizací kurzů češtiny jí vzroste počet přijatých cizinců, a stanou se pak „tou školou pro cizince“. • Během poradenství realizovaného v  projektu jsme se nesetkali se školou, která by pro úvodní jednání s  rodiči a žákem s OMJ zajistila tlumočníka. Tlumočníka nebo člověka, který pomůže s překladem, si zajištuje sama rodina, případně škola přizve učitelku/učitele, pokud rodina hovořící anglicky, někdy i  rusky. Školy, se kterými jsme byli v kontaktu, neměly připravené materiály či informace pro rodiče o fungování školy v potřebných jazycích. • Školám jsme předávali informace o  některých užitečných nástrojích pro úvodní setkání včetně jazykových verzí, které jsou obsaženy na portálu organizace META – www.inkluzivniskola.cz. Školám jsme zaslali naše informační letáky, zejména „Začalo Vaše dítě chodit do  základní školy?“, který v české, anglické, ukrajinské, ruské, vietnamské, bulharské a rumunské verzi mohou předávat rodičům.

+ „Zhodnotíme, jak na tom jsou, a naši asistenti si je vytahují z hodin výchov na individuální češtinu.“

+ „Máme tady už děti cizince a víme, jak s nimi pracovat…“

17

2. Neznalost administrativních pravidel ve školách Běžně se setkáváme s tím, že škola klade rodičům požadavky nad rámec zákona. Ředitelé škol vyžadují po rodičích platný dokument a potvrzení o legálním pobytu dítěte a rodiče, přestože přístup k základnímu vzdělání mají všechny děti bez ohledu na druh a platnost pobytu. Požadavek na  pas a  povolení k  pobytu je rozšířen, na svém informačním webu o školách a zápisu do základní školy ho uvádí např. Úřad MČ Praha 6. Některé školy trvají na kartičce zdravotního pojištění dítěte. Setkali jsme se s případem dítěte v neregulérním postavení, tedy bez nároku na veřejné zdravotní pojištění a bez možnosti zajištění komerčního pojištění (rodina bez odpovídajících prostředků). Ředitel školy uváděl poměrně častý argument: „Když se dítěti něco stane, kdo bude platit za  lékařskou péči?“. Během konzultací se školskými pracovníky, na  workshopech i  v  informačních materiálech proto vždy zdůrazňujeme, že neschopnost prokázat se platným pobytem či neschopnost doložit další potřebné doklady nemůže být překážkou v přístupu k základnímu vzdělání a  plnění povinné školní docházky (v  souladu s Úmluvou o právech dítěte).

18

3. Malá informovanost základních škol o jazykové přípravě žáků s OMJ Stále mnoho základních škol a pedagogů v těchto školách neví, že je v jejich regionu pověřená základní škola pro jazykovou přípravu občanů EU a že mají povinnost předat informaci o  jazykové přípravě rodičům dítěte bezprostředně po jeho přijetí. Např. v Libereckém kraji pověřená škola dobře funguje a kurzy nabízí, nicméně někteří ředitelé či zástupci škol se o pověření této školy a kurzech dozvídají až od našich sociálních pracovníků. V  celém hlavním městě Praha je pověřena pouze jedna základní škola k  realizaci tzv. jazykové přípravy pro občany EU a jejich rodinné příslušníky a tato informace není obecně využívána. Škola samotná kurzy nepropaguje, informace nejsou na webu ani jinde dohledatelné. Pro rodiny z Kolínska je pověřená jazyková škola špatně dostupná (nejbližší školy jsou v Českém Brodě a v Kutné Hoře), proto byl v  projektu realizován nejprve kurz češtiny pro děti s OMJ a následně rodinný kurz v Kolíně, a sice na základní škole v ulici Kmochova. Se školami pověřenými pro region Mladá Boleslav a Kladno se nám nepodařilo navázat spolupráci. Některé školy, se kterými jsme byli v  rámci projektu v kontaktu, nevěděly, že zajištění jazykové přípravy žáků z třetích zemí a způsob zajištění přípravy je ze zákona právě na kmenové škole. Méně vstřícné školy očekávaly, že rodiče zajistí dítěti kurz, doučování či jinou formu výuky z vlastních prostředků: „Když my bychom vycestovali do jiné země, tak si také musíme zaplatit kurz jazyka, nikdo nám nic nedá.“ V lepším případě ředitelé či pedagogové sami hledali kurz češtiny mimo školu u neziskových organizací.

Pouze minimum základních škol, se kterými jsme byli v kontaktu, realizovalo kurz češtiny (jako součást výuky, kroužek či doučování). Školám jsme předávali informace, jakými způsoby lze přípravu realizovat a  o  jaké dotace lze žádat. Ale ani tak ve většině případů školy kvůli obavám z práce nad rámec a administrativní zátěže jazykovou přípravu nerealizovaly. V Praze jsme tedy odkazovali na probíhající kurzy češtiny v neziskových organizacích, v několika případech jsme zajistili doučování z našich kapacit. V  Praze, Kolíně a  Liberci jsme realizovali rodinný kurz češtiny, v každém běhu jsme nabídli účast v kurzech žákům všech základních škol daného regionu. Na realizovaných workshopech si ředitelé a pedagogové předávali navzájem zkušenosti, jak jazykovou přípravu realizují, jakou zkušenost mají s  žádostmi o  dotace a  jaké problémy řeší.

4. Situace v regionálních školách či menších městech V  regionech či menších městech např. v  Kolíně, Kutné Hoře či Poděbradech jsme se nesetkali s problémem s přijímáním dětí do základních škol. Zde školy, na rozdíl od velkých měst (Praha, Liberec), respektují svoji povinnost dítě přijmout, nezaznamenáváme a neřešíme problémy se snahou „přehazovat“ děti do jiných škol nebo je odmítat. Jazykovou přípravu dítěte školy v regionu častěji řeší individuálním přístupem, mají o výuku češtiny pro dítě zájem a často ji řeší pomocí svých zdrojů, např. učitelka se nadstandardně věnuje dítěti, škola stanoví učitele zodpovědného za výuku češtiny dětí s OMJ na jejich škole, individuálně se hledají cesty výuky češtiny dítěte apod. Školy v menších místech mají spíše ojedinělé zkušenosti se začleňováním, některé školy se setkali s tímto tématem teprve v nedávné době. Zpravidla s příchodem prvního žáka s OMJ zjišťují informace a možnosti, chtějí se na situaci dobře připravit. Velmi vítají informace z portálu www.inkluzivniskola.cz, mají zájem o vzdělávání učitelů v oblasti výuky češtiny pro žáky s OMJ. Zpravidla vítali nabídku vzdělávání či poradenství v projektu, protože vzdělávací aktivity zdarma se v  jejich regionu na rozdíl od Prahy a větších měst často nenabízejí. Školy v uvedených regionech využívaly nabídku rodinných kurzů CIC, zejména výuky dětí, a aktivně posílaly „své“ žáky i na jinou školu, kde kurz probíhal.

19

5. Zařazování do nižší třídy, než odpovídávěku dítěte Stále se vyskytuje i praxe, kdy je dítě s OMJ zařazeno cca o 2 roky níže, než odpovídá jeho věku a mentálnímu vývoji. Např. desetiletý chlapec ve  2. třídě, dvanáctiletý ve 4. třídě a podobně. Na druhou stranu s vyloženě extrémním zařazením ze strany školy, které by přímo bránilo dítěti dokončit řádně základní školu do  18 let věku, jsme se v průběhu projektu nesetkali. I přesto je ale nutné zmínit přetrvávající riziko. Pokud žák musí nějaký ročník opakovat, i  původně z  hlediska školy či rodičů relativně „mírné“ zařazení, tj. o ročník či dva níže, získává na váze. Ať již v podobě rizikového chování žáka, demotivace, předčasného ukončení základního vzdělávání. S tím jsou pak spojená následná rizika a problémy s dalším vzděláváním a hlavně s následným pracovním a společenským uplatněním.

20

6. Zařazení dětí migrantů do individuálního vzdělávání Jako alarmující příklad, sice extrémní, avšak reálně se vyskytující praxe shledáváme dva případy zařazení dítěte migrantů do individuálního vzdělávání na 2. stupni základní školy. Z našeho pohledu jde o řešení zcela nevhodné z  hlediska integrace dítěte nejen do  školy, ale i  do  společnosti. Zaznamenaná řešení přitom proběhla takzvaně podle pravidel, tj. na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny a školou, která individuální vzdělávání zajišťuje. V jednom případě přitom šlo o matku se synem s dlouhodobými problémy v učení i chování. Vhodnost rodinného zázemí pro domácí vzdělávání však byla v tomto případě více než sporná: v rodině předtím došlo dokonce k dočasnému odebrání syna z rodiny ze strany OSPOD. V druhém případě pak šlo o dívku, která měla problémy ve  školním kolektivu z  důvodu nošení šátku podle své muslimské víry, aniž by někdo ze školy (ale též z rodiny) tuto situaci řešil jiným způsobem. Dívka má sice velmi dobré studijní výsledky, ale stala se obětí šikany a jako jakýsi cizorodý element vyřazena z kolektivu a běžného fungování školy. Tato zkušenost může mít na ni do budoucna vliv a ovlivnit její snahu o začlenění do majoritní společnosti.

7. Dítě s odlišným mateřským jazykem ale s českým občanstvím V  poradenství jsme zaznamenali nárůst počtu rodin ve specifické situaci: dítě má občanství ČR, ale reálně vůbec neumí česky, dosud žilo mimo ČR. Český jazyk zpravidla alespoň částečně ovládá v  rodině jen jeden z rodičů. Formálně přitom tyto děti nejsou cizinci a nemají v  takovém případě nárok na  jazykovou přípravu. Jedná se např. o rodiny s českými kořeny, které se vracejí nebo stěhují do  České republiky v  důsledku horší ekonomické situace v původní zemi. V poslední době jde častěji také o rodiny s českými kořeny, které se vracejí z důvodu zhoršené bezpečnostní situace v zemi (Sýrie, Jemen, Mexiko apod.). Rodič se znalostí českého jazyka zajišťuje komunikaci se školou a  z  důvodu českého občanství zpravidla není problém s přijetím do základní školy. Problémem je jazyková příprava, neboť její zajištění a financování je v případě českých občanů ponecháno na rodině a jejích možnostech. V případě přestěhování rodiny z kulturně odlišného prostředí se mohou objevovat identické problémy při začleňování žáků do  výuky jako u cizinců.

Naše poznatky a nové zkušenosti • U  většiny klientů postačuje pomoc při  vyhledání školy, v  kontaktu a  jednání se školou, následně se zařazením dítěte do  ročníku, při zajištění jazykové přípravy či doučování. Po  předání chybějících informací a  nastavení toho, jak bude dítě začleněno do  výuky, bývá poradenství ukončeno. Některé rodiny s dětmi se na nás obracejí v momentě, kdy dítě již školu navštěvuje, ale rodina nebo dítě se ve vztahu ke škole potýká s nějakým problémem (prospěchové či výchovné problémy, škola informuje OSPOD atd.). Intenzivněji a dlouhodobě pracujeme s rodinami dětí, které i přes poskytovanou pomoc čelí přetrvávajícím problémům (docházka, prospěch). • V  rámci projektu došlo pouze v  jednotlivých případech k  přerušení spolupráce ze strany rodiny, například kvůli nucenému odjezdu rodiny z ČR. • S  rodinou je vedle jazykové bariéry potřeba řešit a  překlenovat některá odlišná či zcela mylná očekávání a představy o fungování české školy a přesvědčit rodiče o  nutnosti spolupráce rodiny a  školy, domácí přípravy, výhodách a  možnostech zájmových kroužků apod. Zde mohou právě sociální pracovníci a dobrovolníci představovat neocenitelnou podporu – jak pro rodinu, tak pro samotnou školu. Řadu věcí běžných pro české rodiče si rodiče-cizinci nemusejí ani umět představit a bez aktivního zájmu třídního učitele mohou být důležitost či priority jednotlivých každodenních úkonů (úkolníčky, notýsky, kontroly sešitů, žákovské knížky atd.) mimo jejich rozlišovací schopnosti. • Při posuzování toho, zda zařadit dítě migrantů do individuálního vzdělávání, by se mělo zvažovat to, že kolektiv vrstevníků, každodenní kontakt se sociálním prostředím mimo domov, znalost provozu školy apod. přispívají k integraci dítěte jak v oblasti jazykové tak i společenské.

21

• Nový školský zákon – nová podpůrná opatření. Náš projekt končí právě v  době, kdy vstupuje v  platnost nový školský zákon a  podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Související vyhláška stanovuje opatření i  pro žáky s  neznalostí českého jazyka a  především umožňuje podporu „na  míru“ podle individuální potřeby. Jak ukazují i naše poznatky, děti z rodin migrantů, zejména pokud je rodina v horší sociální situaci a rodiče nemohou děti v učení podpořit, mívají potíže se začleněním do školy ještě dlouhou dobu po nástupu dítěte, i poté, co zvládnou komunikační češtinu. Proto bude, i přes jistě vítaná a snad i funkční, podpůrná opatření ze strany škol, stále nutné v této oblasti poskytovat některým rodinám podporu i  vně školských zařízení, tedy ze strany NNO a dalších poskytovatelů služeb pro cizince.

• Jako příklad dobré praxe můžeme uvést působení sociální pracovnice CIC v Liberci, která pravidelným síťováním mezi relevantními institucemi (Krajský úřad, školský odbor Magistrátu, základní školy v Liberci) a prací s klienty napomohla rozšíření informací o již probíhajících kurzech jazykové přípravy na  vybrané základní škole v  Liberci, o kterých ostatní základní školy žáky a jejich rodiny neinformovaly. Sociální pracovnice pomohla zorganizovat kurz českého jazyka pro cizince, který se z důvodu velkého zájmu rodin rozhodla realizovat jedna škola v období letních prázdnin, a pomohla přímo zorganizovat dva běhy rodinného kurzu. Stabilním působením v lokalitě rozšířila mezi institucemi a školami, i mezi cizinci žijícími v Liberci, povědomí o podpoře cizinců při začlenění do škol a o možných nástrojích pomoci.

Úspěchy i neúspěchy

• Úspěšně navázaná spolupráce s  řadou škol v  Praze, ve Středočeském a v Libereckém kraji. • Úspěšné řešení zařazení a dalšího vzdělávání řady klientů, vč. spolupráce rodiny a školy.

22

• Nepodařilo se nám bohužel zabránit popsaným excesům v podobě zařazení dvou žáků do individuálního vzdělávání.

Příklady z praxe: Pomoc při zařazení žáka na základní škole a spolupráce se školou při řešení problémů s docházkou. Rodina původně pro různá stěhování, životní zvraty i nedostatečnou orientaci v českém prostředí delší dobu vůbec neposílala syna do školy. Situace nebezpečně balancovala na hraně zanedbávání povinné výchovy dítěte. I přes nejistou ochotu rodiny ke spolupráci v této věci se sociální pracovnici CIC nakonec podařilo vyjednat zařazení dítěte do školy, která je otevřená cizincům. Při doprovodu matky se synem do školy sociální pracovnice matce tlumočila školou předávané informace, zdůraznila matce i synovi školní pravidla, včetně sankcí, jaké hrozí v případě nedostatečné docházky a podobně. Obava z nedodržování pravidel se v průběhu času bohužel ukázala jako oprávněná. Syn se ve škole nesnažil, reagoval na spolužáky konfliktně, zlobil i v hodinách češtiny pro cizince, nebyl zvyklý na pravidelnou školní práci. Také ze strany školy nebyla situace zpočátku rozehrána úplně dobře – byl zařazen o 2 roky níže oproti věku (z důvodu velkých mezer v učivu, a protože v ČR školní docházku prakticky začínal), učitelka se zpočátku nechtěla scházet osobně s rodiči, aby to nevnímali jako negativní kritiku, ale vzkazovala jim informace přes sociální pracovnici, což se zjevně neosvědčilo. Poté byla učitelka dlouhodobě nemocná a ve třídě se po určitý čas střídali učitelé. Rodiče nekomunikovali ani se školou, ani s CIC. Syn začal s absencemi, které sám rodičům vysvětloval, a rodiče, bez znalosti češtiny a bez komunikace se školou, mu je omlouvali. V tento moment zasáhlo vedení školy, rodiče byli pozváni před výchovnou komisi, jednání se zúčastnila také sociální pracovnice CIC. Spojením sil vedení školy, nové třídní učitelky, sociální pracovnice CIC a OSPOD, jehož kontrolní role se v tomto případě osvědčila, došlo k obratu. V současné době je školní docházka stabilizovaná, učitelé hodnotí chlapcovo chování i učení jako zlepšení. Sociální pracovnice CIC je s rodiči nyní v průběžném kontaktu, což může předejít případným dalším problémům.

Zprostředkování domluvy spolupráce rodiny a školy. Osmiletá dívka měla mít podle matky problémy s češtinou a čtením. Matka si proto chtěla promluvit s třídní učitelkou, ale sama se česky nedomluví. Sociální pracovnice tlumočila z/do angličtiny a pomáhala ujasnit oběma stranám, co potřebují a na čem se dohodly. Na setkání matka paní učitelce sdělila své obavy. Ukázalo se, že dívka je na tom s češtinou lépe, než si do té doby myslela. Paní učitelka matce nabídla, že si dívku bude jednou týdně brát ze školní družiny na doučování. Vyjádřila také potřebu zlepšení domácí přípravy dívky. Matka se s paní učitelkou domluvila, že dívce bude pomáhat její starší bratr, který do české školy chodí již více let. Matka poté vyjádřila též obavu, zda dívčiny problémy se čtením nemohou souviset s nějakou poruchou učení. Třídní učitelka ji proto nabídla možnost vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.

23

CHCETE PŘIHLÁSIT DÍTĚ DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY V ČESKÉ REPUBLICE? INFORMACE PRO RODIČE

JAKÁ JSOU ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI? ROVNÝ PŘÍSTUP KE VZDĚLÁNÍ • Děti cizinců mají přístup k základnímu vzdělání za stejných podmínek jako občané ČR. Mají nárok na bezplatné vzdělávání, přístup ke školnímu stravování a školním zájmovým kroužkům. • Na základní školu jsou přijaty děti ze všech zemí původu, se všemi typy pobytů, ale také bez legálního pobytu.

POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA V ČR • Děti v ČR začínají chodit do školy v 6 letech. Minimální povinná školní docházka je 9 let. Dítě ji musí splnit do věku 17 let. • Povinná školní docházka platí také pro všechny děti cizinců, které v České republice pobývají déle než 90 dní. • Když rodiče nezapíšou nebo neposílají dítě do základní školy, porušují zákon. Věc řeší Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) jako přestupek, případně trestný čin.

JAK VYBRAT ZÁKLADNÍ ŠKOLU? • V ČR jsou „státní“ základní školy (zřizovatel je obec, město, městská část, kraj). Na těchto školách děti studují bezplatně. • Jsou zde také soukromé nebo církevní základní školy, na kterých se platí školné. • Některé základní školy mohou být specializované (jazykové, sportovní, matematické apod.) a mohou mít přísnější kritéria přijetí. • Základní škola má 1. stupeň (1. až 5. ročník) a 2. stupeň (6. až 9. ročník). 2. stupeň je možné studovat také na víceletém gymnáziu nebo umělecké škole.

24

SPÁDOVÁ ŠKOLA • Jde o  školu, na  kterou dítě spadá podle adresy bydliště (rozdělení měst nebo městské části do školských obvodů zjistíte na úřadě). • Ředitel spádové školy musí vždy přednostně přijímat žáky z daného obvodu.

VLASTNÍ VÝBĚR ŠKOLY • Rodiče mohou vybrat pro dítě i jinou než spádovou školu. Mohou se rozhodovat podle toho, jak blízko je škola k bydlišti či zaměstnání, podle specializace školy, pověsti a kvality školy či podle nabídky kurzů češtiny pro cizince. • Jiná než spádová škola ale může dítě odmítnout, jen pokud má plnou kapacitu. U specializovaných škol musí dítě splnit dopředu daná kritéria nebo projít přijímacím řízením.

ZÁPIS DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY JAK PROBÍHÁ ZÁPIS DÍTĚTE DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY? • Zápis probíhá na základních školách obvykle v lednu a únoru. K zápisu se musí dostavit děti, které mají 6. narozeniny do 31. 8. Termíny zápisů a přesné podmínky najdete na webu školy nebo na webu měst a městských částí. • Rodič a dítě se dostaví osobně v den a čas zápisu. Rodič vyplní na místě příslušné formuláře, učitelé školy udělají pohovor s rodičem a dítětem, časté jsou i jednoduché úkoly pro děti. • Cílem zápisu je zjistit, zda je dítě pro školní docházku zralé (komunikace, socializace, grafomotorika). Do 30 dnů po zápise dostane rodič rozhodnutí o přijetí (nebo nepřijetí) a informace o dalších krocích (např. kdy je informativní schůzka pro rodiče). • Pokud dítě není pro školu zralé, požádá rodič o odklad školní docházky na formuláři, který dostane ve škole. Musí požádat nejpozději do 31. 5. • Odklad školní docházky dítěte musí posoudit a písemně doporučit pedagogicko-psychologická poradna + odborný lékař nebo klinický psycholog. • Nástup do školy může být odložen maximálně do 8 let věku dítěte. Dítě s odkladem školní docházky je stále zapsané na základní škole, kde bylo u zápisu.

25

JAK PROBÍHÁ ZÁPIS STARŠÍHO DÍTĚTE A ZÁPIS V PRŮBĚHU ŠKOLNÍHO ROKU? • Rodič může zapsat dítě do základní školy i kdykoli během školního roku. • Doporučujeme podat po  osobním jednání s  ředitelem školy písemnou žádost (přihláška k základnímu vzdělání a zápisní list). Na písemnou žádost musí škola vydat písemné rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí dítěte. V případě nepřijetí se můžete odvolat ke zřizovateli školy, který posoudí důvod nepřijetí, ověří kapacitu školy a pomůže dítě zařadit do jiné školy. • Důvodem nepřijetí nemůže být neznalost nebo malá znalost češtiny!

JAKÉ DOKUMENTY BUDE ZÁKLADNÍ ŠKOLA U ZÁPISU POŽADOVAT? • Doklad dítěte (rodný list nebo pas). Škola ho potřebuje pro identifikaci dítěte, ale nemá právo zkoumat legálnost pobytu, platnost nebo typ víza. I děti bez dokladů mají právo na základní vzdělávání. • Doklad rodiče (pas). Škola ho potřebuje k identifikaci zákonného zástupce dítěte, ale nemá právo zkoumat legálnost pobytu, platnost nebo typ víza. • Vysvědčení nebo jiné dokumenty z předchozí školy, pokud už dítě navštěvovalo školu v zahraničí. • Kartičku zdravotního pojištění dítěte. Škola tuto informaci zjišťuje, ale pokud dítě cizinec kartičku nebo pojištění nemá, nemůže to být důvod nepřijetí dítěte do školy.

CO NÁSLEDUJE PO PŘIJETÍ DÍTĚTE DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY? • U dítěte, které nastupuje do jiné než 1. třídy, škola posoudí dosavadní docházku dítěte do školy podle doložených vysvědčení nebo ověřením jeho znalostí. Poté dítě zařadí do ročníku, ideálně podle věku, maximálně o ročník níž. • Dítě se učí v kolektivu jedné třídy a postupuje s ním do dalších ročníků. • Škola může pro dítě vytvořit vyrovnávací plán, ve kterém se stanoví reálné cíle vzdělávání a obsah jednotlivých předmětů, co se dítě v daném čase naučí a jak se bude hodnotit jeho pokrok. Součástí plánu může být podpis rodičů a domluva jejich komunikace se školou.

26

• Informujte školu o tom, v čem vaše dítě bylo dobré, co ho bavilo, v čem reprezentovalo třídu nebo školu (věda, sport, umění a další schopnosti či nadání). • Zjistěte u ředitele školy, zda a jak probíhá ve škole jazyková příprava pro žáky s  odlišným mateřským jazykem (= kurzy češtiny). Škola může zajišťovat také doučování, nebo mít asistenta pedagoga. Tato a další opatření pomohou dítěti se snadnějším zapojením do školní docházky. • Rodič by měl být školou informován o všech důležitých změnách, které se týkají školní docházky dítěte, a tyto změny není možné udělat bez souhlasu rodiče (např. vyšetření v  pedagogicko-psychologické poradně, přeřazení do  jiné školy apod.)

Potřebujete pomoc s vyhledáním základní školy? Potřebujete další informace k zápisu dítěte do české školy? Došlo během zápisu do školy k nějakému problému? Klade si škola neoprávněné požadavky pro přijetí dítěte? Obraťte se na sociální pracovníky Centra pro integraci cizinců: CIC Praha: Kubelíkova 55, Praha 3. Tel.: 222 360 452. CIC Kolín: Zahradní 46, Kolín. Tel.: 312 310 332. CIC Mladá Boleslav: Dukelská 1093, Mladá Boleslav. Tel. 222 360 452. CIC Kladno: Severní 2952, Kladno. Tel.: 222 360 452. CIC Liberec: Moskevská 14/27, Liberec. Tel.: 222 360 452. [email protected] www.cicpraha.org

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.eeagrants.org

27

ZAČALO VAŠE DÍTĚ CHODIT DO ZÁKLADNÍ ŠKOLY V ČESKÉ REPUBLICE? INFORMACE PRO RODIČE V České republice je spolupráce rodičů se základní školou velmi důležitá. Škola od rodičů očekává, že budou pomáhat dítěti s učením a že budou v pravidelném kontaktu s učitelem. Podle školy jsou rodiče odpovědní za školní výsledky dítěte a očekává se jejich pomoc s řešením problémů.

JAK NEJLÉPE KOMUNIKOVAT SE ŠKOLOU? • Hned u nástupu dítěte do školy se s ředitelem školy domluvte, kdo bude hlavní kontaktní osobou, na kterou se budete obracet (třídní učitel/třídní učitelka, výchovný poradce, metodik prevence či jiný pedagogický pracovník). • Napište si celé jméno, telefon, email a konzultační hodiny této kontaktní osoby. • Domluvte se, jakým způsobem (schůzka, telefonát, email), jakým jazykem a jak často budete komunikovat. Jak budete postupovat v případě nečekané situace či problému. • Důležitou komunikací mezi rodičem a  školou je žákovská knížka, do  které se zapisují známky, omluvenky, důležitá sdělení (např. změna rozvrhu, akce školy, problémy s chováním). • Ve škole probíhají pravidelně třídní schůzky – setkání rodičů s pedagogy. Rodiče dostávají informace o prospěchu dítěte a o tom, co se ve škole děje. Škola vždy očekává přítomnost rodičů. • Komunikujte se školou také, když se dítě necítí dobře v třídním kolektivu nebo má problém s chováním spolužáků.

28

JAK PROBÍHÁ ŠKOLNÍ ROK? JAK SE V ČESKÉ ŠKOLE KLASIFIKUJE? • Školní rok trvá 10 měsíců. Začíná 1. září a končí 30. června a je rozdělený na dvě pololetí. Na konci každého pololetí, 31.1. a 30.6. dostanou děti vysvědčení (= hodnocení výsledků v jednotlivých předmětech). • Ve většině škol začíná výuka v 8 hodin ráno. Mladší děti mají 4 až 5 vyučovacích hodin denně, starší děti mají některé dny i odpolední vyučování. Na začátku školního roku dostane každá třída rozvrh hodin. Rozvrh hodin ukazuje, kolik hodin a jaké předměty jsou který den, můžete kontrolovat domácí přípravu dítěte a  pomůcky na další den. • Po každé vyučovací hodině (45 minut) následuje přestávka. Velká přestávka (9:45 až 10:00) je určená na svačinu, kratší přestávky trvají 5 až 10 minut. Po dopoledním vyučování je oběd. • Během roku jsou různé prázdniny, státní svátky a dalších volné dny. Děti do školy nechodí, rodiče jim musejí zajistit hlídání nebo program sami. • Klasifikace v českých školách probíhá po celý rok, nejčastěji pomocí známek 1–5 (1 je nejlepší, 5 nejhorší). • Pokud má dítě na konci školního roku na vysvědčení známku 5 z některého předmětu, musí dělat opravné zkoušky. Když opravnou zkoušku neudělá, musí opakovat stejný ročník. • Ve škole musejí žáci dodržovat pravidla (= školní řád). Pokud dítě opakovaně a vážně porušuje pravidla, může dostat třídní důtku, ředitelskou důtku nebo horší známku z chování na vysvědčení.

JAKÉ POVINNOSTI MAJÍ RODIČE? • Pomoc s domácí přípravou – dítě doma vypracuje domácí úkoly, opakuje si učivo, připravuje se na testy. U menších dětí škola očekává, že rodiče dohlížejí na přípravu dítěte a pomáhají mu s ní. Pokud mluvíte velmi málo česky a nemůžete dítěti pomáhat s domácí přípravou, můžete požádat školu o doučování dítěte. Pokud škola takovou možnost nenabízí, můžete pro dítě najít placené doučování nebo požádat CIC či jinou organizaci o dobrovolníka. • Sledování známek dítěte a  informací školy – rodič pravidelně sleduje známky a  prospěch dítěte v  žákovské knížce nebo elektronickém systému a  na  třídních schůzkách. V žákovské knížce potvrzuje svým podpisem, že viděl a rozuměl sdělení učitelů a školy.

29

• Účast na třídních schůzkách – rodič se účastní třídních schůzek a dalších schůzek, na které je školou pozván. V případě, že se nemůže dostavit, informuje školu a zkusí domluvit jiný termín. • Kontrola docházky – rodič vždy omlouvá nepřítomnost dítěte ve škole. Školu informuje, nepřítomnost zapíše do žákovské knížky (důvod a podpis). Absence by měla být podložena závažnými důvody (zdraví, rodinné důvody). Dlouhou neomluvenou absenci hlásí škola příslušným úřadům. Škola očekává, že si žák nebo rodiče zjistí od spolužáků nebo třídního učitele, jaké učivo se probíralo a že si ho žák postupně doplní.

CO DÍTĚ DO ŠKOLY POTŘEBUJE? JAKÉ ŠKOLNÍ POMŮCKY? • Každá škola může vyučovat podle jiných učebnic a materiálů. Škola obvykle půjčí dětem knihy (= učebnice), půjčené učebnice musíte na konci školního roku vrátit. • V nižších ročnících se také používají tzv. pracovní sešity, do kterých dítě zapisuje. Na pracovní sešity musí finančně přispívat rodiče. Dále děti mají sešity různých velikostí a typů – může je zajistit škola nebo může škola požádat rodiče o zakoupení. • Učebnice a sešity potřebné pro konkrétní den, pití a svačinu, penál s psacími potřebami (pero, tužky, barevné pastelky) si nosí děti do školy každý den ve školní tašce. • Děti dále potřebují do  školy sportovní oblečení na  tělocvik, přezůvky do  interiéru školy, pomůcky na výtvarnou výchovu (kreslení). Tyto věci si obvykle děti nechávají ve škole. • Škola Vám dá seznam pomůcek a potřeb, které musíte koupit, a také informaci, kolik musíte doplatit na pomůcky a potřeby, které dodává škola. • Kromě plateb za školní pomůcky jsou obvyklé ještě menší platby rodičů do tzv. školního fondu nebo třídního fondu. Škola za tyto peníze kupuje další pomůcky, malé odměny na školní akce atd. • Platby rodičů do fondu, za některé potřeby a pomůcky a za vstupy na kulturní akce jsou běžné i ve státních školách, kde je vzdělávání zdarma.

JAK JE TO S JÍDLEM VE ŠKOLE? • Rodiče obvykle zajišťují dítěti svačiny. Dítě si každý den nosí do školy pití a krabičku s jídlem na svačinu. • Ve školní jídelně můžete dítěti objednat a zaplatit obědy (obvykle polévka, hlavní jídlo a ovoce/salát/moučník). Přihláška ke školnímu stravování je součástí zápisových formulářů, nebo vám ve škole vysvětlí, jak postupovat. • Dítě může také chodit na obědy domů.

30

CO JSOU ZÁJMOVÉ KROUŽKY? JAK FUNGUJE ŠKOLNÍ DRUŽINA? • Školní družina je odpolední vzdělávání pro mladší děti, není povinná a rodiče ji platí. Děti si hrají, vzdělávají se nebo chodí ven, dohlíží na ně pedagogové. Kapacitu družiny, věk dětí v družině, provozní hodiny, cenu a způsob přihlášení zjistíte ve škole. • Požádejte školu o seznam kroužků, které probíhají přímo ve škole nebo v blízkém Domě dětí a mládeže (DDM). Při výběru zvažujte zaměření (co dítě baví a rozvíjí ho), finanční stránku (některé jsou zdarma, jiné se platí), nebo zda kroužek vyžaduje nákup speciálního vybavení (např. drahé sportovní vybavení). • Děti mohou během školního roku chodit se třídou na  kulturní akce nebo exkurze, vstupné platí dítěti rodiče. Škola může pro děti připravit školní výlet, školu v přírodě nebo sportovní týden. Rodiče rozhodují, zda se dítě bude účastnit, a platí dítěti náklady na ubytování, stravu a program (škola informuje rodiče o termínu a ceně). • Zájmové kroužky jsou pro dítě velmi důležité! Pomůže dítěti zapojit se mezi spolužáky, najít si kamarády, rozvíjet své schopnosti a především naučit se rychleji český jazyk.

Potřebujete více informací ke školní docházce? Není Vám jasné, jaké máte jako rodiče povinnosti? Jaké povinnosti má škola? Objevil se po nástupu Vašeho dítěte do školy nějaký problém? Potřebujete pomoc v komunikaci se školou? Obraťte na sociální pracovníky Centra pro integraci cizinců (CIC): CIC Praha: Kubelíkova 55, Praha 3. Tel.: 222 360 452. CIC Kolín: Zahradní 46, Kolín. Tel.: 312 310 332. CIC Mladá Boleslav: Dukelská 1093, Mladá Boleslav. Tel. 222 360 452. CIC Kladno: Severní 2952, Kladno. Tel.: 222 360 452. CIC Liberec: Moskevská 14/27, Liberec. Tel.: 222 360 452. [email protected] www.cicpraha.org

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.eeagrants.org

31

RODINNÉ KURZY ČEŠTINY PRO CIZINCE

33

Aktivita projektu v číslech 8 úspěšně realizovaných kurzů 149 účastníků celkem, z toho 68 rodičů a 81 dětí

Jak jsme na to šli: • Rodinný kurz byl navržen na  základě zkušenosti nejen lektorů češtiny, ale i sociálních pracovníků, kteří sledují potřebu jak dětí, tak i rodičů připravit se na školní systém v Česku. • Základní myšlenkou těchto kurzů je výuka češtiny právě ve  vztahu ke  školnímu prostředí – děti se zde učí slovní zásobu a dialogy, které potřebují ve výuce (číslovky, názvy pomůcek, předmětů, pozdravy, omluvy, atd.), rodiče se pak učí komunikaci se školou, např. omluvu nemocného dítěte, přihlašování obědů v  jídelně. Rodiče zároveň v průběhu kurzu dostávají informace o tom, jak česká škola funguje a co se od nich jako od rodičů očekává (kontrola úkolů, účast na třídních schůzkách, rozvržení prázdnin). Ze zpětných vazeb vyplývá, že tato složka byla stejně důležitá jako samotná čeština a účastníkům dodala sebevědomí při jednání se školou. • Vzhledem ke specifickému zaměření rodinných kurzů byly v rámci projektu připraveny speciální pracovní listy podle témat kurzu. Pracovní listy zpracovali metodici na základě zkušeností z výuky a také z diskuzí expertní skupiny, které se účastnili nejen zaměstnanci a lektoři CIC, ale také experti ze sdružení META. Pracovní listy a další materiály (hry, kartičky) byly dále doplňovány v průběhu realizace rodinných kurzů. V  průběhu metodických příprav byl také pozměněn původní plán výuky rodičů a dětí společně – podle zkušeností zúčastněných odborníků by taková výuka pravděpodobně nebyla efektivní. Rodiče a  děti ale během kurzu probírají podobná témata (např. školní jídelna z pohledu rodiče a školní jídelna z pohledu žáka) a mohou tedy znalosti sdílet, případně vypracovat společně domácí úkol.

34

• První, pilotní, rodinný kurz proběhl v Praze 8 na podzim roku 2014. Stejně jako následující kurzy, byl tento první kurz organizován formou výuky dvakrát týdně v délce 90 minut. Kurz trval 5 týdnů a  absolvovalo ho 24 lidí. Významnou zkušeností z tohoto rodinného kurzu byla nutnost prodloužení – ukázalo se, že délka pěti týdnů je nedostatečná pro probrání naplánovaných témat. Proto se další kurzy (2015 a 2016) realizovaly v délce dvojnásobné, tedy 10 týdnů. • V roce 2015 proběhl rodinný kurz v následujících lokalitách: Praha, Liberec, Kolín a Kladno. • V Praze byla díky stabilním prostorům CIC také nabízena možnost hlídání menších dětí v průběhu konání kurzu. Na hlídání dětí se podílelo celkem osm dobrovolníků CIC. Díky tomu se mohli zúčastnit i ti rodiče, kteří mají v péči menší děti a nemají možnost zajistit si hlídání. • Na  základě zkušenosti z  realizace rodinných kurzů bylo také natočeno šest výukových videí, která zachycují typické situace, ve  kterých jednají rodiče se školou. Tato videa jsou určena nejen pro výuku v kurzech CIC, ale také pro další pedagogy i samotné rodiče: jsou totiž zdarma ke  shlédnutí na stránkách www.kurzycestinyprocizince.cz (Čeština do  školy). Využít je tedy může každý zájemce o výuku češtiny v této oblasti. Hereckých úloh ve videích se opět ujali dobrovolníci CIC – tentokrát se jich zúčastnilo celkem deset.

Úspěchy i neúspěchy

• V Praze a v Liberci proběhl kurz dvakrát, na jaře a na podzim. V  Kolíně byl na  základě zjištěného zájmu nejprve zorganizován pouze kurz pro děti (jaro 2015, se stejnými tématy) a na podzim kurz pro rodiče a děti.

• V Kladně byl rodinný kurz otevřen na jaře 2015, ale po několika lekcích byl bohužel pro malý zájem zrušen.

Poznatky • Realizace rodinných kurzů ukazuje značnou poptávku po kurzech češtiny nejen pro děti, ale právě i pro rodiče těchto dětí. • Výhodou rodinných kurzů je stejný čas výuky pro rodiče a děti, ideálně i s možností hlídání menších dětí. • Tento způsob organizace umožňuje rodinám nejen učit se česky, ale také jim pomáhá překonat častou překážku v podobě zajištění péče o děti ve chvíli, kdy se učí česky rodič či naopak čekání rodičů na děti v průběhu jejich kurzu. • Do budoucna bude úkolem rozvinout metody výuky pro děti, které teprve školu začínají anebo se do  ní chystají v průběhu roku: zaznamenali jsme výraznou poptávku po kurzech pro děti ve věku kolem pěti let, jejichž zařazení do rodinných kurzů bohužel nebylo možné (neznalost abecedy, jiné učící mechanismy). V tomto směru je tedy zřejmý prostor pro rozvoj. • Celkově ze zpětných vazeb i z přímé komunikace s účastníky rodinného kurzu vyplývá, že rodiče-cizinci často trpí nedostatkem informací o  fungování českého školského systému, a je tedy důležité se v kurzech češtiny pro rodiče věnovat i  tomuto aspektu. Vhodným nástrojem se ukázala i  návštěva sociálního pracovníka přímo v  kurzu češtiny. Dá se říci, že informační stránka kurzu je stejně důležitá jako samotná čeština a účastníkům dodává sebevědomí při jednání se školou.

35

Třídní schůzky

Dobrý den, paní učitelko. Chtěla bych se zeptat, jaké známky má Marika.

Dobrý den, paní Košťálová. Z matematiky má jedna až dvě, z českého jazyka tři, přírodověda je za jedna.

36

Musí se víc učit češtinu. Problém je skloňování a časování.

Děkuju za informace. A je možné mít doučování z češtiny?

Ano. Ve škole je kroužek češtiny pro děti cizince.

Je dvakrát za týden, v pondělí a ve středu.

Dobře. Řeknu jí to. Děkuju, na shledanou.

Na shledanou.

37

INFORMAČNĚ-OSVĚTOVÉ AKTIVITY

39

Aktivita projektu v číslech: 186 účastníků/6 akcí V projektu proběhly tři workshopy pro ředitele škol, pedagogy a  další odborníky na  téma „Jak efektivně zapojovat děti cizinců do české školy?“, jeden workshop pro studenty mělnického gymnázia, jeden workshop pro zaměstnavatele a jeden seminář pro sociální pracovníky, kurátory a další odborné pracovníky středočeských městských úřadů. V  souladu s  našimi zjištěními v  poradenství bylo cílem těchto workshopů předat chybějící informace a  tipy pro snadnější začlenění žáků s  odlišným mateřským jazykem, tipy pro realizaci jazykové přípravy na škole a způsob jejího financování. Vznikl ale také prostor pro účastníky, v němž mohli sdílet a  rozvíjet vlastní zkušenosti s  integrací žáků s odlišným mateřským jazykem do výuky s dalšími zástupci škol, co se jim osvědčuje, jak postupují a  jaké podpory využívají. Vzájemně si předali informace o  podpoře v  daném regionu (škola pověřená jazykovou přípravou, finanční podpora jazykové přípravy, žádost o  asistenta pedagoga, vzdělávání pro učitele češtiny jako cizího jazyka apod.). Workshopy byly rozhodující také pro navázání spolupráce CIC se školami v regionu, zejména pro nabídku poradenství a rodinného kurzu.

40

• Workshop v  Mělníku: Workshop proběhl 19. 11. 2014, ve  spolupráci s  odborem školství městského úřadu byli pozváni ředitelé, zástupci a  pedagogové ze základních škol v okrese. Workshop vedla Kristýna Titěrová z Meta o.p.s. a účastnilo se ho 13 ředitelů a pedagogů škol. • Workshop v  Kolíně: Workshop proběhl 20. 5. 2015 ve  spolupráci s  odborem školství městského úřadu. Workshop vedla Kristýna Titěrová z Meta o.p.s. a účastnilo se ho 11 ředitelů, zástupců či pedagogů základních škol a jedné střední školy z Kolína a okolních obcí. • Workshop v Mladé Boleslavi: Workshop proběhl 27. 5. 2015 ve  spolupráci s  odborem školství magistrátu města. Workshop vedla Klára Horáčková z Meta o.p.s. a účastnilo se 9 zástupců škol a odborníků z dalších institucí, kteří se s problematikou setkávají.

• Workshop pro studenty gymnázia proběhl 8. 4. 2015 v Gymnáziu Jana Palacha v Mělníku. Zúčastnilo se ho 118 studentů ze tříd sekunda, tercie, kvarta a 3. ročníku v doprovodu šesti pedagogů. ◊◊ V  prvním bloku workshopu sociální pracovnice CIC studenty postupně seznámila se základními fakty o cizincích v  České republice. Dozvěděli se, jaký vliv má na postavení cizinců země původu, typ pobytu a doba strávená v  ČR. Sociální pracovnice představila studentům nejčastější problémy, které cizinci v naší zemi řeší a  jak na  tyto problémy reaguje CIC či jiné organizace nabídkou svých služeb. Byla zmíněna také základní fakta o  uprchlících a  o  udělování mezinárodní ochrany. Na konci tohoto bloku byli studenti požádáni o vyplnění kvízu, který obsahoval 10 nejčastějších otázek z  cizinecké problematiky. Studenti napříč ročníky byli většinou překvapeni, kolik udělali chyb. Výsledky a zažité mýty byly se studenty probrány, aby dokázali odlišit ve veřejných debatách fakta a dojmy týkající se cizinců a migrace.

• Seminář pro zaměstnavatele: 16. 4. 2015 jsme zorganizovali seminář pro zaměstnavatele s  tématy volného a regulovaného vstupu na trh práce a novinky v pracovně právních předpisech. Seminář byl zejména určen pro zaměstnavatele, kteří jsou sami cizinci, ale byli pozváni i další zaměstnavatelé, se kterými již CIC v minulosti spolupracoval při zaměstnávání cizinců. Zkušenost CIC ukazuje, že v zaměstnávání cizinců jsou rozšířené zvyklosti, které jsou právním předpisům a  které jsou si podobné jak napříč obory, a to bez ohledu na zemi původu majitele firmy či managementu. Seminář byl zaměřen na novelu zákoníku práce a nový občanský zákoník, vstup na trh práce a možnostmi aktivní politiky zaměstnanosti. Zúčastnilo se ho 12 zaměstnavatelů. • Seminář Integrace cizinců v ČR – co, kdo a jak na to pro úředníky středočeských obcí: Seminář proběhl 16. 10. 2015 ve  spolupráci s  Krajským úřadem Středočeského kraje, který nad akcí převzal i záštitu. S velkým ohlasem se ho zúčastnilo 17 účastníků z  16 středočeských obcí.

◊◊ Druhý blok workshopu se zaměřil na komunikaci s cizinci. Markéta Slezáková, lektorka češtiny pro cizince, spoluautorka metody výuky nízkoprahových kurzů a také „Příručky pro snadnější komunikaci – my a cizinci“, vtáhla nejprve studenty do obtížné komunikační situace, kdy měli reagovat na pokyn psaný v japonštině. Pomocí obrázků, gest a mimiky se pak společně domlouvali na obsahu sdělení. Studenti si tak vyzkoušeli pocity, které mnoho cizinců v  cizojazyčném prostředí zažívá. Workshop dále pokračoval doporučením konkrétních tipů pro snadnější dorozumění. Studenti si zkusili zjednodušování komplikovaných souvětí, výběr vhodné slovní zásoby, členění do  logických celků a mnoho dalšího. Hravou a srozumitelnou formou tak studenti i  jejich pedagogové, učitelé češtiny, získali množství informací, získaných mnohaletou praxí výuky. Workshop přijela natočit Česká televize a připravila příspěvek do hlavní zpravodajské relace Události.

41

Výběr zpětných vazeb: ...chtěla bych Vám moc poděkovat. Váš seminář byl pro mne vyčerpávající sled informací, nádherně zpracovaný, přehledný. Důležité informace, které jste nám sdělili, jsou pro mě veliký přínos, i pro  mé kolegyně. Již jsem Vám telefonovala a využila Vaší poradny a informace. S touto klientelou nemám moc zkušeností, proto to bylo pro mě moc, moc přínosné. Jsem moc ráda, že jsem absolvovala tento seminář. Do budoucna moc děkuji i za Vaši spolupráci.

Seminář byl super a doufám, že takováto popularizace tématu zmírní všeobecnou hysterii ve společnosti.

Seminář se mi velice líbil a jsem velmi ráda, že se pomoci uprchlíkům někdo věnuje. Je a bude to stále více potřeba. Proto ještě jednou děkuji.

42

ZÁVĚR Náš projekt si dal do názvu výzvu „Zapoj se!“ Byla a je to výzva, jak pro cizince přicházející a žijící v ČR, tak i pro českou, přijímající společnost. A nevynechává samozřejmě ani nás, poskytovatele poradenských, vzdělávacích, společenských a síťovacích či informačních služeb, kteří by o podpoře jedněm i druhým měli vědět nejvíc. Imigrace, trh práce, integrace, inkluze... To vše přináší každodenní nové výzvy, problémy a řešení, do nichž se musíme zas a znovu zapojovat, orientovat se v  nových situacích, mobilizovat staré a hledat nové partnery, kteří pomohou s řešením. Jak je patrné, projekt Zapoj se – programy pro zapojení cizinců a české majority odhalil mnohé, mnohému nás naučil, dodal nám i nové sebevědomí v oblastech, v nichž jsme se před jeho realizací „příliš necítili“ nebo se jim věnovali pouze okrajově. To ale neznamená, že máme hotovo. Právě naopak. Vnímáme to tak, že vše, co umíme, můžeme nabídnout a nabízíme. Uvědomujeme si, že jde pouze o jeden

ze střípků komplexního přístupu – jeden ze stavebních kamenů nutné spolupráce celé řady klíčových aktérů. Je to zároveň jeden z  předpokladů úspěšného zvládnutí dlouhé cesty, která nás, celou českou společnost, ještě čeká. Cesty k  opravdu otevřené společnosti, v  níž je kladen důraz na férové zacházení, inkluzi jazykově a kulturně odlišných jedinců a samozřejmá spolupráce všech relevantních partnerů není jen věcí projektů, advokacie a lobby, ale každodenní přirozenou realitou, otázkou morálního principu. Věříme, že jsme i přes řadu současných výzev, ať již ve formě hluboké celospolečenské nejistoty, nedůvěry či dokonce výhrůžek a osočování těch, kdo na výše uvedené principy nerezignovali, stále plni sil tento směr udržet. Vítáme každého, kdo se přidá. Zapojme se!

45

© Centrum pro integraci cizinců, o.p.s. Praha 2016 www.cicpraha.org Autoři textů: Úvod a závěr – Vladislav Günter, odborné texty – Michaela Límová, Kamila Strachoňová, Barbora Machová, Lenka Pavelková (ed. VG) Jazyková korektura: Markéta Slezáková Foto: Iva Zímová, Jan Kebrdle, Michaela Límová, Kristýna Šlajsová Ilustrace: Natsuko Ogushi Brouček Grafika: Ondřej Polony Tisk: Ottova tiskárna ISBN 978-80-905526-4-7

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.eeagrants.org www.fondnno.cz

ISBN 978-80-905526-4-7