Zápis z první schůzky rozšířeného expertního panelu ke koncepční novele zákoníku práce 16.7.2008 Budova MPSV, místnost č. 116 (10:00 – 15:00) Přítomni: Mgr. Benda, JUDr. Bezouška, JUDr. Brádlerová, Ing. Duřpekt, JUDr. Havlík, JUDr. Hůrka, JUDr. Kahle, JUDr. Kindlová, JUDr. Mazuch, JUDr. Randlová, JUDr. Samek, Ing. Stonawský, JUDr. Šubrt, JUDr. Tomandlová JUDr. Petr Bezouška zahájil jednání krátkým představením toho, co je cílem této skupiny. Jedná se o první setkání se zástupci sociálních partnerů, kteří byli předem informováni o dosavadní práci na koncepční novele zákoníku práce a byly jim zaslány dosavadní výstupy. Předložený materiál představuje návrhy věcných řešení, která mají podporu všech členů užšího panelu, nejedná se tedy o pouhý souhrn námětů, které by ještě neprošly prubířským kamenem odborné debaty. Jakmile bude práce tohoto panelu ukončena, materiál se stanovisky sociálních partnerů bude předán ministru práce a sociálních věcí. Ten rozhodne, co bude dále zařazeno do návrhu novely zákoníku práce. JUDr. Bezouška nastínil, jak bude probíhat samotné projednávání. Nejdříve bude dán prostor zástupcům sociálních partnerů, aby přednesli svá obecná stanoviska. Poté se přistoupí k podrobnému projednávání každého bodu předloženého materiálu, přičemž se očekává, že se zástupci sociálních partnerů k těmto vyjádří. Vše má sloužit k lepší identifikaci sporných bodů, odstranění nedostatků a snaze projednat co nejvíce věcných okruhů ještě před tím, než bude zpracováno finální paragrafové znění, což povede k efektivnější práci. Všichni zúčastnění byli též upozorněni, že ze schůzek bude činěn podrobný zápis. JUDr. Brádlerová vyjádřila nad předloženým materiálem poděkování a pochvalu. Reaguje na potřeby praxe, mnohé je totožné s dřívějšími požadavky zaměstnavatelů. Některé náměty a řešení jsou zcela neotřelé a novátorské – vyjádřila obavu, zda jsou únosné pro novelu. Některé dílčí úpravy jsou ke zvážení (zvláště terminologické a pojmové), některé přístupy by mohly mít neblahý dopad na ekonomické a administrativní zatížení zaměstnavatelů; vše je však k diskusi. Byla vyjádřena lítost nad tím, že takový materiál nebyl zpracován již dříve, diskuse mohla být delší. Očekává, že většina myšlenek z materiálu bude realizována. K doplnění navrhuje moderační právo soudu a úpravu náhrady škody. K pozitivnímu hodnocení se připojil i JUDr. Mazuch, některé dílčí poznámky má a přednese je při podrobné debatě. JUDr. Samek nejdříve rekapituloval události konce roku 2006. Dle jeho názoru není celospolečenská poptávka po nové úpravě, nepředcházela žádná analýza. Hlavními uživateli zákoníku práce jsou personalisté, kteří nemají právnické vzdělání a časté změny jsou pro jejich praxi přítěží. Předložený materiál nemá ambice novely, jedná se o velmi koncepční změnu. Na materiálu je vidět, že nemá jednotící linii, JUDr. Samek vyjádřil pochyby, zda byl více diskutován a nakolik jsou s jeho obsahem jednotlivý členové expertního panelu ztotožněni. Materiál se sice zaštituje pojmem flexibilita, ale není jasné, zda flexibilní prvky budou doprovázeny i odpovídající úpravou v sociální oblasti, aby byl dodržen dánský model flexicurity. Otázkou zůstává vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku, zvláště v situaci, kdy je připravován nový občanský zákoník. V materiálu chybí zmínka o úpravě diskriminace, která by neměla být opomíjena, pokud je nový antidiskriminační zákon „zaparkován“ v Parlamentě ČR. Není řešena ani problematika rámcových autonomních dohod. Navíc se velmi přechází od kazuistických řešení k obecným vyjádřením, ale není naznačeno, jaká to s sebou nese rizika. Nebude zákoník práce nakonec pro praxi méně použitelný než dnes? Byl 1
vznesen dotaz, zda bude aplikována RIA. JUDr. Kindlová se též vyjádřila k problematice antidiskriminačního zákona, jehož koncepci „střechového“ zákona považuje za chybnou. Následovala obecná rozprava nad vznesenými připomínkami. JUDr. Bezouška nejdříve zodpověděl dotazy JUDr. Samka: - materiál má jednotnou koncepci, byl diskutován, stojí za ním všichni členové expertního panelu a skupina je tak jednotná; - tam, kde se materiál dotýká problematiky vztahu občanského zákoníku a zákoníku práce, bylo přihlíženo i probíhajícím pracím na novém občanském zákoníku tak, aby jeho předpokládaný vstup v účinnost nevyvolal potřebu zásadních změn v zákoníku práce; - problematika diskriminačního zákona nebyla na tomto fóru diskutována, neboť zadání bylo užší a navíc stále běží legislativní proces návrhu zákona a dublovat právní úpravu není dobré; - co se týká RIA, jde o záležitost pana ministra, toto není v kompetenci odborného expertního týmu. JUDr. Šubrt - připojil se ke kritice střechového antidiskriminačního zákona, nevidí problém v tom, aby byla do zákoníku práce navrácena úprava obsažená ve zrušeném zákoníku práce; - nemyslí si však, že by nebyla společenská poptávka po změně, neboť stále nebyla naplněna očekávání nového zákoníku práce; - proč novela? Nyní není vhodná příležitost pro nový zákoník, základní principy není třeba měnit, je však třeba dokončit započatou práci. JUDr. Brádlerová - cítí společenskou poptávku, zaměstnavatelé mají zcela odlišná zjištění, v praxi jsou mnohé problémy. JUDr. Tomandlová - k dotazu JUDr. Samka uvádí, že novela by měla být vládě předložena do konce roku; - o problematice RIA ministr ví, nechce jeho rozhodnutí předjímat; - ministr ví i o problematice antidiskriminačního zákona – o potřebné úpravě rozhodne podle fáze jeho projednávání. JUDr. Hůrka - připomněl, že zadání expertního panelu bylo primárně vedeno snahou o prosazení flexibility pracovně právních vztahů, proto byly některé otázky opomíjeny Poté začala podrobná rozprava k jednotlivým bodům dle předloženého materiálu. JUDr. Bezouška vždy každý bod stručně uvedl, předestřel jeho základní myšlenky a návrh řešení.
2
1. Vztah občanského zákoníku k zákoníku práce JUDr. Hůrka - v tuto chvíli nezbývá nic jiného, nežli přijmout subsidiaritu občanského zákoníku - nadměrný průnik občanského zákoníku je dobře ošetřen poukazem na zásady pracovního práva JUDr. Brádlerová - uživatelům z praxe ubude pomůcka v podobě výslovných ustanovení, což nebude zprvu snadné (JUDr. Havlík reaguje tím, že toto spolehlivě řeší publikace určené pro personalisty apod.); - ke zvážení je, zda rušit některé ustanovení o § 7 ZP navrhuje ponechat – jde o jediné místo, kde se něco dozvídáme o zaměstnavateli; o § 9 ZP též ponechat; o § 14 odst. 2 ZP nerušit, zakomponovat jinam; o § 14 odst. 3 ZP ponechat, jsou to otevřená vrátka pro zaměstnance, aby se mohly dobrat ochrany svých individuálních zájmů (což souvisí s omezením vlivu odborů); o § 15 odst. 2 navrhuje též ponechat; - k odstoupení od pracovní smlouvy uvádí, že aplikační praxe nemá se současnou úpravou problémy, komplikované se jí zdá navržené ustanovení pod § A02. JUDr. Bezouška - osvětluje, proč jsou ustanovení navržena k vypuštění – jsou proklamativní a zbytečná, např. § 14 odst 3 – povinnost zaměstnavatele není sancionována, zrušením tohoto ustanovení se zaměstnanci nebere právo stěžovat si JUDr. Šubrt - hovořil s JUDr. Kubínkovou, která měla návrh vyloučit možnost odstoupení od kolektivní smlouvy JUDr. Samek - není možné ponechat problematiku doručování pouze na občanském zákoníku - negativní výčet (vyloučí-li zákoník práce některá ustanovení občanského zákoníku pro aplikaci v pracovně právních vztazích) je v pořádku JUDr. Kindlová - není vhodné užívat dokrinálních pojmů (občanské právo hmotné) - vazba na zásady je dobrá, ale pak je důležité, jak budou tyto zásady vypadat - se zavedením subsidiarity je třeba prověřit celý zákoník práce (např. náhradu škody) - je třeba bedlivě vážit zejména následky vadných právních úkonů, zajišťovací instituty; rozhodně není možné připustit kauce - problematické se jeví též nemožnost plnění, postoupení, započtení a navržené důsledky omylu - zákoník práce musí definovat své účastníky (včetně toho, že zaměstnavatelem může být i stát) - k navrženému zrušení § 14 – odst. 1 (dobré mravy je nutné přesunout do základních zásad), odst. 2 (zákaz pronásledování musí zůstat), odst. 3 (kam se dostává zaměstnanec, když mu chceme vzít možnost stěžovat si? Narušuje se současný princip, který funguje) JUDr. Hůrka
3
-
dobré mravy jsou zásadou stěžejní pro celé soukromé právo, nejsou-li zmíněny v zákoníku práce, aplikují se díky podpůrnému užití občanského zákoníku
JUDr. Kindlová - zmizí-li odkaz na dobré mravy, určitě se objeví i ataky na název zákona (zákon o pracovním poměru a pracovní době?) JUDr. Bezouška - rozhodně nikdo nechce měnit název zákona, taková myšlenka se nevyskytla ani jednou K problematice odstoupení od smlouvy (§ 48 občanského zákoníku) - JUDr. Kindlová – tuto problematiku nelze redukovat pouze na problematiku pracovní smlouvy; co dohoda o dočasném přidělení, konkurenční doložka aj.? Musí se to řešit hlouběji i pro jiné případy - JUDr. Šubrt – musí být řešeno i pro dohody o výkonu práce mimo pracovní poměr, ale v jiných případech to nemusíme řešit a můžeme ponechat na stranách - JUDr. Kindlová – navrhuje zrušení dohody o hmotné odpovědnosti, která je dnes přežitá (tím odpadne i nutnost řešit otázku odstoupení od smlouvy v této oblasti) K problematice postoupení pohledávky (§ 524 občanského zákoníku) - JUDr. Samek – postoupení by nemělo být umožněno bez souhlasu dlužníka, a to v případě jakékoliv pohledávky, ať už vznikla z jakéhokoliv titulu (argument – pracovní poměr je zvláštní vztah) - JUDr. Šubrt – užití postoupení by mělo být zcela vyloučeno v případě mzdy - JUDr. Bezouška – z návrhu plyne, že chceme řešit otázku mzdy a ekvivalentních plnění, ale pohledávky z jiných titulů omezovat nechceme - JUDr. Mazuch – jakékoliv provádění srážek ve prospěch třetích osob je administrativní zátěží pro zaměstnavatele K problematice započtení - JUDr. Kindlová – v žádném případě nechceme umožnit započtení - JUDr. Samek – jsme si vědomi, že tento postoj je někdy nevýhodný pro zaměstnavatele, jindy pro zaměstnance - JUDr. Bezouška – není jasné, proč se brání započtení smlouvou, když se předtím přihlásili k možnosti smlouvou změnit věřitele, což je de facto obdobný případ - JUDr. Hůrka – v pracovní právu je třeba rozlišovat primární a sekundární vztahy, není důvod, proč omezovat započtení pro pohledávky ze sekundárních vztahů
2. Pojetí neplatnosti právních úkonů -
JUDr. Brádlerová – praxe po řešení nevolá, návrh je složitý; dává ke zvážení, zda by ve všech případech nemělo jít o relativní neplatnost JUDr. Randlová – praxe má s dnešním stavem problém; výklad se obrací proti zaměstnancům, což je nepřijatelné JUDr. Kindlová – návrh je nepřijatelný, nutno mít všude absolutní neplatnost s výjimkami – tak, jak to činí platný občanský zákoník o Nesouhlasí též s tím, aby relativně neplatná smlouva byla neplatná ex nunc – tím se zavádí nový způsob skončení pracovního poměru
4
-
-
JUDr. Bezouška – návrh je řešením, které znají standardní právní řády, kombinuje relativní neplatnost s absolutní, přičemž dává přednost relativní; vychází se tím vstříc i návrhu nového občanského zákoníku, který jde stejným směrem tak, aby po jeho přijetí nečekaly pracovní právo velké otřesy o k návrhu, aby relativní neplatnost nastávala ex nunc uvádí – nic se nemění na tom, že pracovní poměr skončí (nejde tedy o nový způsob skončení), jen se lépe řeší důsledky tohoto skončení – předchází se sporům, oběma stranám se řeší finance i čas JUDr. Šubrt – proti stávajícímu stavu je to krok vpřed, subjektům to umožňuje lepší předvídatelnost práva
K adhézním smlouvám (§ 20 návrhu) - JUDr. Kindlová – navržený § 20 nikdo nepochopí, vyžaduje hluboké proškolení všech uživatelů zákoníku práce; účelem a smyslem zákoníku práce je minimalizovat ingerenci odborných právnických služeb - Mgr. Benda – nedomnívá se, že by současný zákoník práce byl pro laiky srozumitelný - JUDr. Brádlerová - § 20 je třeba korigovat, věcně s ním ale nemají problém - JUDr. Mazuch - § 20 se mu líbí (kromě užití pojmu adhézní)
3. Vymezení závislé práce -
JUDr. Brádlerová – zaměstnavatele nezaznamenaly se současným vymezením problém; při změně preferují navrženou variantu 2 s tím, že se vypustí slovo „organizační“ JUDr. Samek – vymezení závislé práce není jen vymezení obsahu pracovního poměru, ale i bariérou nelegální práce a odlišením od podnikání; ani jedna navržená varianta beze zbytku nevyhovuje, navrhují zachovat stávající JUDr. Šubrt – snahou je propojit definici závislé práce s problematikou nelegální práce, definovat závislou práci pouze jejími pojmovými znaky, ne důsledky JUDr. Kindlová – z definice musí vypadnout pojem zaměstnanec a zaměstnavatel, musí se vztahovat na kohokoliv JUDr. Brádlerová – nevadí stávající dikce JUDr. Šubrt – změnu požadují inspektoráty práce, pracovní úřady, aby měly jednotné nástroje pro boj s nelegální prací JUDr. Hůrka – je s podivem, že se odbory brání rozšíření definice závislé práce JUDr. Kindlová – souhlasí s navrženou změnou zákona o zaměstnanosti
4. Základní zásady pracovního práva -
JUDr. Brádlerová – jde o velmi závažné ustanovení, mělo by se vypustit, že jde o demonstrativní výčet a brát ho jako uzavřený JUDr. Hůrka – nelze předjímat vývoj, výčet nemůže být uzavřený, navíc by se tím popíralo, že se uplatní zásady zde neuvedené (např. autonomie vůle, dobré mravy, ochrana dobré víry aj.) JUDr. Mazuch – nelíbí se navržené písm. a) JUDr. Hůrka – písm. a) je snahou o vymezení zásady ochrany slabší strany
5
-
-
JUDr. Bezouška – písm. a) má vyjádřit, že se zaměstnanci mohou měnit práva a povinnosti, ale vždy musí být vše vyvážené – písm. a) je třeba číst společně s písm. b) JUDr. Kindlová – proti záměru upravit nosné principy nic nemá, jde však o jeho naplnění o některé současné se vypouštění, což je špatné o opouští se zásada rovné mzdy? (Ing. Stonawský – ne) o chybí zásada bezpečné práce (§ 101 zákoníku práce – mělo by to být zde) o co je to loajalita? – nesouhlasí s tímto pojmem, stačí ochrana oprávněných zájmů o nelíbí se písm. e) – má jít o individuální právo na kolektivní vyjednávání? (JUDr. Kahle – převést ustanovení do množného čísla; JUDr. Kindlová – ano, to je řešení) o nespokojenost s písm. f) – musí být též řečeno, že se i zaměstnavatel musí chovat slušně; měla by se zakotvit zásada, že zaměstnavatelé musí respektovat české modely chování a kulturní vzorce o chybí zákaz finančního postihu JUDr. Kahle – navržené písm. a) je neprůchodné, snad by bylo lepší hovořit o „zvýšené právní ochraně“
6
