Zápis z 16. schůze zahraničního výboru, která se konala dne 3. října 2007 Přítomni:
posl. J. Hamáček, T. Dub, V. Exner, Z. Jičínský, K. Jacques, F. Novosad, D. Reisiegel, K. Šplíchal, P. Wolf
Omluveni
posl. J. Bauer, K. Konečná, P. Krill, R. Kufa, H. Mallotová, J. Schwippel M. Soušek, D. Šeich, M. Šimonovský
POŘAD: 1. Zahájení schůze 2.
Aktuální zahraničněpolitická informace – neveřejné jednání - Írán (vnitropolitická situace, íránský jaderný program)
3.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU - aktuální přehled
4.
Informace o jednání mezivládní konference, dopady „Reformní smlouvy“ na SZBP
5.
Sdělení předsedy
6.
Připomínky a podněty poslanců
7.
Návrh termínu a pořadu příští schůze
8.
Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR 1. Zahájení schůze
Předseda výboru posl. J. Hamáček zahájil schůzi v 9.00 hodin. Seznámil poslance s návrhem pořadu schůze, se kterým poslanci souhlasili (6:0:0). 2. Aktuální zahraničněpolitická informace Poslanci se shodli na tom, že jednání bude neveřejné (6:0:1). Aktuální informaci k tématu Írán přednesl politický ředitel MZV Martin Povejšil, vrchní ředitel teritoriální sekce II MZV Jakub Karfík, zástupci Úřádu pro zahraniční styky a informace a zástupci Vojenského zpravodajství. V rozpravě vystoupila většina přítomných poslanců a zástupci MZV, ÚZSI a VZ.
1
3. Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Zástupce Parlamentního institutu Václav Štěrba stručně okomentoval materiály týkající se aktuálního vývoje v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, které poslanci obdrželi. Politický ředitel MZV Martin Povejšil k situaci v Barmě mimo jiné uvedl, že tzv. „šafránová revoluce“ je nejmasovějším a nejvýznamnějším protestem v této zemi a vše naznačuje tomu, že i represe je obdobně drastická jako v r. 1988. Toto vyvolalo velmi silnou reakci mezinárodního společenství. Ke svolání Rady bezpečnosti OSN nedošlo, neboť tuto iniciativu zablokovaly RF a ČLR. Konaly se pouze neformální konzultace v rámci RB OSN a záležitost se přenesla do Ženevy, kde se 2. 10. t.r. sešlo mimořádné zasedání Rady pro lidská práva, která přijala rezoluci, reagující na situaci v Barmě. Odsuzuje postup barmského režimu a vyzývá vojenskou juntu v Barmě, aby respektovala lidská práva a aby otevřela politický prostor k řešení situace. EU uplatňuje vůči Barmě restriktivní politiky na základě společného postoje z r. 1996 posíleného v r. 2004. Tato opatření jsou v platnosti, začíná se diskutovat o tom, zda by tato restriktivní opatření neměla být dále dáleposílena, což by ČR podpořila a dokonce to sama iniciativně navrhuje. Generální tajemník OSN vyslal do Barmy svého zvláštního představitele Ibrahima Gambarího, který se sešel s nositelkou Nobelovy ceny míru Su Ťij a s šéfem tamního režimu generálem Than Šweiem. O svých jednáních bude I. Gambárí v nejbližších dnech informovat generálního tajemníka OSN a RB OSN. Mezinárodní společenství v zájmu nápomoci řešení této situace v Barmě uplatňuje svůj politický tlak nejen na barmské orgány ale snaží se též zaangažovat klíčové asijské země – zejména ČLR, Indii. Rezoluce RB OSN byla schválena i s podporou ČLR, Indie začala důrazněji apelovat na barmské úřady ve smyslu, aby situaci začali řešit. ASEAN vydal k situaci v Barmě bezprecedentní prohlášení, neboť toto regionální sdružení, jehož je též Barma členem, se dosud chovalo velmi shovívavě k barmskému vojenskému režimu. ČR bude situaci velmi podrobně sledovat a pokračovat ve své angažované politice zejména prostřednictvím EU. Dále se politický ředitel M. Povejšil stručně vyjádřil k operaci EUFOR v Čadu a Středoafrické republice. Jde o francouzskou iniciativu, která navazuje na schválení hybridní mise OSN/AU do Dárfúru. Vojenská mise EUFOR má mít charakter humanitární intervence ve spolupráci OSN/EU má napomoci řešit mimořádně složitou humanitární situaci na trojmezí Čadu, Súdánu a Středoafrické republiky. Operace počítá s rozmístěním cca 4000 příslušníků do této oblasti do konce r. 2007 s mandátem na 12 měsíců. ČR v tuto chvíli nepočítá se zapojením do této operace, neboť v této chvíli nemá volné příslušné vojenské kapacity. V EU probíhá diskuse o financování této operace, předběžné náklady jsou cca 0,5 mld. EUR. Potvrzuje se zde trend, kdy OSN přesouvá svým mandátem odpovědnost za provádění humanitárních intervencí a operací na organizace, které jsou schopné tyto operace financovat (NATO, EU). V rozpravě vystoupil posl. K. Šplíchal, V. Exner, Z. Jičínský, K. Jacques, J. Hamáček. Na jejich vystoupení reagoval politický ředitel M. Povejšil, který se mimo jiné vyjádřil k situaci v Kosovu. Konstatoval, že neexistuje dobré řešení – a každé řešení nese sebou politické náklady. EU je vnitřně na rozpacích, byla schopna se křehce sjednotit na Ahtisaariho plánu a dál se nebyla schopna posunout. Jakákoli jednostranná iniciativa zevnitř
2
EU směrem k řešení kosovského problému, bude vnímána jako velmi problematická, kontroverzní a nabourávající křehkou jednotu za Ahtisaariho plánem. Nyní při definování statusu Kosova probíhá určitá pausa, teprve koncem září došlo k přímému jednání mezi zástupci Bělehradu a Prištiny. Tento proces má určitý scénář a kalendář a nebylo by seriozní jakýmkoli způsobem předjímat výsledek těchto jednáních. Má-li mít tento proces jakoukoli šanci na úspěch či alespoň dílčí úspěch, je nutno tento proces nechat proběhnout, dát mu podporu a vytvořit prostor, aby zástupci Bělehradu a Prištiny mohli jednat. K žádnému sjednocení uvnitř EU pokud jde o uznání či neuznání Kosova nedošlo. Poslanci se shodli na tom, že ve vhodném termínu by se mohla uskutečnit mimořádná schůze zahraničního výboru ke Kosovu i za účasti ministra zahraničních věcí. 4. Informace o jednání mezivládní konference, dopady „Reformní smlouvy“ na SZBP Náměstek místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Marek Mora v úvodu uvedl, expertní skupina, která se zabývala legislativně technickým zpracováním Reformní smlouvy, již 2. října t.r. ukončila svoji práci, 5. října t.r. by měly být rozeslány texty návrhu Reformní smlouvy v jednotlivých národních jazycích a 14. – 15. října by měla pokračovat Mezivládní konference v rámci jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy a tato Rada by měla přesunout definitivní rozhodnutí na Evropskou Radu, která se uskuteční ve dnech 18. – 19. října t.r. Smlouva by měla být podepsána ještě do konce r. 2007. Ředitel odboru komunitárního práva MZV Tomáš Boček konstatoval, že expertní jednání týkající se Reformní smlouvy skončilo, ale to neznamená, že text dohody je konečný. Lze očekávat, že na GAERGu nebo na neformálním či formálním jednání Evropské rady, některé delegace si budou nárokovat změny. Skupina právních expertů se zabývala legislativně technickou revizí návrhu Reformní smlouvy a neměla činit změny, které by šly nad mandát, který byl dán pro mezivládní konferenci Evropskou radou v červnu t.r. Mandát Evropské rady je poměrně podrobný a nedával příliš prostoru, aby bylo činěno významných změn. V rámci jednání pracovní skupiny právních expertů se ČR snažila prosazovat změny, které jsou v mandátu ER v zájmu ČR a naopak se snažila bránit těm změnám, které v zájmu ČR nejsou. Pozornost české delegace byla zaměřena zejména na vyjasnění přechodového období mezi současně platnou úpravou a úpravou podle nové Reformní smlouvy, neboť vstup Reformní smlouvy v platnost je plánován na období začátku českého předsednictví. Nelze tedy vyloučit, že ke vstupu Reformní smlouvy v platnost a vším, co s tím bude souviset dojde v průběhu českého předsednictví, což může přinášet řadu komplikací. Česká delegace se snažila prosadit znění, které by nám pomohlo případný pozdní vstup Reformní smlouvy v platnost řešit a podařilo se prosadit deklaraci, která vyzývá jak ČR, tak budoucího předsedu Evropské rady a budoucího představitele pro zahraniční záležitosti, aby spolupracovali a stanovili společná opatření tak, aby došlo k hladkému přechodu výkonu předsednictví. Dále se česká strana snažila prosadit některé další sporné body zejména z oblasti soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, ale byla si vědoma, že tyto věci jdou nad mandát, který stanovila Evropská rada. Spíše sloužily k tomu, abychom negovali požadavky jiné skupiny států, které si přejí širší komunitarizaci 3. pilíře, což se podařilo. Podařilo se prosadit - větší liberalizaci služeb - přechodné období 5 let, po dobu kterého se na akty, které byly přijaty podle současného 3. pilíře a které nebudou upraveny novou smlouvou, nebude vztahovat
3
-
pravomoc Evropské komise a Evropského soudního dvora v případě jejich porušení; úpravu navržené formulace příslušného článku, ze které vyplývalo, že postoje a zájmy EU v RB OSN měly hájit pouze ty členské státy, které jsou jejími stálými členy. Podařilo se prosadit, že tento článek se vztahuje na všechny země EU, které budou členy RB OSN.
Dále uvedl, že Reformní smlouva není smlouva nová, ale pozměňující, která mění současnou Smlouvu o Evropské unii a mění současnou Smlouvu o Evropských společenstvích na Smlouvu o fungování Evropské unie. Budou zde dále 2 smluvní dokumenty a Smlouva EUROATOM. Tato Reformní smlouva má charakter smlouvy Amsterdamské či Nicejské. Tato Smlouva nebude mít ústavní charakter. V terminologii se toto odráží – není nikde použit termín „ústava“, funkce ministra zahraničních věcí se nazývá „vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“. Nejsou zde termíny „zákon“ či „rámcový zákon“ a neobsahuje žádný článek zmiňující symboly Evropské unie (vlajka, hymna). Naopak Reformní smlouva přináší významné změny – např. jasné vymezení pravomocí EU a jejich rozdělení mezi EU a členské státy, obsahuje posílení role národních parlamentů za účelem efektivní kontroly, dodržováni principů subsidiarity a proporcionality. Potvrzuje zvláštní povahu společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zavádí mechanismus v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, který umožní členským státům posílenou spolupráci v určité oblasti přičemž jiné členské státy se jí nemusí zúčastnit. Z Reformní smlouvy vyplývá, že Charta základních práv bude mít stejnou právní sílu jako zakládající smlouvy, ale její text nebude součástí Reformní smlouvy a její text bude slavnostně vyhlášen Evropským parlamentem, Evropskou radou a Evropskou komisí v období mezi 19. 10. a 18. 12. t.r. a bude publikována v Evropském věstníku. Výjimku z uplatňování Charty se vyjednala V. Britanie (sociální práva) a Polsko. Pokud jde o pozici ČR k Reformní smlouvě, ČR může souhlasit s celkovým návrhem Reformní smlouvy odpovídajícím mandátu schválenému Evropskou radou. Ale ČR se snažila dosáhnout tzv. „oboustranné flexibility“ – v tomto smyslu bude jednat též česká strana na dalších jednáních (GAERG, Summit EU). Orgány EU s návrhem Reformní smlouvy souhlasí, většina členských států ji vítá. Pouze 5 států bude nadále vznášet připomínky - Polsko – doplnění „Janinského kompromisu“ do Smlouvy, zvýšení počtu generálních advokátů u Soudního dvora, změna při hlasování při udělování výjimky Radou guvernérů Evropské investiční banky; - Rakousko – u článku o přistoupení k EU bude požadovat vypuštění termínu „způsobilost“ za „kritéria způsobilosti“ , národní preference při vstupu studentů na vysoké školy; - Bulharsko – úpravu názvu Euro; - Evropský parlament – nový článek týkající se občanství EU ve Smlouvě o EU; - ČR – prosazení „oboustranné flexibility“. Zástupce Parlamentního institutu V. Štěrba okomentoval materiál zpracovaný Parlamentním institutem Společná zahraniční a bezpečnostní politiky a vnější vztahy EU v návrhu Reformní smlouvy (studie č. 3.069), který poslanci předem obdrželi. V rozpravě vystoupil posl. náměstek M. Mora a V. Štěrba.
Z.
Jičínský,
4
V.
Exner,
ředitel
T.
Boček,
5. Sdělení předsedy Předseda výboru posl. J. Hamáček informoval poslance o tom, že - Seminář o problematice Mezinárodního trestního soudu se koná dne 4. října 2007 (9.00 – 15.00 hod.) v budově Poslanecké sněmovny; - Diskusní seminář k ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu se koná dne 4. října 2007 (15,30 – 18.00) v budově Poslanecké sněmovny. Předseda výboru posl. J. Hamáček dále informoval poslance o následujících zahraničních aktivitách zahraničního výboru: - Přijetí delegace zahraničního výboru íránského Parlamentu - ve dnech 13. – 17. 10. 2007 navštíví Českou republiku na základě pozvání zahraničního výboru delegace zahraničního výboru íránského Parlamentu vedená jeho předsedou Alaeddinem Boroujerdim. Program: Úterý 16.10. 2007 v 16.00 hodin jednání se členy zahraničního výboru Sněmovní 4 – místnost 56 v 19.15 hodin – večeře se členy zahraničního výboru restaurace U Vladaře – Praha 1 - Maltézské nám. - Přijetí delegace politického (zahraničního) výboru Palestinské legislativní rady - na pozvání delegace zahraničního výboru by měla navštívit Českou republiku delegace politického (zahraničního výboru Palestinské legislativní rady. Termín se sjednává (pravděpodobně 2. pol. října). Poslanci budou informováni e-mailem; - Přijetí delegace iráckého Parlamentu vedené jeho předsedou se uskuteční 4. 10. v 15.30 hod. v zasedání místnosti zahraničního výboru; - Přijetí zahraničního výboru indonéského Parlamentu - na pozvání delegace zahraničního výboru by měla navštívit Českou republiku delegace zahraničního výboru indonéského Parlamentu. Termín se sjednává (pravděpodobně začátkem listopadu). Poslanci budou informováni e-mailem; - Vyslání delegace zahraničního výboru do Saudské Arábie a Kuvajtu - v souladu se schváleným záměrem se sjednává vyslání delegace zahraničního výboru do Saudské Arábie a Kuvajtu. Návrh termínu: v týdnu od 19.11. (odjezd může být i 18.11.) Složení delegace: předseda výboru + 1 posl. ODS + l posl. ČSSD + 1 posl. (KDU-ČSL nebo KSČM nebo SZ) O přípravě této zahraniční cesty budou poslanci informování e-mailem; Předseda výboru posl. J. Hamáček informoval poslance o tom, že zahraniční informace došlé ze zahraničí do sekretariátu zahraničního výboru jsou poslancům k dispozici v databázích Informací ze ZÚ ČR a Informace z MZV, které jsou umístěny na pracovní ploše LOTUS NOTES. Současně je poslancům k dispozici každodenní přehled českého tisku o EU, který je na pracovní ploše LOTUS NOTES pod názvem EU v českém tisku.
5
6. Připomínky a podněty poslanců Poslanci se shodli na tom, že ve vhodném termínu se zahraniční výbor bude zabývat tématem Kosovo. Předseda tuto schůzi svolá po dohodě s místopředsedy výboru. 7. Návrh termínu a pořadu příští schůze Předseda výboru posl. J. Hamáček seznámil poslancem s návrhem pořadu příští schůze. Poslanci se shodli na tom, že příští řádná schůze se bude konat ve dnech 14. – 15. listopadu 2007 a souhlasili s níže uvedeným návrhem pořadu s tím, že může být upraven předsedou výboru dle aktuální situace. Návrh pořadu příští řádné schůze zahraničního výboru – 14. – 15. 11. 2007 -
Aktuální zahraničněpolitická informace (Afghánistán)
-
Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU
-
Informace o jednáních o případném umístění komponentu protiraketové obrany na území České republiky
-
Sněmovní tisky, které budou přikázány k projednání zahraničnímu výboru
-
Návrh státního rozpočtu na rok 2008 – kapitola Ministerstvo zahraničních věcí
-
Sdělení předsedy
-
Připomínky a podněty poslanců
-
Návrh termínu a pořadu příští schůze
-
Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR
-
Další body doplněné předsedou výboru dle aktuální situace. 13. Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR
Před členy zahraničního výboru vystoupili RNDr. Jan Kára, CSc., mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky ve Švédském království; PhDr. Tomáš Pštross, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Lotyšské republice,
6
PhDr. Štěpán Zajac, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Argentinské republice a v Paraguayské republice. V následné rozpravě vystoupila většina přítomných poslanců a přítomní velvyslanci. Jednání bylo neveřejné.
Schůze skončila ve 13.30 hodin. Zapsala:
Stanislava Mikšová – tajemnice zahraničního výboru
Václav E x n e r, v. r. ověřovatel výboru
Jan H a m á č e k, v. r. předseda výboru
7
