ODBORNÝ ČLÁNEK 2012
Zaměstnávání pracovníků VaV Cizinců v ČR a českých občanů v zahraničí Ing. Karolina Töröková
Zaměstnávání pracovníků VaV Cizinců v ČR a českých občanů v zahraničí Ing. Karolina Töröková
1
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................................ 3
2
Fakta o zaměstnávání cizinců v ČR a občanů ČR v zahraničí ........................................................... 4
3
4
2.1
Výzkumní pracovníci v ČR ...................................................................................................... 6
2.2
Statistické údaje k mobilitě vědců ......................................................................................... 8
2.3
Češi ve VaV v zahraničí ........................................................................................................... 9
2.4
Cizinci ve VaV v ČR ............................................................................................................... 10
Zaměstnávání cizinců - pracovníků VaV ....................................................................................... 14 3.1
Ohlášení volného pracovního místa .................................................................................... 14
3.2
Volný pohyb – pracovní povolení......................................................................................... 15
3.2.1
Volný pohyb, povolení k pobytu ...................................................................................... 15
3.2.2
Povolení k zaměstnání ..................................................................................................... 16
3.2.3
Specifické typy povolení spojené s povolením k zaměstnání .......................................... 17
3.3
Pracovní poměr .................................................................................................................... 17
3.4
Zdravotní a sociální pojištění ............................................................................................... 18
3.5
Finance a daně ..................................................................................................................... 18
3.6
Uznávání kvalifikace a vzdělání ............................................................................................ 18
3.7
Zajištění rodinných příslušníků ............................................................................................ 19
3.8
Specifika zaměstnání cizinců v rámci projektů financovaných ze 7. RP............................... 19
Vyjíždějící vědci ............................................................................................................................. 21 4.1
Specifika a podmínky migrace českých VaV pracovníků v zahraničí .................................... 21
4.2
Postup v případě vycestování do zemí EU ........................................................................... 21
4.2.1
Volný pohyb a registrace pobytu ..................................................................................... 22
4.2.2
Zdravotní a sociální pojištění ........................................................................................... 23
4.2.3
Finance a daně ................................................................................................................. 24
4.2.4
Vyslaní pracovníci ............................................................................................................ 25
4.2.5
Studenti ........................................................................................................................... 25
4.2.6
Kvalifikace a vzdělání ....................................................................................................... 26
4.2.7
Bydlení ............................................................................................................................. 26
4.2.8
Rodinní příslušníci ............................................................................................................ 26
4.3
Postup v případě vycestování do třetích zemí ..................................................................... 27
4.4
DROZD – dobrovolná registrace občanů ČR při cestách do zahraničí.................................. 27
4.5
Zdroje informací: .................................................................................................................. 28
5
Přehled právních předpisů ............................................................................................................ 28
6
Užitečné odkazy............................................................................................................................. 29
7
Použitá literatura ........................................................................................................................... 30 2
1 Úvod V souvislosti se stále se rozšiřujícími možnostmi pracovního uplatnění a participace na mezinárodních vědecko-výzkumných projektech, které se zahraničním vědcům a pracovníkům výzkumu a vývoje nabízí v ČR a českým vědcům v rámci Evropy i mimo ni, je otázka řešení praktických úkonů spojených s přijetím cizího pracovníka v ČR či odesláním nebo odchodem českého vědce do zahraničí klíčovým krokem k bezproblémovému průběhu pobytu. Tento článek je souhrnem aktuálních informací včetně informačních zdrojů ohledně administrativních postupů v rámci mobility vědeckých pracovníků. V první části jsou uvedena vybraná statistická data spojená s mobilitou VaV pracovníků. Ve druhé části jsou popsány administrativní postupy nezbytné pro správný postup přijímání cizích státních příslušníků – VaV pracovníků v ČR. Třetí část je věnována informacím o administrativních postupech v případě vycestování občanů ČR vědců za prací do Evropských i mimoevropských států. V závěru lze najít seznam doporučených zdrojů informací.
3
2 Fakta o zaměstnávání cizinců v ČR a občanů ČR v zahraničí V posledních letech je nedílnou součástí strategie rozvoje evropského prostoru důsledná podpora výzkumu a vývoje jako klíčového parametru udržení dlouhodobého růstu ekonomické prosperity v Evropě a zajištění její konkurenceschopnosti na globálním trhu. Investice do vědecko-výzkumných aktivit kontinuálně rostou, existuje množství podpůrných dotačních programů zaštítěných jak národních, tak na evropské úrovni. Jsou podporovány nejenom národní vědecké aktivity, ale také synergické efekty vznikající ze spolupráce na společných mezinárodních vědecko-výzkumných projektech. V současné době jsou ze strany Evropské unie tyto aktivity podporovány pomocí 7. rámcového programu a programu EURATOM. V grafu č. 1 lze vidět, v jakých objemech rostly výdaje na VaV v letech 2000 – 2010 v kontextu celkových výdajů na VaV jako podílu na HDP. Pro srovnání s globálními trendy jsou vedle evropských zemí uvedeny údaje vybraných ekonomických velmocí. Z grafu plyne, že největší výdaje na VaV ve vztahu k HDP jsou dlouhodobě realizovány ve Finsku, Korei, Španělsku, Japonsku. Průměrný reálný meziroční nárůst v posledních deseti letech je velmi významný v případě Číny – více než 18%, u tradičně ekonomicky silných států, kde je dlouhodobě vysoké procento výdajů na VaV vzhledem k HDP není zřejmý nikterak významný nárůst výdajů na VaV – pohybuje se mezi 1%-6%. Naopak u evropských států, které se k Evropské unii připojily teprve nedávno a jejich ekonomika není tak silná, je evidentní trend významnějšího nárůstu výdajů na VaV. ČR se řadí ke státům s nižším poměrem výdajů na VaV k HDP, patří ale mezi státy, kde je evidentní významný meziroční nárůst objemu výdajů na VaV. Graf č. 1 - Výdaje na VaV v letech 2000 – 2010 jako podíl na HDP 4,5%
Celkové výdaje na VaV jako podíl na HDP, 2010
4,0% Finsko
Korea
3,5%
Japonsko
3,0%
Švédsko
Španělsko Dánsko
Německo
Rakousko
UK
2,5% Austrálie
Francie
2,0%
Belgie
Kanada
1,5%
Slovensko
EU27
Irsko
Norsko
ČR
Nizozemsko
1,0%
Maďarsko
Švýcarsko
Polsko
Litva Lotyšsko
Řecko
0,5%
Estonsko
Slovinsko
Rusko
Itálie
Čína
Turecko Portugalsko
Bulharsko Rumunsko
0,0%
0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
16%
18%
20%
Průměrný reálný meziroční nárůst celkových výdajů na VaV za období 2000-2010 (vypočteno z celkových výdajů na VaV ve stálých cenách PPP US$)
Pozn.: A) Průměrný reálný meziroční nárůst celkových výdajů na VaV za období 2000 – 2010: Dánsko, Norsko, Švédsko: 2001 – 2010; US: 2000 – 2009; Austrálie, Švýcarsko – 2008; Řecko: 2001 – 2007 B) Celkové výdaje na VaV jako podíl na HDP za rok 2010: US – 2009; Austrálie, Švýcarsko – 2008; Řecko – 2007 Zdroj: OECD MSTI 2012 – 1, Eurostat a dopočty ČSÚ
4
Následující grafy č. 2a a 2b popisují mezinárodní srovnání celkových výdajů na VaV jako % HDP strukturu výdajů na VaV u státu EU a nejvýznamnějších světových ekonomik v rozdělení na výdaje realizované v podnikatelské, vládní, vysokoškolské a soukromé neziskové sféře. Graf č. 2a a 2b
V souvislosti s rozšiřováním aktivit a zvyšováním výdajů ve vědě a výzkumu dochází logicky ke zvyšování počtu zaměstnanců a vědecko-výzkumných pracovníků v této sféře. V grafu č. 3 lze vidět mezinárodní srovnání průměrného meziročního nárůstu počtu vědecko-výzkumných pracovníků v letech 2005-2010 pracovníků. V případě nárůstu počtu zaměstnanců VaV jsou čísla přibližně shodná. Graf č. 3 – Průměrný meziroční nárůst počtu výzkumných pracovníků (FTE) v letech 2005 a 2010 (zdroj ČSÚ)
5
2.1 Výzkumní pracovníci v ČR V letech 2001 až 2011 vzrostl počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu o 59% z 51,9 tis. na 82,3 tis. osob. Počet výzkumných pracovníků vzrostl o 57% z 29,2 tis. na 45,9 tis. osob. Graf.č. 4 – Počet výzkumných pracovníků v ČR v letech 2001-2011
V období od roku 2005 do roku 2010 vzrostl v ČR také počet pracovišť výzkumu a vývoje, a to o 26% z 2052 na 2587. K největšímu nárůstu počtu pracovišť VaV došlo v podnikatelském sektoru – navýšení o 32%, dále ve vysokoškolském sektoru - o 23%, v soukromém neziskovém sektoru o 11,5% a ve vládním sektoru o 6,5%. Graf č. 5 - Pracoviště výzkumu a vývoje v jednotlivých sektorech provádění (zdroj: www.czso.cz) 2 800
68
2 400 61 2 000 1 600
157 184
63
60
49 170 191
58 184 198
183 198
1 732
1 764
1 792
2007
2008
193 196
185 198
1 200 800
1 615
2 130
1 899
400 0
2005
2006 soukromý neziskový
vysokoškolský
2009 vládní
2010 podnikatelský
Na základě detailních šetření Českého statistického úřadu, prováděných od roku 2005, byly zjištěny zajímavé údaje, které lze v grafické podobě najít v grafu č. 6 (uváděno je porovnání let 2005 a 2011). Zde jsou data porovnávána podle HC = počtu fyzických osob a FTE = počtu přepočtených osob. Co se týče zastoupení žen-výzkumnic – tvoří cca 29% výzkumných pracovníků a tento poměr zůstal v průběhu let 2005 až 2011 zachován pro HC i FTE. Také poměr rozdělení výzkumných pracovníků podle sektorů provádění zůstal víceméně nezměněn – nejvíce fyzických osob – 45% pracuje ve vysokoškolském sektoru, cca 34% v soukromém sektoru, cca 20% ve vládním a cca 1% v soukromém neziskovém sektoru. Porovnáme-li stejná data dle FTE, zjistíme, že poměr výzkumníků ve vysokoškolské a podnikatelském sektoru je zde jiný - ve vysokoškolské sektoru působí cca 32% výzkumníků, v podnikatelském 43% výzkumníků. Z toho plyne, že výzkumníci ve vysokoškolském sektoru pracují více na částečné úvazky.
6
Graf č.6 - Struktura výzkumných pracovníků
7
Podle dosažené kvalifikace má dlouhodobě 44% výzkumníků dle HC doktorské vzdělání, cca 48% vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání a cca 8% střední a ostatní typy vzdělání. Dle FTE je poměr pracovníků s doktorským vzděláním poněkud snížen – na 38% ve prospěch VŠ a vyššího odborného vzdělání – 52%, což koresponduje s předchozím faktem zkrácených úvazků ve vysokoškolském sektoru. Z pohledu vědních oblastí, kterými se výzkumní pracovníci zabývají – v roce 2005 působilo v oblasti přírodních věd 23% pracovníků a v roce 2011 26%; v oblasti technických věd působilo v roce 2005 37% a v roce 2011 38% pracovníků; v oblasti lékařských věd to bylo v roce 2005 15% a v roce 2011 14% pracovníků; v oblasti sociálních věd to bylo v roce 2005 11% a v roce 2011 10% pracovníků; v oblasti zemědělských věd v roce 2005 7% a v roce 2011 5% pracovníků; v oblasti humanitních věd v roce 2005 7% a v roce 2011 7% pracovníků. Z toho lze usoudit, že řádově se poměry jednotlivých oblastí sice významně nemění, je ale patrné, že přírodní vědy a technické vědy jsou obory, do nichž výzkumníci míří více než do oblasti lékařských, sociálních a zemědělských věd. Struktura výzkumných pracovníků podle věku pak vypadala v roce 2011 následovně: ve věku do 24 let včetně bylo zjištěno 2% výzkumníků; ve věku 25 – 34 let 32%; ve věku 35 – 44 let 26%; ve věku 45 – 54 let 18%; ve věku 55 -64 let 15% a ve věku 65 let a více 7% výzkumníků. Ve struktuře výzkumných pracovníků dle státního občanství tvořili v roce 2011 94% občané ČR, 3% Slováci a zbylou část Ukrajinci, Rusové, Němci a ostatní.
2.2 Statistické údaje k mobilitě vědců Tento článek je věnován aktuálnímu stavu informací a postupů ve vztahu k administrativním postupům nezbytným pro působení českých vědců v zahraničí a zahraničních vědců v ČR. Předtím, než se začneme zabývat konkrétními daty, bylo by praktické mít alespoň rámcovou představu o tom, jak rozsáhlé populace se v reálu tato problematika týká. Získat informace podobného typu v ucelené podobě není nijak jednoduché. Jednak je tu fakt, že české úřady nemají zákonnou povinnost evidovat počty pracovníků vyjíždějících za prací do zahraničí. Dále je tu fakt, že evidence trvalé nebo dočasné migrace mezi zeměmi, které nemají vzájemnou vízovou povinnost, je jen těžko realizovatelná. Pokud tu vízová povinnost je, je obvykle dostupné pouze malé množství vybraných údajů, které jsou ke spolehlivému výběru migrantů dle kvalifikace/zaměstnání a další kvantifikaci potřebné. Dalším komplikujícím faktorem je i samotná definice pojmu výzkumný pracovník, která se v mnohých zdrojích dat liší, a tím již při sběru informací vznikají velké rozdíly hodnot statistických dat. V následujících dvou kapitolách jsme se proto snažili vytvořit na základě dostupných zdrojů představu o množství výzkumných pracovníků alespoň v řádové podobě. Tématikou počtu a struktury Čechů migrujících do zahraničí za pracovními příležitostmi se dlouhodobě zabývá tým PhDr. Jany Vavrečkové z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i., který pravidelně vydává veřejně dostupné studie s příslušnými informacemi. Dílčí data lze také velice obtížně nalézt na stránkách Eurostatu epp.eurostat.ec.europa.eu. Minimum informací je uvedeno na stránkách Českého statistického úřadu www.czso.cz. Informace vztahujících se k počtu cizinců na území ČR jsou na stránkách Českého statistického úřadu k dispozici. Cca od roku 2006 je dle struktury a detailu prezentovaných dat znát, že důležitost vědy a výzkumu se začala významně zvyšovat.
8
2.3 Češi ve VaV v zahraničí Dle sčítání provedeného na základě informací a odhadů od českých zastupitelských údajů žilo v zahraničí přibližně 2 150 tis. osob českého původu trvale nebo dlouhodobě žijících. V převážné většině mají tito lidé občanství zemí, které je přijaly, a nemají povinnost evidovat se u místně příslušného zastupitelského úřadu ČR v zahraničí. Nejvíce krajanů žije trvale v USA (1 638,5 tis.), Kanadě (80 tis.), Rakousku (54,6 tis.), Německu (cca 50 tis.), Slovensku (46,8 tis.), Velké Británii (cca 40 tis.), Austrálii (cca 27-35 tis.), Argentině (cca 30 tis.), Francii (cca 20-30 tis.) a Švýcarsku (cca 12-15 tis.). V letech 2007/2008 se odhadoval počet osob s českým pasem žijících a pracujících v zahraničí na cca 250 tis. osob (z toho cca 80 tis. v Evropě), což bylo o cca 50 tis. osob více nežli v roce 2005. Např. ale objem peněz zasílaných do Česka Čechy pracujícími v zahraničí (tzv. remitencí) je relativně stabilní – cca 23,5 mld. Kč ročně. Přes drobné výkyvy byl v roce 2010 stejný jako v roce 2005. Největší částky putují do Česka tradičně z Německa, následuje Velká Británie, Irsko, Rakousko a Spojené státy (Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz). Na základě terénních šetření realizovaných Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v letech 2005-2007 lze konstatovat několik zajímavých údajů: § Největší migrační potenciál mají dlouhodobě osoby mezi 20 a 39 lety a tato věková skupina také tvoří největší procento lidí Čechů pracujících v zahraničí. § Specifickou skupinu tvoří lékaři – zkušení odborníci se dvěma a více atestacemi, kteří vzhledem k nezajímavé perspektivě ve svém oboru v ČR, uvažují o odchodu do zahraničí i ve významně vyšším věku. § Významnou část migrantů tvoří pracovníci s vysokoškolským vzděláním. Dle zdroje (1) tvořili například v roce 2005 studenti (hlavně Ph.D. studia) více než čtvrtinu osob pracujících v zahraničí (27,5%). § Češi mají dlouhodobou tendenci k tzv. dočasnému (několikaletému) pobytu s návratem do ČR – obvykle tráví v zahraničí 1-2 roky, ve většině případů uvažují o pobytu v maximální délce do 5 let. § U pracovníků VaV je tento trend totožný, podle povolání 85%-95% vyjadřuje sklon k dočasnému pobytu. § U většiny osob, které se rozhodly odejít do zahraničí, je hlavním motivem platová diferenciace čili rozdíl v úrovni paritní kupní síly čistých výdělků. § Majoritní část občanů pracuje v zahraničí mimo svůj obor, obvykle níže než je jejich kvalifikace. Ve svém oboru mají šanci získat zaměstnání spíše vysokoškolsky vzdělaní lidé. § U výzkumníků a budoucích představitelů vědy a výzkumu je situace poněkud odlišná. Pro tuto skupinu jsou primárním motivačním důvodem k migraci akademické a intelektuální důvody mezinárodní kontakty, zajímavé výzkumné projekty, prestižní instituce, špičkové vybavení). Proto také ve většině případů pracují na místech, která odpovídají jejich kvalifikaci. Graf č. 7 - Odhadované počty VaV pracovníků v osmi nejdůležitějších migračních destinacích
9
Například podle údajů z roku 2000 působilo v osmi nejdůležitějších migračních destinacích celkem přibližně 1300 vědců a výzkumníků, viz graf č. 7.
2.4 Cizinci ve VaV v ČR Přehledná data popisující z kvantitativního a kvalitativního hlediska zastoupení cizinců v populaci pracovníků vědy a výzkumu nejsou ani v rámci výstupů Českého statistického úřadu k dispozici ve zcela ucelené formě. Konkrétněji a detailněji se ČSÚ tématikou zaměstnanosti cizinců ve vědě a výzkumu zabývá přibližně od roku 2006, kde lze nalézt již podrobnější zdroje. Požadované údaje byly proto získány analýzou dostupných zdrojů. Graf č. 8 popisuje vývoj počtu cizinců v ČR v letech 2001 – 2011. Cizinci jsou rozděleni na dvě základní skupiny – živnostníci a zaměstnanci, tj. evidovaní na úřadech práce. Pracovníci ve vědě a výzkumu se až na vzácné výjimky pohybují ve statusu „zaměstnanec“, a to buď ve vysokoškolském, ve státním nebo v soukromém sektoru. Budeme se tedy zabývat čísly popisujícími cizince v zaměstnaneckém poměru. V období let 2001 a 2011 stoupl počet cizinců pracujících v ČR ze 167,7 tis. (2001) na 310,9 tis. osob (2011), což je nárůst o 85%. Ve stejném období se počet cizincůzaměstnanců zvýšil ze 103,6 tis. (2001) na 217,9 tis. osob (2011), což představuje nárůst o 110%. Graf č. 8 – zdroj: ČSÚ
Ze statistických šetření z let 2005 – 2010 vyplývá, že ve skupině cizinců-živnostníků jsou v poměrně stabilním poměru zastoupeny následující země: Vietnam - cca 40%; Ukrajina – cca 30%; Slovensko – cca 12%; Polsko – cca 2%. Ve skupině cizinců – zaměstnanců jsou podle četnosti zastoupeny země: Slovensko – cca 45%; Ukrajina – cca 20%; Polsko – cca 9%; Vietnam – cca 2%. Jako příklad uvádíme data z roku 2010 – viz graf č. 9.
10
Graf č. 9 – Zdroj: ČSÚ
V roce 2011 bylo z celkového počtu cizinců-zaměstnanců téměř 11% (23 287 osob) zaměstnáno v kategorii vědečtí a odborní duševní pracovníci. Z tohoto počtu bylo 75% (17 450 osob) z EU a 25% (5 837 osob) ze třetích zemí. Tabulka č. 1 – Počty cizinců podle kategorií KZAM a podle (ne)příslušnosti k EU
V kategorii vědeckých a odborných duševních pracovníků zůstává procentuelní poměr cizinců podle zemí původu poměrně nezměněn. Kolem poloviny všech cizinců tvoří tradičně Slováci, dalšími nejčastěji zastoupenými zeměmi jsou Polsko, Velká Británie, Ukrajina, Rusko, USA a Německo. Ve studii Technologického centra AV ČR z dubna 2011 s názvem Mapa výzkumného a aplikačního potenciálu Česka (12) se uvádí, že tento trend vychází pravděpodobně z faktu, že zahraniční výzkumníci zde setrvávají delší dobu než jeden rok, dále z tradičních a relativně stabilních pracovních kontaktů na zahraničí, pokud do ČR přicházejí výzkumníci v rámci výměnných programů. Nejčetnější zastoupení občanů Slovenska pak velice pravděpodobně vychází ze společné historie, kulturní provázanosti a jazykové příbuznosti, ale také faktu, že slovenští studenti tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních studentů terciárního vzdělávání. Po ukončení studia pak mají často přirozeně tendenci zůstávat a hledat pracovní uplatnění na základě kontaktů, které tu během studií získali. Množství vědeckých pracovníků z ostatních uvedených zemí uvádíme dále na příkladu z let 2007 a 2010 viz tabulka č. 2. 11
Tabulka č. 2 - Počty cizinců podle KZAM a země původu v kategorii vědeckých a odborných duševních pracovníků (Zdroj: ČSÚ)
Celkem cizinců Slovensko Ukrajina Polsko Německo Rusko Velká Británie USA Ostatní
2007 (počet osob) 16 537 8 171 612 771 594 574 5 815
100% 49,4% 3,7% 4,7% 3,6% 3,5% 35,1%
2010 (počet osob) 23 287 11 332 927 1 135 719 915 1 097 889 6 273
100% 48,7% 4% 4,9% 3,1% 3,9% 4,7% 3,8% 26,9%
V následujících dvou grafech jsou uvedeny informace vztahující se k četnosti zastoupení cizinců podle země původu ve vztahu k segmentu, v němž pracovník působí (NACE = klasifikace ekonomických činností) – viz graf č. 10 a dále podle četnosti zastoupení cizinců podle země původu podle kategorií vykonávaných prací (KZAM = klasifikace zaměstnání) – viz Graf č. 11. Z grafu č. 10 vyplývá, že 60% cizinců pracujících v kategorii Profesní, vědecké a technické činnosti jsou občané Slovenska, 8% Ukrajiny, 7% Polska a dále Ruska, Německa a Bulharska. Graf č. 10 – Zdroj: MPSV ČR – SSZ, ČSÚ
12
Z grafu č. 11 vyplývá, že z deseti nejčetněji zastoupených zemí, jejichž občané pracují na území ČR, pracuje v kategorii Vědečtí a odborní duševní pracovníci 11% všech cizinců, 11% občanů Slovenska, cca 2% Ukrajiny, 6% Polska, 6% Bulharska, 10% Rumunska, více než 20% Německa, cca 2% Moldavska, méně než 1% Mongolska, 45% Velké Británie a 25% Ruska. Graf č. 11 – Zdroj: MPSV ČR – SSZ, ČSÚ
13
3 Zaměstnávání cizinců - pracovníků VaV V případě, že do ČR přichází cizinec – pracovník VaV, je třeba s ohledem na skutečnost, zda je to občan EU/EHP nebo Švýcarska nebo občan ze třetí země řešit legislativně-administrativní kroky z následujících tématických okruhů.
§ § § § § § §
Ohlášení volného pracovního místa Volný pohyb, povolení k pobytu, registrace pobytu Pracovní poměr Zdravotní a sociální pojištění Finance a daně Uznávání kvalifikace a vzdělání Zajištění rodinných příslušníků
Skvělým zdrojen informací a bezplatného poradenství je pro tyto případy česká pobočka mezinárodní sítě Euraxess www.euraxess.cz, jejímž úkolem je pomáhat vědeckým pracovníkům při řešení situací spojených s mobilitou. Dalším důležitým zdrojem informací jsou webové stránky Ministerstva zahraničí ČR, http://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince, Ministerstva sociálních věcí ČR http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam, Ministerstva školství ČR http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy, Ministerstva financí ČR www.mfcr.cz. Dílčí informace poskytují lokální pobočky Cizinecké policie, Úřadů sociálního zabezpečení a Pracovních úřadů. Komplexním informačním zdrojem je příručka s názvem Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve výzkumu a vývoji vydaná v roce 2010 v rámci projektu Sítě základní odborné přípravy, Akce Marie Curie - 7.RP, specifický program lidé na VŠCHT v Praze (autoři Jana Mittnerová, Anna Mittnerová, Lucie Březinová).
3.1 Ohlášení volného pracovního místa V případě, že se v organizaci vytvořilo nebo uvolnilo pracovní místo, které má být obsazeno vědeckovýzkumným pracovníkem a organizace počítá s tím, že to nutně nemusí být občan ČR je třeba bez prodlení kontaktovat místně příslušný úřad práce a zjistit podmínky, za nichž bude moci být obsazeno cizincem. Zvláště, lze-li předpokládat zaměstnání občana ze třetích zemí, je možné, že proces ohlášení volného pracovního místa bude trvat minimálně 2 měsíce. Obecně mají organizace vůči Úřadu práce ohlašovací povinnost ohledně vytvoření a následného obsazení pracovního místa (a to vždy do 10 kalendářních dnů). Pokud je cizinec občan EU/EHP a Švýcarska (nebo jeho rodinný příslušník, nebo cizinec, který nepotřebuje povolení k zaměstnání na území ČR) a nastoupí-li do zaměstnání, je zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce nejpozději v den nástupu do práce. Po ukončení pracovního poměru je třeba ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat o ukončení zaměstnání (formuláře na http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy). Jak již bylo řečeno, v případě, že má být zaměstnán cizinec mimo EU, následuje časově i administrativně náročný proces získání pracovního povolení – viz kapitola 3.2.2.
14
3.2
Volný pohyb – pracovní povolení
3.2.1 Volný pohyb, povolení k pobytu Občané EU/EHS a Švýcarska Mohou pobývat v ČR po neomezeně dlouhou dobu bez jakéhokoliv povolení. Pokud ovšem pobyt překročí délku 30 dnů, jsou povinni ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území ČR ohlásit svoji přítomnost příslušnému inspektorátu cizinecké policie dle místa pobytu v ČR. Občané třetích zemí nepodléhajících vízové povinnosti s EU Mohou na území Schengenské dohody pobývat bez víza po dobu až 3 měsíců během šestiměsíčního období, přičemž tato doba se začíná počítat dnem prvního vstupu na území Schengenu. Povolené 3 měsíce se týkají jednoho či více pobytů - doba jednotlivých pobytů se v rámci šesti měsíců sčítá. Datum vstupu do schengenského prostoru je vyznačeno na vstupním razítku v cestovním pase, obdobně se pas razítkuje rovněž při opuštění Schengenu. Na území ČR mohou tyto osoby pobývat bezvízově pouze za účelem turistiky/cestování. V případě, že hodlají na území některého ze států Schengenu vykonávat výdělečnou činnost, potřebují vízum pro pobyt kratší 3 měsíců. Pro pobyt na území Schengenu delší 3 měsíců je nutné si zajistit dlouhodobé vízum či povolení k pobytu vydané některým ze států Schengenu - v opačném případě musí bezvízoví cizinci schengenský prostor po vyčerpání 3 měsíců do konce šestiměsíčního období opustit. Občané ostatních třetích zemí Mají vzhledem k plánované délce a účelu pobytu několik možností:
§
Krátkodobý pobyt na území ČR (do 90 dnů)
Vízum k pobytu do 90 dnů opravňuje k pobytu na území ČR a ostatních států Schengenu po dobu v něm uvedenou za předpokladu, že celková doba pobytu nepřekročí 3 měsíce během půl roku ode dne prvního vstupu (tj. prvního překročení vnější schengenské hranice), vyznačeného na razítku otištěném v cestovním dokladu. Vízum uděluje zastupitelský úřad ČR v zahraničí – ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.
§
Dlouhodobý pobyt na území ČR (nad 90 dnů)
Občané třetích zemí potřebují pro pobyt na území ČR delší než 3 měsíce dlouhodobé vízum (max. na 6 měsíců) nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Oba druhy žádostí se předkládají regionálnímu pracovišti oddělení pobytu cizinců (OPC) odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR – uděluje se ve lhůtě do 90 dnů, ve zvlášť složitých případech do 120 dnů ode dne podání žádosti. Je-li účelem pobytu studium, pedagogická či výzkumná činnost, je lhůta do 60 dnů.
§
Vědecká víza
V rámci podpory rozvoje VaV existuje specifický typ povolení k dlouhodobému pobytu, a to za účelem vědeckého výzkumu. Tento typ povolení je pro VaV pracovníky i jejich rodinné příslušníky velmi výhodný a to jak z administrativního, tak i legislativního hlediska. K jeho získání je podmínkou uzavření dohody o hostování s výzkumnou organizací na dobu delší než 3 měsíce a závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků.
15
O tento typ pobytového povolení lze žádat pro vědce působící jak ve veřejných, tak i v soukromých výzkumných institucích, nikoli však pro studenty. Výzkumník je definován jako státní příslušník, který je držitelem vysokoškolského vzdělání a je přijat výzkumnou institucí k vykonávání výzkumného projektu, na nějž je vyžadována vysoká kvalifikace. Pro následný výkon práce není třeba mít pracovní povolení. O povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může vědecký pracovník požádat také v průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem. Lhůta pro vyřízení žádosti je zkrácena na 60 dnů. Veškeré detailní informace k problematice lze získat na:
§
www.euraxess.cz nebo přímo osobním dotazem na příslušnou pobočku EURAXESS
§
http://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince - Ministerstvo zahraničních věcí ČR
§
http://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemi.aspx - Ministerstvo vnitra ČR
3.2.2 Povolení k zaměstnání Občané EU/EHS a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci; držitelé trvalého pobytu v ČR Žádné pracovní povolení nepotřebují, mají stejné právní postavení jako čeští občané. Všichni ostatní cizinci Pracovní povolení mít musí. Pouze vědečtí pracovníci - držitelé tzv. vědeckých víz povolení k zaměstnání nepotřebují. Obecně je základní podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání cizinci je situace na trhu práce a okolnost, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak. Příslušnou pro vydání tohoto povolení je vždy krajská pobočka Úřadu práce, v jehož obvodu bude cizinec zaměstnání vykonávat. Účastníkem správního řízení je cizinec, který žádá o povolení k zaměstnání písemně příslušnou krajskou pobočku ÚP zpravidla před svým příchodem na území ČR. V řízení může být zastoupen zaměstnavatelem nebo i jiným jím zplnomocněným zástupcem, a to na základě a v rozsahu písemné plné moci. Cizinec může vykonávat práci za předpokladu, že má platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České republiky. Postup vyřízení povolení k zaměstnání (tj. pracovního povolení) se v detailech, zvláště rozhodnutí např. o délce povolení, může lišit v závislosti na konkrétním Pracovního úřadu a momentálním stavu legislativy. Zahrnuje však tyto kroky:
§
Na místní úřad práce je třeba nahlásit volné pracovní místo definované specializovanými požadavky;
§
Tyto požadavky bude vybraný uchazeč muset v úředně ověřené formě doložit;
§
Dále si zaměstnavatel podá žádost se záměrem zaměstnavatele zaměstnávat cizince (formuláře na http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy).
§
Cizinec zažádá o povolení k zaměstnání (formuláře na: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy/zc_o_povoleni_k_zamest.pdf , http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy/vyjadreni_zamestnavatele.pdf);
Detaily lze najít na http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu. Vyřízení rozhodnutí o povolení k zaměstnání trvá 30 dní, v případě nejasností až 60 dní. 16
3.2.3 Specifické typy povolení spojené s povolením k zaměstnání Zelená karta Usnadňuje přístup na trh práce cizincům z vybraných zemí, kteří mají kvalifikaci, po které je v ČR poptávka. Místa vhodná pro zelené karty jsou zejména ta, která se nedaří obsadit pracovníky z ČR nebo EU. Platnost zelené karty je 2-3 roky. Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ČR ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn:
§
pobývat na území České republiky a
§
pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána.
§
Zelená karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání.
Existují tři typy zelených karet:
§
typ A: pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál
§
typ B: pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen
§
typ C: pro ostatní pracovníky
Modrá karta Modrá karta je dlouhodobý pobyt za účelem výkonu zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci. Modrá karta opravňuje cizince k pobytu a zároveň výkonu zaměstnání, tj. cizinec nepotřebuje zvlášť pracovní povolení. Za vysokou kvalifikaci se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, které trvalo aspoň 3 roky. Databáze volných míst pro modré karty je k dispozici na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
3.3 Pracovní poměr V případě uzavření pracovního poměru mají cizinci stejná práva a povinnosti jako zaměstnanci – občané ČR. Pracuje-li cizinec u zaměstnavatele na základě dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k zaměstnání, musí být délka pracovního poměru v souladu s příslušnými povoleními. V případě ukončení platnosti některého z povolení, musí být také ukončen pracovní poměr. V případě zaměstnání vědecko-výzkumného pracovníka v rámci VaV projektu financovaného ze 7. RP má organizace některé specifické povinnosti viz. bod. 3.8.
17
3.4 Zdravotní a sociální pojištění V rámci pracovního poměru je organizace povinna přihlásit pracovníka u jím zvolené české zdravotní pojišťovny a odvádět za něj poviné platby zdravotního pojištění. Pojišťovna mu v rámci registrace vystaví průkaz pojištěnce. Pracovník, který je občanem EU/EHP nebo Švýcarska, je účastníkem veřejného zdravotního pojištění po dobu svého zaměstnání u hostitelské organizace. Pracovník ze třetí země po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu (za účelem vědeckého výzkumu). V rámci pracovního poměru je organizace povinna stejně jako u zaměstnanců s českým občanstvím přihlásit pracovníka na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a odvádět za něj každý měsíc pojistné na sociální zabezpečení. Pracovník má v rámci systému sociálního zabezpečení (zdravotní péče, nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení, dávky) práva a povinnosti ve stejném rozsahu jako pojištěnci – občané ČR. To se týká i všech administrativních úkonů a oznamovacích povinností jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany pracovníka. O detailech poučí pracovníka obvykle personální či mzdové oddělení organizace.
3.5 Finance a daně Zaměstnavatel je za zaměstnance – cizince povinen obvyklým způsobem jako u ostatních zaměstnanců odvádět zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti fyzických osob. Otázky spojené s problematikou daňového rezidentství a zamezení dvojího zdanění jsou pak řešeny na základě příslušné legislativy ČR a země původu pracovníka a bilaterálních smluv uzavřených mezi oběma zeměmi. ČR má tyto smlouvy uzavřeny prakticky se všemi významnějšími státy světa. Přehled platných smluv lze najít na stránkách http://www.mfcr.cz. Pokud bude mzda vyplácena v české měně, je vhodné, aby si pracovník zajistil korunový bankovní účet.
3.6 Uznávání kvalifikace a vzdělání Pokud bylo pracovní místo obsazeno na základě faktu, že čeští pracovníci neměli požadovanou kvalifikaci, bude v souvislosti s úředními úkony pravděpodobně potřeba také doložení kvalifikace pracovníka. Veškeré dokumenty musí být přeloženy a úředně ověřeny. Pokud pracovní místo souvisí s tzv. regulovanými povoláními a odbornými činnostmi, kterých je v ČR 430 a u nichž jsou právním předpisem upraveny podmínky přístupu k těmto povoláním a odborným činnostem ("jejich zahájení") a podmínky jejich výkonu, bude třeba postupovat v souladu se zákonem č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, který upravuje obecný systém uznávání odborných kvalifikací a projít řízením o uznání kvalifikace. Vědeckých pracovníků se velmi často týká proces uznávání kvalifikace typu akademické uznávání. Zde je prověřováno, zda je získáné vzdělání v jedné zemi rovnocenné vzdělání získanému v druhé zemi. Toto uznání kvalifikace může být podmínkou získání práce např. v mezinárodním VaV projektu či stipendia k doktorskému studiu. Hodnoceny a uznávány jsou diplomy, části či celé studijní programy.
18
3.7 Zajištění rodinných příslušníků V rámci pracovní mobility vědecko-výzkumných pracovníků je časté, že s nimi cestují i jejich rodinní příslušníci. Občané EU, EHS a Švýcarska Rodinným příslušníkem občana EU se rozumí jeho manžel, rodič, jde-li o občana EU mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti, dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana EU a nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana EU. Pakliže je účelem pobytu studium, rozumí se rodinným příslušníkem pouze manžel a nezaopatřené dítě. Za nezaopatřenou osobu se považuje cizinec vyživovaný občanem EU nebo jeho manželem, který se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo cizinec, který se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Rodinní příslušníci výzkumného pracovníka, kteří jsou občany EU, EHS a Švýcarska, mají v ČR stejná práva jako pracovník a mohou být přihlášení k veřejnému zdravotnímu pojištění spolu s ním. Mají také právo pobírat dávky sociálního zabezpečení. Za rodinné příslušníky jsou obvykle pokládání manžel/manželka a nezletilé/nezaopatřené děti. Platí, že rodinní příslušníci jsou ve státě, kde pracuje jejich „živitel“, zdravotně pojištěni a mohou pobírat dávky. Pokud není partner státním příslušníkem EU, je třeba detailní informace zjistit pro konkrétní případ. Občané třetích zemí Rodinní příslušníci nemohou být účastníky veřejného zdravotního pojištění a musí být pokryti v souladu s požadavky příslušného typu pobytového povolení, o které musí žádat již spolu s vědeckým pracovníkem, komerčním zdravotním pojištěním minimálně v předepsaném rozsahu.
3.8 Specifika zaměstnání cizinců v rámci projektů financovaných ze 7. RP Pokud je výzkumný pracovník přijat na pracovní místo vzniklé v souvislosti s realizací vědeckovýzkumného projektu hrazeného z prostředků 7. RP je potřeba zajistit několik dalších důležitých kroků:
§ § § § § ·
Zveřejnit pracovní místo v mezinárodním měřítku a informaci aktivně rozšiřovat (pro tento účel je výhodné využít služeb sítě EURAXESS); Pracovník musí být zaměstnancem hostitelské organizace dle české legislativy; V rámci pracovní smlouvy musí být dojednány body zohledňující požadavky grantové dohody pro daný projekt, doporučuje se uzavřít dodatek k pracovní smlouvě (existují hotové formuláře); Povinnou součástí pracovní smlouvy je Osobní plán profesního rozvoje; Pracovník musí obdržet kopii grantové dohody; Uzavření pracovního poměru musí být ve formuláři Declaration of conformity v systému SESAM informovány příslušné orgány EU, zároveň musí být pracovní smlouva odeslána v listinné podobě do belgického sídla Výkonné agentury pro výzkum;
19
§
§ §
Dále musí být s pracovníkem uzavřena dohoda o hostování (nenahrazuje pracovní smlouvu) včetně závazku hostitelské organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území ČR po skončení platnosti oprávnění k pobytu včetně nákladů spojených s vycestováním z ČR, pokud tyto vznikly do 6ti měsíců po skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných zdrojů; Pracovník je povinen zřídit si u banky působící v ČR zřídit korunový účet pro zasílání mzdy; Kopie dokumentů souvisejících s pracovním poměrem musí být archivovány nejen podle požadavků české legislativy, ale také dle požadavků daných grantovou dohodou.
20
4 Vyjíždějící vědci 4.1 Specifika a podmínky migrace českých VaV pracovníků v zahraničí Z informací koncentrovaných ve studii Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění (Praha 2007,(8)) vyplývá, že migrace pracovníků VaV má oproti migraci zbytku populace svá specifika. Vědci se odlišují jednak vysokým vzděláním a velmi malými počty. K práci mimo mateřskou zemi mají obvykle motivaci primárně úzce napojenou na zvyšování vlastní kvalifikace ve zvoleném oboru, na prestiž instituce, v níž v zahraničí pracují, na možnost rozšiřovat své odborné kontakty či pracovat na špičkových zařízeních. Co se týče lokace, je pro ně její atraktivita určena faktem umístění konkrétní VaV instituce, nikoliv např. tím, že jde o velké město. Vědci obvykle přijíždějí do hostitelské země s předem uzavřenou pracovní (či podobnou) smlouvou, s jasně definovaným příjmem a velmi často i zajištěným ubytováním. Tím je dán fakt, že se mezi nimi prakticky nevyskytují nelegální pracovníci. Naopak již mnoho let podporují státy, nejenom EU, příliv vzdělané pracovní síly pro oblast VaV různými podpůrnými programy, které jsou velmi často založeny buď na přímé finanční podpoře, nebo na principech spojených s výraznými daňovými úlevami a jednoduššími administrativními postupy při získání pracovního povolení. Vědci častěji než jiní migranti přijíždějí do zahraničí i se svými rodinami (což bývá obvykle bráno v úvahu i v rámci stanovení výše platu). Tento fakt ve svém důsledku usnadňuje integraci do místní komunity. Jednoduššímu průběhu integrace a navazování kontaktů napomáhá samozřejmě také vyšší sociální inteligence a obvykle velmi dobrá startovní znalost místního jazyka. Všechna uvedená fakta vcelku znamenají, že migranti z řad VaV jsou snáze přijímáni místní komunitou a vlády si mohou dovolit jejich pohyb méně regulovat nebo přímo podporovat, aniž riskují negativní ohlasy občanů. Na základě terénních výzkumů z let 2003 – 2007 jsou nejvýraznějšími parametry mobility českých vědců věk mezi 24 a 39 lety, ochota k dočasnému pobytu v délce 2-5 let s návratem zpět do ČR a výhledem na zlepšení podmínek pracovního a odborného uplatnění v domácím prostředí. Výraznější sklon k migraci mají dle závěrů studie Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí (Praha 2009, (2)) budoucí představitelé vědy a výzkumu – studující doktorandi, dále zástupci lékařských a přírodních věd. Méně se o možnosti uplatnění v zahraničí zajímají ekonomové a zástupci technických věd a IT sektoru.
4.2 Postup v případě vycestování do zemí EU Pro případ, že vědecký pracovník hodlá vycestovat do zení EU, EHS a Švýcarska, je ideálním zdrojem prvotních informací, ať již má dotyčný pracovní místo zajištěno nebo jej hodlá hledat, česká pobočka mezinárodní sítě Euraxess www.euraxess.cz, jejímž úkolem je bezplatně pomáhat vědeckým pracovníkům při řešení situací spojených jak s mobilitou českých vědců do zemí EU, tak cizinců do ČR. Euraxess mimo jiné poskytuje informace o volných pracovních místech vhodných pro výzkumníky, a to v rámci různých typů projektů financovaných z dotačních programů i mimo něj. Je to také kompetentní zdroj informací o možnostech podpory poskytované EU migrujícím vědcům. Informace k získání zaměstnání a příslušným krokům lze také získat v rámci kontaktních míst sítě EURES (Evropský portál pracovní mobility), umístěných při krajských Úřadech práce. Informace lze najít na www.eures.cz, www.eures.europa.eu.
21
Na portále www.eures.cz lze najít naprosto detailní informace k životním a pracovním podmínkám v zemích EU a dále Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska a Islandu ve struktuře: § § § § § § § § § § § § § §
Obecné informace Pracovní povolení Povinná registrace Povolení k pobytu Sociální pojištění a daně Převod podpory v nezaměstnanosti Uznávání pracovních kvalifikací Zdravotní péče a pojištění Administrativní postup při zajištění zdravotní péče Jak najít zaměstnání Minimální mzda Pracovní právo Sídla velvyslanectví Další zdroje informací
Existují obecná pravidla, ale při pracovním výjezdu do zahraničí musí VaV pracovník vyřešit detaily z níže uvedených tématických okruhů vždy vzhledem k jeho konkrétní situaci a konkrétní zemi pobytu:
§ § § § § § §
Volný pohyb a registrace pobytu Zdravotní pojištění Sociální pojištění Finance a daně Uznávání kvalifikace a vzdělání Bydlení Zajištění rodinných příslušníků
4.2.1 Volný pohyb a registrace pobytu Od 1.5. 2011 mají občané ČR výsadu volného pohybu po pracovním trhu EU/EHP bez nutnosti získat pracovní povolení. Pokud bude pobyt v jiném státu EU kratší než tři měsíce, postačí mít s sebou občanský průkaz nebo cestovní pas. Registrace v tomto případě není povinná (i když např. při ubytování v hotelu k ní dojde automaticky). Při pobytu delším než tři měsíce je třeba se podle individuálních pravidel v konkrétní zemi registrovat (je vydáno Osvědčení o registraci). Úřady jsou dle pravidel EU oprávněny požadovat další informace a dokumenty, např. potvrzení o zaměstnání, důkaz, že cizinec má dostatečné finanční zdroje pro běžný život, že má zdravotní pojištění či sociální pojištění ve své domovské zemi. Pro informace k pravidlům v jednotlivých zemích lze nalézt na: § www.eures.europa.cz (sekce: Život & práce/ Životní a pracovní podmínky / Povolení k pobytu) § www.euraxess.cz § www.evropska-unie.cz
22
4.2.2 Zdravotní a sociální pojištění V případě práce v zahraničí odvádí zaměstnanec samozřejmě v zemi zaměstnání platby do systému zdravotního a sociálního pojištění. V každé zemi EU/EHS jsou pravidla pro tento typ plateb jiná. Aby nenastala situace, že migrující pracovník ztratí nárok na nezbytně nutnou zdravotní péči a sociální zabezpečení, byla v rámci EU přijata všeobecně platná opatření postavená na následujících principech: 1) pracovník podléhá právním předpisům o zdravotním a sociálním pojištění pouze jednoho státu EU; 2) podle obecného pravidla obvykle toho státu, kde je zaměstnán a platí odvody; 3) zde má také nárok čerpat sociální dávky a zdravotní péči; 4) zdravotní pojišťovna a sociální systém nese také náklady na zajištění péče o nezaopatřené rodinné příslušníky, a to bez ohledu na to, kde bydlí; ve státě, v němž platí živitel rodiny odvody, mají automaticky nárok na zdravotní péči a dávky; 5) tato pravidla mají určena specifika pro: vyslané pracovníky, pendlery, osoby bydlící v jednom členském státě a pracující v jiném, osoby zaměstnané v jednom členském státě a podnikající v jiném, osoby zaměstnané či podnikající ve více členských státech; 6) v rámci EU mezi sebou instituce sociálního a zdravotního pojištění komunikují pomocí standardizovaných EU formulářů. Poznámka: Příklady standardizovaných formulářů: Ø Formulář A1 (dříve E 101, E 103) s názvem „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům“, který slouží jako stvrzení faktu, že platíte příspěvky na sociální zabezpečení v jiné členské zemi EU. Používá se pro případy, kdy je pracovník vyslán do jiné země nebo pracuje-li v několika státech najednou. Ø Formulář U2 (dříve E303) s názvem „Povolení pro nepřetržité pobírání dávek v nezaměstnanosti během hledání práce v jiné zemi“. Před pracovním výjezdem je třeba vždy kontaktovat příslušnou českou zdravotní pojišťovnu a zjistit aktuální pravidla pro případné vynětí z pojištění, způsob odhlášení při výjezdu a přihlášení po návratu. Při pobytu kratším než 6 měsíců (krátkodobý pobyt), se pojištěnec nadále účastní zdravotního pojištění v ČR a je povinen platit zde pojistné. Při pracovním výjezdu do zahraničí trvajícím více než 6 měsíců lze požádat o vynětí ze zdravotního pojištění, a to pomocí formuláře „Prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině“ podaném zdravotní pojišťovně před dnem ukončení platby pojistného. Poznámka: Pro vynětí z placení pojistného je nutné splnit tři podmínky: Ø pobývat v jiném státě nepřetržitě nejméně 6 měsíců, Ø být v cizině zdravotně pojištěn po celou dobu pobytu, Ø doručit včas písemnou žádost o vynětí a před odjezdem do ciziny vrátit pojišťovně průkaz pojištěnce. V případě pracovního pobytu a placení dávek zdravotního pojištění v cizině podléhá pracovník stejným právům a povinnostem jako občané hostitelské země. Což znamená, že místní zdravotní pojišťovna zaplatí veškerou potřebnou péči ve stejné výši jako místním pojištěncům. Je třeba ale počítat s tím, že také úhrada spoluúčastí či jiných obvyklých poplatků za zdravotní péči bude probíhat dle místních zvyklostí. V mnoha státech je navíc běžné, že ošetření v soukromém zdravotním zařízení nemusí být vůbec ze zdravotního pojištění hrazeno. Pro tyto účely je třeba se před výjezdem do konkrétní země informovat o detailech a v případě akutních zdravotních problémů se vždy na místě zajímat o způsob úhrady ošetření.
23
Dávky zdravotního pojištění zpravidla nekryjí případný převoz pacienta či repatriaci ostatků ze zahraničí do země trvalého bydliště. Z tohoto důvodu a z důvodu placení případných vysokých spoluúčastí při čerpání zdravotní péče v konkrétním státě, je vždy třeba zvážit, zda pobyt navíc nepokrýt vybraným typem komerčního zdravotního pojištění (to lze obvykle uzavřít ještě před odjezdem s českou pojišťovnou). Poznámka: V případě, že trpíte chronickým onemocněním a víte, že budete během pobytu potřebovat určitou péči (např. dialýza), je třeba její poskytnutí v zemi pobytu ještě před odjezdem se zdravotnickým zařízením předjednat. Po návratu ze zahraničí je třeba pojišťovny opět okamžitě informovat a bude opět nutné doložit, že po dobu odhlášení byl pracovník případně jeho rodinní příslušníci účastníky systému sociálního zabezpečení (nemocenské, zdravotní, důchodové apod.) jiného státu. Toto potvrzení vystavuje zdravotní pojišťovna, u které byl pracovník zdravotně pojištěn. V případě, že vědec odpracoval nějakou dobu v jiném státě EU, získá v závislosti na příslušných pravidlech dotčeného státu (min. pojistná doba) nárok na parciální starobní důchod. Z tohoto důvodu je nutné si po celý život archivovat originály klíčových dokladů (pracovní smlouvy, výplatní pásky, zápočtové listy, čísla pojištěnce). O starobní důchod z jiného státu lze zažádat nejdříve při dovršení důchodového věku. Žádost však stačí podat pouze v jedné zemi. Informační zdroje k tématu:
§
§ § §
Příručka pro migrující osoby 2012 (vaše práva a povinnosti k českým institucím v oblasti sociálního zabezpečení v případě Vašeho pohybu po EU z důvodu zaměstnání, studia apod.), Česká správa sociálního zabezpečení, Praha 2012, dostupná na: http://www.cssz.cz/cz/evropskaunie/ Průvodce Zdravotní péče při pobytu ve státech EU/EHS, Švýcarska a smluvních států, Centrum mezistátních úhrad (CMU), Praha 2012 Informace k podmínkám v konkrétních zemích: www.eures.europa.eu (sekce: Život & práce/ Životní a pracovní podmínky / Povolení k pobytu) Informace pro kroky v ČR: www.cmu.cz - Centrum mezistátních úhrad www.cssz.cz - Česká správa sociálního zabezpečení
4.2.3 Finance a daně V případě zaměstnaneckého poměru v zahraničí, platí obvykle zaměstnanec daně v místě zaměstnání. Ani pro země EU neexistuje jednotný systém pravidel ohledně zdanění příjmů. Mezi státy ale existují bilaterální smlouvy zamezující tzv. dvojímu zdanění. Česká republika má tyto smlouvy uzavřeny prakticky se všemi pro zaměstnanost ČR občanů důležitými státy světa. Přehled platných smluv lze najít na stránkách http://www.mfcr.cz. Principielně obsahují smlouvy pravidla, podle kterých se určí, ve kterém státě je pracovník daňovým rezidentem (a kde tedy bude platit daně). Popřípadě, pokud již byly příjmy v cizině zdaněny a daňovým rezidentem je v ČR, použije se na základě podmínek konkrétní bilaterální smlouvy jeden ze čtyř možných způsobu výpočtu daně tak, aby z jednoho příjmu nebyla zaplacena dvakrát. Podle českých zákonů je českým daňovým rezidentem s povinností zdaňovat v ČR své celosvětové příjmy osoba, která se v daném roce zdržuje v ČR alespoň 183 dní. Pokud byl zaměstnanec celý rok příjmy mimo ČR a délka jeho pobytu na území ČR byla menší než 183 dní, není povinen v ČR daňové přiznání podávat.
24
Také studenti, kteří si v zahraničí (např. na letní brigádě, stáži) vydělají více než 15 tis. Kč (údaj za rok 2012), musí v ČR podat daňové přiznání. Informace ohledně daňového rezidentství, dvojího zdanění a jeho zamezení je třeba řešit na Generálním finančním ředitelství (Praha) http://cds.mfcr.cz. Dílčí informace jsou obvykle schopny podat i Finanční úřady. Poznámka: Zahraniční bankovní účet Založit si bankovní účet v zahraničí není úplně jednoduché. Obvykle je třeba prokázat adresu, na které se v dané zemi zdržujete, někde dokonce i ze dvou nezávislých zdrojů. Někdy banky požadují potvrzení o příjmu, výpis z účtu v ČR nebo dokonce tzv. „bankovní informaci“ potvrzující „solidnost“ klienta.
4.2.4 Vyslaní pracovníci V případě, že pracovník byl svým zaměstnavatelem vyslán k výkonu práce do jiného členského státu EU, je třeba si před vycestováním na okresní správě sociálního zabezpečení zajistit vystavení formuláře A1 (doklad o tom, že nadále podléhá českým předpisům a nemusí ve státě, kam je vyslán, platit pojistné). Pro prokázání nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči v jiném státě EU je třeba mít
§ §
Evropský průkaz zdravotního pojištění (tzv. EHIC) nebo papírové Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění.
Při předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo Potvrzení dočasně nahrazujícího evropský průkaz, má občan EU automaticky nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To znamená, že místní systém zdravotního pojištění za něj zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. Je ale nutné počítat s úhradou poplatků dle místních zvyklostí a s tím, že soukromá lékařská zařízení nemusí nutně spadat do systému úhrad ze zdravotního pojištění (např. často hoteloví lékaři).
4.2.5 Studenti Co se týče zdravotního pojištění, pro pobyt v zemích EU je dostačující stejně jako v bodě 4.2.4 Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC). Podle pravidel konkrétní země je třeba také zvážit výhody případného komerčního pojištění (převoz do ČR, repatriace ostatků, úhrada spoluúčasti při placení účtů za lékařskou péči). Z hlediska placení daní: pokud si student vydělal více než 15 tisíc korun, má povinnost podat v Česku daňové přiznání; pokud byl příjem již zdaněn i v cizině, uplatní student některou z metod pro zabránění dvojího zdanění dle příslušné bilaterální smlouvy; § studenti si samozřejmě odečítají slevy na dani pro studenta; § pokud student pracoval jako "au-pair", příjmy nejsou podle českého daňového zákona zdanitelné, a tudíž student nemá povinnost je v Česku přiznávat.
§ §
25
V některých případech platí výzkumní pracovníci v rámci EU i nadále daně ve své domovské zemi. Týká se to doktorandů nebo těch, jejichž příjem pochází od veřejného orgánu v domovské zemi. V takovém případě se na tento příjem vztahují bilaterální daňové úmluvy mezi domovskou zemí a zemí, kde výzkumný pracovník dočasně pobývá. Výzkumní pracovníci v postdoktorandském studiu musí obvykle platit daně v zemi pobytu, a to buď jako zaměstnanci univerzity či výzkumného ústavu nebo jako osoby samostatně výdělečně činné, které provádějí výzkum ve spolupráci s takovými institucemi.
4.2.6 Kvalifikace a vzdělání V rámci EU platí obecné pravidlo, že jste-li odborníkem v jedné zemi, jste jím i v druhé. Existují ovšem povolání, pro něž jsou právními předpisy stanoveny v jednotlivých zemích kvalifikační požadavky (tvz. regulovaná povolání). V jejich případě dochází k procesu vzájemného uznávání odborných kvalifikací. Týká se to profesí jako např. lékaři, veterináři, stomatologové, lékárníci, architekti atd.). Pokud chce občan ČR vykonávat v jiné zemi regulované povolání (jako zaměstnanec nebo jako podnikatel), musí požádat příslušnou instituci v cílové zemi o uznání odborné kvalifikace. Tj. musí projít řízením o uznání kvalifikace, kde uznávacím orgánem bývá příslušné ministerstvo. K řízení se mohou vyjadřovat i profesní komory. Ve výsledku je rozhodnuto, zda má pracovník dostatečnou kvalifikaci a vydáno či nevydáno povolení k provozování povolání. Vědeckých pracovníků se velmi často týká proces uznávání kvalifikace typu akademické uznávání. Zde je prověřováno, zda je získáné vzdělání v jedné zemi rovnocenné vzdělání získanému v druhé zemi. Toto uznání kvalifikace může být podmínkou získání práce např. v mezinárodním VaV projektu či stipendia k doktorskému studiu. Hodnoceny a uznávány jsou diplomy, části či celé studijní programy. Dokumenty pro uznávání kvalifikace musí být obvykle přeloženy do cizího jazyka a úředně ověřeny. Pro zjednodušení tprocesu uznávání v EU lze využít tvz. Europass-dodatek k diplomu (E-DD). To je doklad připojený k vysokoškolskému diplomu nebo k diplomu z VOŠ, který usnadňuje pochopení obsahu dosaženého vzdělání a jeho uznání v zahraničí. Poznámka: Europass-dodatek k diplomu vydávají vysoké školy absolventům od r. 1998 v češtině a angličtině na požádání, od roku 2005 pak automaticky s diplomem. Podle Novely zákona č. 552/2005 jsou dodatky k diplomu od roku 2006 vydávány absolventům vysokých škol místo vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, a to automaticky s diplomem v češtině a angličtině.
4.2.7 Bydlení V zahraničí tvoří náklady na bydlení obvykle významnou položku rozpočtu. Je praktické se o možnosti (ceny, typy) ubytování zajímat již v průběhu přípravy výjezdu, ať už při jednání o pracovních podmínkách s budoucím zaměstnavatelem či v rámci příprav výjezdu.
4.2.8 Rodinní příslušníci V rámci pracovního pobytu v zahraničí je u pracovníků VaV velmi časté, že s nimi vycestují i jejich rodiny. Rodinní příslušníci mají v zemi stejná práva jako pracovník. Za rodinné příslušníky jsou obvykle pokládání manžel/manželka a nezletilé/nezaopatřené děti.
26
Platí, že rodinní příslušníci jsou ve státě, kde pracuje jejich „živitel“, zdravotně pojištěni a mohou pobírat dávky. Pokud není partner státním příslušníkem EU je třeba detailní informace zjistit pro konkrétní případ. Pokud celá rodina odchází do jiného státu, je třeba opět informovat zdravotní pojišťovnu dle pravidel z bodu 4.2.2., případně, pobírá-li partner nějaké dávky, odchod nahlásit na příslušné úřady. Pokud do jiného státu odchází pouze „živitel rodiny“ a zbytek rodiny zůstává v ČR, ale druhý z rodičů není v ČR nadále pojištěn na základě výdělečné činnosti či pobírání dávek v nezaměstnanosti či mateřské a rodičovské dovolené, je třeba též situaci nahlásit zdravotní pojišťovně všech členů rodiny, jelikož její členové budou pojištěni v zahraničí a pojištění v ČR bude třeba ukončit. Po návratu ze zahraničí je třeba pojišťovny opět okamžitě informovat a bude opět nutné doložit, že po dobu odhlášení byl pracovník případně jeho rodinní příslušníci účastníky systému sociálního zabezpečení (nemocenské, zdravotní, důchodové apod.) jiného státu. Toto potvrzení vystavuje zdravotní pojišťovna, u které byl pracovník zdravotně pojištěn.
4.3 Postup v případě vycestování do třetích zemí V případě, že vědecký pracovník hodlá vycestovat do země mimo EU, je nejprve nutné zajistit si předem pracovní uplatnění (stáž, stipendium, studijní program apod.). Postup, kdy rezident vycestuje do třetí země na turistické vízum a teprve zde hledá pracovní uplatnění nebo možnosti studia, je prakticky vždy hodnocena jako nelegální a přistižená osoba je pod dohledem místního imigračního úřadu vrácena zpět do vlasti. V mnoha případech i s několikaletým zákazem vstupu na území dotčeného státu. Každá země má vlastní administrativní postupy, pravidla a příslušnou legislativu. Základní data lze najít na stránkách Ministerstva zahraničí www.mzv.cz a na internetu je k dispozici velké množství údajů, ale mnohdy nejsou zcela přesné. Proto je optimální zkontaktovat již v rámci plánování výjezdu s žádostí o pomoc a informace příslušné zastupitelské úřady. V případě, že je v hostitelské zemi dohodnuto pracovní místo nebo jakákoliv alternativa v podobě studijního pobytu, odborné stáže nebo stipendia, zahájí obvykle hostitelská instituce nebo zaměstnavatel prvotní administrativní kroky k získání pracovního povolení. Získat pracovní povolení bez uzavřené pracovní smlouvy je většinou takřka nemožné. Následně si pracovník zažádá o vydání potřebného typu víza. Po vydání všech dokladů nutných pro výjezd do vybrané země je třeba dle délky plánovaného pobytu zajistit praktické úkony nutné pro výjezd do konkrétní země a administrativní úkony vůči českým úřadům. Většina kroků je pak velmi podobná postupům z kapitoly 4.2.
4.4 DROZD – dobrovolná registrace občanů ČR při cestách do zahraničí Čeští občané mají v rámci případného urychlení pomoci ze strany státu (Ministerstva zahraničí ČR) v případě problémů či nebezpečí možnost dobrovolně poskytnout informace o svém pobytu v zahraničí. Lze tak učinit na http://drozd.mzv.cz/ vyplněním jednoduchého formuláře složeného ze čtyř částí:
27
1) 2) 3) 4)
Informace o cestovateli Informace o spolucestujících rodinných příslušnících Údaje o pobytu v zahraničí Kontaktní osoba v ČR
Informace umožňují účinně organizovat pomoc občanům v nouzi, v případě přírodních katastrof či sociálních nepokojů. Systém je schopen rozesílat hromadné e-mailů a SMS všem zaregistrovaným osobám nacházejícím se v dotčeném státě a poskytovat tak důležité informace nebo včas varovat před hrozícím nebezpečím.
4.5 Zdroje informací: § § § § § § § § §
Personalizované kontakty na většinu EURAXESS Center v celé Evropě i mimo ni Vám ochotně zprostředkují pracovníci EURAXESS Centra Česká republika. Obdobně s nimi můžete konzultovat základní informace týkající se nabídek grantů a stipendií v zahraničí. Nabídku zaměstnání z celé Evropy můžete sledovat na RSS EURAXESS Jobs. Informace o stipendiích v USA, Číně a Japonsku najdete na webu EURAXESS Links. Při hledání stipendií je užitečné sledovat pobídky zveřejňované Domem zahraničních služeb a s ním související Akademickou informační agenturou. Další nabídky výzkumu v zahraničí uveřejňuje Czech Liason Office for Research and Development (Czelo). Tyto informace lze doplnit databází na serverech Věda.cz a INFOMAT. Stipendia vyjíždějícím doktorandům a vědcům nabízí Fulbrightova komise, Fond společnosti Accenture, Nadace Sophia a CERES, vědeckým pracovnícím do 35 let pak fond UNESCOL´Oréal. Pro získání dalších informací vyberte EURAXESS Centrum v cílové zemi.
5 Přehled právních předpisů Z hlediska české legislativy § Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti § Zákon č. 379/2007 o pobytu cizinců na území České republiky § Zákon č. 427/2010, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky § Zákon č. 130/2002 o podpoře vědy a výzkumu z veřejných prostředků § Zákon č.341/2005 o v.v.i. § Zákon č.111/1998 o vysokých školách § Zákon č. 262/2006, zákoník práce § Občanský zákoník § Zákon č. 586/1992 o dani z příjmu § a další legislativa týkající se sociálního a zdravotního zabezpečení Z hlediska evropské legislativy § Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníku (2005): Evropská Charta pro výzkumníky PDF § Směrnice ER 2005/71/ES Rady o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu
28
Doporučení Evropského parlamentu a Rady pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (2005) Nařízení ER 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Evropské Unie Rozhodnutí EP a ER 1906/2006 o 7. RP Nařízení EP a ER 1906/2006 o pravidlech účasti v 7. RP
§ § § §
6 Užitečné odkazy § § § § § § § § §
§
§
§
§
§
§
§
www. eures.cz www.eures.europa.eu www.euraxess.cz www.euroskop.cz www.evropska-unie.cz Centrum mezistátních úhrad – www.cmu.cz Česká správa sociálního zabezpečení - www.cssz.cz www.europass.cz – Uznávání evropských kvalifikací EURAXESS - www.euraxess.cz Na stránkách mezinárodní sítě jsou k dispozici komplexní informace týkající administrativních postupů při zaměstnávání pracovníků VaV-cizinců v ČR a výjezdů ČR občanů do zahraničí (zejména Evropa) se zaměřením na VaV; jsou zde praktické informace k rychlé adaptaci na život v cizí zemi; dále databáze konkrétních pracovních a studijních nabídek (Evropa). Ministerstvo školství - www.msmt.cz Zejména informace o možnostech studia v zahraničí a problematice uznávání kvalifikací v mezinárodním prostředí. Ministerstvo práce a sociálních věcí - www.mpsv.cz Zejména informace k administrativním úkonům ohledně zaměstnávání cizinců včetně veškerých potřebných formulářů; inzerce pracovních míst pro zelené a modré karty. Ministerstvo vnitra - www.mvcr.cz Informace o administrativním postupu získání dlouhodobého pobytu, získání zelených a modrých karet. Ministerstvo zahraničních věcí - www.mzv.cz Detailní informace pro cestující do cizích zemí, informace pro cizince ohledně vstupu a pobytu, detailní informace k získání víza. Dům zahraničních služeb - www.dzs.cz Organizace, zřízená MŠMT, plnící úkoly při zajišťování školských, vzdělávacích a dalších styků se zahraničím. Informace o mezinárodních vzdělávacích projektech (spíše pro pedagogy); informace o možnostech studia cizinců v ČR. CZELO Czech Liaison office for Research and Development (Český styčný úřad pro vědu a výzkum) - http://www.czelo.cz/mista-stipendia/ Souhrnné informace o dotačních a stipendijních programech, nabídky stipendií, stáží apod.; nabídky partnerství pro společné projekty. www.veda.cz Komplexní informace ze světa vědy a výzkumu; databáze českých vědců.
29
§
www.fulbright.cz Bezplatné informace o stipendiích a možnostech studia v USA.
§
http://www.nadacesophia.cz/default.asp Podpora vzdělávacích akcí, podpora stipendijních programů a studijních pobytů v ČR a v zahraničí, podpora vědeckovýzkumné a tvůrčí činnosti a poskytování grantů.
§
Evropská komise - http://ec.europa.eu/social/home.jsp?langld=cs V sekci Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování jsou užitečné informace z oblasti sociálního zabezpečení na evropské úrovni.
§
Evropská komise - http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langld=cs&catld=858 Přehled základních práv v oblasti sociálního zabezpečení v každém členském státě EU.
§
Brožura EK o koordinaci sociálního zabezpečení http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catld=738&langld=cs&publd=486&type=2&furtherPub s=yes Jaká máte práva, pohybujete-li se po Evropské unii.
7 Použitá literatura (1) Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci, Jana Vávřečková, Jakub Musil, Ivo Baštýř, VÚPSV, v.v.i. Praha, 2007, ISBN 978-80-8700781-5 (2) Působení fenoménu brain drain v ČR a výdělková motivace odborníků k práci v zahraničí, Jana Vávrečková, Ivo Baštýř, VÚPSV, v.v.i. Praha, 2009, ISBN 978-80-7416-049-3 (3) Zaměstnávání cizích státních příslušníků ve výzkumu a vývoji, jana Mittnerová, Anna Mittnerová, Lucie Březinová, 2010, ISBN 978-80-7080-765-1 (4) Migrační potenciál po vstupu ČR do EU, Jana Vávrečková, Zdeněk Janata, VÚPSV Praha 2006, ISBN 80-87007-08-5 (5) Riziko odlivu vědeckých, výzkumných a vývojových pracovníků z České republiky do zahraničí v kontextu významu vědy a výzkumu v současné společnosti, Jana Vávrečková a kolektiv, VÚPSV, v.v.i. Praha, 2008, ISBN (6) Doporučený postup pro přijímání vědecko-výzkumných pracovníků ze třetích zemí, brožura z projektu „České centrum pro mobilitu v letech 2008-2011“, SSČ AV ČR (7) Riziko odlivu vědeckých, výzkumných a vývojových pracovníků z České republiky do zahraničí v kontextu významu vědy a výzkumu v současné společnosti, Jana Vavrečková a kolektiv, Praha 2008, ISBN 978-80-87007-88-4 (8) Zahraniční migrace vědců a výzkumníků a nástroje k jejímu ovlivnění, Yvona Kostelecká, Josef bernard, Tomáš Kostelecký, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2007, ISBN 978-80-7330-134-7 (9) Zahraniční pracovníci v projektech – prezentace Viktoria Bodnárová, EURAXESS Centrum Česká republika, Sympozium Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu, Sychrov 20. 5. 2011 (10) Příručka pro migrující osoby 2012, Česká správa sociálního zabezpečení, Praha 2012, dostupná na: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/ (11) Průvodce - Zdravotní péče při pobytu ve státech EU, zemích EHS, ve Švýcarsku a smluvních státech, Centrum mezistátních úhrad, Praha 2012 (12) Mapa výzkumného a aplikačního potenciálu Česka, RNDr. Pavla Žížalová, Technologické centrum AV ČR, Praha 2011 30
31
