Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu
Založení ubytovacího zařízení – podnikatelský záměr
Eva Kučerová
Jihlava 2009
Založení ubytovacího zařízení – podnikatelský záměr
Poděkování Na tomto místo bych ráda poděkovala paní Ing. Olze Kubové, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi byli ochotni poskytnou potřebné informace, bez který by tato práce nemohla vzniknout.
Založení ubytovacího zařízení – podnikatelský záměr. Bakalářská práce. Eva Kučerová
Vysoká škola polytechnická Jihlava.
Vedoucí práce: Ing. Olga Kubová.
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář.
Jihlava 2009.
Copyright©2009 Eva Kučerová
Abstrakt Kučerová Eva: Založení ubytovacího zařízení – podnikatelský záměr: bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce. Ing. Olga Kubová. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2009. Stran 73. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku tvorby podnikatelského plánu v oblasti hotelnictví. V teoretické části Vás stručně seznámím s historickým a současným vývojem pohostinství. V této části popisuji postup při zakládání nového podniku a dozvíme se, jaké formální předpoklady v souladu s právní úpravou musí podnikatel splnit. Dále jsem do své práce zahrnula teoretický základ pro tvorbu podnikatelského plánu. Následuje praktická část bakalářské práce, která se zabývá sestavením konkrétního podnikatelského plánu na pension v oblasti Náchodska. Práce je zakončena závěry a doporučeními, jenž mohou přispět k založení životaschopného podniku. Klíčová slova: Podnikatelský plán. Zakládání podniku. Hostinská činnost. Ubytovací zařízení. This bachelor thesis is focused on creation of business plan in business branch of hospitality. The theoretical part offers a short historical and current of development in hospitality. I describe a process of establishment a new firm in my work and we will learn how formal groundwork to have a businessman to fulfil. Further work includes a ground of a theory for a business plan. Following the practical part of my work is concentrated on creation of the bussines plan on accommodation facilities in area of town Náchod. This work closes with the final summary and recommendations, which should contribute to an establishment of the viable firm. Keywords: Business plan. Establishment of a company. Inkeeper's trade. Accommodation facilities.
Předmluva Moje práce je zaměřena na problematiku tvorby podnikatelského plánu pro ubytovací zařízení. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu bylo zejména to, že bych ráda znalosti získané dosavadním studiem, chtěla využít a ještě více prohloubit. Také v budoucnu se chci oboru gastronomie a hotelnictví více věnovat. Cílem mé práce je v prvé řadě, zabývat se zpracováním struktury podnikatelského plánu pro zahájení hostinské činnosti. Ve své práci bych Vás nejdříve chtěla seznámit s historickým vývojem pohostinství a hotelnictví a poté nastínit současný stav ubytovacích kapacit v České republice. Chtěla bych také zjistit, jaké podmínky musí splnit podnikatel předtím než zahájení činnost ve vybraném oboru podnikání. Mojí snahou je předložit jednoduché shrnutí pravidel při zakládání podniku, ale také přehled určitých zásad při vytváření podnikatelského plánu. Při zpracování této práce jsem využívala jako hlavní zdroj informací odbornou literaturu včetně mnoha legislativních nařízení, ale i mnoho aktuálních informací jsem čerpala z internetových stránek. Moje bakalářské práce je určena především pro zakladatele nového pensionu, ale může také pomoci ostatním podnikatelům, kteří se rozhodnou začít podnikat a vytvářet podnikatelský plán. Chtěla bych také poděkovat své vedoucí práce Ing. Olze Kubové za velkorysou pomoc při zpracování mé bakalářské práce.
Obsah 1
Úvod ....................................................................................................................... 11
2
Historie, současný stav pohostinství....................................................................... 12
3
2.1
Příjezdový cestovní ruch v ČR ....................................................................... 12
2.2
Hromadná ubytovací zařízení v ČR................................................................ 14
Založení podniku .................................................................................................... 15 3.1
Podnikání a jeho cíle ...................................................................................... 15
3.2
Volba právní formy ........................................................................................ 17
3.3
Okolí podniku ................................................................................................. 17
3.4
Umístění podniku ........................................................................................... 18
3.5
Živnostenské podnikání.................................................................................. 19
3.5.1 4
5
Vymezení živnosti - hostinská činnost a ubytovací služby .................... 20
Podnikatelský plán.................................................................................................. 22 4.1
Zásady sestavení podnikatelského plánu........................................................ 23
4.2
Obsah podnikatelského plánu......................................................................... 23
4.3
Shrnutí a všeobecné informace o podniku...................................................... 24
4.4
Klíčové osobnosti podniku ............................................................................. 25
4.5
Výrobky a služby............................................................................................ 26
4.6
Analýza trhu ................................................................................................... 26
4.7
Odbyt, marketing............................................................................................ 29
4.8
Finanční plán .................................................................................................. 30
4.9
Kritická místa a problémy .............................................................................. 32
Praktická část.......................................................................................................... 34 5.1
Všeobecné informace o podniku .................................................................... 34
5.2
Předmět činnosti ............................................................................................. 35
5.3
Kroky provedené před zahájením podnikání.................................................. 36
5.3.1
Volba právní formy ................................................................................ 36
5.3.2
Administrativní činnosti ......................................................................... 37
5.3.3
Cíle ......................................................................................................... 38
5.3.4
Umístění provozovny ............................................................................. 39
5.3.4.1
Okolí pensionu – přírodní a kulturní památky ................................... 40
5.3.4.2
Okolí pensionu – sportovní aktivity ................................................... 40 -9-
5.3.5 6
Popis a vybavení pensionu ..................................................................... 41
Klíčové osobnosti organizace................................................................................. 43 6.1
7
Mzdové ohodnocení ....................................................................................... 44
Analýza trhu ........................................................................................................... 46 Popis celkového trhu ...................................................................................... 46
7.2
Popis cílového trhu ......................................................................................... 46
7.3
Odhad objemu tržeb ....................................................................................... 47
7.4
Zákazníci ........................................................................................................ 47
7.5
Dodavatelé...................................................................................................... 49
7.6
Analýza konkurence ....................................................................................... 49
8
7.1
7.6.1
Hlavní konkurence.................................................................................. 50
7.6.2
Vedlejší konkurence ............................................................................... 51
Služby ..................................................................................................................... 53 8.1
Ubytování ....................................................................................................... 53
8.1.1
Určení ceny za ubytování ....................................................................... 53
8.1.2
Předpokládaná poptávka po ubytování................................................... 54
8.1.3
Analýza kritického bodu......................................................................... 55 Stravování....................................................................................................... 57
8.3
Doplňkové služby ........................................................................................... 58
9
8.2
Odbyt, marketing.................................................................................................... 59
10
Finanční plán ...................................................................................................... 61
11
Kritická místa a problémy .................................................................................. 64
12
Závěr................................................................................................................... 66
13
Seznam literatury................................................................................................ 67 13.1
Seznam použité literatury ............................................................................... 67
13.2
Internetové stránky ......................................................................................... 68
13.3
Ostatní zdroje informací ................................................................................. 69
14
Seznam obrázků a grafů ..................................................................................... 70
15
Seznam tabulek................................................................................................... 70
16
Seznam příloh ..................................................................................................... 70
- 10 -
1 Úvod
Jedním z hlavním předpokladů při zakládání úspěšného podniku je nejen zajímavý podnikatelský záměr, ale především jeho kvalitní zpracování v podobě podnikatelského plánu. Tento nezbytný formální dokument obsahuje všechny vnější a vnitřní klíčové faktory související se založením a následně i chodem podniku. Podnikatelský plán objasňuje podnikateli reálnost a uskutečnitelnost plánovaného záměru. Cílem práce je vytvořit ucelený a reálný podnikatelský záměr na nově vznikající ubytovací zařízení. Navrhovaný plán by měl sloužit zakladateli při začátku, ale také v průběhu podnikání. Prostřednictvím něho může zjištěné skutečnosti aplikovat ve své činnosti. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V úvodní teoretické části se nejprve zabývám nutnými kroky při zakládání nového podniku, definuji základní ekonomické pojmy související s podnikáním a popisuji návod k získání živnostenského oprávnění. Významnou část práce tvoří teoretický základ podnikatelského plánu, z toho důvodu budou v práci jednotlivé části plánu představeny podrobně. Následuje praktická část, která se zaměřuje na její praktické provedení s využitím teoretických poznatků. V této kapitole je již vypracovaný konkrétní podnikatelský plán na nově vznikající pension v blízkosti Náchoda. Na začátku práce seznámím čtenáře s podnikatelem, který chce zahájit podnikání v hostinské činnosti. Představím jeho dlouhodobé cíle a určím způsob jak jich co nejlépe dosáhnout. Při zpracování plánu využívám analýzy trhu, SWOT analýzy a metody bodu zvratu. V závěru práce je kladen důraz na sestavení finančních výhledů a identifikaci rizik této činnosti. Mojí snahou je vytvořit ucelenou práci, ve které se budu zabývat problematikou zakládání nově zřizovaného ubytovacího zařízení, tak aby zjištěné údaje vyústili do konkrétních doporučení. Volba tématu bakalářské práce vycházela z mého zájmu během studia o předměty ekonomie, účetnictví a managementu ubytovacích zařízení. Na základě této práce si mohu rozšířit vědomosti v oboru pohostinství a hotelnictví a získané znalosti mohu aplikovat do praxe. Při zpracování bakalářské práce vycházím ze svých znalostí nabytých studiem a také z informací poskytnutých zakladatelem pensionu.
- 11 -
2 Historie, současný stav pohostinství Pod pojmem pohostinství v rámci historického vývoje lze chápat veškeré činnosti spojené s poskytováním ubytování a stravování. Stravovací a ubytovací služby se řadí mezi velmi staré obory lidské činnosti. Tyto služby spolu úzce souvisejí a navzájem vytvářejí neoddělitelný celek, proto je nutné zdůraznit, že jejich rozvoj probíhal společně. Počátky pohostinství můžeme shledat ve starověku. Z dochovaných údajů byla povinnost poskytovat pohostinství zcela zdarma v Palestině a Babylónu. V antickém Řecku se začaly stavět první hostince, které poskytovaly ubytování a stravování. Ale k nebývalému rozmachu cestování a kvality poskytovaných hostinských služeb došlo v době starověkého Říma. Ve středověku se poskytovalo dobrovolně pohostinství v kostelech podle pravidel svatého Benedikta. V tomto období existovaly hostince pro šlechtu s vysokou úrovní a došlo zde ke vzniku základních způsobů obsluhy. V novověku se začaly vyvíjet nové potřeby a přání hostů, kvůli tomu dochází k výstavbě nových typů ubytovacích a stravovacích zařízení. V dnešní době se tak existence pohostinství a hotelnictví stalo nezbytnou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu ve všech zemích světa. Zdroj: internetové stránky (1)
2.1 Příjezdový cestovní ruch v ČR Klíčovou roli v rozvoji pohostinství a ubytování hrají aktivity cestovního ruchu. Česká republika patří mezi významné evropské turistické destinace a od roku 2002 počet zahraničních návštěvníků stále narůstá. V roce 2007 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo podle údajů Českého statistického úřadu 6 680 400 zahraničních turistů, což představuje růst oproti roku 2006 o 3,8 %. Ve stejném roce uskutečnili v hromadných ubytovacích zařízeních 20 614 907 přenocování. Oproti předchozímu roku počet přenocování představuje růst o 2,6 %. Průměrná délka pobytu se tedy pohybuje okolo 4,1 dne. Nejsilnější skupinou návštěvníků v příjezdovém CR se v roce 2007 stali občané Německa 1 552 095, druhé místo náleží občanům z Velké Británie 564 040, následují je Italové 412 698. Za významnou skupinu návštěvníků s nejdelší průměrnou délkou
- 12 -
pobytu a nadprůměrnými výdaji označujeme hosty z Ruska. Významným přínosem pro naši ekonomiku se stávají turisté z Ameriky. Nejnavštěvovanějším místem v ČR se stala v roce 2007 tradičně Praha, kam zavítalo 4 005 879 zahraničních turistů, což představuje růst oproti roku 2006 o 8,2 % a 60 % podíl ze všech turistů v ČR. Druhým nejnavštěvovanějším krajem ČR byl Karlovarský kraj s 472 101 zahraničními turisty, kde byl zaznamenán nepatrný pokles oproti roku 2 006 o 1,6 %. Třetí místo patří Jihomoravskému kraji s 431 693 zahraničními turisty a nárůstem o 8,7 %. Graf 1: Počet zahraničních hostů v ubytovacím zařízení podle krajů v roce 2007 Počet zahraničních hostů v ubytovacích zařízení podle krajů v roce 2007 Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj 5% 1%1% Plzeňský kraj 6% Karlovarský kraj 1% 1% Ústecký kraj 4% Liberecký 3% Královéhradecký kraj 2% Parbudický kraj 7% Kraj Vysočina 60% Jihomoravský kraj 2% Olomoucký kraj 5% Zlínský kraj 3% Moravskoslezský kraj
Zdroj: Český statistický úřad Statistiky dokazují, že zahraniční návštěvníci mají stále zájem o návštěvu České republiky především o naše hlavní město. Myslím si, že je nutné zaměřit se a propagovat na zahraničních trzích i ostatní kraje České republiky, které mají zajímavé přírodní krásy a kulturně-historické památky. I z tohoto důvodu jsem pro praktickou část této práce záměrně zvolila Královéhradecký kraj a rozhodla se o založení ubytovacího zařízení v této lokalitě. Zdroj: Český statistický úřad
- 13 -
2.2 Hromadná ubytovací zařízení v ČR V České republice se nacházejí kvalitní a dostatečné ubytovací kapacity, protože však v průběhu roku dochází k výrazným výkyvům poptávky po službách cestovního ruchu, jsou tyto kapacity využívány v obdobích mimo sezónu minimálně. V roce 2007 bylo zaznamenáno 7 845 ubytovacích zařízení, což představuje růst oproti roku 2000 o 376. V posledních letech došlo k velkému rozmachu výstavby nových zařízení zejména v Praze (růst oproti roku 2000 o 152 zařízení), lázeňských střediscích, horských a městských oblastech (Brno, Plzeň, Ostrava). V ostatních střediscích a regionech se počet ubytovacích zařízení stupňuje mírným tempem. Současný trend budování nových kapacit má pokračovat i v následujících letech. Vývoj příjezdového cestovního ruchu a využití ubytovacích kapacit bude záviset na tom, jak se v ostatních zemích, z nichž k nám jezdí nejvíce návštěvníků, promítne hospodářská krize. Nejvíce hostů se ubytovalo v roce 2007 v hotelech a pensionech (příloha č. 1). Na českém trhu je k dispozici kolem 2 540 pensionů, ale v porovnání počtu lůžek a pokojů jednoznačně dominují tříhvězdičkové hotely. Průměrná cena za lůžko je odlišná podle kategorie hromadných ubytovacích zařízení a podle oblíbenosti jednotlivých oblastí a středisek. V Praze a jeho okolí se průměrná cena pohybuje okolo 1 052 Kč/noc ačkoliv průměrná cena v České republice je přibližně 680 Kč. Zdroj: Český statistický úřad, internetové stránky (2)
- 14 -
3 Založení podniku Pokud má podnikatel v úmyslu založit podnik, měl by mít svou ideu důkladně promyšlenou v optimistické, realistické i pesimistické variantě. Hlavním motivem podnikání je bezesporu dosažení zisku. Proto aby tohoto záměru bylo v dohledné době dosaženo, je nezbytné mít jasnou představu před zahájením podnikání o oboru v němž chce podnikatel uspět, o umístění firmy, o jeho okolí, o získání potřebného kapitálu či cílech, kterých má být dosaženo. Podnikatel by měl také uvažovat o vhodné volbě právní formy. Výběr formy podnikání je výhradně na podnikali a závisí pouze na něm zda se rozhodne podnikat jako živnostník - jednotlivec nebo ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti či v družstvu. Při vytváření nového podniku musí podnikatel respektovat legislativní úpravu ČR. Zákonů, vládních nařízení či norem existuje k jednotlivým problémům a okruhům podnikání celá řada. Obchodní zákoník vymezuje právní vztahy mezi podnikateli, definuje pojem podnikání nebo podnikatel. Zákoník práce upravuje vztahy mezi podnikatelem a jeho zaměstnanci. Občanský zákoník definuje právní vztahy týkající se nemovitostí. Živnostenským zákonem se musí podnikatel řídit, chce-li získat živnostenské oprávnění. Podnikatel je povinen odvádět daně do státního rozpočtu dle zákonu o dani z příjmu, zákonu o dani silniční či zákonu o spotřební dani a v neposlední řadě respektuje zákon o správě sociálního zabezpečení a zákon o zdravotním pojištění.
3.1 Podnikání a jeho cíle Podnikáním se podle obchodního zákoníku rozumí: „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ (13) Tuto definici je třeba doplnit o to, že snahou podniku je uspokojit potřeby zákazníků nabízenými výrobky a službami prostřednictvím trhu. V obchodním zákoníku je také uvedena definice podniku, která stanoví podnik jako soubor hmotných (budovy, stroje a zařízení), osobních (zkušenosti, znalosti a kvalifikace zaměstnanců) a nehmotných (licence, značka, know-how) složek podnikání.
- 15 -
Podnikatelem může být podle obchodního zákoníku fyzická nebo právnická osoba jako: -
osoba zapsaná v obchodním rejstříku,
-
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
-
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění
podle zvláštních předpisů, -
osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence
podle zvláštního předpisu. (13) Každý podnik je založen za určitým cílem. Mezi nejobecnější cíle firmy patří „mise a vize firmy“. Slovo mise vzniklo z latinského missio (poslat) a je definováno jako nejzákladnější smysl existence firmy. Každý zaměstnanec určité firmy plní její poslaní a snaží se naplnit smysl její existence. Pojem vize pochází z latinského visus (zrak) a je používán ve smyslu vidění nebo představy. Vizí se rozumí plánovaný stav v budoucnosti neboli jak bude firma vypadat v určitém časovém horizontu. Zdroj: internetové stránky (2) Vize firmy musí být konkretizována do 3 úrovní cílů: a) Cíle strategické – vytváření těchto cílů je náplní vrcholového managementu. Zabývají se zvyšováním obratu nebo zisku, novou motivační strategií vůči zaměstnancům nebo zkoumají nové trhy. b) Cíle taktické – stanovuje střední management a jsou vytvářeny v jednotlivých hlavních oblastech řízení jako je marketing, management, finance, personalistika. c) Cíle operativní – rozpracovává nejnižší úroveň manažerů tj. vedoucí provozů, středisek, dílen. Pracovníci rozpracovávají vyšší cíle do konkrétních činností a jejich plnění je úkolem denní práce a kontroly. (2) Cíle podniku můžeme rozdělovat podle různých kritérií: časového hlediska, významu nebo velikosti. Konkrétně si podnik může zvolit jako hlavní cíle ziskovost, návratnost investic, ochranu životního prostředí, vedoucí postavení na trhu, dobré jméno firmy nebo přežít v počátku založení podniku. Je potřebné si uvědomit, že bez stanovení cílů nelze začít podnikat.
- 16 -
3.2 Volba právní formy Podnikatel musí splnit při zakládání podniku určité formální předpoklady, které vycházejí z platných právním předpisů. Konkrétní postup založení podniku se bude diferencovat podle vybrané právní formy, která rozlišuje podnikatele – fyzickou osobu (živnostníka) nebo podnikatele - právnickou osobu (obchodní společnost). O výběru vhodné právní formy podniku by měl podnikatel dlouhodobě uvažovat. Uvědomit si, že zvolená právní forma bude výrazně určovat vztahy podniku ke svému okolí (zákazníci, zaměstnanci, dodavatelé, konkurence) a může velmi významně ovlivnit investory. Kritéria, která by měl podnikatel při výběru vhodné právní formy uvážit: 1) způsob a rozsah ručení (omezené či neomezené ručení), 2) oprávnění k řízení tzn. vedení podniku nebo zastupování podniku navenek, 3) počet zakladatelů tj. u a. s. či s. r. o. je možno založit podnik při splnění určitých podmínek jednou osobou, 4) nároky na počáteční kapitál (u podnikatele-živnostníka není určen ze zákona počáteční kapitál, ale předpokládá se osobní účast na výkonu a provozu živnosti), 5) administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniků (nejnáročnější je založení a. s.), 6) účast na zisku či ztrátě 7) finanční možnosti tj. především přístup k cizímu kapitálu, 8) daňové zatížení (podnikatelé platí přímé i nepřímé daně), 9) zveřejňovaní povinnost (publikace hospodářských výsledků). (1)
3.3 Okolí podniku Podnik je obklopen určitým okolím, jehož vývoj na něj výrazně působí. Na jedné straně přináší řadu rizik a na straně druhé řadu zajímavých příležitostí pro další rozvoj. Měl by se naučit svoje příležitosti využívat a svoje rizika úspěšně vyřešit. Jeho okolí ho nutí k určitému způsobu chování, k volbě cílů a způsobů jejich dosažení. Je tedy silně
- 17 -
ovlivňován svým okolím, ale zpětná vazba je pro něj velmi omezená. (1) Působí na něho řada vlivů, které jsou charakterizovány jako: Geografické okolí ovlivňuje zejména umístění podniku, nákupní a prodejní logistiku. Politické a právní okolí je tvořeno politickými stranami, které prostřednictvím právních norem (zákonů, předpisů a vyhlášek) výrazně působí na činnost podniku. Ekologické okolí musí všechny organizace na základě nařízení vlády nebo občanských sdružení stále více respektovat. Ekologie vytváří omezující a ekonomickou zátěž pro podniky, ale i příležitosti pro jeho rozvoj (recyklace odpadů). Technologické okolí umožňuje firmám dosahovat lepších hospodářských výsledků a zvyšovat tak konkurenčních výhod. V tomto směru podnik nesmí nikdy ztratit spojení s rozvojem nové techniky a technologie. Na druhou stranu má negativní vliv na životní prostředí. Etické okolí a uplatňování etiky v podnikání má rostoucí význam. Dodržovat etické zásady tzn. poskytovat pravdivé informace, kvalitní služby, pravidla hospodářské soutěže, začalo být chápáno v podnikatelské sféře jako konkurenční výhoda. Zákazník se tak může rozhodnout mezi různými firmami a zvolit tu nejdůvěryhodnější. Kulturně historické okolí se vyvíjí po mnoho století. Celková úroveň vzdělanosti a kultury obyvatelstva vytváří podmínky pro ekonomický rozvoj a je jednou z největších nadějí do budoucna. (3)
3.4 Umístění podniku Každý podnikatel si musí uvědomit, že se v jeho podniku budou vzájemně ovlivňovat a prolínat jednotlivá okolí. Na základě promyšlené podnikatelské koncepce zvolí místo pro svou činnost. Jeho rozhodnutí je závislé na tom zda se jedná o založení podniku výrobního charakteru nebo o podnik poskytující služby. V praktické části bakalářské práce je mým cílem založit ubytovací zařízení, a proto se již v této části více zaměřím na podnikatele, který se zabývá otázkou umístění ubytovací jednotky. Při volbě vhodného místa musí podnikatel svá rozhodnutí zohledňovat s určitými problémy. V případě poskytování ubytovacích služeb musí zvolit výhodnou polohu, která je z hlediska cestovního ruchu turisticky atraktivní a navštěvovaná nebo se předpokládá prudký rozvoj v dané oblasti. Podmínkou zvolení
- 18 -
vhodného místa je ideální dopravní dostupnost (především automobilem, ale také jinými hromadnými dopravními prostředky). Ve zvolené lokalitě je nezbytné provést průzkum trhu dodavatelů, průzkum poptávky a získat informace o konkurenci (o její vzdálenosti, službách, cenách a zákaznících). Podnikatel na základě průzkumu zjistí zda se vyskytuje mezera na trhu ve zvolené oblasti a je možné proniknout na trh a uspět. Dalším faktorem, který ovlivňuje jeho rozhodnutí je pracovní síla, okolí či frekvence chodců. V současné době je také věnována velká pozornost životnímu prostředí. Jak výše uvedené požadavky na infrastrukturu (blízkost dopravních tras, stanice hromadné dopravy, parkování), tak i jeho dopady na životní prostředí vytvářejí určité omezující podmínky při výběru vhodného místa pro podnikání. (4)
3.5 Živnostenské podnikání V této části se zaměřuji na problematiku fyzické osoby jako podnikatele (živnostníka). Hlavním důvodem je, že pro praktickou část této práce jsem zvolila jako podnikatelský subjekt fyzickou osobu. Zabývám se také otázkou, jaké normy a podmínky musí být splněny k zahájení ubytovacích a stravovacích služeb. Živnostenské podnikání je podnikání, které je upraveno živnostenským zákon č. 455/1991 Sb. Živností se dle zákona rozumí soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Živnost může provozovat každá fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky stanovené tímto zákonem. Podmínky provozování živností rozdělujeme na podmínky všeobecné a zvláštní. Všeobecné podmínky jsou následující: -
dosažení věku 18 let,
-
bezúhonnost (výpisem z trestního rejstříku),
-
způsobilost k právním úkonům,
-
prokázání skutečnosti, že fyzická osoba, nemá evidovány daňové
nedoplatky z podnikání; nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také nemá nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění.
- 19 -
Zvláštní podmínky k provozování živnosti: -
předepsaná odborná způsobilost (osvědčení o vzdělání, klasifikaci a
praxi), -
jiná než odborná způsobilost (např.: spolehlivost).
Živnosti členíme podle způsobu vzniku živnostenského oprávnění na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se dále rozdělují na řemeslné, vázané a volné. Oprávnění provozovat ohlašovací živnost se prokazuje živnostenským listem, který vydává příslušný živnostenský úřad. V tomto případě při splnění všeobecných a odborných podmínek lze zahájit podnikání ode dne ohlášení uvedené živnosti živnostenskému úřadu. Živnosti koncesované smějí být provozovány na základě koncese. O vydání koncesní listiny nerozhoduje živnostenský úřad sám, ale žádost předává k posouzení příslušnému státnímu orgánu. Vydání koncesní listiny trvá zpravidla dva měsíce a oprávnění zahájit koncesní živnost vzniká dnem doručení koncesní listiny. (6)
3.5.1 Vymezení živnosti - hostinská činnost a ubytovací služby Hostinská činnost patří mezi živnosti ohlašovací řemeslné a ubytovací služby mezi živnosti ohlašovací volné. U živnosti volných stačí splnit pouze všeobecné podmínky dle zákona o živnostenském podnikání. Při poskytování ubytovací služby bez stravování a to v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách, bytech či rodinných domech, je možné zahájit podnikání na základě získaného živnostenského listu na živnost ubytovací služby. Hostinská činnost je definována v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. jako:„činnost spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány.“ (14) V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování v těchto kategoriích ubytovacích zařízeních hotel, hotel garni, motel, botel, pension. Pokud zůstane zachována povaha živnosti, lze provádět prodej pomocí automatů, doplňkový prodej (tabákové výrobky, upomínkové předměty), prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her (karty, šachy) a provozování her (bowling, kulečník). Na základě získaného oprávnění hostinská činnosti nelze provozovat tělovýchovné ani sportovní zařízení a zařízení
- 20 -
sloužící k regeneraci, rovněž nelze v rámci této živnosti provozovat kulturní a společenské akce. Hostinská činnost je živností řemeslnou a bez živnostenského listu nelze zahájit podnikatelskou činnost. Vzhledem tomu, že se jedná o ohlašovací živnost řemeslnou je nutné kromě všeobecných podmínek splnit i podmínky odborné. Odborná způsobilost se prokazuje výučním listem, vysvědčením, diplomem, osvědčením o rekvalifikací nebo získanou praxí v příslušném oboru. V oboru hostinská činnost může podnikat i fyzická osoba, která nesplňuje odbornou způsobilost. Musí si za sebe nalézt odpovědného zástupce, který tyto podmínky splní.
- 21 -
4 Podnikatelský plán Před zahájením podnikatelské činnosti si musí všechny organizace vymezit poslání, cíle a strategie, které povedou k jejímu rozvoji a k dlouhodobé existenci. Pro tyto účely se zpracovává před začátkem každého podnikání podnikatelský plán. Plán plní zpravidla dvě hlavní funkce: Vnitřní dokument – podnikatelský plán je chápán jako nástroj jenž je nezbytný pro řízení firmy. Je základem pro plánování a vnitřní kontrolu chodu podniku. V průběhu podnikání se plánované cíle srovnávají se skutečně dosaženými cíli. Externí dokument – je chápán jako podklad pro poskytnutí úvěru nebo veřejné podpory (nejčastěji dotace). V tomto případě je nutné přesvědčit banku o výhodnosti a o návratnosti finančních prostředků. (4) Plán pomáhá podnikatelům orientovat se v začátcích podnikání, ale také v jeho průběhu. V prvotní fázi při jeho zpracování si podnikatel musí objasnit a odpovědět na zásadní otázky: V čem bude skutečně podnikat? Jaké jsou jeho hlavní cíle a jak jich dosáhne? Kdo budou jeho zákazníci? Kdo mu bude konkurovat a jak se s konkurencí vyrovná, jaká je jeho konkurenční výhoda? Kdo budou jeho dodavatelé? Má dostatek finančních prostředků k zahájení podnikání popř.: kde tyto prostředky získá? Jaká jsou kritická místa a rizika podnikání? Na základě této jednoduché obchodní analýzy lze posuzovat zda je podnikatelský plán reálný a objektivní nebo je potřebné provést změny, které povedou ke zlepšení dosavadního projektu. Dobře propracovaný podnikatelský plán obsahuje reálný výhled do budoucnosti včetně finanční situace podniku a návratnosti vložených prostředků. Dokument
není
upraven
v obchodním
zákoníku
č.
513/1991
Sb.
ani
v živnostenském zákonu č. 455/1991 Sb., proto jej mohou podnikatelé zpracovávat dle vlastních představ. Na podnikatelský plán a jeho záměr je třeba nahlížet jako na neustále vyvíjející se a měnící se proces, který se přizpůsobuje svým vnitřním a vnějším podmínkám. Mění se faktory vnější – stav hospodářství, zákazníci, technologie či konkurence, právě tak jako vnitřní – obchody či příchody klíčových zaměstnanců mohou mít vliv na změnu podnikatelského plánu. Organizace by ho měli používat nejen při zahájení
- 22 -
podnikatelské činnosti, ale měl by sloužit po celou dobu existence firmy a při kontrole dosažených cílů.
4.1 Zásady sestavení podnikatelského plánu Při zpracování podnikatelského plánu musíme mít na vědomí, že tento dokument bude sloužit nejen podniku (managementu, zaměstnancům firmy), ale také investorům, bankéřům, zákazníkům nebo rodině. S ohledem na to musí být srozumitelný pro všechny zainteresované subjekty. Podnikatelský plán by měl splňovat určité požadavky při jeho zpracování z hlediska formálního a obsahového. Správně sestavený podnikatelský plán by měl: -
být stručný, přehledný, jednoduchý,
-
být orientován na budoucnost,
-
nezakrývat slabá místa a rizika projektu,
-
upozornit na konkurenční výhodu a silné stránky projektu,
-
být věrohodný a realistický,
-
být zpracován kvalitně i po formální stránce.
Výše uvedená forma a jeho obsah bude značně rozdílný u fyzických osob a jiný u velké společnosti. (5)
4.2 Obsah podnikatelského plánu Struktura podnikatelského plánu může být u podniků, které provozují hostinskou činnost následující například: -
shrnutí a všeobecný popis organizace (zaměřený na minulost, budoucnost
a popis vlastnických poměrů), -
klíčové osobnosti organizace (popis organizační struktury firmy a její
personální složení), -
výrobky a služby (popis jednotlivých poskytovaných služeb včetně
budoucího vývoje firmy), -
analýza trhu,
-
odbyt, marketing (uvést předpokládaný prodej služeb) ,
- 23 -
-
finanční plán (zaměřený na analýzu současné a plánované finanční
situace), -
kritická místa a problémy (uvést klíčová rizika),
-
přílohy
(např.:
živnostenský
list,
výpis
z obchodního
rejstříku,
zakladatelské smlouva, nájemní smlouva). (4) Každá z těchto částí tvoří osnovu plánu a jednotlivé kapitoly mohou být podle potřeb podrobně rozčleněny a popsány. Optimální rozsah tohoto dokumentu je cca 20-40 stran. Závěrem je třeba uvést, že ani bezchybně vypracovaný podnikatelský plán nezaručí úspěch podnikatelům, protože se stále jedná o velice rizikový projekt. Ovšem objektivní pohled na podnik pomůže podnikateli uvědomit si problémy a překážky, které nebude možné v budoucnu překonat a se svým plán skočí dříve než by investoval čas a peníze a poté zkrachoval. (7)
4.3 Shrnutí a všeobecné informace o podniku V první kapitole představíme potencionálním investorům celý podnikatelský záměr ve zkrácené podobě a charakterizujeme co nejjednodušeji cíle podnikání. Podstatné je stručně a výstižně zpracovat důležité informace o podniku na několik málo stran. Měli bychom se snažit vyvolat v investorovi zvědavost a zaujetí, protože na základě stručného shrnutí a představení klíčových bodů podnikatelského záměru, se investor rozhodne jestli má vůbec smysl číst celý projekt. Hlavním úkolem je seznámit čtenáře s posláním firmy, vytyčenými základními cíli, nabízenými produkty a finanční situací podniku. Nesmíme zapomenout zdůvodnit v čem spočívá naše konkurenčního výhoda. Zaměříme se na popis klíčových pracovníků podniku, na popis cílového trhu a charakterizujeme potencionální zákazníky. Potencionální investory budou zajímat údaje o vývoji podniku - o minulosti (u již existujícího podniku) a o budoucích plánech. Zdůrazňujeme vše, co může působit na investory pozitivně a velmi stručně objasníme naši představu o jednotlivých kapitolách podnikatelského plánu.
- 24 -
4.4 Klíčové osobnosti podniku Podle různých studií zabývající se příčinami neúspěchu malých podniků je z 98 % krach firmy zapříčiněn slabým managementem. (7) Proto součástí projektu musí být detailní popis toho, jak bude firma řízena, kdo budou její klíčový pracovníci a kolik zaměstnanců bude ve firmě pracovat. Do této části lze také zahrnout, jakým způsobem budou zaměstnanci najímáni, zaškolováni, odměňováni, kontrolováni nebo hodnoceni. Mějme na mysli, že člověk se svými schopnostmi (vrozenými a odbornými) je pro každou firmu rozhodující hnací silou a záleží na lidské práci a pracovním chování, jak firma úspěšná a konkurenceschopná bude. Při zpracovávání části týkající se managementu musíme přiblížit investorům organizační schéma podniku. Organizační struktura přesně určuje pracovní zařazení členů organizace, propojení a vztahy mezi jejich funkcemi. Definuje, kdo je zodpovědný za daný úsek v podniku (prodej, marketing, účetnictví), kdo je mu nadřízený a současně stanovuje počet podřízených. V každé organizační struktuře jsou určité prvky, které jí charakterizují: -
dělba práce,
-
mechanismy koordinace,
-
rozdělení rozhodovacích pravomocí,
-
organizační hranice,
-
neformální organizace,
-
základní legitimity vztahů nadřízenosti a podřízenosti. (Beránek, 2007,
s. 73) Organizační struktura ubytovacích zařízení vychází z objemu a náplně provozu. U malých ubytovacích jednotek je jednoduchá a u velkých složitější. U malých zařízení dochází ke slučování jednotlivých funkcí (recepční, účetní je jedna osoba), a proto nalezneme v těchto podnicích poměrně malý počet útvarů, u velkých společností je tomu naopak. Cílem podniku je vytvořit organizační strukturu co nejjednodušší, přehlednou, vyjadřující co nejpřesněji a jednoznačně dělbu práce, rozdělení odpovědností a pravomocí. (Beránek, 2007, s. 73)
- 25 -
4.5 Výrobky a služby V této kapitole seznámíme čtenáře projektu s výrobky a službami, které budeme vyrábět a poskytovat. Nabízené výrobky a služby popíšeme z pohledu zákazníka a poskytneme důvody k jejich koupi. Naznačíme budoucí vývoj podniku a k lepšímu pochopení přiložíme různé prospekty, fotografie a výkresy výrobků, které vložíme do příloh. (11) Hlavní činností ubytovacích zařízení je poskytování ubytování, stravování, osobních (donáška zavazadel, čištění obuvi) a doplňkových služeb (fitness, vířivka). Mnoho subjektů cestovního ruchu se snaží odlišit od ostatních a stát se originálním. Pokud se jedinci podaří nabídnout unikátní a jedinečné služby (tzv. unique selling proposition = USP), zajistí si tak dobré postavení na trhu, vybuduje si nezaměnitelné image, odliší se od konkurenčních podniků a to mu zabezpečí úspěch. Právě tyto informace musíme v plánu zdůraznit.
4.6 Analýza trhu Dalším krokem k tomu, abychom mohli začít prodávat výrobky a služby, je znát trh. Při tomto rozboru se zaměříme na popis potencionálních zákazníků, konkurenčních produktů a odhadneme objem prodeje. (7) Analýzu trhu provádíme obvykle v následujících krocích: -
získávání informací,
-
analýza informací,
-
popis celkového trhu,
-
vymezení a popis tržních segmentů,
-
odhady objemu produkce,
-
analýza konkurence. (4)
a) Získávání informací Abychom mohli porozuměli situaci trhu, musíme mít dostatek informací. K řešení toho problému nám poslouží interní nebo externí zdroje. Interní (primární) informace jsou získávány vlastním výzkumem podniku např.: osobní, telefonické či poštovní
- 26 -
dotazování. Sběr těchto údaje je pro podnik nákladnější, ale získané informace dokáží lépe přispět při řešení specifických problémů. Externí (druhotné) informace již existují a díky nim se podnik může vyhnout nákladným průzkumům. Poskytují obecné informace o tržních trendech, o konkurenci, o demografickém profilu zákazníka. Druhotné informace čerpáme ze státních publikací, periodik, knih a komerčních údajů. Nesmím opomenout, že velmi důležitou roli nyní hraje internet. Je tedy možné z něho čerpat, ale musíme být schopni posoudit jsou-li nalezené informace jsou skutečně pravdivé. (8) b) Analýza informací Po shromáždění informací jsou data analyzována a následně zpracovávána. Aby bylo možné získaná data použít pro analýzu trhu, musíme je roztřídit a prověřit jejich úplnost, hodnověrnost nebo odstranit možné chyby. K případným chybám dochází především při provádění výzkumu a jsou způsobeny nedorozuměním mezi tazatelem a dotazovaným. (8) c) Popis trhu Cílem výzkumu trhu je získat informace a údaje, z kterých zhodnotíme předpoklady budoucí situace na trhu a můžeme posuzovat budou-li výrobky a služby na trhu úspěšné. Zjistíme obecné informace o celkovém trhu tzn. ekonomické, technické, sociální a technické podmínky. Především se zaměříme na popis našich možných zákazníků, dodavatelů a konkurenčních podniků, uvedeme informace o formě podpory prodeje, popíšeme ekonomické a právní podmínky celkového trhu (dynamiku cen, platební a úvěrové podmínky) a informace o očekávaném vývoji trhu a jeho trendech. d) Vymezení a popis tržních segmentů V předešlé části jsme získali dostatek informací o celkovém trhu, ale je zřejmé, že není možné uspokojit na celém trhu všechny zákazníky. Hlavním důvodem je příliš mnoho zákazníků s odlišnými požadavky a představami. Proto potřebujeme určit z celkového trhu ty nejzajímavější segmenty, které budeme schopni dostatečně uspokojit. Podnik se snaží nalézt cílový trh, jenž je konečným cílem jeho snažení a pouze na něj se bude soustředit. Cílový trh se skládá se zákazníků jenž mají podobné vlastnosti a požadavky – tento proces se nazývá segmentace trhu. - 27 -
V pohostinství a ubytování hlavní zásada při segmentování trhu zní: „Raději menší skupině hostů vše než všem hostům nabídnout trochu.“ (Beránek, 2007, s. 146) Je nemožné uspokojit různé potřeby odlišných skupin hostů. Rovněž segmentace trhu je nutná z důvodů efektivního vynaložení nákladů, protože jedině tak může být dosaženo lepšího poměru mezi náklady a výnosy. Při segmentaci trhu se používá pět hlavních technik: demografická, socioekonomická, geografická, psychografická a behavioristická segmentace. (Horner, 2007, s. 76) e) Odhad objemu produkce Cílem firmy může být např.: co největší obrat, zisk, podíl na trhu nebo vedoucí značka na trhu. Aby podnik své cíle splnil, musí stanovit i vhodnou cenu výrobků a služeb. Cena by měla být tak vyvážená, aby jí zákazníci byli ochotni platit a firma dosahovala zisku. Na základě stanovené ceny pak dále může podnik odhadovat objem produkce za rok. V ubytovacích zařízeních je tvorba ceny ovlivněna např.: umístěním, zařízením ubytovací jednotky a pokoje, úrovní nabízených služeb, ročním období a dnem v týdnu. f) Analýza konkurence Velmi důležitou částí analýzy trhu je analýza konkurence. Konkurence vzniká tam, kde dvě nebo více firmy se snaží prodat podobný produkt společnému cílovému trhu. Zákazník si vybírá produkt a každá firma usiluje o to, aby si výrobek či službu zakoupil právě u ní. O konkurenci, která si vybrala stejný cílový trh musíme zjistit maximum informací (např.: informace o jejich produktech, kvalitě, ceně, o výši obratu, zisku, způsobu prodeje, o silných a slabých stránkách). Na základě získaných informací provedeme srovnání našich cílů a předpokladů s konkurencí. Konkurence na trhu má velký význam díky níž, dochází k zdokonalovaní produktů nebo k vytvoření nových produktů či k snižování cen. K analýze konkurence se využívá různých metod. Nejznámější metodou je Porterův model pěti sil, který je ovlivněn: -
zákazníky,
-
konkurencí v odvětví,
-
dodavateli, distributory a prostředníky,
-
substituty,
-
potencionálními podnikateli. - 28 -
Jmenované složky tvoří mikroprostředí podniku a působí na podnik odlišně. Zákazníci jsou pro podnik tou nejdůležitější klíčovou oblastí a z toho důvodu sledujeme jejich chování, nasloucháme jejim požadavkům a zjišťuje jejich přání. Dodavatelé zabezpečují potřebné zdroje pro podnik (např.: suroviny, energie, pohonné hmoty). Ovlivňují náklady podniku a mohou ho ohrozit zvýší-li ceny svých zdrojů a naopak podniku výrazně pomoci, jsou-li schopni urychlit pohyb výrobků ke konečnému spotřebiteli. Zájmem podniku je vytvářet dobré partnerské vztahy, protože změna dodavatelů by mohla výrazně ovlivnit činnost společnosti. Snadný přístup k surovinám a levnější pracovní síla, tak mohou méně ohrozit podnik a jeho cílový trh potencionální podnikatelé. Obavy ze strany substitučních produktů jsou na místě, je-li vyráběný produkt snadno zaměnitelný z hlediska kvality nebo ceny. (8)
4.7 Odbyt, marketing V této části plánu se firmy zabývají otázkou, jakým nejlepším způsobem služby zákazníkovi poskytnout a přeměnit nabízené služby v hotové peníze. Odbyt je činnost, která má bezprostřední vztah k trhu. Aby se podnikatelé vyhnuli neúspěchu při zavádění produktu do prodeje, musí stanovit vhodnou odbytovou a cenovou strategii, naplánovat organizaci odbytu a určit opatření na podporu prodeje. (4) Za pomoci marketingu hledají podnikatelé odbytové trhy (spotřebitele) pro své produkty. V odborné literatuře nalezneme různé definice pojmu marketing. Philips Kotler definuje marketing jako: „společenský a řídící proces, jehož pomocí jednotlivci a skupiny získávají to, co chtějí a potřebují, prostřednictvím vytváření a výměny výrobků a hodnost s druhými.“ (Horner, 2003, s. 29) Jedním z hlavních pojmů v moderní teorii marketingu je marketingový mix. Základní složky marketingového mixu tvoří čtyři prvky označované jako „4P“, které jsou odvozeny z anglických názvů: product (produkt), price (cena), place (místo), promotion (propagace). Pro oblast ubytování a stravování v podmínkách malých a středních podniků se tyto čtyři složky rozšiřují na „5P“ o people (lidé). Lidské zdroje hrají důležitou roli v tomto oboru a rozumí se jimi zákazníci, ale i zaměstnanci podniku. Zdroj: internetové stránky (1)
- 29 -
4.8 Finanční plán Před
začátkem
činnosti
podnikatel
odhaduje
budoucí
vývoj
podniku
a
prostřednictvím finančního plánu provede zhodnocení svých podnikatelských příležitostí. Dobře propracovaný finanční plán zahrnuje plán kapitálu a jeho struktury, strukturu podnikového majetku, podíl dlouhodobého a běžného majetku, způsob rozhodování o investicích a plánování likvidity. Vhodné plánovací období je 3 až 5 let. (10) Finanční plán podniku obsahuje: -
analýzu nákladů,
-
očekávaný obrat,
-
analýzu výkazů zisků a ztrát,
-
analýzu rozvahy,
-
analýzu cash flow. (4)
a) Analýza nákladů Při zakládání firmy vznikají podnikatelům počáteční náklady. S prvotními výdaji musí podnikatel počítat a rozhodnout se, jaké potřebuje k zahájení činnosti a z jakých zdrojů budou financovány. Pokud zakládáme podnik jsou to např.: výdaje na vytvoření a vznik společnosti (poplatky, právní pomoc, mzdy, cestovné, pronájem budov); náklady na pořízení technologií (nákup strojů, výdaje za licence, know-how, výdaje za telekomunikace); personální náklady; náklady na marketing či spolupráci s dodavateli nebo náklady zabezpečující úvěr od banky (manipulační poplatky, platby úroků). (4) b) Očekávaný obrat Očekávaným obratem se rozumí předpokládaná tržba (výnos) za určitý časový horizont. c) Analýza výkazu zisků a ztrát Výnosy a náklady podniku za určité období jsou zachyceny ve výkazu zisků a ztrát – výsledovce. Sečtou se předpokládané výnosy za období, odečtou předpokládané náklady a tím zjistíme hospodářský výsledek - zisk nebo ztrátu. Plánovaný výkaz zisků a ztrát se zpracovává pro následující období 3-5 let.
- 30 -
d) Analýza rozvahy Při založení podniku se vždy sestavuje počáteční rozvaha. Rozvaha poskytuje informace o majetku podniku a jeho finančním krytí k určitému dni. Majetek podniku se v rozvaze zobrazuje jako aktiva a představuje souhrn dlouhodobého i oběžného majetku, které patří podnikateli a slouží k podnikání. Dlouhodobý nebo-li stálý majetek slouží podniku déle než 1 rok a krátkodobý nebo-li oběžný majetek obíhá po dobu kratší než 1 rok. Finanční zdroje z nichž byl podnik pořízen se nazývají pasiva a dělí se na vlastní a cizí. Vlastní pasiva vložil do podniku sám podnikatel popřípadě skupina podnikatelů tzn. vlastní kapitál. Cizí zdroje získal podnikatel prostřednictvím úvěru od banky tzn. úvěrový, dluhový kapitál. Zákon o účetnictví přikazuje k jakému dni se musí sestavovat rozvaha. Rozvaha sestavená na počátku založení podniku a ke konci účetního období (většinou 31. 12.) umožní zjistit na základě porovnání obou rozvah, jaká je finanční situace a jak efektivněji řídit a rozvíjet podnik. Organizace by měla mít dopředu naplánováno, z jakých zdrojů bude nový podnik financován. Existuje mnoho způsobů financování nejčastěji: 1) forma zdroje: •
peněžní (do podnikání se vstupují hotové peníze, devize, pohledávky),
•
věcná (vkládáme stroje, nemovitosti, přírodní zdroje).
2) forma vztahu zdroje k firmě: •
zdroj vnitřní (vytvořen vlastní činností – zisk, odpis),
•
zdroj vnější (vklad vlastníka firmy, úvěr, dotace).
3) forma vztahu zdroje k vlastníkovi firmy: •
zdroj vlastní (vklady majitelů, emise akcií),
•
zdroj cizí (dodavatelské a bankovní úvěry, leasing, dotace). (6)
e) Analýza cash-flow Pro každou firmu je důležité, aby v každém momentě měla k dispozici dostatek hotovosti tj. cash flow (peněžní tok). Pravidla cash flow jsou založeny na peněžních příjmech (tržby v hotovosti, finanční prostředky na běžném účtu) a výdajích (nákup zboží v hotovosti, splátky úroků), která vystihují reálný tok peněz. Celkové rezervy v hotovosti by podle doporučení měly být ve výši 1/12 ročních nákladů. Analýza peněžního toku je podstatná především během druhé a třetího roku existence firmy, kdy dochází k nejvíce problémů v životě firmy. Pro zjišťování cash flow se sestavuje - 31 -
zvláštní dokument – výkaz o cash flow. Peněžní toky se zjišťují přímou i nepřímou metodou a oba postupy rozdělují tři činnosti v podniku – provoz, finance, investice. Cílem finančního plánu je seznámit banku nebo investory s předpokládanou finanční situací podniku. V případě žádá-li podnikal o úvěr od banky, musí detailně vysvětlit, na jaký účel budou prostředky použity (na pořízení dlouhodobého nebo krátkodobého majetku). Prostřednictvím finančního plánu získá banka konkrétní informace o schopnosti podniku splácet úvěr a hradit úroky.
4.9 Kritická místa a problémy V poslední části projektu je žádoucí určit potencionální rizika a hrozby. Podnikatel si jich musí být vědom a připravit strategii vedoucí k překonání závažných událostí. K hlavním faktorům, které mohou ohrozit nový podnik patří: •
nedostatek finančních prostředků,
•
nečekaný vývoj v okolí podniku (společenské, technické, ekonomické, politické změny),
•
problémy s dodavateli,
•
nedodržení termínu zahájení podnikatelské činnosti,
•
nedodržení plánovaného prodeje. (4)
Obvyklou formou prezentace kritických míst, ale i silných stránek podniku je vypracování SWOT analýzy. Zhodnocení slabých, silných stránek či hrozeb a příležitostí společnosti se uskutečňuje před zahájení činnosti, ale také během života organizace. K tomuto účelu používáme tzv. SWOT analýza, která dokáže vyhodnotit fungování společnosti v jejím počátku nebo upozornit na problémy, jenž se na trhu nachází.
Analýza by se měla stát součástí strategického dlouhodobého plánování
v každém podniku. Pomocí tohoto rozboru identifikujeme současný stav firmy (vnitřní prostředí) a situaci v jejím okolí (vnější prostředí). Ve vnitřním prostředí zjišťujeme silné a slabé stránky firmy a naopak v prostředí vnějším hledáme příležitosti a hrozby. Investory zajímá jestli náš plán má šanci uspět, protože se chtějí vyhnout riziku a nechtějí přijít o vynaložené prostředky. Díky této metodě se investoři mohou rychleji rozhodnout zda finanční prostředky poskytnou.
- 32 -
Pro sestavení SWOT analýzy je potřeba dostatek informací. Zdrojem informací by měli být zaměstnanci se svými náměty a návrhy. Pracovníci ze všech oddělení (řídící pracovníci, účetní, zaměstnanci marketingu, dělníci) se musí podílet na vytváření analýzy, protože by mohlo dojít ke zkreslení výsledků, kdyby na analýze pracoval pouze tým pracovníků z managementu. SWOT analýza se skládá: -
silné stránky (strengths),
-
slabé stránky (weaknesses),
-
příležitosti (opportunities),
-
hrozby (threats).
Podstatou metody je nalézt co nejvíce příkladů v rámci jedné skupiny a vzájemně je mezi sebou porovnat. Nevyplatí se tajit problémy, ale naopak snažit se o jejich odstranění. Silné a slabé stránky se týkají organizace, zatímco příležitosti a hrozby přicházejí nejčastěji z okolí. Cílem podniku je maximalizovat silné stránky a realizovat příležitosti a odstranit co nejvíce slabých stránek a možných ohrožení firmy.
- 33 -
5 Praktická část 5.1 Všeobecné informace o podniku V této části bakalářské práce je zpracován konkrétní příklad nově zakládaného ubytovacího zařízení. Podnikatelský záměr vychází z pravdivých informací a snahou je předložit reálný pohled při zakládání nového podniku v hostinské činnosti. Praktická část této práce vychází ze struktury podnikatelského plánu, kterou jsem popsala v teoretické části. Zpracovávám návrh podnikatelského záměru, který vyústí v podobě podnikatelského
plánu.
Podnikateli
stanovím
na
základě
vypracovaného
podnikatelského plánu (výpočtů, analýz, doporučení) je-li vhodné zahájit podnikání v tomto oboru a má-li šanci být úspěšný a konkurenceschopný. Podnikatel pan Poláček se rozhodl po zralé úvaze začít podnikat v oboru pohostinství a hotelnictví. Několik let pracoval jako recepční a číšník, ale nebyl za svoji práci dostatečně finančně ohodnocen. Protože má určité znalosti a zkušenosti v tomto oboru, rozhodl se založit vlastní ubytovací zařízení – pension. Předmětem podnikání bude poskytování ubytovacích a stravovacích služeb v ubytovacím zařízení. Podnik bude založen jedinou fyzickou osobou – živnostníkem. Pro realizaci tohoto nápadu musel najít vhodný objekt pro zahájení svého podnikání. Finanční situace pana Poláčka nedovolila výstavbu nového zařízení. Využil jedinečné nabídky a pronajal si ubytovací zařízení od pana Kleina v oblasti Náchodska. S majiteli objektu je uzavřena nájemní smlouva na dobu trvání deseti let. Majitelé budovy postavili pension a chtěli v něm začít podnikat. Z finančních a rodinných důvodů k jejich plánu nedošlo a stalo se pro ně nejschůdnějším řešením objekt pronajmout za 25 000 Kč/měsíc. Místo podnikání bude na Dobrošově, vzdáleného 8 km od města Náchoda. Název podniku byl určen jako „Pension Poláčkovi“. Podnikatel předpokládá, že zahájí podnikání v pensionu v září 2009. V okolí pronajatého pensionu se již nachází několik ubytovacích objektů i zařízení pro stravování. Oblast Náchodska je především v letních měsících hojně navštěvována domácími i zahraničními turisty. Lze se proto domnívat, že ubytovací zařízení bude i při existenci silné konkurence úspěšné. Cílem pana Poláčka je poskytovat přenocování či přechodné ubytování skupině hostů se zájmem o aktivní odpočinek nebo kulturu a historii. Součástí pensionu je restaurace, která se bude snažit bojovat s konkurenčními stravovacími zařízeními následující nabídkou: stylovou českou kuchyní včetně nabídky - 34 -
různých regionálních specialit, výběrem dvanácti druhů poledního menu za výhodné ceny, bohatým jídelním i nápojovým lístek a kvalifikovanými pracovníky. Pan Poláček vloží do podnikání své úspory ve výši 200 000 Kč a vlastní automobil. Osobní automobil nebude zahrnut do obchodního majetku a majitel si bude účtovat náhradu za ujeté kilometry. Předpokládá, že požádá o úvěr banku na pokrytí další nezbytných výdajů v souvislosti se zahájením činnosti. V pensionu bude pracovat provozovatel pensionu – hlavní vedoucí a zaměstná 4 pracovníky na plný úvazek a 1 zaměstnance bude pracovat na částečný úvazek. Shrnující informace Obchodní jméno:
Penzion Poláčkovi
Provozovatel:
Pavel Poláček
Vlastník budovy:
Petr Klein
Forma vlastnictví:
pronájem na dobu 10-ti let
Předmět podnikání:
Hostinská činnost
Místo podnikání:
Dobrošov Náchod 547 01
Zahájení podnikání:
1. 9. 2009
Počet zaměstnanců:
5
Vklad do podnikání:
200 000 Kč (hotovost), automobil 1 000 0000 (úvěr)
5.2 Předmět činnosti Hlavní činností pensionu bude poskytování ubytovacích a stravovacích služeb. Pensionem se obvykle v odborné literatuře rozumí: ubytovací zařízení s nejméně pěti pokoji (minimálně 10 lůžky) a s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb. Nabízí ubytovací služby srovnatelné s hotelem a podle požadavku na plochu a vybavení se člení do čtyř tříd. Zakladatel ubytovacího zařízení bude provozovat hostinskou činnost na základě živnostenského listu.
- 35 -
5.3 Kroky provedené před zahájením podnikání Před zahájením podnikání si musí majitel zakládajícího podniku udělat jasnou představu zejména o následujících oblastech:
5.3.1 Volba právní formy Pan Poláček se musel zabýval otázkou, jakou právní formu podnikání zvolí. Bude podnikat v pohostinství jako fyzická nebo právnická osoba? Jaký je mezi těmito formami rozdíl? Jaká varianta je pro něj výhodnější? Velice jednoduchý pohled mezi rozdílnými formami podnikání lze charakterizovat takto: Fyzická osoba: -
zodpovídá za veškeré právní úkony,
-
ručí veškerým svým majetkem,
-
vede daňovou evidenci (pokud se nerozhodne jinak) o skutečných
příjmech a výdajích tzn. zdaňuje jen finanční prostředky, které obdržela. Právnická osoba: -
společnost ručí za závazky veškerým svým majetkem,
-
společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených
vkladů zapsaných v obchodním rejstříku, -
povinně vedou účetnictví a účtují o stavu a pohybu majetku, závazků,
náklech a výnosech a také o výsledku hospodaření. Na začátku svého plánu podnikatel přemýšlel, že si najde společníka a s ním otevře nový podnik. Ale po zvážení situace se rozhodl podnikat jako fyzická osoba. Láká ho představa, že vydělané finanční prostředky si s nikým nebude muset dělit a o všech záležitostech (zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci) bude rozhodovat sám. Bude pracovat podle svého uvážení a v čase, který mu bude vyhovovat. Jako každý podnikatel touží po úspěchu, dostatku finančních prostředků a práci, která ho bude bavit. Musí si být však plně vědom toho, že založení a provozování nového podniku není vůbec jednoduché, zvlášť je nutné tomu věnovat spoustu času. Bude zodpovědný za
- 36 -
řešení veškerých problémů. Při neúspěchu musí být připraven na psychickou a společenskou ujmu.
5.3.2 Administrativní činnosti Majitel
provozovny
musí
před
zahájením
podnikání
provést
nezbytné
administrativní kroky a splnit několik podmínek, které mu umožní otevřít pension včetně restaurace. Mezi základní podmínky patří: 1) Podnikatel bude muset získat povolení od živnostenského úřadu a požádat o vydání živnostenského listu na hostinskou činnost. Vzhledem tomu, že se jedná o ohlašovací živnost řemeslnou musí být splněny všeobecné i zvláštní podmínky. Podnikatel absolvoval maturitní zkoušku v oboru číšník a pracoval několik let jako recepční a číšník. Proto se domnívám, že živnostenský úřad mu živnostenský list vydá bez jakýchkoliv komplikací. 2) Další jeho povinností bude oznámit den zahájení samostatně výdělečné činnosti
České
správě
sociálního
zabezpečení
a
vyplnit
přihlášku
k nemocenskému a důchodovému pojištění OSVČ. O zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinen informovat zdravotní pojišťovnu. 3) Podnikatel je několik měsíců nezaměstnaný a při zahájení podnikání (předpokládané datum zahájení září 2009) tuto skutečnost oznámí úřadu práce. 4) Získat povolení k provozu ubytovacího zařízení od místního úřadu samosprávy Náchod. 5) Musí zažádat o povolení k provozování stravovacích služeb u krajské hygienické stanice. Nejpozději v den otevření restaurace je povinen písemně oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a uvést den zahájení činnosti, rozsah a umístění pensionu. 6) S cílem ochrany životního prostředí jsou všechna ubytovací zařízení povinna hospodárně likvidovat vzniklý odpad, proto bude muset zajistit jejich odvoz. 7) Pension musí být viditelně zvenku označen především obchodním jménem, identifikačním číslem, provozní dobou a dalšími náležitosti jenž stanoví živnostenský zákon.
- 37 -
8) Zřídit běžný účet pro bankovní transakce. Protože podnikatel nemá dostatek finančních prostředků, požádá banku o úvěr. Pro podnikatele není snadné získat úvěr bez podnikatelské záruky nebo historie. Zjistila jsem, že v tomto případě je možné se obrátit pouze na Českou spořitelnu nebo Živnostenskou banku a žádat o půjčku.
5.3.3 Cíle Každý podnikatel si musí stanovit cíle, kterých chce během svého podnikání dosáhnout. Tyto cíle ukazují zda se podnik ubírá správným směrem a stávají se základem pro plánování v podniku. Základním cílem podnikatelské činnosti je dosazování zisku a trvalá platební likvidita. Provozovatel pensionu se zaměří na následující krátkodobé cíle: -
proniknout na trh a v prvním roku uspět,
-
usilovat o to, aby se pension stal známým a oblíbeným,
-
nabízet kvalitní služby jenž uspokojí potřeby zákazníků,
-
najít spolehlivé dodavatele, zaměstnance i zákazníky,
-
získat stálé zákazníky,
-
vytvořit
zajímavou
internetovou
stránku,
která
bude
v českém,
německém a anglickém jazyce. Z důvodů efektivního podnikání si stanovil také dlouhodobé cíle, které si přeje dosáhnout v průběhu pěti let: -
získat co nejlepší pověst v regionu v poskytování stravovacích a
ubytovacích služeb, -
vyrovnat nerovnoměrné vytížení ubytovací kapacity v průběhu roku
(především letní a zimní sezóna), -
rozšířit nabídku služeb (např.: vybudovat bazén s vířivkou, saunu, zavést
wifi připojení do všech pokojů), -
dosáhnout zisku a investovat do objektu (přístavba letní terasy),
-
splatit úvěr bance do 5 lety.
- 38 -
Vymezené cíle je potřebné v průběhu podnikání neustále kontrolovat. Provozovatel musí činit opatření, která povedou k jejich naplnění a budou odrážet základní podnikatelskou filozofii. Velmi obtížným bodem bude urovnat nerovnoměrnou poptávku v průběhu roku a splácet úvěr bance.
5.3.4 Umístění provozovny Základním předpokladem pro úspěšné podnikání v oboru hostinské činnosti je volba vhodného umístění. Zakladatel se po rozhodnutí, že začne podnikat jako fyzická osoba v tomto oboru, zabýval otázkou jak najít vhodný objekt. Každý podnikatel při získání nemovitosti má na výběr ze tří možností: 1. stavba nového objektu, 2. koupě stávající nemovitosti, 3. pronájem. Z finančních důvodu nelze o stavbě nového objektu vůbec uvažovat. Rozhodl se tedy najít a získat nebytové prostory pro svoji podnikatelskou činnost. Vhodný objekt nalezl na vesničce Dobrošov a s majiteli nemovitosti uzavřel nájemní smlouvu. Jak již jsem zmínila pronájem objektu je na 10 let za 25 000 Kč/měsíc. Předmětem pronájmu je užívání nebytových prostor včetně jeho zařízení. Majitelé objektu již některé prostory plně nebo částečně vybavili. Pronajatý pension se nachází v malé obci Dobrošov ležící 9 km od města Náchod. Vesnička je známá a velmi navštěvovaná především díky pohraničnímu opevnění z druhé světové války - pevnosti Dobrošov. Rozestavěný dělostřelecký srub Zelený byl součástí československého pohraničního opevnění z let 1935 – 1938. Pevnost má zpřístupněné rozsáhlé podzemní chodby a součástí prohlídky je návštěva muzea. Druhým velmi navštěvovaným objektem je turistická Jiráskova chata Dobrošov (622 m. n. m.). Oblíbené místo spisovatele Aloise Jiráska bylo postaveno r. 1893 a před šesti lety prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. Z rozhledny chaty je možné vidět celé Kladské pomezí. Návštěvníci chaty se zde mohou ubytovat a občerstvit v restauraci.
- 39 -
5.3.4.1 Okolí pensionu – přírodní a kulturní památky Pension je umístěn v turistické oblasti Kladské pomezí vymezující území od Broumovského výběžku až po počátek Orlických hor. Klienti pensionu mohou během pobytu navštívit mnoho zajímavých přírodních i kulturních památek. Hosté se zájmem o kulturu, historii a tradice mohou navštívit renesanční zámky – v Náchodě a v Novém Městě nad Metují. Nejnavštěvovanější oblastí Kladského pomezí je Babiččino údolí v Ratibořicích nedaleko České Skalice. Babiččino údolí je pojmenováno podle knihy „Babička“ od spisovatelky Boženy Němcové a můžeme zda navštívit Ratibořický zámek a Staré bělidlo. Mimořádně cenné jsou také hřbitovní dřevěné kostely ve Slavoňově (16. stol.) a Broumově (15. stol.). Z historie je významné bývalé vojenské město Josefov nedaleko Jaroměře, které bylo vybudováno jako pevnost za Josefa II. s podzemními chodbami. Milovníci přírody mohou navštívit národní přírodní rezervaci Adršpašsko-Teplické skály nebo si pobyt zpříjemní procházkou v přírodní rezervaci Pekelské údolí. Přímo z vesničky Dobrošov je značená turistická stezka, která je dlouhá 6 km a vede hustými lesy. Pěkný celodenní výlet zajisté návštěvníci prožijí ve Dvoře Králové nad Labem v zoologické zahradě a její safari. Pro ty, kteří hledají místo odpočinku, mohou navštívit polské lázeňské středisko Kudowa Zdrój. Lázně jsou vzdálené od pensionu zhruba 18 km.
5.3.4.2 Okolí pensionu – sportovní aktivity V blízkém okolí pensionu si hosté mohou vybrat z pestré nabídky sportovních aktivit. V letním období se mohou věnovat pěší turistice nebo cykloturistice a využít výborně značených tras či stezek. Milovníci koní mohou využít vyjížděk na koních na ranči Lipí, ráj vodních sportů nabízí vodní nádrž Rozkoš (koupání, jachting, windsurfing) nebo rekreační nádrže Brodský, Špinka a Velký Dřevíč. V okolí se nachází také několik horolezeckých oblastí ve skalních městech v Adršpašsko-teplických skalách nebo na Ostaši, které nabízí skalní stěny všech stupňů náročnosti. Předpokládám, že v zimní sezóně budou nejvíce hosté navštěvovat lyžařský vlek Maliňák (Dobrošov). Vyhledávaným cílem se také stanou lyžařské areály a terény v Orlických horách. Velmi známé a oblíbené středisko Olešnice v Orlických horách,
- 40 -
které se nachází 25 km od pensionu, nabízí lyžování a snowboarding s umělým zasněžováním a s nočním osvětlením. Návštěvníci mohou také využít sjezdovek na Novém Hrádku, v Janovičkách a v Petříkovicích. Také běžecké trasy jsou přes zimu upravovány v Orlických horách. Během roku mohou navštívit náchodské kino nebo divadlo. Myslím si, že není nutné vyjmenovávat další zajímavosti okolí, ale prohlásit, že pension je bezpochyby umístěn v lokalitě jenž uspokojí ty nejnáročnější návštěvníky.
5.3.5 Popis a vybavení pensionu Objekt byl postaven před pěti lety a majitelé při jeho výstavbě museli respektovat a dodržovat přísné podmínky. Prostory dle stavebního úřadu vyhovují všem normám. Do objektu je zavedeno ústřední topení, voda, elektřina a jsou vybudovány bezbariérové přístupy. Celý pension bude veden jako nekuřácký. K dispozici mají hosté bezplatné parkoviště. Přízemí Pronajatý objekt se skládá z přízemí a prvního patra. V přízemí se nachází restaurace s celkovou kapacitou 50 míst u stolu a malý bar. Hlavní kuchyně je umístěna v bezprostřední blízkosti restaurace tzn. přímo za barem. Majitelé objektu již kuchyni zcela vybavili a odpovídá současným přísným evropským normám. 1 Podle hygienických požadavků z kuchyně vstoupíme do skladů – centrálního a poté příručního. Přímo z restaurace se dostaneme do malého salonku s kapacitou 18 osob, který bude sloužit pro ubytované hosty pensionu. Tito hosté mohou nerušeny odpočívat od ostatních návštěvníků restaurace a bude jim tam podávána kontinentální snídaně, která je součástí ceny za ubytování. Kontinentální snídaně se většinou bude skládat z vařených nebo popřípadě míchaných vajíček, sýru a salámu, másla, medu, marmelády doplněného čerstvým pečivem. V ceně snídaně budou také zahrnuty nápoje – káva, čaj, 1
Po vstupu České republiky do Evropské unie se česká legislativa řídí nařízeními EU. V rámci EU je nutné dodržovat systém HACCP směrnice 93/43/EHS Rady ze 14. června 1993. Nynější legislativa ukládá povinnost zavést Systém kritických bodů všem provozovatelům stravovacích služeb, vyhláškou č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnost epidemiologicky závažných.
- 41 -
kakao nebo minerálka. V přízemí jsou také k dispozici mezi restaurací a salonkem toalety pro hosty a personál. Restaurace Vlastníci objektu vybavili prostory restaurace pouze základním zařízením (stoly, židle, nábytek). Nájemce bude muset investovat do vybavení podle odhadů až 700 000 Kč (příloha č. 2). Před zahájením činnosti bude potřebné nakoupit zásoby zboží min. za 100 000 Kč. Celá restaurace bude sladěna do venkovského stylu tzn. dřevěné stoly, pohodlné židle, barový nábytek. Aby bylo dosaženo příjemné atmosféry s nádechem venkova, bude nezbytné vložit část finančních prostředků do dekorativních úprav (poličky, záclony, ubrusy, květiny, obrazy). Heslem restaurace bude: „Zajistit kvalitní servis v atraktivní prostředí, příjemnou atmosféru, neobyčejné zážitky z naší regionální kuchyně.“ Ubytování „Pension Poláčkovi“ se řadí ubytovací kapacitou k ubytovacím zařízením rodinného typu. Svým vybavením je vhodný především pro individuální klientelu. Ubytovací část nalezneme v prvním patře. Pension disponuje pěti dvoulůžkovými, dvěmi třílůžkovými pokoji a jedním apartmánem. Na všech pokojích je možnost přistýlky. Celková ubytovací kapacita činí: 18 lůžek s možností 8 přistýlek. Celý pension bude zařízen do venkovského stylu tzn. upřednostněny přírodní barvy a materiály. Vybavení a zařízení pensionu bude rovněž odpovídat cílové skupině zákazníků. Při vybavení pokojů se budeme soustředit na detaily, které jsou vždy důkazem naprosté kvality. Účelně zařízené pokoje budou sladěny různými doplňky (květiny, obrazy, koberce, povlečení). Pokoje budou útulné vhodné pro odpočinek a na hosta by měla dýchnout atmosféra venkova – pohoda a klid. Pokoje byly již při převzetí pensionu do pronájmu standardně vybaveny. Současný vedoucí pracovník vloží do ubytovacího úseku částku 40 000 Kč na doplňkové zařízení pokojů (ložní prádlo, ručníky, ramínka, předložky, koše).
- 42 -
6 Klíčové osobnosti organizace Tato kapitola je při zpracování podnikatelského plánu velmi důležitá. Navrhla jsem organizační strukturu pensionu, naplánovala počet pracovníků, popsala jejich vzdělání a pracovní činnosti a určila jejich mzdové ohodnocení. Při zahájení podnikání předpokládáme 4 zaměstnance na plný pracovní úvazek a 1 zaměstnance na částečný úvazek. Obrázek 2: Organizační struktura
Provozovatel (nejvyšší vedoucí pracovník) 2x kuchař
2x číšník
1x pomocná síla
Zdroj: vlastní zpracování Podmínkou pro úspěšné zahájení a fungování podnikatelské činnosti je nezbytné pečlivě vybrat vzdělané pracovníky s praxí. Nekvalifikovaní pracovníci mohou i ten nejlépe prosperující podnik zničit. Při výběru zaměstnanců bude důraz kladen na jejich dosažené vzdělání a praxi. V následující tabulce navrhuji podmínky pro přijetí zaměstnanců do pensionu:
Tabulka 1: Kvalifikace pracovníků Pracovní pozice provozovatel číšník/servírka kuchař/kuchařka pracovník na úklid Zdroj: vlastní zpracování
Požadované vzdělání střední odborná škola s maturitou + praxe střední vzdělání s maturitou + praxe výuční list + praxe základní vzdělání
- 43 -
Provozovatel pensionu - nejvyšší vedoucí pracovník bude zabezpečovat chod pensionu (nákup potravin nebo kancelářských potřeb, jednání s dodavateli, kontrola při práci zaměstnanců, vedení administrativy). Bude se starat o příjem rezervací hostů prostřednictvím telefonu nebo e-mailů. Při příjezdů hostů přijme hosty provede tzn. check-in a zaeviduje do PC jejich identifikační údaje. 2 Úhrada za ubytovací služby bude prováděna při příjezdu hostů v hotovosti. Hostům bude při příjezdu nabídnuto na uvítání zdarma malé občerstvení - káva, minerálka a zákusek. Vedoucí pensionu bude pečovat o své zákazníky během jejich pobytu, popř. bude vyřizovat stížnosti hostů a při jejich odjezdu zajistí odhlášení hostů tzn. check-out.
6.1 Mzdové ohodnocení V oboru pohostinství a hotelnictví je obvyklé rozdělit pracovní dobu zaměstnanců na krátké a dlouhé týdny. V pensionu a jeho restauraci budou pracovat 2 kuchaři, 2 číšníci a pomocná síla. Pro dosažení efektivního využití jejich pracovní doby, bylo rozhodnuto rozdělit pracovní směny na krátké a dlouhé týdny. Předpokládám, že první směna bude pracovat v pondělí, úterý, pátek, sobotu a neděli. Zaměstnanec v dlouhém týdnu dosáhne průměrně za týden 61 odpracovaných hodin, v krátkém týdnu bude pracovat 22 hodin (středa, čtvrtek). Všichni zaměstnanci pensionu tímto dosáhnou stejného počtu odpracovaných hodin za měsíc a provozovateli výše uvedené rozdělení pracovních směn zajistí dobrou organizaci práce. V nutném případě – době obědů a večeří pomůže provozovatel nebo jeho členové rodiny v kuchyni či s obsluhou v restauraci. Mzdové ohodnocení bude vycházet z počtu odpracovaných hodin, což podle pracovní doby restaurace (příloha č. 3) 1 zaměstnanec dosáhne v průměru za měsíc 165 hodin.
2
Zahraniční hosté musí být dle zákona o pobytu cizinců na území ČR zapsáni do domovní knihy a povinností provozovatele je oznámit následující pracovní den místně příslušnému útvaru Policie ČR o ubytování zahraničních hostů. S tímto také souvisí povinnost odvádět magistrátu města Náchod místní poplatky za rekreační pobyt. Poplatky bude vybírat od každého ubytovaného hosta za každý den jeho pobytu. Jejich výše činní v Náchodě v období květen-září 10 Kč/noc a říjen-duben 5 Kč. (10)
- 44 -
Celkové mzdové průměrné náklady na jeden měsíc budou činit: 2x kuchař
2 x 14 000
28 000 Kč
2x číšník
2 x 14 000
28 000 Kč
1x pomocná sílá
1 x 6 000
6 000 Kč
celkem
62 000 Kč
Zaměstnavatel je povinen odvádět za své zaměstnance zdravotní a sociální pojištění ve výši 34 % z hrubé měsíční mzdy tzn. 62 000 Kč x 0,34 = 21 080 Kč. Také podnikatel musí za sebe hradit uvedené pojištění. Minimální měsíční záloha na sociální pojištění od 1. 1. 2009 OSVČ činní 1 720 Kč a zdravotní pojištění 1 590 Kč. Předpokládejme, že se podnikatel rozhodne a bude platit měsíční zálohu ve výši 3 500 Kč. Celkové měsíční mzdové náklady včetně zákonného pojištění budou 86 580 Kč.
- 45 -
7 Analýza trhu V teoretické části jsem popisovala jednotlivé kroky analýzy trhu. Teoretické poznatky nyní aplikuji do praxe a analyzuji konkrétní zákazníky, konkurenty a dodavatele pensionu. Podstatou tohoto rozboru je také popsat celkový trh a poté definovat cílový trh, na který se podnik zaměří. V této části podnikatel provede odhad objemu tržeb v prvních letech existence firmy. Provést reálnou analýzu trhu je nezbytné k tomu, abychom posoudili a odhadli ekonomické možnosti podnikatelského plánu.
7.1 Popis celkového trhu Český hotelový trh v posledních letech stabilně rostl, ale světová ekonomická krize a s ní související zpomalení domácí ekonomiky způsobily zpomalení hotelového průmyslu. Podle odhadů již došlo k mírnému snížení naplnění ubytovacích kapacit v důsledku hospodářské krize. Odborníci přepokládali, že tento pokles vyrovná rostoucí počet návštěvníků z Ruska, východní Evropy a Asie, ale finanční krize postihla celý svět. Čeští hoteliéři čelí těžké situaci, musí snižovat své podnikové výdaje a luxusní hotely se potýkají s nedostatkem zákazníků. V roce 2008 navštívilo Českou republiku 6 653 053 zahraničních hostů, což představuje oproti roku předchozímu mírnou stagnaci o 0,4 %. V Královéhradeckém kraj, ve kterém se pension nachází, v téměř 968 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovalo více než 909 tisíc hostů. Z toho 289 096 zahraničních hostů převážně z Německa, Polska a Nizozemí. Ekonomická recese může mít však pozitivní vliv na domácí cestovní ruch. Můžeme předpokládat, že díky slabé koruně a silnému euru bude dovolená v České republice levnější než v zahraničí. Zdroj: Český statistický úřad
7.2 Popis cílového trhu Cílovou skupinou pro pension bude střední vrstva občanů z České republiky a ze zahraničí. Chceme oslovit konečného zákazníky, kterého lze charakterizovat takto: Je sportovně založen, přeje si prožít aktivní dovolenou, má zájem o místní historii a
- 46 -
památky, touží poznat tradiční pokrmy a nápoje. Jedinec obvykle vyhledává menší ubytovací zařízení a při svém pobytu poznává nové lidi.
7.3 Odhad objemu tržeb
Tabulka 2: Předpokládaný odhad objemu tržeb Rok v Kč 2009 2010 640 000 2 160 000 Restaurace 520 000 1 980 000 Ubytování Celkem 1 160 000 4 140 000 Pozn.: Předpokládané datum zahájení podnikání je v září 2009, což znamená, že odhad Činnost
tržeb za rok 2009 je pouze na 4 měsíce. Po dosažení obratu 1 mil. Kč je podnikatel povinen se zaregistrovat jako plátce DPH. Zdroj: vlastní zpracování
7.4 Zákazníci Při poskytování ubytovacích a stravovacích služeb je nejdůležitějším článkem zákazník. Úsilím každého ubytovacího zařízení je nabídnout služby, které uspokojí jeho potřeby a požadavky. Podnikatelé se musí snažit najít takové spotřebitele, kteří přinášejí nejvíce zisku a snažit se jim porozumět. Chování současných zákazníků se mění a chtějí-li podnikatelé na trhu cestovního ruchu v silném konkurenčním boji uspět, musí se přizpůsobit jejím požadavkům. Lidé mají více zkušeností s cestováním a kladou důraz na kvalitu služeb. Zkušení turisté vyhledávají menší ubytovací zařízení (rodinné hotely, farmy) s nabídkou místních tradičních pokrmů a touží po autentičnosti. U mladší generace roste obliba po prodloužených víkendech namísto 14-ti denní dovolené. Turisté navštěvují místa, kde žili jejich předci a „hledají své kořeny.“ Lidé se dožívají vyššího věku a mají dostatek finančních prostředků v porovnání s minulostí. Díky tomuto trendu roste poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti služeb. Pronajímatel pensionu bude nabízet zákazníkům ve stylové venkovské restauraci místní tradiční pokrmy a jídla včetně místního piva Primátor a vín. A kde mohou hosté prožít nevšední zážitek? V blízkém okolí pensionu naleznou bohatou nabídku - 47 -
přírodních, kulturních i sportovních možností. Během svého pobytu mohou navštívit mnoho pamětihodností v okolí, pozorovat přírodu Orlických hor nebo svoji dovolenou trávit vyjížďkami na koni (Ranč Lipí), pěší turistikou nebo sjezdovým lyžováním. Myslím si, že hosté pensionu mají k dispozici hojnou škálu možností pro využití svého volného času. Vedoucí ubytovacího zařízení se bude specializovat na individuální hosty popřípadě skupinky hostů (kolem 14 osob), kteří mají zájem strávit svůj pobyt aktivně v přírodě nebo návštěvami hradů, zámků či muzeí. Hodlá se orientovat na následující cílové skupiny hostů: •
rodiny s dětmi,
•
seniory nad 60 let,
•
hosty vyhledávající aktivní odpočinek,
•
hosty se zájmem o kulturu a historii.
V penzionu neuvítá školní výlety, kteří by způsobily mnoho hluku, nepořádku a rušily by tak ostatní hosty. Předpokládá, že pension bude vyhledávat střední vrstva obyvatel. Jako potencionální zákazníky očekává klienty z velkých měst prchající od hluku, smogu, prachu jenž chtějí odpočívat nerušeni na venkově. Předpokládanými zákazníky restaurace budou místní obyvatelé a lidé z nedalekého okolí, kteří přijdou za účelem stravování (obědy, večeře). Zda-li se tito zákazníci budou opakovaně vracet, závisí na tom, jak na ně zapůsobí celková atmosféra restaurace, ochota a spolehlivost celého personálu, ale především kvalita podávaných českých specialit a nápojů za nabízenou cenu. Dalšími potencionálními hosty mohou být lidé, kteří se o podniku dozví od svých známých nebo přijíždějící návštěvníci, kteří hledají nocleh. Pohyb zahraničních hostů bude zpočátku podle odhadů výjimečný. Do budoucna je však jeho cílem zahraniční hosty přilákat. Proto v prvé řadě bude muset vytvořit poutavou internetovou stránku v několika jazycích. V prvním půlroce otevření pensionu nechce spolupracovat s cestovními kancelářemi neboť by jim musel platit provize za zprostředkování prodeje, ale rozhodne se až podle situace zda bude dostatečně využita ubytovací kapacita.
- 48 -
7.5 Dodavatelé Dodavatelé jsou vždy nedílnou součástí běžného provozu ubytovacích zařízení, a proto je nezbytné potencionální dodavatelé před zahájením činnosti analyzovat. Podnikatel se informuje u jednotlivých dodavatelů o tom, jaký druh zboží jsou schopni dodat, v jaké kvalitě, čase, ceně a za jakých konkrétních podmínek. Poté vytipuje vhodné podniky a provede porovnání sortimentu a podmínek. Následně s nimi uzavře smlouvy a začne vytvářet dobré obchodní vztahy. Sestavila jsem seznam dodavatelů a doporučuji mu, aby je požádat o společnou spolupráci: Dodavatelé surovin a zboží •
Primátor Náchod (1x týdně dovoz nápojů)
•
Pekárny Náchod (denní dovoz pečiva)
•
Skaličan, a. s. (2x týdně dovoz masných, uzených a sekaných výrobků)
Tyto podniky zajišťují dopravu sortimentu i dalším firmám, obchodům a ubytovacím zařízením v okolí pensionu. Doporučuji mu, aby si zajistil sám nákup ostatních surovin (polotovarů, výrobků a zboží) např.: ve velkoobchodě Verner Potraviny Nové Město nad Metují s. r. o. nebo ve velkoobchodě MAKRO ČR. Ostatní dodavatelé •
voda: Vodovody a kanalizace a.s. Náchod
•
telefon: Telekomunikační služby O2 – Telefonica
•
elektřina: elektřina ČEZ Prodej a. s.
•
plyn: Východočeská plynárenská a.s. Hradec Králové
•
Prádelny a čistírny a.s. Náchod
7.6 Analýza konkurence Konkurencí se v hostinské činnosti rozumí podniky, které působí na stejných trzích a nabízejí podobné služby. S rozvojem cestovního ruchu narost v posledních letech i počet konkurenčních ubytovacích a stravovacích zařízení v dané lokalitě. Z tohoto důvodu bylo žádoucí provést podrobnou analýzu konkurenčních podniků. Z webových stránek jsem zjistila obecné informace o konkurenci týkající se ceny za ubytování,
- 49 -
nabízených služeb a umístění ubytovacích zařízení. Ze zjištěných údajů jsem analyzovala hlavní a vedlejší konkurenty a poté data zpracovala do tabulek.
7.6.1 Hlavní konkurence K hlavním konkurentům bezesporu patří Jiráskova chata a pension Pevnost Dobrošov. Ubytovací zařízení se nacházejí ve stejné vesnici, kde je umístěn pronajatý pension. Provozovatel může tedy očekávat velmi silný přímý konkurenční boj. Obě provozovny jsem osobně navštívila, abych získala detailní informace o jejich vybavení, provozu, cenách a hostech. Součásti turistické ubytovny Jiráskové chaty je restaurace, která funguje celoročně, ale dle mého názoru nabízí dražší menu a nápoje. Ubytovna poskytuje nocleh v příjemných prostorech za přijatelnou cenu. Každé příležitosti je potřeba využít, a proto navrhnu panu Poláčkovi nabízet např.: 12 druhů denního menu max. za 60 Kč. Pension Pevnost mohu po jeho návštěvě charakterizovat následovně: pension je vhodný pro organizované skupiny zájezdů (např.: školní výlety), vybavení ubytovacích prostorů je podprůměrné a v současné době neuspokojí požadavky ani méně náročných zákazníků, obsluha v restauraci je nekvalifikovaná, ale nabídka v jídelním lístku je velmi pestrá za odpovídající ceny. K další silné konkurenci vznikajícího pensionu patří pension Marco´Polo a pension Kylarův statek. Pension Marco´Polo a v Podzámčí se nacházejí v bezprostřední blízkosti centra města, nabízejí kvalitní ubytování, a proto se domnívám, že je mohu řadit jako přímé konkurenty. Pension Kylarův statek poskytuje ubytování v selském stylu a zaměřuje se především na rodiny s dětmi a seniory, které se snaží přilákat jízdami na koni v areálu farmy.
- 50 -
Tabulka 3: Přímá konkurence pensionu Název ubytovacího zařízení Jiráskova chata Pension Dobrošov Kylarův statek
Kategorie ubyt. zařízení turistická ubytovna
Poloha
Cena za dvoulůžkový Nabízené služby pokoj v Kč/noc
Dobrošov
200
pension
Dobrošov
200
pension
Náchod Běloves
Náchod centrum Pension Náchod – pension v Podzámčí u zámku Poznámka: Uvedené ceny jsou bez DPH Marco ´Polo
pension
-
350
jízda na koni v areálu farmy, zapůjčení kol
750
-
250
grilování
Zdroj: internetové stránky (3)
7.6.2 Vedlejší konkurence V následující tabulce uvádím vedlejší nebo-li nepřímou konkurenci pensionu, která potencionální zákazníky může odlákat vyšším komfortem ubytování či stravování. Níže analyzované hotely jsou vhodné a navštěvovány hosty s vysokými požadavky na kvalitu a úroveň služeb. Tabulka 4: Nepřímé konkurenční ubytovací zařízení Název hotelu a jejich třída Bonato***
Cena za dvoulůžkový pokoj v Kč/noc 1 090
Nabízené služby
společenské akce firemní setkání, konfence, U Beránka**** 1 590 semináře, rauty, galavečery Hron **** 1 390 podnikové akce, svatby, výstavy semináře, svatby, rauty, rodinné Vyhlídka**** 1 490 oslavy wellnes (masáže, parní lázně, Tommy **** 1 500 koupele) Slavie *** 650 v objektu se nachází galerie Elko *** 500 nekuřácký objekt Poznámka: Vybrané hotely se nacházejí v Náchodě, uvedené ceny jsou bez DPH Zdroj: internetové stránky (3)
- 51 -
Pension nyní vstupuje na trh, kde již existuje silná konkurence různých typů stravovacích podniků (restaurace, kavárny, vinárny, bary, bufety) a velké množství ubytovacích zařízeních (hotely, pensiony, turistické ubytovny). Z kapacitních důvodů nemůže pension konkurovat velkým hotelům. Předpokládá se, že pension nebude vyhledávat podnikatelská klientela. Lidé na obchodních cestách téměř vždy při výběru ubytování vyžadují: umístění ubytovací jednotky ve městě, vysokou kvalitu služeb a dobré dopravní spojení. Ale pension je umístěn na vesnici Dobrošov, 9 km od Náchoda a jediným spojením je osobní a autobusová doprava. Současné podmínky umožňují vstoupit podnikateli na tento trh. Odborníci usuzují, že díky ekonomické krizi Češi budou více trávit svoji dovolenou v Čechách než v zahraničí. Proto se lze domnívat, že při zahájení hostinské činnosti i přes trvající hospodářskou krizi je možné na trhu uspět. Bude nutné bojovat proti dravé konkurenci a noví konkurenti na trhu vždy nemají lehkou situaci. Podnikatel by měl být neustále ve střehu, nabízet nové služby a hlavně neusnout na vavřínech.
- 52 -
8 Služby Posláním pensionu je poskytovat ubytovací a stravovací služby pro domácí a zahraniční zákazníky. Všechny činnosti budou zaměřeny na porozumění a uspokojení všech potřeb zákazníka. Budeme se řídit starým českým příslovím: „Náš host – náš pán“, uděláme maximum pro to, aby se k nám hosté vraceli. Klíčem pro úspěšné podnikání bude nepochybně zajistit kvalitní služby. Poskytování kvalitních služeb je zárukou příjmů i v méně příznivé období (např.: celosvětová ekonomická krize). Významnou složkou při poskytování služeb jsou zaměstnanci, proto budou pracovníci pensionu velmi důkladně vybráni. Pension bude tvořen jádrem zkušených pracovníků s dostatečnými znalostmi a zkušenosti z oboru. Budou vedeni k tomu, abych se chovali přátelsky, zdvořile a mile k hostům a tím zajistili opakovanou návštěvu hostů.
8.1 Ubytování Při poskytování ubytovacích služeb bude hlavním cílem uspokojit základní požadavky hosta tzn. přání na kvalitní spánek, hygienu a čistotu. Předpokládá se, že příjmy za ubytování budou tvořit jednu polovinu z celkových příjmů pensionu.
8.1.1 Určení ceny za ubytování Při tvorbě ceny za ubytování je nutné respektovat současné podmínky na trhu. Cena by měla reagovat na jednotlivé změny (např.: sezónnost, změna konkurence, změna spotřebitelské poptávky). Stanovená cena by měla pokrýt veškeré náklady podniku a vytvořit uspokojivý zisk. Jedním z hlavních činitelů, který zákazníkovi pomáhá při jeho rozhodování, je nabídka ceny. Cena je znamením kvality a zákazník očekává za vynaložené peníze odpovídající standart služeb. Cena by neměla být příliš nízká, protože by vzbuzovala nedůvěru v očích zákazníka ani příliš vysoká. Bude vhodné stanovit odlišnou cenu za ubytování v hlavní a vedlejší sezóně. Určená cena bude krýt náklady za ubytování a přizpůsobí se obvyklým cenám na trhu. Po získání stálé klienty bude možné cenu zvýšit. Určitou motivací pro zákazníky, aby
- 53 -
pension navštívili, budou poskytované slevy pro děti do 10 let, slevy pro stálé zákazníky a slevy při dlouhodobém pobytu. Cena za ubytování bude účtována na základě tohoto ceníku: Hlavní sezóna (červen – srpen) •
dvoulůžkový pokoj
550 Kč
•
třílůžkový pokoj
600 Kč
•
apartmán
700 Kč
•
přistýlka
100 Kč
Vedlejší sezóna (prosinec – březen) •
dvoulůžkový pokoj
450 Kč
•
třílůžkový pokoj
500 Kč
•
apartmán
600 Kč
•
přistýlka
100 Kč
Ceny jsou uvedeny v Kč za noc/lůžko. Cena ubytování je včetně snídaně. Slevy: Sleva pro děti do 10 let:
2 dospělí + 1 dítě zdarma
Sleva pro stálé zákazníky:
10% z ceny za ubytování
Sleva při dlouhodobém pobytu: každá 7 noc zdarma
8.1.2 Předpokládaná poptávka po ubytování V hotelovém průmyslu lze velmi obtížně předpovídat poptávku po ubytovacích kapacitách. Obvykle platí, že kapacita lůžek není využívána na 100% po celý rok. V tomto oboru je nezbytné, aby si každý podnikatel vytvořil určitou představu o předpokládané spotřebitelské poptávce. Oblast Náchodska je navštěvována především v letní sezóně a vesnice Dobrošov díky dělostřeleckému srubu Zelený a Jiráskově turistické chatě vyhledávána v jarním a letním období. V hlavní sezóně proto předpokládejme 90% obsazenost pensionu, v zimní sezóně 60% a v ostatních mimo sezónních měsících 30% obsazenost lůžek. Průměrné využití kapacity v prvním letech existence pensionu se očekává na 55%.
- 54 -
Odhady vývoje pro nový podnik se stanovují velmi obtížně, proto si myslím, že 55% obsazenost pensionu se může stát skutečnou. Z toho vyplyne, že denně by mělo být obsazeno 10 lůžek (z celkových 18 lůžek) a za 1 rok by se mělo v pensionu ubytovat 3 600 hostů. Předpokládat nižší poptávku je rozhodně lepší než být příliš optimistický. Graf 3: Předpokládaná poptávka po ubytování
průměrná obsazenost lůžek za 1 den
Předpokládaná poptávka po ubytování
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
16 11
1
11
2
16
16
11
3
11 5
5
4
5
6
7
8
5
5
5
9
10
11
12
měsíc v roce
Poznámka: Čísla zobrazená nad každým sloupcem znázorňují průměrný počet obsazených lůžek za 1 den. Žlutý sloupec zobrazuje vedlejší sezónu, modrý mimo sezónní měsíce a červený sloupec znázorňuje hlavní sezónu pensionu. Zdroj: vlastní zpracování
8.1.3 Analýza kritického bodu Při výpočtu ceny za ubytování byla použita nákladově orientovaná strategie a cena stanovena pomocí metody bodu zvratu. Bod zvratu je stav, kdy se celkové výnosy rovnají celkovým nákladům. Podstatou metody je sledovat odděleně jednotlivé fixní a variabilní náklady. Fixní (stálé) náklady jsou charakteristické tím, že je podnik musí vždy vynaložit a jsou neměnné v závislosti na výši prodeje. Variabilní (proměnné) náklady rostou spolu s objemem výroby a jsou na ni přímo závislé. V odborné literatuře neexistuje přesné vymezení fixních a variabilních nákladů. Provedená analýza bodu zvratu předurčuje budoucí stav pensionu. Pomocí analýzy provozovatel může posoudit možnosti dosažení zisku.
- 55 -
Tabulka 5: Předpokládané fixní náklady za rok Fixní náklady Nájem Úroky z úvěru Náklady na reklamu Silniční daň Odpisy Celkem
Částka v Kč 300 000 90 000 10 000 2 500 46 147 448 647
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 6: Předpokládané variabilní náklady za rok Variabilní náklady Elektrická energie Vodné, stočné Mzdy Sociální a zdravotní pojištění Bankovní poplatky Spotřeba pohonných hmot Náklady na provoz auta Kancelářské potřeby Ostatní náklady (internet, telefon, poštovné) Právní a účetní služby Opravy a udržování budovy Ostatní provozní náklady Celkem Zdroj: vlastní zpracování
Částka v Kč 220 000 36 000 744 000 294 960 3 000 30 000 10 000 12 000 20 000 15 000 50 000 70 000 1 504 960
Výpočet kritického bodu: •
průměrná cena za jedno přenocování
550 Kč
•
celkové fixní náklady
224 324 Kč (FC = 448 647 z toho
50% na ubytování) •
variabilní náklady na jedno přenocování
210 Kč
celkové VC = 1 504 960 z toho 50% na ubytování = 752 480 Kč variabilní náklady na ubytování
752 480
přepokládaný počet hostů
3 600
- 56 -
210
Vzorec pro výpočet kritického bodu: Bod zvratu
fixní náklady cena - variabilní náklady na 1 přenocování 224 324
Bod zvratu
660
550 - 210
Jak vyplývá z výše uvedeného výpočtu bodu zvratu, pension začne dosahovat zisku až překročí hranici 660 prodaných lůžek.
Graf 4: Analýza kritického bodu celkové příjmy
celkové náklady a výnosy v tis. Kč
900 celkové náklady
700
bod zvratu
500 fixní náklady
300 100 100 300 Zdroj: vlastní zpracování
500
700
900
počet přenocování
8.2 Stravování Stravovací služby jsou zajištěny pro ubytované hosty, místní občany nebo hosty „z ulice“ v restauraci, která je součástí pensionu s celkovou kapacitou 50 hostů. Restaurace bude nabízet obědy a večeře. V době od 11:00 – 14:00 hod bude podáváno polední menu za velmi výhodné ceny. Polední menu se bude skládat z 12 teplých jídel
- 57 -
za max. 60 Kč a očekáváme, že tak získáme stálé zákazníky. Konkurenční stravovací zařízení nenabízejí obědy za tak příznivé ceny. Provozovatel sestaví bohatý jídelní lístek vhodný pro domácí i zahraniční zákazníky včetně jeho překladu do německého a anglického jazyka. Restaurace se bude specializovat na nabídku českých teplých a studených jídel a regionálních specialit. Bude zajištěn rozsáhlý sortiment alkoholických a nealkoholických nápojů. Spokojenost hostů v restauraci zaručí chutné jídlo, dostatečná velikost porce jídla a rychlá obsluha. Mimo běžné stravování bude na přání zákazníků možno v restauraci pořádat rodinné oslavy, stavby, promoce, společenské akce, oslavy narozenin nebo oslavy konce roku. Vzhledem k možnostem 50 míst u stolu, můžeme odhadnout v průměru 45 jídel denně. Domnívám, že denně restauraci navštíví 60 zákazníků, průměrná hodnota jejich nákupu bude činit 100 Kč a počet dnů v roce bude 360. Z toho lze konstatovat, že roční příjem ze stravovací činnosti bude 2,1 mil Kč.
8.3 Doplňkové služby Obecně platí: uspokojení jedné potřeby, vyvolává uspokojení dalších potřeb. Proto pension bude nabízet hostům doplňkové služby: •
úschovnu kol a lyží,
•
parkování zdarma,
•
informační služby – turistické informace, informace o kulturních akcích
v okolí. Provozovatel bude spolupracovat s Rančem Lipí a zprostředkuje hostům vyjížďky na koni nebo zajistí prohlídku v pevnosti Zelený na Dobrošově. V budoucnu chce rozšířit sortiment doplňkových služeb. Uvažuje o stavbě bazénu s vířivkou, saunou a letní terase. Další investice do objektů budou záviset na dohodě s majiteli, návštěvnosti pensionu a finanční situaci.
- 58 -
9 Odbyt, marketing V této části si provozovatel bude vytvářet úsudek o předpokládaném prodeji. Jestliže v našem případě budu uvažovat již o tom, že v prvním roce dosáhne pension z ubytování a stravování zisk, musím tento návrh pečlivě zdůvodnit. Jak bude předpokládaný obrat vytvořen? Využijme marketingu, který úzce souvisí s odbytem, a uplatněme ho při zpracování plánu marketingového mixu. Marketingový mix v pohostinství se skládá z „5P“: služby, ceny, místa, reklamy a lidí. V předcházejících kapitolách
jsem
již
popsala
nabízené
služby,
stanovila
cenovou
politiku,
charakterizovala základní skupinu zákazníků a naplánovala počet zaměstnanců, ale jediným prvkem marketingového mixu jsem se zatím nezabývala – propagací. Pension využije třech hlavních složek komunikačního mixu: reklamy, osobního prodeje a podpory prodeje. a) Reklama Při zahájení činnosti je důležité, aby se o otevření pensionu dozvěděla široká veřejnost. H. Ford pravil: „Kdybych měl poslední dolar, investoval bych jej do reklamy.“ Provozovatel zajistí reklamu v regionálním tisku – Náchodské noviny a Echo. Inzerce v novinách je velmi účinná a není finančně nákladná. O vlastní reklamě v rádiu nelze uvažovat, protože spoty v rádiu jsou velmi drahé a na reklamu je určen nízký rozpočet. Módním a účinným nástrojem reklamy je internet. Podnikatel chce během několika měsíců po otevření pensionu investovat a vytvořit svoji internetovou stránku, kde si hosté budou pohodně z domu kupovat dovolenou v jeho pensionu. Reklamní prospekty a letáky naleznou turisté v informačním centru v Náchodě. Touto cestou bude osloveno mnoho potencionálních zákazníků. Centrum poskytuje tyto služby bezplatně. b) Osobní prodej Osobní prodej vždy probíhá „tváří v tvář“ se zákazníkem. Hlavním úkolem všech zaměstnanců bude přesvědčit zákazníka o koupi ubytovacích a stravovacích služeb. Potencionálními zákazníky restaurace jsou lidi z ulice, proto budou muset pracovníci prokázat své komunikační schopnosti a klienty získat.
- 59 -
Objednat pobyt v pensionu bude možné pouze telefonicky nebo přes internet. Provozovatel nebude spolupracovat s cestovní kanceláří nebo agenturou, která by mu zajistila prodej ubytovacích kapacit. Důvod je prostý, musel by platit provizi zprostředkovatelům (10-15% ceny z ubytování). c) Podpora prodeje Podpora prodeje bude uskutečněna formou slev. Cílem tohoto způsobu podpory prodeje bude motivovat zákazníky k delšímu pobytu (každá 7 noc zdarma). Stálým zákazníkům bude poskytnuta sleva na ubytování a rodičům při včasném nákupu pobytu bude udělena sleva na 1 dítě.
- 60 -
10 Finanční plán Před zahájením činnosti musí podnik disponovat určitými finančními prostředky. Finanční výhledy jsou nedílnou součástí každého podnikatelského plánu a v tomto okamžiku bude podstatné zhodnotit uskutečnitelnost tohoto záměru po finanční stránce. Majitel provozovny vloží peněžní vklad do podniku ve výši 200 000 Kč, část finančních prostředků bude převedena na bankovní účet a zbytek vložen do pokladny. Tato částka nezajistí pensionu dostatek prostředků na zahájení podnikatelské činnosti, proto bude nutné požádat banku o úvěr v hodnotě 1 000 000 Kč (úroky z úvěru 9 %). Získané finanční prostředky investuje do vybavení restaurace, ubytovacího úseku a využije na běžný chod podniku. V prvním roce podnikání bude muset také provozovatel zaplatit majiteli objektu panu Kleinovi kauci za pronájem pensionu ve výši 200 000 Kč. Provozovatel povede daňovou evidenci 3 podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů § 7b. Při sestavování finančních výkazů jsem vycházela z: •
předpokládaných fixních a variabilních nákladů (tabulka č.5, 6),
•
předpokládaných nákladů restaurace, salónku (příloha č. 2) a ubytovacího úseku,
•
odpisů dlouhodobého majetku za rok 2010 (příloha č. 4).
Na následujících stranách jsou uvedeny: 4 •
výkaz o majetku a závazcích,
•
výkaz příjmů a výdajů.
Shrnutí Nyní bych zhodnotila celkovou ekonomickou situaci podniku. Navržená struktura finančního plánu počítá již v prvním roce se ziskem 300 000 Kč. Při založení pensionu bylo nezbytné pořídit drobný hmotný majetek. Jelikož byl tento majetek nakoupen v prvním roce, v následujících roce budou výdaje na drobný majetek nižší a lze očekávat i vyšší zisk.
3
Daňovou evidenci mohou vést bez problémů všichni drobní podnikatelé a fyzické osoby, které nejsou zapsány v obchodním rejstříku a mají roční obrat menší než 15 milionů Kč. (15)
4
Pension se již nachází v procesu zakládání a předpokládá se, že bude otevřen na začátku září 2009. Při vyplňování následujících výkazů jsem, ale pro zjednodušení určila datum zahájení leden 2010.
- 61 -
Výkaz o majetku a závazcích
Majetek
řádek
Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek pákový kávovar výčep piva, chlazení Chladnička prosklená Barový chlazený pult Notebook Zásoby Pohledávky Peníze a ceniny Bankovní účty Majetkové cenné papíry a vklady Ostatní finanční majetek Opravné položky k nabytém majetku (aktivní)
1 2
SOUČET MAJETKU (ř. 1 až 12) Kontrolní číslo (ř. 1 až 13) Závazky Rezervy Závazky Úvěry Opravné položky k nabytému majetku (pasivní) SOUČET ZÁVAZKŮ (ř.14 až 17) Jmění podnikatele (ř. 13 - ř. 18) Kontrolní číslo (ř. 14 až 19)
Na začátku období 1. 1. 2010
277 000 60 000 42 000 66 000 65 000 44 000 100 000
Na konci období 31.12.2010
150 000 673 000
230 853 53 400 37 380 58 740 52 000 29 333 250 000 200000 130 000 250 000
1 200 000 2 400 000
1 060 853 2 121 706
1 000 000
50 000 800 000
1 000 000 200 000 2 200 000
850 000 210 853 1 910 853
3 7 8 9 10 11 12 13 99 14 15 16 17
18 19 20
- 62 -
Výkaz příjmů a výdajů – za období 1. 1. 2010 – 31. 12. 2010
Příjmy Prodej zboží, výrobků a služeb ubytování stravování Ostatní Uzávěrková úprava příjmů
řádek
Za sledované období
1 1 980 000 2 160 000 2 3
PŘÍJMY CELKEM (ř. 1 až 3) Kontrolní číslo (ř. 1 až 4) Výdaje Nákup materiálu, zboží Nákup zboží - restaurace Vybavení restaurace Náklady na ubytovací úsek Vybavení salónku Mzdy Platby pojistného Provozní režie Nájem Elektrická energie, topení Vodné, stočné Úroky z úvěru Spotřeba pohonných hmot Ostatní Uzávěrková úprava výdajů (odpisy) Pákový kávovar Výčep piva, chlazení Chladnička prosklená Barový chlazený pult Notebook
4 99
4 140 000 8 280 000
5
1 854 000 1 296 000 469 000 40 000 49 000 744 000 294 960 898 500 300 000 220 000 36 000 90 000 30 000 222 500
9
46 147 6 600 4 620 7 260 13 000 14 667
VÝDAJE CELKEM (ř. 5 až 9) Rozdíl příjmů a výdajů (ř. 4 - ř. 10) Kontrolní číslo (ř. 5 až 11)
10
3 837 607
11 99
302 393 7 977 607
6 7 8
- 63 -
11 Kritická místa a problémy Jak již bylo uvedeno a podrobně vysvětleno v kapitole 4.9 každý nově vznikající nebo již existují podnik se potýká s mnoha problémy. Příčin krachu firem existuje celá řada. Mnoho podniků ukončí svoji činnost ze špatného odhadu budoucího vývoje. Jedná se o rizika obecná, jenž v pohostinství a ubytování souvisejí s měnovým vývojem (kurzy měn, úrokové míry), neustálými změnami zákonů a vyhlášek (změny v oblasti DPH, změny hygienických norem), náročností hygienických předpisů jenž mají za následek zvyšování cen ve stravovacích a ubytovacích zařízeních. Provozovatel pensionu nebude mít možnost tyto politické, ekonomické, sociální či technické rizika jakýmkoliv způsobem ovlivňovat. Je pochopitelné, že každý podnikatel se snaží minimalizovat své překážky a rizika. Nejvhodnější metodou k identifikaci slabých a silných stránek nového podniku, ale i příležitostí a hrozeb, je zpracování SWOT analýzy. 1) Silné stránky: •
výhodné umístění penzionu z hlediska cestovního ruchu,
•
možnost aktivního vyžití v létě i v zimě,
•
množství kulturní a historických památek v okolí,
•
blízkost polských hranic,
•
klidné prostředí venkova,
•
venkov (návrat „ke kořenům“ světový trend v turistice),
•
nabídka tradičních českých a místních jídel či nápojů,
•
stylová místní restaurace,
•
kvalifikovaný personál.
2) Slabé stránky: •
silná konkurence v okolí,
•
nedostatečná nabídka služeb přímo v pensionu,
•
špatná kvalita silnice z Náchoda na Dobrošov,
•
špatné dopravní spojení pouze osobní a autobusová doprava,
•
na venkově není k dispozici obchod,
•
nerovnoměrné vytížení ubytovacích kapacit v průběhu roku, - 64 -
•
nedostatek finančních prostředků (není možné rozšiřovat nabídku služeb),
•
podobný sortiment služeb jenž nabízejí jiné ubytovací zařízení.
3) Příležitosti: •
zaměřit se na stárnoucí populaci (vyhledávají klid, odpočinek, chtějí se seznámit s místními lidmi a kulturou),
•
zlepšení pověsti v oblasti Náchodska,
•
přilákání investorů (rozvoj infrastruktury v okolí a vznik nových pracovních sil),
•
spolupráce s ostatními subjekty v okolí,
•
kvalitně zpracované webové stránky,
•
rostoucí zájem zahraničních návštěvníků o poznávání nových regionů (Praha je již známá).
4) Hrozby: •
nepříznivá legislativa,
•
ekonomická krize,
•
změny měnových kurzů,
•
měna - česká koruna (nutnost výměny peněz v hotovosti pro zahraniční hosty),
•
vznik nového ubytovacího zařízení v okolí (strach z nové a silné konkurence),
•
klimatické podmínky (např.: nedostatek sněhu v zimě),
•
snížení zahraničních návštěvníků (ČR má nízkou kvalitu infrastruktury; stoupající zájem o Asii, Afriku )
- 65 -
12 Závěr Současný trh je především dynamický a globální - celosvětový. Hlavní slovo v jeho vývoji určuje zákazník, který má stále vyšší požadavky a nároky. Úspěšní jsou na trhu pouze ti, kteří nabízejí přesně to, co si zákazník přeje. Vznikají stále nové služby, výrobky a konkurenti mohou přijít z jakékoliv země, proto je velmi obtížné se na dnešním trhu udržet. Konkrétním příkladem je vstupem České republiky do Evropské unie, kdy se čeští podnikatelé museli vyrovnat s novou silnou konkurencí (jenž vstoupila na náš trh), ale na druhé straně podnikatelské subjekty nyní mají možnost čerpat finanční prostředky poskytnuté z fondů Evropské unie. Z toho vyplývá, že prosadit se a udržet na dnešní trhu je velmi náročné. Důležitým vodítkem k utvoření reálného úsudku o šanci uspět na trhu poslouží pečlivě zpracovaný podnikatelský plán, v jehož obsahuje jsou provedeny podrobné analýzy celého odvětví včetně zhodnocení příležitostí a případných podnikatelských rizik. Cílem bakalářské práce bylo sestavit konkrétní podnikatelský plán na založení ubytovacího zařízení. Jedná se o malý podnik založený fyzickou osobou, proto se lze domnívat, že jsem podstatné poznatky v mém projektu nevynechala. Obsah této práce se snaží přizpůsobit získaným vědomostem, ale rozsah bakalářské práce mi nedovoluje některé části zkoumat podrobněji. Zpracovaný plán by měl podnikateli lépe ujasnit, o čem je potřebné před samostatným zahájením uvažovat
(personální,
finanční,
materiální,
technické
požadavky). Zakladateli jsem navrhla organizační strukturu pensionu včetně mzdového ohodnocení zaměstnanců. Významnou částí práce bylo analyzování současné situace na trhu. Z rozboru vyplynulo, že za závažné riziko toho podnikání lze považovat právě konkurenční podniky v okolí. Na základě dostupných informací jsem zpracovala analýzu kritického bodu a SWOT analýzy. Provedené analýzy určují podniku kladný vývoj do budoucna. Po zhodnocení ekonomické efektivnosti toho plánu, lze v závěru práce konstatovat, že podnik má šanci na úspěch a slibnou budoucnost. Za nejzávažnější riziko toho podnikání považuji již zmíněné konkurenční podniky a dopad ekonomické krize na cestovní ruch a tím i oblast pohostinství a hotelnictví. Přínos práce spočívá v doporučeních pro podnikatele před zahájením činnosti, ale také mu může sloužit jako dokument při kontrole stanovených cílů. Osobně si myslím, že cíl práce byl splněn a projekt může podnikatel upotřebit v praxi a sloužit jako podklad při žádosti o úvěr.
- 66 -
13 Seznam literatury 13.1
Seznam použité literatury
(1) Synek, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 4. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck. 2006. 512 s. ISBN 80-7179-892-4 s. 15 – 229 (2) Vysušil, Jiří. Fotr, Jiří. Ekonomika a finance podniku pro manažery. 9. svazek. Praha: Eurovia. 1994. 116 s. ISBN 80-901186-7-4 s. 9 – 10 (3) Konečný, Miloš. Ekonomika firmy. 1. vydání. Brno: Akademie Sting. 2006. 149 s. ISBN 80-86342-36-0 s. 7 (4) Beránek, Jaromír. Kotek, Pavel. Řízení hotelového provozu. 4. vydání. Praha: Mag Consulting s.r.o. 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0 s. 29 – 153 (5) Fotr, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing. 1995. 184 s. ISBN 80-85623-20-X s. 169 – 175 (6) Švarcová, Jena a kol. Ekonomie – stručný přehled. 1. vydání. Zlín: CEED. 2005. 295 s. ISBN 80-903433-1-7 s. 54 – 181 (7) Bangs, David. Průvodce podnikatelským plánováním. 1. vydání. Praha: PRAGMA. 1996. 116 s. s. 9 - 58
- 67 -
(8) Křesťan, Vladimír. Vašíček, Miloslav. Marketing. 1. vydání. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. 2005. 141 s. s. 17 – 82 (9) Horner, Susan. Swarbrooke, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času.1. vydání. Praha: Grada Publishing. 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9 s. 29 – 121 (10) Beránek, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vydání. Praha: MAG Consulting s.r.o. 2004. 180 s. ISBN 80-86724-02-6 s. 117 – 121 (11) Blackwell, Edward. Podnikatelský plán. 1. vydání. Brno: Spektrum, s. p. 1993. 134 s. ISBN 80-901454-1-8 s. 4 – 13 (12) Mikešová, Jana. Podnikatelský plán – Hotel Carcassone. 1. vydání. Jihlava: VOŠ. 2006. 62 s. Absolventská práce obhájena na VOŠ Jihlava. 13.2
Internetové stránky
1) http://vzdelavanivcr.cz Pohostinství pro cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 2008. 87 s. - ke dni 1. 3. 2009 2) http://cestovani.ihned.cz/c1-36607530-za-poklesem-hotelovych-trzeb-neni-jen-krize - ke dni 30. 3. 2009 3) http://www.pension-podzamci.cz/index.php/cs/home http://www.mestonachod.cz/pension.polo/vybaveni.asp http://www.kylaruvstatek.cz/index_soubory/Page819.htm - ke dni 10. 1. 2009
- 68 -
4) http://www.bonato.cz/ http://hotelberanek.cz http://hotelhron.cz/ubytovaci_cast.html http://www.vyhlidka.cz/index.php?link=ubyt_cenik http://www.hotel-tommy.com/cenik-ubytovani.php http://www.hotel-mgslavia.cz/ubytovani http://elkohotel.cz/pages/vstup.htm - ke dni 10. 1. 2009
13.3
Ostatní zdroje informací
(13) zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů - ze dne 5. 11. 1991 (14) nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností - ze dne 23. 7. 2008 (15) zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - ze dne 12. 12. 1991
- 69 -
14 Seznam obrázků a grafů Graf 1: Počet zahraničních hostů v ubytovacím zařízení podle krajů v roce 2007 ........ 13 Obrázek 2: Organizační struktura................................................................................... 43 Graf 3: Předpokládaná poptávka po ubytování .............................................................. 55 Graf 4: Analýza kritického bodu .................................................................................... 57
15 Seznam tabulek Tabulka 1: Kvalifikace pracovníků ................................................................................ 43 Tabulka 2: Předpokládaný odhad objemu tržeb ............................................................. 47 Tabulka 3: Přímá konkurence pensionu ......................................................................... 51 Tabulka 4: Nepřímé konkurenční ubytovací zařízení .................................................... 51 Tabulka 5: Předpokládané fixní náklady za rok ............................................................. 56 Tabulka 6: Předpokládané variabilní náklady za rok ..................................................... 56
16 Seznam příloh Příloha 1: Kapacita HUZ podle kategorie ubytovacích zařízení v ČR za r. 2007.......... 71 Příloha 2: Předpokládané náklady restaurace před zahájením podnikání ...................... 72 Příloha 3: Otevírací doba restaurace: „Pension Poláčkovi“ ........................................... 73 Příloha 4: Odpisy dlouhodobé majetku za rok 2010 ...................................................... 73
- 70 -
Příloha 1: Kapacita HUZ podle kategorie ubytovacích zařízení v ČR za r. 2007 Kategorie HUZ Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Hotel ** Hotel * Hotely garni Pension Kemp Chatová osada Turistická ubytovna
Počet HUZ 39 321 1 056 310 173 120 2 540 516 344
Počet Průměrná Počet lůžek pokojů cena 5 478 10 935 3 186 22 608 44 801 1 377 38 572 85 328 610 7 462 19 472 354 3 733 10 070 298 3 460 7 779 669 25 594 69 692 377 8 280 29 600 107 7 643 28 600 135
615
7 577
28 452
149
1 811
42 153
116 978
214
Celkem 7 845 172 560 Pozn.: HUZ = hromadná ubytovací zařízení
451 707
680
Ostatní jinde neuvedená
- 71 -
Příloha 2: Předpokládané náklady restaurace před zahájením podnikání Položka Cena v Kč Pákový kávovar 60 000 Výčep piva, chlazení 40 000 Myčka skla 25 000 Výrobník ledu 22 000 Chladnička prosklená dvoudveřová (2x) 66 000 Chladící zařízení pro víno 25 000 Bar – nábytek 50 000 Barový chlazení pult 65 000 Barové stoličky 10 000 Barové pomůcky 5 000 Pokladna – dotyková 20 000 Osvětlení (lustry, lampičky) 18 000 Dveře vstupní 20 000 Dekorace (záclony, ubrusy, květiny, obrazy) 10 000 Věšák na oděv 1 000 CD přehrávač 11 000 Sklo, porcelán (šálky, talíře, konvičky,misky) 15 000 příbory, menážky, popelník Sanitární zařízení (koš, zásobník na papírové 2 000 ručníky) Stylové oblečení pro zaměstnance 10 000 Vybavení toalet 150 000 Ostatní 75 000 Zásoby zboží do kuchyně 70 000 Zásoby zboží do restaurace 30 000 Celkem 725 000 Pozn.: Vybavení toalet pro zaměstnance a zákazníky: toaletní mísy, umývadla, osvětlení, dlaždičky, velká zrcadla, sanitární vybavení (koše, zásobníky na toaletní papír a papírové ručníky, vysoušeč rukou, držák na mýdlo)
- 72 -
Příloha 3: Otevírací doba restaurace: „Pension Poláčkovi“ Dny v týdnu Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle
Otevírací doba 11:00 – 23:00 11:00 – 23:00 11:00 – 23:00 11:00 – 23:00 11:00 – 01:00 11:00 – 01:00 11:00 – 23:00
Příloha 4: Odpisy dlouhodobé majetku za rok 2010
Položka
1. 2. 3. 4. 5.
Název Pákový kávovar Výčep piva, chlazení Chladnička prosklená Barový chlazený pult Notebook
Rok Pořizovací pořízení cena 2010 60 000
Roční odpis
Zůstatková cena
Druh odpisu
6 600
53 400 rovnoměrný
2010
42 000
4 620
37 380 rovnoměrný
2010
66 000
7 260
58 740 rovnoměrný
2010 2010
65 000 44 000
13 000 14 667
- 73 -
52 000 29 333
zrychlený zrychlený
