ZÁKON. ze dne o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh ZÁKON ze dne ……. 2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VEŘEJNÉ REJSTŘÍKY PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB Hlava I Předmět úpravy a její základní principy §1 Veřejné rejstříky (1) Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. (2) Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“). (3) Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy. (4) Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě. Veřejný rejstřík vede soud (dále jen „rejstříkový soud“). §2 Rejstříkový soud (1) Rejstříkový soud vede pro každou zapsanou osobu, odštěpný závod jejího obchodního závodu (dále jen „závod“), závod zahraniční osoby nebo její odštěpný závod zvláštní vložku. Součástí veřejného rejstříku je sbírka listin. (2) Rejstříkový soud zveřejní zápis do veřejného rejstříku, jeho změnu nebo výmaz (dále jen „zápis“), jakož i uložení listin, včetně listin v elektronické podobě (dále jen „listina“) do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu. (3) Rejstříkový soud oznámí zveřejňované údaje nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zápisu také příslušnému správci daně z příjmů, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu, příslušnému živnostenskému úřadu a orgánu, který vydal jiné podnikatelské oprávnění. Rejstříkový soud oznámí příslušnému živnostenskému

úřadu, že osoba, které byl vydán výpis podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, nepodala návrh na zápis nebo jejímu návrhu nebylo vyhověno. (4) Rozsah a způsob zveřejnění zápisu upraví vláda nařízením. CELEX 31989L0666, 32009L0101 Princip formální publicity §3 (1) Rejstříkový soud uveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický opis. (2) O skutečnostech zapsaných do veřejného rejstříku a listinách uložených do sbírky listin před 1. lednem 1997 vydá rejstříkový soud vždy jen listinný opis, ledaže jsou i zápisy o těchto skutečnostech nebo listiny již uchovávány v elektronické podobě; to neplatí, jde-li o spolkový rejstřík. (3) O skutečnostech zapsaných do spolkového rejstříku a listinách uložených do sbírky listin před 1. lednem 2017 vydá rejstříkový soud vždy jen listinný opis, ledaže jsou i zápisy o těchto skutečnostech nebo listiny již uchovány v elektronické podobě.

CELEX 32009L0101 §4 (1) Na žádost vydá rejstříkový soud listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, že určitý údaj ve veřejném rejstříku není, ledaže žadatel výslovně požádá o opis úředně neověřený. (2) Úředním ověřením se potvrzuje shoda opisu se zápisem ve veřejném rejstříku nebo s listinou uloženou ve sbírce listin. (3) Úhrada nákladů za vydání opisu nesmí překročit výši skutečných a účelných administrativních nákladů. CELEX 32009L0101 §5 Z veřejného rejstříku se vydává ověřený výstup z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy1). CELEX 32009L0101

1)

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2

§6 Zapisuje-li se rodné číslo do veřejného rejstříku, neuvádí se v opisu z veřejného rejstříku ani se neuveřejňuje. Je-li rodné číslo uvedeno v listinách zakládaných do sbírky listin, uveřejňují se tyto listiny postupem podle tohoto zákona, včetně rodného čísla. §7 (1) Ministerstvo financí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o osobách zapsaných v České republice a údaje o tom, ve kterém veřejném rejstříku jsou tyto osoby zapsány, zahrnující a) jméno, b) den vzniku právnické osoby, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, c) sídlo, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, d) identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, e) účel nebo předmět činnosti, f)

jméno, adresu sídla nebo místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým právnickou osobu zastupuje, a den vzniku a zániku výkonu funkce,

g) členství v právnické osobě a její jméno, je-li členem právnické osoby, h) členství v orgánu právnické osoby a její jméno, je-li členem orgánu právnické osoby, i)

status veřejné prospěšnosti, byl-li jí zapsán, a

j)

označení rejstříku, ve kterém je osoba zapsána.

(2) Ministerstvo financí umožní získat o údajích uvedených v odstavci 1 elektronický opis. Princip materiální publicity §8 (1) Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

3

(2) Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve. Těchto údajů a obsahu listin se však zapsaná osoba nemůže dovolávat u jednání uskutečněných do šestnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět. (3) Třetí osoby se mohou vždy dovolat nezveřejněných údajů a obsahu listin, neodnímá-li jim skutečnost nezveřejnění účinnost. CELEX 32009L0101 §9 (1) Jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací. (2) Jestliže existuje nesoulad mezi zněním zápisu ve veřejném rejstříku v českém a cizím jazyce nebo listin uložených ve sbírce listin v českém jazyce a dobrovolně uloženým překladem těchto listin do cizího jazyka podle § 74 odst. 1, nelze se vůči třetím osobám dovolávat znění zveřejněného nebo uloženého do sbírky listin v cizím jazyce. Třetí osoba se může dovolávat znění zveřejněného nebo uloženého do sbírky listin v cizím jazyce, ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba znala znění obsahu zápisu nebo listiny uložené v českém jazyce. CELEX 32009L0101 § 10 Účinky zveřejnění zápisu nebo usnesení o zamítnutí zápisu člena orgánu právnické osoby (1) Od okamžiku zveřejnění zápisu osoby, která je členem orgánu právnické osoby, se nikdo nemůže vůči třetím osobám dovolávat porušení právních předpisů nebo zakladatelského právního jednání při její volbě nebo jmenování, ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba o tomto porušení věděla. Tím není dotčeno právo dovolávat se neplatnosti volby nebo jmenování postupem podle jiného zákona. (2) Jestliže rejstříkový soud zamítne návrh na zápis osoby, která je členem orgánu právnické osoby, hledí se na její povolání do funkce, jako by se nestalo; tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Zamítavé rozhodnutí rejstříkový soud po nabytí právní moci zveřejní. CELEX 32009L0101

4

Hlava II Návrh na zápis Návrh na zápis a souhlas zapisovaných osob § 11 (1) Nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně. (2) Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. (3) Nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku. CELEX 32009L0101 § 12 Navrhovatel podle § 11 současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle tohoto nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin; u výmazu osoby zapsané v rámci zápisu právnické osoby se souhlas nevyžaduje. Není-li souhlas těchto osob udělen prohlášením osvědčeným veřejnou listinou, musí být jejich podpis na listině o udělení souhlasu úředně ověřen. CELEX 32009L0101 Předpoklady zápisu § 13 (1) Navrhovatel zápisu doloží, že osobě, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána, je-li takové oprávnění zákonem vyžadováno; to neplatí, je-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinak. (2) Činnost, kterou podle jiného zákona může vykonávat pouze fyzická osoba, se zapíše jako předmět činnosti nebo podnikání právnické osoby, jen jestliže navrhovatel prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osoby, která je k tomu oprávněna podle jiného zákona.

5

§ 14 (1) Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. (2) K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. (3) Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo. § 15 Je-li navrhovatelem zahraniční osoba, sdělí rejstříkovému soudu doručovací adresu na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice; to platí obdobně pro každou změnu těchto údajů. § 16 (1) Je-li proti právnické osobě vedeno trestní stíhání nebo vykonává-li trest uložený podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim, doloží navrhovatel při návrhu na zápis její přeměny nebo při návrhu na její výmaz, že soud povolil přeměnu nebo zánik této právnické osoby. (2) Rejstříkový soud tomu, kdo na tom má právní zájem, sdělí informaci, zda je proti zapsané nebo zapisované osobě vedeno trestní stíhání podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim. § 17 Listina prokazující splnění povinností podle § 13 až 16 se přikládá k návrhu na zápis. Formuláře návrhu na zápis § 18 Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři.

6

§ 19 Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. § 20 Povinnost podat návrh na zápis na formuláři podle § 18 neplatí v případech, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti nebo nebyl-li pro zapisované osoby předepsán formulář podle § 18. § 21 Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou náležitosti formulářů na podávání návrhů na zápis. Formuláře Ministerstvo spravedlnosti zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba není zpoplatněna. Podoba návrhu na zápis § 22 (1) Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě; to platí obdobně pro dokládání listin o skutečnostech uvedených v návrhu na zápis a listin zakládaných do sbírky listin. Vláda stanoví, které návrhy na zápis a listiny lze podávat pouze v elektronické podobě. (2) Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen. (3) Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává. § 23 Návrh na zápis a listiny uchovává rejstříkový soud pouze v elektronické podobě, ledaže to charakter takového návrhu nebo listiny neumožňuje. Návrh na zápis a listiny doručené v listinné podobě převede rejstříkový soud bez zbytečného odkladu do elektronické podoby. § 24 Návrh na zápis se podává a zápis ve veřejném rejstříku se provádí v českém jazyce. Navrhovatel může požádat, aby zápis ve veřejném rejstříku byl proveden také v jakémkoliv cizím jazyce.

7

Hlava III Veřejné rejstříky a skutečnosti do nich zapisované Díl 1 Skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku § 25 (1) Do veřejného rejstříku se zapíše a) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zapsané osoby, b) předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby, vyžaduje-li to jiný zákon, c) právní forma právnické osoby, d) den vzniku a zániku právnické osoby, e) u fyzické osoby datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, f)

identifikační číslo osoby, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2),

g) název statutárního orgánu, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, h) má-li být zřízen kontrolní orgán, jeho název, neplyne-li ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, lišíli se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, a den vzniku a zániku její funkce; je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje,

2)

Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

8

i)

jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo na určitý závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc,

j)

údaj o tom, že právnická osoba má zapsán status veřejné prospěšnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán, a důvod jeho odnětí,

k) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem, a l)

den, k němuž byl zápis proveden.

(2) Navrhne-li to zapsaná osoba společně s návrhem na zápis a je-li to ve veřejném zájmu, může rejstříkový soud rozhodnout, že se údaje zapsané do veřejného rejstříku o členech orgánů a o sídle zapsané osoby znepřístupní veřejnosti; to neplatí pro obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen „obchodní korporace“). Rozhodne-li rejstříkový soud podle věty první, může opis zápisu podle § 3 až 5 obdržet pouze zapsaná osoba nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a § 2 odst. 2 se nepoužije. CELEX 32009L0101 Díl 2 Spolkový rejstřík § 26 Do spolkového rejstříku se zapisují a) spolky, odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „spolek“) a b) pobočné spolky a pobočné organizace odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů (dále jen „pobočný spolek“). § 27 (1) Do spolkového rejstříku se dále zapisují a) zahraniční spolky, vyvíjející činnost na území České republiky, a

9

b) pobočné spolky nebo jiné obdobné organizační jednotky zahraničních spolků vyvíjejících činnost na území České republiky (dále jen „zahraniční pobočný spolek“). (2) Návrh na zápis podává zahraniční spolek. § 28 Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 26 nebo 27. § 29 Doplňující skutečnosti zapisované do spolkového rejstříku (1) Do spolkového rejstříku se o spolku zapíše také a) předmět vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, b) název nejvyššího orgánu, c) je-li zřízena podle stanov rozhodčí komise, její název, počet členů a jejich jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, a den vzniku a zániku jejich funkcí a adresa pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí podle zákona upravujícího řízení před rozhodčí komisí spolku, d) název, sídlo a identifikační číslo všech jeho pobočných spolků a e) u spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje. (2) Do spolkového rejstříku se o pobočném spolku zapíše také a) název, sídlo a identifikační číslo hlavního spolku, b) rozsah jeho práv a povinností podle stanov hlavního spolku, jakož i rozsah ručení hlavního spolku za dluhy pobočného spolku podle stanov hlavního spolku a c) u pobočného spolku, který přemístil sídlo do zahraničí, adresa tohoto sídla a údaj o zápisu do evidence státu, v níž je zapsán, pokud právo takového státu zápis přikazuje. § 30 Skutečnosti zapisované do spolkového rejstříku o zahraničním pobočném spolku Do spolkového rejstříku se o zahraničním pobočném spolku zapíše a) název a sídlo nebo umístění zahraničního pobočného spolku a jeho identifikační číslo, 10

b) název a sídlo zahraničního spolku, c) právo státu, kterým se zahraniční spolek řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zahraniční spolek zapsán, a číslo zápisu, d) účel, popřípadě také předmět činnosti zahraničního pobočného spolku, e) zapisované údaje požadované tímto zákonem u člena statutárního orgánu, f)

zrušení zahraničního spolku nebo zahraničního pobočného spolku, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora a ukončení likvidace zahraničního spolku nebo zahraničního pobočného spolku,

g) prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního spolku nebo zahraničního pobočného spolku a h) ukončení činnosti zahraničního pobočného spolku v České republice. Díl 3 Nadační rejstřík § 31 Do nadačního rejstříku se zapisují nadace a nadační fondy. § 32 Návrh na zápis založeného nadačního fondu do nadačního rejstříku podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem nadačního fondu jeho správní rada. § 33 Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 31. § 34 Doplňující skutečnosti zapisované do nadačního rejstříku Do nadačního rejstříku se o nadaci a nadačním fondu zapíše také a) výše nadačního kapitálu, je-li podle jiného zákona povinně vytvářen, b) výše vkladu každého zakladatele, je-li podle občanského zákoníku vyžadován zápis těchto osob do nadačního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti, c) omezení určená dárcem pro nakládání s jeho darem, d) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zakladatele a

11

e) údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním. Díl 4 Rejstřík ústavů § 35 Do rejstříku ústavů se zapisují ústavy. § 36 Návrh na zápis založeného ústavu do rejstříku ústavů podává zakladatel; není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem ústavu jeho ředitel nebo jiná osoba v působnosti statutárního orgánu. § 37 Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 35. § 38 Doplňující skutečnosti zapisované do rejstříku ústavů Do rejstříku ústavů se o ústavu zapíše také a) údaj o výši vkladu, b) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zakladatele, c) počet členů správní rady, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, členů správní rady a den vzniku a zániku funkce každého člena; je-li členem správní rady právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, a d) údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním. Díl 5 Rejstřík společenství vlastníků jednotek § 39 Do rejstříku společenství vlastníků jednotek se zapisují společenství vlastníků jednotek. 12

§ 40 Návrh na zápis založeného společenství vlastníků jednotek do rejstříku společenství vlastníků jednotek podávají všichni členové výboru nebo předseda společenství vlastníků jednotek. § 41 Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 39. Díl 6 Obchodní rejstřík § 42 Do obchodního rejstříku se zapisují a) obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen „obchodní korporace“), b) fyzické osoby, 1.

které jsou podnikateli, mají bydliště v České republice a požádají o zápis, a

2.

uvedené v § 43, které podnikají na území České republiky, a požádají o zápis, a

c) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon. § 43 Fyzickou osobou se pro potřeby § 42 rozumí a) státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, b) rodinný příslušník osoby uvedené v písmeni a) oprávněný pobývat na území České republiky, c) státní občan třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, d) rodinný příslušník osoby uvedené v písmeni c), kterému bylo na území České republiky vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a e) další fyzická osoba, které vzniklo právo podnikat podle živnostenského zákona nebo jiného zákona.

13

§ 44 Zahraniční fyzická osoba s bydlištěm mimo Evropskou unii neuvedená v § 43 a zahraniční právnická osoba se sídlem mimo Evropskou unii, podnikající na území České republiky, popřípadě jejich závod nebo odštěpný závod, se zapisují do obchodního rejstříku. Návrh na zápis podává zahraniční osoba. § 45 (1) Fyzická osoba, která je podnikatelem podnikajícím na území České republiky, se zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za 2 po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 000 000 Kč. (2) Fyzická osoba, která splní kteroukoliv z podmínek podle odstavce 1, podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis do obchodního rejstříku. (3) Fyzická osoba, která přestala splňovat podmínky, na jejichž základě byla povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku podle odstavce 2, může podat návrh na výmaz zápisu z obchodního rejstříku. § 46 (1) Návrh na zápis založené veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni společníci. (2) Návrh na zápis založené společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé. (3) Návrh na zápis založené akciové společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel. (4) Návrh na zápis založeného družstva do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo předseda družstva. § 47 Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 42. § 48 Doplňující skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku (1) Do obchodního rejstříku se o obchodní korporaci zapíše také a) výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti, b) výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti,

14

c) údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo že byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, případný údaj o zániku závazků z těchto smluv, a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním, d) údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních společnostech a družstvech, e) údaj o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev3), f)

zástavní právo k podílu v korporaci, ledaže je představován cenným papírem nebo nesplacenou akcií; nesplacenou akcií se rozumí i případ, kdy byl splacen emisní kurs, ale akcie nebyla vydána4),

g) zákaz zatížení nebo zcizení podílu v korporaci, byl-li zřízen jako věcné právo5), h) u veřejné obchodní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, i)

u komanditní společnosti jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výše komanditní sumy každého komanditisty a její změny,

j)

u společnosti s ručením omezeným jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků, výše podílu každého společníka, druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list,

k) u akciové společnosti rozsah splacení základního kapitálu, počet, forma a jmenovitá hodnota akcií nebo údaj o tom, že společnost vydá akcie, které nemají jmenovitou hodnotu (kusové akcie), a v jakém počtu, údaj o tom, zda budou vydány akcie jako zaknihovaný cenný papír nebo budou imobilizovány, druh akcií a popis práv a povinností s nimi spojených alespoň odkazem na stanovy uložené ve sbírce listin a případné omezení převoditelnosti akcií na jméno; má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, tohoto akcionáře,

3)

§ 54 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 4)

§ 256 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb.

5)

§ 1761 občanského zákoníku.

15

l)

u družstva údaj o tom, zda se jedná o družstvo, bytové družstvo nebo sociální družstvo a výše základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu a

m) u státního podniku označení toho, kdo jménem státu vykonává funkci zakladatele státního podniku, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek. (2) Navrhnou-li to všichni zakladatelé, zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku obchodní firmu (dále jen „firma“) řádně založené obchodní korporace; přílohou návrhu je zakladatelské právní jednání. Není-li podán návrh na zápis obchodní korporace, jejíž zakladatelé o zápis firmy požádali, do 1 měsíce od zápisu firmy, rejstříkový soud firmu vymaže. CELEX 32009L0101 Skutečnosti zapisované o zahraniční osobě § 49 Do obchodního rejstříku se o závodu zahraniční osoby a o odštěpném závodu zapíše a) označení a sídlo nebo umístění závodu nebo odštěpeného závodu a jeho identifikační číslo, b) předmět podnikání nebo činnosti závodu nebo odštěpného závodu, c) jméno zahraniční osoby, její právní forma a výše upsaného základního kapitálu v příslušné měně, je-li vyžadován, d) právo státu, kterým se zahraniční osoba řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, a číslo zápisu, e) zapisované údaje požadované tímto zákonem u člena statutárního orgánu nebo prokuristy, f)

zapisované údaje požadované tímto zákonem pro vedoucího odštěpného závodu a adresa místa jeho pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

g) zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora a ukončení likvidace zahraniční osoby, h) prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a i)

ukončení provozu závodu nebo odštěpného závodu v České republice.

CELEX 31989L0666 16

§ 50 Do obchodního rejstříku se o závodu zahraniční osoby a odštěpném závodu zahraniční osoby, která má sídlo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zapíše a) jméno, liší-li se od firmy zahraniční osoby, sídlo nebo umístění závodu nebo odštěpeného závodu a jeho identifikační číslo, b) předmět činnosti nebo podnikání závodu nebo odštěpného závodu, c) evidence, do které je zahraniční osoba zapsána, je-li zapsána, a číslo zápisu, d) jméno zahraniční osoby a její právní forma, e) zapisované údaje požadované tímto zákonem u člena statutárního orgánu nebo prokuristy, f)

zapisované údaje požadované tímto zákonem pro vedoucího odštěpného závodu a adresu místa jeho pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,

g) zrušení zahraniční osoby, jmenování, identifikační údaje a oprávnění likvidátora a ukončení likvidace zahraniční osoby, h) prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby a i)

ukončení provozu závodu nebo odštěpeného závodu v České republice.

CELEX 31989L0666 § 51 Skutečnosti zapisované o odštěpném závodu (1) Do obchodního rejstříku se o odštěpném závodu zapíše jeho označení, sídlo nebo umístění, předmět činnosti nebo podnikání, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jeho vedoucího. (2) Odštěpný závod se zapíše do obchodního rejstříku u rejstříkového soudu, v jehož obvodu je podle sídla podnikatel zapsán. (3) Odštěpný závod umístěný v obvodu jiného rejstříkového soudu se zapíše do obchodního rejstříku také u tohoto soudu.

17

Díl 7 Rejstřík obecně prospěšných společností § 52 Do rejstříku obecně prospěšných společností se zapisují obecně prospěšné společnosti. § 53 Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 52.

§ 54 Doplňující skutečnosti zapisované do rejstříku obecně prospěšných společností Do rejstříku obecně prospěšných společností se o obecně prospěšné společnosti zapíše také a) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zakladatele, b) počet členů správní rady, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, členů správní rady a den vzniku a zániku funkce každého člena; je-li členem správní rady právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, a c) druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla obecně prospěšná společnost založena, a předmět doplňkové činnosti, bude-li provozována. Díl 8 Přeměna právnické osoby Zápis fúze právnické osoby § 55 (1) Při fúzi právnických osob se do veřejného rejstříku u každé zanikající právnické osoby zapíše údaj, že zanikla sloučením nebo splynutím, s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla nástupnické právnické osoby, popřípadě všech ostatních zanikajících právnických osob. (2) Při zápisu přeshraniční fúze se zapíše i údaj o zápisu zahraniční nástupnické právnické osoby do obchodního nebo jiného příslušného veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle práva jiného členského státu Evropské unie 18

nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „zahraniční obchodní rejstřík“), včetně čísla tohoto zápisu. CELEX 32005L0056 § 56 (1) U nástupnické právnické osoby se zapíše také a) při sloučení údaj, že došlo ke sloučení, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, název, sídlo a identifikační číslo zanikající právnické osoby a případné změny dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě a b) při splynutí, údaj, že vznikla splynutím, že na ni přešlo jmění zanikajících právnických osob, a název, sídlo a identifikační číslo zanikajících právnických osob. (2) Identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno. CELEX 32005L0056 § 57 Zápis převodu jmění na společníka právnické osoby (1) Při převodu jmění na společníka se do obchodního rejstříku u zanikající obchodní společnosti zapíše údaj, že zanikla s převodem jmění na společníka, a jméno, adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo a identifikační číslo společníka, na něhož přešlo jmění zanikající obchodní společnosti. (2) Je-li přejímajícím společníkem zahraniční osoba, zapíše se také případný údaj o zápisu převodu jmění na společníka do zahraničního veřejného rejstříku, včetně čísla nebo jiné identifikace tohoto zápisu. (3) U osoby, na niž jmění zaniklé obchodní společnosti přechází, se zapíše údaj o přechodu a sídlo a identifikační číslo zanikající obchodní společnosti. CELEX 31989L0667 Zápis rozdělení právnické osoby § 58 (1) Při rozdělení právnické osoby se do veřejného rejstříku u zanikající nebo rozdělované právnické osoby zapíše údaj, že zanikla rozštěpením nebo že došlo k odštěpení části jejího jmění, s uvedením názvu, sídla a identifikačního čísla všech nástupnických právnických osob.

19

(2) Při zápisu přeshraničního rozdělení právnické osoby se zapíše i údaj o zápisu zahraniční nástupnické právnické osoby do zahraničního veřejného rejstříku, včetně čísla tohoto zápisu. CELEX 31982L0891 § 59 U nástupnické osoby se zapíše také a) při rozštěpení se založením nových právnických osob, že vznikla rozštěpením, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, které bylo uvedeno v projektu rozdělení, název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, jejímž rozštěpením vznikla, a název, sídlo a identifikační číslo ostatních právnických osob, které současně rozštěpením vznikly; to platí obdobně pro odštěpení se založením nových právnických osob a b) při rozštěpení sloučením právnických osob údaj, že na ni přešlo jmění zanikající právnické osoby, které bylo uvedeno v projektu rozštěpení, název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která rozštěpením zanikla, a název, sídlo a identifikační číslo ostatních právnických osob, na které přešly ostatní části jmění zanikající právnické osoby, a případné změny dosud zapsaných údajů o nástupnické právnické osobě; to platí obdobně pro odštěpení sloučením. CELEX 31982L0891 § 60 Identifikační číslo u zahraniční právnické osoby se zapisuje pouze v případě, že jí bylo přiděleno. § 61 Zápis změny právní formy právnické osoby Při zápisu změny právní formy právnické osoby se do veřejného rejstříku u právnické osoby, která mění právní formu, zapisuje, že změnila právní formu s uvedením původní a nové právní formy, a dále údaje zapisované při vzniku právnické osoby, jejíž právní formu dosavadní právnická osoba nabývá. Návrh na zápis přeměny právnické osoby a zápis přeměny § 62 (1) Návrh na zápis fúze právnických osoba nebo zápis rozdělení právnické osoby podávají všechny zanikající nebo rozdělované a nástupnické právnické osoby

20

společně, popřípadě společně všechny osoby, jež jsou členy statutárních orgánů nástupnických osob. (2) Návrh na zápis převodu jmění na společníka podávají společně zanikající právnická osoba a společník, na něhož se jmění převádí. (3) Návrh na zápis změny právní formy právnické osoby podává právnická osoba, jejíž právní forma se mění. § 63 Jestliže mají zanikající, rozdělované a nástupnické osoby sídla v obvodech různých rejstříkových soudů, podává se návrh na zápis u kteréhokoliv z nich. § 64 (1) Rejstříkový soud provede zápis skutečností souvisejících s přeměnou k témuž dni. Jestliže rejstříkový soud rozhodl o zápisu usnesením, ostatní rejstříkové soudy, v jejichž obvodech mají zúčastněné právnické osoby sídla, provedou do veřejného rejstříku příslušné zápisy až po nabytí právní moci usnesení o povolení zápisu. (2) Zápis fúze právnických osob, převodu jmění na společníka nebo rozdělení právnické osoby povolí rejstříkový soud u zanikající, rozdělované a nástupnické právnické osoby pouze k témuž dni. Zápis přeshraniční fúze do obchodního rejstříku, jestliže je nástupnickou společností česká obchodní společnost nebo nástupnickým družstvem české družstvo, povolí rejstříkový soud pro všechny zanikající a nástupnické právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku k témuž dni, jestliže má nebo má mít nástupnická právnická osoba své sídlo na území České republiky. Díl 9 Zápis zrušení a likvidace právnické osoby a dalších skutečností § 65 Do veřejného rejstříku se zapíše také a) den prohlášení právnické osoby za neplatnou nebo den zrušení právnické osoby, vždy s uvedením právního důvodu, b) vstup do likvidace, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, likvidátora; je-li likvidátorem právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje, c) zahájení insolvenčního řízení,

21

d) omezení práva dlužníka nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, e) prohlášení konkursu, f)

jméno a sídlo insolvenčního správce,

g) povolení reorganizace a schválení reorganizačního plánu, h) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti nebo exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí, i)

rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem závodu nebo jeho části nebo exekuční příkaz na prodej závodu nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí,

j)

ukončení likvidace a

k) právní důvod výmazu právnické osoby. CELEX 32009L0101 Hlava IV Sbírka listin § 66 Sbírka listin obsahuje a) zakladatelské právní jednání právnické osoby, statut nadace, statut nadačního fondu nebo ústavu, je-li vydán, veřejnou listinu o osvědčení průběhu ustavující schůze družstva a o rozhodnutí ustavující schůze družstva o přijetí stanov, stanovy družstva, stanovy spolku, usnesení ustavující schůze spolku, byl-li spolek založen usnesením ustavující schůze, rozhodnutí příslušného orgánu spolku o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku, stanovy odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů a oznámení o založení odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo jejich pobočné organizace, a jejich pozdější změny; po každé změně musí být uloženo také jejich platné úplné znění,

22

b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu, likvidátorem, insolvenčním správcem nebo vedoucím odštěpného závodu nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat právnickou osobu nebo ji zastupovat před soudem nebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole právnické osoby, rozhodnutí soudu o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev6) a rozhodnutí o ručení člena orgánu při úpadku obchodní korporace podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev7), c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky, d) rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí, jímž se ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí o přeměně právnické osoby, rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně právnické osoby, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby a konečnou zprávu o průběhu likvidace, e) projekt přeměny; byl-li projekt přeměny uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev8, vzniká povinnost uložit projekt přeměny do sbírky listin až spolu s návrhem na zápis, f)

smlouvu o sloučení nadace, nadačního fondu nebo ústavu, rozhodnutí o jejím schválení, rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o sloučení a rozhodnutí správní rady o změně právní formy nadace, nadačního fondu nebo ústavu,

g) smlouvu o sloučení spolků, smlouvu o splynutí spolků a smlouvu o rozdělení sloučením, projekt rozdělení spolků se založením nových spolků a rozhodnutí o změně právní formy spolku, h) oznámení o zrušení nebo neschválení projektu přeměny, byl-li po jeho založení zrušen nebo neschválen; to platí obdobně pro oznámení o zrušení nebo neschválení smlouvy o sloučení nebo změně právní formy podle písmene f) a g),

6)

§ 63 až 67 zákona č. 90/2012.

7)

§ 68 zákona č. 90/2012.

8)

§ 33a zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.

23

i)

rozhodnutí soudu, kterým byla vyslovena neplatnost projektu přeměny nebo neplatnost usnesení valné hromady nebo členské schůze, kterým byl projekt přeměny schválen,

j)

posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu při založení nadace, nadačního fondu, ústavu, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nebo při zvýšení jejich základního nebo nadačního kapitálu, posudek znalce na ocenění nepeněžitého vkladu do družstva, posudek znalce na ocenění jmění při přeměnách obchodních společností a družstev a posudek znalce na ocenění majetku při úplatném nabytí majetku akciové společnosti od zakladatelů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev9),

k) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona upravujícího řešení úpadku, hrozícího úpadku a oddlužení fyzických a právnických osob, a to 1. usnesení o zahájení insolvenčního řízení, 2. usnesení o předběžných opatřeních, 3. rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, 4. usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, 5. usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a 6. usnesení, jímž se insolvenční řízení končí, l)

zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou a zprávu znalce o jejím přezkoumání,

m) rozhodnutí soudu o zrušení nebo zúžení rozsahu společného jmění manželů; v případě nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželů musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo, n) rozhodnutí valné hromady o pověření představenstva nebo správní rady akciové společnosti zvýšit základní kapitál, o) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí postižením účasti povinného v obchodní korporaci, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu rozhodnutí, vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční příkaz na postižení podílu některého společníka ve společnosti, jakož i rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením,

9)

§ 255 zákona č. 90/2012 Sb.

24

p) rozhodnutí podle písmene o) týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce postižením prodeje závodu obchodní korporace nebo jeho části, q) rozhodnutí soudu o neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, r)

rozhodnutí příslušného státního orgánu o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola podle zákona upravujícího právní poměry vysokých škol10),

s)

doklad o koupi závodu podle ustanovení občanského zákoníku o koupi závodu11),

t)

rozhodnutí soudu o změně nadačního účelu,

u) rozhodnutí správní rady nadace o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu, v) rozhodnutí soudu o přemístění sídla nadace, nadačního fondu nebo ústavu do zahraničí, w) smlouva o vložení daru do nadační jistiny, ve které je omezena dispozice s tímto majetkem, x) rozhodnutí valné hromady o tom, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, y) u právnické osoby, která přemístila své sídlo do zahraničí, doklad o zápisu do příslušné evidence cílového státu, jehož právem se tato osoba řídí, pokud právo cílového státu takový zápis přikazuje, a z) další listiny, o kterých tak stanoví zákon, nebo o jejichž uložení požádá zapsaná osoba, má-li na tom právní zájem. CELEX 32009L0101, 31978L0660 § 67 Do sbírky listin se spolu s účetní závěrkou nebo výroční zprávou ukládá návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečná podoba, nejsou-li součástí účetní závěrky. § 68 (1) Navrhne-li to zapsaná osoba společně s návrhem na zápis a je-li to ve veřejném zájmu, může rejstříkový soud rozhodnout, že se listina ukládaná do sbírky

10)

§ 39 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 11) § 2180 odst. 1 občanského zákoníku. 25

listin, ve které jsou uvedeny údaje o členech orgánů a o sídle zapsané osoby, znepřístupní veřejnosti; to neplatí pro obchodní korporace. (2) Rozhodne-li rejstříkový soud podle odstavce 1, může opis listiny podle § 3 až 5 obdržet pouze zapsaná osoba a ten, kdo na tom má právní zájem. Ustanovení § 2 odst. 2 se nepoužije. Sbírka listin u zahraničních osob § 69 Do sbírky listin se o zahraniční osobě, jejím závodu, odštěpném závodu a pobočném spolku uloží a) účetní záznamy týkající se zahraniční osoby v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímž se zahraniční osoba řídí; jestliže účetní záznamy nejsou vypracovány v souladu s předpisy Evropské unie nebo rovnocenným způsobem a jde-li o odštěpný závod zahraniční úvěrové a finanční instituce, a v případě, že není splněna podmínka vzájemnosti, uloží se do sbírky listin také účetní záznamy, které se vztahují k činnosti odštěpného závodu, uvedené v § 66 písm. c), b) společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiž byla zahraniční osoba založena, a jejich změny a úplná znění, c) osvědčení evidence státu, kde má zahraniční osoba sídlo, že je v této evidenci zapsána, jestliže právo tohoto státu takovouto evidenci přikazuje, a d) údaj nebo doklad o zatížení majetku zahraniční osoby v jiném státě, je-li platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho zveřejnění. CELEX 31989L0666 § 70 (1) Povinnost uložení účetních záznamů podle § 69 písm. a), která se vztahuje k činnosti odštěpného závodu, neplatí pro zahraniční právnickou osobu, která se řídí právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a její odštěpný závod a pro zahraniční fyzickou osobu, která je státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a její odštěpný závod. (2) U zahraniční osoby a jejího odštěpného závodu podle odstavce 1 se do sbírky listin uloží jen listiny uvedené v § 69 písm. a) části věty před středníkem a listiny uvedené v § 69 písm. b) a c). CELEX 31989L0666

26

§ 71 Působí-li na území České republiky několik odštěpných závodů jedné zahraniční osoby, mohou být listiny uvedené v § 69 písm. a) a b) uloženy ve složce sbírky listin jen jedné z nich, a to podle volby zahraniční osoby. V takovém případě musí být ve složce sbírky listin ostatních odštěpných závodů téže zahraniční osoby uveden odkaz na rejstříkový soud zvoleného odštěpného závodu, včetně čísla zápisu. CELEX 31989L0666 § 72 (1) Zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin. (2) Rozhodnutí soudu, která se ukládají do sbírky listin, založí rejstříkový soud. Jestliže je určitý údaj zapsán ve veřejném rejstříku, avšak ve sbírce listin není uložena odpovídající listina, poznamená rejstříkový soud tuto skutečnost do sbírky listin a vyzve zapsanou osobu, aby listinu bez zbytečného odkladu předložila. CELEX 31989L0666 Jazykové verze listin ve sbírce listin § 73 (1) Listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti a které se neukládají do sbírky listin, listiny ukládané do sbírky listin podle § 66 písm. k) až m) a r), projekt přeshraniční přeměny a listiny podle § 69 až 71 vyhotovené v cizím jazyce se předkládají v originálním znění a současně v překladu do českého jazyka, ledaže rejstříkový soud sdělí zapsané osobě, že překlad nevyžaduje; takové sdělení může rejstříkový soud učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu. (2) Je-li vyžadován překlad a jedná-li se o překlad z jazyka, který není úředním jazykem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí být úředně ověřen. CELEX 31989L0666 § 74 (1) Listiny ukládané do sbírky listin podle § 66 písm. a) až i) a m) až p), ledaže jde o projekt přeshraniční přeměny, se vyhotovují a ukládají do sbírky listin v českém jazyce. Ve sbírce listin lze uložit i překlad takové listiny do jakéhokoliv cizího jazyka. Nepůjde-li o překlad listiny do úředního jazyka členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí být úředně ověřen. (2) Byl-li projekt přeshraniční přeměny v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev vyhotoven ve více jazykových verzích a 27

rozhodným zněním není verze v českém jazyce, uloží se do sbírky listin i úředně ověřený překlad rozhodného znění projektu přeshraniční přeměny do českého jazyka. CELEX 31989L0666 ČÁST DRUHÁ ŘÍZENÍ VE VĚCECH VEŘEJNÉHO REJSTŘÍKU Příslušnost rejstříkového soudu § 75 (1) K řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká, ledaže tento nebo jiný zákon stanoví jinak. (2) K řízení o návrhu na zápis pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku. (3) K řízení o návrhu na zápis zahraniční osoby je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je umístěn její závod, odštěpný závod nebo pobočný spolek. (4) Rejstříkový soud, který je příslušný k řízení o návrhu na zápis podle odstavců 1 až 3, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li jiný právní předpis, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně. § 76 (1) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, rejstříkový soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. (2) Po nabytí právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do veřejného rejstříku vedeného u nově příslušného soudu. § 77 Působnost státního zastupitelství Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení. Zahájení rejstříkového řízení § 78 (1) Řízení se zahajuje na návrh. Má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu. (2) Zpětvzetí návrhu na zápis není účinné, ledaže se jedná o zápis skutečnosti, jejíž účinnost nebo platnost nastává podle jiného zákona zápisem.

28

§ 79 Řízení k dosažení shody mezi skutečným stavem a zápisem skutečnosti založené rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby může soud zahájit, kromě případů, kdy soud vysloví neplatnost takového rozhodnutí12), jen jestliže se na rozhodnutí hledí jako by nebylo přijato, je na zahájení takového řízení právní zájem a nebude-li jím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře, nejdéle však do 3 let ode dne zápisu skutečností založených rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby. § 80 Soud nebo jiný orgán veřejné moci upozorní rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným stavem a zapsaným údajem vždy, jakmile tato skutečnost při jeho činnosti vyjde najevo. § 81 Je-li podkladem pro zápis rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, zapíše se příslušný údaj do veřejného rejstříku, aniž by rejstříkový soud vydával rozhodnutí o povolení zápisu. § 82 (1) Jestliže za právnickou osobu zrušenou rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a je-li součástí takového návrhu prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu. Ustanovení § 78 se nepoužije. (2) Zápis podle odstavce 1 soud neprovede, jestliže v době rozhodování o návrhu na výmaz probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek podnikatele nebo jestliže v průběhu řízení o tomto návrhu vyšly najevo skutečnosti, které zpochybňují pravdivost prohlášení likvidátora obsaženého v tomto návrhu. § 83 (1) Řízení ve věci výmazu společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva v důsledku přeshraniční fúze ze zahraničního obchodního rejstříku nelze zahájit na návrh, nemá-li nástupnická společnost nebo družstvo sídlo v České republice.

12)

§ 258 až 261 občanského zákoníku nebo § 191 až 193, § 428 až 430 a § 663 zákona č. 90/2012 Sb.

29

(2) Rejstříkový soud provede zápis na základě oznámení orgánu členského státu, který vede zahraniční obchodní rejstřík, do něhož byla přeshraniční fúze zapsána. Ustanovení § 78 až 81 a 84 se nepoužijí. § 84 Účastníci řízení Účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. § 85 Přerušení řízení Rejstříkový soud nepřeruší řízení podle zákona upravujícího občanské soudní řízení v případě, že probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí rejstříkového soudu. Odmítnutí návrhu na zápis § 86 Rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže a) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, b) nebyl podán předepsaným způsobem, c) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, d) je nesrozumitelný nebo neurčitý, e) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo f)

účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku. § 87 Ustanovení § 86 se nepoužije, jestliže

a) k návrhu nebyla připojena listina proto, že se podle práva, kterým se řídí zapisovaná zahraniční osoba, nevydává, nebo b) listina byla nesprávně označena nebo nesplňuje všechny formální požadavky stanovené jiným zákonem, a to za předpokladu, že rozhodné skutečnosti jsou doloženy jinými listinami, které byly k návrhu připojeny.

30

§ 88 Rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny. § 89 V usnesení, kterým rejstříkový soud návrh na zápis odmítne, se uvedou důvody odmítnutí, včetně poučení, jak lze nedostatky odstranit. Přezkum návrhu na zápis § 90 (1) Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé. (2) Rejstříkový soud také zkoumá, zda provedení zápisu nebrání probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim. § 91 Jestliže je podán návrh na zápis vnitrostátní fúze společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva, rejstříkový soud dále přezkoumá, zda se společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo družstvo ve lhůtě 3 let přede dnem zveřejnění projektu vnitrostátní fúze nezúčastnily přeshraniční fúze, a zúčastnily-li se jí, zda jsou splněny podmínky jiného zákona o zapojení zaměstnanců v nástupnické společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstvu po zápisu vnitrostátní fúze do obchodního rejstříku. § 92 (1) Rejstříkový soud provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí, mají-li navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém notářském zápisu; v takovém případě rejstříkový soud kromě skutečností podle § 90 zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj jiným zákonem. (2) Postup podle odstavce 1 se použije jen tehdy, a) je-li navrhovatelem a jediným účastníkem řízení zapsaná osoba, které se zápis týká,

31

b) jde-li o zápis založené právnické osoby na základě návrhu na zápis, nebo c) jde-li o zápis přeměny obchodní korporace, nadace, nadačního fondu nebo ústavu a všechny osoby zúčastněné na přeměně i nově založené právnické osoby mají obecný soud v obvodu téhož rejstříkového soudu. (3) Rejstříkový soud postupuje podle odstavce 1 také tehdy, mají-li navrhované zapisované skutečnosti podklad v přiloženém osvědčení, které bylo sepsáno notářem podle jiného zákona, jde-li o osvědčení o a) provedení úkonů a splnění formalit pro přemístění zapsaného sídla podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE) nebo podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení, b) splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti vzniklé fúzí, nebo c) splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny. § 93 (1) Rejstříkový soud rozhodne o zápisu usnesením, ledaže se jedná o případ podle § 81 a 92. Jednání nemusí být nařízeno. (2) V případě osoby, která nemusí podávat návrh na zápis na formuláři, rejstříkový soud rozhodne vždy usnesením. § 94 (1) Rejstříkový soud provede zápis ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. (2) Jestliže rejstříkový soud rozhodl o zápisu usnesením, provede se zápis po nabytí právní moci usnesení ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Neobsahuje-li návrh na zápis takovýto den nebo navržený den zápisu předchází den nabytí právní moci usnesení, provede se zápis bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci usnesení. (3) Má-li být dosažena shoda se skutečným stavem, může rejstříkový soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení. § 95 (1) Změna údajů ve veřejném rejstříku vyvolaná změnou referenčních údajů v základním registru se zapíše bez řízení (2) Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v zápisu podle § 91 a 92 opraví předseda senátu kdykoliv i bez návrhu, aniž by o tom vydával

32

rozhodnutí, a vyrozumí o tom účastníky řízení zasláním výpisu z veřejného rejstříku obsahujícího tuto opravu; ustanovení § 100 se použije obdobně. Rozhodnutí o návrhu na zápis a jeho provedení § 96 (1) Rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů. (2) V případě návrhu na zápis přeměny právnických osob nebo v případě, že se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, provede soud zápis nebo rozhodne o návrhu bez zbytečného odkladu. (3) Není-li návrh podán v českém jazyce, popřípadě nejsou-li do českého jazyka přeloženy listiny, které podle jiného zákona dokládají údaje o zapisovaných skutečnostech, lhůta podle odstavce 1 začne běžet až doručením překladu. § 97 (1) Lhůta podle § 96 odst. 1 běží ode dne podání návrhu. Byl-li však soudní poplatek z návrhu zaplacen až v průběhu řízení nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta podle § 96 odst. 1 až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy rejstříkovému soudu došel změněný návrh. (2) Vydá-li rejstříkový soud rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení, zejména přeruší-li řízení nebo rozhoduje-li o místní příslušnosti, začne běžet lhůta podle odstavce 1 znovu ode dne odpadnutí překážky v řízení. § 98 (1) Neprovede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v § 96 odst. 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. (2) Rejstříkový soud promítne zápis do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle odstavce 1 za provedený. § 99 Ustanovení § 98 se nepoužije, brání-li provedení zápisu probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim; v takovém případě rejstříkový soud o návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu.

33

§ 100 Rejstříkový soud do 3 pracovních dnů ode dne provedení zápisu přeshraniční přeměny podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev odešle oznámení o tomto zápisu a informaci o jeho obsahu tomu, kdo vede zahraniční veřejný rejstřík, v němž je zapsána zahraniční právnická osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně. § 101 (1) Zapsaná osoba a osoby, které se podle jiného zákona zapisují do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby, se mohou do 1 měsíce od zápisu návrhem domáhat u rejstříkového soudu výmazu nebo změny zápisu provedeného podle § 98; zmeškání této lhůty nelze prominout. Ustanovení § 78 odst. 1 tím není dotčeno. (2) Osoby zapisované podle jiného zákona do veřejného rejstříku v rámci zápisu zapsané osoby se mohou v případě svého výmazu z veřejného rejstříku domáhat změny zápisu také tehdy, byl-li proveden jinak než podle § 98; ustanovení § 100 se použije přiměřeně. Vyrozumění o zápisu § 102 O zápisu provedeném podle § 92 a 98 rejstříkový soud vyrozumí účastníky řízení zasláním výpisu z veřejného rejstříku obsahujícího tento zápis. Vyrozumění zašle rejstříkový soud také osobám, které se zapisují podle jiného zákona v rámci zápisu zapsané osoby. Výpis musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od zápisu. § 103 O zápisu zahraniční právnické osoby poskytující právní služby podle jiného zákona, zápisu jejího odštěpného závodu nebo o zápisu přemístění jejího sídla na území České republiky vyrozumí rejstříkový soud Českou advokátní komoru. Následky porušení povinnosti předložit listiny § 104 Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.

34

§ 105 Neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. § 106 (1) Za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j). (2) Má se za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105, porušuje péči řádného hospodáře. § 107 Následky porušení povinností ve vztahu k obchodním listinám a internetovým stránkám společnosti Ustanovení § 104 se použije obdobně, neuvádí-li zapsaná osoba na svých obchodních listinách údaje stanovené jiným zákonem13) nebo neplní-li povinnost průběžného uveřejňování povinných skutečností způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev14). ČÁST TŘETÍ ZÁPIS NOTÁŘEM Předpoklady zápisu notářem § 108 Notář provede zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis, jestliže a) zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápisu pro zápis do veřejného rejstříku nebo v notářském zápisu o rozhodnutí orgánu právnické osoby sepsaných podle jiného zákona (dále jen „podkladový notářský zápis“),

13)

§ 435 občanského zákoníku.

§ 7 zákona č. 90/2012 Sb. 14)

§ 7 zákona č. 90/2012 Sb.

35

b) podkladový notářský zápis obsahuje vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby, popřípadě že byly splněny formality nebo právní jednání, ke kterým jsou právnická osoba nebo její orgán povinny, nebo c) notáři byly předloženy všechny listiny, které tento nebo jiný zákon požadují pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin. § 109 Mají-li být některá právní jednání uskutečněna až po rozhodnutí orgánu právnické osoby nebo po jiném právním jednání, o kterém je podkladový notářský zápis, provede notář zápis do veřejného rejstříku, pouze je-li jejich uskutečnění osvědčeno notářským zápisem o osvědčení pro zápis do veřejného rejstříku sepsaným podle zákona upravujícího postavení notáře a jeho činnost (dále jen „notářský zápis o osvědčení“). § 110 Zápis do veřejného rejstříku provede notář, který sepsal podkladový notářský zápis. Má-li být proveden zápis do veřejného rejstříku notářem na základě více podkladových notářských zápisů, popřípadě také na základě notářského zápisu o osvědčení, provede notář zápis, pouze sepsal-li všechny takové notářské zápisy. § 111 Na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis provede zápis zapisovaných skutečností notář, který sepsal osvědčení podle jiného zákona, jde-li o osvědčení a) o provedení úkonů a splnění formalit pro přemístění zapsaného sídla podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské společnosti (SE) nebo podle nařízení Rady Evropských společenství o statutu evropské družstevní společnosti a zákonů vydaných k jejich provedení, b) o splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti vzniklé fúzí, nebo c) o splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny. § 112 Nejsou-li podmínky podle § 108 až 110 splněny, notář odmítne provést zápis do veřejného rejstříku; to nebrání zapsané osobě podat návrh na zápis podle § 78.

36

Provedení zápisu notářem § 113 Jsou-li splněny podmínky pro zápis požadovaných zapisovaných skutečností, provede notář zápis podle tohoto nebo jiného zákona do veřejného rejstříku dálkovým přístupem bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis. § 114 (1) Notář písemnosti, které mu byly předloženy v listinné podobě a které se zakládají do sbírky listin, převede do elektronické podoby, ledaže to jejich povaha neumožňuje. Spolu s elektronickým stejnopisem podkladového notářského zápisu, pořízeným podle jiného zákona, písemnosti podle věty první po provedení zápisu bez zbytečného odkladu vloží dálkovým přístupem do sbírky listin. Při postupu podle § 111 vloží notář do sbírky listin také elektronický stejnopis notářského zápisu o osvědčení. (2) Notář doručí bez zbytečného odkladu po provedení zápisu příslušnému rejstříkovému soudu ty listiny, u kterých jejich charakter neumožňuje jejich převod do elektronické podoby podle odstavce 1. § 115 Notář vydá osobě zapsané postupem podle § 113 z veřejného rejstříku ověřený výstup z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy1); ustanovení § 4 a 5 se použijí obdobně. Tento výstup zašle notář nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne zápisu také osobám, které se zapisují do veřejného rejstříku podle jiného zákona v souvislosti se zápisem zapsané osoby. § 116 Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v zápisu opraví notář, který zápis provedl, kdykoliv i bez návrhu, a vyrozumí o tom zapsanou osobu zasláním výpisu z veřejného rejstříku obsahujícího tuto opravu; ustanovení § 100 se použije přiměřeně. § 117 Obrana proti zápisu notářem Zapsaná osoba, jakož i osoby zapisované v souvislosti s jejím zápisem, se mohou u rejstříkového soudu domáhat výmazu nebo změny zápisu provedeného notářem nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou domáhat proti zápisu rejstříkovým soudem.

37

§ 118 Povaha zápisu notářem Předpokládá-li tento nebo jiný zákon zápis určité skutečnosti soudem, rozumí se tím také zápis notářem podle této části zákona. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 119 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie15). § 120 Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.

15)

Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností. Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností. Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (přepracované znění).

38

§ 121 (1) Odborová organizace, mezinárodní odborová organizace a jejich pobočné organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby. (2) Rejstříkový soud provede zápis do 5 pracovních dnů. (3) Ustanovení části první hlavy II, části druhé a třetí se na zápis vzniku odborové organizace, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočných organizací, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů a jejich pobočných organizací nepoužijí. § 122 (1) Zapsaná osoba přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, ledaže se jedná o osobu zapsanou do spolkového rejstříku. (2) Osoba zapsaná do spolkového rejstříku přizpůsobí do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem. (3) Nepřizpůsobí-li zapsaná osoba zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem ve lhůtě podle odstavce 1 a 2, rejstříkový soud ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci. § 123 (1) Obchodní rejstřík podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za obchodní rejstřík podle tohoto zákona. (2) Nadační rejstřík podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za nadační rejstřík podle tohoto zákona. (3) Rejstřík obecně prospěšných společností podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rejstřík obecně prospěšných společností podle tohoto zákona. (4) Rejstřík společenství vlastníků jednotek podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za rejstřík společenství vlastníků jednotek podle tohoto zákona. § 124 (1) Registr zájmových sdružení právnických osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona.

39

(2) Pro účely tohoto zákona vykonávají působnost krajských úřadů v oblasti evidování zájmových sdružení právnických osob rejstříkové soudy. (3) Krajské úřady předají do 1 měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona příslušným rejstříkovým soudům spisy. (4) Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení. § 125 (1) Evidence občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená Ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a do 1 měsíce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v elektronické podobě o občanském sdružení, jeho organizační jednotce, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci a její pobočné organizaci, organizaci zaměstnavatelů, mezinárodní organizaci zaměstnavatelů a její pobočné organizaci údaje o a) názvu, b) číslu registrace, c) identifikačním číslu osoby, d) dni vzniku, e) právní formě a f)

sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace.

(3) Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení. § 126 (1) Mezinárodní nevládní organizace, kterým bylo podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, povoleno vyvíjet činnost, se považují za právnické osoby, které zřídily v České republice zahraniční pobočný spolek podle občanského zákoníku. (2) Mezinárodní nevládní organizace a zvláštní organizace pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodních nevládních organizacích, které byly zřízeny nebo kterým bylo povoleno mít sídlo v České republice podle zákona č. 116/1985 Sb., 40

o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle občanského zákoníku. § 127 (1) Evidence mezinárodních nevládních organizací a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená Ministerstvem vnitra podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům do 3 měsíců po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spisy a do 1 měsíce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v elektronické podobě o mezinárodní nevládní organizaci údaje o a) názvu, b) číslu jednacím, c) identifikačním číslu osoby, d) dni vzniku, e) právní formě a f)

sídle vyjádřené referenční vazbou kódu adresního místa na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace.

(3) Údaje, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob, zapíše bez řízení. § 128 Po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá rejstříkový soud ohledně osob, na které se vztahuje § 124 až 127, namísto úředně ověřeného opisu podle § 4 pouze potvrzení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku. § 129 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice. 2. Část třetí zákona č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, včetně nadpisu. 3. Část sedmá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, včetně nadpisu. 41

4. Část pátá zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, včetně nadpisu. § 130 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

42

DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část

I.

Závěrečná zpráva z hodnocení regulace dopadů (RIA)

1.

DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE

1. 1. Název Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

1. 2. Definice problému Dne 22. března 2012 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Občanský zákoník tvoří páteř rekodifikace civilního práva hmotného. Nový občanský zákoník je základním kodexem soukromého práva v České republice. Jeho snahou bylo mimo jiné odstranit dosavadní roztříštěnost soukromého práva. Již podle věcného záměru přijatého vládou v roce 2001 mělo být veškeré statusové právo zakotveno v kodexu. Nový občanský zákoník tak obsahuje i obecnou úpravu právnických osob s tím, že nejdůležitější formy právnických osob přímo vymezuje. Mimo však stojí úprava obchodních společností a družstev. Ta je zakotvena v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Tento právní předpis je pozůstatkem obchodního zákoníku s tím, že upravuje pouze statusové otázky obchodních společností a družstev. Závazkové právo, obecná ustanovení obchodního práva a úprava nekalé soutěže byly přesunuty do nového občanského zákoníku. Zrušovací ustanovení nového občanského zákoníku pak předpokládají, že obchodní zákoník bude s účinností rekodifikace soukromého práva zrušen. Samostatnou otázkou zůstává úprava obchodního rejstříku. Tu nenajdeme ani v občanském zákoníku, ani v zákoně o obchodních korporacích. V původním návrhu zákona o obchodních korporacích však úprava obchodního rejstříku zakotvena byla. V reakci na připomínkové řízení došlo k jejímu vypuštění, neboť tato problematika měla být řešena samostatným zákonem. Tento přístup je samozřejmě logický. Jednak právní úprava obchodního rejstříku pojmově do zákona o obchodních korporacích nepatří a jednak se tím dává prostor pro obecnou regulaci nikoliv jen obchodních společností a družstev, ale i pro regulaci veřejných rejstříků dalších právnických osob. Již dnes existují zvláštní druhy rejstříků, které jsou vedeny rejstříkovými soudy. Jedná se například o rejstřík společenství vlastníků jednotek, nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností a příspěvkových organizací. 43

Existence těchto rejstříků je vymezena v jednotlivých právních předpisech s tím, že se v detailech odkazuje na úpravu obchodního rejstříku v obchodním zákoníku. Taková roztříštěnost však není žádoucí. Není důvodu, aby tam, kde se odkazuje na úpravu obchodního rejstříku, existovala úprava samostatná. Ambicí předkládaného zákona by tak mělo být zavést společnou úpravu pro všechny veřejné rejstříky, s tím, že tam, kde je to třeba, budou existovat určité odchylky pro různé právní formy. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) rozlišuje mezi „rejstříky“ (v nich jsou zapisovány osoby) a „seznamy“ (v nich jsou zapisovány věci ve smyslu občanského zákoníku). Kromě stávajících rejstříků (např. nadačního) počítá nový občanský zákoník se zavedením nového spolkového rejstříku založeného na principu materiální publicity. Ambicí předloženého zákona je tak regulovat veřejné rejstříky předpokládané novým občanským zákoníkem. Dále existují další právnické osoby, které nejsou regulovány novým občanským zákoníkem, ale jejichž úprava je předmětem samostatných právních předpisů. Praktický problém, který působí dnešní roztříštěnost právní úpravy, je například i problematika formulářů na zápis do obchodního rejstříku. Povinnost podat návrh na zápis do obchodního rejstříku pouze na formuláři je stanovena v ustanovení § 32 obchodního zákoníku. To však dopadá pouze na obchodní korporace. Ačkoliv pro zápis jiných právních forem do příslušných rejstříků se používají formuláře zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, jejich používání není povinné. Další roztříštěnost stávající právní úpravy je možné spatřovat v tom, že dosavadní procesní úprava je předmětem ustanovení § 200a až 200de zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Co se týče procesu spojeného s vedením obchodního rejstříku, odbornou a podnikatelskou veřejností je platné právní úpravě vytýkáno, že podnikatele fakticky nutí, aby se stejnou věcí, jejíž zákonnost již byla posouzena notářem, se ještě obrátil na rejstříkový soud, který pouze provede formální zápis do obchodního rejstříku. Podle stávajícího ustanovení § 200da odst. 4 občanského soudního řádu soud totiž provede zápis, aniž by o tom vydával usnesení, také tehdy, pokud mají navrhované zapisované skutečnosti podklad v notářském zápisu. Soudní řízení zde tak představuje zbytečně zdlouhavý proces, který zatěžuje zejména menší podnikatele.

1. 3. Popis existujícího stavu 1. 3. 1. Přehled stávajících právních předpisů, kterých se navrhovaná úprava dotýká

Problematiku, které se dotýká navrhovaný zákon, upravují v dnešní době následující právní předpisy: 44

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Tento právní předpis upravuje řízení ve věcech obchodního rejstříku, a to v ustanoveních § 200a až 200de.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Problematika obchodního rejstříku je upravena v ustanoveních § 27 až 38l. Právní úprava se použije pro zápisy do obchodního rejstříku. Na základě této právní úpravy dochází k zápisům obchodních společností a družstev, zahraničních osob, fyzických osob podnikatelů a dalších osob, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Úpravu registrace občanských sdružení obsahují ustanovení § 6 až 9 zákona. Návrh na registraci se podává Ministerstvu vnitra.

Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) Zákon stanoví ve svém ustanovení § 10 jako podmínku vzniku společenství vlastníků jednotek zápis do rejstříku společenství vlastníků jednotek, s tím, že takový rejstřík vedou rejstříkové soudy. Přiměřeně se pak použijí ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu.

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů Ustanovení § 5 zákona stanoví jako podmínku vzniku obecně prospěšné společnosti zápis do rejstříku obecně prospěšných společností, s tím, že takový rejstřík vedou rejstříkové soudy. Přiměřeně se pak použijí ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu.

45

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech Ustanovení § 5 zákona stanoví jako podmínku vzniku nadace nebo nadačního fondu zápis do rejstříku nadací a nadačních fondů vedený rejstříkovým soudem, s tím, že se ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu použijí přiměřeně.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Ustanovení § 27 zákona stanoví, že příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku.

Zákon č.. 360/2004 Sb., o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení) Ustanovení § 3 a násl. zákona upravuje zápisy evropských hospodářských zájmových sdružení do obchodního rejstříku.

Zákon č. 627/2006 Sb., o evropské společnosti Ustanovení § 7 a násl. zákona upravuje zápisy evropských společností do obchodního rejstříku.

Zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti Ustanovení § 10 a násl. zákona upravuje zápisy evropských družstevních společností do obchodního rejstříku.

Agenda obchodního rejstříku a na ní navázaná agenda dalších veřejných rejstříků, které spravují soudy, představuje rozsáhlou agendu, kterou jsou krajské soudy zatíženy. Následující tabulka ukazuje přehled zapsaných právnických osob do aplikace ISROR, která zaštiťuje veškeré veřejné rejstříky vedené soudy:

Zapsané subjekty do aplikace ISROR Subjekt

MS Praha

KS České Budějovice

KS Plzeň

KS Ústí

46

KS Hradec

KS Brno

KS Ostrava

Celkem

Králové FO podnikatel

55 023

4 146

19 078

17 626

8 702

11 750

6 807

123 132

Akciové společnosti

13 665

858

995

1 324

1 542

3 890

2 792

25 066

Společnosti s ručením omezeným

173 096

14 347

22 016

24 482

22 285

57 735

35 049

349 010

Družstva

7 099

721

599

832

1 190

2 818

2 134

15 393

Obecně prospěšné společnosti

903

188

152

246

214

403

317

2 423

823

119

92

91

181

306

273

1 885

Příspěvkové organizace

1 132

455

577

667

1 005

1 410

982

6 228

Společenství vlastníků jednotek

13 960

3 933

6 884

5 654

5 670

9 330

8 192

53 623

Evropské entity (ES, EHS, EDS)

797

13

22

15

21

173

20

1 061

Celkem

266 498

24 780

50 415

50 937

40 810

87 815

56 566

577 821

Nadace nadační fondy

a

Data jsou k 31. 12. 2012

Následující tabulka pro ilustraci dokumentuje počet nových návrhů na zápis do obchodního rejstříku, které byly u jednotlivých soudů evidovány za rok 2011:

Počet zápisů do aplikace ISROR Typ zápisu

MS Praha

KS České Budějovice

KS Plzeň

KS Ústí

KS Hradec Králové

KS Brno

KS Ostrava

Celkem

Prvozápisy

18 902

1 647

2 500

2 452

2 869

6 724

3 715

38 809

Změny

52 636

4 749

7 881

8 381

6 897

17 262

11 185

108 991

Výmazy

3 489

763

514

596

757

1 626

1 081

8 826

47

Celkem

75 027

7 159

10 895

11 429

10 523

25 612

15 981

156 626

1. 3. 2. Popis dosavadní právní úpravy

Stěžejní část úpravy je stanovena v obchodním zákoníku, pokud jde o hmotné právo. Pokud jde o procesní právo, upravuje rejstříkové řízení ustanovení § 200a až 200de. Právní předpisy upravující právní formu společenství vlastníků jednotek, nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností, o jejichž zápise rozhodují rejstříkové soudy, pak odkazují na přiměřené použití obchodního zákoníku a občanského soudního řádu. Jednotlivé zákony předpokládají existenci samostatných rejstříků. Tyto rejstříky jsou však součástí aplikace obchodního rejstříku, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Obchodní zákoník vymezuje obchodní rejstřík jako veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Zákon též stanoví, že obchodní rejstřík je veden elektronicky. Obchodní zákoník v souladu se směrnicí 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (První směrnice), stanoví pravidla materiální publicity pro obchodní rejstřík. Právní úprava obchodního rejstříku vymezuje údaje, které se do něj zapisují, stanoví povinnost podávat návrhy na formuláři s úředně ověřeným podpisem. Obchodní zákoník též umožňuje podávat návrh na zápis v elektronické podobě. Obchodní zákoník v souladu s výše uvedenou směrnicí ukládá povinnost zakládat určité dokumenty do sbírky listin. Právní úprava obchodního rejstříku obsažená v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, doznala během své existence již několika novelizací. Tyto novelizace byly přijaty zejména z důvodů zkrácení času zápisu do obchodního rejstříku. Jedná se zejména o novelu přijatou zákonem č. 216/2005 Sb., která zakotvila povinnost podávat návrhy na zápis nových skutečností pouze na formulářích, možnost předkládat podání a osvědčující listiny elektronicky a zakotvila lhůtu pro provedení zápisu, čímž zápisy podstatně zrychlila. Dosavadní úprava je roztříštěná a působí dosti zmateně. V některých případech působí i výkladové problémy. Hlavní nedostatečností právní úpravy je především skutečnost, že v České republice dochází k rekodifikaci civilního práva. Ta se promítá v tom, že mnohé právní předpisy budou zrušeny. Nový občanský zákoník například přejímá úpravu spolků nebo nadací a nadačních fondů. Dále se též vymezuje nová právní forma, kterou je ústav. Dochází ke zrušení obchodního zákoníku, a tím i ke zrušení pasáže upravující obchodní rejstřík. Bez existence právní úpravy obchodního rejstříku by některé právní předpisy, které budou účinné po 1. lednu 2014 nebyly aplikovatelné.

48

Na úpravu obchodního zákoníku je navázána vyhláška č. 414/2011 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Byť zmocňovací ustanovení § 32 odst. 4 obchodního zákoníku předpokládá, že součástí vyhlášky bude i seznam listin, které se mají k návrhu na zápis předkládat, vyhláška takový seznam neobsahuje. Důvodem je, že zapracování přílohy nebylo doporučeno komisí Legislativní rady vlády. Hlavním argumentem byla neúplnost stávajícího seznamu a skutečnost, že veškeré listiny, které mají být k návrhu na zápis skutečnosti do obchodního rejstříku přiloženy, plynou ze zákona. Předkladatel se přesto domníval, že by určité vodítko pro navrhovatele mělo být uveřejněno na jednom místě. V souladu s tímto je orientační seznam listin, které se mají k návrhu na zápis skutečnosti do obchodního rejstříku (i do jiných veřejných rejstříků) dokládat, zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Tato praxe zůstane zachována i po účinnosti navrhovaného zákona. Seznam listin byl konzultován se zástupci jednotlivých rejstříkových soudů. Stávající, ani navrhovaná právní úprava nemá dopady do rovnosti mužů a žen.

1. 4. Identifikace dotčených subjektů V případě volby jakékoliv varianty budou dotčené subjekty, na které bude mít právní úprava vliv: - podnikatelé zapisovaní do obchodního rejstříku, - další subjekty zapisované do obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku, - rejstříkové soudy.

V případě, že bude zvolena varianta rozšíření právní úpravy o spolky, budou dotčenými subjekty, na které bude mít právní úprava taktéž přímý dopad, spolky. V rámci příprav návrhu zákona se též diskutovalo přenesení agendy z rejstříkových soudů na jiné subjekty, případně umožnění alternativy v podobě přístupu třetích subjektů do veřejného rejstříku. Jako nejvhodnější variantou se jevila možnost přenesení této agendy na notáře. V takovém případě budou přímo dotčenými subjekty taktéž notáři. Subjekty, na které dopadne právní úprava nepřímo je široká veřejnost, neboť v souladu s čl. 2 První směrnice je nutné zajistit, aby údaje vyžadované První směrnicí byly zveřejňovány.

49

1. 5. Popis cílového stavu Cílem navrhovaného zákona je vytvoření svébytného systému veřejného rejstříku právnických osob, případně podnikajících fyzických osob. Právní úprava má regulovat soukromoprávní korporace, jejichž existenci předpokládá nový občanský zákoník. Cílem zákona je především zajistit funkčnost veřejného rejstříku právnických osob, o nichž nový občanský zákoník stanoví, že se mají zapisovat do veřejného rejstříku, případně o nichž právní předpisy stanoví, že se mají zapisovat do obchodního rejstříku. Ministerstvo spravedlnosti s účinností od 1. dubna 2012 spustilo novou aplikaci obchodního rejstříku, jejíž příprava byla z větší části financována z evropských prostředků. Česká republika se tím zavázala, že bude tuto aplikaci po nějakou dobu užívat. Vytvoření nové aplikace by tak znamenalo pro Českou republiku povinnost finanční dotace vrátit. Příprava nové aplikace již zohledňovala probíhající proces rekodifikace civilního práva hmotného. Stávající stav nelze označit za nefunkční. Jedná se o systém, který je zaběhnutý. Je třeba však kriticky poznamenat, že stávající systém je poměrně nepružný a administrativně náročný. Podle zprávy Světové obchodní banky Doing Business 2012 se Česká republika nachází až na 138. místě v délce zahájení podnikání, čímž se propadla oproti roku 2011 o 8 míst. Tento neutěšený stav je způsoben jednak poměrně značnou administrativní zátěží při zahajování podnikání, ale také dlouhou dobou věnovanou zakládání obchodních společností. Situace tak vede k rozvoji podnikání v oblasti předzaložených společností (ready made company). Přidanou hodnotou navrhovaného právního předpisu by tak mělo být se se stávajícím nepružným stavem vyrovnat. Legislativní úprava by měla vést především ke snížení administrativní zátěže při zakládání obchodní korporace a ke zrychlení procesu jejího založení. Prostředky zrychlení procesu mohou spočívat ve vyšší podpoře elektronizace soudního řízení, případně v možnosti dát podnikatelům alternativu při zakládání obchodní korporace, případně při její změně. V souhrnu tak musí být cílem předkládaného zákona zajistit právní úpravu veřejných rejstříků předpokládaných novým občanským zákoníkem a pokusit se v rámci daných možností přispět ke zlepšení podnikatelského prostředí snižováním administrativní zátěže, přidáním nových funkcionalit a zrychlením rejstříkového řízení. Kromě legislativních úprav by cílovým stavem měly být i další technické možnosti, které sebou aplikace obchodního rejstříku přinese. Mezi tyto technické benefity patří především automatizované přenosy dat z interaktivních elektronických formulářů a usnadnění dohledových pravomocí soudu. Na tomto místě stojí za zmínku problematika zveřejňování výročních zpráv a účetních závěrek. Povinnost zveřejňovat tyto dokumenty vyplývá z čl. 2 písm. f) směrnice Evropského 50

parlamentu a Rady 2009/101/ES. Na rozdíl od uvedené směrnice, která dopadá na akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, zákonodárce tyto povinnosti vztáhl i na další právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku. Tím je vyjadřován zájem zákonodárce na transparentní činnosti právnických osob. Řada právnických osob však tyto povinnosti neplní. Návrh zákona považuje neplnění této povinnosti i přes opakovanou výzvu rejstříkového soudu za porušení povinnosti se závažnými důsledky pro třetí osoby. Kromě uložení pokuty, může v takovém případě soud přistoupit až ke zrušení právnické osoby a k její likvidaci. Úprava aplikace, která je připravována nezávisle na legislativní úpravě, a která by měla být plně funkční dříve než 1. ledna 2014, přináší novinku, kdy bude na neplnění povinnosti zakládat výroční zprávy a účetní závěrky do sbírky listin upozorňovat samotná aplikace automaticky. Sníží se tím administrativa na výkon dohledové činnosti. Aplikace obchodního rejstříku je již dnes provázána s registrem osob podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Nový zákon bude vycházet z návaznosti veřejných rejstříků na základní registry. Platforma základních registrů však není sama o sobě dostatečná. Důvodem je, že v základních registrech není možné o právnických osobách dohledat veškeré informace, které chce právní úprava a které po nás často požadují i evropské předpisy a hlavně, že základní registry nejsou veřejně přístupnou databází. Přitom veřejnost údajů a na to navazující materiální publicita jsou nejdůležitějším prvkem veřejných rejstříků. Aplikace obchodního rejstříku, zahrnující všechny návrhem zákona regulující veřejné rejstříky, je agendovým informačním systémem ve smyslu zákona o základních registrech a je zdrojovým systémem pro zápis údajů o právnických osobách zapsaných ve veřejném rejstříku. Jaké referenční údaje soudy ze základního registru využívají a spravují, stanoví § 175a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Návrh zákona musí vycházet z přednosti referenčních údajů zapsaných v registru osob. Předpokládá se, že pokud dojde ke změně referenčních údajů v základním registru, dojde k automatickému promítnutí takové změny do aplikace obchodního rejstříku bez jakéhokoliv řízení.

1. 6. Zhodnocení rizik Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích počítá s existencí veřejných rejstříků, znamenalo by nepřijetí navrhovaného zákona ohrožení aplikace nového občanského zákoníku. V zásadě je možné konstatovat, že bez přijetí předkládaného zákona, by nebylo možné nový občanský zákoník, v oblasti právnických osob, a zákon o obchodních korporacích možné vůbec aplikovat. Stejné riziko hrozí i v případě, že právní úprava nebude přijata s účinností od 1. ledna 2014.

51

Pokud by byla zvolena pouze varianta zachování dosavadního stavu, tedy předmětem zákona by byla regulace obchodního rejstříku, předpokládalo by přijetí zákona ještě přijetí dalších právních úprav regulující zápisy do veřejného rejstříku jiných právních forem (typicky nadací). Takový stav není žádoucí, neboť by znamenal roztříštěnost systému a vyšší náklady na státní správu.

Především problematiky obchodního rejstříku se dotýká i právní úprava evropských směrnic. Do nového zákona je třeba promítnout První směrnici. Dále vyjmutím pasáže obchodního rejstříku ze zákona o obchodních korporacích zůstala neprovedena některá ustanovení Čtvrté směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (78/660/EHS), Šesté směrnice Rady ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností (82/891/EHS), Jedenácté směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu (89/666/EHS), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/35/EU ze dne 5. dubna 2011 o fúzích akciových společností a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/30/EU ze dne 25. října 2012 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (přepracované znění).

V případě neprovedení těchto ustanovení práva Evropské unie, hrozí České republice postih v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.

52

2.

NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ

2. 1. Varianta I - varianta nulová Varianta nulová spočívá v nepřijetí žádné právní úpravy. Takový přístup by však znamenal, že aplikace nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích by byla ohrožena. Nebylo by zřejmé, kdo by byl správcem veřejných rejstříků právnických osob a jakým způsobem by se prováděly zápisy do těchto veřejných rejstříků. Nepřijetí žádné právní úpravy by se současným nabytím účinností jiných předpisů rekodifikace civilního práva znamenal paralyzaci chodu právnických osob a tím i paralyzaci celého podnikatelského a civilistického prostředí.

2. 2. Varianta II - zachování stávajícího stavu Jednou z možností je zachování stávajícího stavu. Zachování stávajícího stavu znamená, že zvláštní zákon bude regulovat obchodní rejstřík s tím, že pro ostatní právní formy, u nichž je předpoklad zápisu do veřejného rejstříku, by byla využita pravidla o obchodním rejstříku. Nelze předpokládat, že by mělo dojít k dalšímu tříštění stávající právní úpravy. Principy veřejných rejstříků podle nového občanského zákoníku jsou v zásadě stejné. Není tedy nutné, aby existovala zvláštní úprava pro obchodní rejstřík a veřejný rejstřík, do něhož se zapisují například nadace. Již dnes je pro jiné typy právních forem, které se zapisují do veřejných rejstříků, používána aplikace obchodního rejstříku. Měnit tento stav by z hlediska věcného bylo nesmyslné a z hlediska ekonomického příliš nákladné. Zachování stávajícího stavu se jeví jako nejméně finančně nákladné a nejsnazší. Zachování současného stavu by bylo nejméně náročné pro praxi.

2. 3. Varianta III - rozšíření stávajícího stavu o rejstříky, které jsou dnes přidružené k obchodnímu rejstříku Nový občanský zákoník předpokládá existenci veřejných rejstříků právnických osob. S veřejnými rejstříky pak spojuje princip materiální publicity. Nový občanský zákoník některé druhy právnických osob reguluje. Jde zejména o právnické osoby soukromého práva, např. nadace, nadační fondy, ústavy a společenství vlastníků jednotek. Tyto rejstříky budou založeny na zásadě materiální publicity a jejich součástí by měla být podobně jako u obchodního rejstříku sbírka listin dokládajících zapisované skutečnosti. Úprava zápisu těchto právnických osob bude přímo v zákoně upravujícím veřejné rejstříky, nikoli jako doposud v samostatných zákonech dnes odkazujících na úpravu obchodního rejstříku. Do této varianty je zahrnuta i úprava spolkového rejstříku, byť na základě původně vládou schváleného zadání, měla být 53

úprava spolkové rejstříku řešena samotným zákonem. Nicméně se objevila celá řada námitek proti takto zvolené koncepci.

2. 4. Varianta IV - přenesení agendy z rejstříkových soudů Další zvažovanou variantou je úplné přenesení agendy z rejstříkových soudů na třetí subjekty. V současnosti vykonávají agendu obchodního rejstříku a ostatních veřejných rejstříků soudy. Stejný přístup existuje například v Německu, Rakousku či Francii. Existují však i odlišné přístupy. Ve Velké Británii vede rejstřík společností ministerstvo obchodu. V Nizozemsku nebo Itálii je obchodní rejstřík veden obchodními komorami. V rámci přípravy návrhu zákona se vedly diskuze o možnost přenesení rejstříkové agendy z rejstříkových soudů na Notářskou komoru, zvláště zřízený rejstříkový úřad, na licencovaného registrátora.

2. 5. Varianta V - možnost přístupu třetích subjektů Mírnější a i časově méně náročnou variantou na zpracování a přípravu oproti variantě IV je možnost činění přímých zápisů třetími subjekty vedle rejstříkových soudů. Účastníkům by se tak dala možnost alternativy. Výhodou této varianty je i skutečnost, že by došlo k odbřemenění rejstříkových soudů, a tím i ke zrychlení zápisů do obchodního rejstříku. Nevýhodou ovšem je, že by tak vznikl dvojí režim zápisů do obchodního rejstříku. Stejně jako v případě varianty IV lze zvažovat, že by třetími subjekty, které by měli vedle rejstříkových soudů přístup do veřejného rejstříku, byli notáři, rejstříkový úřad, nebo licencovaný registrátor.

2. 6. Varianta VI - rozšíření funkcionalit obchodního rejstříku Další uvažovanou změnou oproti stávajícímu stavu je rozšíření dosavadních funkcionalit, které dnešní aplikace obchodního rejstříku nabízí. Vedle řešení úpravy veřejného rejstříku je cílem snah Ministerstva spravedlnosti vytvoření uživatelského prostředí nového rejstříku přívětivého vůči uživatelům z řad široké veřejnosti. Již od 1. dubna 2012 umožňuje aplikace obchodního rejstříku například získávání elektronických úředně ověřených opisů. Stejně tak nová aplikace umožňuje využívat elektronická podání ve větším rozsahu, než dosavadní aplikace. Nad rámec tohoto se připravují i další technické

54

funkcionality systému. Mezi ně patří i automatická kontrola neplnění povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin. Větší konformnost uživatelského prostředí by přineslo, kdyby navrhovaný právní předpis mohl plnit zastřešující funkci všech veřejných rejstříků osob. Uživatelsky konformní by bylo, kdyby se po zadání jména určité osoby (či jiného základního údaje o této osobě, např. IČO) a případně dalších údajů sloužících k identifikaci zobrazily na jednom místě základní údaje i z jiných rejstříků, ve kterých jsou údaje o této osobě vedeny (tzv. zrcadlo). Informace a data o ekonomických subjektech shromažďuje také Ministerstvo financí v rámci své činnosti, konkrétně při správě daní. Některá ze shromážděných dat zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím aplikace ARES. Toto zpřístupnění však nemá žádný zákonný podklad. Zvažovaným řešením tedy je, aby předkládaný zákon vymezil zákonný podklad pro získávání informací o ekonomických subjektech. S ohledem na zákon o základních registrech, které shromažďují platné informace, by bylo možné po zadání elektronického dotazu získat úředně ověřený elektronický výpis o jakémkoliv ekonomickém subjektu. Takový výpis by obsahoval pouze veřejné údaje, které jsou v rejstřících/evidencích deklarované jako veřejné.

2. 7. Varianta VII – omezení přístupu k veřejnému rejstříku Při přípravě návrhu byla zvažována též varianta omezení přístupu k veřejnému rejstříku. Ačkoliv První směrnice dává členským státům údaje jí vyžadované zveřejnit, je v Evropě běžnou praxí, že je přístup k údajům omezen (viz například Německo, Rakousko nebo Nizozemsko). Omezení spočívá buď ve zpoplatnění přístupu, nebo v povinnosti se za účelem získání informací registrovat. Důvodem je, že veřejný rejstřík může obsahovat celou řadu citlivých informací, které takovýmto způsobem jsou snadno dále šiřitelné.

3.

VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

3. 1. Identifikace nákladů V případě výběru varianty nulové nejsou identifikovány žádné náklady. Nicméně s ohledem na rizika, není možné k nulové variantě přistoupit. V případě varianty II, která spočívá v zachování současného stavu, lze identifikovat náklady spjaté s úpravou nového občanského zákoníku. Přijetí stávajícího stavu totiž přesto předpokládá zapracování nového občanského zákoníku. Dopady lze spatřovat v tom, že v některých případech dochází ke změně zákonné terminologie a v některých případech dochází ke změně dosavadních práv a povinností. V některých případech se počítá s rozšířením skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku. Nový občanský zákoník taktéž přináší novou právní formu, 55

kterou je ústav. S ohledem na nedostatek potřebných dat nelze kvantitativně tyto dopady vyčíslit. V případě varianty III dojde k rozšíření úpravy zákona o agendu právnických osob, které jsou nově upraveny v občanském zákoníku, zatímco dnes je každá z těchto entit upravena vlastním zákonem, ve kterém se při zápisu do rejstříku odkazuje na úpravu zápisu do obchodního rejstříku. V případě varianty IV, tedy přenesení agendy z rejstříkových soudů na třetí subjekty, je výše nákladů závislá na způsobu jejího provedení. Jako nejvíce nákladová se jeví varianta zřízení samostatného rejstříkového úřadu. Celkové výdaje rejstříkových soudů činily za rok 2011 dle výkazů Ministerstva spravedlnosti částku 2 621 000 000 Kč. Zhruba 2/3 celkového nápadu na krajských soudech, které jsou zároveň rejstříkovými soudy (agendu rejstříkového soudu nevykonává Krajský soud v Praze), tvoří agenda obchodního rejstříku, případně jiných veřejných rejstříků. Lze odhadovat, že centralizací a správným nastavením procesu reorganizace, by mohlo dojít ke snížení dnes vynakládaných nákladů až o 50 %. V případě zřízení zvláštního rejstříkového úřadu by tedy bylo třeba na jeho chod vynaložit odhadem částku ve výši cca 1 mld. Kč ročně. Lze však očekávat, že zřizovací jednorázové náklady by byly ještě vyšší. Vzhledem ke skutečnosti, že stávající agenda by po nějakou dobu musela probíhat na rejstříkových soudech, bylo by snižování nákladů vynaložených do justice postupné. Při současné rozpočtové situaci je vynaložení takové částky takřka nemyslitelné. Nižší náklady by bylo pravděpodobně nutné vynaložit v případě, že by byla zvolena varianta přenosu agendy na Notářskou komoru, případně na licencovaného registrátora, nicméně vzhledem k obtížné vyčíslitelnosti takového přenosu a vzhledem k tomu, že se jedná o dva naprosto rozdílné subjekty, přičemž dopad na ně by bylo velmi obtížné porovnat, nebyla ani blíže řešena situace, jakým způsobem by k převedení agendy došlo. V případě varianty V lze očekávat další náklady jen v případě vzniku zvláštního rejstříkového úřadu. Pokud jde o dopady, lze určité náklady předpokládat v případě, že by byl přímý vstup povolen notářům, nebo licencovanému registrátorovi. Stávající aplikace obchodního rejstříku je na přístup dalších osob připravena, nicméně náklady lze očekávat v závislosti na tom, jak odlišné procesy bude nutné pro tyto osoby, které budou do aplikace přistupovat, nastavit. V případě volby varianty VI, která počítá s dalším rozšiřováním funkcionalit aplikace obchodního rejstříku, byly identifikovány náklady v případě, že by mělo dojít k vyšší konformnosti uživatelského prostředí s tím, že by v aplikaci veřejného rejstříku podle tohoto zákona byly zjistitelné i veřejné údaje z jiných rejstříků ekonomických subjektů, které jsou veřejně přístupné. V tomto případě by bylo třeba vynaložit náklady na propojení aplikace ARES a aplikace obchodního rejstříku. Tyto náklady lze odhadovat na 1 mil. Kč.

56

V závislosti na rozšíření funkcionalit aplikace obchodního rejstříku se taktéž uvažuje o dalším zvýšení konformnosti uživatelského prostředí. Do budoucna se počítá s poskytováním dat z veřejného rejstříku ve strojově zpracovatelném formátu (xml). Tato funkcionalita bude pravděpodobně zapracována ještě před účinností předkládaného zákona, neboť k jejímu zapracování není třeba legislativní úpravy. Náklady na zapracování funkcionality budou kryty z prostředků na údržbu a rozvoj aplikace. Též náklady na funkcionalitu spočívající v automatizovaném systému kontroly povinnosti dokládat účetní dokumenty do sbírky listin budou kryty z prostředků na údržbu a rozvoj aplikace. V případě volby varianty VII by výše identifikovaných nákladů byla závislá na způsobu provedení této varianty. Zásadním dopadem, který by však tato varianta přinesla, je snížení transparentnosti veřejného rejstříku. Přístup do veřejného rejstříku by tak byl administrativně, případně i finančně náročnější. Navíc by výběr této varianty popíral zásadu materiální publicity veřejných rejstříků, se kterou přichází nový občanský zákoník. Dále by se značně ztížil i princip veřejné kontroly, kterou do značné míry předpokládá i navrhovaný zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Povinnost zveřejňovat celou řadu údajů vychází z práva Evropské unie. Pokud jde například o povinnost zveřejňovat účetní dokumenty, evropské předpisy umožňují členským státům přijmout celou řadu výjimek. Tyto výjimky by však měly být provedeny v zákoně o účetnictví. Navrhovaný zákon se tak vydává cestou, že co se týká rozsahu povinně zveřejňovaných účetních dokumentů, odkazuje na zákon o účetnictví. V případě, že by byla zřízena pouze povinná registrace pro osoby žádající informace z veřejného rejstříku, nelze předpokládat zvýšení kvantitativních nákladů, neboť tuto funkcionalitu by bylo možno krýt z prostředků na údržbu a rozvoj aplikace. V případě, že by byl přístup zpoplatněn, se dá očekávat, že by toto bylo spjato s dalšími vyššími náklady spočívajícími v nárůstu agendy spjaté s vybíráním soudních poplatků. Určité administrativní náklady budou spjaty i se zrušením ustanovení § 200da odst. 5 občanského soudního řádu, které umožňuje zapsat navrhovanou skutečnost do veřejného rejstříku bez vydání usnesení, pokud se jedná o deklaratorní zápis v případě, že jediným navrhovatelem i účastníkem řízení je podnikatel, kterého se zápis týká. Pokud tedy nebude mít zapisovaná skutečnost podklad v notářském zápisu, nebude mít soud možnost v těchto případech zapisovat bez usnesení. Navrhovaný zákon tak vychází z logiky, že vždy bude existovat kontrolní kompetence soudu nebo notáře.

57

3. 2. Identifikace přínosů V případě výběru nulové varianty nelze identifikovat žádné přínosy, stejně tak jako v případě výběru varianty II, která počítá se zachováním dosavadního stavu, ani varianty III, která by jen sjednotila současnou praxi. Významnější přínosy oproti současnému stavu lze identifikovat v případě výběru varianty IV a V, která spočívá jednak v možnosti přenesení rejstříkové agendy na třetí subjekty, případně v možnosti alternativy přímých vstupů těchto třetích subjektů. Podle zprávy Doing Business 2012 trvá v České republice založit obchodní společnost v průměru 20 dní (z toho 7 dní přichází na registraci u rejstříkového soudu).16 Pokud dojde k přenesení agendy na notáře, dá se očekávat, že se tato agenda zúží na 1 den. Založení obchodní společnosti tak bude trvat v průměru 14 dní. Tento jev by znamenal, že se Česká republika v hodnocení týkající se založení podnikání dostane ve světovém průměru o několik míst dopředu. Nastavení přímých vstupů notářům by se v konečném důsledku promítlo i do úspor finančních prostředků vydávaných na justici. Je možné odhadovat, že až 1/3 veškerých zápisů provedených v obchodním rejstříku má podklad v notářském zápisu. Zápis prostřednictvím notáře však nebude povinný, účastníci si budou moci alternativně vybrat, zda zápis provede rejstříkový soud, nebo zda jej provede notář. Vzhledem ke skutečnosti, že služba notáře bude zpoplatněna, je třeba předpokládat, že ne veškeré zápisy budou účastníci uskutečňovat před notáři. Lze odhadovat, že se tímto způsobem bude uskutečňovat cca 50 % zápisů do obchodního rejstříku, které mají podklad v notářském zápisu. V konečném důsledku by se agenda rejstříkových soudů mohla snížit o 1/6. Pokud lze počítat, že na agendu rejstříkových soudů je vynakládáno cca 1,75 mld. Kč ročně, mohly by úspory spjaté s omezením agendy rejstříkových soudů činit až 292 mil. Kč. Již od 1. dubna 2012 funguje nová aplikace obchodního rejstříku, která umožňuje vydávat úředně ověřené opisy z aplikace. Za rok 2011 bylo vydáno 197 814 výpisů, úředních opisů a potvrzení. Díky funkcionalitě, která umožňuje získat úředně ověřený elektronický opis přímo z internetových stránek obchodního rejstříku lze očekávat, že agenda spjatá se získáváním výpisů, úředních opisů a potvrzení poklesne, odhadem minimálně o 20%. Takový stav do budoucna přinese další úspory finančních prostředků vynakládaných na justici. Poměrně značné administrativní obtíže jsou spjaty se zakládáním dokumentů do sbírky listin, navíc častokrát může jít o citlivé údaje týkající se podnikání společnosti. Na druhou stranu povinnost zpřístupnit listiny zakládané do sbírky listin plyne z právní úpravy evropských předpisů. Korekce listin, které se zveřejňují, byla

16

zdroj www.doingbusiness.org

58

již provedena při přípravě poslední rozsáhlejší novely obchodního zákoníku (zákon č. 351/2011 Sb.). Ušetření administrativní zátěže soudům zcela jistě sebou přinese i automatická funkce, která bude soudy informovat o nesplnění povinnosti založit účetní dokumentaci do sbírky listin. V současné době soudy činí namátkové kontroly plnění této povinnosti, které jsou zatěžující. Další snížení administrativní zátěže pro soudy přinese funkce spjatá s automatickým zpracováním dat z interaktivních formulářů. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že většina návrhů na zápis bude obligatorně podávána na formuláři, lze odhadovat určité snížení administrativní zátěže soudního aparátu. Nově se předpokládá, že obligatorně se budou zapisovat na formuláři veškeré skutečnosti týkající se nadací a nadačních fondů, společenství vlastníků jednotek a ústavů. U nadací a nadačních fondů a společenství vlastníků jednotek již dnes existuje možnost podat návrh na zápis na formuláři. Tato možnost je využívána odhadem u 50 % návrhů. Obecně však stále převládají podání písemná. Možnost podávat návrhy elektronicky na interaktivních formulářích využívá podle odhadu některých rejstříkových soudů cca 10 % navrhovatelů. Do budoucna je možné počítat například se zavedením zvýhodnění spočívající například ve snížení soudního poplatku, pokud je návrh podán na interaktivním elektronickém formuláři.

3. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů Právní úprava by se měla soustředit především na to, aby byla zajištěna funkcionalita veřejných rejstříků, kterou vyžaduje nový občanský zákoník. Příliš prostoru na její úpravu nedává ani evropská legislativa, neboť úprava obchodního rejstříku je již nyní z velké části provedením evropských směrnic. Pokud by se přistoupilo na variantu IV, tedy přenesení rejstříkové agendy z rejstříkových soudů, bylo by zde riziko zejména vysoké finanční náročnosti projektu, přičemž finanční krytí celého přenosu není zajištěno. Variantu IV je tedy možné v současné době vyloučit. Pokud jde o variantu VII – omezení přístupu k veřejnému rejstříku např. zpoplatněním jednotlivých vstupů – lze očekávat, že by tato varianta mohla mít pozitivní dopad do státního rozpočtu. Modely, kdy je přístup k datům z veřejného rejstříku omezován, jsou známy ze zahraničí (např. Nizozemsko, nebo Německo). Veřejný rejstřík však přestavuje službu veřejnosti. Ztěžování přístupu spočívající například ve zpoplatnění je dle našeho názoru v rozporu s tímto principem. Navíc cílem povinnosti zveřejňovat určité údaje stanoveným v První směrnici je i zajištění transparentnosti a veřejné kontroly. Omezování přístupu tuto funkci znesnadňuje. Na druhou stranu je pochopitelné, že může existovat zájem na tom, aby určité údaje 59

nebyly zveřejněné. Právní úprava by se tak měla zaměřit na hledání možností, aby v určitých případech byl přístup veřejnosti k údajům z veřejného rejstříku odmítnut. V současné době se jeví jako nerealizovatelné, aby zákon upravoval společná pravidla pro všechny známé entity. U právnických osob veřejného práva bude muset existovat zvláštní regulace nezávislá na předkládaném zákonu. S ohledem na nepružnost současného systému se jeví jako výhodné, aby byly umožněny přímé zápisy třetích osob. Vzhledem k tomu, že spousta zápisů do obchodního rejstříku má podklad v notářských zápisech, bude umožnění tohoto stavu pro praxi značně užitečné. Tato varianta ani nepřinese zásadní finanční dopady pro veřejný sektor a vzhledem k tomu, že se bude jednat o alternativu, nepřinese ani neočekávané finanční dopady pro soukromý sektor.

3.

NÁVRH ŘEŠENÍ

S ohledem na výše uvedené doporučujeme nepřistupovat na variantu I. Za současného stavu se tedy jeví jako nejvhodnější přijmout variantu III, tedy zachování současného stavu s tím, že dojde k rozšíření některých funkcionalit obchodního rejstříku. Nejdůležitější funkcionalitou je vytvoření tzv. „zrcadla“ k aplikaci ARES. Dále se umožní přímé zápisy notářů do veřejného rejstříku, a to v případě, že zápis do rejstříku má podklad v notářském zápisu. Na jednání vlády dne 27. 2. 2013, kde se projednával návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, vláda též rozhodla o tom, že do navrhovaného zákona bude zapracována problematika spolkového rejstříku.

4.

VYNUCOVÁNÍ

Nad zápisy do veřejného rejstříku budou vykonávat dohled rejstříkové soudy. Ty budou mít i mechanismy, jak odstranit nesoulad mezi zapsaným stavem a skutečným stavem. Neexistence nesouladu mezi skutečným a zapsaným stavem je důležitá pro princip materiální publicity. Samotný princip materiální publicity však motivuje zapsané subjekty, aby skutečný stav samy udržovaly. Zápisy do veřejného rejstříku budou primárně provádět rejstříkové soudy. Ty za ně budou odpovědné ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Přímé zápisy budou taktéž představovat výkon veřejné moci. Stát tak bude za činnost notářů taktéž odpovídat. Stát však bude mít regres vůči konkrétnímu notáři, který škodu způsobí.

60

5.

PŘEZKUM ÚČINNOSTI

Ministerstvo spravedlnosti je podle evropských pravidel vázáno užívat aplikaci obchodního rejstříku ve stávající podobě minimálně po dobu 5 let. Po uplynutí této doby dojde taktéž k přezkumu a vyhodnocení nové právní úpravy spojené s rekodifikací civilního práva.

6.

KONZULTACE A ZDROJE DAT

Právní úprava byla s následujícími subjekty:

před

připomínkovým

řízením

konzultována

- Notářská komora, - Městský soud v Praze, - Nejvyšší soud, - zástupci advokátů, - členové akademické obce.

Návrh vychází z velké části ze stávajícího znění obchodního zákoníku a občanského soudního řádu s tím, že je přizpůsoben i ostatním veřejným rejstříkům a jednotlivým specifikům u jednotlivých právních forem. Před odesláním návrhu do meziresortního připomínkového řízení byla vytvořena pracovní skupina, která se zabývala pracovní verzí návrhu. V návrhu došlo k určitým změnám v oblasti procesního práva, což bylo výsledkem konzultací se zástupci soudů.

Samostatnou kapitolu pak tvoří právní úprava přímých zápisů notářů. Jedná se o zcela novou právní úpravu, na které spolupracovali zástupci Notářské komory. I tato právní úprava byla následně diskutována v pracovní skupině složené z expertů na problematiku obchodního práva a na problematiku veřejných rejstříků.

Při zpracování materiálu byly použity oficiální statistiky a výkazy Ministerstva spravedlnosti týkající se vyřizování agendy rejstříkových soudů a peněžních toků, zpráva Doing Business 2012, výkazy aplikace ISROR.

61

Zvláštní část K § 1 a 2: Nový zákon navazuje na přijetí občanského zákoníku, který v § 120 a § 121 zavádí jednotnou regulaci veřejných rejstříků právnických osob, aniž by je dále specifikoval. Zákon toto přebírá s tím, že za modelový rejstřík je brán dosavadní rejstřík obchodní a jeho regulace se přebírá, a to pokud je to možné bez významných změn. Tento záměr je dán tím, že stávající úprava je mnohdy technická a vyzkoušená a není důvod ji měnit, stejně jako není důvod měnit způsobem transposice předmětných směrnic. Nutno samozřejmě říci, že zákon nepřebírá úpravu občanského zákoníku doslovně, protože místy musela být formulována pravidla odlišná, a to zejména z důvodu povinnosti do regulace obchodního rejstříku transponovat požadavky První směrnice týkající se publicity – zákon sice mohl odlišit tato pravidla pro obchodní korporace a další zapisované osoby, nicméně toto se nezdálo jako rozumné zejména pro nepřehlednost a dvojí režim. V návaznosti na specifickou úpravu podnikatele a firmy v občanském zákoníku zákon neruší odlišení obchodního rejstříku a dalších rejstříků, tedy referujeli jiný právní předpis na obchodní rejstřík, je tím myšlen vždy pouze obchodní rejstřík a nikoliv další jiný veřejný rejstřík. Veřejné rejstříky tak zákon dělí a také odlišuje, co se do nich zapisuje, byť má současně spádová pravidla platná pro všechny veřejné rejstříky - normuje-li tedy zákon pravidlo pro veřejný rejstřík, dopadá to na všechny rejstříky podle § 1, normuje-li jen pro obchodní rejstřík, dopadá to jen na něj a subjekty do něj zapisované. Důvodová zpráva se nevěnuje aspektům, které jsou převzaty ze stávající úpravy obchodního zákoníku, ledaže jsou v nich učiněny podstatné změny. Z tohoto důvodu využívá důvodová zpráva možnosti, kterou jí dávají legislativní pravidla vlády a jednotlivé zdůvodnění normativní regulace nedává vždy k jednotlivým paragrafům, ale spíše k jejich blokům. Do veřejných rejstříků podle tohoto zákona se zapisují i osoby fyzické, proto se to výslovně uvádí v názvu zákona a je modifikován princip materiální publicity (viz dále). Zákon nově obsahuje nejen úpravu hmotného práva, navazující zejména na NOZ a ZOK, ale také procesní část, kam se přebírá dosavadní úprava z OSŘ, byť se modifikuje a předpokládá návaznost na zvláštní zákon o nesporných a jiných řízeních. Zákon současně reaguje na nové pojmosloví, které zavádí NOZ a ZOK.

62

K § 3 až 7: Princip formální publicity sleduje stávající dikci, a to již proto, že je dán požadavky První směrnice. Významným doplněním je zavedení povinnosti ministerstva financí ČR zveřejnit zákonem požadované údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup, což sleduje cíl podpory systému ARES – tedy umožnění veřejnosti najít potřebné údaje v jednom systému.

K § 8 a 9: V návaznosti na § 121 NOZ se v zákoně upravuje princip materiální publicity, a to jednou duplicitně a jednou odlišně. Protože se do veřejného rejstříku zapisují i fyzické osoby, bylo nutné zopakovat tezi § 121 odst. 1 NOZ, a to protože by jinak toto pravidlo dopadalo jen na právnické osoby; význam této duplicity je tedy zřejmý. Současně se zákon odklání od obecného pravidlo podle § 121 odst. 2 první věta NOZ, a to protože rozhodná směrnice pro obchodní korporace předpokládá ochranu do 16 dne po zveřejnění, nikoliv 15, jak normuje NOZ. Vzhledem k sjednocení pravidel pro všechny zapisované osoby se toto pravidlo využívá pro všechny rejstříky regulované podle § 1.

K § 10 až 12: Zákon zde přebírá dosavadní § 30 zák. č. 513/1991 Sb. s tím, že se nepřebírá poslední věta tamního odstavce 2, protože to plyne z principu materiální publicity. Zákon nepřebírá dosavadní pravidla obsažená v § 38l ObchZ s tím, že ochranu proti osobám, které byly spojeny s úpadkem, dávají pravidla ZOK a NOZ notifikační povinnost a možnosti vyloučení z výkonu funkce. Nicméně překážky, které podle § 38l zák. č. 513/1991 Sb. nastaly, trvají i po účinnosti ZOK - § 789 odst. 3 ZOK.

K § 13 až 17: Zákon systematicky sceluje pravidla pro podávání návrhů na zápis nově založených právnických osob s tím, že se přebírá stávající úprava předpokladů pro zápis do rejstříku a přebírají se pravidla pro výkon konkrétní činnosti a pro umístění sídla. Dále se přebírá úprava reagující na trestní stíhání, ale nově se doplňuje o možnost, aby soud sdělil tomu, kdo na tom má právní zájem, informaci o tom, zda je ohledně vymezených osob vedeno trestní stíhání podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob – zde se navazuje na § 30 zákona č. 418/2011 Sb., tedy tyto informace by rejstříkové soudy měly mít z moci úřední. 63

K § 18 až 24: Zákon i nadále předpokládá formulářové řízení, tedy povinnost podávat návrhy na zápis na formuláři, ledaže takovýto formulář nebyl vydán nebo se jedná o zákonem vyjmenované subjekty. Zákon nedává ovšem zmocnění ministerstvu spravedlnosti, aby vydalo vyhlášku týkajících se příloh – jejich výčet tedy zákon nemá, což navazuje i na novou úpravu NOZ a ZOK. Přílohy, kterými se dokládají navrhované skutečnosti, nebo které se ukládají do sbírky listin, plynou tak zejména z NOZ, ZOK a tohoto zákona, případně dalších předpisů, které ukládají povinnost evidence v obchodním rejstříku. Výslovně se též upravuje, že návrh na zápis je možné podat též prostřednictvím datové schránky, aniž by navrhovatel musel takové podání podepisovat zaručeným elektronickým podpisem.

K § 25: V regulaci obecně zapisovaných skutečností zákon reaguje opět na dělení rejstříku, když spádový seznam skutečností zapisovaných do veřejných rejstříků pouze předpokládá, co se zapisuje u všech subjektů stejně, byť vždy v návaznosti na dílčí veřejný rejstřík, kam se zapisovaná osoba zapisuje. Zákon tedy nepředpokládá obecný veřejný rejstřík, kde by se vše zapisovalo do jednoho rejstříku, ale dílčí rejstříky, které sice budou vedeny systémově jednotně, ale věcně se budou odlišovat. Zákon zavádí možnost ochrany vymezených subjektů, pokud na tom bude závažný právní důvod. Soud může, a je to věcí jeho racionální úvahy, odmítnout zpřístupnit údaje o sídle, resp. o členech orgánů právnické osoby veřejnosti, byť nikoliv absolutně (lze prolomit právním zájmem). Zázemí této úvahy je v ochraně zdraví osob, které jsou činné zejména v té části neziskového sektoru, který reaguje na různé projevy násilí nebo nesnášenlivosti, případně na jiné sociálně patologické jevy. Umožňuje se rovněž zápis dalších důležitých skutečností, nikoliv jen těch, které požadují právní předpisy, ale navrhovatel musí doložit, že na jejich zápisu má právní zájem.

K § 26 až 30: Na základě rozhodnutí vlády ze dne 27. února 2013 se do zákona přebírá regulace spolkového rejstříku. Nově tak budou zápisy skutečností o spolcích provádět rejstříkové soudy. Do rejstříku spolků se též budou zapisovat pobočné spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, jejich pobočné organizace a pobočné spolky zahraničních spolků. Pokud jde o rozsah zapisovaných údajů, vychází se z toho, že budou v zásadě shodné jako údaje o jakékoliv jiné korporaci.

64

Zvláštní doplňující údaje obsahuje úprava především ve vztahu k pobočným spolkům. Je nutné podotknout, že ne zápis každého spolku má konstitutivní účinky pro jeho vznik. Například odborová organizace vzniká již okamžikem jejího založení, což plyne z článku 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a z čl. 2 úmluvy MOP o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat.

K § 31 až 34: Reguluje se, jaké údaje se mají o nadacích a nadačních fondech zapisovat do veřejného rejstříku. Vychází se ze stávajícího stavu s tím, že se zohledňuje nová úprava fundací, která je obsažena v novém občanském zákoníku.

K § 35 až 38: Zřizuje se nový rejstřík ústavů. Zákon tak vychází z ustanovení § 402 až 418 občanského zákoníku, která zřizují tuto novou právní formu. Navrhuje se stanovit, aby ohledně ústavů byly zapisovány takové údaje, které v § 120 občanský zákoník vyžaduje pro zápis do veřejného rejstříku.

K § 39 až 41: Při regulaci rejstříků společenství vlastníků jednotek se vychází ze stávajícího stavu s tím, že se zohledňuje nová úprava vlastníků jednotek obsažená v občanském zákoníku.

K § 42 až 47: Zákon stanoví, jaké osoby se zapisují do obchodního rejstříku. Je tak zjevné, že se tím sleduje např. dikce § 421 odst. 1 NOZ nebo 423 odst. 1 NOZ a za podnikatele se považuje jen ten, kdo je zapsán v obchodním rejstříku, nikoliv v jiném veřejném rejstříku. V reakci na principy volného trhu se předpokládá, že osoba odlišná od osob vymezených v § 43 se i nadále zapisuje do veřejného rejstříku, resp. její závod (složka), nicméně to nijak neváže na její právo podnikat. Veřejná registrace je zde chápána jako evidence a právo podnikat takováto osoba má nezávisle na ní, tedy podle jiných právních předpisů.

65

K § 48 až 51: Údaje zapisované do obchodního rejstříku jsou převzaty z dosavadní úpravy, byť jsou doplněny o požadavky dané zákonem o obchodních korporacích. Změny jsou zejména v otázce prokury, kdy NOZ umožňuje závodní prokuru, zápisu informace o podřízení se nové úpravě ZOK apod. Do obchodního rejstříku se zapíše také údaj o převedení, zastavení, nájmu nebo propachtování závodu a stejně tak údaje o smlouvách, na jejichž základě zastavení, nájem nebo pacht závodu zaniká. V reakci na novou regulaci zástavního práva k podílu v korporaci se předpokládá konstitutivní zápis tohoto zástavního práva do obchodního rejstříku (viz § 1322) s tím, že do obchodního rejstříku se nezapisují zástavní práva k podílu, který je představován cenným papírem (zatímní list, akcie, kmenový list). Důvod pro toto odlišení je dán občanským zákoníkem, který při zástavním právu předpokládá jiný okamžik vzniku (§ 1328 an.), což je logické již proto, že by bylo obtížné např. u všech akcií zapisovat zástavní právo. Existence zástavního práva k cennému papíru tak z obchodního rejstříku zřejmá nebude. Zákon u obchodních korporací zavádí možnost „přeregistrace firmy“, resp. názvu. Zakladatelé obchodní korporace tak mohou na vymezený čas zajistit ochranu jimi zvoleného názvu. Lze předpokládat, že se bude jednat o zpoplatněnou službu.

K § 52 až 54: O obecně prospěšných společnostech se do veřejného rejstříku budou i nadále zapisovat údaje, které se zapisují dnes podle zákona č. 245/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Důvodem, proč se úprava v návrhu zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob dubluje s § 5 výše uvedeného zákona je, že zákon o obecně prospěšných společnostech je novým občanským zákoníkem rušen.

K 55 až 65: Úprava zápisů navazujících na přeměny právnických osob reaguje na obecnou úpravu obsaženou v NOZ a na pravidla podle zákona o přeměnách. Do zákona je převzata úprava obchodního zákoníku s doplněním pravidla pro zahraniční přejímající společníky při převodu jmění na společníka. Rovněž ve vazbě na zrušení právnické osoby se přebírá stávající úprava.

66

K § 66 až 74: Zákon přebírá i úpravu sbírky listin s tím, že ji jednak upravuje podle NOZ a ZOK, a jednak nepřebírá všechny povinnosti – nepřevzalo se např. povinné ukládání smlouvy o převodu závodu, postačí doklad o koupi. Umožňuje se rovněž ukládání dalších listin, nikoliv jen těch, které požadují právní předpisy, ale navrhovatel musí doložit, že na jejím uložení má právní zájem. Zákon předpokládá jednotnou sbírku listin, ale samozřejmě bude vždy reagovat na to, do jakého rejstříku se zapisovaná osoba zapisuje. I ve vazbě na sbírku listin se zavádí možnost, aby v odůvodněných případech byly znepřístupněny listiny, ze kterých je zjevné sídlo a členové orgánů (srov. § 25 odst. 2). Zbytek pravidel se přebírá z dosavadní regulace, vč. pravidel o jazykových verzích listin.

K § 75 až 81: Jelikož se formuluje nový a jednotný zákon pro vymezené veřejné rejstříky, současně se do jednoho předpisu přesouvají i procesněprávní pravidla, tedy se ruší dosavadní úprava § 200a až 200de OSŘ. Zákon opět tato pravidla přenáší, tedy nepřináší jejich změny, s výjimkou možnosti přímého vstupu notáře. V reakci na tuto změnu se také zakládá právo vstupu státního zastupitelství do řízení. Řízení bude i nadále návrhové, byť nikoliv výlučně. Povinnost podávat návrhy na formulářích plyne z části I. zákona. V reakci na novou formulaci pravidel pro neplatnost rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby a § 162 NOZ se ruší obecný a široká koncept stávajícího § 131 odst. 9 zák. č. 513/1991 Sb. Nově může soud zahájit řízení podle § 62 z moci úřední jen, je-li fikce nepřijetí rozhodnutí a jsou splněny další požadavky zákona. Tím se sleduje požadavek § 162 NOZ, který jiné vady nepovažuje za relevantní, ledaže o nich je rozhodnuto v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí. Navrhuje se též zakotvit pravidlo, které promítne do veřejného rejstříku jakoukoliv změnu automaticky a bez řízení, je-li taková změna vyvolána změnou referenčního údaje v základním registru, která byla provedena v jiném zdrojovém registru.

K § 82: Reaguje se na zrušení § 144 insolvenčního zákona. Likvidátor, který v průběhu likvidace zjistí, že obchodní korporace je v úpadku, nebude nově muset 67

vždy podávat insolvenční návrh. Za předpokladů uvedených v zákoně bude moci podat likvidátor přímo návrh na výmaz obchodní korporace z veřejného rejstříku, jestliže je z průběhu likvidace zřejmé, že majetek by nestačil ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Za právnickou osobu zrušenou soudem se považuje i taková situace, kdy ke zrušení dochází ze zákona, je-li to přímým důsledkem rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci.

K § 83 až 103: Přebírá se dosavadní úprava OSŘ. Nicméně vzhledem ke zvýšení přezkumné role notářského zápisu se opouští dosavadní pravidlo § 200da odst. 5 OSŘ, první věta, a nově se umožňuje zápis bez rozhodnutí i tehdy, zapisují-li se skutečnosti s konstitutivním efektem zápisu. Zákon zajišťuje garanci jednak přezkumem notáře a současně souhlasy dotčených osob. Upřesňuje se také podstata osvědčení podle zákona o přeměnách a zákona o evropské společnosti a zákona o evropské družstevní společnosti. Pokud jde o úpravu přerušení rejstříkového řízení, vychází se ze subsidiarity zákona o zvláštních řízeních soudních, potažmo OSŘ. Do návrhu zákona se však přebírá výjimka uvedená v § 109 odst. 2 písm. c), kdy je soudu zakázáno přerušit řízení za účelem vyřešení předběžné otázky. Tu si bude muset rejstříkový soud vyřešit sám.

K § 104 až 107: Zákon také reaguje na vývoj v oblasti insolvenčního práva a v požadavcích na transparentnost právnických osob. Předpokládá se proto, že veřejný rejstřík a sbírka listin, které mají sloužit jako základní informační zdroj pro veřejnost, věřitele, společníky a zapsané osoby, mají být aktualizované. Proto se v případě porušení povinnosti sdělení rozhodných skutečností nebo předložení listin zakládá možnost uložit pořádkovou pokutu až do výše 100.000 Kč. Ultimativní sankcí je možnost zrušení zapsané osoby, nicméně na tuto možnost musí být tato osoba zvlášť upozorněna a musí jí být poskytnuta lhůta pro nápravu. Obdobně statně reguluje NOZ při možnosti soudního zrušení právnické osoby. Výčet v § 106 odst. 1 je deklaratorní. Zákon zavádí pro případ neplnění povinností podle § 104 vyvratitelnou domněnku porušení péče řádného hospodáře, lze ji tedy vyvrátit a důkazní břemeno nese porušující člen orgánu. Stejná pravidla platí pro obchodní listiny (§ 435 NOZ, resp. internetové stránky (§ 7 ZOK).

68

K § 108 až 118: Jak už bylo vysvětleno ve věcném řešení tohoto zákona, viz obecná část, zákon předpokládá další rozvinutí registračního principu, tedy nahrazení soudního přezkumu a rozhodování ve věcech zápisů do veřejných rejstříků činností notáře. Zákon toto nezavádí jako pravidlo platné pro všechny veřejné rejstříky, ale pouze pro veřejné rejstříky podle tohoto zákona. Bude-li o to požádán a budou-li splněny podmínky zápisu, bude notář povinen zápis provést. Možnost výběru mezi tímto způsobem zápisu a zápisem na návrh v řízení u rejstříkového soudu má ten, kdo hodlá zápisu docílit. Zápisy budou prováděny, tak jako každá jiná notářská činnost, na žádost. Zápisy budou prováděny na podkladě nejen notářského zápisu o rozhodnutí právnické osoby podle § 80a a násl. obsahující příslušné vyjádření notáře, ale také na podkladě notářského zápisu o právním jednání (např. rozhodnutí společníka v působnosti valné hromady nebo zakladatelské právní jednání, atd.). Vzhledem k tomu, že pro rovnocenné postavení notářského zápisu o právním jednání není dostatečné dosavadní ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) notářského řádu o povinnosti notáře úkon odmítnout, odporuje-li obecně závazným právním předpisům v návrhu změny notářského řádu v souvislosti s novým občanským zákoníkem, se navrhuje (i z důvodů vazby na jiné veřejné seznamy) nová úprava notářského zápisu pro zápis do veřejného seznamu obsahující vyjádření notáře jako je tomu u notářského zápisu podle § 80a notářského řádu. Vzhledem k tomu, že v některých případech lze splnit další podmínky pro zápis do veřejného seznamu až po sepsání podkladového notářského zápisu (například v případě splacení vkladů při založení kapitálové společností nebo při zvýšení základního kapitálu), zápis notářem bude možno provést v takovém případě až na základě jeho osvědčení, že tyto další požadavky pro zápis byly splněny. Z tohoto důvodu je tento notářský zápis upraven v návrhu na změnu notářského řádu. Jestliže notář odmítne notářský zápis o osvědčení sepsat z důvodů uvedených v § 80h odst. 2 notářského řádu, žadatel jen nebude moci využít zápis notářem. Nic nebrání tomu, aby byl podán návrh na zápis standardní cestou. Stejný postup je třeba vztáhnout i na jiné veřejné listiny, než notářské zápisy, sepisované notářem podle zákona o přeměnách obchodních korporací, zákona o evropské společnosti a zákona o evropské družstevní společnosti a těmito zákony prohlášené za listiny veřejné, nazvané „osvědčení“. Tato osvědčení obsahují právě jen vyjádření notáře potvrzující dodržení všech předepsaných formalit a soulad celého „procesu“ s právními předpisy a zakladatelskými jednáními. V těchto případech jsou zápisy prováděné notáři ještě více důvodné, neboť v případě, že není něco dodrženo, notář podle ustanovení shora uvedených zvláštních předpisů osvědčení odmítne vydat a bez takového osvědčení nelze zápis provést, ani rejstříkovým soudem v řízení na základě návrhu. 69

Notářský zápis je veden pouze v listinné podobě (není připuštěna jeho konverze do elektronické podoby) a je založen ve sbírce notářských zápisů u notáře. Notář vydává z notářského zápisu stejnopisy, které jsou též veřejnými listinami podle § 6 notářského řádu. Podle § 94a notářského řádu vydává notář i elektronický stejnopis notářského zápisu. Není vhodné stanovit, aby listiny byly vloženy do sbírky listin „současně“. Nejdříve je třeba provést zápis. Až na základě provedeného zápisu je možno uložit listiny do sbírky. Také technicky by nebylo možno jeden okamžik dodržet. Samozřejmě, že budou listiny vkládány ihned po zápisu, tedy bez zbytečného odkladu. Provádění zápisů notářem není řízení, ani soudní ani jiné. Předpokladem pro provádění zápisů je, aby tato činnost byla prováděna notářem nestranně, a proto musí být stanoveno, že provádění zápisů se považuje za výkon notářství (notářská činnost je podle věty druhé § 2 notářského řádu legislativní zkratka). Na úpravu obsaženou v tomto zákoně navazuje novela notářského řádu ve věci upřesnění druhů notářského zápis.

K § 119 až 129: Zákon sice vytáhl z občanského soudního řádu rozhodnou regulaci, nicméně i nadále jsou OSŘ, respektive zákon o zvláštních řízeních soudních předpisem podpůrným. Zákon současně navazuje na dikci NOZ a ZOK a za veřejnou listinu považuje pouze notářský zápis, což je odůvodněno zejména nestranností notáře a jeho povinnosti právního přezkumu rozhodných skutečností a listin, jak to vyžaduje evropské právo ve věcech obchodních rejstříků. Zákon odkazuje na subsidiární použití předpisů upravující občanské soudní řízení, čímž je nový zákon o zvláštních řízeních soudních. Přechodná ustanovení reagují na obdobná pravidla podle NOZ a ZOK. Technické přechodné ustanovení podle § 123 zachovává existenci dosavadních rejstříku a překlápí je do nové regulace. Zvláštní přechodná ustanovení si zaslouží taktéž rejstřík zájmových sdružení právnických osob, evidence dosavadních občanských sdružení a evidence mezinárodních nevládních organizací a zvláštních organizace pro zastoupení zájmů České republiky v mezinárodních nevládních organizacích, které byly zřízeny podle zákona č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů. Registr zájmových sdružení a evidence mezinárodních nevládních organizací a zvláštních organizací pro zastoupení zájmů ČR v mezinárodních nevládních organizacích budou nově považovány za spolkový rejstřík. Veškeré údaje o zájmových sdruženích a mezinárodních nevládních organizací a zvláštních organizací pro zastoupení zájmů 70

ČR v mezinárodních nevládních organizacích budou tak do tohoto rejstříku zapsána takovým způsobem, aby byly zveřejněny údaje, které se mají zveřejňovat o spolcích. Předpokládá se, že stejně tak tomu bude u stávajících občanských sdružení. Zákon u občanských sdružení počítá s tříletým přechodným obdobím.

K § 130: Účinnost zákona váže na účinnost NOZ a ZOK.

V Praze dne 3. dubna 2013

RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády

JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., v. r. ministr spravedlnosti

71