Základy účetnictví
10. tématický okruh: Dlouhodobé zdroje financování
Financování podniku • kapitál sloužící k pořízení aktiv může pocházet z různých zdrojů • rozhodujícím kritériem pro členění zdrojů financování podniku je původ těchto zdrojů • hlavními dlouhodobými zdroji financování jsou vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál • zobrazeny v účtové třídě 4 (krátkodobé dluhy ve skupině 23, 24 a ve třídě 3)
Vlastní kapitál • relativně dvě samostatné skupiny: – externí zdroje financování (pocházejí od subjektů stojících mimo podnik – zejména vlastníci) – interní zdroje financování (zdroje jsou výsledkem vlastní činnosti podniku – pocházejí tedy ze zisku)
• specifické způsoby vzniku VK přeměnou závazku
Složky vlastního kapitálu • • • •
základní kapitál kapitálové fondy fondy tvořené ze zisku podniku nerozdělené zisky/neuhrazené ztráty minulých let • výsledek hospodaření běžného roku (tj. čistý zisk po zdanění, zatím nerozdělený)
Základní kapitál • vliv obchodního zákoníku, který vymezuje základní typy obchodních společností (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., družstvo) • nutná znalost obsahu obchodního zákoníku pro správné účetní zobrazení transakcí s kapitálem • základním kapitálem se rozumí peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do společnosti • ZK povinně vytvářejí a.s., s.r.o., k.s. a družstvo a jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku • pro ZK vyhrazen zvláštní účet (411), na kterém se účtuje při vzniku obchodní společnosti a dále při zvýšení či snížení tohoto kapitálu
Založení podniku •
akciová společnost: – založena jedním zakladatelem (právnická osoba) nebo dvěma a více zakladateli – ZK min. 2 mil. Kč; u veřejné nabídky akcií ZK min. 20 mil. Kč – pro zápis do OR nutno upsat celý ZK, splatit všechny nepeněžité vklady, emisní ážio a alespoň 30 % peněžitých vkladů (nesplacené vklady jsou pohledávkou)
•
společnost s ručením omezeným: – ZK tvořen vklady společníků (max. 50), min. hodnota vkladu společníka je 20 000 a min. výše ZK je 200 000
•
družstvo: – alespoň 5 členů a min. výše ZK je 50 000 (před zápisem splacena alespoň polovina)
•
komanditní společnost: – komanditisté (ala s.r.o.) a komplementáři (ala v.o.s.); komanditista min. vklad do ZK ve výši 5 000
•
veřejná obchodní společnost: – alespoň 2 společníci, kteří ručí svým veškerým majetkem; není třeba vytvářet ZK povinně – může být dobrovolně
Příklad 1 - zadání • 1) 2) 3) 4) 5)
ke dni zápisu do OR sestavila Společnost, a.s. zahajovací rozvahu, na základě které otevírá účetní knihy celková částka ZK zapsaná do OR - 100 emisní ážio, tj. rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií a jejich emisním kurzem - 20 částečná peněžní úhrada upsaných akcií na BÚ – emisní ážio + 40 % ZK splacení nepeněžitého vkladu formou vkladu DHM - 30 zbytek peněžních vkladů tvoří pohledávku za akcionáři
Příklad 1 - řešení 1) 2) 3) 4) 5)
701 MD/411 D 701 MD/412 D 221 MD/701 D – částka 60 02x MD/701 D 353 MD/701 D – částka 30
Zvýšení základního kapitálu • • • • •
opět se vychází z obchodního zákoníku o zvýšení ZK se účtuje až po zápisu do OR řada účetních operací již před tímto datem použití zvláštního účtu zvýšení ZK: – úpis nových akcií – vydání dluhopisů s právem jejich výměny za akcie – z vlastních zdrojů
Příklad 2 - zadání 1) rozhodnutí o zvýšení ZK úpisem nových akcií 100 2) ve lhůtě stanovené valnou hromadou uhrazena část upsaných vkladů 3) zápis upsaného zvýšení ZK do OR
Příklad 2 - řešení 1) 353 MD/419 D 2) 221 MD/353 D 3) 419 MD/411 D
Příklad 3 - zadání 1) emise krátkodobých dluhopisů s právem na výměnu za akcie 200 2) prodej dluhopisů za emisní kurz rovný jmenovité hodnotě 3) platba úroku z dluhopisu 4) rozhodnutí o zvýšení ZK výměnou za akcie 5) zápis zvýšení ZK do OR
Příklad 3 - řešení 1) 2) 3) 4) 5)
375 MD/241 D 221 MD/375 D 562 MD/221 D 241 MD/419 D 419 MD/411 D
Snížení základního kapitálu • na základě rozhodnutí valné hromady a nelze jít pod minimální hranici • snížení může proběhnout např.: – zničením vlastních akcií – vzetím akcií z oběhu – snížením jmenovité hodnoty akcií – upuštěním od vydání akcií
Kapitálové fondy • emisní ážio (412) – rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií • ostatní kapitálové fondy (413) – kapitálové vklady, kterými nechtějí akcionáři zvýšit ZK; dále přijaté dary • fondy z přecenění – v případě přeceňování některých cenných papírů na reálnou hodnotu
Fondy ze zisku • tvoří se z vykázaného čistého zisku • jejich tvorba může být buď povinná (ze zákona či dle stanov) nebo dobrovolná • nejčastějším případem je rezervní fond tvořený dle obchodního zákoníku • dále jsem přijdou nerozdělené zisky/neuhrazené ztráty minulých let (neúčelové fondy ze zisku)
Rozdělování hospodářského výsledku • dosažený výsledek hospodaření podléhá účetnímu vypořádání (rozdělení) • výraznou roli má opět legislativa • rozdělení zisku se týká většinou jenom změny struktury vlastního kapitálu, ostatní rozvahové položky jsou ovlivněny jenom výjimečně
Příklad 4 - zadání •
1) 2) 3) 4) 5)
Společnost, a.s. dosáhla v roce 200X zisku 600, na základě rozhodnutí valné hromady bylo rozhodnuto o jeho rozdělení následovně: povinný příděl do RF 30 vypořádání ztráty z minulých let 100 zvýšení základního kapitálu 300 rozdělení ve formě dividend 50 zbytek ponechán jako nerozdělený zisk
Příklad 4 - řešení 1) 2) 3) 4) 5)
431 MD/421 D 431 MD/429 D 431 MD/419 D 431 MD/364 D 431 MD/428 D
Dlouhodobé cizí zdroje • v ČR základním kritériem pro členění na krátkodobé a dlouhodobé závazky je časový interval 12 měsíců • dlouhodobost je relativní, vždy vztáhnout dobu splatnosti k datu sestavení účetní závěrky • dvě hlavní skupiny cizích zdrojů: – dlouhodobé závazky – rezervy
Dlouhodobé závazky • dlouhodobé úvěry a finanční výpomoci • dlouhodobé závazky: – z obchodního styku – v rámci konsolidačního celku – emitované dluhopisy – závazky z nájmu – dlouhodobé přijaté zálohy – dlouhodobé směnky k úhradě – ostatní
Rezervy • souvisejí se zásadou opatrnosti • účelem je vytvořit polštář na budoucí náklady tím, že tyto očekávané budoucí náklady promítneme do výsledku hospodaření již v současném období • účetní předpis: 5xx – tvorba rezerv/45x – rezervy • v ČR se rozlišují dva základní druhy rezerv: – tvořené podle zvláštních předpisů (jiných než zákon o účetnictví); tzv. zákonné rezervy – ostatní (účetní) rezervy (rezervy na důchody, daň z příjmu, na garanční opravy, na restrukturalizaci, apod.)
