Základy makroekonomické analýzy

2012 KVANTITATIVNÍ METODY

Základy makroekonomické analýzy Petr Vymětal

Základy makroekonomické analýzy Ing. Petr Vymětal ([email protected]) Ing. Václav Žďárek ([email protected])

2011/2012

Základy makroekonomické analýzy

Úvodem

hlubší pochopení a aplikace makroekonomické teorie  ÚVODEM Pomůcky Struktura předmětu

analýza ekonomické situace a ekonomického vývoje 



schopnost interpretace dat


Pomůcky  KADEŘÁBKOVÁ, A., ŽĎÁREK, V. Makroekonomická analýza. Praha: VŠEM, 2006. ÚVODEM



studijní opora

Pomůcky Struktura předmětu



PowerPointová prezentace



off-line diskusní fórum

webové stránky mezinárodních organizací 


Struktura předmětu 1. Základní ukazatele - HDP a HND - cyklický vývoj - hospodářský růst - mezinárodní srovnání ÚVODEM Pomůcky Struktura předmětu

2. Národní účetnictví - Systém národních účtů - metody výpočtu HDP 3. Vnější (ne)rovnováha - platební bilance - zahraniční obchod zbožím a službami - přímé zahraniční investice - zadluženost - měnové kurzy


4. Vnitřní (ne)rovnováha - cenový vývoj - veřejné finance - finanční sektor ÚVODEM Pomůcky Struktura předmětu

5. Konkurenceschopnost - široké pojetí ekonomické úrovně - politicko-ekonomická hlediska - konkurenceschopnost zemí

6. Populace a trh práce - demografický vývoj - zaměstnanost - produktivita a náklady práce


ZÁKLADNÍ UKAZATELE

1.1 Hrubý domácí produkt 1.2 Mezinárodní srovnání 1.3 Hrubý národní důchod 1.4 Cyklický vývoj 1.5 Ekonomický růst

1. ZÁKLADNÍ UKAZATELE


ZÁKLADNÍ UKAZATELE 1.1 Hrubý domácí produkt

1.2 Mezinárodní srovnání 1.3 Hrubý národní důchod 1.4 Cyklický vývoj

1.1. Hrubý domácí produkt (HDP) - finální výrobky a služby - za určité období - na určitém území ( teritoriální pohled) - nominální HDP (v běžných cenách)  cenové změny x - reálný HDP (ve stálých cenách)  změny vzhledem k základnímu období 3 metody výpočtu HDP: produktová (TVORBA)  důchodová (ROZDĚLENÍ)  výdajová (UŽITÍ) 

1.5 Ekonomický růst

3.667 mld. Kč


ZÁKLADNÍ UKAZATELE 1.1 Hrubý domácí produkt 1.2 Mezinárodní srovnání 1.3 Hrubý národní důchod 1.4 Cyklický vývoj 1.5 Ekonomický růst

Deflátor HDP 98,8 Ekonomická úroveň - HDP na hlavu - ekonomická vyspělost - ukazuje produktivitu práce (73 % EU-12) Ekonomická síla - celkový HDP - významnost ekonomiky - velikost ekonomiky


ZÁKLADNÍ UKAZATELE 1.1 Hrubý domácí produkt 1.2 Mezinárodní srovnání 1.3 Hrubý národní důchod

1.4 Cyklický vývoj 1.5 Ekonomický růst

Problém – jak mezinárodně srovnávat ekonomiky? a) podle měnového kurzu - vzniká jen dle D x S - pouze obchodovatelné zboží (40%!) 13.800 EUR b) dle rozdílu cenových hladin - neodráží všechny vlivy, různé koše!

c) parita kupní síly peněz - převod na umělou mezinárodní jednotku (PPP) PPP - koše musí být identické! - v EU podobně index PPS 19.500 EUR, 73 % EA-12




Další ukazatele: d) index reálných výdajů na HDP (ekonomická síla) e) index reálných výdajů na HDP na obyvatele (ekonomická úroveň) f) komparativní cenová úroveň (CPL) CPL

PPP ≈ 14,05 CZK/USD PPS ≈ 17,87 CZK/EUR (16,92 pro EA-12) ≈ 74 % USA, (19,11) ≈ 67 % EU-12 (25,29)

- v EU obdobně index PLI



g) ukazatel odchylky od směnného kurzu (ERDI)

ERDI ERDI = 1 kurz je stejný jako PPP ( CPL = 1) ERDI > 1 kurz je podhodnocen (vůči PPP) ( CPL < 1) ERDI < 1 kurz je vzhledem k PPP nadhodnocen (CPL > 1)

ERDI ≈ 1,4 pro USD


ZÁKLADNÍ UKAZATELE 1.1 Hrubý domácí produkt 1.2 Mezinárodní srovnání 1.3 Hrubý národní důchod 1.4 Cyklický vývoj

1.5 Ekonomický růst

1.3 Hrubý národní důchod (HND) - národní hledisko

Saldo prvotních důchodů

= HDP + prvotní důchody přijaté od nerezidentů – prvotní důchody vyplacené nerezidentům

je-li HND > HDP připlouvá více prvotních důchodů většinou HND < HDP (LUX, IRL) HND > HDP (SWI)




Produkční mezera  potenciální produkt (Y*) – výstup dosažený při dané technologii a při plném využití zdrojů ( dostupnost VF a technologický pokrok) 



skutečný produkt (Y) - fluktuace kolem trendu díky změnám AD produkční mezera (Y* - Y) výrobní mezera (mezera produktu, deflační) Y
Často v relaci k bázi [(Y* – Y) / Y*] – v procentech Y* Jakou HP použít?



1.4 Cyklický vývoj - „3 P“ (výrazná dlouhodobá změna zasahující celou ekonomiku) - expanze a recese ohraničena body zvratu = vrcholy a sedla  měsíční a kvartální statistiky - cyklus = mezi dvěma vrcholy - různé délky: krdobé, střdobé, dldobé - recese – pokles HDP 2 období za sebou - recese – „3 D“ (hloubka, délka, rozsah) - cykly v samotném tempu růstu – klesající a rostoucí tempa ekonomického růstu Ekonomické ukazatele: předchůdné, souběžné a opožďující se  pro-, proti- a acyklické  souhrnné (kompozitní) indexy 




1.5 Ekonomický růst  podmínkou zvyšování ekonomické úrovně je nárůst HDP/obyvatele (HDP per capita)  různá výkonnost má řadu příčin  dohánění vyspělých zemí = catching-up process  Evropa stále dohání USA (cca 70% úroveň)  transformace v zemích SVE a dohánění úrovně EU



Krátkodobý růst - krátkodobé změny AD  spotřeba (C) – je funkcí důchodu, daní a úrokových sazeb 58%  investice (I) – je funkcí úrokových sazeb, nejistoty a očekávání 20% = HTFK  vládní nákupy zboží a služeb (G) - fiskální politika 20%  čisté exporty (NX) – vliv reálných směnných relací (T/T) T/T 

změna stavu zásob

104 %




Dlouhodobý růst - nárůst AS  kvantitativní (akumulace vstupů) – nárůst K a L  kvalitativní – inovace, technologický pokrok, lidský kapitál,…  produktivita Q = κ * f (K,L) kde κ je souhrnná produktivita výrobních faktorů (ukazuje technologický pokrok) K je množství kapitálu L je množství práce Důležitou roli hrají i další faktory jako je kvalita institucionálního prostředí, politická stabilita, úroveň výzkumu a vývoje, transfer technologií, kvalifikovanost pracovní síly, atp.


NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ 2.1 Systém národních účtů účet výrobků a služeb účet výroby účet tvorby důchodů účet rozdělení prvotních důchodů účet druhotného rozdělení důchodů účet užití důchodu kapitálový účet účet nerezidentů

2.2 Metody vyjádření HDP

2.3 Další důležité vzorce a identity

2. NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ




2.1 Systém národních účtů     

vychází z metodiky SNA 93 (OSN) a ESA 95 (Eurostat) záznam aktivit a interakcí ekonomických subjektů informace o úrovni vlastněných aktiv a bohatství sestavovány v pravidelných intervalech  analýza  HP dělení i podle (institucionálních) sektorů na: 1. 2. 3.

4. 5. 6.

anebo na odvětví (OKEČ) 

transakce: 1. 2.


Nefinanční Finanční Vládní Domácnosti NGO´s Vnější svět (zahraničí)

3.



s produkty rozdělovací finanční

rozdělení účtu na tokové x stavové (rozvahy)

















Několik základních účtů, pro pochopení vztahů, jsou uváděna i s čísly (v mil. Kč, 2004). Účet výrobků a služeb (i) Běžné účty: - účet výroby (ii) - účet tvorby důchodů (iii) - účet rozdělení prvotních důchodů (iv) - účet druhotného rozdělení důchodů (v) - účet užití důchodů (vi) Účty akumulace: - kapitálový účet (účet pořízení nefinančních aktiv) (vii) - účet nerezidentů (viii) – viz PB Rozvahy:

- nefinanční vyrobená aktiva - nefinanční nevyrobená aktiva - finanční aktiva





(i) účet výrobků a služeb (v mil. Kč)

UŽITÍ

ZDROJE Produkce

6 493 435 Mezispotřeba

4 171 707

Daně z produktů

271 743

Konečná spotřeba

1 929 439

- dotace

Tvorba - 37 688 hrubého kapitálu

692 900

Import

1 646 637 Export

1 590 081

Je vyrovnaný !!!  chybí bilanční položka





(ii) účet výroby (v mil. Kč)

UŽITÍ

ZDROJE

Mezispotřeba

4 171 707 Produkce

HDP

Daně z 2 555 783 produktu a dovozu

Spotřeba fixního kapitálu

ČDP

- 497 316

- dotace

6 493 435

285 732

- 69 368

2 058 467

Brutto veličiny = netto veličiny + spotřeba FK





(iii) účet tvorby důchodů (v mil. Kč) - prvotní rozdělení důchodů, k němuž dochází v procesu výroby

UŽITÍ Náhrady zaměstnancům

ZDROJE 1 128 802 ČDP

Daně z produktu a dovozu

285 732

- dotace

- 69 368

Čistý provozní přebytek

440 758

Smíšený důchod

317 913

2 058 467





(iv) účet rozdělení prvotních důchodů (v mil. Kč) - kdo důchody dostává  pohled příjemce důchodů

UŽITÍ Důchody z vlastnictví

ČND

ZDROJE Čistý provozní

442 754 přebytek

Smíšený

1 944 006 důchod

Náhrady zaměstnancům

440 758 317 913

1 071 821

Daně z produktu a dovozu

285 732

- dotace

- 69 368

Důchody z vlastnictví

339 904





(v) účet druhotného rozdělení důchodů (v mil. Kč)

- znovurozdělení důchodů

UŽITÍ

ZDROJE

Běžné daně

247 884 ČND

Sociální příspěvky

407 697 Běžné daně

Sociální dávky

324 979

Sociální příspěvky

411 422

Ostatní běžné transfery

271 439

Sociální dávky

324 294

ČNDD

Ostatní 1 959 807 běžné transfery

1 944 006 246 962

285 122





(vi) účet užití důchodu (v mil. Kč)

UŽITÍ Výdaje na konečnou spotřebu Čisté úspory

ZDROJE 1 919 439 ČNDD 40 368

1 959 807





(vii) kapitálový účet (v mil. Kč) - změna finančních aktiv mezi rezidenty a nerezidenty

UŽITÍ HTFK - spotřeba fixního kapitálu Změna stavu zásob

ZDROJE 685 633 Čisté úspory

40 368

Saldo - 497 316 kapitálových transferů

293

6 995

Čisté pořízení cenností

272

Čisté pořízení nevyrobených nefin. aktiv

2 554

Čisté půjčky (+) výpůjčky (-)

- 157 477





2.2 Metody vyjádření HDP a) výrobní produkce - mezispotřeba (vč. FISIM) hrubá přidaná hodnota + daně z produktů - dotace na produkty HDP

6 493 435 - 4 171 707 2 321 728 271 743 - 37 688 2 555 783

- FISIM – finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené – jsou již zahrnuty v mezispotřebě ! - 60-70 % služby - průmysl fluktuuje více než HDP samotné - různá produktivita odvětví





b) výdajová výdaje na konečnou spotřebu + hrubá tvorba kapitálu (HTK) domácí poptávka + export konečná poptávka - import HDP

1 919 439 692 900 2 612 339 1 590 081 4 202 420 - 1 646 637 2 555 783

Výdaje na konečnou spotřebu = domácnosti + vláda + NGO sloužící domácnostem (ne podniky = mezispotřeba!) HTK = HTFK + změna stavu zásob + čisté pořízení cenností





c) důchodová náhrady zaměstnancům 1 128 802 + hrubý provozní přebytek a smíšený důchod 440 758 + 317 913 + 497 316 + daně z výroby a importu 285 732 - dotace na produkty a výrobu - 69 368 HDP 2 555 783





2.3 Další důležité vzorce HDP 2 555 783 + saldo primárních důchodů nerezidentů - 114 461 HND 2 441 322 - spotřeba fixního kapitálu - 497 316 ČND 1 944 006 + saldo běžných transferů nerezidentů + 14 556 ČNDD 1 959 807 - výdaje na konečnou spotřebu - 1 919 439 čisté úspory 40 368





HDP 2 555 783 + prvotní důchody - 114 461 HND 2 441 322 + čisté běžné transfery od nerezidentů + 15 801 HDD 2 457 123 - výdaje na konečnou spotřebu - 1 919 439 hrubé národní úspory 537 684 - tvorba hrubého kapitálu - 692 900 saldo běžných transferů s nerez. - 155 216 + čisté kapit. transakce od nerezidentů - 2 261 čistý přírůstek/úbytek finančních aktiv - 157 477





čisté půjčky/výpůjčky čisté úspory + čisté kapitálové transfery hrubá tvorba kapitálu čisté pořízení nefinančních nevyrobených aktiv + spotřeba fixního kapitálu čisté půjčky (+) / výpůjčky (-)

- 157 477 40 368 15 801 - 692 900

- 2 554 497 316 - 157 477





IDENTITY: 1) HDP = C + I + G + (X-M) 2) HND = HDP + saldo prvotních důchodů (NY) 3) HNDD = HND + běžné transfery ve vztahu se zahraničím (NCT) 4) Užití disponibilního důchodu: HNDD = C + G + S 5) S = I + CAB 6) CAB = (X –M) + NY + NCT Úniky = injekce


VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod 3.2 FDI 3.3 Vnější rovnováha platební bilance zadluženost kurzy měnový vývoj

3. VNĚJŠÍ VZTAHY


3.1 Zahraniční obchod dlouhá historie, po WW II. nová fáze  souvislost s globalizací – integrace, provázanost ekonomik, přeshraniční transakce 

VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod

Faktory: - technologické změny - pokles umělých bariér - nové trhy: produktové kapitálové FDI

3.2 FDI 3.3 Vnější rovnováha platební bilance zadluženost kurzy měnový vývoj

rozsah ZO (přes hranice) x míra ZO (podobnost cen) 


Základní ukazatele: VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod 3.2 FDI 3.3 Vnější rovnováha platební bilance zadluženost kurzy měnový vývoj

nárůst obchodu je větší než nárůst HDP  obchod se zbožím a službami – PB IMF (1993 – BPM5)  podíl služeb pouze 20% 

Struktura ZO: a) produktová – dle SITC, 10 skupin b) teritoriální - RTE x RZ - regionální uskupení - intratrade, meziregionální obchod


Strukturální změny a konkurenceschopnost podíl vývozů na světovém trhu (statika) a jeho změny (dynamika) 

VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod



¾ exportu připadá na 20 ekonomik

struktura: dle technologické náročnosti (dle kvality vstupů) – nízké, střední a vysoké 


index odhalené komparativní výhody - jde o specializaci, tj. o relativní komparativní výhodu  RCA > 1 

- duální ekonomika – paralelně nízká a vysoká náročnost odvětví


3.2 Přímé zahraniční investice (PZI, FDI) nárůst od 80. let  rozsah, kvalita, přelévací efekty  geografie, velikost, technologie (kvalita), dohánění  zdroje: UNCTAD, ČNB  rozhodování o lokalizaci - POL, EKON, INST, PODN - náklady x kvalita  info pro investory – CzechTrade, CzechInvest, EGAP, ČEB,…  indexy: index přílivu FDI FDIi 

VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod 3.2 FDI 3.3 Vnější rovnováha platební bilance zadluženost kurzy měnový vývoj

IPEI

 FDIw HDPi HDPw

- pokud je IPEI > 1  získává víc FDI index potenciálu přílivu FDI - několik ukazatelů index nadnárodnosti - TNC vs. aktivity na domácím trhu - podíl aktiv, tržeb a zaměstnanců


3.3 Vnější (ne)rovnováha a) Platební bilance VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod 3.2 FDI

3.3 Vnější rovnováha platební bilance zadluženost kurzy měnový vývoj

- toky se zahraničím (mezi rezidenty a nerezidenty) za určité období - IMF – BPM 5 -struktura: Běžný účet (BÚ) - obchodní bilance (NX) - 116 mld. Kč - bilance služeb (1,2 % HDP) - bilance výnosů - jednostranné převody Kapitálový účet (KÚ) - patenty, půda,… Finanční účet (FÚ) - FDI + 183 mld. Kč - portfóliové I (4,1 % HDP) - deriváty - ostatní I Chyby a opomenutí Devizové rezervy (DR) (+) „export“ DR  pokles DR - saldo BÚ = saldo běžných transakcí s nerezidenty - dluhové krytí x nedluhové krytí (FÚ) - S, I

- bilance výnosů (saldo primárních důchodů) - jednostranné převody (čisté běžné transfery od nerezidentů)

+54 mld. Kč +75 mld. Kč -255 mld. Kč 9 mld. Kč +35 mld. Kč +97 mld. Kč +157 mld. Kč -3 mld. Kč -67 mld. Kč 45 mld. Kč -42 mld. Kč


b) zahraniční zadluženost VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod 3.2 FDI 3.3 Vnější rovnováha platební bilance zadluženost kurzy měnový vývoj

- do cca 40 % HDP - hrubý dluh = ∑ pasiv (dluhů) (ČR cca 47 % HDP, tj. 1 789 mld. Kč) - čistý dluh = pasiva – aktiva; kde aktiva = pohledávky a DR - dluhové financování pasiv - dluhová služba

c) investiční pozice - struktura podobná jako FÚ PB - ∑ aktiva – ∑ pasiva = věřitelská(+) / dlužnická (–) pozice (ČR: -1 950 mld. Kč)

Základy makroekonomické analýz

d) kurzový vývoj VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod 3.2 FDI 3.3 Vnější rovnováha platební bilance zadluženost kurzy měnový vývoj

- FIX, FLEX kurzy - nominální x reálný kurz - reálný kurz = nominální kurz – inflace - EMU - ERM II


e) měnový vývoj 1) úrokové míry VNĚJŠÍ VZTAHY 3.1 Zahraniční obchod

- úroková míra x úroková sazba, - mezibankovní x komerční, - nominální x reálné (ex post a ex ante)  výpočet dle  1  i   i   1     1 Fisherovy rovnice    nebo aproximativně i  i   N

R


R

N

2) centrální měnová autorita (CMA)

- úloha a postavení v tržní ekonomice - nástroje přímé x nepřímé


VNITŘNÍ ROVNOVÁHA 4.1 Cenový vývoj 4.2 Veřejné finance 4.3 Finanční sektor

4. VNITŘNÍ (NE)ROVNOVÁHA


4.1 Cenový vývoj


- inflace – cenový nárůst - různá období - nabídková x poptávková - mírná x pádivá x hyperinflace - Indexy (2008): deflátor HDP – -1,5 % CPI – 1,5 % PPI – 1,2 % HCIP – 1,2 % EU-27 – 2,1 % EU-16 – 1,6 % - jádrová inflace – vyloučeny potraviny a energie - čistá inflace – bez regulací - vliv cen dovozů, nárůst mezd, očekávaná inflace - EMU: inflace + 1,5 p.b. IR + 2 p.b.


4.2 Veřejné finance - Maastricht: deficit SR 3 % HDP (4,3 %, - 156,4 mld. Kč) veřejný dluh 60 % HDP VNITŘNÍ (37,6 %, - 1.418 mld. Kč) ROVNOVÁHA - book-cooking, creative accounting 4.1 Cenový vývoj 4.2 Veřejné finance 4.3 Finanční sektor

VEŘEJNÉ FINANCE = státní rozpočet (centrální vláda) (54,1 %) + mimorozpočtové fondy (8,3 %) + rozpočty VÚSC a místní rozpočty (24,8 %) + veřejné zdravotní pojištění (12,9 %)



4.2.1 Státní rozpočet - Příjmy (1.022 mld. Kč, realita 1.000): - daně  daňová kvóta = Tx / HDP (35 % v roce 2006) - soc. dávky (cca 430 mld. Kč) - Výdaje (1.185 mld. Kč, realita 1.157): G (vládní nákupy zboží a služeb), důchody – mandatorní a kvazimandatorní výdaje - saldo státního rozpočtu -156,4 mld. Kč -Saldo celkových veřejných financí (mimorozpočtové fondy, rozpočty zdravotních pojišťoven a rozpočty VÚSC)

- vládní dluh – 37,6 % HDP, cca 1418 mld. Kč


4.3 Finanční sektor


- ukazatele finančního zdraví (FIA) - makro-opatrnostní analýza - CAMELS – kapitál, aktiva, management, výnosy, likvidita, citlivost na tržní riziko - finanční krize  měnové krize - MEX, JV Asie, RUS, BRA, TUR, ARG, globální finanční krize 2008-? - nákaza, stádní chování (selffulfilling prophecy)


KONKURENCE SCHOPNOST 5.1 Širší pojetí ekonomické úrovně 5.2 Politickoekonomická hlediska 5.3 Konkurencescho pnost zemí 5.4 Měkká nebo statistická data?

5. KONKURENCESCHOPNOST


5. 1 ŠIRŠÍ POJETÍ EKONOMICKÉ ÚROVNĚ KONKURENCE SCHOPNOST 5.1 Širší pojetí ekonomické úrovně 5.2 Politickoekonomická hlediska

5.3 Konkurencescho pnost zemí 5.4 Měkká nebo statistická data?

jediný souhrnný ukazatel neexistuje  Světová banka – WDR  UNDP – HDR  Index lidského rozvoje  Index lidské chudoby  Gender – GDI, GEM - čím vyšší HDP, tím i vyšší indexy 


5.2 Politicko-ekonomická hlediska a) Politická svoboda KONKURENCE SCHOPNOST 5.1 Širší pojetí ekonomické úrovně

Freedom House – Freedom in the World, Nations in Transit 

b) Ekonomická svoboda Frazer Institute – Index ekonomické svobody  Heritage Foundation – Index ekonomické svobody 

5.2 Politickoekonomická hlediska


c) Rozsah korupce Transparency International – Index vnímání korupce (CPI) 

d) Ratingy zemí schopnost splácet závazky  Moody´s, Standard´s and Poor´s, Fitch, PRSGroup 


5.3 Konkurenceschopnost zemí KONKURENCE SCHOPNOST 5.1 Širší pojetí ekonomické úrovně 5.2 Politickoekonomická hlediska


IMD  WEF – GCR 



Konkurenceschopnost na MAE i MIE úrovni

Lisabonská strategie (revize 2005) – podpora ekonomického růstu a zjednodušení regulačního prostředí - vnitřní trh, zvýšení a zlepšení investic do R & D, participace obyvatelstva a sociální ochrana


5.4 Měkká nebo statistická data? KONKURENCE SCHOPNOST 5.1 Širší pojetí ekonomické úrovně 5.2 Politickoekonomická hlediska


- měkká (vnímatelná, subjektivní) data x tvrdá (objektivní, měřitelná) data - problém nesrovnatelnosti indexů - problém kauzality Měkká data: - snadno pochopitelná a uchopitelná - vytváří tlak na reformy (závod o první příčky) - snadná viditelnost vzorů (best practices) - hodnocení experty, kteří: znají situaci jen ve své zemi - subjektivní hodnocení – nadhodnocování vyspělých, podhodnocování zaostalých - preference zájmů těch, pro které pracují - často danou oblast/problém ani přímo nestudují a nesledují - široký, všeobjímající dotazník - manipulace s otázkami v dotazníku, váhami otázek,… - každou zemi hodnotí jiný tým a různě velký tým expertů - porovnávání neporovnatelného -

 nízká míra přesnosti

Tvrdá (statistická) data vyjadřují již dosažený, reálný, skutečný stav x měkká (vnímatelná) data pak budoucí, žádoucí stav


POPULACE A TRH PRÁCE 6.1 Demografický vývoj 6.2 Zaměstnanost

6.3 Produktivita a náklady práce 6.4 Ekonomická soběstačnost

6. POPULACE A TRH PRÁCE




6.1 Demografický vývoj  světová populace  stárnutí  migrace  přirozený přírůstek obyvatelstva – Z x Afrika a Asie  pokles plodnosti, zvyšování střední délky života  struktura: předproduktivní (0-14) (14%) produktivní (15-64) (71%) postproduktivní (65+) (15%)  stárnutí - nárůst zátěže na VF - trh práce – daně struktura, čerpání úspor ( pokles I)


6.2 Zaměstnanost POPULACE A TRH PRÁCE  6.1 Demografický vývoj

ÚP x šetření  oficiální a skrytá nezaměstnanost 

ILO, EUROSTAT

6.2 Zaměstnanost


10.507.000 Celková populace

5.269.000 Ekonomicky aktivní

Zaměstnaní

4.885.000

Ekonomicky neaktivní

Nezaměstnaní

15+

384.000

přes 2 mil. důchodců

0-14




Nezaměstnaní: 15-75 (EUROSTAT), ale ILO 15+  nemají práci  připraveni nastoupit  aktivně hledají práci 

- délka x podpory x rekvalifikace - nezaměstnanost v určitých skupinách - regionální odlišnosti




Ukazatele: Pracovní síla = zaměstnaní + nezaměstnaní

Míra participace 

pracovní síla celková populace

Míra zaměstnanosti 

Míra nezaměstnanosti

71,2 %

zaměaměstnst 65 % celková populace nezaměezam ní  pracovní síla

9,0 %


6.3 Produktivita a náklady práce POPULACE A Produktivita práce TRH PRÁCE  produktivita = hodnota výstupu na jednotku pracovního vstupu  efektivnost využití pracovních sil  vyšší produktivita = lepší stroje, zlepšení organizace, fyzické a 6.1 technické infrastruktury, kvalifikace pracovníků, nové technologie Demografický  produktivita dle počtu zaměstnaných či počtu odpracovaných vývoj hodin 6.2 Zaměstnanost

„HDP = zaměstnanost (využití pracovní síly) + produktivita“ - pracovní síly:


(1) podíl populace v produktivním věku (2) míra ekonomické aktivity populace v produktivním věku (3) míra nezaměstnanosti (4) počet odpracovaných hodin na pracovníka - (1) až (4) ovlivněny mae, strukturálními, vzdělávacími a imigračními politikami - růst zaměstnanosti má hlavní vliv v SR, v LR produktivita - nízká produktivita práce při vysokém využití pracovní síly  nízká vybavenost práce kapitálem




Náklady práce a mzdy (= náhrady a ostatní náklady)  jednotkové pracovní náklady (UCL) = náklady práce na jednotku výstupu je-li růst UCL větší nežli růst produktivity práce  snížení nákladové konkurenceschopnosti ekonomiky  vysoké náklady práce v EU: mzdy a platy, sociální příspěvky na sociální zabezpečení, náklady na rekvalifikaci,…  daňová mezera = náklady práce pro zaměstnavatele a čistým výdělkem zaměstnance




Mzdová diferenciace  rozdělení četností mezd není symetrické – vliv minimální mzdy x maximální mzda není definována  cca 2/3 zaměstnanců má mzdy nižší než je průměrná mzda! (23.488,- Kč)  sporná otázka minimální mzdy – nárůst nákladů či nárůst motivace ?  souvislost mzdy a vzdělání, věku, vykonávané profese, hospodářské sféry, velikosti ekonomického subjektu, oboru činnosti, tarifní třídy (ROPO), územního členění – problém rozdílných mezd mezi pohlavími




6.4 Ekonomická soběstačnost  odvody do systému (daně, sociální příspěvky) x příjmy ze systému  motivace k práci – minimální mzda, progresivní daně, dávky v nezaměstnanosti, rekvalifikace,…  sociální ochrana populace  sociální politika  koeficient závislosti na sociálních dávkách  čistá míra nahrazení (NRR) = čistý důchod nepracujícího ku čistému důchodu pracujícího  čím vyšší NRR, tím menší rozdíl mezi oběma  štědrost vs. dostupnost

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz

Základy makroekonomické analýzy

Recommend Documents